(EU) 2022/2334Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2334 ze dne 29. listopadu 2022, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2015/2447, pokud jde o sledování rozhodnutí týkajících se závazných informací, a zavádí pružnost postupů pro vydávání nebo vystavování dokladů o původu zboží
Publikováno: | Úř. věst. L 309, 30.11.2022, s. 1-5 | Druh předpisu: | Prováděcí nařízení |
Přijato: | 29. listopadu 2022 | Autor předpisu: | Evropská komise |
Platnost od: | 20. prosince 2022 | Nabývá účinnosti: | 1. září 2021 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
30.11.2022 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 309/1 |
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/2334
ze dne 29. listopadu 2022,
kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2015/2447, pokud jde o sledování rozhodnutí týkajících se závazných informací, a zavádí pružnost postupů pro vydávání nebo vystavování dokladů o původu zboží
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (1), a zejména na články 25 a 66 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Článek 20 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 (2) stanoví, že když jsou držitelem nebo na účet držitele rozhodnutí týkajícího se závazných informací o sazebním zařazení zboží (ZISZ) plněny v souvislosti se zbožím, na něž se vztahuje rozhodnutí o ZISZ, celní formality, uvede se tato skutečnost v celním prohlášení prostřednictvím referenčního čísla daného rozhodnutí o ZISZ. Povinnost uvádět referenční číslo rozhodnutí týkajícího se závazných informací o původu zboží (ZIPZ) v celním prohlášení je stanovena v příloze B nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (3) pouze jako poznámka k datovému prvku 12 12 001 000. |
(2) |
Aby celní orgány mohly řádně sledovat, jak držitel používá rozhodnutí týkající se závazných informací o původu zboží a zda dodržuje povinnosti vyplývající z tohoto rozhodnutí, měl by se požadavek na uvedení referenčního čísla rozhodnutí v celním prohlášení stanovený v článku 20 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447 vztahovat na všechna rozhodnutí týkající se závazných informací. |
(3) |
Během prvního technického jednání o přechodných pravidlech původu, které se konalo dne 5. února 2020 v Bruselu, se Unie a 20 dalších smluvních stran Regionální úmluvy o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (dále jen „regionální úmluva“) (4) dohodly na tom, že do přijetí revidovaných pravidel této regionální úmluvy (5) budou souběžně s pravidly této úmluvy od 1. září 2021 na přechodném základě uplatňovat revidovaná pravidla úmluvy (dále jen „přechodná pravidla původu“). |
(4) |
Od 1. září 2021 již vstoupilo v platnost 13 dvoustranných protokolů o pravidlech původu mezi Unií a smluvními stranami regionální úmluvy, čímž se přechodná pravidla stala použitelnými (6). Proces provádění přechodných pravidel se zbývajícími smluvními stranami pokračuje a je podmíněný tím, že strany dokončí schvalovací postupy. |
(5) |
Cílem přechodných pravidel původu je zavést mírnější pravidla, aby se usnadnila kvalifikace statusu preferenčního původu zboží. Vzhledem k tomu, že přechodná pravidla původu jsou obecně mírnější než pravidla regionální úmluvy, mohlo by se zboží, které splňuje pravidla této regionální úmluvy, rovněž považovat za zboží s původem podle přechodných pravidel původu, s výjimkou některých zemědělských produktů zařazených do kapitol 2, 4 až 15, 16 (s výjimkou zpracovaných produktů rybolovu) a 17 až 24, kde přechodná pravidla původu nejsou mírnější než pravidla původu regionální úmluvy. Proto by články 61 a 62 měly být změněny tak, aby vývozcům z EU bylo umožněno požádat o vydání průvodního osvědčení nebo vystavit prohlášení o původu založené na prohlášeních dodavatele vyhotovených v kontextu regionální úmluvy. |
(6) |
Přechodná pravidla původu se použijí souběžně s pravidly původu regionální úmluvy, čímž se vytvoří dvě odlišné zóny kumulace. Proto by měl dodavatel v prohlášení dodavatele uvést právní rámec použitý pro určení původu zboží, což vývozci umožní určit status původu zboží ve správném rámci pro ty materiály, které splňují oba soubory pravidel původu. |
(7) |
Prohlášení dodavatele v přílohách 22-17 a 22-18 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447 se používá pro produkty, které nemají status preferenčního původu. Vzhledem k tomu, že tyto produkty mohou být vyrobeny pouze za použití nepůvodních materiálů, mělo by být vyplnění druhého bodu prohlášení nepovinné. Poznámky pod čarou 4 a 5 přílohy 22-17 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447 a poznámky pod čarou 5 a 6 přílohy 22-18 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny. |
(8) |
Podle čl. 61 odst. 3 prováděcího nařízení (EU) 2015/2447 mohou dodavatelé poskytnout prohlášení dodavatele kdykoli, dokonce i po dodání zboží, a podle čl. 62 odst. 2 písm. b) uvedeného nařízení se dlouhodobá prohlášení dodavatele vystavují pro zásilky odeslané během určitého období, které nesmí předcházet datu vydání dlouhodobého prohlášení dodavatele o více než dvanáct měsíců a nesmí přesahovat datum vydání o více než šest měsíců. Aby bylo možné používat prohlášení dodavatele vydaná před datem vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost pro zásoby materiálů vytvořené po 1. září 2021, mělo by se toto nařízení použít ode dne 1. září 2021, tj. ode dne vstupu v platnost přechodných pravidel původu mezi Unií a několika smluvními stranami regionální úmluvy. |
(9) |
Prováděcí nařízení (EU) 2015/2447 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
(10) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro celní kodex, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Prováděcí nařízení (EU) 2015/2447 se mění takto:
1) |
Článek 20 se nahrazuje tímto: „Článek 20 Sledování rozhodnutí týkajících se závazných informací (čl. 23 odst. 5 kodexu) Když jsou držitelem nebo na účet držitele rozhodnutí týkajícího se závazných informací plněny v souvislosti se zbožím, na něž se vztahuje příslušné rozhodnutí, celní formality, uvede se tato skutečnost v celním prohlášení prostřednictvím referenčního čísla daného rozhodnutí.“ |
2) |
V článku 61 se vkládají nové odstavce 1a a 1b, které znějí: „1a. V rámci obchodu mezi smluvními stranami Regionální úmluvy o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (*1) (dále jen „regionální úmluva“), kde se uplatňují dva nebo více souborů pravidel původu, lze preferenční původ zboží určit podle jednoho nebo více souborů pravidel původu. Dodavatelé upřesní právní rámec použitý k určení původu zboží. Není-li takový právní rámec stanoven, má se automaticky za to, že prohlášení dodavatele uvádí, že k určení původu zboží byla použita regionální úmluva. 1b. Pro účely obchodu mezi smluvními stranami regionální úmluvy může vývozce použít prohlášení dodavatele jako podklady k žádosti o vydání průvodního osvědčení nebo k vystavení prohlášení o původu zboží v souladu s přechodnými pravidly původu (*2) použitelnými souběžně s pravidly původu podle regionální úmluvy, pokud:
Vývozce přijme veškerá nezbytná opatření, aby zajistil splnění podmínek pro vydání nebo vystavení dokladu o původu zboží podle konkrétního souboru pravidel původu. (*1) Úř. věst. L 54, 26.2.2013, s. 1." (*2) Přechodnými pravidly původu jsou revidovaná pravidla regionální úmluvy (Úř. věst. L 339, 30.12.2019, s. 1), která se do přijetí revidovaných pravidel regionální úmluvy použijí na přechodném základě souběžně se stávajícími pravidly regionální úmluvy.“" |
3) |
V článku 62 se vkládají nové odstavce 1a a 1b, které znějí: „1a. V rámci obchodu mezi smluvními stranami regionální úmluvy, kde se uplatňují dva nebo více souborů pravidel původu, lze preferenční původ zboží určit podle jednoho nebo více souborů pravidel původu. Dodavatelé upřesní právní rámec použitý k určení původu zboží. Není-li takový právní rámec stanoven, má se automaticky za to, že prohlášení dodavatele uvádí, že k určení původu zboží byla použita regionální úmluva. 1b. Pro účely obchodu mezi smluvními stranami regionální úmluvy může vývozce použít prohlášení dodavatele jako podklady k žádosti o vydání průvodního osvědčení nebo k vystavení prohlášení o původu zboží v souladu s přechodnými pravidly původu použitelnými souběžně s regionální úmluvou, pokud:
Vývozce přijme veškerá nezbytná opatření, aby zajistil splnění podmínek pro vydání nebo vystavení dokladu o původu zboží podle konkrétního souboru pravidel původu.“ |
4) |
V příloze 22-15 se poznámka pod čarou 3 nahrazuje tímto:
Pokud je země, skupina zemí nebo území smluvní stranou regionální úmluvy a není-li právní rámec stanoven, má se automaticky za to, že prohlášení dodavatele uvádí, že k určení původu zboží byla použita regionální úmluva.“ |
5) |
V příloze 22-16 se poznámka pod čarou 5 nahrazuje tímto:
Pokud je země, skupina zemí nebo území smluvní stranou regionální úmluvy a není-li právní rámec stanoven, má se automaticky za to, že prohlášení dodavatele uvádí, že k určení původu zboží byla použita regionální úmluva.“ |
6) |
V příloze 22-17 se poznámka pod čarou 4 nahrazuje tímto:
|
7) |
V příloze 22-17 se poznámka pod čarou 5 nahrazuje tímto:
Pokud je země, skupina zemí nebo území smluvní stranou regionální úmluvy a není-li právní rámec stanoven, má se automaticky za to, že prohlášení dodavatele odkazuje na to, že k určení původu zboží byla použita regionální úmluva.“ |
8) |
V příloze 22-18 se poznámka pod čarou 5 nahrazuje tímto:
|
9) |
V příloze 22-18 se poznámka pod čarou 6 nahrazuje tímto:
Pokud je země, skupina zemí nebo území smluvní stranou regionální úmluvy a není-li právní rámec stanoven, má se automaticky za to, že prohlášení dodavatele uvádí, že k určení původu zboží byla použita regionální úmluva.“ |
Článek 2
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Ustanovení čl. 1 odst. 2 až 9 se použijí ode dne 1. září 2021.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 29. listopadu 2022.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1.
(2) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558).
(3) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1).
(4) Úř. věst. L 54, 26.2.2013, s. 4.