(EU) 2022/95Prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/95 ze dne 24. ledna 2022, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky, rozšířené na dovoz některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli odesílaných z Tchaj-wanu, Indonésie, Šrí Lanky a Filipín, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z těchto zemí, na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Antidumpingová opatření na dovoz některých potrubních tvarovek (dále jen „potrubní tvarovky“ nebo „dotčený výrobek“) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“ nebo „Čína“) a Thajska byla původně uložena nařízením Rady (ES) č. 584/96 (2) (dále jen „původní opatření“).

(2)

V souladu s čl. 13 odst. 3 základního nařízení byla původní opatření rozšířena na dovoz odesílaný z Tchaj-wanu, Indonésie, Šrí Lanky a Filipín, bez ohledu na to, zda byl prohlášen za pocházející z Tchaj-wanu, Indonésie, Šrí Lanky a Filipín, či nikoliv, a sice nařízeními Rady (ES) č. 964/2003 (3), (ES) č. 2052/2004 (4), (ES) č. 2053/2004 (5) a (ES) č. 655/2006 (6).

(3)

V současné době platí konečná antidumpingová cla uložená prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/1934 (7) o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(4)

V současné době jsou v platnosti antidumpingová opatření na dovoz některých potrubních tvarovek pocházejících z Ruské federace, Korejské republiky a Malajsie (8).

(5)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (9) antidumpingových opatření uložených na dovoz některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“, „Čína“ nebo „dotčená země“) obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení (dále jen „žádost“).

(6)

Žádost podal dne 25. června 2020 Výbor na obranu výrobního odvětví Evropské unie vyrábějícího ocelové tvarovky pro svařování natupo (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 60 % celkové výroby potrubních tvarovek v Unii.

(7)

Žádost je odůvodněna tím, že pozbytí platnosti opatření by mělo pravděpodobně za následek přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy působené výrobnímu odvětví Unie.

(8)

Komise po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení určila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, a proto dne 27. října 2020 tento přezkum zahájila, pokud jde o dovoz potrubních tvarovek pocházejících z ČLR na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení antidumpingového řízení (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (10).

(9)

V oznámení o zahájení řízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby ji za účelem účasti v šetření kontaktovaly. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, výrobce v ČLR, dovozce a uživatele v Unii, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, jakož i čínské orgány, a vyzvala je k účasti.

(10)

Všechny zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(11)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(12)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek na základě největšího reprezentativního objemu prodeje a výroby v Unii, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán, přičemž byla rovněž zajištěna zeměpisná reprezentativnost. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Výrobci v Unii zařazení do vzorku zastupovali v období přezkumného šetření 56 % odhadované celkové výroby v Unii a 49 % odhadovaného celkového objemu prodeje odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily, neobdržela však žádné připomínky. Předběžný vzorek byl proto potvrzen a považuje se pro výrobní odvětví Unie za reprezentativní.

(13)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda bude u výrobců v dotčené zemi nutný výběr vzorku, byly tyto osoby požádány, aby se přihlásily a poskytly jí informace požadované v oznámení o zahájení řízení. Kromě toho Komise požádala zastoupení Číny při Unii, aby určilo a/nebo kontaktovalo případné další výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem. Jelikož se však nejprve přihlásil pouze jeden vyvážející výrobce, výběr vzorku nebyl nutný. Tento vyvážející výrobce se však rozhodl svou spolupráci ukončit, a proto byla zjištění týkající se dovozu z ČLR učiněna i na základě dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení.

(14)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni dovozci, kteří nejsou ve spojení, vyzváni, aby se zúčastnili tohoto šetření. Tyto strany byly požádány, aby se přihlásily tím, že Komisi poskytnou o svých společnostech informace požadované v příloze oznámení o zahájení řízení. Přihlásili se pouze dva dovozci. Komise proto rozhodla, že výběr vzorku není nutný.

(15)

Komise zaslala čínské vládě dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(16)

V den zahájení řízení byly zpřístupněny online dotazníky (11) pro výrobce v Unii zařazené do vzorku, jakož i pro dovozce, uživatele a vyvážející výrobce.

(17)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku, od žadatele a dvou dovozců.

(18)

Vzhledem k rozšíření onemocnění COVID-19 a karanténním opatřením zavedeným různými členskými státy nemohla Komise provést inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení. Komise místo toho na dálku provedla křížovou kontrolu všech informací, které považovala za nezbytné pro svá zjištění, v souladu se svým oznámením o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření (12). Komise provedla dálkové křížové kontroly u všech výrobců v Unii zařazených do vzorku, tj.:

(19)

Dne 9. listopadu 2021 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlala zachovat platná antidumpingová cla. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit.

(20)

Komise od žádné zúčastněné strany neobdržela žádné připomínky.

(21)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. července 2019 do 30. června 2020 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2017 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(22)

Tento případ byl zahájen dne 27. října 2020, tj. během přechodného období dohodnutého mezi Spojeným královstvím a EU, v němž Spojené království nadále podléhalo právu Unie. Toto období skončilo dne 31. prosince 2020. Od 1. ledna 2021 proto společnosti a sdružení ze Spojeného království již nejsou považovány za zúčastněné strany v tomto řízení.

(23)

Prostřednictvím poznámky ke spisu ze dne 18. ledna 2021 vyzvala Komise hospodářské subjekty ze Spojeného království, které se domnívaly, že jsou stále považovány za zúčastněné strany, aby se na ni obrátily. Žádná společnost se nepřihlásila.

(24)

Výrobek, který je předmětem tohoto přezkumu, je stejný jako v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti; konkrétně se jedná o některé potrubní tvarovky (jiné než lité tvarovky, příruby a příslušenství se závitem), ze železa nebo oceli (kromě nerezavějící oceli) o největším vnějším průměru nepřesahujícím 609,6 mm, používané pro svařování natupo nebo pro jiné účely, pocházející z Čínské lidové republiky (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“), v současnosti kódů KN ex 7307 93 11, ex 7307 93 19 a ex 7307 99 80 (doplňkové kódy TARIC 7307931191, 7307931193, 7307931194, 7307931195, 7307931199, 7307931991, 7307931993, 7307931994, 7307931995, 7307931999, 7307998092, 7307998093, 7307998094, 7307998095 a 7307998098).

(25)

Jak vyplývá z šetření, které vedlo k uložení platných opatření (13), mají následující výrobky stejné základní fyzikální a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(26)

Komise dospěla k závěru, že tyto výrobky jsou obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(27)

Během období přezkumného šetření přetrvával dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z ČLR (5 192 tun), i když v nižších objemech než v období přezkumného šetření v rámci posledního přezkumu před pozbytím platnosti (8 058 tun od července 2013 do června 2014). Podle statistik Comext (Eurostat) (14) představoval dovoz potrubních tvarovek z ČLR v období přezkumného šetření 10 % podíl na trhu Unie ve srovnání s podílem na trhu ve výši 16 % během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti.

(28)

Jak je uvedeno v 13. bodě odůvodnění, žádný z vývozců/výrobců z ČLR při šetření nespolupracoval.

(29)

Komise proto orgány ČLR informovala, že vzhledem k nedostatečné spolupráci může Komise použít článek 18 základního nařízení ohledně zjištění týkajících se ČLR. Komise neobdržela žádné připomínky.

(30)

V souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení proto zjištění ohledně pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu, pokud jde o ČLR, vycházela z dostupných údajů, zejména informací obsažených v žádosti o přezkum před pozbytím platnosti ve spojení s jinými zdroji informací, jako jsou obchodní statistiky dovozu a vývozu (Comext (Eurostat), Dun & Bradstreet D&B (15), Global Trade Alert – GTA (16) a OECD (17)).

(31)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(32)

Avšak podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „[p]okud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „[početně zjištěná běžná hodnota] zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(33)

Jak je podrobněji vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a čínských výrobců bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(34)

Vzhledem k tomu, že při zahájení šetření byly k dispozici dostatečné důkazy, které v souvislosti s ČLR prokazují existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, zahájila Komise šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení. S cílem získat informace, které považovala pro své šetření za nezbytné s ohledem na údajná podstatná zkreslení, zaslala Komise čínské vládě dotazník. Kromě toho v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení řízení vyzvala Komise všechny zúčastněné strany, aby oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy ohledně použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení řízení v Úředním věstníku Evropské unie. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v ČLR použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(35)

V oznámení o zahájení řízení Komise rovněž uvedla, že vzhledem k důkazům, které má k dispozici, bude možná nutné vybrat vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení za účelem určení běžné hodnoty založené na nezkreslených cenách nebo referenčních hodnotách.

(36)

Dne 30. března 2021 informovala Komise zúčastněné strany prostřednictvím poznámky (dále jen „první poznámka“) o příslušných zdrojích, které zamýšlela použít pro stanovení běžné hodnoty. V této poznámce Komise poskytla seznam všech výrobních faktorů, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie, které by mohly být použity při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Kromě toho Komise na základě kritérií, jimiž se řídí výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, určila možné reprezentativní země (konkrétně Ruskou federaci, Thajsko a Turecko).

(37)

Žadatel tvrdil, že Ruská federace není vhodnou reprezentativní zemí, a to vzhledem k existenci zákazu vývozu trubkových předvalků (kód HS 730419) platného od 1. května 2015, který představuje významný zdroj narušení ruského trhu s hlavními surovinami potrubních tvarovek. Komise vzala připomínky na vědomí a uznala, že Rusko není vhodnou reprezentativní zemí ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(38)

Žadatel dále tvrdil, že dovoz předvalků z ČLR do Turecka je významný. Kromě toho tvrdil, že žádná ze tří společností, které Komise v první poznámce určila, není skutečným výrobcem potrubních tvarovek. Po dalším šetření Komise dala žadateli zapravdu, že tři uvedení výrobci v Turecku nejsou skutečnými výrobci potrubních tvarovek. Komise proto v této fázi dospěla k závěru, že Turecko se nezdá být vhodnou reprezentativní zemí ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(39)

Žadatel dále tvrdil, že společnost v Thajsku, kterou Komise určila, ve skutečnosti není výrobcem potrubních tvarovek, a navrhl tři jiné společnosti. Komise dospěla k názoru, že původně určená společnost není výrobcem potrubních tvarovek, a ověřila, že tři společnosti navržené žadatelem (Thai Benkan Co., Ltd., Awaji Material Thailand Co., Ltd. a TTU Industrial Corp. Ltd.) vyrábějí potrubní tvarovky a že jsou dostupné aktuální finanční údaje týkající se těchto společností.

(40)

Dne 28. června 2021 informovala Komise prostřednictvím druhé poznámky (dále jen „druhá poznámka“) zúčastněné strany o příslušných zdrojích, které zamýšlí použít pro stanovení běžné hodnoty, a o použití Thajska jako reprezentativní země. Informovala rovněž zúčastněné strany, že stanoví prodejní, správní a režijní náklady a zisk na základě dostupných informací od tří výrobců (Thai Benkan, Awaji Material Thailand a TTU Industrial Corporation) v reprezentativní zemi. K druhé poznámce nebyly obdrženy žádné připomínky.

(41)

V nedávných šetřeních týkajících se ocelářského průmyslu v ČLR (18) Komise zjistila, že existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(42)

Ve výše uvedených šetřeních Komise zjistila, že v ČLR došlo k významným vládním zásahům, což vedlo k narušení účinného přidělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (19). Komise zejména dospěla k závěru, že v ocelářském odvětví, které je hlavní surovinou pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, nejen přetrvává podstatný stupeň vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (20), ale čínská vláda je rovněž v pozici, která jí umožňuje zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (21). Komise dále zjistila, že přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích, jakož i v dodávkách surovin a vstupů, mají na trh další rušivý účinek. Celkově systém plánování v ČLR vede k tomu, že zdroje jsou soustředěny spíše do odvětví, která jsou čínskou vládou označena za strategická nebo považována za politicky důležitá, než aby byly rozdělovány na základě působení tržních sil (22). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy týkající se úpadku a vlastnictví nefungují řádně ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, a vytvářejí tak zkreslení, a to zejména s ohledem na skutečnost, že se insolventním podnikům poskytuje podpora a ochrana před úpadkem a práva k užívání pozemků jsou v ČLR předmětem přidělování (23). Ve stejném duchu Komise zjistila zkreslení mzdových nákladů v ocelářském odvětví ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (24), jakož i zkreslení na finančních trzích ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů v ČLR ke kapitálu (25).

(43)

Stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se ocelářského průmyslu v ČLR Komise v tomto šetření zkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených v žádosti, jakož i v pracovním dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v hospodářství Čínské lidové republiky pro účely šetření v oblasti ochrany obchodu (26) (dále jen „zpráva“), která se opírá o veřejně dostupné zdroje. Tato analýza zahrnovala zkoumání podstatných vládních zásahů do hospodářství ČLR obecně, ale také konkrétní situace na trhu týkající se příslušného odvětví, včetně výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise tyto důkazy dále doplnila svým vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií relevantních pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR, jak bylo v tomto ohledu rovněž zjištěno v předchozích šetřeních.

(44)

Kromě odkazu na zprávu se v žádosti rovněž poukazovalo na praktiky ovlivňující náklady a ceny v ocelářském odvětví, přičemž hlavním vstupem při výrobě potrubních tvarovek jsou trubkové předvalky:

(45)

Jak je uvedeno ve 29. bodě odůvodnění, čínská vláda neposkytla žádné vyjádření, ani nepředložila důkazy podporující či vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k věci, včetně zprávy a dalších důkazů předložených žadatelem, ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení v dané věci.

(46)

Konkrétně v odvětví oceli, která je hlavní surovinou při výrobě potrubních tvarovek, přetrvává v Číně značná míra státního vlastnictví. Ve vlastnictví státu je mnoho z největších výrobců. Někteří z nich jsou v „Plánu přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu na období 2016–2020“ výslovně uvedeni. Například čínský státem vlastněný podnik Shanxi Taiyuan Iron & Steel Co. Ltd. na svých internetových stránkách uvádí, že je „železářským a ocelářským supergigantem“, jenž „se stal obrovským železářským a ocelářským komplexem, který je propojen s podnikáním v oblasti těžby železa, výroby železa a oceli, zpracování, distribuce a obchodování (30)“. Společnost Baosteel je dalším významným podnikem ve vlastnictví čínského státu, který se zabývá výrobou oceli a patří do skupiny China Baowu Steel Group Co. Ltd. (dříve Baosteel Group and Wuhan Iron & Steel) (31). Zatímco nominální rozdělení mezi počtem státem vlastněných podniků a soukromých společností je podle odhadů v ocelářství téměř rovnoměrné, čtyři z pěti čínských výrobců oceli, kteří figurují mezi deseti největšími světovými výrobci oceli, jsou státem vlastněné podniky (32). Zároveň platí, že i když na deset největších výrobců připadalo v roce 2016 jen asi 36 % celkové výroby v tomto výrobním odvětví, čínská vláda si v uvedeném roce vytyčila cíl do roku 2025 konsolidovat 60 % až 70 % výroby oceli přibližně do deseti velkých podniků (33). Tento záměr čínská vláda zopakovala v dubnu 2019, kdy oznámila vydání pokynů ke konsolidaci ocelářského průmyslu (34). Taková konsolidace může znamenat nucené fúze ziskových soukromých společností se státními podniky, jež dosahují podprůměrných výsledků (35). Vzhledem k tomu, že čínští výrobci potrubních tvarovek nespolupracovali, nebylo možné určit přesný poměr výrobců potrubních tvarovek v soukromém a státním vlastnictví.

(47)

Pokud jde o schopnost čínské vlády zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, Komise vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany výrobců potrubních tvarovek připomíná, že jak veřejné, tak soukromé podniky v ocelářství podléhají politickému dohledu a pokynům. Skutečně lze mít za to, že právo zakotvené v čínských právních předpisech, které příslušným státním orgánům umožňuje jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí pracovníky ve státních podnicích, odráží odpovídající vlastnická práva (36), avšak dalším kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, a to jak státních, tak soukromých. Podle práva obchodních společností v ČLR má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami (37)) a daná společnost musí pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky. V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován nebo striktně vymáhán. Nejpozději od roku 2016 však Komunistická strana Číny posílila své nároky, pokud jde o ovládání obchodních rozhodnutí státních podniků jakožto politický princip. Komunistická strana Číny údajně vyvíjí tlak i na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (38). V roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí (39). Tato pravidla mají obecnou působnost v celém čínském hospodářství, ve všech odvětvích, včetně výrobců potrubních tvarovek a dodavatelů jejich vstupů.

(48)

Kromě toho jsou v odvětví potrubních tvarovek zavedeny politiky, které pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení.

(49)

Přestože se jedná o velmi specializované odvětví, těží z vládního vedení a zásahů týkajících se hlavních surovin pro výrobu potrubních tvarovek, konkrétně oceli.

(50)

Ocelářský průmysl považuje čínská vláda za klíčové odvětví (40). To dokládá velké množství plánů, směrnic a dalších dokumentů vztahujících se k oceli, které se vydávají na národní, regionální i na obecní úrovni, jako např. „Plán přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu na období 2016–2020“, který byl v období přezkumného šetření platný. Tento plán stanovil, že ocelářský průmysl je „důležité a zásadní odvětví čínské ekonomiky, základní kámen státu (41)“. Hlavní úkoly a cíle stanovené v tomto plánu zahrnují všechny aspekty rozvoje daného odvětví (42). Ve 13. pětiletém plánu hospodářského a sociálního rozvoje (43), platném během období přezkumného šetření, se předpokládá podpora podniků vyrábějících špičkové druhy výrobků z oceli (44). Zaměřuje se také na dosažení vysoké kvality, trvanlivosti a spolehlivosti výrobků prostřednictvím podpory společností, jež využívají technologie spojené s výrobou čisté oceli, přesným válcováním a se zvyšováním kvality (45). „Katalog pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci (verze 2011) (změna z roku 2013)“ (46) (dále jen „katalog“) uvádí výrobu oceli mezi podporovanými odvětvími.

(51)

Jak je patrné z výše uvedených příkladů týkajících se oceli, která je hlavní surovinou pro výrobu potrubních tvarovek, čínská vláda dále řídí rozvoj odvětví potrubních tvarovek v souladu s širokou škálou politických nástrojů a směrnic a kontroluje doslova každý aspekt rozvoje a fungování tohoto odvětví.

(52)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu preferovaných odvětví, včetně výroby oceli jakožto hlavní suroviny používané k výrobě potrubních tvarovek. Tato opatření brání volnému fungování tržních sil.

(53)

Aktuální šetření neodhalilo žádné důkazy o tom, že diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání právních předpisů upravujících úpadek a vlastnictví podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení v odvětví potrubních tvarovek, jak je uvedeno výše ve 42. bodě odůvodnění, nemá vliv na výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu.

(54)

Odvětví potrubních tvarovek je rovněž ovlivněno zkreslením mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jak je rovněž uvedeno ve 42. bodě odůvodnění. Toto zkreslení ovlivňuje odvětví jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (pokud má přístup ke kapitálu nebo vstupům od společností, na něž se vztahuje stejný pracovněprávní systém v ČLR) (47).

(55)

Kromě toho nebyly v tomto šetření předloženy žádné důkazy, které by prokazovaly, že odvětví potrubních tvarovek není dotčeno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, jak je rovněž uvedeno ve 42. bodě odůvodnění. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(56)

Komise rovněž připomíná, že k výrobě potrubních tvarovek je zapotřebí řada vstupů. Když výrobci potrubních tvarovek tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(57)

V důsledku toho nejen že není vhodné použít domácí prodejní ceny potrubních tvarovek ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale ovlivněny jsou navíc i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože na tvorbu jejich cen mají vliv významné zásahy státu, jak je popsáno v částech I a II zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé Číně. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(58)

Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(59)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě a vzhledem k nespolupráci čínské vlády dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k určení běžné hodnoty výpočtem výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl.

(60)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(61)

Jak je vysvětleno ve 40. bodě odůvodnění, Komise ve druhé poznámce informovala zúčastněné strany o svém závěru, že považuje za vhodnou reprezentativní zemi Thajsko.

(62)

V první poznámce určila Komise Ruskou federaci, Thajsko a Turecko jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni ČLR, tj. všechny jsou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu a údajně v nich dochází k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu.

(63)

Pokud jde o úroveň hospodářského rozvoje, v návaznosti na tuto poznámku nebyly obdrženy žádné připomínky.

(64)

V první poznámce Komise uvedla, že výroba výrobku, který je předmětem přezkumu, byla zjištěna v Ruské federaci, Thajsku a Turecku. Ruská federace však byla vyloučena z důvodu existence zákazu vývozu trubkových předvalků (viz 37. bod odůvodnění výše), které jsou důležitou surovinou při výrobě potrubních tvarovek, a obecněji oceli. Turecko bylo vyloučeno, protože žádná ze tří společností uvedených v první poznámce, u nichž byly dostupné aktuální finanční údaje, nevyráběla potrubní tvarovky.

(65)

U zemí uvedených výše Komise dále ověřovala dostupnost veřejných údajů a zejména veřejných finančních údajů od výrobců výrobku, který je předmětem přezkumu.

(66)

Komise hledala výrobce potrubních tvarovek s veřejně dostupnými finančními údaji, které by bylo možné použít pro stanovení nezkreslených a přiměřených částek správních prodejních a režijních nákladů a zisku. Komise se při vyhledávání zaměřila zejména na ziskové společnosti s veřejně dostupnými výkazy zisků a ztrát za období přezkumného šetření. Ve druhé poznámce proto byly uvedeny tři společnosti v Thajsku.

(67)

Komise analyzovala všechny údaje relevantní s ohledem na výrobní faktory v Thajsku dostupné ve spisu a poukázala na tyto skutečnosti:

(68)

Na základě výše uvedených úvah dospěla Komise k závěru, že Thajsko je vhodnou reprezentativní zemí.

(69)

Poté, co bylo na základě uvedených prvků stanoveno, že Thajsko je jedinou dostupnou a vhodnou reprezentativní zemí, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(70)

S ohledem na výše uvedenou analýzu Thajsko splňovalo všechna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi. Thajsko zejména mělo dostatečnou výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, a byly pro něj dostupné příslušné údaje o všech výrobních faktorech, správních, prodejních a režijních nákladech a zisku.

(71)

Komise v první poznámce uvedla výrobní faktory, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, používané při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, a vyzvala zúčastněné strany, aby se vyjádřily a navrhly veřejně dostupné informace o nezkreslených hodnotách pro každý z těchto výrobních faktorů.

(72)

Ve druhé poznámce Komise uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů na trubkové předvalky v reprezentativní zemi databázi GTA.

(73)

Komise dále uvedla, že ke stanovení nezkreslených nákladů práce v reprezentativní zemi budou použity statistiky thajského státního statistického úřadu a společnosti KPMG, zatímco ke stanovení nezkreslených nákladů na energie se použijí vnitrostátní statistiky uvedené v 67. bodě odůvodnění.

(74)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských výrobců musela Komise při stanovení výrobních faktorů používaných při výrobě potrubních tvarovek použít údaje výrobního odvětví Unie.

(75)

Po zvážení všech informací předložených výrobním odvětvím Unie a vzhledem k tomu, že vyvážející výrobci nepředložili ke dvěma poznámkám, které se týkaly zdrojů pro stanovení běžné hodnoty výrobních faktorů, žádné připomínky, byly za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny následující výrobní faktory a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní faktory potrubních tvarovek

(76)

Komise do výpočtu zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních faktorů uvedených výše. Vzhledem k tomu, že veřejně dostupné finanční údaje o společnostech v Thajsku neobsahují relevantní údaje ke stanovení této částky, použila Komise finanční údaje poskytnuté spolupracujícími výrobci v Unii uvedenými v 18. bodě odůvodnění výše. Metodika je řádně vysvětlena v oddíle 3.2.2 písm. d).

(77)

Ke stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla.

(78)

Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozů ze všech třetích zemí s výjimkou ČLR a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (59). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v 59. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivňují vývozní ceny. Komise zjistila, že dovoz do Thajska z jiných třetích zemí zůstal reprezentativní v rozmezí od 14,01 % u trubkových předvalků až po 99,9 % celkového objemu dovozu u ocelového šrotu.

(79)

K výpočtu nákladů práce za hodinu použila Komise veřejně dostupné statistiky získané od thajského státního statistického úřadu (60), k výpočtu dodatečných poplatků na sociální zabezpečení hrazených zaměstnavatelem byly využity údaje od společnosti KPMG (61).

(80)

Komise použila statistiky cen elektřiny zveřejněné thajským metropolitním úřadem pro elektrickou energii (62), které platí pro celé Thajsko.

(81)

Komise použila veřejně dostupnou cenu plynu pro průmyslové odběratele v Thajsku zveřejněnou Úřadem pro energetickou politiku a plánování thajského Ministerstva energetiky (63).

(82)

Komise použila veřejně dostupnou cenu topného oleje zveřejněnou thajským Ministerstvem energetiky (64).

(83)

Komise vycházela ze sazebníku cen vody provinčního vodohospodářského úřadu (65).

(84)

Kromě výrobních faktorů shrnutých v 75. bodě odůvodnění výše byly vypočteny náklady na výrobní režii, tj. ostatní přímé výrobní náklady a veřejné služby a odpisy. Vzhledem k nedostatečné spolupráci čínských výrobců byly náklady na výrobní režii založeny na režijních nákladech výroby vykázaných výrobním odvětvím Unie, které činily 15,7 % výrobních nákladů. Tento procentní podíl byl uplatněn na nezkreslené výrobní náklady.

(85)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení zahrnuje početně zjištěná běžná hodnota nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk. Jak je uvedeno ve 40. bodu odůvodnění, Komise určila tři thajské společnosti (TTU Industrial Corporation, Thai Benkan a Awaji Material Thailand), pro které byly veřejně dostupné finanční údaje (jak byly zveřejněny v dokumentu Global Financials společností Dun & Bradstreet (66)), které bylo možné použít jako zástupný ukazatel k určení nezkreslené a přiměřené částky pro správní, prodejní a režijní náklady a zisk. Veřejně dostupné finanční informace o těchto společnostech byly zúčastněným stranám zpřístupněny jako příloha ke druhé poznámce.

(86)

Na základě výše uvedených skutečností Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(87)

Za prvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací poskytnutých výrobním odvětvím Unie o spotřebě každého výrobního faktoru (surovin, pracovní síly a energie) pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu. Tyto objemy spotřeby byly vynásobeny nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v Thajsku, jak popisují 76. a 85. bod odůvodnění.

(88)

Za druhé Komise uplatnila na nezkreslené výrobní náklady hodnotu nákladů na výrobní režii stanovenou tak, jak je popsáno v 84. bodu odůvodnění.

(89)

Kromě výrobních nákladů stanovených podle 88. bodu odůvodnění pak Komise uplatnila správní, prodejní a režijní náklady a zisk v reprezentativní zemi stanovené podle vysvětlení v 85. bodě odůvodnění. Správní, prodejní a režijní náklady a zisk vyjádřené jako procento nákladů na prodané zboží a použité na nezkreslené výrobní náklady činily 14,1 %, respektive 1,7 %. Tato úroveň zisku se považuje za nepřiměřeně nízkou, avšak jelikož dumping byl zjištěn již před připočtením přiměřeného zisku, rozhodla se Komise použít takto nízkou hodnotu, jelikož v každém případě nemá na výpočet dumpingu pro účely zjištění tohoto přezkumu žádný praktický dopad.

(90)

Vzhledem k tomu, že žádný z vyvážejících výrobců nespolupracoval, byla běžná hodnota stanovena na celostátní úrovni.

(91)

Vzhledem k nedostatku spolupráce čínských vyvážejících výrobců, v důsledku čehož nebyly k dispozici konkrétní informace o čínských cenách, byla vývozní cena stanovena na základě dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení, tj. na základě dovozních statistik databáze Eurostat Comext. Jelikož se tyto ceny vykazují na základě nákladů, pojištění a přepravného (dále jen „CIF“), byly upraveny na úroveň ceny ze závodu odečtením nákladů námořní přepravy a pojištění na základě údajů OECD (67) a nákladů vnitrozemské dopravy na základě údajů Světové banky (68).

(92)

Komise porovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení s vývozní cenou na základě ceny ze závodu. Dumpingové rozpětí zjištěné na tomto základě, vyjádřené jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, činí 100,3 %. Komise proto vyvodila závěr, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(93)

Aby posoudila pravděpodobnost přetrvání dumpingu, zkoumala Komise tyto prvky: výrobní kapacity a volné kapacity v ČLR a dále atraktivitu trhu Unie.

(94)

Vzhledem k neexistující spolupráci čínské vlády a čínských výrobců byly výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR stanoveny v souladu s dostupnými údaji a zejména informacemi, které poskytl žadatel, v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(95)

Podle údajů uvedených v žádosti výrobní kapacita potrubních tvarovek v roce 2019 objemu 890 000 tun. Žadatel rovněž spočítal, že volná výrobní kapacita v ČLR u výrobku, který je předmětem přezkumu, dosáhla v roce 2019 přibližně 197 000 tun. To odpovídá šestinásobku objemu prodeje výrobců v Unii, který směruje do Unie, a čtyřnásobku objemu spotřeby v EU.

(96)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, disponují čínští výrobci potrubních tvarovek významnou volnou kapacitou, kterou by mohli využít k výrobě potrubních tvarovek na vývoz do Unie.

(97)

Trh Unie byl pro čínské vyvážející výrobce potrubních tvarovek vždy atraktivní. Svědčí o tom jejich nepřetržitá přítomnost na trhu v Unii již od období původního šetření, jakož i úsilí vynakládané k obcházení zavedených opatření v minulosti prodejem přes Tchaj-wan, Indonésii, Šrí Lanku a Filipíny, jak je uvedeno v 2. bodě odůvodnění.

(98)

A konečně vzhledem k tomu, že kromě EU uplatňují přísná antidumpingová opatření týkající se dovozu potrubních tvarovek z ČLR také Argentina (69), Japonsko (70), Mexiko (71), Turecko (72) a USA (73), je pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, bylo by velké množství této volné kapacity přesměrováno na trh Unie.

(99)

Šetření ukázalo, že dovoz z ČLR na trh Unie během období přezkumného šetření nadále probíhal za dumpingové ceny. S ohledem na objem dovozu potrubních tvarovek do Unie během období přezkumného šetření za dumpingové ceny, velkou volnou kapacitu v ČLR a atraktivitu trhu Unie dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, na trh Unie by pravděpodobně vstupovalo značné množství potrubních tvarovek z ČLR za dumpingové ceny.

(100)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že pozbytí platnosti antidumpingových opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání dumpingu.

(101)

Během období přezkumného šetření vyrábělo v Unii obdobný výrobek osmnáct výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(102)

Komise zjistila spotřebu v Unii připočtením prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie k dovozu z ČLR a jiných třetích zemí s využitím údajů Eurostatu na úrovni kódu TARIC (integrovaný sazebník Evropské unie).

(103)

Na tomto základě se spotřeba v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii

(104)

Jelikož se potrubní tvarovky používají zejména v petrochemickém průmyslu, stavebnictví, výrobě energií, loďařství a průmyslových zařízeních k propojení trub nebo trubek, je poptávka po potrubních tvarovkách spojena zejména s činností v odvětví energetické infrastruktury, které je pak těsně svázáno s vývojem cen energií.

(105)

Proto v důsledku zvýšení cen ropy a zemního plynu v roce 2018 (74) vzrostla v roce 2018 v Unii spotřeba ve srovnání s rokem 2017 přibližně o 14 %. Po tomto zvýšení spotřeby následoval v roce 2019 pokles o 8 % (v důsledku poklesu cen ropy a zemního plynu) a mírný nárůst v období přezkumného šetření, což nicméně v rámci posuzovaného období vedlo k 7 % nárůstu spotřeby v Unii.

(106)

Komise stanovila objem dovozu na základě údajů Eurostatu.

Tabulka 3

Objem dovozu z Číny (v tunách) a jeho podíl na trhu

(107)

Během posuzovaného období se celkový objem dovozu z Číny snížil z 5 864 tun v roce 2017 na 5 192 tun v období přezkumného šetření. Čínský podíl na trhu vykazoval stejný trend a v posuzovaném období se snížil ze 13 % v roce 2017 na 10 % v období přezkumného šetření.

(108)

Komise stanovila ceny dovozu na základě údajů Eurostatu. Průměrná cena dovozu z dotčené země se vyvíjela takto.

Tabulka 4

Ceny dovozu z Číny (EUR/t)

(109)

Během posuzovaného období se průměrná dovozní cena zvýšila o 46 %, z 1 265 EUR/t v roce 2017 na 1 852 EUR/tunu v období přezkumného šetření.

(110)

Jak je uvedeno v 13. bodě odůvodnění, žádný čínský vyvážející výrobce při šetření nespolupracoval. Komise proto cenové podbízení během období šetření stanovila na základě srovnání vážené průměrné prodejní ceny, kterou výrobci v Unii zařazení do vzorku účtovali odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na trhu Unie, upravené na úroveň ceny ze závodu a průměrné ceny dovozu z dotčené země, stanovené na základě ceny CIF (náklady, pojištění a přeprava zboží) podle údajů Eurostatu s příslušnou úpravou o náklady na celní odbavení a náklady po dovozu. U čínských dovozních cen se bez zohlednění antidumpingových cel jednalo vůči prodejním cenám Unie o podbízení, a to o 16,4 %. S přihlédnutím k antidumpingovým clům vstupoval čínský dovoz na trh Unie za ceny o 28 % vyšší, než je prodejní cena v Unii.

(111)

Objem, podíl na trhu a ceny dovozu z jiných třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 5

Objem dovozu (v tunách) z jiných třetích zemí (mimo Čínu) a podíl tohoto dovozu na trhu

(112)

Dovoz z jiných třetích zemí dosahoval v období přezkumného šetření celkového objemu 13 563 tun a ve srovnání s rokem 2017 vzrostl o 29 %. K tomuto zvýšení došlo zejména mezi lety 2017 a 2018, zatímco poté objem dovozu zůstával až do konce období přezkumného šetření relativně stabilní. Nárůst dovozu se odráží v příslušném podílu na trhu, který vzrostl z 23 % v roce 2017 na 27 % v období přezkumného šetření. Průměrná dovozní cena během posuzovaného období trvale rostla a v období přezkumného šetření vzrostla ve srovnání s rokem 2017 o 19 %. Tyto ceny byly v průměru nižší než ceny výrobního odvětví Unie.

(113)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(114)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů, které předložil žadatel, a ověřených odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se týkaly všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se týkaly výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(115)

Posuzovanými makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(116)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál.

(117)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity výrobců v Unii

(118)

Výroba v Unii se v posuzovaném období zvýšila o 7 % a z velké části sledovala vývoj cen energií. Konkrétně po relativně prudkém nárůstu o 31 % v roce 2018 následoval pokles jak v roce 2019, tak v období přezkumného šetření.

(119)

Výrobní kapacita zaznamenala podobný trend jako výroba, tj. větší nárůst v roce 2018, po němž následoval pokles v roce 2019 a v období přezkumného šetření. Objem výrobní kapacity v posuzovaném období celkově vzrostl o 4 %.

(120)

Využití kapacity, pro něž byly zaznamenány podobné trendy, zůstalo během posuzovaného období velmi nízké (27–32 %). Stejně jako u předchozího šetření před pozbytím platnosti (75) je nízká úroveň využití kapacity částečně způsobena metodou výpočtu celkové kapacity, kde vykázaná kapacita představuje teoretickou maximální kapacitu (3 směny/den), což nemusí nutně přesně odrážet skutečnou kapacitu.

(121)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje výrobců v Unii a jejich podíl na trhu

(122)

Objem prodeje obdobného výrobku výrobním odvětvím Unie v posuzovaném období v zásadě sledoval vývoj na trhu a vývoj spotřeby v Unii, přičemž rostl zejména v roce 2018 a poté v období přezkumného šetření klesl téměř na úroveň roku 2017 (3 % nárůst).

(123)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu zůstal v období 2017–2018 stabilní na úrovni 65 % a poté v období přezkumného šetření klesl na 62 %. To je srovnatelné s podílem výrobního odvětví Unie na trhu ve výši 64 % v předchozím období přezkumného šetření před pozbytím platnosti (76).

(124)

Navzdory zvýšení objemu prodeje o 3 % v posuzovaném období prodej výrobního odvětví Unie nerostl stejným tempem jako poptávka, která se zvýšila o 7 %, takže podíl výrobního odvětví Unie na trhu se snížil z 65 % v roce 2017 na 62 % v období přezkumného šetření.

(125)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita výrobců v Unii

(126)

Zaměstnanost i produktivita v roce 2018 ve srovnání s rokem 2017 vzrostly a poté v období přezkumného šetření klesly na úrovně mírně nad úrovní roku 2017 (o 1 % v případě zaměstnanosti a 6 % v případě produktivity).

(127)

Dumpingové rozpětí zjištěné šetřením je v tomto případě značně vyšší než nepatrné. Dopad skutečného dumpingového rozpětí na výrobní odvětví Unie je proto podstatný, a to nejen s ohledem na ceny dovozu z dotčené země, ale také s ohledem na objem tohoto dovozu.

(128)

Výrobní odvětví Unie se navíc stále zotavuje z účinků dřívějšího dumpingu působícího újmu v důsledku dovozu potrubních tvarovek pocházejících z Ruské federace, Korejské republiky a Malajsie.

(129)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, a jednotkové náklady se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné prodejní ceny v Unii a jednotkové náklady

(130)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období zvýšila o 4 %, přičemž dosáhla nejvyšší úrovně v roce 2019 (o 9 % více ve srovnání s rokem 2017). Jednotkové výrobní náklady se od roku 2017 do roku 2018 snížily o 7 % a poté se zvyšovaly, až v období přezkumného šetření dosáhly stejné úrovně jako v roce 2017.

(131)

Průměrné náklady práce se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance

(132)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se za posuzované období zvýšily o 9 %.

(133)

Stav zásob se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Zásoby

(134)

Konečný stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v letech 2018–2019 postupně zvyšoval, zatímco v období přezkumného šetření klesl pod úroveň roku 2017 (o 3 %).

(135)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(136)

Šetření stanovilo ziskovost výrobního odvětví Unie tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřilo jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Ziskovost výrobců zařazených do vzorku byla během posuzovaného období záporná a měnila se z –22 % v roce 2017 na –12 % v období přezkumného šetření. V letech 2018 a 2019 činila –4 %, respektive –6 %, což odpovídá zvýšení poptávky doprovázené poklesem výrobních nákladů.

(137)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobního odvětví Unie financovat své činnosti. Čistý peněžní tok zůstal během celého posuzovaného období záporný, s výjimkou roku 2018 dosaženou v důsledku příznivých tržních podmínek.

(138)

Investice (zaměřené zejména na modernizaci výrobního zařízení, zvýšení kvality, produktivity a flexibility výrobního procesu) během posuzovaného období postupně klesaly a v období přezkumného šetření byly o 34 % nižší než v roce 2017. Tento trend naznačuje nejistotu na trhu vyplývající z pandemie COVID-19 a pokles poptávky způsobený nižšími cenami energií v roce 2019 a v období přezkumného šetření.

(139)

Návratnost investic z výroby a prodeje obdobného výrobku vykazovala podobný trend jako ziskovost, v roce 2018 prudce vzrostla a poté v roce 2019 a v období přezkumného šetření klesala.

(140)

Navzdory zlepšení zejména v letech příznivého tržního klimatu (např. v roce 2018, tj. před rozšířením onemocnění COVID-19 a po zvýšení investic do energetické infrastruktury díky růstu cen ropy a plynu) je situace výrobního odvětví Unie i nadále nejistá. Během posuzovaného období nemohlo dojít k plnému využití zvýšené poptávky, což vedlo ke snížení tržního podílu z 65 % na 62 %. Výrobní odvětví Unie zůstalo během celého posuzovaného období značně ztrátové. Jeho ztráty v období přezkumného šetření činily –12 %. Peněžní tok a návratnost investic byly v posuzovaném období do značné míry záporné.

(141)

Mírně zvýšená produktivita během posuzovaného období a trvale silná vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, přičemž vývoz výrobců v Unii představuje přibližně 20 % jejich celkového prodeje, s ohledem na výše uvedené skutečnosti přispěly k zachování životaschopnosti výrobního odvětví Unie a jsou důkazem pokračujícího úsilí výrobního odvětví Unie proniknout na nové trhy a udržet si konkurenceschopnost na celosvětové úrovni.

(142)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(143)

Komise následně posuzovala, zda existuje příčinná souvislost mezi dovozem z dotčené země a újmou, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo. Objem dovozu z ČLR zůstal během posuzovaného období značný, ale snížil se o 11 %. Dovozní ceny při dovozu z Číny se za posuzované období zvýšily o 46 %. S ohledem na platná opatření vstupoval tento dovoz na trh Unie s cenami o 28 % vyššími, než jsou ceny výrobního odvětví Unie, a tudíž na úrovni, která nepůsobí újmu.

(144)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že podstatná újma, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo, nemohla být způsobena dovozem z dotčené země.

(145)

V této souvislosti Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posoudila, zda by v případě zrušení opatření existovala pravděpodobnost obnovení újmy původně způsobované dumpingovým dovozem z ČLR.

(146)

Komise k ověření skutečnosti, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy původně způsobované dumpingovým dovozem z ČLR, zvážila tyto aspekty: 1) volnou kapacitu v dotčené zemi a atraktivitu trhu Unie a 2) dopad potenciálního dovozu a úrovně cen tohoto dovozu z ČLR na situaci výrobního odvětví Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(147)

Jak je zmíněno výše v 95. bodě odůvodnění, dostupná volná výrobní kapacita v Číně představovala během období přezkumného šetření čtyřnásobek spotřeby v Unii. Bez platných antidumpingových cel by se u čínského dovozu jednalo vůči cenám výrobců v Unii o podbízení, a to o 16,4 %. Vzhledem k tomu, že výpočty cenového podbízení byly založeny na prodejních cenách výrobního odvětví Unie, při nichž je výrobní odvětví ztrátové, bylo by rozpětí újmy mnohem vyšší. Je proto pravděpodobné, že v případě zrušení opatření by na trh Unie pronikal vysoký objem dumpingového dovozu za ceny působící újmu.

(148)

Pokračující zájem čínských vyvážejících výrobců o trh Unie dokládá relativně stabilní objem dovozu během posuzovaného období navzdory platným opatřením. Kromě toho bylo zjištěno, že čínští vývozci obcházejí platné antidumpingové opatření prostřednictvím čtyř různých třetích zemí, konkrétně Tchaj-wanu, Šrí Lanky, Indonésie a Filipín. Z těchto opakovaně využívaných praktik obcházení vyplývá zájem čínských vyvážejících výrobců o přístup na trh Unie bez omezení, a tedy atraktivita trhu Unie pro čínský vývoz. A konečně, jak je vysvětleno ve 104. bodě odůvodnění, řada dalších třetích zemí rovněž zavedla antidumpingová opatření týkající se dovozu potrubních tvarovek z ČLR, takže je pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, směřovalo by na trh Unie velké množství potrubních tvarovek z ČLR.

(149)

Pravděpodobný nárůst dumpingového dovozu za ceny působící újmu by vedl k dalšímu zhoršení situace výrobního odvětví Unie. Cenový tlak by výrobnímu odvětví Unie neumožnil zvýšit ceny na ziskovou úroveň a pravděpodobně by vedl k dalším finančním ztrátám a omezení výroby, nebo dokonce k uzavření závodů výrobců v Unii. Kromě toho by tento dovoz nadále přebíral podíl na trhu Unie na úkor výrobního odvětví Unie, což by vedlo k dalšímu snížení již tak nízkého využití kapacity výrobním odvětvím Unie.

(150)

Komise proto dospěla k závěru, že zrušení platných opatření by velmi pravděpodobně vedlo k obnovení újmy působené výrobnímu odvětví Unie původně zapříčiněné dovozem z ČLR ve smyslu čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(151)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření vůči Číně bylo v zájmu celé Unie. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(152)

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení předložily svá stanoviska.

(153)

Na základě toho Komise zkoumala, zda navzdory závěrům ohledně pravděpodobnosti přetrvání dumpingu a pravděpodobnosti obnovení újmy existují přesvědčivé důvody, které by mohly vést k závěru, že není v zájmu Unie stávající opatření zachovat.

(154)

Jak je uvedeno ve 140. a 142. bodě odůvodnění a jak potvrzují negativní trendy u řady ukazatelů újmy, výrobní odvětví Unie se během období přezkumného šetření nadále nacházelo ve velmi nestabilní situaci. Kromě toho byl ve 148. bodě odůvodnění vyvozen závěr, že pokud by antidumpingová opatření vůči Číně pozbyla platnosti, došlo by k obnovení vzniku újmy.

(155)

Komise se navzdory situaci na trhu Unie působící výrobnímu odvětví Unie újmu domnívala, že toto výrobní odvětví zůstává životaschopné. Nejenže jeho vývozní výkonnost zůstává nadále silná, přičemž na vývoz připadá významný podíl celkového objemu prodeje, ale úroveň produktivity se v posuzovaném období rovněž zvýšila. Výrobní odvětví Unie však stále vykazuje velmi nízkou úroveň využití kapacity a jeho ziskovost zůstává i nadále negativní.

(156)

Jakékoli další zhoršení by mělo dopad na jeho celkovou situaci a hrozilo by snížení výroby v Unii, či dokonce definitivní uzavření výrobních závodů. Lze tedy učinit závěr, že pokračování opatření vůči Číně je v zájmu výrobního odvětví Unie.

(157)

Po zveřejnění oznámení o zahájení řízení se přihlásili dva dovozci, kteří nejsou ve spojení a kteří zastupovali přibližně 6 % celkového dovozu potrubních tvarovek z Číny v období přezkumného šetření. Oba dovozci vyjádřili podporu zachování opatření. Jejich obchodní činnost týkající se dotčeného výrobku byla během období přezkumného šetření zisková. Vyvozuje se proto závěr, že z hlediska dovozců neexistují žádné přesvědčivé důvody pro neprodloužení stávajících opatření.

(158)

Po zveřejnění oznámení o zahájení řízení a během šetření se nepřihlásil žádný uživatel. Připomíná se, že potrubní tvarovky jsou pouze příslušenstvím používaným ke spojování trub nebo trubek, a proto jejich náklady představují obecně pouze malou část celkových nákladů projektu.

(159)

Proto nic nenasvědčovalo tomu, že by zachování opatření mělo negativní dopad na uživatele, který by převážil nad pozitivním dopadem opatření.

(160)

S ohledem na výše uvedené Komise dospěla k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody vyplývající ze zájmu Unie proti prodloužení stávajících antidumpingových opatření uložených na dovoz z Číny.

(161)

Z výše uvedených úvah vyplývá, že podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení by antidumpingová opatření vztahující se na dovoz některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky, použitelná podle prováděcího nařízení (EU) 2015/1934, měla být zachována.

(162)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. V návaznosti na toto zveřejnění výsledků šetření jim byla rovněž poskytnuta lhůta k vyjádření. Komise žádné připomínky neobdržela.

(163)

S ohledem na článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (77), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(164)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036.