(EU) 2023/2113Doporučení Komise (EU) 2023/2113 ze dne 3. října 2023 o technologických oblastech s kritickým významem pro hospodářskou bezpečnost EU za účelem dalšího posouzení rizik s členskými státy

(1)

Komise a vysoký představitel uznali, že vlivem rostoucího geopolitického napětí, hlubší hospodářské integrace a urychlení technologického rozvoje mohou některé hospodářské toky a činnosti představovat riziko pro naši hospodářskou bezpečnost, a přijali společné sdělení o strategii evropské hospodářské bezpečnosti (1) s cílem zavést komplexní strategický přístup k hospodářské bezpečnosti.

(2)

Strategie evropské hospodářské bezpečnosti je založena na třípilířovém přístupu: podpora hospodářské základny EU a její konkurenceschopnosti, ochrana před riziky a partnerství s co nejširším okruhem zemí za účelem řešení sdílených obav a zájmů.

(3)

Jako součást tohoto rámce a s ohledem na rizika, která mohou představovat určité hospodářské závislosti a technický vývoj, potřebuje EU jasný přehled o rizicích pro její hospodářskou bezpečnost a vývoji těchto rizik v čase.

(4)

Tato rizika by měla být identifikována a posouzena společně s členskými státy EU za přispění soukromých zúčastněných stran v rámci dynamického a trvalého procesu.

(5)

Ve strategii evropské hospodářské bezpečnosti byly určeny čtyři obecné indikativní kategorie rizik k dalšímu posouzení: odolnost dodavatelských řetězců, včetně energetické bezpečnosti, fyzická a kybernetická bezpečnost kritické infrastruktury, bezpečnost technologií a únik technologií, zneužití hospodářských závislostí nebo hospodářský nátlak.

(6)

Komise se v uvedeném společném sdělení zavázala, že posoudí rizika spojená s bezpečností technologií a únikem technologií na základě seznamu strategických technologií, které mají zásadní význam pro hospodářskou bezpečnost, a že pokud jde o nejcitlivější rizika, navrhne seznam kritických technologií pro posouzení rizik, které má být provedeno společně s členskými státy do konce roku 2023.

(7)

Společné sdělení určilo k dalšímu posouzení tato tři úzce vymezená a na budoucnost zaměřená kritéria pro výběr technologií, které představují nejcitlivější rizika: podpůrná a transformační povaha technologie, riziko civilní a vojenské fúze a riziko zneužití technologie k porušování lidských práv.

(8)

Kritérium podpůrné a transformační povahy technologie se zaměřuje na potenciál a význam technologie pro zásadní zvýšení výkonnosti a účinnosti a/nebo radikálních změn v příslušných odvětvích, schopnostech atd.

(9)

Kritérium civilní a vojenské fúze se zaměřuje na význam technologie jak pro civilní, tak pro vojenský sektor a na její potenciál dosahovat pokroku v obou sektorech, jakož i na riziko využívání určitých technologií k narušení míru a bezpečnosti.

(10)

Kritérium rizika zneužití technologie k porušování lidských práv se zaměřuje na možné zneužití technologie v rozporu s lidskými právy, včetně omezování základních svobod.

(11)

Na základě první interní analýzy Komise stanovila seznam deseti technologických oblastí kritických pro hospodářskou bezpečnost EU. Tento seznam technologických oblastí zohledňuje práci vykonanou v souladu s Akčním plánem pro synergie mezi civilním, obranným a kosmickým průmyslem (2). Je to živý dokument, který by mohl být předmětem dalších úprav na základě technologického rozvoje v rámci průběžné činnosti.

(12)

Na základě tří úzce vymezených a na budoucnost zaměřených kritérií pro výběr technologií za účelem dalšího posouzení jsou v tomto doporučení určeny čtyři technologické oblasti z tohoto seznamu, u nichž se došlo k závěru, že s vysokou pravděpodobností představují nejcitlivější a nejnaléhavější rizika spojená s bezpečností technologií a únikem technologií, a to: pokročilé polovodiče, umělá inteligence, kvantové technologie a biotechnologie. Tyto technologické oblasti by měly být prioritně podrobeny kolektivnímu posouzení rizik s členskými státy do konce tohoto roku. Toto kolektivní posouzení se může, s výhradou vymezení rozsahu tohoto posouzení ve spolupráci s členskými státy, zaměřit na zaměřit na podskupiny technologií v rámci těchto čtyř kategorií technologických oblastí.

(13)

Struktura seznamu odráží posouzení Komise ohledně toho, které z těchto technologických oblastí s větší pravděpodobností představují nejcitlivější a nejnaléhavější rizika spojená s bezpečností technologií a únikem technologií. To může sloužit jako pomůcka pro rozhodování o dalších krocích. Komise zahájí s členskými státy otevřený dialog o vhodném harmonogramu a rozsahu dalších posouzení rizik, mimo jiné s ohledem na dopad faktoru času na vývoj rizik. Komise by uvítala včasnou výměnu informací o tomto aspektu strategie evropské hospodářské bezpečnosti v Radě v kontextu jejích celkových politických jednání a směrů v reakci na společné sdělení. V tomto ohledu může Komise předložit další iniciativy do jara 2024, a to se zřetelem na tento dialog a na první zkušenosti s počátečními kolektivními posouzeními, jakož i na další vstupy, které případně obdrží k technologickým oblastem uvedeným na seznamu. Při rozhodování o návrzích na další kolektivní posouzení rizik s členskými státy týkající se jedné nebo více dalších uvedených technologických oblastí nebo jejich podskupin vezme Komise v úvahu probíhající nebo plánovaná opatření k podpoře nebo k vytvoření partnerství v uvažované technologické oblasti. Obecněji bude mít Komise na paměti, že opatření přijatá za účelem zvýšení konkurenceschopnosti EU v příslušných oblastech mohou přispět ke snížení určitých technologických rizik.

(14)

Cílem posouzení rizik by mělo být určit a analyzovat zranitelná místa systémové povahy podle jejich možného dopadu na hospodářskou bezpečnost EU a míru pravděpodobnosti, že se tento negativní dopad projeví. Za účelem strukturování nadcházejícího posouzení rizik ve spolupráci s členskými státy určila Komise některé hlavní zásady.

(15)

Tímto doporučením není dotčen výsledek posouzení rizik. Pouze výsledek podrobného kolektivního posouzení úrovně a povahy existujících rizik může sloužit jako základ pro další diskusi o potřebě jakýchkoli přesných a přiměřených opatření na podporu, vytvoření partnerství a ochranu v souvislosti s kteroukoli z těchto technologických oblastí nebo jejich podskupinou. Členské státy a Komise mohou tyto informace využít při navrhování budoucích politických opatření, včetně opatření podpory, vytvoření partnerství nebo ochrany na vnitrostátní, unijní nebo mezinárodní úrovni, která by měla být úměrná míře řešeného rizika a měla by mít přesný rozsah. V této fázi předběžného posouzení proto nelze vyvodit žádný závěr o využití některého konkrétního nástroje z palety opatření EU nebo členských států na podporu, vytvoření partnerství nebo ochranu s cílem posílit hospodářskou bezpečnost.

(16)

Veškerá opatření, která budou přijata, budou přiměřená a přesně se zaměří na posouzená rizika jednotlivých oblastí kritických technologií nebo příslušné technologie. Veškerá prováděná opatření budou zaměřena na posílení postavení Unie v těchto oblastech a budou navržena tak, aby minimalizovala veškeré negativní vedlejší účinky na trh a hospodářství. Tato posouzení přispějí zejména k rozvoji politik Unie na podporu inovací a průmyslového rozvoje identifikovaných technologií, a to i prostřednictvím mezinárodních iniciativ,