(EU) 2022/1854Nařízení Rady (EU) 2022/1854 ze dne 6. října 2022 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie

(1)

Od září 2021 jsou na trzích s elektřinou pozorovány velmi vysoké ceny. Jak uvedla Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů, zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/942 (1), ve svém posledním posouzení uspořádání velkoobchodního trhu s elektřinou v Unii v dubnu 2022, je to především vinou vysokých cen plynu, který se používá k výrobě elektřiny. Elektrárny spalující plyn jsou často zapotřebí k uspokojení poptávky po elektřině, když je během dne poptávka nejvyšší nebo když objemy elektřiny vyrobené jinými technologiemi, jako jsou jaderné, vodní nebo intermitentní obnovitelné zdroje energie, nestačí k pokrytí poptávky. Eskalace útočné války Ruska proti Ukrajině, straně Smlouvy o energetickém společenství (2), vedla od února 2022 k výraznému poklesu dodávek plynu. Útočná válka Ruska proti Ukrajině rovněž vyvolala nejistotu ohledně dodávek dalších komodit, které využívají zařízení na výrobu elektřiny, jako je černé uhlí a surová ropa. To vedlo k dalšímu výraznému zvýšení a ke kolísání cen elektřiny.

(2)

Podstatně nižší úrovně dodávek plynu a častější přerušování dodávek plynu z Ruska v poslední době naznačují závažné riziko, že v blízké budoucnosti může dojít k úplnému zastavení ruských dodávek plynu. Aby se zvýšila bezpečnost dodávek energie v Unii, přijala Rada nařízení (EU) 2022/1369 (3), které stanoví dobrovolné snížení poptávky po zemním plynu v období od 1. srpna 2022 do 31. března 2023 alespoň o 15 % a umožňuje Radě vyhlásit výstrahu na úrovni Unie k bezpečnosti dodávek plynu, která vede k povinnému celounijnímu snížení poptávky po plynu.

(3)

Mimořádně vysoké teploty zaznamenané v létě 2022 zároveň zvýšily poptávku po elektřině pro chlazení a tlak na výrobu elektřiny, zatímco výroba elektřiny pomocí některých technologií byla v důsledku technických okolností a podmínek závislých na počasí výrazně pod historickou úrovní. Bylo to způsobeno zejména mimořádným suchem, které vedlo i) k nedostatečné výrobě elektřiny v jaderných elektrárnách v různých členských státech v důsledku nedostatku chladicí vody, ii) k nedostatečné výrobě hydroelektrické energie a iii) k nízké hladině vody ve velkých řekách, což nepříznivě ovlivnilo přepravu komodit používaných jako vstupní palivo pro výrobu elektřiny. Tato bezprecedentní situace znamená, že objemy elektřiny vyrobené v elektrárnách spalujících plyn zůstávají trvale vysoké, což přispívá k výjimečně a abnormálně vysokým velkoobchodním cenám elektřiny. Navzdory omezené dostupnosti výrobních kapacit v některých členských státech pomohly výměny elektřiny mezi členskými státy zabránit incidentům v oblasti bezpečnosti dodávek a přispěly ke zmírnění kolísání cen na trzích Unie, čímž posílily odolnost jednotlivých členských států vůči cenovým šokům.

(4)

Prudký nárůst cen na velkoobchodních trzích s elektřinou vedl k prudkému zvýšení maloobchodních cen elektřiny a očekává se, že růst bude pokračovat i před příštím otopným obdobím a postupně se dotkne většiny spotřebitelských smluv. Prudký nárůst cen plynu a výsledná poptávka po alternativních palivech rovněž vedly ke zvýšení cen dalších komodit, jako jsou surová ropy a uhlí.

(5)

Současná energetická krize negativně ovlivnila všechny členské státy, i když v různé míře. Prudký nárůst cen energií významně přispívá k celkové inflaci v eurozóně a zpomaluje hospodářský růst v Unii.

(6)

Proto je nutná rychlá a koordinovaná reakce na úrovni Unie. Uplatnění intervence v mimořádné situaci by umožnilo dočasně zmírnit riziko, že ceny elektřiny a náklady na elektřinu pro konečné zákazníky dosáhnou ještě méně udržitelné úrovně a že členské státy přijmou nekoordinovaná vnitrostátní opatření, která by mohla ohrozit bezpečnost dodávek na úrovni Unie a představovat další zátěž pro průmysl a spotřebitele v Unii. V duchu solidarity mezi členskými státy je během zimní sezóny 2022–23 zapotřebí koordinovaného úsilí členských států s cílem zmírnit dopad vysokých cen energie a zajistit, aby současná krize nevedla k trvalému poškození spotřebitelů a ekonomiky, a zároveň zachovat udržitelné veřejné finance.

(7)

Stávající přerušování dodávek plynu, snížená dostupnost některých elektráren a z toho vyplývající dopad na ceny plynu a elektřiny představují vážné obtíže v zásobování energetickými produkty v případě plynu a elektřiny ve smyslu čl. 122 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Existuje vážné riziko, že by se situace mohla v zimní sezóně 2022–23 dále zhoršovat v případě dalších přerušení dodávek plynu a chladného zimního období, které by zvýšilo poptávku po plynu a elektřině. Toto další zhoršení by mohlo vést k většímu tlaku na růst cen plynu a jiných energetických komodit, což by mělo dopad na ceny elektřiny.

(8)

Narušení trhu s energií způsobené jedním z hlavních účastníků trhu, v jehož důsledku se v souvislosti s útočnou válkou Ruska proti Ukrajině uměle snížily dodávky plynu, a hybridní válka, jež je tímto způsobem vedena, vytvořily krizovou situaci, která vyžaduje přijetí souboru naléhavých, dočasných a výjimečných hospodářských opatření s cílem řešit neúnosné dopady na spotřebitele a společnosti. Nebude-li tato krizová situace rychle řešena, může mít závažné negativní dopady na inflaci, na likviditu organizátorů trhu i na ekonomiku jako celek.

(9)

K řešení prudkého nárůstu cen elektřiny a jejich dopadu na domácnosti a průmysl je zapotřebí jednotná a dobře koordinovaná reakce v celé Unii. Nekoordinovaná vnitrostátní opatření by mohla ovlivnit fungování vnitřního trhu s energií, ohrozit bezpečnost dodávek a vést k dalšímu zvyšování cen v členských státech nejvíce postižených krizí. Zajištění integrity vnitřního trhu s elektřinou má proto zásadní význam pro zachování a posílení nezbytné solidarity mezi členskými státy.

(10)

I když některé členské státy mohou být účinkům přerušení ruských dodávek plynu a výsledného zvýšení cen vystaveny více než jiné, mohou všechny členské státy přispět k omezení hospodářských škod způsobených tímto přerušením přijetím vhodných opatření ke snížení poptávky. Snížení poptávky po elektřině na vnitrostátní úrovni může mít pozitivní dopad na ceny elektřiny v celé Unii, neboť trhy s elektřinou jsou propojeny, a úspory v jednom členském státě jsou tak přínosné i pro jiné členské státy.

(11)

Nekoordinované stropy pro tržní příjmy z elektřiny vyrobené výrobci s nižšími mezními náklady, jako jsou výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, jaderné energie a hnědého uhlí (dále jen „inframarginální výrobci elektřiny“), mohou vést k podstatným narušením mezi výrobci v Unii, neboť výrobci soutěží v celé Unii na propojeném trhu s elektřinou. Závazek ke společnému celounijnímu stropu pro tržní příjmy inframarginálních výrobců elektřiny by měl umožnit, aby se takovým narušením zabránilo. Kromě toho ne všechny členské státy mohou podporovat spotřebitele ve stejném rozsahu z důvodu omezených finančních zdrojů, zatímco někteří výrobci elektřiny mohou mít i nadále značné nadměrné příjmy. Díky solidaritě mezi členskými státy prostřednictvím celounijního stropu pro tržní příjmy by měly členským státům plynout příjmy, jimiž budou moci financovat opatření na podporu konečných odběratelů elektřiny, jako jsou domácnosti, malé a střední podniky a energeticky náročná průmyslová odvětví, a zároveň se zachovají cenové signály na trzích v celé Unii i přeshraniční obchod.

(12)

S ohledem na extrémní nárůst maloobchodních cen plynu a elektřiny jsou na ochranu spotřebitelů obzvláště důležité státní a veřejné zásahy. Dopad nedostatku dodávek plynu na ceny elektřiny, jakož i možnosti financování podpůrných opatření ze státního rozpočtu se však v jednotlivých členských státech liší. Pokud by zákazníky a dodavatele mohly chránit pouze některé členské státy s dostatečnými zdroji, vedlo by to k vážnému narušení vnitřního trhu. Jednotná povinnost přenést nadměrné příjmy na spotřebitele by umožnila všem členským státům chránit jejich spotřebitele. Pozitivní dopad na ceny energií příznivě ovlivní vzájemně propojený trh Unie a zároveň pomůže ztlumit míru inflace. V duchu solidarity by proto vnitrostátní opatření přijatá v jednom členském státě měla mít v propojeném trhu Unie pozitivní účinek i v jiných členských státech.

(13)

Za současné situace se zdá vhodné, aby byla na úrovni Unie přijata opatření spočívající v zavedení solidárního příspěvku pro společnosti a Unii a stálé provozovny působící v odvětvích surové ropy, zemního plynu, uhlí a rafinace ke zmírnění přímých hospodářských dopadů rostoucích cen energie na rozpočty orgánů veřejné správy, konečné zákazníky a společnosti v celé Unii. Tento solidární příspěvek by měl být výjimečný a přísně dočasný.

(14)

Solidární příspěvek je vhodným prostředkem k řešení nadměrných zisků v případě nepředvídatelných okolností. Tyto zisky neodpovídají žádnému obvyklému zisku, který by společnosti v Unii a stálé provozovny působící v odvětvích surové ropy, zemního plynu, uhlí a rafinace očekávaly nebo mohly očekávat za běžných okolností, pokud by na trzích s energií nedošlo k nepředvídatelným událostem. Zavedení solidárního příspěvku představuje proto společné a koordinované opatření, které v duchu solidarity umožňuje vytvořit pro vnitrostátní orgány dodatečné výnosy, aby mohly poskytnout finanční podporu domácnostem a společnostem, které jsou těžce postiženy prudce se zvyšujícími cenami energie, a zároveň zajišťuje rovné podmínky v celé Unii. Mělo by být uplatňováno souběžně s běžnými daněmi z příjmů právnických osob, které jednotlivé členské státy vybírají od dotčených společností.

(15)

Aby byla zajištěna soudržnost napříč oblastmi energetické politiky, měla by opatření stanovená v tomto nařízení fungovat jako vzájemně provázaný balíček a navzájem se posilovat. Všechny členské státy by měly mít možnost cíleně podporovat spotřebitele prostřednictvím nadměrných příjmů vyplývajících ze zastropování tržních příjmů, a to snížením poptávky po elektřině, což přispívá ke snížení cen energie, a prostřednictvím výnosů ze solidárního příspěvku uloženého společnostem v Unii a stálým provozovnám působícím v odvětvích surové ropy, zemního plynu, uhlí a rafinace. Nižší poptávka by zároveň měla mít pozitivní účinky ve smyslu snížení rizik pro bezpečnost dodávek, v souladu s cíli stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944. (4)

(16)

Členské státy by měly proto usilovat o snížení své hrubé spotřeby elektřiny od všech spotřebitelů, včetně těch, kteří dosud nejsou vybaveni inteligentními měřicími systémy ani zařízeními, která jim umožňují monitorovat jejich spotřebu během konkrétních hodin dne.

(17)

Aby byly zachovány zásoby paliva pro výrobu elektřiny a aby se konkrétně cílilo na hodiny s nejvyššími cenami či spotřebou elektřiny, kdy má výroba elektřiny z plynu obzvláště významný dopad na marginální cenu, měl by každý členský stát snížit svou hrubou spotřebu elektřiny během určené doby špičky.

(18)

Na základě typického profilu spotřeby elektrické energie v době špičky by závazný cíl snížení poptávky ve výši 5 % v době špičky zajistil zaměření členských států konkrétněji na spotřebitele, kteří mohou být flexibilní a mohou nabídnout snížení poptávky na hodinovém základě, a to i prostřednictvím nezávislých agregátorů. Aktivní snížení poptávky po elektřině během vybraných hodin alespoň o 5 % by proto mělo přispět ke snížení spotřeby paliv a plynulejšímu rozložení poptávky v čase s dopadem na hodinové tržní ceny.

(19)

Členské státy by měly mít možnost zvolit si vhodná opatření k dosažení cílů snížení poptávky, aby mohly zohlednit vnitrostátní specifika. Členské státy měly zajistit, aby opatření ke snížení poptávky po elektřině byla navržena tak, aby neohrozila cíle Unie v oblasti elektrifikace stanovené ve sdělení Komise ze dne 8. července 2020 s názvem „Cesta ke klimaticky neutrálnímu hospodářství: Strategie EU pro integraci energetického systému.“ Elektrifikace je klíčem ke snížení závislosti Unie na fosilních palivech a k zajištění dlouhodobé strategické autonomie Evropské unie, neboť vede k omezení rozsahu této energetické krize a k předcházení budoucím energetickým krizím. Opatření ke snížení hrubé spotřeby elektřiny by mohla zahrnovat vnitrostátní osvětové kampaně, zveřejňování cílených informací o předpokládané situaci v elektroenergetické soustavě, regulační opatření omezující jinou než nezbytnou spotřebu energie a cílené pobídky ke snížení spotřeby elektřiny.

(20)

Při určování vhodných opatření ke snížení poptávky v době špičky by členské státy měly zvážit zejména tržní nástroje, jako jsou aukce nebo systémy nabídkových řízení, jejichž prostřednictvím by mohly motivovat ke snižování spotřeby hospodářsky efektivním způsobem. V zájmu zajištění efektivity a rychlého provádění by členské státy mohly využít stávajících iniciativ a rozšířit stávající systémy, aby došlo k odezvě na straně poptávky. Opatření přijatá na vnitrostátní úrovni by rovněž mohla zahrnovat finanční pobídky nebo kompenzace pro dotčené účastníky trhu, pokud je kromě očekávané běžné spotřeby dosaženo hmatatelného snížení poptávky.

(21)

Komise by měla usnadnit sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy, aby jim pomohla dosáhnout nezbytného snížení poptávky stanoveného v tomto nařízení a poskytla jim příslušné pokyny.

(22)

Vzhledem k mimořádnému, náhlému a prudkému nárůstu cen elektřiny a bezprostřednímu riziku jejich dalšího zvyšování je nezbytné, aby členské státy okamžitě zavedly opatření nezbytná ke snížení hrubé spotřeby elektřiny, která usnadní rychlé snižování cen a minimalizují využívání fosilních paliv.

(23)

Na denním velkoobchodním trhu se nejdříve prodává elektřina z nejméně drahých elektráren, ale cena pro všechny účastníky trhu je stanovena podle poslední elektrárny potřebné k pokrytí poptávky, totiž elektrárny s nejvyššími mezními náklady, když se trh zúčtuje. Nedávný prudký nárůst cen plynu a černého uhlí se promítl do výjimečného a trvalého zvýšení cen, za něž zařízení na výrobu elektřiny z plynu a uhlí nabízejí cenu na denním velkoobchodním trhu. To obratem vedlo k mimořádně vysokým cenám na denním trhu v celé Unii, neboť se často jedná o elektrárny s nejvyššími mezními náklady potřebné k pokrytí poptávky po elektřině.

(24)

Vzhledem k úloze ceny na denním trhu jakožto referenční ceny pro další velkoobchodní trhy s elektřinou a ke skutečnosti, že zúčtovací cenu dostávají všichni účastníci trhu, zaznamenávaly technologie s výrazně nižšími mezními náklady od ruské vojenské agrese proti Ukrajině v únoru 2022 trvale vysoké příjmy, které značně převýšily jejich očekávání při rozhodování o investici.

(25)

V situaci, kdy jsou spotřebitelé vystaveni extrémně vysokým cenám, které rovněž poškozují ekonomiku Unie, je nezbytné dočasně omezit mimořádné tržní příjmy výrobců s nižšími mezními náklady tím, že se zavede strop pro tyto tržní příjmy, jichž bylo dosaženo prodejem elektřiny v Unii.

(26)

Aby se zabránilo obcházení uplatňování stropu pro tržní příjmy, měly by členské státy zavést účinná opatření, která zajistí, že tento strop bude účinně uplatňován v situacích, kdy jsou výrobci součástí skupiny společností.

(27)

Úroveň, na níž jsou tržní příjmy zastropovány, by neměla ohrozit schopnost výrobců, na něž se vztahuje, včetně výrobců energie z obnovitelných zdrojů, získat zpět své investiční a provozní náklady, a měla by zachovat a stimulovat budoucí investice do kapacity potřebné pro dekarbonizovanou a spolehlivou elektroenergetickou soustavu. Strop pro tržní příjmy, který je jednotný po celé Unii, je nejvhodnější pro zachování fungování vnitřního trhu s elektřinou, neboť udržuje cenovou soutěž mezi výrobci elektřiny založenou na různých technologiích, zejména pokud jde o obnovitelné zdroje energie.

(28)

Zatímco příležitostná a krátkodobá maxima cen lze považovat za běžný rys trhu s elektřinou a mohou být užitečná pro některé investory k navrácení jejich výrobních investic, extrémní a trvalý nárůst cen pozorovaný od února 2022 se od běžné tržní situace s občasnými maximy cen výrazně liší. Strop pro tržní příjmy by proto neměl být stanoven pod přiměřenými očekáváními účastníků trhu, pokud jde o průměrnou úroveň cen elektřiny v hodinách, během nichž byla poptávka po elektřině nejvyšší, před útočnou válkou Ruska proti Ukrajině. V posledních desetiletích se až do února 2022 výrazně a soustavně počítalo s průměrnými nejvyššími cenami na velkoobchodním trhu s elektřinou pod 180 EUR za MWh v celé Unii, navzdory rozdílům v cenách elektřiny mezi regiony v Unii. Vzhledem k tomu, že počáteční investiční rozhodnutí účastníků trhu bylo přijato na základě očekávání, že ceny budou v průměru nižší než tato úroveň v době špičky, představuje zastropování tržních příjmů na úrovni 180 EUR/MWh úroveň výrazně vyšší, než byla tato původní očekávání trhu. Ponecháním takové marže u ceny, jakou by investoři mohli rozumně očekávat, je nezbytné zajistit, aby strop pro tržní příjmy neodporoval počátečnímu posouzení ziskovosti investic.

(29)

Strop pro tržní příjmy ve výši 180 EUR na MWh je navíc, včetně přiměřené marže, stále vyšší než stávající celkové měrné náklady na výrobu energie (LCOE) u příslušných výrobních technologií, takže výrobcům, na něž se vztahuje, dovoluje pokrýt investice i provozní náklady. Vzhledem k tomu, že toto zastropování tržních příjmů ponechává mezi přiměřenými celkovými měrnými náklady na výrobu energie a stropem pro tržní příjmy značnou rezervu, nelze očekávat, že by narušilo investice do nových infrastrukturních kapacit.

(30)

Aby se zabránilo významnému dopadu na původní očekávanou ziskovost projektu, měly by být zastropovány spíše tržní příjmy než celkové příjmy z výroby (včetně dalších potenciálních zdrojů příjmů, jako je například výkupní prémie). Bez ohledu na smluvní formu, v níž může obchod s elektřinou probíhat, by se zastropování tržních příjmů mělo vztahovat pouze na realizované tržní příjmy. Takový přístup je nutný proto, aby nedošlo k poškození výrobců, kteří ze současných vysokých cen elektřiny nemají prospěch, protože své příjmy zajistili proti výkyvům na velkoobchodním trhu s elektřinou. Proto by v rozsahu, v jakém stávající nebo budoucí smluvní závazky, například smlouvy o nákupu energie z obnovitelných zdrojů a jiné druhy smluv o nákupu elektřiny nebo forwardová zajištění, vedou k tržním příjmům z výroby elektřiny až do výše stropu pro tržní příjmy, neměly být takové příjmy tímto nařízením dotčeny. Opatření zavádějící strop pro tržní příjmy by proto nemělo účastníky trhu odrazovat od uzavírání těchto smluvních závazků.

(31)

Přestože je možné, že by bylo účinnější uplatnit strop pro tržní příjmy v okamžiku vypořádání transakcí, nemusí to být vždy proveditelné, například kvůli rozdílům ve způsobu organizace velkoobchodních trhů s elektřinou v jednotlivých členských státech a v různých časových rámcích. S cílem zohlednit vnitrostátní specifika a usnadnit uplatňování stropu pro tržní příjmy na vnitrostátní úrovni by členské státy měly mít možnost rozhodnout, zda budou tento strop uplatňovat v okamžiku vypořádání výměny elektřiny, nebo později. Členské státy by rovněž i nadále měly mít možnost rozhodnout o předběžném financování podpůrných opatření pro konečné odběratele elektřiny a o výběru tržních příjmů v pozdější fázi. Komise by měla členským státům poskytnout pokyny k provádění tohoto opatření.

(32)

Zastropování tržních příjmů by se mělo týkat technologií, jejichž mezní náklady jsou nižší než stanovený strop pro tržní příjmy, tedy například větrné, solární, jaderné energie nebo energie z hnědého uhlí.

(33)

Zastropování tržních příjmů by se nemělo týkat technologií s vysokými mezními náklady, které souvisejí s cenou vstupu nezbytného k výrobě elektřiny, tedy například plynových a černouhelných elektráren, neboť jejich provozní náklady by byly výrazně nad úrovní stropu pro tržní příjmy a jeho uplatnění by ohrozilo jejich ekonomickou životaschopnost. Aby byly zachovány pobídky k celkovému snížení spotřeby plynu, nemělo by se zastropování tržních příjmů vztahovat ani na technologie, které přímo konkurují plynovým elektrárnám, aby se elektroenergetické soustavě zajistila flexibilita a nabídky na trhu s elektřinou na základě nákladů příležitostí, jako jsou odezva na straně poptávky a skladování.

(34)

Zastropování tržních příjmů by se nemělo týkat technologií, které jako vstup využívají náhražek zemního plynu, například biometan, aby nebyla ohrožena konverze stávajících plynových elektráren, která je v souladu s cíli REPowerEU stanovenými zejména ve sdělení Komise ze dne 18. května 2022 s názvem „Plán REPowerEU“ (dále jen „plán REPowerEU“).

(35)

V zájmu zachování pobídek pro rozvoj inovativních technologií by se zastropování tržních příjmů nemělo týkat demonstračních projektů.

(36)

V některých členských státech jsou příjmy od některých výrobců již omezeny státními a veřejnými opatřeními, jako jsou výkupní ceny a dvousměrné rozdílové smlouvy. Tito výrobci tedy na nedávném prudkém nárůstu cen elektřiny nevydělávají. Stávající výrobci, na něž se vztahuje tento typ státních opatření, která nebyla přijata v reakci na současnou energetickou krizi, by proto měli být od uplatňování stropu pro tržní příjmy osvobozeni. Podobně by se zastropování tržních příjmů nemělo vztahovat na výrobce, jejichž tržní příjmy podléhají jiným regulačním opatřením přijatým orgány veřejné moci, na jejichž základě se příjmy převádějí přímo spotřebitelům.

(37)

Aby bylo zajištěno účinné prosazování stropu pro tržní příjmy, měli by výrobci, zprostředkovatelé a relevantní účastníci trhu poskytovat nezbytné údaje příslušným orgánům členských států a tam, kde je to vhodné, provozovatelům soustav a nominovaným organizátorům trhu s elektřinou. Vzhledem k velkému počtu jednotlivých transakcí, u nichž musí příslušné orgány členských států zajistit prosazování stropu pro tržní příjmy, by tyto orgány měly mít možnost použít pro výpočet tohoto stropu přiměřené odhady.

(38)

K řešení situací, kdy zastropování tržních příjmů může ovlivnit pobídky účastníků trhu k poskytování regulační energie nebo redispečinku a protiobchodů, by členské státy měly mít možnost rozhodnout, že nebudou strop pro tržní příjmy uplatňovat na tržní příjmy získané z prodeje elektřiny na trhu s regulační energií a z finanční kompenzace za redispečink a protiobchody.

(39)

V zájmu zohlednění obav týkajících se bezpečnosti dodávek by měly mít členské státy možnost stanovit strop pro tržní příjmy způsobem, který výrobcům elektřiny umožní ponechat si 10 % nadměrných příjmů přesahujícím tento strop.

(40)

Vzhledem k tomu, že skladba výrobních zdrojů a nákladová struktura výroben elektřiny se v jednotlivých členských státech značně liší, měly by mít členské státy možnost, aby za určitých podmínek zachovaly nebo zavedly vnitrostátní krizová opatření.

(41)

Členské státy by si zejména měly ponechat možnost dále omezit příjmy výrobců, na něž se vztahuje celounijní strop pro tržní příjmy, a stanovit zvláštní strop pro tržní příjmy získané z prodeje elektřiny vyrobené z černého uhlí, jejíž cena může být v některých členských státech výrazně nižší než cena marginálních technologií. V zájmu zajištění právní jistoty by členské státy měly mít rovněž možnost zachovat nebo zavést vnitrostátní krizová opatření, která omezují tržní příjmy jiných výrobců, než na které se vztahuje celounijní strop pro tržní příjmy.

(42)

Aby se zajistila bezpečnost dodávek, měly by mít členské státy možnost stanovit vyšší strop pro tržní příjmy u výrobců, na které by se jinak vztahoval celounijní strop pro tržní příjmy, jsou-li jejich investiční a provozní náklady vyšší než tento celounijní strop.

(43)

Zvýšené obchodní toky mezi nabídkovými zónami v důsledku vysokých cenových rozdílů mezi těmito zónami v souvislosti s krizí vedly v některých členských státech ke značnému nárůstu příjmů z přetížení. Příjmy z přetížení by měly být i nadále přidělovány za účelem splnění prioritních cílů stanovených v čl. 19 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 (5). Členské státy by však výjimečně, v řádně odůvodněných případech a pod kontrolou svých regulačních orgánů měly mít možnost rozdělit zbývající nadměrné příjmy přímo konečným odběratelům elektřiny namísto toho, aby je použily výhradně pro účely uvedené v čl. 19 odst. 3 zmíněného nařízení.

(44)

Vzhledem k tomu, že z důvodů, které souvisejí se závislostí na dovozu elektřiny z jiných zemí, nemohou všechny členské státy zastropováním tržních příjmů poskytnout konečným zákazníkům stejně rozsáhlou podporu, je nezbytné, aby členské státy, jejichž čistý dovoz elektřiny se nejméně rovná 100 %, mohly v duchu solidarity uzavírat s členským státem, která je největším vývozcem, dohody o sdílení nadměrných příjmů. Takové dohody o solidaritě se také podporují zejména v případech, kdy je potřeba zohlednit nevyvážené obchodní vztahy.

(45)

Obchodní postupy i regulační rámec v odvětví elektřiny se výrazně liší od postupů a rámce v odvětví fosilních paliv. Vzhledem k tomu, že cílem zastropování tržních příjmů je napodobit tržní výsledek, který by výrobci mohli očekávat, pokud by globální dodavatelské řetězce fungovaly normálně, tedy bez narušení dodávek plynu od února 2022, je nezbytné, aby se opatření týkající se výrobců elektřiny vztahovalo na příjmy plynoucí z výroby elektřiny. Naopak dočasný solidární příspěvek se zaměřuje na ziskovost společností a stálých provozoven v Unii působících v odvětvích surové ropy, zemního plynu, uhlí a rafinace, která se ve srovnání s předchozími roky výrazně zvýšila, a proto je nezbytné, aby se vztahoval na jejich zisky.

(46)

Členské státy by měly zajistit, aby nadměrné příjmy plynoucí ze zastropování tržních příjmů v odvětví elektřiny byly přeneseny na konečné odběratele elektřiny s cílem zmírnit dopad výjimečně vysokých cen elektřiny. Nadměrné příjmy by měly být přeneseny na zákazníky, a to domácnosti i společnosti, kteří jsou obzvláště silně zasaženi vysokými cenami elektřiny. Pokud by navrhovaná opatření nebyla přijata, hrozilo by, že zdroje na ochranu svých spotřebitelů budou mít pouze bohatší členské státy, což by vedlo k vážnému narušení vnitřního trhu.

(47)

Příjmy plynoucí z uplatnění stropu by měly členským státům pomoci financovat taková opatření, jako jsou převody příjmů, slevy na fakturách, kompenzace dodavatelů za dodávky pod úrovní nákladů, ale i investice vedoucí ke strukturálnímu snížení spotřeby, především elektřiny vyrobené z fosilních paliv. V případě podpory zákazníků mimo domácnosti by tito zákazníci měli usilovat o investice do dekarbonizačních technologií, včetně energií z obnovitelných zdrojů, například prostřednictvím dohod o nákupu energie nebo přímých investic do výroby energie z obnovitelných zdrojů, nebo investovat do energetické účinnosti.

(48)

Veřejné zásahy do stanovování cen za dodávky elektřiny v zásadě představují opatření narušující trh. Tyto zásahy proto mohou být prováděny pouze jako závazky veřejné služby a měly by podléhat zvláštním podmínkám. Na základě směrnice (EU) 2019/944 jsou v současné době povoleny regulované ceny pro domácnosti a mikropodniky a jsou rovněž povoleny ceny pod úrovní nákladů pro energeticky chudé a zranitelné zákazníky. V situaci současného výjimečného nárůstu cen elektřiny by však měl být soubor opatření, která mají členské státy na podporu spotřebitelů k dispozici, dočasně rozšířen poskytnutím možnosti rozšířit regulované ceny na malé a střední podniky a povolením regulovaných cen pod úrovní nákladů. Toto rozšíření by mohlo být financováno prostředky plynoucími ze zastropování tržních příjmů.

(49)

Je důležité, aby regulované maloobchodní ceny, které jsou pod úrovní nákladů, nevedly k diskriminaci mezi dodavateli a aby kvůli nim dodavatelům nevznikaly nespravedlivé náklady. Dodavatelé by proto měli být za náklady, které jim vznikají v souvislosti s dodávkami za regulované ceny, spravedlivě odměňováni, aniž by bylo dotčeno použití pravidel státní podpory. Náklady na regulované ceny, které jsou pod úrovní nákladů, by měly být financovány z příjmů plynoucích ze zastropování tržních příjmů. Aby se zabránilo tomu, že tato opatření zvýší poptávku po elektřině, a přitom se uspokojily energetické potřeby spotřebitelů, měly by regulované ceny, které jsou pod úrovní nákladů, pokrývat pouze omezený objem spotřeby. Tímto nařízením by neměly být dotčeny režimy dodavatelů poslední instance ani volba dodavatele poslední instance členskými státy.

(50)

Společnosti v Unii a stálé provozovny, které uskutečňují alespoň 75 % svého obratu v odvětvích surové ropy, zemního plynu, uhlí a rafinace, v důsledku náhlých a nepředvídatelných okolností, mezi něž patří útočná válka Ruska proti Ukrajině, snížená nabídka energie a nárůst poptávky kvůli rekordně vysokým teplotám, dosáhly velkého nárůstu zisků, aniž by podstatně změnily svou strukturu nákladů a zvýšily investice.

(51)

Dočasný solidární příspěvek by měl fungovat jako přerozdělovací opatření, které by zajistilo, aby dotčené společnosti, které v důsledku neočekávaných okolností zaznamenaly nadměrné zisky, úměrně přispěly ke zmírnění energetické krize na vnitřním trhu.

(52)

Základem pro výpočet dočasného solidárního příspěvku jsou zdanitelné zisky společností a stálých provozoven působících v odvětvích surové ropy, zemního plynu, uhlí a rafinace, které jsou daňovými rezidenty v Unii, podle dvoustranných smluv nebo vnitrostátních daňových předpisů členských států za účetní období počínající dnem 1. ledna 2022, za účetní období počínající 1. ledna 2023 nebo za obě tato období a za celou dobu jejich trvání. Členské státy, které zdaňují pouze rozdělené zisky společností, by měly dočasný solidární příspěvek uplatnit na vypočtené zisky bez ohledu na jejich rozdělení. Účetní období se určuje podle platných pravidel daných vnitrostátním právem členských států.

(53)

Solidárnímu příspěvku by měly podléhat pouze takové zisky z roku 2022, z roku 2023 nebo z obou těchto let, které ve srovnání s průměrnými zdanitelnými zisky dosaženými ve čtyřech účetních obdobích začínajících 1. ledna 2018 nebo později představují nárůst o více než 20 %.

(54)

Tento přístup by zajistil, aby část ziskového rozpětí, která neplyne z nepředvídatelného vývoje na trzích s energií kvůli probíhající útočné válce Ruska proti Ukrajině, mohla být dotčenými společnostmi v Unii a stálými provozovnami využita k budoucím investicím nebo k zajištění jejich finanční stability během probíhající energetické krize, a to i v energeticky náročném průmyslu. Tento přístup ke stanovení základu pro výpočet by zajistil přiměřenost solidárního příspěvku v různých členských státech. Zároveň by stanovení minimální sazby mělo zajistilo, aby byl solidární příspěvek spravedlivý a přiměřený. Členské státy by měly mít nadále možnost, aby pro svůj solidární příspěvek použily sazbu vyšší než 33 %. To by mělo těmto členským státům umožnit, aby stanovily sazbu, které dávají přednost a kterou považují za přijatelnou a přiměřenou podle svých vnitrostátních právních systémů.

(55)

Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření, aby zajistily plné uplatňování solidárního příspěvku stanoveného tímto nařízením, a měly by provést nezbytné úpravy vnitrostátních právních předpisů, zejména s cílem zajistit včasný výběr solidárního příspěvku, a to i na základě čistých příjmů, vůči kterým lze solidární příspěvek započíst, zajistit odečitatelnost či neodečitatelnost solidárního příspěvku nebo zajistit zacházení se ztrátami v předchozích účetních obdobích, jednotné zacházení se zkrácenými účetními obdobími pro společnosti vytvořené v roce 2022, v roce 2023 nebo v obou těchto letech nebo pro účely restrukturalizace nebo fúzí podniků pro účely výpočtu solidárního příspěvku.

(56)

Solidární příspěvek by měl být použit na i) opatření, která poskytnou finanční podporu konečným odběratelům energie, zejména zranitelným domácnostem, aby jim pomohla zmírnit dopady vysokých cen energie, ii) opatření finanční podpory, která pomohou snížit spotřebu energie, iii) opatření finanční podpory určená společnostem v energeticky náročných průmyslových odvětvích, a iv) opatření finanční podpory na rozvoj energetické autonomie Unie. Členským státům by také mělo být povoleno vyčlenit část výnosů z dočasného solidárního příspěvku na společné financování. Tato opatření vyžadují značnou pružnost, aby bylo možné zohlednit rozpočtové postupy členských států.

(57)

Použití výnosů pro tyto účely odráží výjimečnou a dočasnou povahu solidárního příspěvku jakožto opatření, které má za cíl snížit a zmírnit negativní dopady energetické krize na domácnosti a společnosti v celé Unii s cílem chránit vnitřní trh a předcházet riziku další roztříštěnosti. Rostoucí ceny energií mají dopad na všechny členské státy. Kvůli různé skladbě svých zdrojů energie však nejsou všechny členské státy zasaženy stejně a ne všechny mají stejný fiskální prostor pro přijetí nezbytných opatření na ochranu zranitelných domácností a společností. Bez existence unijního opatření, jakým je solidární příspěvek, by vzniklo vysoké riziko narušení vnitřního trhu a jeho dalšího roztříštění, což by vzhledem k integraci trhů s energií a hodnotových řetězců poškodilo všechny členské státy. Řešení energetické chudoby a sociálních důsledků energetické krize, zejména pokud jde o ochranu pracovníků v ohrožených průmyslových odvětvích, je také záležitostí solidarity mezi členskými státy. Aby měl příspěvek solidarity maximální dopad, měly by být jeho výnosy využívány koordinovaně nebo prostřednictvím finančních nástrojů Unie v duchu solidarity.

(58)

Členské státy by měly opatření finanční podpory zaměřit především na nejzranitelnější domácnosti a společnosti, které jsou nejvíce zasaženy mimořádně rychle rostoucími cenami energie. Zachovala by se tak cenová pobídka ke snížení poptávky po energii a úsporám energie. Zaměření na nejzranitelnější domácnosti a domácnosti s omezenou likviditou by navíc mělo pozitivní dopad na celkovou spotřebu (odvrácením nadměrného vytěsňování výdajů na neenergetické zboží) vzhledem k tomu, že u této skupiny domácností existuje velká souvislost mezi příjmy a spotřebou. Výnosy ze solidárního příspěvku by navíc měly být použity na podporu snižování spotřeby energie. Tyto výnosy by tedy měly být použity například pro účely systémů nabídkových řízení nebo aukcí na snížení poptávky, snížení nákladů konečných odběratelů na nákup energie u určitých objemů spotřeby nebo na podporu investic konečných odběratelů energie, tedy zranitelných domácností i společností, do obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti nebo jiných dekarbonizačních technologií. Výnosy z příspěvku solidarity by měly být rovněž použity na finanční podporu společností v energeticky náročných průmyslových odvětvích a v oblastech, které na těchto odvětvích závisejí. Náklady podniků v energeticky náročných odvětvích, například v odvětví hnojiv, v důsledku prudkého růstu cen energie stoupají do nebývalé výše. Opatření finanční podpory by měla být podmíněna investicemi do energie z obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti nebo jiných dekarbonizačních technologií. Kromě toho by v souladu s cíli stanovenými ve sdělení Komise ze dne 8. března 2022 s názvem „REPowerEU: společná evropská akce pro cenově dostupnější, bezpečnější a udržitelnější energii“ (dále jen „společná evropská akce REPowerEU“) a v plánu REPowerEU měla být podporována opatření, která pomohou zvýšit autonomii Unie v oblasti energetiky, zejména u projektů s přeshraničním rozměrem.

(59)

Členské státy by se také mohly rozhodnout, že část výnosů ze solidárního příspěvku přidělí na společné financování opatření, která mají snížit negativní dopady energetické krize, včetně podpory na ochranu zaměstnanosti a rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace pracovní síly, nebo na podporu investic do energetické účinnosti a energie z obnovitelných zdrojů, a to i do přeshraničních projektů. Aspekt společného financování zahrnuje jak sdílení nákladů na projekty mezi členskými státy, tak financování prostřednictvím nástroje Unie z příjmů, které členské státy v duchu solidarity dobrovolně přidělí do rozpočtu Unie.

(60)

Pravidelné a účinné sledování a podávání zpráv Komisi má zásadní význam pro posouzení pokroku dosaženého členskými státy při dosahování cílů v oblasti snižování poptávky, uplatňování stropu pro tržní příjmy, využívání nadměrných příjmů a uplatňování regulovaných cen.

(61)

Členské státy by měly Komisi podávat zprávy o uplatňování solidárního příspěvku na svém území i o veškerých změnách, které za tímto účelem provedou ve svých vnitrostátních právních rámcích, včetně dodatečných právních předpisů, jež mohou být nezbytné k zajištění konzistentního uplatňování tohoto příspěvku na vnitrostátní úrovni.

(62)

Členské státy by měly podávat zprávy i o využití výnosů ze solidárního příspěvku. Cílem je zejména zajistit, aby členské státy využívaly výnosy v souladu s použitím stanoveným v tomto nařízení.

(63)

Členské státy by na svém území měly uplatňovat solidární příspěvek stanovený tímto nařízením, pokud nepřijaly rovnocenná vnitrostátní opatření. Cíl vnitrostátního opatření by měl být považován za podobný celkovému cíli solidárního příspěvku stanoveného v tomto nařízení, spočívá-li v přispění k cenové dostupnosti energie. Mělo by se mít za to, že vnitrostátní opatření podléhá podobným pravidlům jako solidární příspěvek, vztahuje-li se na činnosti v odvětvích surové ropy, zemního plynu, uhlí nebo rafinace, určuje základ, stanoví sazbu a zajišťuje, aby výnosy z vnitrostátního opatření jsou použity pro účely srovnatelné s účely solidárního příspěvku.

(64)

Solidární příspěvek a právní rámec Unie, který ho upravuje, by měly mít dočasnou povahu pro vyřešení výjimečné a naléhavé situace, která v Unii vznikla kvůli prudkému nárůstu cen energie. Solidární příspěvek by měl být použitelný na pokrytí nadměrných zisků vzniklých v roce 2022, v roce 2023 nebo v obou těchto letech s cílem řešit a zmírnit škodlivé dopady současné probíhající energetické krize na domácnosti a společnosti. Uplatnění solidárního příspěvku na celé účetní období by mělo umožnit využít nadměrné zisky za příslušné období ve veřejném zájmu zmírnění důsledků energetické krize a zároveň dotčeným společnostem ponechat vhodnou úroveň zisků.

(65)

Solidární příspěvek by se měl uplatnit pouze v účetním období 2022, v účetním období 2023 nebo v obou těchto obdobích. Do 15. října 2023 a do 15. října 2024, až si názor na výběr solidárního příspěvku utvoří vnitrostátní orgány, by Komise měla situaci přezkoumat a předložit Radě zprávu.

(66)

Pokud by měl některý členský stát potíže s uplatňováním tohoto nařízení, především dočasného solidárního příspěvku, měl by konzultovat Evropskou komisi, je-li to vhodné, v souladu s článkem 4 Smlouvy o Evropské unii.

(67)

V důsledku své strukturální sociální a hospodářské situace a svých fyzických vlastností nemohou být nejvzdálenější regiony ve smyslu článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie propojeny s unijním trhem s elektřinou. Neměly by proto být povinny uplatňovat ustanovení o snižování hrubé spotřeby elektřiny v době špičky ani zastropování tržních příjmů. Kromě toho by členské státy měly mít možnost vyjmout z uplatňování uvedených ustanovení elektřinu vyrobenou v malých izolovaných soustavách nebo malých propojených soustavách, jak jsou vymezeny ve směrnici (EU) 2019/944. Kypr a Malta s ohledem na svá specifika neuplatňují acquis unijního trhu s energií v plném rozsahu. Kypr je zcela izolován od transevropských energetických sítí, zatímco Malta s nimi má jen omezené propojení. Vzhledem k tomu, že diferencovaný přístup k těmto členským státům by měl na vnitřní trh s energií jen omezený dopad, měly by mít Kypr a Malta možnost dobrovolně uplatňovat ustanovení o snižování jejich hrubé spotřeby elektřiny v době špičky i zastropování tržních příjmů. Mimoto, rozhodne-li se Kypr uplatňovat ustanovení o zastropování tržních příjmů, neměl by být povinen strop pro tržní příjmy uplatňovat na elektřinu vyrobenou z produktů surové ropy, aby zajistil stabilitu své elektroenergetické soustavy.

(68)

Volatilita podkladových cen plynu vytváří problémy pro energetické firmy, které působí na termínových trzích s elektřinou, zejména s ohledem na přístup k vhodnému kolaterálu. Komise ve spolupráci s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy a Evropským orgánem pro bankovnictví posuzuje otázky související se způsobilostí kolaterálů a marží a vyhodnocuje možné způsoby omezení nadměrné vnitrodenní volatility.

(69)

Opatření stanovená v tomto nařízení jsou dále v souladu s doplňkovou a probíhající činností Komise týkající se dlouhodobé podoby trhu, jak bylo oznámeno v jejím sdělení ze dne 18. května 2022 o krátkodobých intervencích na trhu s energií a dlouhodobém zlepšení uspořádání trhu s elektřinou, které bylo vydáno spolu s plánem REPowerEU.

(70)

Vzhledem k rozsahu energetické krize, míře jejího sociálního, hospodářského a finančního dopadu a potřebě jednat co nejrychleji by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve, totiž prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(71)

Vzhledem k výjimečné povaze opatření stanovených v tomto nařízení a potřebě uplatňovat je zejména v zimní sezóně 2022–23 by se toto nařízení mělo použít do dne 31. prosince 2023.

(72)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž stanovení intervenci v mimořádné situaci ke zmírnění dopadů vysokých cen energie, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jej může být, z důvodu jeho rozsahu a účinků, lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle,