(EU) 2022/2095Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2095 ze dne 28. října 2022, kterým se zavádějí opatření proti zavlékání organismu Anoplophora chinensis (Forster) do Unie a jeho usídlení a rozšiřování na území Unie a kterým se ruší rozhodnutí 2012/138/EU

Publikováno: Úř. věst. L 281, 31.10.2022, s. 53-70 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 28. října 2022 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 20. listopadu 2022 Nabývá účinnosti: 1. srpna 2023
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti: 31. prosince 2029
Konsolidované znění předpisu s účinností od 23. prosince 2025

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.


Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/2095

ze dne 28. října 2022,

kterým se zavádějí opatření proti zavlékání organismu Anoplophora chinensis (Forster) do Unie a jeho usídlení a rozšiřování na území Unie a kterým se ruší rozhodnutí 2012/138/EU

(Úř. věst. L 281 31.10.2022, s. 53)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2025/2461 ze dne 29. září 2025,

  L 2461

1

3.12.2025



▼B

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/2095

ze dne 28. října 2022,

kterým se zavádějí opatření proti zavlékání organismu Anoplophora chinensis (Forster) do Unie a jeho usídlení a rozšiřování na území Unie a kterým se ruší rozhodnutí 2012/138/EU



KAPITOLA I

PŘEDMĚT A DEFINICE

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví opatření proti zavlékání organismu Anoplophora chinensis (Forster) do Unie a jeho usídlení a rozšiřování na území Unie a opatření pro jeho eradikaci či izolaci, pokud je na tomto území zjištěn jeho výskyt.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1) 

„dotčeným škodlivým organismem“Anoplophora chinensis (Forster);

▼M1

2) 

„dotčenými rostlinami“ rostliny určené k pěstování, jejichž stonek nebo kořenový krček mají v nejširším místě průměr 1 cm nebo větší, druhů Acer spp., Aesculus spp., Alnus spp., Betula spp., Carpinus spp., Citrus spp., Cornus spp., Corylus spp., Cotoneaster spp., Crataegus spp., Fagus spp., Lagerstroemia spp., Malus spp., Melia spp., Ostrya spp., Photinia spp., Platanus spp., Populus spp., Prunus laurocerasus, Pyrus spp., Rosa spp., Salix spp., Ulmus spp. a Vaccinium corymbosum;

▼B

3) 

„místem produkce“ místo produkce, jak je definováno mezinárodním standardem FAO pro fytosanitární opatření (dále jen „ISPM“) č. 5 ( 1 );

▼M1

4) 

|„hostitelskými rostlinami“ rostliny určené k pěstování, jejichž stonek nebo kořenový krček mají v nejširším místě průměr 1 cm nebo větší, druhů Acer spp., Aesculus spp., Alnus spp., Betula spp., Carpinus spp., Chaenomeles spp., Citrus spp., Cornus spp., Corylus spp., Cotoneaster spp., Crataegus spp., Cryptomeria spp., Fagus spp., Ficus spp., Hibiscus spp., Lagerstroemia spp., Malus spp., Melia spp., Morus spp., Ostrya spp., Parrotia spp., Photinia spp., Platanus spp., Populus spp., Prunus laurocerasus, Pyrus spp., Rosa spp., Salix spp., Ulmus spp. a Vaccinium corymbosum;

▼B

5) 

„sentinelovými rostlinami“ dotčené rostliny zvlášť pěstované na podporu včasné detekce dotčeného škodlivého organismu a používané pro účely dohledu;

▼M1

6) 

„vymezeným územím pro izolaci výskytu“ oblast, v níž nelze dotčený škodlivý organismus eradikovat, uvedená v příloze II.

▼B

KAPITOLA II

KAŽDOROČNÍ PRŮZKUMY ZAMĚŘENÉ NA VÝSKYT DOTČENÉHO ŠKODLIVÉHO ORGANISMU A POHOTOVOSTNÍ PLÁNY

Článek 3

Průzkumy na hostitelských rostlinách prováděné v členských státech

1.  
Příslušné orgány provádějí na hostitelských rostlinách v oblastech svého území, kde výskyt dotčeného škodlivého organismu není znám, každoroční průzkumy založené na posouzení rizik, zaměřené na zjištění přítomnosti dotčeného škodlivého organismu.

Koncepce těchto průzkumů a systém vzorkování musí umožňovat, aby byla v dotčených členských státech zjištěna s dostatečnou spolehlivostí i nízká míra výskytu napadených rostlin. Průzkumy se řídí obecnými pokyny Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů rostlin.

2.  

Průzkumy se provádějí:

a) 

s ohledem na úroveň příslušného fytosanitárního rizika;

b) 

ve venkovním prostředí, jakož i v lesních školkách, zahradních centrech, obchodních centrech a přírodních a městských oblastech, případně na dalších relevantních místech;

c) 

ve vhodném ročním období pro zjišťování výskytu dotčeného škodlivého organismu s přihlédnutím k biologii tohoto organismu, výskytu a biologii hostitelských rostlin a vědeckým a technickým informacím obsaženým v kartě průzkumu výskytu škodlivého organismu Anoplophora chinensis ( 2 ) vypracované úřadem.

3.  

Průzkumy sestávají z:

a) 

vizuální prohlídky hostitelských rostlin a

b) 

případně vzorkování a testování rostlin k pěstování.

Ve vhodných případech je možné jako doplněk k vizuálním prohlídkám využít psy cvičené za tímto účelem.

Článek 4

Pohotovostní plány

1.  

Vedle povinností stanovených v článku 25 nařízení (EU) 2016/2031 každý členský stát vypracuje pohotovostní plán obsahující opatření, jež mají být na jeho území přijata, pokud jde o:

a) 

eradikaci dotčeného škodlivého organismu, jak je stanoveno v článku 8;

b) 

přemísťování dotčených rostlin v rámci území Unie, jak je stanoveno v článku 10;

c) 

úřední prohlídky prováděné v případě přemísťování dotčených rostlin v rámci území Unie a dovozu hostitelských rostlin na území Unie, jak je stanoveno v článcích 10 a 11;

d) 

minimální zdroje, jež mají být zpřístupněny, a postupy pro zpřístupnění těchto dodatečných zdrojů v případě podezření na výskyt dotčeného škodlivého organismu nebo jeho potvrzeného výskytu;

e) 

pravidla upřesňující postupy pro identifikaci vlastníků rostlin, které mají být odstraněny, pro oznamování příkazu k odstranění a pro přístup k soukromým prostorám.

2.  
Členské státy své pohotovostní plány v případě potřeby aktualizují do 31. prosince každého roku.

KAPITOLA III

VYMEZENÁ ÚZEMÍ

Článek 5

Stanovení vymezených území

1.  

Pokud je úředně potvrzen výskyt dotčeného škodlivého organismu, dotčený členský stát neprodleně stanoví vymezené území, které sestává ze:

a) 

zóny zahrnující napadené rostliny a veškeré dotčené rostliny, u nichž je pravděpodobné, že budou napadeny, nacházející se v okruhu 100 m kolem napadených rostlin (dále jen „zamořená zóna“);

b) 

nárazníkové zóny o šířce nejméně 2 km za hranicí zamořené zóny.

2.  
Ustanovení vymezeného území musí být založeno na vědeckých zásadách, biologii dotčeného škodlivého organismu, stupni zamoření, konkrétním rozšíření hostitelských rostlin v dané oblasti a na prokázání usídlení dotčeného škodlivého organismu.
3.  
Pro účely přijetí eradikačních opatření podle článku 8 a v případech, kdy příslušný orgán dospěje k závěru, že eradikovat dotčený škodlivý organismus je možné, s přihlédnutím k okolnostem ohniska výskytu, jako je jeho velikost a poloha, míra napadení či počet a rozšíření hostitelských rostlin, lze šířku nárazníkové zóny zmenšit, nikoli však na méně než 1 km.
4.  
Pro účely přijetí izolačních opatření podle článku 9 činí šířka nárazníkové zóny alespoň 4 km.

S přihlédnutím k okolnostem ohniska výskytu, jako je jeho velikost a poloha, míra napadení či počet a rozšíření hostitelských rostlin, lze šířku nárazníkové zóny zmenšit, nikoli však na méně než 2 km.

5.  
Pokud byl výskyt dotčeného škodlivého organismu úředně potvrzen v nárazníkové zóně vymezeného území pro izolaci výskytu, použijí se články 17 a 18 nařízení (EU) 2016/2031.

Článek 6

Výjimky ze stanovení vymezených území

1.  

Odchylně od článku 5 mohou příslušné orgány rozhodnout, že vymezené území nestanoví, jsou-li splněny následující podmínky:

a) 

je prokázáno, že dotčený škodlivý organismus byl zavlečen do dané oblasti s rostlinami, na kterých byl nalezen, a že tyto rostliny byly napadeny před tím, než byly do dotčené oblasti dodány, nebo jde o ojedinělý nález, kdy se neočekává, že dojde k usídlení škodlivého organismu, a

b) 

je zjištěno, že nedošlo k usídlení dotčeného škodlivého organismu a že rozšiřování a úspěšné rozmnožení dotčeného organismu není možné vzhledem k jeho biologii a s ohledem na výsledky zvláštního šetření a přijatých eradikačních opatření.

2.  

Pokud příslušný orgán využije výjimku stanovenou v odstavci 1, je povinen:

a) 

neprodleně přijmout opatření k zajištění rychlé eradikace dotčeného škodlivého organismu a vyloučení možnosti jeho šíření;

▼M1

b) 

v průběhu alespoň jednoho životního cyklu dotčeného škodlivého organismu a jednoho dodatečného roku, a to nejméně po dobu čtyř po sobě následujících let, provádět průzkum na území o šířce nejméně 1 km kolem napadených rostlin nebo místa, kde byl dotčený škodlivý organismus zjištěn, přičemž tento průzkum musí být alespoň v prvním roce pravidelný a intenzivní a musí být v souladu s článkem 3; zmíněný dohled se však nemusí provádět v případech, kdy lze stávající nebo nový výskyt dospělých jedinců dotčeného škodlivého organismu v rostlině, dřevu nebo dřevěném obalovém materiálu jednoznačně vyloučit a kdy důvody pro takové rozhodnutí byly písemně oznámeny Komisi;

▼B

c) 

zničit veškerý napadený rostlinný materiál;

d) 

v co největší možné míře zpětně vysledovat původ napadení a rostliny spojené s daným případem napadení a za účelem zjištění jakýchkoli známek napadení provést prohlídku uvedených rostlin, jež bude zahrnovat cílené destruktivní vzorkování;

e) 

zajistit informovanost veřejnosti o hrozbě představované dotčeným škodlivým organismem, a

f) 

přijmout jakékoli jiné opatření, které může přispět k eradikaci dotčeného škodlivého organismu, s přihlédnutím k ISPM č. 9 ( 3 ) a při uplatnění integrovaného přístupu v souladu se zásadami stanovenými v ISPM č. 14 ( 4 ).

Článek 7

Zrušení vymezení

1.  
Vymezení lze zrušit, pokud při průzkumech uvedených v čl. 8 odst. 1 písm. h) není zjištěn výskyt dotčeného škodlivého organismu na vymezeném území během nejméně jednoho životního cyklu dotčeného škodlivého organismu a jednoho dodatečného roku a celkově po dobu nejméně čtyř po sobě následujících let.

Pro účely prvního pododstavce závisí přesná délka životního cyklu dotčeného škodlivého organismu na důkazech, jež jsou k dispozici pro dotčenou oblast nebo podobné klimatické pásmo.

2.  
Vymezení může být rovněž zrušeno v případech, kdy jsou splněny podmínky stanovené v čl. 6 odst. 1.

KAPITOLA IV

ERADIKAČNÍ A IZOLAČNÍ OPATŘENÍ

Článek 8

Eradikační opatření

1.  

Na vymezených územích pro účely eradikace přijmou příslušné orgány veškerá následující opatření:

a) 

okamžité vykácení napadených rostlin a rostlin podezřelých z napadení a úplné odstranění jejich kořenů;

b) 

okamžité vykácení všech dotčených rostlin a odstranění jejich kořenů v okruhu 100 m kolem napadených rostlin a prohlídka těchto dotčených rostlin za účelem zjištění jakýchkoli známek napadení, kromě případů, kdy byly napadené rostliny objeveny mimo období letové aktivity dotčeného škodlivého organismu a kdy musí být vykácení a odstranění provedeno před začátkem příštího období letové aktivity;

c) 

odstranění, prohlídka a bezpečná likvidace rostlin vykácených v souladu s písmeny a) a b) a jejich kořenů, přičemž se přijmou veškerá nezbytná preventivní opatření k zabránění šíření dotčeného škodlivého organismu v průběhu kácení a poté;

d) 

zákaz přemísťování potenciálně napadeného materiálu z vymezeného území;

e) 

vyšetření původu napadení a v co největší možné míře zpětné vysledování rostlin a prohlídka uvedených rostlin za účelem zjištění jakýchkoli známek napadení, jež bude zahrnovat cílené destruktivní vzorkování;

f) 

případné nahrazení dotčených rostlin jinými nenáchylnými rostlinnými druhy;

g) 

zákaz pěstování nových dotčených rostlin ve venkovních podmínkách v oblasti uvedené v písmeni b), s výjimkou míst produkce uvedených v čl. 10 odst. 1;

h) 

průzkumy hostitelských rostlin na vymezeném území prováděné v souladu s čl. 3 odst. 2 a 3 a zaměřené především na nárazníkovou zónu, jejichž cílem je zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu a které ve vhodných případech zahrnují cílené destruktivní vzorkování prováděné příslušným orgánem, přičemž počet vzorků se uvede ve zprávě podle čl. 13 odst. 1;

i) 

v případě využití sentinelových rostlin jsou tyto rostliny alespoň jednou měsíčně podrobeny prohlídkám a nejpozději po dvou letech jsou zničeny a zkontrolovány;

j) 

zvýšení informovanosti veřejnosti o hrozbě představované dotčeným škodlivým organismem a o opatřeních přijatých k zabránění jeho zavlečení do Unie a rozšiřování na území Unie, včetně podmínek týkajících se přemísťování dotčených rostlin z vymezeného území;

k) 

v případě potřeby specifická opatření pro řešení jakékoli zvláštnosti nebo komplikace, u níž lze důvodně předpokládat, že bude bránit, brzdit nebo zpožďovat eradikaci, zejména opatření týkající se dostupnosti a náležité eradikace všech rostlin napadených nebo podezřelých z napadení bez ohledu na jejich lokalitu, veřejné či soukromé vlastnictví nebo osobu či subjekt, který je za ně odpovědný;

l) 

jakékoli jiné opatření, které může přispět k eradikaci dotčeného škodlivého organismu, v souladu s mezinárodním standardem pro fytosanitární opatření (ISPM) č. 9 ( 5 ) a při uplatnění systémového přístupu podle zásad stanovených v ISPM č. 14 ( 6 ).

Pokud v případech stanovených v prvním pododstavci písm. a) není možné odstranit hluboce zakořeněné pařezy a povrchové kořeny, musí být rozdrceny nejméně do hloubky 40 cm pod úrovní povrchu nebo být pokryty materiálem zajišťujícím ochranu proti hmyzu.

Průzkumy uvedené v prvním pododstavci písm. h) se provádí s větší intenzitou než průzkumy uvedené v článku 3.

▼M1

Průzkumy v nárazníkové zóně se řídí obecnými pokyny úřadu pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů rostlin, přičemž koncepce průzkumů a systém vzorkování uplatňovaný v nárazníkové zóně musí umožňovat s přinejmenším 95% spolehlivostí určit 1% míru výskytu napadených rostlin. Na území o šířce nejméně 1 km kolem míst produkce hostitelských rostlin by však koncepce průzkumů a systémy vzorkování měly umožňovat s přinejmenším 99% mírou spolehlivosti určit 1% míru výskytu napadených rostlin.

▼B

2.  
Odchylně od odst. 1 prvního pododstavce písm. b), pokud příslušný orgán usoudí, že vykácení určitého omezeného počtu jednotlivých rostlin není vhodné z důvodu jejich společenské, kulturní nebo environmentální hodnoty, podrobí se tyto jednotlivé rostliny každý měsíc individuální prohlídce pro zjištění známek napadení a přijmou se alternativní opatření k vykácení zajišťující vysokou úroveň ochrany, aby se zabránilo možnému šíření dotčeného škodlivého organismu z těchto rostlin.

Důvody pro takové rozhodnutí a opatření přijatá v jeho důsledku se oznámí Komisi ve zprávě podle článku 13.

Článek 9

Opatření k izolaci výskytu

1.  
Pokud výsledky průzkumů podle čl. 8 odst. 1 písm. h) během více než čtyř po sobě následujících let potvrdí výskyt dotčeného škodlivého organismu v některé oblasti a existují-li důkazy, že dotčený škodlivý organismus již nemůže být eradikován, mohou příslušné orgány přijmout pouze opatření k izolaci dotčeného škodlivého organismu.

Na vymezených územích pro účely izolace výskytu přijmou příslušné orgány následující opatření:

a) 

neprodlené vykácení napadených rostlin a rostlin s příznaky způsobenými dotčeným škodlivým organismem a úplné odstranění jejich kořenů, přičemž všechny tyto činnosti musí být provedeny včas před začátkem příštího období letové aktivity dotčeného organismu;

b) 

odstranění, prohlídka a likvidace vykácených rostlin a jejich kořenů a přijetí nezbytných preventivních opatření k zabránění šíření dotčeného škodlivého organismu po vykácení;

c) 

zákaz přemísťování potenciálně napadeného materiálu z vymezeného území;

d) 

v případě potřeby nahrazení dotčených rostlin jinými nenáchylnými rostlinami;

e) 

zákaz pěstování nových dotčených rostlin ve venkovních podmínkách v zamořené zóně, s výjimkou míst produkce uvedených v čl. 10 odst. 1;

f) 

průzkumy hostitelských rostlin v nárazníkové zóně prováděné v souladu s čl. 3 odst. 2 a 3, jejichž cílem je zjištění výskytu dotčeného škodlivého organismu a které ve vhodných případech zahrnují cílené destruktivní vzorkování;

g) 

v případě využití sentinelových rostlin jsou tyto rostliny alespoň jednou měsíčně podrobeny prohlídkám a nejpozději po dvou letech jsou zničeny a zkontrolovány;

h) 

zvýšení informovanosti veřejnosti o hrozbě představované dotčeným škodlivým organismem a o opatřeních přijatých k zabránění jeho zavlečení do Unie a rozšiřování na území Unie, včetně podmínek týkajících se přemísťování dotčených rostlin z vymezeného území stanoveného podle článku 5;

i) 

v případě potřeby specifická opatření pro řešení jakékoli zvláštnosti nebo komplikace, u níž lze důvodně předpokládat, že bude bránit, brzdit nebo zpožďovat izolaci, zejména opatření týkající se dostupnosti a náležitého vykácení a zničení všech rostlin napadených nebo podezřelých z napadení bez ohledu na jejich lokalitu, vlastnictví nebo osobu, která je za ně zodpovědná;

j) 

jakékoli jiné opatření, které může napomoci k izolaci dotčeného škodlivého organismu.

Pokud v případech stanovených v druhém pododstavci písm. a) není možné odstranit hluboce zakořeněné pařezy a povrchové kořeny, musí být rozdrceny nejméně do hloubky 40 cm pod úrovní povrchu nebo být pokryty materiálem zajišťujícím ochranu proti hmyzu.

Průzkumy uvedené v druhém pododstavci písm. f) se provádí s větší intenzitou než průzkumy uvedené v článku 3.

▼M1

Průzkumy v nárazníkové zóně se řídí obecnými pokyny úřadu pro statisticky podložené a na posouzení rizik založené průzkumy výskytu škodlivých organismů rostlin, přičemž koncepce průzkumů a uplatňovaný systém vzorkování musí umožňovat s přinejmenším 95% spolehlivostí určit 1% míru výskytu napadených rostlin. Na území o šířce nejméně 1 km kolem míst produkce hostitelských rostlin by však měly umožňovat s přinejmenším 99% mírou spolehlivosti určit 1% míru výskytu napadených rostlin.

▼B

2.  
Členské státy informují Komisi a ostatní členské státy o veškerých vymezených územích pro izolaci výskytu, jež hodlají určit nebo pozměnit.

KAPITOLA V

PŘEMÍSŤOVÁNÍ NA ÚZEMÍ UNIE

▼M1 —————

▼B

KAPITOLA VI

DOVOZ DOTČENÝCH ROSTLIN POCHÁZEJÍCÍCH ZE TŘETÍCH ZEMÍ DO UNIE

▼M1 —————

▼B

KAPITOLA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 13

Podávání zpráv o opatřeních

Členské státy do 30. dubna každého roku předloží Komisi a ostatním členským státům zprávu o opatřeních přijatých v předcházejícím roce podle tohoto nařízení a o výsledcích opatření stanovených v článcích 3 až 9.

Výsledky průzkumů provedených podle článků 8 a 9 se předloží Komisi za použití některého ze vzorů stanovených v příloze I.

Článek 14

Soulad

Členské státy v případě potřeby zajistit soulad s tímto nařízením zruší nebo změní opatření, která přijaly za účelem ochrany svého území proti zavlékání a rozšiřování dotčeného škodlivého organismu. O zrušení nebo změně uvedených opatření neprodleně uvědomí Komisi.

Článek 15

Zrušení

Zrušuje se prováděcí rozhodnutí 2012/138/EU, s výjimkou článku 2, článku 3 a přílohy I, které se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2024.

Článek 16

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Články 11 a 12, s výjimkou ustanovení čl. 12 odst. 1 třetího a čtvrtého pododstavce, se použijí ode dne 1. ledna 2024.

Článek 4 se použije ode dne 1. srpna 2023.

Ode dne 1. ledna 2025 se použijí tato ustanovení:

a) 

čl. 3 odst. 1 druhý pododstavec;

b) 

čl. 8 odst. 1 čtvrtý pododstavec;

c) 

čl. 9 odst. 1 pátý pododstavec;

d) 

čl. 10 odst. 1 čtvrtý pododstavec;

e) 

čl. 12 odst. 1 třetí a čtvrtý pododstavec.

Toto nařízení se použije do 31. prosince 2029.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.



PŘÍLOHA I

Šablony pro podávání zpráv o výsledcích každoročních průzkumů prováděných na vymezených územích podle článků 8 a 9

ČÁST A

1.    Šablona pro podávání zpráv o výsledcích každoročních průzkumů

image

2.    Pokyny k vyplnění šablony

Je-li tato šablona vyplněna, šablona v části B této přílohy se nevyplňuje.

Ve sloupci 1

:

Uveďte název zeměpisné oblasti, číslo ohniska nebo jakékoli informace, které umožňují identifikaci daného vymezeného území, a datum, kdy bylo stanoveno.

Ve sloupci 2

:

Uveďte velikost vymezeného území před zahájením průzkumu.

Ve sloupci 3

:

Uveďte velikost vymezeného území po průzkumu.

Ve sloupci 4

:

Uveďte přístup: eradikace nebo izolace. Použijte tolik řádků, kolik je třeba, podle počtu vymezených území na škodlivý organismus a přístupů, které se na tato území vztahují.

Ve sloupci 5

:

Uveďte zónu vymezeného území, kde byl průzkum proveden, a použijte tolik řádků, kolik je třeba: zamořená zóna (ZZ) nebo nárazníková zóna (NZ), na samostatných řádcích. V příslušných případech uveďte oblast NZ, kde byl průzkum proveden (např. nejbližších 20 km přiléhajících k ZZ, kolem školek atd.), v samostatných řádcích.

Ve sloupci 6

:

Uveďte počet a popis stanovišť průzkumu, přičemž pro popis vyberte jednu (nebo několik) z těchto položek:

1. 

Venkovní prostředí (území produkce):

1.1 

pole (orná půda, pastvina);

1.2 

sad/vinice;

1.3 

školka;

1.4 

les.

2. 

Venkovní prostředí (jiné):

2.1 

soukromá zahrada;

2.2 

veřejná prostranství;

2.3 

chráněné území;

2.4 

volně rostoucí rostliny na územích jiných, než jsou chráněná území;

2.5 

jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl, mokřady, zavlažovací a odvodňovací síť atd.).

3. 

Fyzicky uzavřená prostředí:

3.1 

skleník;

3.2 

soukromá lokalita jiná než skleník;

3.3 

veřejná lokalita jiná než skleník;

3.4 

jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl).

Ve sloupci 7

:

Uveďte rizikové oblasti identifikované na základě biologie škodlivého organismu (škodlivých organismů), výskytu hostitelských rostlin, ekoklimatických podmínek a rizikových lokalit.

Ve sloupci 8

:

Uveďte rizikové oblasti z oblastí uvedených ve sloupci 7, zahrnuté do průzkumu.

Ve sloupci 9

:

Uveďte rostliny, plody, semena, půdu, obalový materiál, dřevo, stroje, vozidla, vodu či jiné s upřesněním konkrétního případu.

Ve sloupci 10

:

Uveďte seznam prozkoumaných rostlinných druhů/rodů s použitím jednoho řádku pro každý rostlinný druh/rod.

Ve sloupci 11

:

Uveďte měsíce roku, kdy byl průzkum proveden.

Ve sloupci 12

:

Uveďte podrobnosti průzkumu v závislosti na konkrétních právních požadavcích pro každý škodlivý organismus. Uveďte N/A, pokud informace z určitého sloupce nejsou relevantní.

Ve sloupcích 13 a 14

:

V příslušných případech uveďte výsledky s dostupnými informacemi v odpovídajících sloupcích. „Neurčené“ jsou analyzované vzorky, u nichž v důsledku různých faktorů nebyl získán žádný výsledek (např. pod úrovní detekce, nezpracovaný, neidentifikovaný, starý vzorek apod.).

Ve sloupci 15

:

Uveďte hlášení o ohnisku pro rok, kdy se průzkum konal, v případě zjištění výskytu v nárazníkové zóně. Ohlašovací číslo ohniska není potřeba uvést, pokud příslušný orgán rozhodl, že zjištění představuje jeden z případů uvedených v čl. 14 odst. 2, čl. 15 odst. 2 nebo článku 16 nařízení (EU) 2016/2031. V takovém případě uveďte důvod neposkytnutí této informace ve sloupci 16 („Poznámky“).

ČÁST B

1.    Šablona pro oznamování výsledků statisticky podložených každoročních průzkumů

image

2.    Pokyny k vyplnění šablony

Je-li tato šablona vyplněna, šablona v části A této přílohy se nevyplňuje.

Vysvětlete výchozí předpoklady pro koncepci průzkumu pro každý škodlivý organismus. Shrňte a zdůvodněte následující skutečnosti:

— 
cílová populace, epidemiologická jednotka a jednotky prohlídky,
— 
metoda detekce a citlivost metody,
— 
rizikový faktor (rizikové faktory) s uvedením úrovní rizika a odpovídajících relativních rizik a podílů populace hostitelských rostlin.

Ve sloupci 1

:

Uveďte název zeměpisné oblasti, číslo ohniska nebo jakékoli informace, které umožňují identifikaci daného vymezeného území, a datum, kdy bylo stanoveno.

Ve sloupci 2

:

Uveďte velikost vymezeného území před zahájením průzkumu.

Ve sloupci 3

:

Uveďte velikost vymezeného území po průzkumu.

Ve sloupci 4

:

Uveďte přístup: eradikace nebo izolace. Použijte tolik řádků, kolik je třeba, podle počtu vymezených území na škodlivý organismus a přístupů, které se na tato území vztahují.

Ve sloupci 5

:

Uveďte zónu vymezeného území, kde byl průzkum proveden, a použijte tolik řádků, kolik je třeba: zamořená zóna (ZZ) nebo nárazníková zóna (NZ), na samostatných řádcích. V příslušných případech uveďte oblast NZ, kde byl průzkum proveden (např. nejbližších 20 km přiléhajících k ZZ, kolem školek atd.), v samostatných řádcích.

Ve sloupci 6

:

Uveďte počet a popis stanovišť průzkumu, přičemž pro popis vyberte jednu (nebo několik) z těchto položek:

1. 

Venkovní prostředí (území produkce):

1.1 

pole (orná půda, pastvina);

1.2 

sad/vinice;

1.3 

školka;

1.4 

les.

2. 

Venkovní prostředí (jiné):

2.1 

soukromé zahrady;

2.2 

veřejná prostranství;

2.3 

chráněné území;

2.4 

volně rostoucí rostliny na územích jiných, než jsou chráněná území;

2.5 

jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl, mokřady, zavlažovací a odvodňovací síť atd.).

3. 

Fyzicky uzavřená prostředí:

3.1 

skleník;

3.2 

soukromá lokalita jiná než skleník;

3.3 

veřejná lokalita jiná než skleník;

3.4 

jiné, s upřesněním konkrétního případu (např. zahradní centrum, obchodní provozovny používající dřevěný obalový materiál, dřevozpracující průmysl).

Ve sloupci 7

:

Uveďte měsíce roku, kdy byly průzkumy provedeny.

Ve sloupci 8

:

Uveďte vybrané cílové populace a připojte odpovídající seznam hostitelských druhů/rodů a dotčených oblastí. Cílová populace je vymezena jako soubor jednotek prohlídky. Její velikost je u zemědělských ploch obvykle vymezena v hektarech, ale může se jednat o partie, pole, skleníky atd. Zdůvodněte provedenou volbu ve výchozích předpokladech. Uveďte jednotky prohlídky, které byly předmětem průzkumu. „Jednotkou prohlídky“ se rozumí rostliny, části rostlin, komodity, materiály a přenašeči škodlivých organismů, u nichž byla provedena kontrola za účelem identifikace a detekce škodlivých organismů.

Ve sloupci 9

:

Uveďte epidemiologické jednotky, které byly předmětem průzkumu, včetně jejich popisu a jednotky měření. „Epidemiologickou jednotkou“ se rozumí homogenní oblast, v níž by interakce mezi škodlivým organismem, hostitelskými rostlinami a abiotickými a biotickými činiteli a podmínkami vedly k téže epidemiologické situaci, pokud by byl přítomen škodlivý organismus. Epidemiologické jednotky jsou dílčí části cílové populace, které jsou homogenní z hlediska epidemiologie a zahrnují alespoň jednu hostitelskou rostlinu. V některých případech může být jako epidemiologická jednotka vymezena celá hostitelská populace v regionu/oblasti/zemi. Může se jednat o regiony NUTS, městské oblasti, lesy, růžové zahrady či farmy, nebo hektary. Volba epidemiologických jednotek musí být odůvodněna ve výchozích předpokladech.

Ve sloupci 10

:

Uveďte metody použité během průzkumu, včetně počtu činností u každého případu, v závislosti na konkrétních právních požadavcích týkajících se jednotlivých škodlivých organismů. Uveďte N/A, pokud informace v určitém sloupci není k dispozici.

Ve sloupci 11

:

Uveďte odhad efektivity vzorkování. „Efektivitou vzorkování“ se rozumí pravděpodobnost výběru napadených rostlinných částí z napadené rostliny. U přenašečů jde o efektivitu metody při odchytu pozitivního přenašeče, když se vyskytuje v oblasti průzkumu. U půdy jde o efektivitu výběru vzorku půdy obsahujícího škodlivý organismus, když se vyskytuje v oblasti průzkumu.

Ve sloupci 12

:

„Citlivostí metody“ se rozumí pravděpodobnost, že metoda správně zjistí výskyt škodlivého organismu. Citlivost metody je definována jako pravděpodobnost, že výsledek testu reálně pozitivního hostitele bude pozitivní. Jedná se o vynásobení efektivity vzorkování (tj. pravděpodobnosti výběru napadených rostlinných částí z napadené rostliny) diagnostickou citlivostí (charakterizovanou vizuální prohlídkou a/nebo laboratorním testem použitým v procesu identifikace).

Ve sloupci 13

:

Uveďte rizikové faktory v samostatných řádcích (použijte tolik řádků, kolik bude potřeba). Pro každý rizikový faktor uveďte úroveň rizika a odpovídající relativní riziko a podíl populace hostitelských rostlin.

Ve sloupci B:

:

Uveďte podrobnosti průzkumu v závislosti na konkrétních právních požadavcích pro každý škodlivý organismus. Uveďte N/A, pokud informace z určitého sloupce nejsou relevantní. Informace, které mají být uvedeny v těchto sloupcích, souvisejí s informacemi zahrnutými ve sloupci 10„Metody detekce“.

Ve sloupci 18

:

Uveďte počet míst odchytu v případě, že se toto číslo liší od počtu pastí (sloupec 17) (např. stejná past se používá v různých místech).

Ve sloupci 21

:

Uveďte počet vzorků vyhodnocených jako pozitivní, negativní nebo neurčené. „Neurčené“ jsou analyzované vzorky, u nichž v důsledku různých faktorů nebyl získán žádný výsledek (např. pod úrovní detekce, nezpracovaný, neidentifikovaný, starý vzorek).

Ve sloupci 22

:

Uveďte hlášení o ohnisku pro rok, kdy se průzkum konal. Ohlašovací číslo ohniska není potřeba uvést, pokud příslušný orgán rozhodl, že zjištění představuje jeden z případů uvedených v čl. 14 odst. 2, čl. 15 odst. 2 nebo článku 16 nařízení (EU) 2016/2031. V takovém případě uveďte důvod neposkytnutí této informace ve sloupci 25 („Poznámky“).

Ve sloupci 23

:

Uveďte citlivost průzkumu podle vymezení v ISPM č. 31. Tato hodnota dosažené míry spolehlivosti, že škodlivý organismus není přítomen, se vypočte na základě provedených prohlídek (a/nebo vzorků) v závislosti na citlivosti metody a předpokládané prevalenci.

Ve sloupci 24

:

Uveďte předpokládanou prevalenci na základě odhadu pravděpodobné reálné prevalence škodlivého organismu v terénu provedeného před průzkumem. Předpokládaná prevalence je stanovena jako cíl průzkumu a odpovídá kompromisu, který osoby odpovědné za řízení rizika činí mezi rizikem přítomnosti škodlivého organismu a zdroji dostupnými pro průzkum. Obvykle je pro detekční průzkum stanovena hodnota 1 %.

▼M1



PŘÍLOHA II

Vymezená území pro izolaci výskytu

Itálie



Ohniskové číslo vymezeného území (VÚ) v systému Europhyt

Zóna VÚ

Region

Obce nebo jiné správní/zeměpisné vymezení

Lombardie

Ohnisko – 1246

(Milán)

Zamořená zóna

Lombardie

— Celé území těchto obcí:

— Assago (MI), Buccinasco (MI), Canegrate (MI), Cerro Maggiore (MI), Lainate (MI), Nerviano (MI), Parabiago (MI), Pogliano Milanese (MI), Pregnana Milanese (MI), San Giorgio Su Legnano (MI), San Vittore Olona (MI), Vanzago (MI), Zibido San Giacomo (MI)

— a část území těchto obcí:

— Arese (MI), Arluno (MI), Basiglio (MI), Caronno (VA), Cesano Boscone (MI), Cornaredo (MI), Gaggiano (MI), Garbagnate Milanese (MI), Legnano (MI), Milano, Noviglio (MI), Origgio (VA), Rescaldina (MI), Rho (MI), Rozzano (MI), Settimo Milanese (MI), Uboldo (VA), Trezzano sul Naviglio (MI).

Nárazníková zóna

Lombardie

— Celé území těchto obcí:

— Bareggio (MI), Bollate (MI), Busto Garolfo (MI), Casorezzo (MI), Castellanza (VA), Cesate (MI), Corsico (MI), Gerenzano (VA), Lacchiarella (MI), Pero (MI), Pieve Emanuele (MI), Sedriano (MI), Villa Cortese (MI).


( 1 ) Přijaté mezinárodní standardy pro fytosanitární opatření (ISPM) – Mezinárodní úmluva o ochraně rostlin (ippc.int).

( 2 ) EFSA (Evropský úřad pro bezpečnost potravin), 2020. Story map for survey of Anoplophora chinensis. Podpůrná publikace EFSA 2020:EN-1825. K dispozici na internetové adrese: https://arcg.is/19HTyn. Poslední aktualizace: 24. března 2020.

( 3 ) Pokyny pro programy eradikace škodlivých organismů – referenční standard ISPM č. 9 vydaný sekretariátem Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin, Řím.

( 4 ) Uplatnění integrovaných opatření v systémovém přístupu při řízení rizika škodlivých organismů – referenční standard ISPM č. 14 vydaný sekretariátem Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin, Řím.

( 5 ) Pokyny pro programy eradikace škodlivých organismů – referenční standard ISPM č. 9 vydaný sekretariátem Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin, Řím. Zveřejněno 15. prosince 2011.

( 6 ) Uplatnění integrovaných opatření v systémovém přístupu při řízení rizika škodlivých organismů – referenční standard ISPM č. 14 vydaný sekretariátem Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin, Řím. Zveřejněno 8. ledna 2014.

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU
Nejste přihlášeni
Zaregistrovat / Přihlásit se
Podrobné vyhledávání
Podrobné vyhledávání

Vyhledání konkrétního předpisu

K vyhledání konkrétního předpisu stačí zadat číslo/rok. (Např. 14/2000)

Fulltextové vyhledávání

Zadejte vhodně vybraná klíčová slova. Zadání může být v následujícíh tvarech:

  • náhrady škody: pokud zadáte více slov, najde všechny stránky, kde se vyskytují alespoň jedno ze zadaných slov. Na pořadí slov však nezáleží.
  • +náhrady: každé slovo, které předchází znaménko plus, se musí na stránce nacházet.
  • -náhrady: každé slovo, které předchází znaménko mínus, se nesmí na stránce nacházet.
  • "náhradě škod": řetězec uzavřený v uvozovkách bude vyhledán přesně tak, jak je zadán. Tj. budou vyhledány jen stránky, kde se vyskytují obě slova přesně za sebou.

Jednotlivá pravidla lze libovolně kombinovat.