(EU) 2022/2472Nařízení Komise (EU) 2022/2472 ze dne 14. prosince 2022, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem (Text s významem pro EHP)
Publikováno: | Úř. věst. L 327, 21.12.2022, s. 1-81 | Druh předpisu: | Nařízení |
Přijato: | 14. prosince 2022 | Autor předpisu: | Evropská komise |
Platnost od: | 1. ledna 2023 | Nabývá účinnosti: | 1. ledna 2023 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | 31. prosince 2029 |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/2472 ze dne 14. prosince 2022, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 327 21.12.2022, s. 1) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
L |
1 |
23.11.2023 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/2472
ze dne 14. prosince 2022,
kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem
(Text s významem pro EHP)
OBSAH |
|
KAPITOLA I SPOLEČNÁ USTANOVENÍ |
|
KAPITOLA II PROCEDURÁLNÍ NÁLEŽITOSTI |
|
KAPITOLA III KATEGORIE PODPOR |
|
Oddíl 1 |
Podpora ve prospěch malých a středních podniků působících v oblasti zemědělské prvovýroby, zpracování zemědělských produktů a uvádění zemědělských produktů na trh |
Oddíl 2 |
Podpora na ochranu životního prostředí v zemědělství |
Oddíl 3 |
Podpora na investice ve prospěch zachování kulturního a přírodního dědictví |
Oddíl 4 |
Podpora na náhradu škod způsobených v odvětví zemědělství přírodními pohromami |
Oddíl 5 |
Podpora výzkumu, vývoje a inovací |
Oddíl 6 |
Podpora ve prospěch lesnictví |
Oddíl 7 |
Podpora ve prospěch malých a středních podniků ve venkovských oblastech |
KAPITOLA IV PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ |
KAPITOLA I
Společná ustanovení
Článek 1
Oblast působnosti
Toto nařízení se použije na tyto kategorie podpory:
podpora ve prospěch mikropodniků a malých a středních podniků:
působících v odvětví zemědělství, jmenovitě v zemědělské prvovýrobě, zpracování zemědělských produktů a uvádění zemědělských produktů na trh, s výjimkou článků 14, 15, 16, 18, 23 a 25 až 31, které se vztahují pouze na malé a střední podniky působící v oblasti zemědělské prvovýroby;
vykonávajících nezemědělské činnosti ve venkovských oblastech nespadající do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy, pokud je tato podpora poskytnuta v souladu s nařízením (EU) 2021/2115 a je buď spolufinancována z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (dále jen „EZFRV“), nebo je poskytnuta jako doplňkové vnitrostátní financování těchto spolufinancovaných opatření. Odchylně se toto nařízení použije na podporu poskytnutou obcím, které přímo či nepřímo využívají projekty komunitně vedeného místního rozvoje podle článků 60 a 61 tohoto nařízení.
podpora na ochranu životního prostředí v zemědělství podle článků 33, 34 a 35, která se vztahuje pouze na podniky působící v oblasti zemědělské prvovýroby;
podpora na investice k zachování kulturního a přírodního dědictví, které se nachází v zemědělských podnicích a v lesích;
podpora na náhradu škod způsobených v odvětví zemědělství přírodními pohromami;
podpora výzkumu, vývoje a inovací v odvětvích zemědělství a lesnictví;
podpora ve prospěch lesnictví.
Toto nařízení se nepoužije na:
režimy podpory uvedené v článcích 14, 17, 41 až 44 a 46, režimy podpory uvedené v článcích 49 a 50, pokud splňují podmínky stanovené v článku 12, jakmile uplyne šest měsíců od jejich vstupu v platnost. Komise však může na základě hodnocení příslušného plánu hodnocení, který jí byl oznámen členským státem, rozhodnout, že se toto nařízení bude na režim podpory používat po dobu delší než šest měsíců. Při předkládání plánů hodnocení poskytnou členské státy rovněž veškeré informace, které Komise potřebuje k provedení posouzení plánů hodnocení a k přijetí rozhodnutí;
veškeré změny režimů uvedených v písmenu a), jestliže se nejedná o změny, které nemají dopad na slučitelnost režimu podpory s tímto nařízením nebo významně neovlivňují obsah schváleného plánu hodnocení;
podporu na činnosti související s vývozem do třetích zemí nebo do členských států, zejména podporu, která přímo souvisí s vyváženým množstvím, zřízením a provozem distribuční sítě nebo dalšími běžnými náklady souvisejícími s vývozní činností;
podporu podmíněnou použitím domácího zboží na úkor zboží dováženého.
Toto nařízení se nepoužije na:
režimy podpory, které výslovně nevylučují vyplacení jednotlivé podpory ve prospěch podniku, na který se vztahuje dosud neuhrazený příkaz k navrácení podpory na základě předchozího rozhodnutí Komise, jímž je podpora poskytnutá týmž členským státem prohlášena za protiprávní a neslučitelnou s vnitřním trhem, s výjimkou:
režimů podpory na náhradu škod způsobených přírodními pohromami v souladu s článkem 37;
režimů podpory na projekty komunitně vedeného místního rozvoje nebo projektů operačních skupin evropského inovačního partnerství v oblasti zemědělské produktivity a udržitelnosti (dále jen „EIP“) v souladu s články 40 a 61;
podpory ad hoc pro podnik uvedený v písmenu a).
Toto nařízení se nepoužije na podporu pro podniky v obtížích s výjimkou podpory poskytované:
na informační akce v odvětvích zemědělství a lesnictví v souladu s články 21 a 47;
na propagační opatření ve formě publikací, které mají zvýšit informovanost širší veřejnosti o zemědělských produktech, v souladu s čl. 24 odst. 2 písm. b);
na náhradu nákladů na prevenci, tlumení a eradikaci nákaz zvířat a škůdců rostlin v souladu s čl. 26 odst. 8 a 9;
na uhrazení nákladů na odklizení a neškodné odstranění mrtvých hospodářských zvířat v souladu s čl. 27 odst. 2 písm. c), d) a e) a čl. 28 odst. 3 písm. d);
v případě znevýhodnění souvisejícího s oblastmi sítě Natura 2000 v souladu s článkem 33;
na náhradu škod způsobených přírodními pohromami v souladu s článkem 37;
podnikům, které se účastní projektů komunitně vedeného místního rozvoje nebo projektů operačních skupin EIP nebo je využívají, v souladu s články 40 a 61;
v následujících případech, pokud se podnik stal podnikem v obtížích v důsledku ztrát nebo škod způsobených danou událostí:
na náhradu škod způsobených nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě v souladu s článkem 25;
na náhradu škod způsobených nákazami zvířat a škůdci rostlin v souladu s čl. 26 odst. 9 a 10;
na náhradu škod způsobených chráněnými druhy zvířat v souladu s článkem 29;
na odstranění škod, které vznikly v lesích, v souladu s čl. 43 odst. 2 písm. d).
Toto nařízení se nepoužije na podporu, která sama o sobě, podmínkami, které jsou s ní spojeny, nebo metodami svého financování nevyhnutelně vede k porušení práva Unie, zejména:
podporu, jejíž poskytnutí je podmíněno povinností příjemce používat zboží nebo služby z daného státu;
podporu, která omezuje možnost příjemců využívat výsledky výzkumu, vývoje a inovací v jiných členských státech.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:
„podporou ad hoc“ se rozumí podpora, která není poskytnuta na základě režimu podpory;
„nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě“ se rozumí nepříznivé povětrnostní podmínky, jako je mráz, bouře a krupobití, námraza, silný nebo dlouhotrvající déšť nebo velké sucho, které v případě zemědělství zničí více než 30 % průměrné produkce vypočtené na základě předcházejícího tříletého nebo čtyřletého období nebo průměrné produkce vypočtené na základě předcházejícího pětiletého nebo osmiletého období s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty; v případě lesnictví více než 20 % lesnického potenciálu;
„poradenstvím“ se rozumí kompletní poskytované poradenství v rámci jedné smlouvy;
„zemědělskou činností“ se rozumí činnost, kterou členský stát vymezí ve svém strategickém plánu SZP v souladu s čl. 4 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2115;
„zemědělskou plochou“ se rozumí jakákoli plocha, kterou členský stát vymezí ve svém strategickém plánu SZP v souladu s čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2021/2115;
„zemědělským podnikem“ se rozumí jednotka zahrnující pozemky, prostory a zařízení využívané k zemědělské prvovýrobě;
„zemědělským produktem“ se rozumějí produkty uvedené v příloze I Smlouvy, s výjimkou produktů rybolovu a akvakultury uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ( 4 );
„odvětvím zemědělství“ se rozumí všechny podniky působící v oblasti zemědělské prvovýroby, zpracování zemědělských produktů a jejich uvádění na trh;
„zemědělsko-lesnickými systémy“ se rozumějí systémy využívání půdy, v jejichž rámci se na stejném pozemku pěstují stromy v kombinaci se zemědělstvím;
„podporou“ se rozumí opatření splňující všechna kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy;
„podporou poskytnutou v rámci strategického plánu SZP“ se rozumí podpora poskytnutá v souladu s nařízením (EU) 2021/2115, která je buď spolufinancována z EZFRV, nebo je poskytnuta jako doplňkové vnitrostátní financování této spolufinancované podpory;
„intenzitou podpory“ se rozumí hrubá výše podpory vyjádřená jako procentní podíl způsobilých nákladů před srážkou daní nebo jiných poplatků;
„režimem podpory“ se rozumí akt, na jehož základě může být bez dalších prováděcích opatření poskytnuta jednotlivá podpora podnikům, jež jsou v tomto aktu vymezeny obecným a abstraktním způsobem, a dále akt, na jehož základě může být jednomu nebo několika podnikům poskytnuta na neurčitou dobu nebo v neurčené výši podpora, která není spojena s konkrétním projektem;
„obvyklými tržními podmínkami“ se rozumí, že se podmínky transakce mezi smluvními stranami neliší od podmínek, jež by byly sjednány mezi nezávislými podniky, a že nezahrnují prvek tajné dohody. Má se za to, že zásada týkající se obvyklých tržních podmínek je splněna v případě transakce, jíž předcházelo otevřené, transparentní a nediskriminační řízení;
„opatřeními biologické bezpečnosti“ se rozumí souhrn řídících a fyzických opatření, jejichž cílem je snížit riziko zavlečení, rozvoje a šíření nákaz do/z/uvnitř:
populace zvířat;
zařízení, oblasti, jednotky, dopravních prostředků nebo jiných zařízení, prostor či jiného místa;
„plemennou knihou“ se rozumí kniha podle čl. 2 bodu 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 ( 5 );
„strategickým plánem SZP“ se rozumí strategický plán SZP uvedený v čl. 1 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2021/2115;
„aktivovanými výkony“ se rozumějí práce, které provedl sám zemědělec nebo jeho zaměstnanci v zemědělském podniku a které vytvářejí majetek;
„systémy uhlíkového zemědělství“ se rozumějí režimy podpory týkající se postupů obhospodařování půdy, které vedou ke zvýšení ukládání uhlíku v živé biomase, mrtvé organické hmotě a půdě tím, že zlepšují zachycování uhlíku a/nebo snižují jeho únik do atmosféry;
„katastrofickou událostí“ se rozumí nepředvídaná událost biotické či nebiotické povahy způsobená člověkem, která vede k významnému narušení lesních struktur a ve svém důsledku způsobuje významné hospodářské škody v odvětví lesnictví;
„dnem poskytnutí podpory“ se rozumí den, kdy příjemce získá podle platného vnitrostátního právního režimu na tuto podporu právní nárok;
„opatřeními pro tlumení a eradikaci“ se rozumějí opatření týkající se nákaz zvířat, u nichž příslušný orgán členského státu oficiálně uznal ohnisko nákazy, nebo opatření týkající se škůdců rostlin nebo invazních nepůvodních druhů, u nichž příslušný orgán oficiálně uznal jejich výskyt;
„plánem hodnocení“ se rozumí dokument, který se vztahuje na jeden nebo více režimů podpory a který obsahuje alespoň tyto aspekty: cíle, které mají být hodnoceny, otázky pro hodnocení, ukazatele výsledků, metodu, jež se pro účely hodnocení navrhuje, požadavky na sběr údajů, navrhovaný časový harmonogram hodnocení, včetně data předložení průběžné a závěrečné hodnotící zprávy, popis nezávislého orgánu, který hodnocení provádí, nebo kritérií, která se použijí při jeho výběru, a podmínky pro zajištění dostatečné publicity tohoto hodnocení;
„mrtvými hospodářskými zvířaty“ se rozumějí zvířata, která byla utracena bez utrpení s jasnou diagnózou nebo bez ní nebo která uhynula, včetně mrtvě narozených nebo nenarozených zvířat, v zemědělském podniku nebo v jiných prostorách nebo při přepravě, která ale nebyla poražena pro lidskou spotřebu;
„rychle rostoucími stromy“ se rozumí rychle rostoucí lesní porost, kdy jsou stromy pěstovány s minimální obmýtní dobou osmi let a maximální obmýtní dobou 20 let;
„následným daňovým režimem“ se rozumí režim v podobě daňových zvýhodnění, který představuje pozměněnou verzi dřívějšího režimu v podobě daňových zvýhodnění a který jej nahrazuje;
„fixními náklady vyplývajícími z účasti v režimu jakosti“ se rozumějí náklady na vstup do podporovaného režimu jakosti a roční příspěvek na účast v tomto režimu jakosti, případně včetně výdajů na kontroly, které jsou nezbytné k ověření dodržování specifikací daného režimu;
„biopalivem z potravinářských plodin“ se rozumí biopalivo vyrobené z potravinářských a krmných plodin ve smyslu směrnice (EU) 2018/2001;
„potravinami“ se rozumějí potraviny, které nejsou zemědělskými produkty a které jsou uvedeny v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ( 6 );
„hrubým grantovým ekvivalentem“ se rozumí hodnota, kterou by podpora měla, kdyby byla příjemci poskytnuta formou dotace před srážkou daně nebo jiných poplatků;
„jednotlivou podporou“ se rozumí:
podpora ad hoc;
poskytování podpory jednotlivým příjemcům na základě režimu podpory;
„nehmotným majetkem“ se rozumí majetek, který nemá hmotnou nebo finanční podobu, např. patenty, licence, know-how nebo jiná práva duševního vlastnictví;
„investicemi za účelem dodržování normy Unie“ se rozumějí investice uskutečněné s cílem splňovat normu Unie po uplynutí přechodného období stanoveného v právních předpisech Unie;
„velkými podniky“ se rozumějí podniky, které nesplňují kritéria stanovená v příloze I;
„uváděním zemědělských produktů na trh“ se rozumí přechovávání nebo vystavování produktu za účelem jeho prodeje, nabízení produktu k prodeji, dodávka produktu nebo jakýkoliv další způsob umístění produktu na trh s výjimkou prvního prodeje zemědělcem dalším prodejcům nebo zpracovatelům a veškerých činností souvisejících s přípravou produktu k tomuto prvnímu prodeji; prodej zemědělcem konečným spotřebitelům se považuje za uvádění zemědělských produktů na trh, pokud k němu dojde v samostatných prostorách nebo zařízeních vyhrazených pro tento účel;
„vzájemnými fondy“ se rozumí systém akreditovaný členským státem v souladu s jeho vnitrostátním právem, který umožňuje zemědělcům, kteří jsou jeho členy, aby se pojistili, přičemž kompenzace se poskytuje uvedeným zemědělcům, kteří utrpěli hospodářské ztráty;
„oblastmi sítě Natura 2000“ se rozumějí zvláštní zemědělské nebo lesní oblasti definované v článku 3 směrnice 92/43/EHS a v článku 3 směrnice 2009/147/ES;
„přírodními pohromami“ se rozumějí zemětřesení, laviny, sesuvy půdy a povodně, tornáda, hurikány, sopečné erupce a samovolné přírodní požáry;
„neproduktivní investicí“ se rozumí investice, která nevede k významnému zvýšení hodnoty nebo ziskovosti podniku;
„operacemi před průmyslovým zpracováním“ se rozumí kácení, odvětvení, odkorňování, rozřezávání, skladování, ochranné ošetření a sušení dřeva a všechny ostatní pracovní operace před průmyslovým řezáním dřeva na pile, jakož i pilařská výroba, kde je maximální zpracovatelská kapacita 20 000 m3 kulatiny, která představuje vstup pro pilařskou výrobu, ročně;
„jinými nepříznivými klimatickými jevy“ se rozumějí nepříznivé povětrnostní podmínky, jež nespadají do definice nepříznivého klimatického jevu, který lze přirovnat k přírodní pohromě;
„nejvzdálenějšími regiony“ se rozumí regiony uvedené v prvním pododstavci článku 349 Smlouvy;
„škůdcem rostlin“ se rozumějí: všechny druhy, kmeny či biotypy rostlin, živočichů nebo patogenů škodlivé rostlinám nebo rostlinným produktům;
„zemědělskou prvovýrobou“ se rozumí produkce produktů rostlinné a živočišné výroby uvedených v příloze I Smlouvy, aniž by byly provedeny jakékoli další operace měnící povahu těchto produktů;
„zpracováním zemědělských produktů“ se rozumí jakékoli zpracování zemědělského produktu, jehož výsledkem je produkt, který je též zemědělským produktem, s výjimkou činností probíhajících v zemědělských podnicích a potřebných pro přípravu živočišných nebo rostlinných produktů k prvnímu prodeji;
„seskupením nebo organizací producentů“ se rozumí seskupení nebo organizace zřízené za některým z těchto účelů:
přizpůsobit produkci a výstup producentů, kteří jsou členy těchto seskupení nebo organizací, požadavkům trhu;
společně uvádět zboží na trh, včetně přípravy k prodeji, centralizace prodeje a dodávek velkoodběratelům;
stanovit společná pravidla pro informace o produkci, zejména s ohledem na sklizeň a dostupnost;
ostatní činnosti, které mohou provádět seskupení nebo organizace producentů, například rozvoj podnikatelských a marketingových dovedností, organizace a usnadnění inovačních procesů, společné hospodaření na pozemcích členů, používání pěstitelských postupů a technologií produkce šetrných k životnímu prostředí a vhodných postupů a technologií, pokud jde o dobré životní podmínky zvířat;
„chráněným druhem zvířat“ se rozumějí všechna zvířata chráněná právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy, včetně druhů zvířat, u nichž vnitrostátní právní předpisy stanoví zvláštní pravidla pro zachování populace;
„mapami regionální podpory“ se rozumí seznam oblastí, které určil daný členský stát v souladu s podmínkami stanovenými v pokynech k regionální státní podpoře ( 7 ) a které schválila Komise;
„vratnou zálohou“ půjčka na projekt, která je vyplacena v jedné či více splátkách a za podmínek splacení, které závisejí na výsledku projektu;
„organizací pro výzkum a šíření znalostí“ se rozumí subjekt bez ohledu na jeho právní postavení nebo způsob financování, jehož hlavním cílem je nezávisle provádět základní výzkum, průmyslový výzkum nebo experimentální vývoj nebo obecně šířit výsledky těchto činností, a to formou výuky, publikací nebo přenosu znalostí;
„menšími ostrovy v Egejském moři“ se rozumějí menší ostrovy uvedené v čl. 1 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 ( 8 );
„malými a středními podniky“ nebo „mikropodniky a malými a středními podniky“ se rozumějí podniky, které splňují kritéria stanovená v příloze I;
„zahájením prací na projektu nebo zahájením činnosti“ se rozumí buď zahájení činnosti, nebo stavebních prací v rámci investice, nebo první právně vymahatelný závazek objednat zařízení nebo služby či jiný závazek, v jehož důsledku se projekt nebo činnost stává nezvratnou, podle toho, která událost nastane dříve; za zahájení prací nebo činnosti se nepovažuje nákup pozemků a přípravné práce, jako je získání povolení a zpracování studií proveditelnosti;
„dotovanými službami“ se rozumí forma podpory, která je poskytnuta konečnému příjemci nepřímo formou věcného plnění a je vyplacena poskytovateli dotyčné služby nebo činnosti;
„hmotným majetkem“ se rozumí majetek ve formě pozemků, staveb, zařízení, strojů a vybavení;
„transakčními náklady“ se rozumějí dodatečné náklady spojené s plněním závazku, které však nelze přímo přičíst jeho provádění nebo které nejsou zahrnuty do přímo kompenzovaných nákladů nebo ušlých příjmů, a které mohou být vypočítány na základě standardních nákladů;
„náklady na testy přenosné spongiformní encefalopatie (TSE) a bovinní spongiformní encefalopatie (BSE)“ se rozumějí veškeré náklady, včetně nákladů na testovací zařízení a na odběr, přepravu, vyšetření, skladování a likvidaci vzorků, které jsou nezbytné pro odběr vzorků a laboratorní testy v souladu s přílohou X kapitolou C nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ( 9 );
„dřevinami pro výmladkové plantáže“ se rozumějí dřeviny kódu KN 06 02 90 41, které stanoví členské státy a které sestávají z trvalých dřevin, jejichž podnože a výmladkové pařezy zůstávají po sklizni v zemi a v další sezóně se objevují nové výhonky, s maximálním cyklem sklizně, který určí členské státy;
„podnikem v obtížích“ se rozumí podnik, který splňuje kritéria stanovená v čl. 2 bodě 18 nařízení (EU) č. 651/2014;
„normou Unie“ se rozumí závazná norma obsažená v právních předpisech Unie, která stanoví úroveň, jíž musí jednotlivé podniky dosáhnout, zejména co se týká životního prostředí, hygieny a dobrých životních podmínek zvířat; normy nebo cíle stanovené na úrovni Unie, které jsou závazné pro členské státy, ne však pro jednotlivé podniky, se však za normy Unie nepovažují;
„mladým zemědělcem“ se rozumí zemědělec podle definice členského státu v jeho strategickém plánu SZP v souladu s čl. 4 odst. 6 nařízení (EU) 2021/2115;
Článek 3
Podmínky vynětí z oznamovací povinnosti
Režimy podpory, jednotlivá podpora poskytnutá na základě těchto režimů a podpora ad hoc jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 2 nebo 3 Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud tato podpora splňuje všechny podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení a rovněž zvláštní podmínky platné pro příslušnou kategorii podpory stanovené v kapitole III tohoto nařízení.
Článek 4
Prahové hodnoty oznamovací povinnosti
Toto nařízení se nepoužije na jednotlivou podporu, jejíž hrubý grantový ekvivalent přesahuje tyto prahové hodnoty:
podpora na investice do zemědělských podniků související se zemědělskou prvovýrobou podle článku 14: 600 000 EUR na podnik a investiční projekt;
podpora na investice týkající se přemístění zemědělské stavby vedoucí k modernizaci zařízení nebo k zvýšení produkční kapacity podle čl. 16 odst. 4: 600 000 EUR na podnik a investiční projekt;
podpora na investice související se zpracováním zemědělských produktů a jejich uváděním na trh podle článku 17: 7,5 milionu EUR na podnik a investiční projekt;
podpora na závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat podle článku 31: 500 EUR na dobytčí jednotku ročně;
podpora na znevýhodnění související s oblastmi sítě Natura 2000 podle článku 33: 500 EUR na hektar ročně v počátečním období nepřesahujícím pět let a 200 EUR na hektar ročně po uplynutí tohoto období;
podpora na agroenvironmentálně-klimatické závazky podle článku 34: 600 EUR na hektar ročně u jednoletých plodin, 900 EUR na hektar ročně u speciálních trvalých plodin a 450 EUR na hektar ročně u jiných způsobů využívání půdy;
podpora ekologického zemědělství podle článku 35: 600 EUR na hektar ročně u jednoletých plodin, 900 EUR na hektar ročně u speciálních trvalých plodin a 450 EUR na hektar ročně u jiných způsobů využívání půdy;
podpora na investice ve prospěch zachování kulturního a přírodního dědictví, které se nachází v zemědělských podnicích nebo v lesích, podle článku 36: 600 000 EUR na podnik a investiční projekt;
podpora výzkumu a vývoje v odvětvích zemědělství a lesnictví podle článku 38: 7,5 milionu EUR na projekt;
podpora na náklady vzniklé podnikům účastnícím projektů operačních skupin EIP podle článku 39: 2 miliony EUR na podnik a projekt;
omezené částky podpory poskytované podnikům využívajícím projekty operačních skupin EIP podle článku 40: 500 000 EUR na projekt operační skupiny EIP;
podpora na zalesňování a zakládání lesů podle článku 41: 7,5 milionu EUR na projekt založení lesa;
podpora pro zemědělsko-lesnické systémy podle článku 42: 7,5 milionu EUR na projekt týkající se zavedení zemědělsko-lesnického systému;
podpora na investice ke zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů podle článku 44: 7,5 milionu EUR na investiční projekt;
podpora v případě znevýhodnění, která jsou specifická pro konkrétní oblasti a vyplývají z určitých závazných požadavků, podle článku 45: 500 EUR na hektar ročně v počátečním období nepřesahujícím pět let a 200 EUR na hektar ročně po uplynutí tohoto období;
podpora na lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochranu lesů podle článku 46: 200 EUR na hektar ročně, s výjimkou podpory uvedené v čl. 46 odst. 8;
podpora na poradenské služby v odvětví lesnictví podle článku 48: 200 000 EUR na podnik ročně;
podpora na investice do infrastruktury související s rozvojem, modernizací nebo přizpůsobením odvětví lesnictví podle článku 49: 7,5 milionu EUR na investiční projekt;
podpora na investice do lesnických technologií a zpracování, uvolnění a uvádění lesnických produktů na trh podle článku 50: 7,5 milionu EUR na investiční projekt;
podpora na investice do základních služeb a infrastruktury ve venkovských oblastech podle článku 55: 10 milionů EUR na investiční projekt;
podpora na náklady vzniklé malým a středním podnikům účastnícím se projektů komunitně vedeného místního rozvoje, označených jako LEADER – místní rozvoj v rámci EZFRV, podle článku 60: 2 miliony EUR na podnik a projekt;
omezená výše podpory poskytované malým a středním podnikům využívajícím projekty komunitně vedeného místního rozvoje podle článku 61: 200 000 EUR na projekt komunitně vedeného místního rozvoje.
Článek 5
Transparentnost podpory
Pro účely tohoto nařízení se za transparentní považují tyto formy podpory:
podpora sestávající z dotací, subvencí úrokových sazeb a dotovaných služeb;
podpora poskytovaná formou půjček, jestliže byl hrubý grantový ekvivalent vypočten na základě referenční sazby platné v době poskytnutí podpory;
podpora obsažená v zárukách, je-li splněna jedna z těchto podmínek:
hrubý grantový ekvivalent byl vypočítán na základě prémií „safe harbour“ stanovených ve sdělení Komise;
před provedením opatření byla Komisi – v souladu s jejím nařízením o státních podporách platným v době oznámení – oznámena metodika pro výpočet hrubého grantového ekvivalentu záruky a Komise tuto metodiku na základě sdělení o zárukách schválila, přičemž tato schválená metodika se výslovně týká daného typu záruky a daného typu hlavní transakce, o něž se v souvislosti s uplatňováním tohoto nařízení jedná;
podpora poskytovaná formou daňových zvýhodnění, pokud dané opatření stanoví horní mez, která zajišťuje, že nebude překročena příslušná prahová hodnota;
podpora ve formě vratných záloh, pokud celková nominální výše vratné zálohy nepřesahuje příslušné prahové hodnoty použitelné podle tohoto nařízení, nebo pokud byla před provedením opatření Komisi oznámena metodika pro výpočet hrubého grantového ekvivalentu vratné zálohy a Komise tuto metodiku schválila;
podpora ve formě prodeje nebo pronájmu hmotného majetku pod úrovní tržních sazeb, pokud je hodnota stanovena buď nezávislým odborným posudkem před transakcí, nebo odkazem na veřejně dostupnou, pravidelně aktualizovanou a obecně uznávanou referenční hodnotu.
Pro účely tohoto nařízení se za transparentní podporu nepovažují tyto formy podpor:
podpora obsažená v kapitálových injekcích;
podpora obsažená v opatřeních rizikového kapitálu.
Článek 6
Motivační účinek
Podpora se považuje za podporu s motivačním účinkem, pokud příjemce předložil dotyčnému členskému státu písemnou žádost o podporu před zahájením práce na projektu nebo před zahájením činnosti. V žádosti o podporu se uvedou alespoň tyto údaje:
název a velikost podniku;
popis projektu nebo činnosti, včetně termínu zahájení a ukončení;
místo realizace projektu nebo výkonu činnosti;
seznam způsobilých nákladů;
druh podpory (grant, půjčka, záruka, vratná záloha nebo jiné) a výše veřejného financování, které je pro daný projekt nebo činnost zapotřebí.
Podpora ad hoc poskytnutá velkým podnikům se považuje za podporu s motivačním účinkem, pokud je zajištěno splnění podmínky uvedené v odstavci 2 a pokud členský stát před poskytnutím předmětné podpory ad hoc navíc ověřil, že dokumentace vyhotovená příjemcem dokládá, že podpora povede alespoň k jednomu z následujících výsledků:
významný nárůst rozsahu projektu či činnosti v důsledku podpory;
významné zvýšení celkové částky vynaložené příjemcem na projekt či činnost v důsledku podpory;
významné urychlení při dokončování příslušného projektu či činnosti;
v případě investiční podpory ad hoc je doloženo, že bez poskytnutí podpory by daný projekt nebo daná činnost nebyly v dané venkovské oblasti jako takové realizovány nebo by bez poskytnutí podpory nebyly v dané venkovské oblasti pro příjemce dostatečně ziskové.
Tyto požadavky se nepoužijí na obce, které jsou samostatnými místními orgány s ročním rozpočtem nižším než 10 milionů EUR a s méně než 5 000 obyvatel.
Odchylně od odstavců 2 a 3 se má za to, že opatření v podobě daňových zvýhodnění mají motivační účinek, jsou-li splněny obě tyto podmínky:
opatření zakládá právo na podporu na základě objektivních kritérií a bez dalšího uplatnění rozhodovací pravomoci členského státu;
opatření bylo přijato a nabylo účinnosti před tím, než byly zahájeny práce na podporovaném projektu nebo činnosti, s výjimkou následných daňových režimů v případě, že se na činnost již vztahovaly předchozí režimy ve formě daňového zvýhodnění.
Kromě toho se odchylně od odstavců 2, 3 a 4 u následujících kategorií podpory nevyžaduje motivační účinek nebo se má za to, že podpora má motivační účinek:
režimy podpory na pozemkové úpravy, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 15 nebo článku 53 a jestliže:
režim podpory zakládá právo na podporu na základě objektivních kritérií a bez dalšího uplatnění rozhodovací pravomoci členského státu a
režim podpory byl přijat a nabyl účinnosti před tím, než příjemci vznikly způsobilé náklady podle článku 15 nebo článku 53;
podpora na informační akce v odvětví zemědělství v souladu s články 21 a 22, která spočívá ve zpřístupnění informací nedefinovanému počtu příjemců;
podpora na propagační opatření ve formě publikací zaměřených na zvyšování povědomí širší veřejnosti o zemědělských produktech, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 24 odst. 2 písm. b);
podpora na náhradu ztrát způsobených nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 25;
podpora na odškodnění za náklady na prevenci, tlumení a eradikaci nákaz zvířat a škůdců rostlin a za ztráty způsobené těmito nákazami zvířat nebo škůdci rostlin, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 26;
podpora na uhrazení nákladů na odklizení a neškodné odstranění mrtvých hospodářských zvířat, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 27 odst. 2 písm. c), d), e) a f) a čl. 28 odst. 3 písm. d);
podpora na náhradu škod způsobených chráněnými druhy zvířat, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 29;
podpora na znevýhodnění související s oblastmi sítě Natura 2000 podle článku 33;
podpora na investice ve prospěch zachování kulturního a přírodního dědictví, které se nachází v zemědělských podnicích nebo v lesích, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 36;
podpora na náhradu škod způsobených přírodními pohromami v odvětví zemědělství, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 37;
podpora výzkumu, vývoje a inovací v odvětvích zemědělství a lesnictví, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 38;
podpora na obnovu poškozených lesů v souladu s čl. 43 odst. 2 písm. d), pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 43;
podpora na informační akce v odvětví lesnictví v souladu s články 47 a 48, která spočívá ve zpřístupnění informací nedefinovanému počtu příjemců;
podpora na zachování genetických zdrojů v lesnictví, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 51;
podpora na účast zemědělců v režimech jakosti bavlny a potravin, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 58;
podpora poskytovaná podnikům, které se účastní projektů komunitně vedeného místního rozvoje a projektů operačních skupin EIP nebo je využívají, pokud jsou splněny příslušné podmínky uvedené v článcích 39, 40, 60 a 61.
Článek 7
Intenzita podpory a způsobilé náklady
Článek 8
Kumulace
Podporu, která je tímto nařízením vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy a u níž lze identifikovat způsobilé náklady, lze kumulovat s:
jinou státní podporou, pokud se tato opatření týkají jiných identifikovatelných způsobilých nákladů;
jinou státní podporou na úhradu týchž – částečně či plně se překrývajících – způsobilých nákladů, avšak pouze tehdy, nevede-li taková kumulace k překročení nejvyšší intenzity nebo výše podpory, která se na danou podporu použije podle tohoto nařízení.
Podporu, u níž nelze identifikovat způsobilé náklady, lze kumulovat s jinou státní podporou, u níž nelze identifikovat způsobilé náklady, dokud není překročena příslušná maximální prahová hodnota pro celkové financování stanovená podle konkrétních okolností každého případu v tomto nebo jiném nařízení o blokové výjimce nebo v rozhodnutí Komise.
Článek 9
Zveřejňování a informování
Dotčený členský stát zajistí, že níže uvedené informace budou zveřejňovány v modulu pro transparentnost státní podpory Komise ( 10 ) nebo na souhrnných internetových stránkách o státní podpoře, a to na vnitrostátní nebo regionální úrovni:
souhrnné informace uvedené v článku 11 nebo odkaz na ně;
úplné znění každé podpory uvedené v článku 11, včetně veškerých změn tohoto znění, nebo odkaz umožňující přístup k úplnému znění;
informace uvedené v příloze III týkající se každého poskytnutí jednotlivé podpory, která přesahuje:
10 000 EUR u příjemců v oblasti zemědělské prvovýroby;
100 000 EUR u příjemců působících v oblasti zpracování zemědělských produktů, uvádění zemědělských produktů na trh, lesnictví nebo činností, které nespadají do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy.
V případě režimů podpory ve formě daňového zvýhodnění se podmínky stanovené v odstavci 1 pokládají za splněné, pokud členské státy zveřejní požadované informace o částkách jednotlivých podpor v následujících rozpětích v milionech EUR:
0,01–0,1 pouze pro zemědělskou prvovýrobu;
0,1–0,5;
0,5–1;
1 až 2;
2 až 5;
5 až 10;
10 až 30;
30 a více.
Komise na svých internetových stránkách zveřejňuje:
souhrnné informace uvedené v odstavci 1;
odkazy na internetové stránky všech členských států věnované státním podporám a uvedené v odstavci 1.
KAPITOLA II
Procedurální náležitosti
Článek 10
Odnětí výhody blokové výjimky
Pokud členský stát poskytne podporu, která nesplňuje podmínky stanovené v kapitolách I, II a III tohoto nařízení, může Komise poté, co danému členskému státu umožní sdělit své stanovisko, přijmout rozhodnutí, podle nějž veškerá nebo některá budoucí opatření podpory, která dotyčný členský stát přijme a která by jinak splňovala požadavky tohoto nařízení, musí být oznámena Komisi podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy. Oznamovací povinnost lze omezit na některé druhy podpory, podporu poskytnutou některým příjemcům nebo podporu přijatou některými orgány dotyčného členského státu.
Článek 11
Podávání zpráv
Výroční zpráva musí rovněž obsahovat tyto údaje:
informace o nákazách zvířat nebo o škůdcích rostlin podle článku 26;
meteorologické informace o druhu, době, relativním rozsahu a místu výskytu klimatického jevu, který lze přirovnat k přírodní pohromě, podle článku 25 nebo výskytu přírodní pohromy v odvětví zemědělství podle článku 37.
Článek 12
Hodnocení
U režimů podpory, na které se vztahuje požadavek na hodnocení podle odstavce 1, oznámí členské státy návrh plánu hodnocení:
do 20 pracovních dnů od vstupu režimu v platnost, pokud rozpočet státní podpory v rámci režimu překročí 150 milionů EUR v kterémkoli daném roce nebo 750 milionů EUR za celkovou dobu jeho trvání;
do 30 pracovních dnů poté, co došlo k významné změně vedoucí k navýšení rozpočtu režimu na částku přesahující 150 milionů EUR v kterémkoli daném roce nebo 750 milionů EUR za celkovou dobu trvání režimu podpory;
do 30 pracovních dnů poté, co byly oficiálně zaúčtovány výdaje v rámci režimu překračující 150 milionů EUR v kterémkoli roce.
Článek 13
Kontrola
Členské státy vedou podrobné záznamy s informacemi a podklady, které jsou nezbytné k ověření, zda jsou splněny všechny podmínky stanovené v tomto nařízení. Tyto záznamy se uchovávají po dobu deseti let ode dne poskytnutí podpory ad hoc nebo ode dne, kdy byla poskytnuta poslední podpora v rámci režimu podpor. Dotčený členský stát poskytne Komisi ve lhůtě dvaceti pracovních dnů nebo v delší lhůtě, která je případně stanovena v žádosti, všechny informace a podklady, které Komise považuje za nezbytné ke kontrole uplatňování tohoto nařízení.
KAPITOLA III
Kategorie podpor
Článek 14
Podpora na investice do zemědělských podniků související se zemědělskou prvovýrobou
Investice sleduje alespoň jeden z těchto cílů:
zlepšení celkové výkonnosti a udržitelnosti zemědělského podniku, zejména snížením výrobních nákladů nebo zlepšením a dalším rozvinutím produkce;
zlepšení přírodního prostředí, hygienických podmínek nebo norem dobrých životních podmínek zvířat;
zřízení nebo zlepšení infrastruktury související s rozvojem, přizpůsobením a modernizací zemědělství, včetně přístupu k zemědělské půdě, pozemkových úprav a meliorací, energetické účinnosti, dodávek udržitelné energie a úspor vody nebo energie;
obnovení potenciálu produkce poškozeného přírodními pohromami, nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, nákazami zvířat a škůdci rostlin, chráněnými druhy zvířat a prevence škod způsobených těmito událostmi a faktory; pokud mohou být škody spojeny se změnou klimatu, příjemci případně zahrnou do obnovy adaptační opatření na změnu klimatu;
přispění ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, mimo jiné snižováním emisí skleníkových plynů a podporou ukládání uhlíku, a dále podpora udržitelné energetiky a energetické účinnosti;
přispění k udržitelnému oběhovému biohospodářství a podpora udržitelného rozvoje a účinného hospodaření s přírodními zdroji, jako je voda, půda a ovzduší, a to i snižováním závislosti na chemických látkách;
přispění k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, posílení ekosystémových služeb a zachování stanovišť a krajin.
Pokud je investice určena na výrobu biopaliv, nemá výrobní zařízení vyšší výrobní kapacitu než ekvivalent průměrné roční spotřeby pohonných hmot v zemědělském podniku a vyrobené biopalivo se neprodává na trhu.
Pokud je investice určena na produkci tepelné energie a elektřiny z obnovitelných zdrojů v zemědělských podnicích, slouží výrobní zařízení pouze k uspokojení vlastních energetických potřeb příjemce a jejich výrobní kapacita není vyšší než ekvivalent kombinované průměrné roční spotřeby tepelné energie a elektřiny v zemědělském podniku, a to včetně domácnosti zemědělce. Prodej elektřiny do distribuční soustavy je povolen v případě, že je dodržen roční průměrný limit vlastní spotřeby.
Jestliže investici provádí více než jeden příjemce s cílem uspokojit vlastní energetické potřeby nebo potřebu biopaliv, odpovídá průměrná roční spotřeba součtu průměrné roční spotřeby všech příjemců.
Investice do infrastruktury pro energii z obnovitelných zdrojů, při nichž dochází ke spotřebě nebo výrobě energie, musejí dodržovat minimální normy energetické účinnosti, pokud takové normy na vnitrostátní úrovni existují.
Investice do zařízení, která jsou primárně určena k výrobě elektřiny z biomasy, nejsou způsobilé pro podporu, pokud se nevyužívá minimální procentní podíl tepelné energie, který stanoví členské státy.
Členské státy stanoví pro různé typy zařízení prahové hodnoty maximální míry obilovin a ostatních plodin s vysokým obsahem škrobu, cukru nebo oleje využívaných k výrobě bioenergie, včetně biopaliv, v souladu s článkem 26 směrnice (EU) 2018/2001. Podpora na projekty na výrobu bioenergie musí být omezena na bioenergii, která splňuje platná kritéria udržitelnosti stanovená v právních předpisech Unie.
Podpora pokrývá tyto způsobilé náklady:
náklady na výstavbu, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku, včetně investic do pasivních instalací domovních rozvodů nebo strukturované kabeláže pro datové sítě, a v případě potřeby i do doplňkové části pasivní sítě nacházející se na soukromém pozemku mimo budovu, přičemž náklady na nákup pozemků jsou způsobilé pouze do výše nepřesahující 10 % celkových způsobilých nákladů dotyčné operace;
náklady na nákup, včetně nákupu na leasing, strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku;
režijní náklady spojené s výdaji uvedenými v písmenech a) a b), jako jsou odměny architektům, inženýrům a odborníkům, poplatky spojené s poradenstvím ohledně environmentální nebo hospodářské udržitelnosti, udržitelné energie, energetické účinnosti a výroby a využívání energie z obnovitelných zdrojů, včetně studií proveditelnosti; studie proveditelnosti představují způsobilé náklady i v případě, že na základě jejich výsledků nejsou vynaloženy žádné výdaje podle písmen a) a b);
poplatky za pořízení, vývoj nebo používání počítačového softwaru, cloudu a podobných řešení a nabytí patentů, licencí, autorských práv a ochranných známek;
výdaje na neproduktivní investice spojené se specifickými cíli v oblasti životního prostředí a klimatu uvedenými v odst. 3 písm. e), f) a g);
v případě zavlažování náklady na investice, které splňují tyto podmínky:
Komisi byl oznámen plán povodí v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ( 12 ) pro celou oblast, v níž se má investice uskutečnit, jakož i pro jakékoli jiné oblasti, jejichž prostředí může být investicí ovlivněno; v příslušném programu opatření se upřesňují opatření, která byla přijata podle plánu povodí v souladu s článkem 11 uvedené směrnice a která mají význam pro odvětví zemědělství;
v rámci investice existuje nebo je zavedeno měření vody umožňující měření spotřeby vody na úrovni podpořené investice;
investice do vylepšení existujícího zavlažovacího zařízení nebo do infrastruktury závlahového detailu se posuzují ex ante, pokud jde o dosažené úspory vody, s ohledem na technické parametry stávajícího zařízení nebo infrastruktury;
pokud má daná investice vliv na útvary podzemních nebo povrchových vod, jejichž stav byl v příslušném plánu povodí označen za horší než dobrý z důvodů souvisejících s množstvím vody, nebo pokud bylo na základě aktuálních posouzení zranitelnosti a rizik souvisejících s klimatem zjištěno ( 13 ), že dotčené vodní útvary v dobrém stavu by mohly ztratit svůj stav z důvodů souvisejících s množstvím vody způsobeným dopady změny klimatu, musí být dosaženo účinného snížení užívání vody, které přispěje k dosažení a udržení dobrého stavu těchto vodních útvarů, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 1 směrnice 2000/60/ES; Podmínky stanovené v předchozí větě se nevztahují na investici do stávajícího zařízení, která má vliv pouze na energetickou účinnost, nebo na investici k vytvoření nádrže nebo na investici do využití recyklované vody, která neovlivňuje útvar podzemní nebo povrchové vody;
členský stát stanoví procentní podíly možných úspor vody a účinného snížení spotřeby vody jako podmínky způsobilosti, aby se zajistilo účinné snížení množství vody protékající zařízením ve srovnání s úrovněmi v období 2014–2020, a zabránilo se tak snížení úrovně ambicí v oblasti životního prostředí:
podpora na investice do využívání recyklované odpadní vody jako alternativního zásobování vodou může být poskytnuta pouze tehdy, je-li poskytování a využívání této vody v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/741 ( 14 );
v případě investic na obnovu potenciálu zemědělské produkce poškozeného přírodními pohromami, nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, nákazami zvířat, škůdci rostlin nebo chráněnými druhy zvířat mohou způsobilé náklady zahrnovat náklady vzniklé v souvislosti s obnovou potenciálu zemědělské produkce až na úroveň, jaká existovala v době před výskytem těchto událostí;
v případě investic na prevenci škod způsobených přírodními pohromami, nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, nákazami zvířat, škůdci rostlin nebo chráněnými druhy zvířat mohou způsobilé náklady zahrnovat náklady na konkrétní preventivní opatření.
Provozní kapitál se nepovažuje za způsobilé náklady.
Podpora nesmí být poskytnuta na:
nákup platebních nároků;
nákup a výsadbu jednoletých rostlin s výjimkou podpory na pokrytí nákladů uvedených v odst. 6 písm. h);
drenážní práce;
nákup zvířat, s výjimkou podpory na pokrytí nákladů uvedených v odst. 6 písm. h) a nákupu pasteveckých psů;
rozvody nebo kabeláž pro datové sítě mimo soukromý pozemek.
Intenzitu podpory lze zvýšit na maximálně 80 % v případě těchto investic:
investice spojené s jedním nebo více specifickými cíli v oblasti životního prostředí a klimatu uvedenými v odst. 3 písm. e), f) a g) nebo s dobrými životními podmínkami zvířat;
investice realizované mladými zemědělci;
investice v nejvzdálenějších regionech nebo na menších ostrovech v Egejském moři.
Intenzitu podpory lze zvýšit na maximálně 100 % v případě těchto investic:
neproduktivní investice spojené s cíli uvedenými v odst. 3 písm. e), f) a g);
investice na obnovení potenciálu produkce podle odst. 3 písm. d) a investice spojené s prevencí a zmírňováním rizik škod způsobených přírodními pohromami, mimořádnými událostmi, nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě, nebo chráněnými druhy zvířat.
Intenzita podpory na zavlažování uvedená v odst. 6 písm. f) je omezena na jednu nebo více sazeb, které nepřesahují:
80 % způsobilých nákladů na investice do zavlažování v zemědělském podniku podle odst. 6 písm. f) bodu iii);
100 % způsobilých nákladů na investice do infrastruktury v oblasti zemědělství mimo zemědělský podnik, které mají být použity na zavlažování;
65 % způsobilých nákladů na jiné investice do zavlažování v zemědělském podniku.
Článek 15
Podpora na pozemkové úpravy v zemědělství
Podpora na pozemkové úpravy v zemědělství je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v kapitole I tohoto nařízení a je poskytnuta pouze na právní a správní náklady, včetně nákladů na vyměření, a to až do výše 100 % skutečně vynaložených nákladů.
Článek 16
Podpora na investice týkající se přemístění zemědělských staveb
Veřejný zájem, kterým se odůvodňuje poskytnutí podpory podle tohoto článku, je upřesněn v příslušných předpisech dotčeného členského státu.
Pro účely tohoto odstavce se má za to, že pouhé nahrazení stávající budovy nebo zařízení novou, současnou budovou či zařízením, aniž by došlo k podstatné změně produkce nebo technologie, nesouvisí s modernizací.
Článek 17
Podpora na investice související se zpracováním zemědělských produktů nebo jejich uváděním na trh
Podpora pokrývá tyto způsobilé náklady:
výstavba, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku, včetně investic do pasivních instalací domovních rozvodů nebo strukturované kabeláže pro datové sítě, a v případě potřeby i do doplňkové části pasivní sítě nacházející se na soukromém pozemku mimo budovu, přičemž náklady na nákup pozemků jsou způsobilé pouze do výše nepřesahující 10 % celkových způsobilých nákladů dotyčné operace;
náklady na nákup, včetně nákupu na leasing, strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku;
režijní náklady spojené s výdaji uvedenými v písmenech a) a b), jako jsou odměny architektům, inženýrům a odborníkům, poplatky spojené s poradenstvím ohledně environmentální a ekonomické udržitelnosti, včetně studií proveditelnosti; studie proveditelnosti představují způsobilé náklady i v případě, že na základě jejich výsledků nejsou vynaloženy žádné výdaje podle písmen a) a b);
poplatky za pořízení, vývoj nebo používání počítačového softwaru, cloudu a podobných řešení a nabytí patentů, licencí, autorských práv a ochranných známek.
Intenzitu podpory lze zvýšit na maximálně 80 % v případě těchto investic:
investice spojené s jedním nebo více specifickými cíli v oblasti životního prostředí a klimatu uvedenými v čl. 14 odst. 3 písm. e), f), a g), nebo se zlepšením životních podmínek zvířat;
investice realizované mladými zemědělci;
investice v nejvzdálenějších regionech nebo na menších ostrovech v Egejském moři.
Článek 18
Podpora na zahájení činnosti mladých zemědělců a podpora na zahájení zemědělské činnosti
Článek 19
Podpora na zahájení činnosti seskupení a organizací producentů v odvětví zemědělství
Podpora se neposkytuje:
organizacím producentů, subjektům nebo institucím, jako jsou společnosti nebo družstva, jejichž cílem je řízení jednoho nebo více zemědělských podniků, a které jsou tudíž ve skutečnosti jednotlivými producenty;
zemědělským sdružením, která vykonávají úkoly, jako je vzájemná podpora, zástup a služby související s vedením hospodářství v zemědělských podnicích členů, aniž by byla zapojena do společného přizpůsobování nabídky trhu;
seskupením, organizacím nebo sdružením producentů, jejichž cíle jsou neslučitelné s čl. 152 odst. 1 písm. c), čl. 152 odst. 3 nebo článkem 156 nařízení (EU) č. 1308/2013.
Podpora pokrývá tyto způsobilé náklady:
náklady na nájem odpovídajících prostor;
nákup kancelářského vybavení;
náklady na administrativní pracovníky;
režijní náklady a právní a správní poplatky;
pořízení počítačového hardwaru a poplatky za pořízení nebo používání počítačového softwaru, cloudu a podobných řešení.
V případě nákupu prostor jsou způsobilé náklady na tyto prostory omezeny do výše nákladů na pronájem za tržní cenu.
Poslední splátku členské státy vyplatí až po ověření náležitého provedení daného opatření.
Článek 20
Podpora na účast producentů zemědělských produktů v režimech jakosti
Níže uvedené kategorie podpory pro producenty zemědělských produktů a jejich seskupení jsou slučitelné s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy:
podpora na novou účast v režimech jakosti, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2 až 6 tohoto článku a v kapitole I;
podpora nákladů na povinná kontrolní opatření související s režimy jakosti, která jsou prováděna podle právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů příslušným orgánem nebo jeho jménem, pokud tato podpora splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2, 4, 6, 7 a 8 tohoto článku a v kapitole I;
podpora na náklady na činnosti související s průzkumem trhu, koncepcí a designem produktu a přípravou žádostí o uznání režimů jakosti, pokud tato podpora splňuje podmínky stanovené v odstavcích 2, 6, 7 a 8 tohoto článku a v kapitole I.
Podpora uvedená v odstavci 1 se poskytuje na následující režimy jakosti:
režimy jakosti zřízené podle:
části II hlavy II kapitoly I oddílu 2 nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud jde o víno;
nařízení (EU) č. 1151/2012;
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ( 16 );
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787 ( 17 );
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 251/2014 ( 18 );
režimy jakosti zemědělských produktů, včetně systémů certifikace zemědělských podniků, jež byly členskými státy uznány jako režimy, které splňují tyto podmínky:
zvláštnost konečného produktu v rámci těchto režimů jakosti je odvozena z jednoznačných povinností zaručit jedno z následujících kritérií:
režim jakosti je otevřen všem producentům;
režim jakosti zahrnuje závazné specifikace konečného produktu a dodržování těchto specifikací ověřují orgány veřejné moci nebo nezávislý kontrolní orgán;
režim jakosti je transparentní a zajišťuje úplnou zpětnou vysledovatelnost zemědělských produktů;
dobrovolné systémy certifikace zemědělských produktů, které byly dotčeným členským státem uznány jako systémy, které splňují požadavky stanovené ve sdělení Komise s názvem „Obecné zásady osvědčených postupů EU k dobrovolným systémům certifikace pro zemědělské produkty a potraviny“ ( 19 ).
Vyplácí se subjektu, který odpovídá za kontrolní opatření, poskytovateli výzkumu nebo konzultačních služeb.
Článek 21
Podpora na výměnu znalostí a informační akce
Podpora může zahrnovat rovněž krátkodobé výměny řídicích pracovníků zemědělských podniků a návštěvy zemědělských podniků.
Členské státy zajistí, aby činnosti podpořené podle tohoto článku byly v souladu s popisem zemědělských znalostních a inovačních systémů („AKIS“) uvedeným ve strategickém plánu SZP.
Podpora na demonstrační činnosti může zahrnovat příslušné investiční náklady.
Podpora pokrývá tyto způsobilé náklady:
náklady na organizaci činností v oblasti odborného vzdělávání a získávání dovedností, včetně vzdělávacích kurzů, workshopů, konferencí a odborného vedení, demonstrační činnosti či informační akce;
cestovní výlohy, náklady na ubytování a denní příspěvky účastníků;
náklady na zástup v zemědělském podniku během nepřítomnosti účastníků;
v případě demonstračních projektů s ohledem na investice:
výstavba, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku, přičemž náklady na nákup pozemků jsou způsobilé pouze do výše nepřesahující 10 % celkových způsobilých nákladů dotyčné operace;
náklady na nákup, včetně nákupu na leasing, strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku;
režijní náklady spojené s výdaji uvedenými v bodech i) a ii), jako jsou odměny architektům, inženýrům a odborníkům, poplatky spojené s poradenstvím ohledně ekologické nebo hospodářské udržitelnosti, včetně studií proveditelnosti; studie proveditelnosti představují způsobilé výdaje i v případě, že na základě jejich výsledků nejsou vynaloženy žádné výdaje podle bodů i) a ii);
poplatky za pořízení, vývoj nebo používání počítačového softwaru, cloudu a podobných řešení a nabytí patentů, licencí, autorských práv a ochranných známek.
Za způsobilé se považují pouze odpisy odpovídající životnímu cyklu demonstračního projektu vypočítané na základě obecně uznávaných účetních zásad.
Podporu na náklady na zástup v zemědělském podniku uvedenou v odst. 3 písm. c) lze vyplatit přímo subjektu, který zástup v zemědělském podniku zajišťuje.
Činnosti uvedené v odstavci 2 mohou vykonávat seskupení producentů či jiné organizace bez ohledu na velikost.
Vykonávají-li činnosti uvedené v odstavci 2 seskupení a organizace producentů, nesmí být členství v těchto seskupeních nebo organizacích podmínkou přístupu k těmto činnostem.
Jakýkoliv příspěvek nečlena na správní náklady dotyčného seskupení nebo organizace producentů musí být omezen na náklady na provádění činností uvedených v odstavci 2.
V případě demonstračních projektů uvedených v odst. 3 písm. d) je maximální výše podpory omezena na 100 000 EUR za tři rozpočtové roky.
Článek 22
Podpora na poradenské služby
Členské státy zajistí, aby činnosti podpořené podle tohoto článku byly v souladu s popisem zemědělských znalostních a inovačních systémů (AKIS) uvedeným ve strategickém plánu SZP.
Poradenství je spojeno alespoň s jedním specifickým cílem uvedeným v článku 6 nařízení (EU) 2021/2115 a zahrnuje nejméně jeden z těchto prvků:
povinnosti vyplývající z povinných požadavků na hospodaření a standardů DZES stanovených v hlavě III kapitole I oddílu 2 nařízení (EU) 2021/2115;
požadavky stanovené členskými státy za účelem provedení směrnice 2000/60/ES, směrnice 92/43/EHS, směrnice 2009/147/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ( 20 ), směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ( 21 ), nařízení (EU) 2016/2031, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ( 22 ), článku 55 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ( 23 ) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ( 24 );
zemědělské postupy bránící rozvoji antimikrobiální rezistence podle sdělení „Evropský akční plán ‚Jedno zdraví‘ proti antimikrobiální rezistenci“ ( 25 );
prevence a řízení rizik;
modernizace, zvyšování konkurenceschopnosti, integrace odvětví, tržní orientace a podpora podnikání a inovací, zejména při přípravě a provádění projektů operačních skupin EIP;
digitální technologie v zemědělství podle čl. 114 písm. b) nařízení (EU) 2021/2115;
udržitelné hospodaření s živinami, včetně používání nástroje pro udržitelnost zemědělských podniků v oblasti živin podle čl. 15 odst. 4 nařízení (EU) 2021/2115 nejpozději od roku 2024;
podmínky zaměstnání a povinnosti zaměstnavatele, jakož i bezpečnost a ochrana zdraví při práci a sociální péče v zemědělských komunitách;
udržitelná výroba krmiv, hodnocení krmiv z hlediska obsahu živin a krmných hodnot, dokumentace, plánování a kontrola krmení hospodářských zvířat na základě potřeb.
Poradenské služby mohou poskytovat seskupení producentů či jiné organizace bez ohledu na velikost.
Členské státy zajistí, aby poskytovatelé poradenských služeb byli nestranní a aby nebyli ve střetu zájmů.
Poskytují-li poradenské služby seskupení a organizace producentů, nesmí být členství v těchto seskupeních nebo organizacích podmínkou přístupu ke službě.
Jakýkoliv příspěvek nečlena na správní náklady dotyčného seskupení nebo organizace musí být omezen na náklady na poskytování dané poradenské služby.
Článek 23
Podpora na zástup v zemědělském podniku
Zástup v zemědělském podniku mohou zajišťovat seskupení producentů či jiné organizace bez ohledu na velikost. V takovém případě nesmí být podmínkou přístupu k dané službě členství v daném seskupení nebo organizaci.
Článek 24
Podpora na propagační opatření týkající se zemědělských produktů
Podpora pokrývá náklady na:
pořádání soutěží, veletrhů a výstav a účast na nich;
publikace, které mají zvýšit informovanost širší veřejnosti o zemědělských produktech.
První pododstavec se však nepoužije na odkazy na původ zemědělských produktů zahrnutých v:
režimech jakosti podle čl. 20 odst. 2 písm. a), pokud tento odkaz přesně odpovídá označení, které je Unií chráněno;
režimech jakosti podle čl. 20 odst. 2 písm. b) a c), je-li odkaz na původ ve sdělení vedlejší.
Podpora pokrývá tyto způsobilé náklady na organizování soutěží, veletrhů a výstav a účast na nich:
náklady na účast;
cestovní výlohy a náklady na přepravu zvířat a produktů, které budou předmětem propagační činnosti;
náklady na publikace a internetové stránky informující o akci;
pronájem výstavních prostor a stánků a náklady na jejich instalaci a rozebrání;
symbolické ceny do hodnoty 3 000 EUR na cenu a vítěze soutěže.
Podpora pokrývá tyto způsobilé náklady na publikace, které mají zvýšit informovanost širší veřejnosti o zemědělských produktech:
náklady na zveřejnění v tištěných nebo elektronických médiích, internetové stránky a spoty v elektronických médiích, televizních nebo rozhlasových stanicích s věcnými informacemi o příjemcích podpory z daného regionu nebo o producentech daného zemědělského produktu, pokud jsou informace neutrální a pokud všichni dotyční příjemci mají rovnou příležitost být v publikaci představeni;
náklady na šíření vědeckých poznatků a věcných informací o:
režimech jakosti podle čl. 20 odst. 2, k nimž mají přístup zemědělské produkty z jiných členských států a třetích zemí;
generických zemědělských produktech, jejich nutričních výhodách a jejich navrhovaném použití.
Podpora se poskytuje v jedné z těchto forem:
formou věcného plnění;
na základě úhrady skutečných nákladů vynaložených příjemcem;
pokud jde o podporu na symbolické ceny, též v hotovosti.
Je-li podpora poskytována ve formě věcného plnění, musí mít podobu dotované služby.
Propagační opatření mohou provádět seskupení producentů či jiné organizace bez ohledu na velikost.
Podpora na symbolické ceny podle odst. 4 písm. e) je subjektu provádějícímu propagační opatření vyplacena pouze tehdy, byla-li cena skutečně udělena, a po předložení dokladu o jejím udělení.
Provádějí-li propagační opatření seskupení a organizace producentů, nesmí být členství v těchto seskupeních nebo organizacích podmínkou účasti. Jakýkoliv příspěvek nečlena na správní poplatky dotyčného seskupení nebo organizace producentů musí být omezen na náklady na poskytování daných propagačních opatření.
Článek 25
Podpora na náhradu škod způsobených nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě
Podpora na náhradu škod způsobených nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě, podléhá těmto kumulativním podmínkám:
příslušný orgán členského státu úředně uznal povahu události jako nepříznivý klimatický jev, který může být přirovnán k přírodní pohromě;
existuje přímá příčinná souvislost mezi nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě, a škodou, která podniku vznikla.
Je-li podpora vyplacena seskupení producentů nebo organizaci, nesmí výše podpory přesáhnout částku, pro niž je daný podnik způsobilý.
Výpočet škody způsobené nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě, se provádí na úrovni jednotlivého příjemce. Podpora se může vztahovat na:
ztrátu příjmu kvůli úplnému nebo částečnému zničení zemědělské produkce a výrobních prostředků uvedených v odstavci 8;
hmotnou škodu uvedenou v odstavci 9.
Ztráta příjmu se vypočítá tak, že se
výsledek vynásobení množství zemědělských produktů vyprodukovaných v roce, kdy došlo k nepříznivému klimatickému jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě, nebo v jednotlivých následujících letech, které byly ovlivněny úplným nebo částečným zničením prostředků určených k produkci, průměrnou prodejní cenou dosaženou během uvedeného roku
odečte od
výsledku vynásobení průměrného ročního množství zemědělských produktů vyprodukovaných v období tří let předcházejících nepříznivému klimatickému jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě, nebo vynásobení tříletého průměru založeného na období pěti let předcházejících nepříznivému klimatickému jevu, přičemž se vyloučí nejvyšší a nejnižší hodnota produkce, průměrnou obdrženou prodejní cenou.
Pokud byl malý nebo střední podnik založen méně než tři roky přede dnem, kdy došlo k nepříznivému klimatickému jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě, tříleté období uvedené v odst. 8 písm. b) se chápe tak, že se vztahuje k množství vyprodukovanému a prodanému průměrným podnikem téže velikosti jako žadatel, tedy mikropodnikem či malým nebo středním podnikem, ve vnitrostátním nebo regionálním odvětví, jež bylo nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě, postiženo.
Ztrátu příjmu lze vypočítat buď na úrovni roční produkce zemědělského podniku, nebo na úrovni plodin nebo na úrovni hospodářských zvířat.
Částku ztráty příjmu lze zvýšit o ostatní náklady, které příjemci vznikly z důvodu nepříznivého klimatického jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě.
Tato částka se sníží o veškeré náklady, které v důsledku nepříznivého klimatického jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě, nebyly vynaloženy.
K výpočtu zemědělské produkce příjemce lze použít indexy, pokud použitý způsob výpočtu umožňuje stanovit skutečnou ztrátu příjemce v daném roce.
Tato škoda nesmí být vyšší než náklady na opravu nebo snížení reálné tržní hodnoty způsobené pohromou, tedy než rozdíl mezi hodnotou majetku bezprostředně před nepříznivým klimatickým jevem, který může být přirovnán k přírodní pohromě, a bezprostředně po něm.
Pokud se ztráta příjmu příjemce uvedená v odstavci 8 vypočítá na základě úrovně plodin nebo hospodářských zvířat, lze vzít v úvahu pouze hmotnou škodu související s danou plodinou nebo hospodářskými zvířaty.
V oblastech čelících přírodním omezením se intenzita podpory může zvýšit až na 90 %.
Článek 26
Podpora na náklady na prevenci, tlumení a eradikaci nákaz zvířat nebo škůdců rostlin a podpora na náhradu škod způsobených nákazami zvířat nebo škůdci rostlin
Podpora musí splňovat tyto podmínky:
vyplácí se ve vztahu k nákazám zvířat nebo škůdcům rostlin, s ohledem na něž existují právní nebo správní předpisy Unie nebo vnitrostátní právní nebo správní předpisy
je součástí jedné z těchto iniciativ:
veřejného programu na unijní, celostátní nebo regionální úrovni, jehož cílem je prevence, tlumení nebo eradikace dotyčných nákaz zvířat nebo škůdců rostlin;
mimořádných opatření uložených příslušným orgánem členského státu;
opatření za účelem eradikace nebo zabránění dalšímu šíření škůdce rostlin prováděných v souladu s článkem 18, čl. 28 odst. 1 a 2, čl. 29 odst. 1 a 2, čl. 30 odst. 1 a čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031;
opatření za účelem prevence, tlumení a eradikace nákaz zvířat v souladu s nařízením (EU) 2016/429.
Program a opatření uvedené v písmeni b) obsahují popis dotyčných opatření pro prevenci, tlumení nebo eradikaci.
Je-li podpora vyplacena seskupení producentů nebo organizaci, nesmí výše podpory přesáhnout částku, pro niž je daný podnik způsobilý.
V případě opatření týkajících se nákazy zvířat, škůdce rostlin nebo invazního nepůvodního druhu, kterým se rozumí invazní nepůvodní druh s významným dopadem na Unii ve smyslu čl. 3 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ( 27 ) a invazní nepůvodní druh s významným dopadem na členský stát ve smyslu čl. 3 bodu 4 nařízení (EU) č. 1143/2014, jež se dosud nevyskytly („preventivní opatření“), podpora pokrývá tyto způsobilé náklady:
zdravotní kontroly;
rozbory, včetně diagnóz in vitro;
testy a ostatní metody depistáže, včetně testů TSE a BSE;
nákup, skladování, distribuce a podávání očkovacích látek, léčivých přípravků, přípravků pro ošetření zvířat a přípravků na ochranu rostlin a biocidních přípravků;
náklady na porážku nebo likvidaci zvířat nebo neškodné odstranění živočišných produktů a rostlin a náklady na čištění a dezinfekci nebo dezinsekci a deratizaci zemědělského podniku a vybavení;
stanovení nebo zlepšení opatření biologické bezpečnosti.
V případě opatření pro tlumení a eradikaci pokrývá podpora tyto způsobilé náklady:
testy a ostatní metody depistáže nákaz zvířat, včetně testů TSE a BSE;
nákup, skladování, podávání a distribuce očkovacích látek, léčivých přípravků, přípravků pro ošetření zvířat a přípravků na ochranu rostlin a biocidních přípravků;
porážka nebo utracení zvířat, jejich odstranění a zničení produktů a vybavení, které s nimi souvisejí, nebo zničení rostlin, včetně případů úhynu nebo zničení v důsledku očkování nebo jiných opatření nařízených příslušnými orgány veřejné moci;
vyčištění, dezinfekce, dezinsekce a deratizace zemědělského podniku a vybavení na základě epidemiologie a charakteristik patogenu nebo vektoru.
V případě podpory na náhradu škod způsobených nákazami zvířat nebo škůdci rostlin se odškodnění vypočítává pouze na základě:
tržní hodnoty poražených, utracených nebo uhynulých zvířat nebo zničených živočišných produktů nebo rostlin:
v důsledku nákazy zvířat nebo škůdce rostlin;
jako součást veřejného programu nebo opatření podle odst. 2 písm. b);
ušlých příjmů v důsledku uložené karantény a obtíží při doplňování stavů nebo opětovné výsadbě nebo obtíží při povinném střídání plodin uloženém jako součást veřejného programu nebo opatření jsou podle odst. 2 písm. b);
nákladů vynaložených na výměnu zařízení zničeného na příkaz příslušných orgánů dotyčného členského státu.
Pro účely prvního pododstavce písm. a) se tržní hodnota stanoví na základě hodnoty zvířat, produktů a rostlin bezprostředně před vznikem nebo potvrzením podezření na výskyt nákazy zvířat nebo škůdce rostlin.
Odškodnění vypočtené podle odstavce 10 se sníží o:
veškeré náklady, které nebyly přímo vynaloženy v důsledku nákazy zvířat nebo škůdce rostlin, jež by příjemce jinak hradil;
veškeré příjmy z prodeje produktů souvisejících s poraženými nebo utracenými zvířaty nebo rostlinami zničenými pro preventivní nebo eradikační účely na příkaz příslušných orgánů.
Podpora na náhradu škod způsobených nákazami zvířat nebo škůdci rostlin je omezena na náklady a škodu způsobenou nákazami zvířat a škůdci rostlin, v jejichž případě příslušný orgán členského státu provedl jeden z těchto kroků:
v případě nákazy zvířat úředně uznal ohnisko;
v případě škůdců rostlin úředně potvrdil jejich výskyt.
Odchylně od prvního pododstavce lze podporu související se způsobilými náklady uvedenými v následujících ustanoveních poskytnout přímo příjemci jako náhradu skutečných nákladů, které vynaložil:
odst. 8 písm. d) a e) a odst. 9 písm. b) v případě nákaz zvířat nebo škůdců rostlin;
odst. 8 písm. e) a odst. 9 písm. c) v případě škůdců rostlin a k vyčištění a dezinfekci zemědělského podniku a vybavení.
Článek 27
Podpora odvětví živočišné výroby a podpora na mrtvá hospodářská zvířata
Podpora pokrývá náklady na:
správní náklady související se zřízením a vedením plemenných knih;
testy vykonávané třetími stranami nebo jejich jménem s cílem určení genetické hodnoty nebo užitkovosti hospodářských zvířat, kromě kontrol prováděných vlastníkem hospodářských zvířat a pravidelných kontrol jakosti mléka;
odklizení mrtvých hospodářských zvířat;
neškodné odstranění mrtvých hospodářských zvířat;
odklizení a neškodné odstranění mrtvých hospodářských zvířat, je-li podpora financována z poplatků nebo povinných příspěvků určených na financování neškodného odstranění takových mrtvých hospodářských zvířat, jestliže jsou takové poplatky nebo příspěvky omezeny na odvětví masa a přímo uloženy v odvětví masa;
odklizení a neškodné odstranění mrtvých hospodářských zvířat v případech, kdy existuje povinnost provést na dotyčných mrtvých hospodářských zvířatech testy TSE nebo v případě vzniku ohniska nákazy zvířat podle čl. 26 odst. 3.
Podpora na náklady na pojistné, které zemědělci zaplatili za pojistnou ochranu vztahující se na náklady na odklizení a neškodné odstranění mrtvých hospodářských zvířat podle odst. 2 písm. e) tohoto článku, splňuje podmínky stanovené v čl. 28 odst. 2.
Pro usnadnění správy podpor uvedených v odst. 2 písm. c), d), e) a f) lze podporu vyplatit hospodářským subjektům nebo orgánům, které splňují tyto podmínky:
působí v odvětvích navazujících na činnost podniků působících v odvětví živočišné výroby;
poskytují služby spojené s odklizením a neškodným odstraněním mrtvých hospodářských zvířat.
Článek 28
Podpora na platby pojistného a na finanční příspěvky do vzájemných fondů
Podpora na platby pojistného nesmí:
představovat překážku pro fungování vnitřního trhu s pojišťovacími službami;
být omezena na pojištění nabízené jedinou pojišťovnou nebo jednou skupinou společností;
být podmíněna tím, aby byla pojišťovací smlouva uzavřena se společností usazenou v dotyčném členském státě.
►M1 Pojištění nebo příspěvek do vzájemného fondu se vztahují na ztráty způsobené kterýmkoli z následujících faktorů: ◄
přírodní pohromy;
nepříznivý klimatický jev, který může být přirovnán k přírodní pohromě, a jiné nepříznivé klimatické jevy;
nákazy zvířat nebo škůdci rostlin nebo chráněné druhy zvířat;
kompenzace pojistného za pojištění kryjící náklady na odklizení a neškodné odstranění uhynulých zvířat.
►M1 Pojištění nebo příspěvek do vzájemného fondu: ◄
kompenzuje pouze náklady na náhradu ztrát uvedených v odstavci 3;
nevyžaduje ani neurčuje druh nebo množství budoucí zemědělské produkce.
Dotčený vzájemný fond musí splňovat tyto kumulativní podmínky:
být akreditován příslušným orgánem členského státu v souladu s vnitrostátními právními předpisy;
mít transparentní politiku, pokud jde o platby do fondu a výběry z fondu;
mít jednoznačná pravidla pro přidělení odpovědnosti za vzniklé dluhy.
Článek 29
Podpora na náhradu škod způsobených chráněnými druhy zvířat
Způsobilé náklady mohou zahrnovat:
usmrcená zvířata nebo zničené rostliny: způsobilé náklady vycházejí z tržní hodnoty usmrcených zvířat nebo rostlin zničených chráněnými druhy zvířat;
nepřímé náklady: náklady na veterinární ošetření v souvislosti s léčením zraněných zvířat a náklady na práci vykonanou v souvislosti s hledáním pohřešovaných zvířat, ušlé příjmy kvůli nižšímu výnosu produkce způsobenému napadením chráněnými druhy zvířat;
hmotnou škodu na následujícím majetku: vybavení zemědělského podniku, strojích, zemědělských budovách a zásobách; výpočet hmotné škody vychází z nákladů na opravu nebo z ekonomické hodnoty dotčeného majetku před událostí, která vedla k vzniku škody; nesmí přesáhnout náklady na opravu nebo snížení reálné tržní hodnoty v důsledku události, která vedla ke vzniku škody, tj. rozdíl mezi hodnotou majetku bezprostředně před událostí a bezprostředně po ní.
Tato výše se sníží o případné náklady, jež v důsledku události, která vedla ke škodě, nevznikly a jež by jinak příjemci vznikly.
Článek 30
Podpora na zachování genetických zdrojů v zemědělství
Pro účely tohoto článku se použijí tyto definice:
„konzervací in situ“ se rozumí zachování genetického materiálu v ekosystémech a na přirozených stanovištích a uchování a obnova životaschopných populací volně žijících druhů nebo plemen v jejich přirozeném prostředí a v případě domestikovaných živočišných plemen nebo vyšlechtěných rostlinných druhů v zemědělsky využívaném prostředí, kde se vyvinuly jejich charakteristické vlastnosti;
„konzervací na farmě“ se rozumí konzervace a rozvoj in situ na úrovni zemědělského podniku;
„konzervací ex situ“ se rozumí zachování genetického materiálu pro zemědělství mimo jeho přírodní stanoviště;
„sbírkou ex situ“ se rozumí sbírka genetického materiálu pro zemědělství uchovávaného mimo jeho přírodní stanoviště.
Závazky týkající se chovu místních plemen, jejichž chov je ohrožen, nebo ochrany genetických zdrojů rostlin ohrožených genetickou erozí zahrnují jednu z těchto možností:
chov hospodářských zvířat místních ohrožených plemen;
zachování genetických zdrojů rostlin přirozeně přizpůsobených místním a regionálním podmínkám a ohrožených genetickou erozí.
Podpora pokrývá náklady na tyto operace:
zacílené činnosti: činnosti na podporu konzervace in situ a ex situ, charakterizace, sběru a využití genetických zdrojů v zemědělství, včetně internetových inventářů genetických zdrojů v současnosti konzervovaných in situ, jakož i sbírek ex situ a databází;
koordinované činnosti: činnosti podporující výměnu informací o zachování, charakterizaci, sběru a využití genetických zdrojů v zemědělství Unie mezi příslušnými organizacemi v členských státech;
doprovodné akce: informační, naučné a poradenské akce zahrnující nevládní organizace a jiné příslušné zainteresované strany, vzdělávací kurzy a přípravu technických zpráv.
Článek 31
Podpora na závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat
Závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat, které jsou způsobilé pro podporu, musí zajišťovat vyšší úroveň produkčních metod v jedné z těchto oblastí:
poskytování vody, krmiva a péče o zvířata v souladu s přirozenými potřebami chovu hospodářských zvířat;
podmínky ustájení, které zlepšují komfort zvířat a jejich volný pohyb, jako jsou prostorové nároky, podlahové plochy, přirozené světlo, mikroklimatická kontrola, jakož i podmínky ustájení, jako je ustájení umožňující volný porod nebo skupinové ustájení, v závislosti na přirozených potřebách zvířat;
podmínky umožňující projev přirozeného chování, například obohacování jejich prostředí či pozdější odstavení;
přístup do venkovních prostor a na pastviny;
postupy, které zvyšují odolnost a dlouhověkost zvířat, včetně plemen s pomalým růstem;
postupy, které se vyhýbají mrzačení nebo kastraci zvířat. Ve zvláštních případech, kdy je mrzačení nebo kastrace považována za nutnou, se uplatní postupy, při nichž se používají anestetika, analgetika a protizánětlivé léky či imunokastrace;
sanitární opatření, která zabraňují přenosným nemocem a nevyžadují použití léčiv, jako jsou očkovací látky, insekticidy nebo antiparazitika.
Článek 32
Podpora na spolupráci v odvětví zemědělství
Způsobilé jsou tyto formy spolupráce:
spolupráce mezi různými podniky působícími v odvětví zemědělství a potravinovém řetězci a jinými subjekty působícími v odvětví zemědělství, včetně seskupení producentů, družstev a mezioborových organizací, které přispívají k dosažení cílů a priorit politiky rozvoje venkova;
vytváření klastrů a sítí;
předávání zemědělských podniků, zejména z důvodu generační obměny na úrovni zemědělského podniku (podpora je omezena na zemědělce, kteří dosáhli důchodového věku, jak je stanoven dotčeným členským státem v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy, nebo zemědělcům, kteří tohoto věku dosáhnou nejpozději na konci takové operace).
Podporu lze poskytnout na spolupráci týkající se těchto činností:
pilotní projekty;
vývoj nových produktů, postupů, procesů a technologií v zemědělství a potravinářství, pokud jde o zemědělské produkty;
spolupráce mezi malými hospodářskými subjekty v odvětví zemědělství při organizování společných pracovních procesů a sdílení zařízení a zdrojů;
horizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky dodavatelského řetězce k vytvoření a rozvoji krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů;
propagační činnosti v místním kontextu, které souvisejí s rozvojem krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů;
společná opatření prováděná s cílem zmírnit změnu klimatu nebo přizpůsobit se této změně;
společné přístupy k projektům v oblasti ochrany životního prostředí a stávajícím environmentálním postupům, včetně účinného hospodaření s vodou, využívání energie z obnovitelných zdrojů ( 28 ) a ochrany zemědělské krajiny;
horizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky dodavatelského řetězce v rámci udržitelného zajišťování biomasy pro použití při výrobě potravin, pokud je výsledkem zemědělský produkt a výroba energie pro vlastní spotřebu;
provádění strategií místního rozvoje, vyjma strategií uvedených v článku 32 nařízení (EU) 2021/1060, zejména ze strany jiných skupin veřejných a soukromých partnerů, než jsou skupiny uvedené v čl. 31 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2021/1060.
Pokud se týkají zemědělských činností, jsou způsobilé tyto náklady:
náklady na přípravné podpůrné činnosti, budování kapacit, odbornou přípravu a vytváření sítí s cílem připravit a provádět projekt spolupráce;
náklady na studie dotčené oblasti, studie proveditelnosti a vypracování podnikatelského plánu nebo strategie místního rozvoje, vyjma strategie uvedené v článku 32 nařízení (EU) 2021/1060;
provozní náklady na spolupráci;
náklady na operace, které mají být provedeny, včetně nákladů spojených s oživením;
náklady na propagační činnosti.
Článek 33
Podpora na znevýhodnění související s oblastmi sítě Natura 2000
Podpora se vyplácí pouze v souvislosti s těmito zemědělskými oblastmi:
zemědělské oblasti sítě Natura 2000;
jiné vymezené chráněné přírodní oblasti s environmentálními omezeními platnými pro zemědělské činnosti, jež přispívají k provádění článku 10 směrnice 92/43/EHS; tyto oblasti nesmějí překročit 5 % oblastí sítě Natura 2000, na které se vztahuje územní působnost příslušného strategického plánu SZP;
Článek 34
Podpora na agroenvironmentálně-klimatické závazky
Členské státy poskytují podporu pouze na závazky, které jdou nad rámec:
příslušných povinných požadavků na hospodaření a standardů DZES stanovených v hlavě III kapitole I oddíle 2 nařízení (EU) 2021/2115;
příslušných minimálních požadavků na používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin a rovněž jiných příslušných závazných požadavků stanovených vnitrostátními a unijními právními předpisy;
podmínek stanovených podle čl. 4 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2021/2115 pro udržování zemědělských ploch.
▼M1 —————
Závazky týkající se rozšíření chovu hospodářských zvířat musí splňovat alespoň tyto podmínky:
celková plocha pastvin daného podniku je spravována a zachovávána tak, aby se zamezilo nadměrnému spásání i nedostatečnému využívání pastvin;
intenzita chovu se vymezí se zřetelem k celkovému počtu pasoucích se hospodářských zvířat chovaných v zemědělském podniku, nebo, v případě závazku omezovat vylouhování živin, se zřetelem k celkovému počtu zvířat chovaných v daném zemědělském podniku, na která se vztahuje dotyčný závazek.
Článek 35
Podpora ekologického zemědělství
Členské státy poskytují podporu pouze na závazky, které jdou nad rámec:
příslušných povinných požadavků na hospodaření a standardů DZES stanovených v hlavě III kapitole I oddíle 2 nařízení (EU) 2021/2115;
příslušných minimálních požadavků na používání hnojiv a přípravků na ochranu rostlin, dobré životní podmínky zvířat a jiných příslušných závazných požadavků stanovených vnitrostátním a unijním právem;
podmínek stanovených pro údržbu zemědělské plochy v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2021/2115.
Článek 36
Podpora na investice ve prospěch zachování kulturního a přírodního dědictví, které se nachází v zemědělských podnicích nebo v lesích
Podpora pokrývá tyto způsobilé náklady určené na zachování kulturního a přírodního dědictví:
náklady na investice do hmotného majetku;
aktivované výkony.
Článek 37
Podpora na náhradu škod způsobených v odvětví zemědělství přírodními pohromami
Podpora musí splňovat tyto podmínky:
je vyplacena pouze v případě, že příslušný orgán členského státu úředně uznal událost jako přírodní pohromu;
existuje přímá příčinná souvislost mezi přírodní pohromou a škodou, která podniku vznikla.
Je-li podpora vyplacena seskupení producentů nebo organizaci, nesmí výše podpory přesáhnout částku, pro niž je daný podnik způsobilý.
Podpora může souviset:
se ztrátou příjmu kvůli úplnému nebo částečnému zničení zemědělské produkce a výrobních prostředků uvedených v odstavci 8;
s hmotnou škodou uvedenou v odstavci 9.
Ztráta příjmu se vypočítá tak, že se
výsledek vynásobení množství zemědělských produktů vyprodukovaných v roce, kdy došlo k přírodní pohromě, nebo v jednotlivých následujících letech, které byly ovlivněny úplným nebo částečným zničením prostředků určených k produkci, průměrnou prodejní cenou dosaženou během uvedeného roku,
odečte od
výsledku vynásobení průměrného ročního množství zemědělských produktů vyprodukovaných v tříletém období, které předcházelo vzniku přírodní pohromy, nebo tříletého průměru stanoveného na základě pětiletého období, které předcházelo vzniku přírodní pohromy, s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty, dosaženou průměrnou prodejní cenou.
Pokud byl malý nebo střední podnik založen méně než tři roky přede dnem, kdy k přírodní pohromě došlo, tříleté období uvedené v odst. 8 písm. b) se chápe tak, že se vztahuje k množství vyprodukovanému a prodanému průměrným podnikem téže velikosti jako žadatel, tedy mikropodnikem či malým nebo středním podnikem, ve vnitrostátním nebo regionálním odvětví, jež bylo přírodní pohromou postiženo.
Ztrátu příjmu lze vypočítat buď na úrovni roční produkce zemědělského podniku, nebo na úrovni plodin nebo na úrovni hospodářských zvířat.
Tuto částku lze zvýšit o další náklady, které příjemci vznikly v přímé souvislosti s přírodní pohromou.
Tato částka se sníží o případné náklady, jež nevznikly v důsledku přírodní pohromy.
K výpočtu roční zemědělské produkce příjemce lze použít indexy, pokud použitý způsob výpočtu umožňuje stanovit skutečnou ztrátu příjemce v daném roce.
Tato škoda nesmí být vyšší než náklady na opravu nebo snížení reálné tržní hodnoty způsobené pohromou, tedy než rozdíl mezi hodnotou majetku bezprostředně před vznikem přírodní pohromy a bezprostředně po ní.
Článek 38
Podpora výzkumu a vývoje v odvětvích zemědělství a lesnictví
Přede dnem zahájení podpořeného projektu se na veřejně přístupných internetových stránkách na vnitrostátní nebo regionální úrovni zveřejní tyto informace:
skutečnost, že má být realizován podpořený projekt;
cíle podpořeného projektu;
přibližné datum zveřejnění očekávaných výsledků podpořeného projektu;
místo zveřejnění očekávaných výsledků podpořeného projektu na internetu;
výsledky podpořeného projektu budou bezplatně k dispozici všem podnikům působícím v dotyčném odvětví nebo pododvětví.
Způsobilé jsou tyto náklady:
osobní náklady týkající se výzkumných pracovníků, techniků a ostatních členů podpůrného personálu v rozsahu, který připadá na projekt;
náklady na nástroje a vybavení v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu; pokud nejsou tyto nástroje a vybavení používány v rámci projektu po celou dobu své životnosti, jsou za způsobilé náklady považovány pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě obecně uznávaných účetních postupů;
náklady na budovy a pozemky v rozsahu a po dobu, kdy jsou využívány pro účely projektu, a za těchto podmínek:
u budov jsou za způsobilé náklady považovány pouze odpisy za dobu trvání projektu vypočítané na základě všeobecně uznávaných účetních postupů;
u pozemků jsou za způsobilé náklady považovány náklady na obchodní převod nebo skutečné investiční náklady;
náklady na smluvní výzkum, poznatky a patenty zakoupené nebo pořízené v rámci licence z vnějších zdrojů za tržních podmínek a rovněž náklady na poradenské a rovnocenné služby využité výlučně pro účely projektu;
dodatečné režijní a ostatní provozní výdaje, včetně nákladů na materiál, dodávky a podobné produkty, které vznikly přímo v důsledku provádění projektu.
Článek 39
Podpora na náklady vzniklé podnikům účastnícím se projektů operačních skupin EIP
V případě projektů operačních skupin EIP jsou způsobilé tyto náklady:
náklady na přípravné podpůrné činnosti, budování kapacit, odbornou přípravu a vytváření sítí s cílem připravit a provádět projekt operační skupiny EIP;
provádění schválených operací;
příprava a provádění činností skupiny v rámci spolupráce;
provozní náklady související s řízením provádění projektu operační skupiny EIP;
oživení komunity EIP s cílem usnadnit výměnu informací mezi zúčastněnými stranami, propagovat projekty a podpořit případné příjemce při vypracování operací a přípravě žádostí.
Článek 40
Omezené částky podpory poskytované podnikům využívajícím projekty operačních skupin EIP
Článek 41
Podpora na zalesňování a zakládání lesů
Podpora na zalesňování a zakládání lesů může zahrnovat investiční operace.
Podpora na zalesňování a zakládání lesů související s investičními operacemi pokrývá následující způsobilé náklady:
výstavba, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku, přičemž náklady na nákup pozemků jsou způsobilé pouze do výše nepřesahující 10 % celkových způsobilých nákladů dotyčné operace, s výjimkou nákupu pozemků, je-li podpora poskytnuta v rámci strategického plánu SZP;
náklady na nákup, včetně nákupu na leasing, strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku;
režijní náklady spojené s výdaji uvedenými v písmenech a) a b), jako jsou odměny architektům, inženýrům a odborníkům, poplatky spojené s poradenstvím ohledně ekologické nebo hospodářské udržitelnosti, včetně studií proveditelnosti; náklady na studie proveditelnosti zůstávají způsobilé i v případě, že na základě výsledků těchto studií nebyly provedeny výdaje podle písmen a) a b);
poplatky za pořízení, vývoj nebo používání počítačového softwaru, cloudu a podobných řešení a nabytí patentů, licencí, autorských práv a ochranných známek;
náklady na vypracování lesních hospodářských plánů nebo rovnocenných nástrojů.
Podpora, která je udílena v rámci strategického plánu SZP a která je poskytována ve formě finančních nástrojů, může zahrnovat jiné způsobilé náklady než ty, které jsou uvedené v prvním pododstavci, za předpokladu, že jsou tyto náklady plně způsobilé podle příslušného strategického plánu SZP a že je podpora poskytnuta po schválení příslušného strategického plánu Komisí.
S výjimkou případů, kdy je podpora poskytována v rámci strategického plánu SZP ve formě finančních nástrojů, se provozní kapitál nepovažuje za způsobilé náklady.
Způsobilé jsou následující náklady na založení:
náklady na výsadbový a rozmnožovací materiál;
náklady na výsadbu a náklady přímo související s výsadbou;
náklady na další související operace, například skladování a ošetření sazenic potřebným materiálem pro prevenci a ochranu;
náklady na náhradu odumřelých jedinců během prvního roku a na náhradu odumřelých jedinců v malém rozsahu během prvních let po výsadbě. Náklady na náhradu odumřelých jedinců ve velkém rozsahu lze podpořit pouze podle článku 43.
Podpora se neposkytuje na výsadbu těchto stromů:
rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích;
vánočních stromků;
rychle rostoucích stromů pěstovaných pro výrobu energie;
druhů, které nejsou pro danou oblast původní, s výjimkou případů, kdy je podpora poskytována v rámci strategického plánu SZP;
investice do zalesňování, které nejsou v souladu s cíli v oblasti životního prostředí a klimatu podle zásad udržitelného obhospodařování lesů stanovených v celoevropských pokynech pro zalesňování a obnovu lesů ( 30 ).
Tento požadavek se nepoužije na obce, které jsou samostatnými místními orgány s ročním rozpočtem nižším než 10 milionů EUR a s méně než 5 000 obyvatel.
V souvislosti s podporou na zalesňování a zakládání lesů se uplatňují tyto minimální požadavky na ochranu životního prostředí:
výběr vysazovaných druhů, zalesňovaných ploch a metod zalesňování musí zabránit nežádoucímu zalesňování citlivých stanovišť, například rašelinišť a mokřadů, a negativním dopadům na oblasti s vysokou ekologickou hodnotou, včetně oblastí se zemědělstvím vysoké přírodní hodnoty. Podle směrnice 92/43/EHS a směrnice 2009/147/ES je v lokalitách sítě Natura 2000 povoleno pouze zalesňování, které je v souladu s cíli správy dané lokality a schválí ho příslušný orgán členského státu pověřený prováděním sítě Natura 2000;
při výběru druhů, odrůd, ekotypů a původu stromů se přihlíží k potřebě odolnosti vůči změně klimatu a přírodním pohromám a k půdním a hydrologickým podmínkám dané oblasti a zároveň k potenciální invazní povaze druhů v místních podmínkách, jak jsou stanoveny členskými státy. Příjemce je povinen chránit les a pečovat o něj přinejmenším po dobu, po niž je vyplácena prémie za ušlý příjem ze zemědělství a náklady na údržbu. Péče zahrnuje výchovu, případně probírku či pastvu v zájmu budoucího vývoje lesa, regulaci soutěže s bylinnou vegetací a prevenci nahromadění hořlavého podrostu. V případě rychle rostoucích druhů stanoví členské státy minimální a maximální dobu před pokácením. Minimální doba nesmí být kratší než osm let a maximální doba nesmí být delší než dvacet let;
v případech, kdy v důsledku obtížných půdních, environmentálních nebo klimatických podmínek, včetně degradace životního prostředí, nelze očekávat, že výsadba víceletých druhů dřevin povede k vytvoření lesního porostu podle definice uvedené v příslušných vnitrostátních právních předpisech, může dotyčný členský stát příjemci povolit, aby zajistil jiný dřevinný vegetační pokryv, jako jsou keře nebo křoviny vhodné pro místní podmínky. Příjemce zajistí stejnou úroveň péče a ochrany jako v případě lesů;
pokud zalesňování vede ke vzniku lesů, jejichž velikost překročí určitou prahovou hodnotu vymezenou členským státem, spočívá toto zalesnění v jedné z následujících činností:
ve výsadbě ekologicky přizpůsobených druhů nebo druhů odolných vůči změně klimatu v dané biogeografické oblasti, které podle posouzení rizik neohrožují biologickou rozmanitost a ekosystémové služby ani nemají nepříznivý vliv na lidské zdraví;
v kombinaci druhů stromů zahrnujících alespoň 10 % listnatých stromů na oblast, nebo alespoň tři druhy nebo odrůdy, z nichž nejméně zastoupený/zastoupená pokryje alespoň 10 % oblasti.
Článek 42
Podpora pro zemědělsko-lesnické systémy
S výjimkou případů, kdy je podpora poskytována ve formě finančních nástrojů, pokrývá podpora pro zemědělsko-lesnické systémy související s investičními operacemi následující způsobilé náklady:
výstavba, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku, přičemž náklady na nákup pozemků jsou způsobilé pouze do výše nepřesahující 10 % celkových způsobilých nákladů dotyčné operace, s výjimkou nákupu pozemků, je-li podpora poskytnuta v rámci strategického plánu SZP;
náklady na nákup, včetně nákupu na leasing, strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku;
režijní náklady spojené s výdaji uvedenými v písmenech (a) a (b), jako jsou odměny architektům, inženýrům a odborníkům, poplatky spojené s poradenstvím ohledně ekologické nebo hospodářské udržitelnosti, včetně studií proveditelnosti; studie proveditelnosti představují způsobilé výdaje i v případě, že nejsou vynaloženy žádné výdaje podle písmen a) a b);
poplatky za pořízení, vývoj nebo používání počítačového softwaru, cloudu a podobných řešení a nabytí patentů, licencí, autorských práv a ochranných známek;
náklady na vypracování lesních hospodářských plánů nebo rovnocenného nástroje.
S výjimkou případů, kdy je podpora poskytována v rámci strategického plánu SZP ve formě finančních nástrojů, se provozní kapitál nepovažuje za způsobilé náklady.
První pododstavec se nevztahuje na podporu, která je poskytována ve formě finančních nástrojů.
Způsobilé jsou tyto náklady na založení, regeneraci nebo obnovu zemědělsko-lesnického systému:
náklady na výsadbu stromů, včetně nákladů na výsadbový materiál, výsadbu, skladování a ošetření sazenic potřebným materiálem pro prevenci a ochranu;
náklady na přeměnu stávajících lesů nebo jiných zalesněných ploch, včetně nákladů na pokácení stromů, prosekání, prořezání a ochranu před pasoucími se zvířaty;
ostatní náklady přímo související se založením, regenerací nebo obnovou zemědělsko-lesnického systému, například náklady na studie proveditelnosti, plány na založení systému, rozbor půdy, její přípravu a ochranu;
náklady na zavlažování a ochranu silvopastorálního, zejména pastevního systému;
náklady na nezbytné ošetření související se založením zemědělsko-lesnického systému, včetně zavlažování a stříhání;
náklady na opětovnou výsadbu v prvním roce po založení, regeneraci nebo obnovu zemědělsko-lesnického systému.
Způsobilé náklady na údržbu se mohou týkat existujících pásů stromů, pletí, prořezávání a prosekávání a ochranných opatření a investic, například plotů nebo individuálních ochranných tubusů.
Členské státy určí strukturu a složení zemědělsko-lesnického systému s přihlédnutím k:
místním půdním, klimatickým a environmentálním podmínkám;
druhům lesních porostů
potřebě zajistit udržitelné zemědělské využití půdy.
Článek 43
Podpora na prevenci poškození lesů a na obnovu poškozených lesů
Podpora pokrývá tyto způsobilé náklady:
vybudování ochranné infrastruktury, včetně nákladů na údržbu protipožárních pruhů;
místní preventivní činnosti v malém měřítku zaměřené proti požárům nebo jiným přírodním nebezpečím, včetně nákladů na využívání pastvy dobytka zahrnujících například náklady na chlévy, zavlažování, ploty a přepravu zvířat;
zřizování a zlepšování zařízení ke sledování lesních požárů, škůdců a chorob a komunikaci o nich;
obnova lesnického potenciálu poškozeného požáry, přírodními pohromami, nepříznivými klimatickými jevy, které lze přirovnat k přírodní pohromě, jinými nepříznivými klimatickými jevy, škůdci rostlin, katastrofickými událostmi a jevy souvisejícími se změnou klimatu.
V případě obnovy lesnického potenciálu podle odst. 2 písm. d) podléhá podpora těmto podmínkám:
úřednímu uznání příslušnými orgány dotčeného členského státu toho, že došlo k požáru, přírodní pohromě, nepříznivému klimatickému jevu, který lze přirovnat k přírodní pohromě, jinému nepříznivému klimatickému jevu, napadení škůdci rostlin, katastrofické události nebo jevu souvisejícímu se změnou klimatu, a případně předložení důkazu o vhodných nástrojích pro řízení rizik, které by řešily možný výskyt škodlivé události v budoucnosti, ze strany příjemců;
úřednímu uznání příslušnými orgány dotčeného členského státu toho, že byla provedena opatření v souladu s nařízením (EU) 2016/2031 za účelem boje proti škůdcům rostlin, jejich eradikace nebo zabránění dalšímu šíření;
v případě podpory podle čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy předložení důkazu, že tato obnova bude zahrnovat adaptační opatření na změnu klimatu, ze strany příjemců, pokud tato adaptační opatření netvoří nedílnou součást režimu a nevztahují se na všechny příjemce.
V režimu podpory nebo v podpoře ad hoc předložených daným členským státem musí být uveden seznam druhů škůdců rostlin, které způsobují nebo mohou způsobit škodu.
V případě obnovy lesnického potenciálu podle odst. 2 písm. d) je podpora pro velké podniky podmíněna předložením příslušných informací z lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje v souladu s Obecnými pokyny pro udržitelné obhospodařování lesů v Evropě. Tento požadavek se nepoužije na obce, které jsou samostatnými místními orgány s ročním rozpočtem nižším než 10 milionů EUR a s méně než 5 000 obyvatel.
Podpora na způsobilé náklady uvedené v odst. 2 písm. d) a případné další platby, které příjemce obdrží, včetně plateb na základě jiných vnitrostátních opatření nebo opatření Unie či pojistných smluv, které se vztahují na stejné způsobilé náklady, jsou omezeny na 100 % způsobilých nákladů.
Článek 44
Podpora na investice ke zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů
S výjimkou případů, kdy je podpora poskytována ve formě finančních nástrojů, pokrývá podpora následující způsobilé náklady:
výstavba, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku, přičemž náklady na nákup pozemků jsou způsobilé pouze do výše nepřesahující 10 % celkových způsobilých nákladů dotyčné operace, s výjimkou nákupu pozemků, je-li podpora poskytnuta v rámci strategického plánu SZP;
náklady na nákup, včetně nákupu na leasing, strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku;
režijní náklady spojené s výdaji uvedenými v písmenech a) a b), jako jsou odměny architektům, inženýrům a odborníkům, poplatky spojené s poradenstvím ohledně environmentální a ekonomické udržitelnosti, včetně studií proveditelnosti; studie proveditelnosti představují způsobilé výdaje i v případě, že na základě jejich výsledků nejsou vynaloženy žádné výdaje podle písmen a) a b);
poplatky za pořízení, vývoj nebo používání počítačového softwaru, cloudu a podobných řešení a nabytí patentů, licencí, autorských práv a ochranných známek;
náklady na vypracování lesních hospodářských plánů nebo rovnocenného nástroje.
náklady na výsadbový a rozmnožovací materiál;
náklady na výsadbu a náklady přímo související s výsadbou;
náklady na další související operace, například skladování a ošetření sazenic potřebným materiálem pro prevenci a ochranu;
náklady na náhradu odumřelých jedinců během prvního roku a na náhradu odumřelých jedinců v malém rozsahu během prvních let po výsadbě. Náklady na náhradu odumřelých jedinců ve velkém rozsahu lze podpořit pouze podle článku 43.
S výjimkou případů, kdy je podpora poskytována v rámci strategického plánu SZP ve formě finančních nástrojů, se provozní kapitál nepovažuje za způsobilé náklady.
Článek 45
Podpora v případě znevýhodnění, která jsou specifická pro konkrétní oblasti a vyplývají z určitých závazných požadavků
Podpora se vyplácí pouze v souvislosti s těmito lesními oblastmi:
lesní oblasti sítě Natura 2000;
krajinné prvky, které přispívají k provádění článku 10 směrnice 92/43/EHS a které nesmí překročit 5 % oblastí zařazených do sítě Natura 2000, na které se vztahuje územní působnost dotyčného strategického plánu.
Článek 46
Podpora na lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochranu lesů
Článek 47
Podpora na výměnu znalostí a informační akce v odvětví lesnictví
Členské státy zajistí, aby činnosti podpořené podle tohoto článku byly v souladu s popisem zemědělských znalostních a inovačních systémů („AKIS“) uvedeným ve strategickém plánu SZP.
Podpora může zahrnovat rovněž krátkodobé výměny řídicích pracovníků lesnických podniků a návštěvy lesnických podniků, které se zaměřují zejména na udržitelné lesnické metody nebo technologie, rozvoj nových podnikatelských možností a nových technologií a na zvyšování odolnosti lesů.
Podpora na demonstrační činnosti může zahrnovat příslušné investiční náklady.
Podpora pokrývá tyto způsobilé náklady:
náklady na zorganizování a zajištění výměny znalostí nebo informačních akcí;
v případě demonstračních projektů v souvislosti s investicemi:
výstavba, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku, přičemž náklady na nákup pozemku jsou způsobilé pouze do výše nepřesahující 10 % ostatních celkových způsobilých nákladů dotyčné operace, s výjimkou nákupu pozemků, pokud je podpora poskytnuta v rámci strategického plánu SZP;
náklady na nákup, včetně nákupu na leasing, strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku;
režijní náklady spojené s výdaji uvedenými v bodech i) a ii), jako jsou odměny architektům, inženýrům a odborníkům, poplatky spojené s poradenstvím ohledně ekologické nebo hospodářské udržitelnosti, včetně studií proveditelnosti; studie proveditelnosti představují způsobilé výdaje i v případě, že na základě jejich výsledků nejsou vynaloženy žádné výdaje podle bodů i) a ii);
poplatky za pořízení, vývoj nebo používání počítačového softwaru, cloudu a podobných řešení a nabytí patentů, licencí, autorských práv a ochranných známek;
cestovní výlohy, náklady na ubytování a diety účastníků.
Provozní kapitál se nepovažuje za způsobilé náklady.
Článek 48
Podpora na poradenské služby v odvětví lesnictví
Členské státy zajistí, aby činnosti podpořené podle tohoto článku byly v souladu s popisem zemědělských znalostních a inovačních systémů („AKIS“) uvedeným ve strategickém plánu SZP.
Poskytovatelé poradenských služeb mají příslušné zdroje v podobě pravidelně školených a kvalifikovaných zaměstnanců, zkušeností s poradenstvím a jsou hodnověrní, pokud jde o oblasti, v nichž poskytují poradenství.
Článek 49
Podpora na investice do infrastruktury související s rozvojem, modernizací nebo přizpůsobením odvětví lesnictví
První pododstavec se nevztahuje na podporu, která je poskytována ve formě finančních nástrojů.
Tento požadavek se nepoužije na obce, které jsou samostatnými místními orgány s ročním rozpočtem nižším než 10 milionů EUR a s méně než 5 000 obyvatel.
Podpora může zahrnovat investice, které se týkají infrastruktury související s rozvojem, modernizací nebo přizpůsobením lesů. Pokud je podpora poskytována mimo rámec strategického plánu SZP, zahrnuje pouze:
přístup k lesní půdě;
pozemkové úpravy a melioraci;
dodávky udržitelné energie, energetickou účinnost, dodávky a úspory vody;
využívání hospodářských zvířat místo strojů;
zřízení dočasných skladovacích zařízení.
Podpora pokrývá tyto způsobilé náklady:
výstavba, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku, přičemž náklady na nákup pozemků jsou způsobilé pouze do výše nepřesahující 10 % ostatních celkových způsobilých výdajů dotyčné operace, s výjimkou nákupu pozemků za účelem ochrany životního prostředí, je-li podpora poskytnuta v rámci strategického plánu SZP;
nákup, včetně nákupu na leasing, strojů a vybavení, včetně využívání hospodářských zvířat místo strojů, až do tržní hodnoty majetku;
režijní náklady spojené s výdaji uvedenými v písmenech a) a b), jako jsou odměny architektům, inženýrům a odborníkům, poplatky spojené s poradenstvím ohledně ekologické nebo hospodářské udržitelnosti, včetně studií proveditelnosti; studie proveditelnosti představují způsobilé náklady i v případě, že na základě jejich výsledků nejsou vynaloženy žádné výdaje podle písmen a) a b);
poplatky za pořízení, vývoj nebo používání počítačového softwaru, cloudu nebo podobných řešení a nabytí patentů, licencí, autorských práv a ochranných známek;
náklady na vypracování lesních hospodářských plánů a jim rovnocenných nástrojů.
S výjimkou případů, kdy je podpora poskytována v rámci strategického plánu SZP ve formě finančních nástrojů, se za způsobilé nepovažují tyto náklady:
jiné náklady, než jsou náklady uvedené v odst. 5 písm. a) a b), související s nájemními smlouvami, jako jsou marže pronajímatele, úrokové náklady na refinancování, režijní náklady a
provozní kapitál.
Intenzitu podpory lze zvýšit na maximálně 80 % v případě těchto investic:
investice spojené s jedním nebo více specifickými cíli v oblasti životního prostředí a klimatu uvedenými v čl. 14 odst. 3 písm. e), f) a g);
investice v nejvzdálenějších regionech nebo na menších ostrovech v Egejském moři.
Článek 50
Podpora na investice do lesnických technologií a zpracování, uvolnění a uvádění lesnických produktů na trh
Podpora pokrývá tyto způsobilé náklady:
výstavba, pořízení, včetně pořízení na leasing, nebo vylepšení nemovitého majetku, přičemž náklady na nákup pozemků jsou způsobilé pouze do výše nepřesahující 10 % ostatních celkových způsobilých výdajů dotyčné operace, s výjimkou nákupu pozemků za účelem ochrany životního prostředí, je-li podpora poskytnuta v rámci strategického plánu SZP;
náklady na nákup, včetně nákupu na leasing, strojů a vybavení až do tržní hodnoty majetku;
režijní náklady spojené s výdaji uvedenými v písmenech (a) a (b), jako jsou odměny architektům, inženýrům a odborníkům, poplatky spojené s poradenstvím ohledně ekologické nebo hospodářské udržitelnosti, včetně studií proveditelnosti; studie proveditelnosti představují způsobilé náklady i v případě, že na základě jejich výsledků nejsou vynaloženy žádné výdaje podle písmen a) a b);
poplatky za pořízení, vývoj nebo používání počítačového softwaru, cloudu nebo podobných řešení a nabytí patentů, licencí, autorských práv a ochranných známek;
náklady na zpracování lesních hospodářských plánů a jejich rovnocenných nástrojů.
S výjimkou případů, kdy je podpora poskytována v rámci strategického plánu SZP ve formě finančních nástrojů, se za způsobilé nepovažují tyto náklady:
náklady související s nájemními smlouvami, jako jsou marže pronajímatele, úrokové náklady na refinancování, režijní náklady a náklady na pojištění a
provozní kapitál.
Intenzitu podpory lze zvýšit na maximálně 80 % v případě těchto investic:
investice spojené s jedním nebo více specifickými cíli v oblasti životního prostředí a klimatu uvedenými v čl. 14 odst. 3 písm. e), f) a g);
investice v nejvzdálenějších regionech nebo na menších ostrovech v Egejském moři.
Článek 51
Zachování genetických zdrojů v lesnictví
Pro účely tohoto článku se použijí tyto definice:
„konzervací in situ“ se rozumí zachování genetického materiálu v ekosystémech a na přirozených stanovištích a udržování a obnova životaschopných populací druhů nebo volně žijících plemen v jejich přirozeném prostředí;
„konzervací v lesnickém podniku“ se rozumí konzervace a rozvoj in situ na úrovni lesnického podniku;
„konzervací ex situ“ se rozumí zachování genetického materiálu pro lesnictví mimo jeho přírodní stanoviště;
„sbírkou ex situ“ se rozumí sbírka genetického materiálu pro lesnictví uchovávaného mimo jeho přírodní stanoviště.
Podpora pokrývá náklady na tyto operace:
zacílené činnosti: činnosti propagující konzervaci in situ a ex situ, charakterizaci, sběr a využití genetických zdrojů v lesnictví, včetně internetových inventářů genetických zdrojů v současnosti konzervovaných in situ, včetně konzervace v lesnickém podniku, a sbírek ex situ a databází;
koordinované činnosti: činnosti propagující výměnu informací o zachování, charakterizaci, sběru a využití genetických zdrojů v lesnictví Unie mezi příslušnými organizacemi členských států;
doprovodné akce: informační, naučné a poradenské akce zahrnující nevládní organizace a jiné příslušné zainteresované strany, vzdělávací kurzy a přípravu technických zpráv.
Článek 52
Podpora na zahájení činnosti seskupení a organizací producentů v odvětví lesnictví
Podpora zahrnuje tyto náklady:
náklady na pronájem odpovídajících prostor za tržní cenu;
náklady na nákup kancelářského vybavení;
náklady na administrativní pracovníky a náklady na kvalifikovaného správce lesa;
režijní náklady a právní a správní poplatky;
náklady na pořízení počítačového hardwaru a poplatky za pořízení nebo používání počítačového softwaru, cloudu a podobných řešení;
v případě nákupu prostor částka odpovídající nákladům na pronájem za tržní cenu.
Článek 53
Podpora na pozemkové úpravy v lesnictví
Článek 54
Podpora na spolupráci v odvětví lesnictví
Způsobilé jsou tyto formy spolupráce:
spolupráce mezi různými podniky v odvětví lesnictví a jinými subjekty působícími v odvětvích zemědělství a lesnictví, které přispívají k dosažení jednoho nebo více specifických cílů stanovených v článku 6 nařízení (EU) 2021/2115, včetně seskupení producentů a družstev;
vytváření klastrů a sítí.
Podporu lze poskytnout na spolupráci týkající se zejména těchto činností:
pilotní projekty;
vývoj nových produktů, postupů, procesů a technologií v odvětví lesnictví;
spolupráce mezi malými hospodářskými subjekty v odvětví lesnictví při organizování společných pracovních procesů a sdílení zařízení a zdrojů;
horizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky dodavatelského řetězce k vytvoření a rozvoji krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů;
propagační činnosti v místním kontextu, které souvisejí s rozvojem krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů;
společná opatření prováděná s cílem zmírnit změnu klimatu nebo přizpůsobit se této změně;
provádění strategií místního rozvoje, vyjma strategií uvedených v článku 32 nařízení (EU) 2021/1060, zejména ze strany jiných skupin veřejných a soukromých partnerů, než jsou skupiny uvedené v čl. 31 odst. 2 písm. b) uvedeného nařízení.
Pokud se týkají lesnických činností, jsou způsobilé tyto náklady:
náklady na studie dotčené oblasti, studie proveditelnosti a vypracování podnikatelského plánu nebo strategie místního rozvoje, vyjma strategie uvedené v článku 32 nařízení (EU) 2021/1060;
provozní náklady na spolupráci, například plat „koordinátora“;
náklady na operace, které mají být provedeny;
náklady na propagační činnosti;
náklady na vypracování lesních hospodářských plánů nebo rovnocenných nástrojů.
Článek 55
Podpora na základní služby a infrastrukturu ve venkovských oblastech
Podpora musí splňovat obě tyto podmínky:
je poskytnuta v rámci strategického plánu SZP v souladu s nařízením (EU) 2021/2115 v jedné z těchto forem:
jako podpora spolufinancovaná z EZFRV;
jako doplňkové vnitrostátní financování k podpoře financované z EZFRV;
je totožná s příslušným opatřením stanoveným ve strategickém plánu SZP uvedeném v písmenu a).
Podpora se vztahuje na:
investice do vybudování, zlepšování nebo rozšiřování všech typů infrastruktury se způsobilými náklady v maximální výši 2 miliony EUR („drobná infrastruktura“), s výjimkou investic do energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti a do širokopásmové infrastruktury, které nejsou způsobilé;
investice do zřizování, zlepšování nebo rozšiřování místních základních služeb pro venkovské obyvatelstvo, včetně sociálních služeb, oblasti volného času a kultury, a související infrastruktury;
investice k veřejnému využití do rekreační infrastruktury, turistických informací a drobné turistické infrastruktury;
investice spojené se zachováním, obnovou a rozvojem kulturního a přírodního dědictví vesnic, venkovské krajiny a míst vysoké přírodní hodnoty, včetně souvisejících sociálně-ekonomických aspektů, jakož i opatření posilujících povědomí o životním prostředí;
investice zaměřené na přemístění činností a rekonstrukci budov či jiných zařízení nacházejících se uvnitř venkovských sídel nebo v jejich blízkosti v zájmu zlepšení kvality života nebo zlepšení životního prostředí daného sídla.
Podpora pokrývá tyto způsobilé náklady:
náklady na vypracování a aktualizaci plánů rozvoje a řízení, které se týkají venkovských oblastí, jejich základních služeb a míst vysoké přírodní hodnoty;
náklady na přípravu studií spojených s kulturním a přírodním dědictvím, venkovskou krajinou a místy vysoké přírodní hodnoty;
náklady na investice do hmotného a nehmotného majetku;
náklady související s opatřeními na posílení povědomí o životním prostředí.
Způsobilou podporou podle odst. 3 písm. d) mohou být i náklady na aktivované výkony.
Provozní kapitál se nepovažuje za způsobilé náklady. Podpora se neposkytuje jako provozní podpora.
Aby se nepřekročila maximální intenzita podpory, v případě činností uvedených v odst. 3 písm. b), c) a d) se od způsobilých nákladů odečtou čisté příjmy, a to buď ex ante na základě odůvodněných předpokladů, nebo uplatněním mechanismu zpětného vymáhání podpory. Alternativně lze u podpory, jejíž částka nepřekračuje 1 milion EUR, stanovit maximální intenzitu podpory na 80 % způsobilých nákladů.
Jestliže přemístění činností nebo rekonstrukce budov nebo jiných zařízení vede kromě rozebrání, přenesení a nového vybudování stávajících zařízení podle prvního pododstavce k modernizaci těchto zařízení nebo ke zvýšení produkční kapacity, intenzita podpory nepřekročí maximální intenzitu podpory stanovenou v mapě regionální podpory, která je platná v době poskytnutí podpory v dané oblasti, pokud jde o náklady související s modernizací zařízení nebo zvýšením produkční kapacity. Pouhé nahrazení stávající budovy nebo zařízení novou, současnou budovou či zařízením, aniž by došlo k podstatné změně produkce nebo technologie, nesouvisí s modernizací.
Článek 56
Podpora na zahájení nezemědělské činnosti začínajících podniků ve venkovských oblastech
Podpora musí splňovat obě tyto podmínky:
je poskytnuta v rámci strategického plánu SZP v souladu s nařízením (EU) 2021/2115 v jedné z těchto forem:
podpora spolufinancovaná z EZFRV;
doplňkové vnitrostátní financování k podpoře uvedené v bodě i);
je totožná s příslušným opatřením stanoveným ve strategickém plánu SZP uvedeném v písmenu a).
Podpora se poskytuje těmto kategoriím příjemců:
zemědělcům nebo členům domácnosti zemědělce ve venkovských oblastech zahajujícím nezemědělské činnosti;
mikropodnikům a malým podnikům ve venkovských oblastech;
fyzickým osobám ve venkovských oblastech.
Podnikatelský plán popisuje:
počáteční ekonomickou situaci příjemce;
průběžné a celkové cíle pro rozvoj nových činností příjemce;
podrobné údaje o opatřeních, která jsou nezbytná pro rozvoj činností příjemce, jako jsou investice, vzdělávání, poradenství.
Doba trvání podnikatelského plánu činí nejvýše pět let.
Článek 57
Podpora na novou účast zemědělců v režimech jakosti bavlny a potravin
Podpora musí splňovat obě tyto podmínky:
je poskytnuta v rámci strategického plánu SZP v souladu s nařízením (EU) 2021/2115 v jedné z těchto forem:
podpora spolufinancovaná z EZFRV;
doplňkové vnitrostátní financování k podpoře uvedené v bodě i);
je totožná s příslušnou intervencí stanovenou ve strategickém plánu SZP uvedeném v písmenu a).
Podpora je poskytnuta na novou účast v jednom z těchto typů režimů jakosti:
režimy jakosti bavlny a potravin zřízené podle nařízení (EU) č. 1151/2012;
režimy jakosti bavlny a potravin, včetně systémů certifikace, jež byly členskými státy uznány jako režimy, které splňují tato kritéria:
zvláštnost konečného produktu v rámci těchto režimů jakosti je odvozena z jednoznačných povinností zaručit jeden z těchto prvků:
režim je otevřen všem producentům;
režim zahrnuje závazné specifikace konečného produktu a dodržování těchto specifikací ověřují orgány veřejné moci nebo nezávislý kontrolní orgán;
režim je transparentní a zajišťuje úplné zpětné vysledování zemědělských produktů;
dobrovolné systémy certifikace potravin, které byly dotčeným členským státem uznány jako systémy, které splňují požadavky stanovené ve sdělení Komise s názvem Obecné zásady osvědčených postupů EU k dobrovolným systémům certifikace pro zemědělské produkty a potraviny ( 32 ).
Článek 58
Podpora na informační a propagační činnosti týkající se bavlny a potravin, na něž se vztahuje režim jakosti
Podpora musí splňovat obě tyto podmínky:
je poskytnuta v rámci strategického plánu SZP v souladu s nařízením (EU) 2021/2115 v jedné z těchto forem:
podpora spolufinancovaná z EZFRV;
doplňkové vnitrostátní financování k podpoře uvedené v bodě i);
je totožná s příslušným opatřením stanoveným ve strategickém plánu SZP uvedeném v písmenu a).
Způsobilými jsou náklady na činnosti s následujícími prvky:
jejich cílem je motivovat spotřebitele k nákupu potravin nebo bavlny, na něž se vztahuje režim jakosti uvedený v čl. 57 odst. 3;
upozorňují na specifické vlastnosti nebo výhody potravin nebo bavlny, zejména na jakost, specifickou metodu výroby, dobré životní podmínky zvířat a šetrnost k životnímu prostředí související s daným režimem jakosti.
Článek 59
Podpora na spolupráci ve venkovských oblastech
Podpora musí splňovat obě tyto podmínky:
je poskytnuta v rámci strategického plánu SZP v souladu s nařízením (EU) 2021/2115 v jedné z těchto forem:
podpora spolufinancovaná z EZFRV;
doplňkové vnitrostátní financování k podpoře uvedené v bodě i);
je totožná s příslušným opatřením stanoveným ve strategickém plánu SZP uvedeném v písmenu a).
Způsobilé jsou tyto formy spolupráce:
spolupráce mezi podniky a jinými subjekty uvedenými v odstavci 3 tohoto článku;
vytváření klastrů a sítí.
Podporu lze poskytnout na spolupráci týkající se těchto činností:
pilotní projekty;
vývoj nových produktů, postupů, procesů a technologií v potravinářství;
spolupráce mezi malými hospodářskými subjekty při organizování společných pracovních procesů a sdílení zařízení a zdrojů a při rozvoji služeb cestovního ruchu vztahujících se k venkovské turistice a/nebo jejich uvádění na trh;
horizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky dodavatelského řetězce k vytvoření a rozvoji krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů;
propagační činnosti v místním kontextu, které souvisejí s rozvojem krátkých dodavatelských řetězců a místních trhů;
společná opatření prováděná s cílem zmírnit změnu klimatu nebo přizpůsobit se této změně;
společné přístupy k projektům v oblasti ochrany životního prostředí a stávajícím environmentálním postupům, včetně účinného hospodaření s vodou, využívání energie z obnovitelných zdrojů a ochrany zemědělské krajiny;
horizontální a vertikální spolupráce mezi účastníky dodavatelského řetězce v rámci udržitelného zajišťování biomasy pro použití v potravinářství, energetice a průmyslových procesech;
provádění strategií místního rozvoje, vyjma strategií vymezených v čl. 2 bodě 19 nařízení (EU) č. 1303/2013, které se zabývají jednou nebo více prioritami Unie v oblasti rozvoje venkova, zejména ze strany jiných skupin veřejných a soukromých partnerů, než jsou skupiny vymezené v čl. 32 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1303/2013;
diverzifikace zemědělských činností do činností v oblasti zdravotní péče, sociální integrace, zemědělství podporovaného komunitou a vzdělávání v oblasti životního prostředí a potravin;
provádění strategií inteligentních obcí.
Způsobilé mohou být tyto náklady:
náklady na přípravné podpůrné činnosti, budování kapacit, odbornou přípravu a vytváření sítí s cílem připravit a provádět projekt spolupráce;
náklady na studie dotčené oblasti, studie proveditelnosti a vypracování podnikatelského plánu nebo strategie místního rozvoje, vyjma strategie uvedené v článku 32 nařízení (EU) 2021/1060;
náklady na oživení dotyčné oblasti k zajištění proveditelnosti společného územního projektu; v případě klastrů se může oživení týkat rovněž vytváření sítí mezi členy a přijímání nových členů;
provozní náklady na spolupráci, jako je plat koordinátora;
přímé náklady na konkrétní projekty spojené s prováděním podnikatelského plánu, plánu ochrany životního prostředí, jiné strategie místního rozvoje, než je uvedeno v článku 32 nařízení (EU) 2021/1060, nebo jiných opatření zaměřených na inovace, včetně testování;
náklady na propagační činnosti.
Článek 60
Podpora na projekty komunitně vedeného místního rozvoje
Podpora na náklady vzniklé obcím účastnícím se projektů komunitně vedeného místního rozvoje podle článku 31 nařízení (EU) 2021/1060, označených jako LEADER – místní rozvoj v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, ve prospěch projektů uvedených v odstavci 3 tohoto článku, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I tohoto nařízení.
V případě projektů komunitně vedeného místního rozvoje jsou způsobilé tyto náklady:
náklady na přípravné podpůrné činnosti, budování kapacit, odbornou přípravu a vytváření sítí s cílem připravit a provádět strategii komunitně vedeného místního rozvoje;
provádění schválených operací;
příprava a provádění činností spolupráce;
provozní náklady související s řízením provádění strategie komunitně vedeného místního rozvoje;
oživení strategie komunitně vedeného místního rozvoje s cílem usnadnit výměnu informací mezi zúčastněnými stranami, propagovat strategii a projekty a podpořit případné příjemce při vypracování operací a přípravě žádostí.
Náklady vzniklé obcím účastnícím se projektů komunitně vedeného místního rozvoje uvedených v odstavci 1 jsou způsobilé pro podporu podle tohoto článku, pokud jsou realizovány v jedné nebo více z těchto oblastí:
výzkum, vývoj a inovace;
životní prostředí;
zaměstnanost a odborná příprava;
kultura a zachování kulturního dědictví;
lesnictví;
propagace potravinářských výrobků neuvedených v příloze I Smlouvy,
sport.
Článek 61
Omezené částky podpory na projekty komunitně vedeného místního rozvoje
Podpora poskytovaná obcím, které se účastní projektů komunitně vedeného místního rozvoje podle čl. 60 odst. 1 nebo je využívají, je slučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, pokud splňuje podmínky stanovené v tomto článku a v kapitole I tohoto nařízení.
Náklady vzniklé obcím účastnícím se projektů komunitně vedeného místního rozvoje uvedených v odstavci 1 jsou způsobilé pro podporu podle tohoto článku, pokud jsou realizovány v jedné nebo více z těchto oblastí:
výzkum, vývoj a inovace;
životní prostředí;
zaměstnanost a odborná příprava;
kultura a zachování kulturního dědictví;
lesnictví;
propagace potravinářských výrobků neuvedených v příloze I Smlouvy,
sport.
KAPITOLA IV
Přechodná a závěrečná ustanovení
Článek 62
Nahrazení a pokračující uplatňování nařízení (EU) č. 702/2014
Článek 63
Přechodná ustanovení
Odchylně od prvního pododstavce zůstávají po skončení doby platnosti tohoto nařízení režimy podpor, které spadají do oblasti působnosti nařízení (EU) 2021/2115 a které jsou buď spolufinancovány z EZFRV, nebo prostřednictvím doplňkového vnitrostátního financování těchto spolufinancovaných opatření, vyňaty po celou dobu trvání programového období v souladu s nařízením (EU) 2021/2115.
Článek 64
Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. ledna 2023.
Použije se ode dne 1. ledna 2023 do dne 31. prosince 2029.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
Definice malých a středních podniků
Článek 1
Podnik
Podnikem se rozumí každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na jeho právní formu. K těmto subjektům patří zejména osoby samostatně výdělečně činné a rodinné podniky vykonávající řemeslné či jiné činnosti a obchodní společnosti nebo sdružení, která běžně vykonávají hospodářskou činnost.
Článek 2
Počet zaměstnanců a finanční prahy vymezující kategorie podniků
Článek 3
Druhy podniků, které jsou brány v potaz při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot
Podnik však může být zařazen mezi nezávislé podniky, tedy jako podnik, který nemá žádné partnerské podniky, i když je tento 25 % práh dosažen nebo překročen níže uvedenými investory, pokud tito investoři nejsou s dotyčným podnikem jednotlivě ani společně propojeni ve smyslu odstavce 3:
veřejné investiční společnosti, společnosti rizikového kapitálu, jednotlivci či skupiny jednotlivců provozující pravidelnou činnost spojenou s investováním rizikového kapitálu, které investují do vlastního kapitálu nekotovaných podniků (business angels), za předpokladu, že jsou celkové investice těchto business angels do stejného podniku nižší než 1 250 000 EUR;
univerzity nebo nezisková výzkumná střediska;
institucionální investoři včetně fondů pro regionální rozvoj;
samostatné místní orgány s ročním rozpočtem nižším než 10 milionů EUR a s méně než 5 000 obyvateli.
„Propojenými podniky“ se rozumějí podniky, mezi nimiž existuje některý z následujících vztahů:
podnik vlastní většinu hlasovacích práv akcionáře nebo společníka v jiném podniku;
podnik má právo jmenovat nebo odvolávat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného podniku;
podnik má právo uplatňovat rozhodující vliv v jiném podniku podle smlouvy uzavřené s daným podnikem nebo na základě ustanovení v zakladatelské listině, společenské smlouvě nebo ve stanovách tohoto podniku;
podnik, který je akcionářem nebo společníkem jiného podniku, ovládá sám, v souladu s dohodou uzavřenou s jinými akcionáři nebo společníky daného podniku, většinu hlasovacích práv akcionáře nebo společníka v daném podniku.
Předpokládá se, že rozhodující vliv není uplatňován, pokud investoři uvedení v odst. 2 druhém pododstavci nejsou zapojeni přímo či nepřímo do řízení daného podniku, aniž jsou tím dotčena jejich práva jakožto akcionářů nebo společníků.
Podniky, jež mezi sebou mají některý ze vztahů popsaných v prvním pododstavci prostřednictvím jednoho či více dalších podniků nebo prostřednictvím některého z investorů uvedených v odstavci 2, jsou rovněž považovány za propojené.
Podniky, které mají jeden či více takových vztahů prostřednictvím fyzické osoby nebo prostřednictvím skupiny fyzických osob, které jednají společně, jsou taktéž považovány za propojené podniky, pokud svou činnost nebo část své činnosti vykonávají na stejném relevantním trhu nebo na sousedních trzích.
Za „sousední trh“ se považuje trh pro výrobky nebo služby, který bezprostředně navazuje na relevantní trh nebo mu předchází.
Článek 4
Údaje použité při výpočtu počtu zaměstnanců a finančních hodnot a sledované období
Článek 5
Počet zaměstnanců
Počet zaměstnanců odpovídá počtu ročních pracovních jednotek (RPJ), tzn. počtu osob, které byly v daném podniku nebo jeho jménem zaměstnány na plný pracovní úvazek po celý sledovaný rok. Práce osob, které nepracovaly po celý rok, práce osob, které pracovaly na částečný úvazek bez ohledu na jeho délku, a práce sezónních pracovníků se započítává jako zlomky RPJ. Počet zaměstnanců tvoří:
zaměstnanci;
osoby pracující pro podnik v podřízeném postavení, které jsou považovány za zaměstnance v souladu s vnitrostátním právem;
vlastníci-vedoucí pracovníci;
společníci zapojení do běžné činnosti podniku požívající finančních výhod plynoucích z podniku.
Učni nebo studenti, kteří jsou zapojeni do odborné přípravy na základě smlouvy o učňovském nebo odborném vzdělávání, se nezahrnují do počtu zaměstnanců. Délka mateřské nebo rodičovské dovolené se nezapočítává.
Článek 6
Sestavování údajů o podniku
S údaji uvedenými v prvním pododstavci jsou agregovány údaje o všech partnerských podnicích daného podniku, které na něj přímo navazují jak na nižší, tak na vyšší úrovni. Agregace odpovídá procentuálnímu podílu na základním kapitálu či na hlasovacích právech (podle toho, která z hodnot je vyšší). V případě vzájemného vlastnictví se použije vyšší procentuální podíl.
K údajům uvedeným v prvním a druhém pododstavci je připojeno 100 % hodnot všech podniků, které jsou s daným podnikem přímo či nepřímo propojeny, pokud tyto hodnoty nejsou již zahrnuty do konsolidované účetní závěrky.
Pro účely použití odstavce 2 se údaje o podnicích, které jsou s daným podnikem propojeny, zjišťují z jejich účetní závěrky a z ostatních jejich údajů, případně v konsolidované formě, je-li k dispozici. S těmito údaji jsou poměrným způsobem agregovány údaje o všech případných partnerských podnicích propojených podniků, které na ně bezprostředně navazují jak na nižší, tak na vyšší úrovni, ledaže jejich účetní údaje již byly zahrnuty do konsolidované účetní závěrky v podílu odpovídajícím alespoň procentuálnímu podílu určenému v odst. 2 druhém pododstavci.
PŘÍLOHA II
Informace o státní podpoře vyňaté za podmínek tohoto nařízení – údaje poskytované prostřednictvím zavedené počítačové aplikace Komise podle článku 11
ČÁST I
Odkaz na podporu |
(vyplní Komise) |
||
Členský stát |
|
||
Referenční číslo přidělené v členském státě |
|
||
Region |
Název regionu či regionů (NUTS (1)) …… |
Status regionální podpory (2)
|
|
Orgán poskytující podporu |
Název |
||
Poštovní adresa |
|||
Adresa internetových stránek |
|||
Název opatření podpory |
…… |
||
Vnitrostátní právní základ (odkaz na příslušné vnitrostátní úřední vyhlášení) |
….… ….… |
||
Odkaz na internetovou stránku, kde se nachází úplné znění opatření podpory |
…..… |
||
Druh opatření |
|
||
|
Jméno/název příjemce a seskupení (3), do něhož náleží |
||
Změna stávajícího režimu podpory nebo podpory ad hoc |
|
Číslo podpory přidělené Komisí |
|
|
|||
|
|||
Doba trvání (4) |
|
dd/mm/rrrr až dd/mm/rrrr |
|
Datum poskytnutí podpory |
|
dd/mm/rrrr |
|
Dotčená hospodářská odvětví |
|
||
Kategorie příjemce |
|
||
|
|||
Rozpočet |
Režim podpory: celková částka (6) v národní měně (v plné výši) …… |
||
Podpora ad hoc: celková částka (7) v národní měně (v plné výši) ….… |
|||
|
Národní měna (v plné výši) …… |
||
Nástroj podpory |
|
||
|
|||
|
|||
|
|||
|
|||
…..… Uveďte, které z níže uvedených obecných kategorii odpovídá tento nástroj nejvíce z hlediska svého účinku/funkce:
|
|||
|
Název fondu/fondů EU: …..… …..… |
Výše financování (na fond EU) …… |
Národní měna (v plné výši) …… |
(1)
NUTS – klasifikace územních statistických jednotek. Region je obvykle vymezen na úrovni 2.
(2)
Uveďte, zda je podpora poskytnuta ve prospěch podniku působícího v jedné z předem vymezených oblastí. V opačném případě vyberte políčko „Jiné“.
(3)
Pro účely pravidel hospodářské soutěže stanovených ve Smlouvě a pro účely tohoto nařízení se podnikem rozumí subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na právní postavení a způsob financování. Podle rozhodnutí Soudního dvora by se subjekty, které jsou (de jure nebo de facto) kontrolovány týmž subjektem, měly považovat za jeden podnik.
(4)
Doba, po kterou se orgán poskytující podporu může zavázat k poskytování podpory.
(5)
NACE Rev. 2 – statistická klasifikace ekonomických činností v Evropském společenství. Odvětví je obvykle nutno vymezit na úrovni skupiny.
(6)
V případě režimu podpory: uveďte celkovou částku rozpočtu plánovaného v rámci režimu nebo odhadovanou daňovou ztrátu za celou dobu jeho trvání u všech nástrojů podpory zahrnutých v režimu.
(7)
V případě poskytnutí podpory ad hoc: uveďte celkovou částku podpory/daňové ztráty.
(8)
U záruk uveďte (maximální) částku zajištěných půjček.
(9)
Případný odkaz na rozhodnutí Komise, kterým se schvaluje metodika výpočtu hrubého grantového ekvivalentu podle čl. 5 odst. 3 písm. c) bodu ii) tohoto nařízení. |
ČÁST II
Údaje poskytované prostřednictvím systému Komise pro elektronické oznamování podle článku 11
Uveďte, podle kterého ustanovení nařízení o blokových výjimkách v zemědělství se opatření podpory provádí.
Primární cíle (Je možné dosáhnout více cílů; v tomto případě uveďte všechny cíle) |
Maximální intenzita podpory v % |
Maximální výše podpory v národní měně v plné výši |
□Podpora na investice do zemědělských podniků související se zemědělskou prvovýrobou (článek 14) |
|
|
□Podpora na pozemkové úpravy v zemědělství (článek 15) |
|
|
□Podpora na investice týkající se přemístění zemědělských staveb (článek 16) |
|
|
□Podpora na investice související se zpracováním zemědělských produktů a jejich uváděním na trh (článek 17) |
|
|
□Podpora na zahájení činnosti mladých zemědělců a podpora na zahájení zemědělské činnosti (článek 18) |
|
|
□Podpora na zahájení činnosti seskupení a organizací producentů v odvětví zemědělství (článek 19) |
|
|
□Podpora na účast producentů zemědělských produktů v režimech jakosti (článek 20) |
|
|
□Podpora na výměnu znalostí a informační akce (článek 21) |
|
|
□Podpora na poradenské služby (článek 22) |
|
|
□Podpora na zástup v zemědělském podniku (článek 23) |
|
|
□Podpora na propagační opatření týkající se zemědělských produktů (článek 24) |
|
|
□Podpora na náhradu škod způsobených nepříznivými klimatickými jevy, které mohou být přirovnány k přírodní pohromě (článek 25) |
|
|
|
Druh nepříznivého klimatického jevu, který může být přirovnán k přírodní pohromě: |
□ mráz □ bouře □ krupobití □ námraza □ silný či dlouhotrvající déšť □ hurikán □ velké sucho □ jiný jev Upřesněte: |
K jevu došlo ve dnech: |
dd/mm/rrrr až dd/mm/rrrr |
|
□Podpora na náklady na prevenci, tlumení a eradikaci nákaz zvířat a škůdců rostlin a podpora na náhradu škod způsobených nákazami zvířat nebo škůdci rostlin (článek 26) |
|
|
□Podpora odvětví živočišné výroby a podpora na mrtvá hospodářská zvířata (článek 27) |
|
|
□Podpora na platby pojistného a na finanční příspěvky do vzájemných fondů (článek 28) |
|
|
□Podpora na náhradu škod způsobených chráněnými druhy zvířat (článek 29) |
|
|
□Podpora na zachování genetických zdrojů v zemědělství (článek 30) |
|
|
□Podpora na závazky týkající se dobrých životních podmínek zvířat (článek 31) |
|
|
□Podpora na spolupráci v odvětví zemědělství (článek 32) |
|
|
□Podpora na znevýhodnění související s oblastmi sítě Natura 2000 (článek 33) |
|
|
□Podpora na agroenvironmentálně-klimatické závazky (článek 34) |
|
|
□Podpora ekologického zemědělství (článek 35) |
|
|
□Podpora na investice ve prospěch zachování kulturního a přírodního dědictví, které se nachází v zemědělských podnicích nebo v lesích (článek 36) |
|
|
□Podpora na náhradu škod způsobených v odvětví zemědělství přírodními pohromami (článek 37) |
|
|
Druh přírodní pohromy: |
□ zemětřesení □ lavina □ sesuv půdy □ povodeň □ tornádo □ hurikán □ sopečná erupce □ přírodní požár □ jiná pohroma Upřesněte: |
|
K přírodní pohromě došlo ve dnech: |
dd/mm/rrrr až dd/mm/rrrr |
|
□Podpora výzkumu a vývoje v odvětvích zemědělství a lesnictví (článek 38) |
|
|
□Podpora na náklady vzniklé podnikům účastnícím se projektů operačních skupin EIP (článek 39) |
|
|
□Podpora na zalesňování a zakládání lesů (článek 41) |
|
|
□Podpora pro zemědělsko-lesnické systémy (článek 42) |
|
|
□Podpora na prevenci poškození lesů a na obnovu poškozených lesů (článek 43) |
|
|
□Podpora na investice ke zvýšení odolnosti a ekologické hodnoty lesních ekosystémů (článek 44) |
|
|
□Podpora v případě znevýhodnění, která jsou specifická pro konkrétní oblasti a vyplývají z určitých závazných požadavků (článek 45) |
|
|
□Podpora na lesnicko-environmentální a klimatické služby a ochranu lesů (článek 46) |
|
|
□Podpora na výměnu znalostí a informační akce v odvětví lesnictví (článek 47) |
|
|
□Podpora na poradenské služby v odvětví lesnictví (článek 48) |
|
|
□Podpora na investice do infrastruktury související s rozvojem, modernizací nebo přizpůsobením odvětví lesnictví (článek 49) |
|
|
□Podpora na investice do lesnických technologií a zpracování, uvolnění a uvádění lesnických produktů na trh (článek 50) |
|
|
□Zachování genetických zdrojů v lesnictví (článek 51) |
|
|
□Podpora na zahájení činnosti seskupení a organizací producentů v odvětví lesnictví (článek 52) |
|
|
□Podpora na pozemkové úpravy v lesnictví (článek 53) |
|
|
□Podpora na spolupráci v odvětví lesnictví (článek 54) |
|
|
□Podpora na základní služby a infrastrukturu ve venkovských oblastech (článek 55) |
|
|
□Podpora na zahájení nezemědělské činnosti začínajících podniků ve venkovských oblastech (článek 56) |
|
|
□Podpora na novou účast zemědělců v režimech jakosti bavlny a potravin (článek 57) |
|
|
□Podpora na informační a propagační činnosti týkající se bavlny a potravin, na něž se vztahuje režim jakosti (článek 58) |
|
|
□Podpora na spolupráci ve venkovských oblastech (článek 59) |
|
|
□Podpora na projekty komunitně vedeného místního rozvoje (článek 60) |
|
|
PŘÍLOHA III
Ustanovení o zveřejňování informací podle čl. 9 odst. 1
Pro účely zveřejňování informací podle čl. 9 odst. 1 jsou členské státy povinny zřídit souhrnné internetové stránky věnované státní podpoře, které musí k těmto informacím umožňovat snadný přístup. Informace budou zveřejněny v tabulkovém formátu umožňujícím vyhledávání, výpisy a snadné zveřejnění údajů na internetu, například ve formátu CSV nebo XML. Přístup k těmto internetovým stránkám musí být umožněn všem zájemcům bez omezení. Pro přístup k internetovým stránkám se nevyžaduje předchozí registrace uživatele.
Zveřejňují se tyto informace o poskytnutí jednotlivých podpor podle čl. 9 odst. 1 písm. c):
odkaz na identifikační číslo podpory ( 34 );
identifikační kód příjemce ( 35 );
typ podniku (malý nebo střední podnik/velký podnik) k datu poskytnutí podpory;
region, v němž se příjemce nachází, na úrovni NUTS II ( 36 ) a případně nejvzdálenější regiony nebo menší ostrovy v Egejském moři;
odvětví činnosti podle klasifikace NACE na úrovni skupiny ( 37 );
nástroj podpory, vyjádřený v plné výši v národní měně ( 38 );
nástroj podpory ( 39 ) (dotace/subvence úrokových sazeb, půjčka/vratné zálohy/vratná dotace, záruka, daňové zvýhodnění nebo osvobození od daně, poskytnutí rizikového financování, ostatní (upřesněte));
datum poskytnutí podpory;
cíl podpory ( 40 );
orgán poskytující podporu.
( 1 ) Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).
( 2 ) Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 22.
( 3 ) WT/MIN(15)/45 – WT/L/980.
( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1).
( 5 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 ze dne 8. června 2016 o zootechnických a genealogických podmínkách pro plemenitbu čistokrevných plemenných zvířat, hybridních plemenných prasat a jejich zárodečných produktů v Unii, pro obchod s nimi a pro jejich vstup do Unie, o změně nařízení (EU) č. 652/2014 a směrnic Rady 89/608/EHS a 90/425/EHS a o zrušení některých aktů v oblasti plemenitby zvířat („nařízení o plemenných zvířatech“) (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 66).
( 6 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).
( 7 ) Pokyny k regionální státní podpoře (Úř. věst. C 153, 29.4.2021, s. 1).
( 8 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1405/2006 (Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 41).
( 9 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1).
( 10 ) „Veřejné vyhledávání v databázi Transparentnost státní podpory“ je k dispozici na těchto internetových stránkách: https://webgate.ec.europa.eu/competition/transparency/public?lang=cs
( 11 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).
( 12 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).
( 13 ) Sdělení Komise – Technické pokyny k prověřování infrastruktury z hlediska klimatického dopadu v období 2021–2027 (Úř. věst. C 373, 16.9.2021, s. 1).
( 14 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/741 ze dne 25. května 2020 o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody (Úř. věst. L 177, 5.6.2020, s. 32).
( 15 ) Pokud jde o pojem kontroly, použije se obdobně kapitola II bod 1 konsolidovaného sdělení Komise k otázkám příslušnosti podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 o kontrole spojování podniků (Úř. věst. C 95, 16.4.2008, s. 1).
( 16 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 1).
( 17 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787 ze dne 17. dubna 2019 o definici, popisu, obchodní úpravě a označování lihovin, používání názvů lihovin v obchodní úpravě a při označování jiných potravin, ochraně zeměpisných označení lihovin, používání lihu a destilátů zemědělského původu při výrobě alkoholických nápojů a o zrušení nařízení (ES) č. 110/2008 (Úř. věst. L 130, 17.5.2019, s. 1).
( 18 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 251/2014 ze dne 26. února 2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 (Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 14).
( 19 ) Sdělení Komise – Obecné zásady osvědčených postupů EU k dobrovolným systémům certifikace pro zemědělské produkty a potraviny (Úř. věst. C 341, 16.12.2010, s. 5).
( 20 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (Úř. věst. L 152, 11.6.2008, s. 1).
( 21 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1).
( 22 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1).
( 23 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).
( 24 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71).
( 25 ) „Evropský akční plán ‚Jedno zdraví‘ proti antimikrobiální rezistenci“ (COM(2017) 339 final).
( 26 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program pro vnitřní trh, pro konkurenceschopnost podniků včetně malých a středních podniků, pro oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro evropskou statistiku (Program pro jednotný trh) a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014 a (EU) č. 652/2014 (Úř. věst. L 153, 3.5.2021, s. 1).
( 27 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 35).
( 28 ) To platí pro spolupráci týkající se výroby energie z obnovitelných zdrojů nebo výroby biopaliv v zemědělských podnicích za předpokladu, že jsou splněny podmínky stanovené v článku 14.
( 29 ) Sdělení Komise ze dne 15. prosince 2021 – Udržitelné uhlíkové cykly (COM(2021) 800 final).
( 30 ) https://foresteurope.org/wp-content/uploads/2016/08/Pan-EuropeanAfforestationReforestationGuidelines.pdf
( 31 ) Obecné pokyny pro udržitelné obhospodařování lesů v Evropě přijaté na druhé ministerské konferenci o ochraně lesů v Evropě, která se konala v Helsinkách ve dnech 16.–17. června 1993 (https://www.foresteurope.org/docs/MC/MC_helsinki_resolutionH1.pdf).
( 32 ) Úř. věst. C 341, 16.12.2010, s. 5.
( 33 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).
( 34 ) Toto číslo stanoví Komise postupem uvedeným v čl. 9 odst. 1 tohoto nařízení.
( 35 ) Vzhledem k oprávněnému zájmu na transparentnosti při poskytování informací veřejnosti a po zvážení potřeb transparentnosti a práv podle pravidel pro ochranu údajů dospěla Komise k závěru, že zveřejnění jména příjemce podpory, pokud je příjemcem podpory fyzická osoba nebo právnická osoba se jmény 80430je lepší dodržování předpisů, větší odpovědnost, vzájemné hodnocení a v konečném důsledku efektivnější vynakládání veřejných prostředků. Tento cíl má přednost před právy fyzických osob, které jsou příjemci veřejné podpory, na ochranu údajů.
( 36 ) NUTS – klasifikace územních statistických jednotek. Region je obvykle vymezen na úrovni 2.
( 37 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).
( 38 ) Hrubý grantový ekvivalent.
( 39 ) Je-li podpora poskytnuta prostřednictvím více nástrojů podpory, uvede se výše podpory v členění podle jednotlivých nástrojů podpory.
( 40 ) Pokud má podpora více cílů, uvede se výše podpory na cíl.