(EU) 2021/1784Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1784 ze dne 8. října 2021 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz plochých válcovaných výrobků z hliníku pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 14. srpna 2020 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu plochých válcovaných výrobků z hliníku (dále jen „hliníkové válcované výrobky“ nebo „výrobek, který je předmětem šetření“) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“) na základě článku 5 základního nařízení (2).

(2)

V souladu s článkem 19a základního nařízení Komise dne 15. března 2021 poskytla stranám souhrn navrhovaných prozatímních cel a podrobné údaje o výpočtu dumpingového rozpětí a rozpětí dostatečného k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na zaslání připomínek k přesnosti výpočtů. Připomínky předložili tři vyvážející výrobci zařazení do vzorku (3). Komise zvážila připomínky a případně opravila chyby ve výpočtu.

(3)

Dne 12. dubna 2021 uložila Komise prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/582 (4) (dále jen „prozatímní nařízení“) prozatímní antidumpingové clo.

(4)

Po poskytnutí informací o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo uloženo prozatímní antidumpingové clo (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), žadatelé, vyvážející výrobci zařazení do vzorku, vyvážející výrobce nezařazený do vzorku, několik uživatelů v odvětví tepelných výměníků do automobilů a jeden následný uživatel, jeden uživatel v odvětví fólií, dva uživatelé v odvětví elektrolytických kondenzátorů, jeden uživatel v odvětví hliníkových kompozitních panelů, jeden uživatel v odvětví žaluzií a jeho dodavatel, obchodník, který není ve spojení, dovozce, Evropské sdružení dodavatelů automobilového průmyslu, Evropské sdružení výrobců automobilů a vláda Čínské lidové republiky písemně sdělili svá stanoviska k prozatímním zjištěním. Dva vyvážející výrobci požadovali a obdrželi další podrobnosti o výpočtu rozpětí své újmy.

(5)

Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta možnost slyšení. Komise uspořádala slyšení se třemi vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku, žadateli, společností B, dvěma uživateli v odvětví tepelných výměníků do automobilů, jedním uživatelem v odvětví fólií, jedním uživatelem v odvětví hliníkových elektrolytických kondenzátorů, obchodníkem, který není ve spojení, dovozcem, který není ve spojení, a sdružením nezávislých distributorů (EURANIMI). Na žádost skupiny Nanshan se konalo slyšení mezi skupinou Nanshan a úředníkem pro slyšení v obchodních řízeních.

(6)

Komise navrhla uspořádat slyšení se stranami, které mají opačné zájmy v odvětví plochých válcovaných výrobků z hliníku pro tepelné výměníky do automobilů (dále jen „hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů“); tj. společností Valeo Systèmes Thermiques SAS a společnostmi ve spojení (dále jen „Valeo“) a jedním výrobcem v Unii. Výrobce v Unii však s účastí nesouhlasil. Společnost Valeo nad chováním výrobce v Unii vyjádřila politování a uvedla, že její argumenty týkající se (ne)existence kapacity na trhu Unie by měly mít jako důkaz vyšší hodnotu vzhledem k tomu, že sama společnost konfrontaci s dotyčným výrobcem v Unii neodmítla.

(7)

Jak společnost Valeo uznala, slyšení s účastníky, kteří mají opačné zájmy, může být uspořádáno pouze tehdy, souhlasí-li s takovým slyšením obě strany. Jak stanoví čl. 6 odst. 6, skutečnost, že se účastník řízení odmítne tohoto jednání účastnit, není na újmu jeho práv. Tvrzení společnosti Valeo bylo proto zamítnuto.

(8)

Po poskytnutí konečných informací byla stranám, které o to požádaly, poskytnuta příležitost ke slyšení. Komise uspořádala slyšení se třemi vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku, dvěma uživateli v odvětví tepelných výměníků do automobilů a jedním dovozcem, který není ve spojení. Rovněž se konalo slyšení mezi společností Jiangsu Alcha Aluminum Group Co., Ltd. (dále jen „Jiangsu Alcha“) a úředníkem pro slyšení v obchodních řízeních na žádost tohoto vývozce.

(9)

Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování všech informací, které považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění. V tomto ohledu měla za to, že společnost Nilo Asia PTE Ltd/Lodec Metall-Handel Niederlassung Bremen der O. Wilms GMBH (dále jen „Nilo“), která se prezentovala jako dovozce, který není ve spojení, byla ve skutečnosti obchodníkem. V této souvislosti nebyla odpověď této společnosti na dotazník brána pro konečná zjištění v úvahu. Tato společnost však byla nadále považována za zúčastněnou stranu a při šetření pokračovala ve spolupráci.

(10)

Vzhledem k tomu, že zúčastněné strany měly dostatek času předložit připomínky k připomínkám jiných stran, a s výjimkou odpovědí na žádosti Komise o informace nebrala Komise pro svá konečná zjištění v úvahu podání předložená po 17. červnu 2021.

(11)

Dne 13. července 2021 Komise informovala všechny zúčastněné strany o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě hodlá uložit konečné antidumpingové clo na dovoz plochých válcovaných výrobků z hliníku pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Zúčastněné strany navíc obdržely dodatečné informace dne 13. srpna 2021 (dále jen „první poskytnutí dodatečných konečných informací“) a dne 3. září 2021 (dále jen „druhé poskytnutí dodatečných konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k těmto poskytnutým konečným a dodatečným informacím vyjádřit.

(12)

Po poskytnutí konečných informací společnost Airoldi Metalli S.p.a. (dále jen „Airoldi“) tvrdila, že její právo na obhajobu bylo porušeno, jelikož neměla možnost vyjádřit se k dokumentům, které byly zařazeny do nedůvěrného spisu den před zpřístupněním konečných informací a byly údajně zohledněny v obecném informačním dokumentu. Na tomto základě požádala o stažení obecného informačního dokumentu.

(13)

V tomto ohledu je třeba nejprve uvést, že – jak je uvedeno v 10. bodě odůvodnění – s výjimkou dokumentu t21.004671 nebyla pro účely obecného informačního dokumentu zohledněna všechna podání, na která se společnost Airoldi odvolávala, vzhledem k jejich opožděnému podání. Pokud jde o tvrzení uvedená v dokumentu t21.004671, jak je uvedeno v 527. bodě odůvodnění, jsou stejného charakteru jako tvrzení jiných zúčastněných stran, včetně společnosti Airoldi. Na tomto základě se mělo za to, že nedošlo k porušení práva společnosti Airoldi na obhajobu. Po poskytnutí konečných informací měla společnost Airoldi navíc příležitost vyjádřit se k dokumentům, které nebyly podány včas a na které se společnost Airoldi ve svém podání odvolávala.

(14)

Dne 28. července 2021 požádala Komise výrobce v Unii, dovozce, uživatele a jejich sdružení, aby poskytli informace o vývoji po období šetření, aby bylo možné včas provést posouzení podle čl. 14 odst. 4.

(15)

Připomínky zaslané zúčastněnými stranami byly v tomto nařízení posouzeny a v odůvodněných případech k nim bylo přihlédnuto.

(16)

Ve 35. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise odkázala na vzorek tří výrobců v Unii, kteří představují 35 % výroby v Unii. Tento procentní podíl vycházel z údajů za EU-28.

(17)

Jak je uvedeno v oddíle 1.9, konečné závěry tohoto šetření vycházejí z údajů za EU-27. Kromě toho, jak je uvedeno ve 191. bodě odůvodnění, některé výrobky byly z definice výrobku vyloučeny. Na tomto základě tito tři výrobci v Unii představovali více než 38 % výroby v Unii. Vzorek proto zůstal reprezentativní.

(18)

Po poskytnutí prozatímních informací podal jeden výrobce v Unii, který není zařazen do vzorku, žádost o anonymitu. Důvodem této žádosti bylo, že tato zúčastněná strana je znepokojena, že by byla vystavena přímé veřejné expozici, která by poškodila její zájmy v jiných zemích. Na základě skutečností uvedených v její žádosti týkajících se citlivých informací byla žádost o anonymitu schválena. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(19)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky týkající se tohoto oddílu, byl potvrzen 43. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(20)

Kromě dálkových křížových kontrol uvedených ve 48. bodě odůvodnění prozatímního nařízení provedla Komise další dálkové křížové kontroly uživatele Amcor Flexibles Singen GmbH (dále jen „Amcor“) se sídlem v Singenu v Německu.

(21)

Jeden vývozce, společnost Southwest Aluminium (Group) Co., Ltd (dále jen „SWA“), tvrdil, že období šetření bylo ovlivněno pandemií COVID-19 a nelze jej srovnávat s ostatními roky posuzovaného období.

(22)

Komise ve své analýze posoudila dopad pandemie COVID-19 a zabývala se připomínkami, které v tomto ohledu obdržela v oddíle 5.1.2.2 prozatímního nařízení a v oddíle 5.2.2 tohoto nařízení. Z tohoto důvodu bylo dotyčné tvrzení zamítnuto.

(23)

Jelikož ohledně období šetření a posuzovaného období nebyly předloženy další připomínky, byl 49. bod odůvodnění prozatímního nařízení potvrzen.

(24)

Od 1. ledna 2021 již není Spojené království Velké Británie a Severního Irska (dále jen „Spojené království“) součástí Evropské unie. Toto nařízení proto vychází z údajů za Evropskou unii bez Spojeného království (dále jen „EU-27“). Komise proto požádala žadatele a výrobce v Unii zařazené do vzorku, aby předložili určité části svých původních odpovědí na dotazník s údaji pouze pro EU-27. Žadatel a výrobci v Unii zařazení do vzorku předložili požadované údaje. Vzhledem k tomu, že rozdíl mezi makroekonomickými ukazateli zveřejněnými v prozatímním nařízení a makroekonomickými údaji za EU-27 je způsoben vyloučením údajů od jediného výrobce ve Spojeném království, jsou některé tabulky v tomto nařízení uvedeny v rozmezích, aby se nezveřejňovaly důvěrné informace, které se tohoto výrobce týkají.

(25)

Pokud jde o dumping, pro výpočet konečných dumpingových rozpětí se bral v úvahu pouze prodej na vývoz do EU-27 ze strany vyvážejících výrobců, kteří byli zařazeni do vzorku.

(26)

A konečně, pokud jde o posouzení zájmu Unie, Komise rovněž zjišťovala dopad vystoupení Spojeného království z EU, a to na základě odpovědí na dotazník předložených dovozci a uživateli, kteří nejsou ve spojení, konkrétně společnostmi Nova Trading S.A., Airoldi, TitanX Engine Cooling AB (dále jen „TitanX“), Multilaque SAS, Valeo, společností A a společností Amcor Flexibles Singen GmbH, a případně obdržela aktualizované údaje.

(27)

Dne 12. ledna 2021 Komise prostřednictvím poznámky ke spisu (5) , informovala společnosti a sdružení ze Spojeného království, že již nebudou považovány za zúčastněné strany v řízeních na ochranu obchodu. Žádná zúčastněná strana na toto sdělení neodpověděla.

(28)

Šetřením bylo zjištěno, že antidumpingová opatření týkající se hliníkových válcovaných výrobků a opatření proti obcházení uložená prováděcím nařízením Komise 2017/2213 (6) na dovoz některých hliníkových fólií se částečně překrývají, pokud jde o definici výrobku u dvou kódů TARIC, konkrétně pod čísly 7607119044 a 7607119071. Ačkoli je překrývání velmi malé a zahrnuje pouze svitky od 0,03 mm do 0,045 mm, jsou-li předloženy v nejméně dvou vrstvách, bylo by nezákonné uplatňovat současně a kumulativně dvě různá antidumpingová cla na tentýž výrobek. Komise se proto rozhodla opravit definici výrobku v dotčených opatřeních s cílem vyřešit tento problém a odstranit svitky od 0,03 mm do 0,045 mm, jsou-li předloženy v nejméně dvou vrstvách. Tato oprava nemá žádný významný dopad na analýzu zjištění vyplývajících z šetření.

(29)

Proto byly z definice výrobku vyloučeny výrobky z hliníku spadající pod kódy TARIC 7607119044 a 7607119071.

(30)

Jak je uvedeno v 61. až 105. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, několik stran předložilo žádosti o vyloučení těchto výrobků: plátované trubky, plátované plechy, plátované a neplátované tenké pásy (finstock) používané při výrobě natvrdo pájených hliníkových tepelných výměníků do automobilů a při výrobě chladičů baterií elektrických vozidel (dále jen „hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů“); hliníkové svitky pro výrobu potahovaných svitků a hliníkových kompozitních panelů (dále jen „kompozitní panely“); litografické desky; fólie pro baterie; konvertovaná hliníková fólie o rozměrech 30 až 60 mikronů (dále jen „ACF-30-60“) a hliníkové válcované výrobky pro použití při výrobě lamel pro žaluzie.

(31)

Po poskytnutí prozatímních informací předložilo několik stran připomínky k prozatímním zjištěním Komise, jimiž se zabývá tento oddíl níže. Kromě toho čtyři další uživatelé, tj. Amcor Flexibles Singen GmbH (dále jen „Amcor“), Hitachi ABB Power grids (dále jen „Hitachi“), TDK Foil Italy S.p.A. (dále jen „TDK IT“) a TDK Hungary Components Kft (dále jen „TDK HU“) podali další žádosti o vyloučení těchto výrobků: materiál na fólie, hliníkové válcované výrobky pro použití při výrobě silových transformátorů a hliníkové válcované výrobky pro použití při výrobě hliníkových elektrolytických kondenzátorů.

(32)

Společnost Valeo tvrdila, že podání sdružení European Aluminium (dále jen „EA“) a společnosti B po poskytnutí prozatímních informací byla předložena opožděně, s výjimkou dokumentu t21.003825. Na základě oddílů 7.ii a 8.ii oznámení o zahájení řízení společnost Valeo uvedla, že lhůta pro předložení připomínek k podáním jiných stran a předložení nových skutečností je shodná a pro její podání měla být stanovena na 10. května 2021. Na tomto základě tvrdila, že podání sdružení European Aluminium a společnosti B předložená po tomto datu by neměla být při konečných zjištěních brána v úvahu.

(33)

Komise toto tvrzení zamítla. V souladu s posledním odstavcem oddílu 8 oznámení o zahájení řízení a posledním odstavcem oddílu 5.7 téhož oznámení požádala Komise sdružení European Aluminium a společnost B o předložení dodatečných informací (7) v podobě aktualizací již předložených informací nebo podpůrných důkazů v souvislosti s některými tvrzeními a informacemi. Dodatečné poskytnutí informací bylo nezbytné pro řádné posouzení nároků jiných stran. Pokud jde o termín pro připomínky sdružení European Aluminium, Komise po obdržení řádně odůvodněné žádosti prodloužila lhůtu do 28. května 2021 (8). Tyto připomínky byly tedy podány v požadované lhůtě.

(34)

Dne 11. června 2021 předložila společnost Valeo připomínky k dokumentům ostatních stran t21.003825, t21.004224, t21.004298 a t21.004304. Vzhledem k tomu, že tyto dokumenty byly na stránkách TRON k dispozici více než 7 dnů před podáním společnosti Valeo, byla Komise toho názoru, že nebyly předloženy včas.

(35)

Po poskytnutí konečných informací společnost Valeo tvrdila, že odůvodnění Komise, proč považuje její připomínky ze dne 11. června za opožděné podání, bylo rozporuplné, nepodložené a v rozporu s právem společnosti Valeo na obhajobu. Společnost zejména tvrdila, že Komise považovala podání za pozdě učiněné, ale přesto se jejími připomínkami zabývala, proto společnost Valeo nemohla posoudit, zda byly připomínky považovány za přípustné v plném rozsahu a byly Komisí vzaty v úvahu. Společnost Valeo dále odkázala na druh dokumentů, které předložilo sdružení European Aluminium a společnost B; tj. „připomínky“, „zpráva ze slyšení / podání“, „podání“ a „protiargumenty“. Tvrdila, že sedmidenní lhůta pro vyjádření připomínek k informacím poskytnutým jinými zúčastněnými stranami v reakci na zveřejnění prozatímních informací uvedených v bodě 8.ii oznámení o zahájení řízení se nevztahuje na její podání, které obsahovalo vyvrácení protiargumentů a připomínek k nově předloženým informacím.

(36)

V tomto ohledu měla Komise za to, že sedmidenní lhůta uvedená v bodě 8.ii oznámení o zahájení řízení platila stejně jak pro připomínky k podání jiných stran, tak i a na vyvrácení připomínek jiných stran. V tomto konkrétním ohledu Komise potvrdila, že podání společnosti Valeo nebylo učiněno včas. V každém případě, jak je uvedeno v 10. bodě odůvodnění, Komise zvážila všechna podání, která obdržela do 17. června 2021. Vzhledem k tomu, že Komise zohlednila připomínky společnosti Valeo ze dne 11. června a poskytla společnosti Valeo příležitost vyjádřit se v tomto ohledu ke zjištěním Komise, nedomnívala se, že bylo porušeno právo společnosti Valeo na obhajobu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(37)

Společnost Valeo rovněž tvrdila, že společnosti B bylo údajně poskytnuto velmi velkorysé a nepřiměřeně dlouhé prodloužení sedmidenní lhůty. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že protiargumenty společnosti B byly předloženy ve lhůtě sedmi dnů jako připomínky k připomínkám jiných stran, jakmile byly připomínky jiných stran k dispozici ve veřejně přístupném spisu, a že prodloužení lhůty nebylo umožněno. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(38)

Společnost Valeo rovněž namítala, že Komise citovala některé dokumenty, které nebyly zveřejněny v záznamech, a tvrdila, že to představuje porušení jejích procesních práv, neboť měla za to, že podání sdružení European Aluminium (t21.004221) bylo učiněné pozdě, je tedy nepřípustné, a proto je další protiargumentace bezpředmětná. Společnost Valeo dále odkázala na oddíl 9 oznámení o zahájení řízení a měla za to, že sdružení European Aluminium bylo svévolně a diskriminačním způsobem zvýhodněno, když byla lhůta pro vyjádření připomínek k připomínkám jiných stran prodloužena o osmnáct dnů, zatímco ostatním stranám bylo obecně poskytnuto prodloužení o sedm dnů.

(39)

Tvrzení společnosti Valeo týkající se dostupnosti některých dokumentů bylo shledáno legitimním, jelikož uvedené dokumenty nebyly po poskytnutí konečných informací zpřístupněny stranám v rámci veřejně přístupného spisu, a to neúmyslně. Mezitím byly tyto dokumenty přidány do veřejně přístupného spisu. Pokud jde o tvrzení společnosti Valeo týkající se nepřípustnosti připomínek a posouzení těchto připomínek, Komise uvedla, že společnost Valeo měla dostatek času na to, aby vyjádřila připomínky k připomínkám ostatních stran, včetně podání sdružení European Aluminium, a že ve skutečnosti vyjádřila připomínky k jiným podáním, která byla předložena několik dní po podání sdružení European Aluminium. Kromě toho Komise posuzuje každou žádost o prodloužení lhůty jednotlivě, neboť důvody pro žádost o toto prodloužení jsou u jednotlivých společností specifické a Komise byla toho názoru, že okolnosti, na které se odvolávalo sdružení European Aluminium, byly takové povahy, že umožnily prodloužení požadované lhůty. Komise ve skutečnosti neodmítla žádnou žádost o prodloužení lhůty v rámci připomínek po poskytnutí konečných informací. V tomto ohledu se Komise nedomnívala, že by svévolně a diskriminačním způsobem upřednostňovala sdružení European Aluminium. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(40)

Po poskytnutí konečných informací požádala společnost Valeo Komisi, aby zvážila její podání učiněná mezi 11. červnem a 11. červencem 2021 (9). Komise souhlasila a tyto připomínky byly vzaty v úvahu.

(41)

Ve stejném smyslu společnost TitanX po uplynutí lhůty pro vyjádření připomínek k informacím poskytnutým jinými zúčastněnými stranami v reakci na zveřejnění prozatímních informací tvrdila, že připomínky předložené společností B (10) nebyly předloženy včas a nemohly být prověřeny. Vyzvala Komisi, aby svá zjištění založila na informacích předložených zúčastněnými stranami do 10. května 2021. Společnost TitanX tvrdila, že pokud by Komise založila svá zjištění na opožděném podání společnosti B, měla by rovněž zvážit informace, které tato společnost předložila k vyvrácení argumentů společnosti B. Dále společnost TitanX tvrdila, že podání společnosti B porušilo právo jiných zúčastněných stran na obhajobu, jelikož neurčilo dokumenty, které vyvrací, ani společnost, na kterou tyto připomínky cílily.

(42)

V této souvislosti, a jak je uvedeno v 10. bodě odůvodnění, Komise pro své poskytnutí konečných informací nezohledňovala podání předložená po 17. červnu. Aby však bylo zajištěno právo všech zúčastněných stran na obhajobu, byly připomínky společnosti TitanX předložené dne 21. června 2021 vzaty v příslušných případech v úvahu jako připomínky po poskytnutí konečných informací. Komise proto potvrdila, že vzala v úvahu všechna podání učiněná zúčastněnými stranami dle tohoto nařízení.

(43)

Pokud jde o právo na obhajobu, Komise se nedomnívala, že by podání společnosti B porušovalo právo jiných stran na obhajobu. Naopak, podání společnosti B tím, že konkrétně neurčilo jiné zúčastněné strany, zajistilo, že obchodní tajemství, jejichž zveřejnění by mohlo některou ze stran nebo obě strany poškodit, nebyla zveřejněna. Vzhledem k tomu, že počet stran tohoto šetření působících v odvětví hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů je omezený, a vzhledem k tomu, že připomínky předložené společností B byly dostatečně konkrétní, aby jiným stranám umožnily přiměřeně pochopit jejich podstatu, se Komise rovněž nedomnívala, že by tyto připomínky porušovaly právo jiných zúčastněných stran na obhajobu. Z tohoto důvodu bylo dotyčné tvrzení zamítnuto.

(44)

Po poskytnutí prozatímních informací byly obdrženy připomínky od tří uživatelů, sdružení dodavatelů automobilů, Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA), společnosti BMW, jednoho vývozce nezařazeného do vzorku, společnosti Shanghai Huafon Aluminium Corporation (dále jen „Huafon“) a sdružení European Aluminium.

(45)

Různé strany tvrdily, že hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů a další hliníkové válcované výrobky spadající do definice komodity patří do různých tříd výrobků, neboť mají odlišné vlastnosti, pokud jde o slitiny, mají různé postupy výzkumu a vývoje i validace. Vyvážející výrobce Huafon tvrdil, že 95 % systémů HVACR (11) a jiných aplikací nepoužívá pájení jako spojovací technologii pro hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky a je výsledkem odlišného výrobního procesu. Rovněž tvrdil, že aplikace tepelných výměníků v systémech HVACR a v jiném segmentu nepoužívají plátované tenké pásy ani plátované trubky. Tentýž vyvážející výrobce tvrdil, že velmi vysoký podíl evropského prodeje hliníkových válcovaných výrobků je tvořen standardními výrobky vymezenými v podnětu, což je v rozporu s tvrzením Komise v 69. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že většina hliníkových válcovaných výrobků má své vlastní specifikace v závislosti na použití nebo požadavcích dotčeného konečného uživatele. Společnost Huafon dodala, že výrobci v Unii nejsou ochotni dodávat jedinečné výrobky, které vyvážejí.

(46)

Tyto strany rovněž tvrdily, že uvedené rozdíly vedou k nedostatečné zaměnitelnosti.

(47)

Komise odkázala na své počáteční posouzení, že hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů mají stejné základní chemické, technické a fyzické vlastnosti jako ostatní hliníkové válcované výrobky spadající do rozsahu šetření (viz 67. až 68. bod odůvodnění prozatímního nařízení). Kromě toho jsou tyto výrobky podobné hliníkovým válcovaným výrobkům pro tepelné výměníky, které rovněž spadají do rozsahu šetření. Používají se pro jiné aplikace, jako jsou systémy HVACR, které jsou tvořeny podobnými slitinami (ať už plátovanými či neplátovanými) a vyrábějí se na stejném výrobním zařízení. Jak je uvedeno v 73. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a potvrzeno sdružením European Aluminium, hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů nejsou jedinými výrobky prodávanými dodavatelům pro automobilový průmysl na prvním stupni (tj. největším na trhu), které jako mnoho jiných výrobků musí projít procesem výzkumu, vývoje a validace.

(48)

Tvrzení společnosti Huafon týkající se systémů HVACR nebyla doložena. V každém případě důkazy obsažené ve spisu prokazují, že hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů a hliníkové válcované výrobky pro systémy HVACR mají stejné základní chemické, technické a fyzické vlastnosti a že jsou vyráběny za použití stejného výrobního zařízení. Kromě toho, veřejně dostupné zdroje (12) jsou v rozporu s tvrzením, že válcované výrobky z hliníku pro systémy HVACR nepoužívají pájení jako spojovací technologii. Společnost Huafon rovněž neposkytla žádné důkazy na podporu tvrzení, že velmi vysoký podíl evropského prodeje hliníkových válcovaných výrobků byl tvořen standardními výrobky ani že její výrobky nemohly být výrobním odvětvím Unie vyráběny nebo nahrazeny jinými výrobky.

(49)

Pokud jde o zaměnitelnost, Komise odkázala na 70. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Podobně jako ostatní výrobky zahrnuté do definice výrobku nemusí být hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů zaměnitelné s jinými hliníkovými válcovanými výrobky, protože mohou mít své vlastní specifikace v závislosti na aplikaci nebo požadavcích dotčeného konečného uživatele. Jak však uvedlo sdružení European Aluminium, nečiní je to jedinečnými ani to neznamená, že nemají stejné základní fyzické, chemické a technické vlastnosti jako jiné výrobky, které spadají do rozsahu šetření. Sdružení European Aluminium v tomto ohledu rovněž tvrdilo, že hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů jsou vzájemně zaměnitelné s jinými hliníkovými válcovanými výrobky pro tepelné výměníky, neboť jsou podobné v chemickém složení a/nebo pokud jde o jejich specifikace v rámci technických tolerancí, které se týkají konkrétních aplikací. Na tomto základě byla tato tvrzení zamítnuta.

(50)

Společnosti TitanX a Valeo tvrdily, že v souladu se stávající judikaturou (13) by Komise neměla přikládat rozhodující význam existenci údajně totožných základních fyzických, technických a chemických vlastností obou tříd výrobků. Tytéž strany rovněž tvrdily, že Komise nevysvětlila, které další skutečnosti jsou rozhodující pro závěr o existenci stejných základních rysů mezi oběma třídami výrobků.

(51)

Na úvod je třeba připomenout, že základní nařízení přímo nedefinuje pojem „dotčený výrobek“ a že Komise má v této oblasti značný prostor pro rozhodování, a to pouze za předpokladu, že „podmínka týkající se stejnorodosti výrobku považovaného za dumpingový by tak neměla být z výkladu základního nařízení zcela vyloučena“ (14). Kromě toho judikatura, na kterou se zúčastněné strany odvolávají, uvádí, že fyzické, technické a chemické vlastnosti jsou „přirozeně důležité“, ale nejsou nezbytně prioritní. Komise se může vskutku opřít o řadu činitelů, které jsou však pouze orientační, a je povinna určit dotčený výrobek na základě všech těchto kritérií. Důležité je, že z uvedeného nutně vyplývá, že výrobky, které nejsou totožné, mohou být seskupeny podle stejné definice dotčeného výrobku, a přezkum, zda byl konkrétní výrobek zahrnut oprávněně, musí být založen na vlastnostech dotčeného výrobku, jak jsou definovány Komisí (15). Ve své analýze v projednávané věci Komise nevycházela pouze ze skutečnosti, že hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů mají stejné základní fyzické, technické a chemické vlastnosti jako ostatní hliníkové válcované výrobky. Komise totiž zjistila, že:

(52)

Na tomto základě bylo tvrzení společností TitanX a Valeo zamítnuto.

(53)

Různé strany tvrdily, že posouzení výrobní kapacity v Unii provedené Komisí vycházelo z nesprávných skutečností a postrádalo odůvodnění. Uvedly, že závěry nebyly podloženy žádnými důkazy ani nebyly dostatečně odůvodněny a že ostatní zúčastněné strany se k těmto údajům nemohly vyjádřit.

(54)

Společnosti TitanX a Valeo tvrdily, že Komise se neměla spoléhat na rozhodnutí GŘ COMP týkající se akvizice společnosti Impexmetal společností Gränges, neboť toto rozhodnutí předpokládalo existenci dalších dodavatelských stran, včetně čínských výrobců, a situace na trhu hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů se výrazně změnila, jelikož dodavatelé z EU nemají dostupnou kapacitu a čínští dodavatelé už po uložení antidumpingových opatření nepředstavují schůdnou možnost dodávek.

(55)

Zjištění Komise, že výrobní odvětví Unie má dostatečnou kapacitu k uspokojení současné poptávky, jak je uvedeno v 75. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, není založeno pouze na rozhodnutí Komise o fúzi společností Gränges a Impexmetal (16). Opíralo se totiž také o další informace (17), které již byly ve spisu obsaženy v okamžiku, kdy Komise dospěla ke svým předběžným závěrům (a které byly potvrzeny výše uvedeným rozhodnutím Komise). Kromě toho vycházelo z dodatečných informací dodaných po poskytnutí prozatímních informací, které potvrdily a podpořily posouzení Komise. Je třeba poznamenat, že zúčastněné strany měly možnost se k těmto novým informacím vyjádřit (18).

(56)

Společnost Valeo rovněž tvrdila, že Komise ignorovala rozsáhlé informace poukazující na nedostatek dostupné kapacity v prozatímním nařízení. Společnosti Valeo a TitanX rovněž poskytly další dokumenty poukazující na delší dodací lhůty a problémy s kapacitou ve formě výpisů z elektronické pošty. V tomto ohledu výrobní odvětví Unie tvrdilo, že mírně prodloužené dodací lhůty a dočasné problémy s kapacitou souvisely s náhlým a silným oživením po pandemii COVID-19. To vedlo k celkovému zvýšení poptávky. K dalšímu zvýšení poptávky v EU rovněž přispěly další skutečnosti, jako je nedostatek kontejnerů v ČLR. Výrobní odvětví Unie rovněž vysvětlilo, že požadované objemy překročily ty, které byly dohodnuty, a že vzhledem k situaci po pandemii COVID-19 nelze tento nárůst poptávky okamžitě absorbovat, aniž by došlo ke zvýšení potřeby pracovní síly. Za tímto účelem výrobní odvětví Unie prohlásilo, že k určení očekávaného objemu a požadované pracovní síly potřebuje střednědobý výhled v podobě podepsaných smluv, a nikoli okamžité objednávky. Výrobní odvětví Unie rovněž poskytlo uspokojivé vysvětlení, z něhož vyplývá, že některé výpisy z elektronické pošty poskytnuté uživateli mohly být nesprávně interpretovány jako známky strukturálního nedostatku kapacity, ale ve skutečnosti souvisely se situací dočasného nedostatku.

(57)

Po poskytnutí konečných informací společnost Valeo tvrdila, že ji nelze vinit z toho, že požadovala objemy, které přesahují rámec smluvních ujednání, a že vzhledem k prudkému nárůstu poptávky v odvětví elektrické mobility je stále více zapotřebí hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů. Společnost Valeo rovněž dodala, že neschopnost výrobního odvětví Unie rychle se přizpůsobit rostoucí poptávce byla nejvíce patrným znakem omezení hlavních a strukturálních kapacit, kterému výrobní odvětví Unie čelí.

(58)

V tomto ohledu, i kdyby Komise zvážila tvrzení o vývoji po období šetření, měla za to, že výrobní odvětví Unie se přizpůsobuje růstu poptávky a že omezení kapacity jsou dočasné povahy. Tato tvrzení skutečně ukázala, že uživatelé vyjednávali s výrobním odvětvím Unie nové smlouvy. Z tohoto důvodu bylo dotyčné tvrzení zamítnuto.

(59)

Výrobní odvětví Unie navíc tvrdilo, že hlavní uživatelé hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů, kteří poukazovali na nedostatečnou kapacitu, nepředložili žádosti o cenové nabídky týkající se dodatečných objemů, které mají být dodány nad rámec již existujících smluvních objemů pro většinu dodavatelů hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů. Toto tvrzení zpochybňuje existenci nedostatku dostupných kapacit. Komise v každém případě uvedla, že z informací obsažených ve spisu vyplývá, že někteří uživatelé by mohli od výrobního odvětví Unie získat nebo plánují získat dodávky dodatečných množství. Komise proto odmítla tvrzení, že výrobní odvětví Unie nemá dostatečnou výrobní kapacitu.

(60)

Po poskytnutí konečných informací společnost Valeo vysvětlila, že skutečnost, že nerozeslala formální žádosti o cenové nabídky, souvisela s četnými odmítnutími, se kterými se setkala, a proto očekávala zápornou odpověď. Společnost Valeo dále tvrdila, že zahájila jednání o dodávkách hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů s výrobcem v Unii.

(61)

V tomto ohledu měla Komise za to, že připomínka společnosti Valeo je spekulativní a nelze ji považovat za podpůrný důkaz související se žádostí o cenové nabídky. Komise rovněž uvedla, že jednání, na které společnost Valeo odkazovala, se netýkala dodatečných objemů, ale prodloužení smlouvy po období šetření, a tato tvrzení byla tudíž zamítnuta.

(62)

Po uplynutí lhůty pro podání připomínek k informacím poskytnutým jinými zúčastněnými stranami v reakci na zveřejnění prozatímních informací společnost TitanX tvrdila, že podmínky její nové smlouvy jsou méně výhodné než u smluv v minulosti a že nová smlouva nevyřešila problémy představované vstupem prozatímních antidumpingových cel v platnost. Rovněž tvrdila, že nová smlouva plně neřeší otázku dodávek, jelikož společnost TitanX by musela po určitou dobu nadále získávat dodávky z ČLR za uměle vysoké ceny.

(63)

Po uplynutí lhůty pro připomínky k informacím poskytnutým jinými zúčastněnými stranami v reakci na zveřejnění prozatímních informací společnost Valeo zopakovala, že výrobci v Unii nejsou schopni uspokojit celou poptávku EU po hliníkových válcovaných výrobcích pro tepelné výměníky do automobilů, a poskytla citlivé dokumenty popisující některé otázky kapacity a obchodní chování.

(64)

Po poskytnutí konečných informací společnost TitanX tvrdila, že problém s kapacitou, kterému čelí výrobní odvětví Unie, by neměl být vzhledem k době jeho trvání považován za dočasný. Informovala o dalších nedávných problémech, které měly dopad na její dodavatelský řetězec, a stěžovala si na oportunistické a zneužívající chování některých velkých výrobců v Unii.

(65)

Po poskytnutí konečných informací společnost Valeo tvrdila, že důvody, které Komise uvedla k vyvrácení tvrzení společnosti Valeo o nedostatečné kapacitě (oživení po pandemii COVID-19, náklady na přepravu a nedostupnost surovin), se nezabývaly řadou případů, které údajně poukazují na chronické a systémové problémy s kapacitou, které výrobci v Unii mají.

(66)

V tomto ohledu se Komise i při zvažování tvrzení o vývoji po období šetření domnívala, že vzhledem k jeho době trvání nemá situace popsaná společnostmi TitanX a Valeo systémovou, chronickou nebo strukturální povahu, ale spíše jde o dočasnou situaci, která výrobnímu odvětví Unie dává možnost přizpůsobit se nové situaci na trhu v souvislosti se silným hospodářským oživením po skončení pandemie COVID-19. To dokládá i situace popsaná v 61. bodě odůvodnění, která poukazuje na dočasný problém spojený s uložením prozatímních antidumpingových opatření. Komise proto potvrdila svá zjištění na základě důkazů během období šetření a toto tvrzení zamítla.

(67)

Pokud jde o ostatní uvedené otázky, i když Komise zvážila informace o vývoji po období šetření, nedomnívala se, že by odpovídal neobvyklému vývoji obchodních vztahů obecně, ale spíše postupům vyjednávání v období napětí na trhu. Zjištění učiněná na základě důkazů během období šetření by se tedy nezměnila. V každém případě, jak je uvedeno v 552. bodě odůvodnění, je třeba připomenout, že účelem antidumpingových opatření je obnovit spravedlivé a rovné podmínky, jejichž výsledkem je obvykle zvýšení cen na trhu Unie.

(68)

Kromě toho, jak je uvedeno v 56. bodě odůvodnění, Komise neuplatnila důvody, jako jsou náklady na dopravu a nedostupnost surovin, aby vyvrátila tvrzení společnosti Valeo o nedostatečné kapacitě. Jak je uvedeno ve 152. bodě odůvodnění, tyto skutečnosti byly použity k vysvětlení nedávného zvýšení cen, nikoli nedostatku kapacity. Komise naopak při vysvětlení současné situace na trhu vycházela z hospodářského oživení po pandemii COVID-19. Na tomto základě byla tato tvrzení zamítnuta.

(69)

Po poskytnutí konečných informací společnost Valeo rovněž tvrdila, že Komise nezohlednila všechny existující důkazy a neposkytla dostatečné a konzistentní odůvodnění na podporu svých zjištění o kapacitě pro hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů. Dodala, že Komise má povinnost zohlednit všechny existující protichůdné údaje a rozhodnout, které z nich mají nejvyšší důkazní hodnotu. Společnost Valeo si zejména nejprve stěžovala na údajně „mimořádně“ nedostatečná veřejná shrnutí některých dokumentů (19), které Komise použila pro svá zjištění. V tomto ohledu se společnost Valeo domnívala, že použití takto upravených informací představuje porušení práva společnosti Valeo na obhajobu. Společnost Valeo dále tvrdila, že využití výrobní kapacity na 54 %, které výrobní odvětví Unie vykázalo u hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů v roce 2020, je v rozporu s údajnými „dočasnými“ problémy s kapacitou, které se vyskytly v první polovině roku 2021, a nelze jej vysvětlit „výrazným a silným oživením po pandemii COVID-19“. V tomto ohledu společnost Valeo poukázala na újmu, kterou si výrobní odvětví Unie způsobilo samo, když údajně nebylo v roce 2021 schopno dodávat, zatímco v roce 2020 mělo tak nízkou míru využití.

(70)

Komise nesouhlasila a dospěla k závěru, že vzala v úvahu všechny relevantní existující důkazy, aby na základě dostatečného a důsledného odůvodnění dospěla k smysluplným a nestranným závěrům. Za prvé měla Komise za to, že veřejně přístupná verze dokumentů, o něž se opírala, obsahovala shrnutí citlivých informací, které všem zúčastněným stranám umožnilo přiměřeně se s nimi seznámit. Komise rovněž konstatovala, že společnost Valeo nepožadovala revidovanou veřejně přístupnou verzi těchto dokumentů. V tomto ohledu se Komise nedomnívala, že bylo porušeno právo společnosti Valeo na obhajobu. Pokud jde o míru využití kapacity a údajnou újmu, kterou si výrobní odvětví způsobilo samo, je třeba nejprve poznamenat, že jak je uvedeno ve 117. bodě odůvodnění, Komise se při posuzování výrobní kapacity nespoléhala na podání sdružení European Aluminium, které uvádělo využití kapacity v roce 2020 ve výši 54 %, ale konzervativně se spoléhala na dodávky od výrobního odvětví Unie. Dále je třeba poznamenat, že rozpor popsaný společností Valeo odpovídá dvěma různým rokům (2020 oproti 2021), kdy se hospodářská situace výrazně lišila, což vedlo k velmi rozdílným úrovním růstu a poptávky po hliníkových válcovaných výrobcích.

(71)

Společnost TitanX navíc zpochybnila některá prohlášení společnosti B týkající se údajných obtíží při získávání dodávek z ČLR v důsledku takových činitelů, jako je nedostatek kontejnerů nebo potíže s dodávkami u čínských dodavatelů. Zpochybnila rovněž tvrzení, že se situace společnosti B v oblasti dodávek zlepšila a že výrobci tepelných výměníků nevyčerpali možnosti, jak nalézt další zdroje dodávek od jiných výrobců v Unii, nebo že požadované objemy pro rok 2022 budou nižší než v roce 2021.

(72)

Komise se domnívala, že nepodložená a protichůdná tvrzení společnosti B a následné protiargumenty společnosti TitanX se týkaly skutečností specifických pro danou společnost v rámci obchodního vztahu, které Komise nemohla ověřit.

(73)

Společnost Valeo rovněž tvrdila, že sdružení European Aluminium uvedlo Komisi v omyl ohledně své dostupné kapacity na základě nepravdivých podání v tomto smyslu. Sdružení European Aluminium tvrdilo, že tvrzení společnosti Valeo týkající se jeho podání jsou nepravdivá a nepřijatelná. Namítalo rovněž, že tato tvrzení nebyla doložena důkazy ve veřejně přístupném spisu. Komise potvrdila připomínku sdružení European Aluminium a tvrzení společnosti Valeo v tomto ohledu zamítla.

(74)

Různé zúčastněné strany tvrdily, že investice výrobního odvětví Unie nebudou dostatečné k pokrytí předpokládaného nárůstu poptávky způsobeného přechodem z vozidel s vnitřním spalovacím motorem na elektrická/hybridní vozidla do roku 2026. Ve stejné souvislosti bylo sdružení ACEA toho názoru, že zvýšení poptávky by problémy s kapacitou ještě zhoršilo.

(75)

Společnost TitanX tvrdila, že neexistuje dostatečná kapacita pro dodávky hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů k výrobě chladicích roztoků hnacího ústrojí pro užitková vozidla. Očekává se, že poptávka po tomto výrobku v roce 2021 poroste a že tento trend bude pokračovat i v roce 2022.

(76)

V tomto ohledu předložila společnost Valeo a výrobní odvětví Unie prognózu spotřeby do roku 2026, pokud jde o hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů. Tyto prognózy byly založeny na počtu lehkých vozidel podle typu motoru, která mají být vyrobena, a na hmotnosti, kterou hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů budou představovat pro každý typ motoru (s vnitřním spalováním, elektrický, plně hybridní, plug-in hybridní, s technologií mild-hybrid atd.).

(77)

Na základě prognózy výrobního odvětví Unie se očekává, že spotřeba hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů nebo poptávka po nich vzroste z [195–215] (20) tisíc tun v roce 2019 na [220–270] tisíc tun v roce 2026, což odpovídá celkovému nárůstu o 28 %. Ve svých podrobných výpočtech výrobní odvětví Unie transparentním způsobem poskytlo údaje o hmotnosti hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů pro jeden automobil (na základě tržních informací poskytnutých členy sdružení European Aluminium) a očekávaném objemu výroby vozidel podle typu motoru (na základě dokumentu společností Ducker Frontier / LMC Automotive (21) ze srpna 2020). Společnost Valeo poté pouze uvedla, že celková dostupná kapacita Unie bude v období 2021–2027 v průměru o 17 % nižší než poptávka, aniž by poskytla další informace, ke kterým by se ostatní strany mohly vyjádřit.

(78)

Jak je uvedeno ve 34. bodě odůvodnění, podání společnosti Valeo ze dne 11. června 2021 nebylo předloženo včas, přičemž část vznesených připomínek se týkala dokumentu o prognózách kapacity a dodávek (22), který sdružení European Aluminium přidalo do spisu před poskytnutím prozatímních informací a ke kterému již měla společnost Valeo přístup.

(79)

Ve svých dalších připomínkách souhlasila společnost Valeo s objemem spotřeby za rok 2019 a domnívala se, že je platný i pro rok 2021. Společnost Valeo se však domnívala, že rozdělení objemu výroby mezi vozidla s vnitřním spalovacím motorem a ostatní hybridní vozidla (přibližně 50 % oproti 50 %) ze strany sdružení European Aluminium je nesprávné, neboť podíl hybridních vozidel by byl v roce 2026 mnohem vyšší (přibližně 73 % oproti 27 %). V tomto ohledu odkázala na IHS Markit, společnost poskytující informace o trhu, se kterou údajně konzultuje celý automobilový průmysl, kterou použila ve své prognóze (23). Nebylo však možné zjistit, zda byly tyto informace společností IHS poskytnuty. V každém případě jsou výpočty společnosti Valeo, které se týkají podílu vozidel s vnitřním spalovacím motorem v roce 2026, na základě prognózy sdružení European Aluminium nepřesné. Sdružení European Aluminium totiž předpokládá, že vozidla s vnitřním spalovacím motorem budou představovat 40 % (a nikoli 50 %) výroby. Tvrzení společnosti Valeo, že celková prognóza výroby od sdružení European Aluminium by byla kolem 16 milionů vozidel v roce 2026, je rovněž nesprávné, jelikož sdružení European Aluminium nahlásilo pro toto období celkovou produkci ve výši přibližně 20 milionů vozidel.

(80)

Při hledání jiného zdroje informací Komise konzultovala článek zveřejněný skupinou Boston Consulting Group („BCG“) (24), který poskytlo Evropské sdružení dodavatelů automobilového průmyslu (CLEPA) a který potvrdil, že v nadcházejících letech vzroste podíl vozidel, které nemají vnitřní spalovací motor. Podle tohoto zdroje se předpokládaný tržní podíl vozidel s vnitřním spalovacím motorem (na naftu a benzin) v roce 2025 sníží na 36 %, což je mnohem blíže údaji sdružení European Aluminium než společnosti Valeo. Komise proto dospěla k závěru, že prognózy budoucího vývoje na trhu sdružení European Aluminium, pokud jde o vozidla s vnitřním spalovacím motorem, odrážejí očekávané budoucí trendy v příštích pěti letech mnohem přesněji.

(81)

Společnost Valeo rovněž tvrdila, že sdružení European Aluminium se domnívalo, že vozidla s vnitřním spalovacím motorem a hybridní vozidla vyžadují stejný objem hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů, což je údajně v rozporu s informacemi sdílenými mezi společnostmi B a Valeo, které poukazují na vyšší hmotnost hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů a jejich vyšší potřebu pro hybridní vozidla než pro vozidla s vnitřním spalovacím motorem.

(82)

V tomto ohledu je třeba nejprve poznamenat, že sdružení European Aluminium rozlišovalo ve spotřebě hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů mezi vozidly s vnitřním spalovacím motorem a hybridními vozidly a mělo za to, že hybridní vozidla budou vyžadovat v průměru více hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů než vozidla s vnitřním spalovacím motorem. Za druhé, informace sdílené mezi výrobci v Unii, společnostmi B a Valeo, nelze považovat za reprezentativní pro určení skutečného rozdílu mezi standardními vozidly s vnitřním spalovacím motorem a hybridními vozidly. Tyto informace se totiž týkají pouze určitého výrobku používajícího hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů (chladiče), přičemž uvedená množství představují jen nevýznamnou část objemu nákupu společnosti Valeo v roce 2019 nebo v období šetření. Rovněž nebylo možné zjistit dopad velikosti projektu a možné zvýšení počtu kusů objednaných následným uživatelem původního zařízení. Za třetí, šetření ukázalo, že hmotnost hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů na jeden model se bude lišit v závislosti na typu hybridního vozidla (mild hybrid / plug-in / full hybrid). Vozidla s technologií „mild hybrid“ ve skutečnosti vyžadují pouze o něco více hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů než vozidla s vnitřním spalovacím motorem a do roku 2026 budou představovat významný podíl vozidel, která nemají vnitřní spalovací motor. Na tomto základě a vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se množství hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů požadovaného pro každý typ vozidla, měla Komise za to, že odhad sdružení European Aluminium týkající se poměru spotřeby u různých typů vozidel je přiměřený.

(83)

Pokud jde o stávající kapacity a dodatečné investice do kapacit, některé strany tvrdily, že by Komise neměla extrapolovat údaje výrobce v Unii zařazeného do vzorku společnosti Elval na celé výrobní odvětví Unie. Společnost Valeo rovněž tvrdila, že na základě „mimořádně přesných a konzervativních údajů“ nebyl investiční plán předložený společností B dostatečný k pokrytí předpokládané poptávky po hliníkových válcovaných výrobcích pro tepelné výměníky do automobilů v letech 2022 až 2025 na základě prognózy spotřeby. Sdružení CLEPA zase tvrdilo, že výrobní odvětví Unie své investice do rozšíření kapacity nepodložilo přesvědčivými důkazy ani dostatečným odůvodněním. Společnost Valeo rovněž tvrdila, že prohlášení společnosti B, že se v současné době blíží maximální kapacitě strojového parku, je v rozporu s oznámeným využitím kapacity uvedeným v dokumentu t21.004224, kde společnost B předkládá prognózu využití kapacit na rok 2021 na [80–88 %].

(84)

Za prvé je třeba poznamenat, že Komise neprovedla extrapolaci údajů společnosti Elval na výrobní odvětví Unie a tyto informace posoudila pouze pro společnost Elval. Kromě toho, pokud jde o údaje společnosti B, společnost Valeo vycházela z nesprávného předpokladu týkajícího se přidělování výrobních kapacit hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů. Ve skutečnosti považovala přidělení kapacity [60–70 %] pro tepelné výměníky použitelné pouze v roce 2021 jako platné pro celé období 2022–2026, zatímco společnost B uvedla, že dodatečná instalovaná kapacita bude přidělena pro tepelné výměníky v závislosti na obchodních podmínkách, ale přinejmenším poroste spolu s poptávkou. Společnost Valeo tak podhodnotila instalaci dodatečné kapacity pro tepelné výměníky o [30–40 %].

(85)

V návaznosti na připomínky sdružení CLEPA Komise požádala výrobní odvětví Unie, aby doplnilo citlivé informace, které jsou již ve spisu k dispozici ve formě odpovědí na dotazník, výsledků výjezdního auditu a dalších citlivých dokumentů, o dodatečné důkazy, které mají k dispozici další strany, a aby objasnilo určité číselné údaje a provedlo určité opravy. Dodatečné informace poskytnuté sdružením European Aluminium (25) a společností B (26) potvrdily prozatímní zjištění.

(86)

Kromě toho Komise nevidí rozpor mezi prognózou využití kapacit a prohlášením společnosti B. Na rozdíl od toho, co tvrdí společnost Valeo, společnost B neuvádí, že má plnou kapacitu, ale spíše, že se v současné době tomuto využití kapacity blíží, zatímco prognóza využití kapacity na [80–88] % se vztahuje k roku 2021 jako celku; tj. situace v daném okamžiku (kdy se společnost B aktuálně blíží plné kapacitě) by neměla být extrapolována a porovnávána s prognózou týkající se celého roku.

(87)

Jako shrnutí sestavila Komise tyto prognózy poptávky a nabídky na léta 2021 a 2026.

Tabulka 1

Nabídka a poptávka u hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů v EU (v tis. tun)

(88)

Zdroje výše uvedených hodnot jsou následující. Pro výše uvedenou tabulku vycházela poptávka z prognózy spotřeby sdružení European Aluminium (27) přizpůsobené rozdělení skupinou BCG mezi vozidla s vnitřním spalovacím motorem a vozidla jiná než s vnitřním spalovacím motorem. Prognóza spotřeby společnosti Valeo (28) byla vykázána v předloženém znění.

(89)

Po uplynutí lhůty pro připomínky k informacím poskytnutým jinými zúčastněnými stranami v reakci na zveřejnění prozatímních informací poskytla společnost Valeo revidované prognózy na základě zprávy o trhu z května 2021 od výzkumné společnosti IHS Markit. Na základě této zprávy a předpokládané hmotnosti hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů dle typu automobilu společnost Valeo uvedla, že po očekávaném nárůstu výroby automobilů a zrychlení elektrifikačního trendu dosáhne poptávka v roce 2026 [320–350] tisíc tun. Na tomto základě tvrdila, že prognóza poptávky ze strany sdružení European Aluminium ještě více podhodnocuje budoucí poptávku, a zopakovala, že výrobní odvětví Unie nemůže uspokojit současnou poptávku a v tomto ohledu dodalo e-mailovou korespondenci. Společnost Valeo rovněž zopakovala, že plánované investice výrobního odvětví Unie nepostačují k pokrytí budoucí poptávky.

(90)

Po poskytnutí konečných informací společnost Valeo dále zpochybnila skutečnost, že se Komise opírala o článek skupiny BCG, aby z různých důvodů odmítla odhady společnosti Valeo týkající se budoucí poptávky po hliníkových válcovaných výrobcích pro tepelné výměníky do automobilů, a domnívala se, že odhad poptávky Komise je zastaralý a měl by být s ohledem na novou prognózu revidován. Společnost Valeo dále odkázala na legislativní balíček „Fit for 55“ v rámci Zelené dohody pro Evropu jako na významný činitel vývoje, který v jiných prognózách nebyl zohledněn a který konkrétně obsahoval návrhy na snížení průměrných emisí z nových automobilů o 55 % po roce 2030 a o 100 % po roce 2035 ve srovnání s rokem 2021. V této souvislosti společnost Valeo tvrdila, že prognóza poptávky uvedená v tabulce 1 a v 87. bodě odůvodnění je zastaralá a že prognózy pro budoucnost se v důsledku Zelené dohody výrazně zvýší. V této souvislosti požádala Komisi, aby použila prognózu poptávky společnosti Valeo, která vychází ze zprávy společnosti IHS Markit z května 2021, jež ukázala rychlejší nárůst budoucí poptávky po hliníkových válcovaných výrobcích pro tepelné výměníky do automobilů, než ukazují zprávy dříve předložené společností Valeo nebo sdružením European Aluminium. Společnost Valeo dále tvrdila, že společnost IHS Markit je lepším zdrojem než společnosti Ducker a LMC Automotive (dále jen „LMC“), že má aktuálnější údaje (v době podání) a že jsou přístupné jiným stranám (prostřednictvím účelných nedůvěrných verzí nebo při nákupu).

(91)

Opakovaným tvrzením společnosti Valeo (viz 89. bod odůvodnění), že výrobní odvětví Unie nemohlo čelit současné poptávce, se již zabýval 64. až 66. bod odůvodnění.

(92)

V návaznosti na připomínky společnosti Valeo týkající se existence aktuálnějších informací bylo sdružení European Aluminium požádáno, aby předložilo aktualizovanou prognózu poptávky. Prognóza poptávky, kterou sdružení European Aluminium poskytlo, vycházela ze dvou zdrojů: prognózy společnosti IHS Markit „Light Vehicle Production Forecast“ ze dne 5. července 2021 a ze zprávy společnosti DuckerFrontier (květen 2021) na základě údajů společnosti LMC Automotive z 1. čtvrtletí roku 2021. Údaje společnosti IHS Markit byly velmi podrobné a zahrnovaly předpokládaný objem výroby podle země výroby, což umožnilo určit objem, který má být vyroben v Unii. Soubor údajů společnosti LMC Automotive za 1. čtvrtletí roku 2021 se nevztahoval pouze na trh Unie a byl upraven směrem dolů na základě prognózy společnosti IHS Markit ze dne 5. července 2021 tak, aby odpovídal EU-27. Kromě toho byly údaje společnosti LMC Automotive použity rovněž k určení rozdělení mezi různé typy motorů. Na základě těchto aktualizovaných statistik a na základě hmotnosti hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů dle typu automobilového motoru předpokládalo sdružení European Aluminium, že poptávka vzroste ze [188–195] tisíc tun v roce 2019 na [222–263] tisíc tun v roce 2026.

(93)

V návaznosti na podání sdružení European Aluminium uvedla společnost Valeo, že nižší hranice pro rok 2026 byla pod výší poptávky odhadnuté Komisí v tabulce 1 a že tato hodnota byla nelogická vzhledem k očekávanému růstu poptávky v důsledku elektrifikace automobilového odvětví.

(94)

V tomto ohledu Komise uvedla, že na rozdíl od předchozích prognóz poptávky se poslední prognóza sdružení European Aluminium týkala výhradně EU-27, což vysvětluje, proč navzdory značnému zvýšení poptávky byla dolní hranice prognózy nižší. Komise se proto domnívala, že odhad sdružení European Aluminium je logický, neboť v období 2019–2026 ukazoval zvýšení poptávky v souladu s trendem elektrifikace.

(95)

Společnost Valeo rovněž tvrdila, že zdroje použité sdružením European Aluminium předcházely oznámení Komise o „Fit for 55“ v rámci Zelené dohody ze dne 14. července 2021 a že sdružení European Aluminium o tomto oznámení vědělo, avšak nezohlednilo tuto skutečnost ve svém odhadu poptávky. Na tomto základě tvrdila, že sdružení European Aluminium nespolupracovalo podle svých nejlepších schopností. Společnost Valeo dále požádala Komisi, aby odhadla budoucí poptávku buď na základě zprávy společnosti IHS Markit uvedené v 90. bodě odůvodnění po její aktualizaci směrem nahoru s cílem zohlednit dopad Zelené dohody, nebo na základě nově předložených (29) aktualizovaných statistik společnosti LMC Automotive ze dne 29. července 2021, které údajně braly v úvahu dopad Zelené dohody. Na tomto základě činil odhad poptávky společnosti Valeo pro rok 2026 [340–380] tisíc tun.

(96)

Komise měla za to, že sdružení European Aluminium spolupracovalo podle svých nejlepších schopností, jelikož použilo nejnovější statistiky společnosti IHS Markit, které mělo k dispozici. Podle společnosti Valeo a „předního průmyslového sdružení“ je společnost IHS Markit v každém případě lepším zdrojem než společnosti Ducker a LMC. Komise měla dále za to, že informace poskytnuté sdružením European Aluminium byly dostatečně aktuální, aby bylo možné odhadnout budoucí poptávku co nejpřesněji. Kromě toho společnost Valeo neposkytla důkazy o tom, že by výzkumné společnosti, jako jsou IHS Markit nebo LMC, nepředvídaly oznámení Zelené dohody, zejména když se vezme v úvahu, že tyto zprávy vypracovávají pravidelně a že oznámení Zelené dohody jen formalizovalo to, co odborníci na trhu již dříve očekávali (30). Kromě toho, jak uvedla společnost Valeo, přesné budoucí prognózy by byly v každém případě předmětem diskusí se zákazníky výrobců původního zařízení s cílem určit budoucí potřeby.

(97)

Komise rovněž zohlednila nejnovější prognózy poskytnuté společností Valeo, avšak odmítla je jako analýzu informací poskytnutých společností Valeo uvedenou v 89. a 95. bodě odůvodnění, a která byla podpořena základními údaji v jejích připomínkách k poskytnutí konečných informací, ukázala, že její odhady poptávky (ať už na základě údajů společností IHS Markit nebo LMC) byly nadhodnoceny, neboť se netýkají montáže motorů nebo výroby automobilů v Unii, ale zahrnují rovněž instalaci motorů nebo výrobu automobilů v jiných zemích, například ve Spojeném království, Rusku a Turecku. Zprávy společnosti IHS Markit používané společností Valeo ve skutečnosti nadhodnotily roční instalaci motorů v Unii v období 2021–2026 o více než 18 %. Ačkoli zprávy poskytnuté společností LMC neumožňovaly rozlišení podle jednotlivých zemí výroby automobilů, očividně měly větší zeměpisnou působnost než je Unie, neboť zahrnovaly země SNS a pravděpodobně další země, jako je Spojené království a Turecko, kde se automobily vyrábějí ve značném množství. Na tomto základě se mělo za to, že zeměpisná působnost těchto statistik je příliš široká a neměla by být použita k posouzení poptávky po hliníkových válcovaných výrobcích pro tepelné výměníky do automobilů v Unii. V této souvislosti se Komise domnívala, že předpokládaná poptávka, kterou sdružení European Aluminium udává, jak je uvedeno ve 103. bodě odůvodnění, je patřičnější, jelikož se týká pouze EU a dostatečně vychází z nedávné zprávy společnosti IHS Markit, kterou, jak je uvedeno v 90. bodě odůvodnění, považuje společnost Valeo za lepší zdroj než společnosti Ducker a LMC.

(98)

Po poskytnutí konečných informací společnost TitanX tvrdila, že prognóza Komise týkající se poptávky je zastaralá a nezohledňuje užitková vozidla. Odvolala se na Zelenou dohodu pro Evropu a na ohlášené legislativní návrhy zaměřené na snížení emisí skleníkových plynů obecně, a konkrétně v automobilovém průmyslu. V této souvislosti tvrdila, že nové emisní cíle zrychlí tempo elektrifikace v automobilovém průmyslu a povedou ke zvýšení poptávky po hliníkových válcovaných výrobcích pro tepelné výměníky do automobilů. V tomto ohledu vyzvala Komisi, aby zvážila prognózu poptávky společnosti Valeo uvedenou v 89. a 104. bodě odůvodnění.

(99)

Pokud jde o tvrzení společnosti TitanX týkající se užitkových vozidel, jak je uvedeno ve 115. bodě odůvodnění, Komise zohlednila pouze 85 % průměrného objemu dodávek do EU určených k přepravě, aby mohla konzervativně posoudit jen poptávku po lehkých vozidlech. Zbývajících 15 % zahrnovalo dodávky určené pro užitková vozidla. Vzhledem k tomu, že v tomto ohledu nebyly předloženy žádné informace poukazující na odlišné závěry či důkazy týkající se budoucí poptávky po užitkových vozidlech, mělo se za to, že výrobní odvětví Unie má dostatečnou kapacitu na to, aby pokrylo poptávku v tomto konkrétním odvětví. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(100)

Po poskytnutí dodatečných informací společnost Valeo a sdružení CLEPA zpochybnily přístup Komise, kdy ze svých výpočtů vyloučila výrobu automobilů v zemích, jako je Turecko, Rusko a Spojené království. V tomto ohledu společnost Valeo na základě statistik Eurostatu a svých vlastních záznamů tvrdila, že existují významné vývozy součástí pro tepelné výměníky do Ruska, Turecka a Spojeného království. Rovněž tvrdila, že v těchto zemích existuje velmi omezená výroba součástí pro tepelné výměníky a že tyto země jsou silně závislé na dovozu z Unie. Sdružení CLEPA zase tvrdilo, že výroba vozidel mimo Unii může za to, že výroba dodavatelů automobilů v EU má významný podíl a že výrobní kapacita tepelných výměníků do automobilů mimo EU je omezená. Sdružení CLEPA rovněž tvrdilo, že u vozidel vyráběných ve Spojeném království, Rusku nebo Turecku je významný i podíl dílů z EU nebo přidané hodnoty EU. Sdružení CLEPA proto tvrdilo, že vývoz přináší dodavatelům automobilů z EU značné příjmy a že výroba dodavatelů automobilů by neměla být určována pouze podle výroby vozidel v samotné EU, ale také v širším regionu. Na tomto základě společnost Valeo a sdružení CLEPA tvrdily, že poptávka po hliníkových válcovaných výrobcích pro tepelné výměníky do automobilů by měla vycházet ze skutečných potřeb výrobců tepelných výměníků do automobilů bez ohledu na místo určení jejich výrobků. Společnost Valeo dále tvrdila, že pokud by se nepřihlíželo k tepelným výměníkům do automobilů určeným na vývoz, zájem Unie by nebyl analyzován řádným způsobem.

(101)

Jak je uvedeno ve 145. bodě odůvodnění, Komise uznala, že existuje vývoz součástí tepelných výměníků ze strany některých výrobců tepelných výměníků do automobilů. Komise však nesouhlasila se skutečností, že výroba automobilů v těchto zemích by měla být při posuzování poptávky v EU zohledněna jako celek. Tvrzení, že se tyto země silně spoléhaly na dovoz z Unie, nebylo doloženo podpůrnými důkazy. Jak uznává společnost Valeo, statistiky Eurostatu se netýkaly výlučně tepelných výměníků do automobilů, ale obsahovaly i jiné výrobky. Společnost Valeo sice uznala existenci výrobní kapacity tepelných výměníků do automobilů v těchto zemích, avšak nevyčíslila výrobní kapacitu domácích výrobců tepelných výměníků do automobilů, které uvedla. Kromě toho nelze vyloučit, že by tyto trhy nebyly zásobovány jinými domácími dodavateli tepelných výměníků do automobilů (31) než těmi, které uvádí společnost Valeo, nebo výrobci tepelných výměníků do automobilů ze zemí mimo EU. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že společnost Valeo neprokázala, že výrobci tepelných výměníků do automobilů, kteří se nacházejí v Unii, zásobovali tyto země v takové míře, že tyto trhy silně spoléhaly na výrobce tepelných výměníků do automobilů v Unii. Komise se dále domnívala, že tvrzení sdružení CLEPA nejsou dostatečně konkrétní, jelikož se netýkají konkrétně tepelných výměníků do automobilů, nýbrž vývozní činnosti dodavatelů automobilů obecně.

(102)

Na základě informací obsažených ve spisu Komise uznala existenci určitých obchodních vazeb mezi výrobci tepelných výměníků do automobilů, kteří se nacházejí v Unii, a výrobci automobilů v zemích, jako je Rusko, Turecko a Spojené království. Jelikož však nebyly k dispozici konkrétní informace, které by umožnily určit vývoz tepelných výměníků do automobilů do těchto zemí, Komise nemohla založit svá zjištění na zeměpisné působnosti, na kterou společnost Valeo odkazuje ve své prognóze poptávky po hliníkových válcovaných výrobcích pro tepelné výměníky do automobilů. V každém případě se Komise domnívala, že poptávka na trhu Unie by měla vycházet především z výroby automobilů v Unii, zejména s ohledem na Zelenou dohodu, která se týká výhradně Unie. Analýza poptávky uvedená ve 127. bodě odůvodnění a nabídky uvedená v tabulce 1 by navíc výrobnímu odvětví Unie stále umožňovala dodávat dodatečná množství, která jsou nutná k výrobě tepelných výměníků do automobilů na vývoz. Kromě toho mohou výrobci tepelných výměníků do automobilů v Unii požádat o povolení k dovozu hliníkových válcovaných výrobků v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku, který by jim v případě, že by jej celní orgány umožnily v souladu s celními předpisy, dovolil následně vyvážet výsledné tepelné výměníky do automobilů, aniž by podléhaly antidumpingovým clům. Zátěž a finanční dopad na vývozní činnosti výrobců tepelných výměníků do automobilů by proto byly velmi omezené. Na tomto základě byla tvrzení společnosti Valeo a sdružení CLEPA zamítnuta a Komise dospěla k závěru, že zájem Unie byl posouzen řádným způsobem.

(103)

Dne 12. srpna 2021 předložilo sdružení European Aluminium aktualizovanou prognózu poptávky po hliníkových válcovaných výrobcích pro tepelné výměníky do automobilů, která je založena na podrobnější zprávě společnosti IHS Markit o výrobě vozidel s uvedením typů motoru. Tato zpráva byla vydána současně se zprávou ze dne 5. července 2021 uvedenou v 91. bodě odůvodnění, přičemž tyto zprávy byly konzistentní. Na tomto základě se dolní hranice prognózy sdružení European Aluminium zvýšila ze 222 na 232 tisíc tun. Prognóza sdružení European Aluminium založená na údajích společností Ducker Frontier / LMC Automotive za 1. čtvrtletí roku 2021 zůstala stejná, a to 263 tisíc tun.

(104)

Při srovnání údajů společnosti IHS Markit ze dne 5. července 2021 s údaji společnosti LMC ze dne 29. července 2021 rozdělenými dle typu motoru Komise uvedla, že údaje společnosti LMC, které údajně zohledňovaly legislativní balíček „Fit for 55“, nadále předpovídaly mnohem vyšší podíl vnitřních spalovacích motorů (40 %) pro rok 2026 než údaje společnosti IHS Markit ze dne 5. července (22 %), které byly zveřejněny před oznámením legislativního balíčku „Fit for 55“ a které sdružení European Aluminium použilo pro svůj odhad.

(105)

Na základě výše uvedených skutečností se Komise domnívala, že je obtížné předpovědět s vysokou mírou přesnosti úroveň poptávky po hliníkových válcovaných výrobcích pro tepelné výměníky do automobilů pro rok 2026, neboť stále existuje řada nejasností, pokud jde o zavádění legislativního balíčku „Fit for 55“ v oblasti elektrifikace mobility a zejména výroby lehkých vozidel. V každém případě měla Komise za to, že prognózy sdružení European Aluminium týkající se poptávky, ať už vycházejí z nejnovějších dostupných údajů společnosti IHS Markit, jak doporučuje společnost Valeo, nebo z vyšších hodnot údajů společnosti LMC, jsou přiměřené.

(106)

Po poskytnutí dodatečných informací společnost Valeo uvedla, že připomínky Komise týkající se údajů společnosti LMC ze dne 29. července 2021 jsou nesprávné. Společnost Valeo poukázala na to, že údaje společnosti LMC se netýkají pouze EU-27, ale zohlednily i pomalejší tempo snah o elektrifikaci automobilů v Turecku a Rusku, které plyne z neexistence právních předpisů, jež by odpovídaly Zelené dohodě. Na tomto základě společnost Valeo tvrdila, že údaje společnosti LMC jsou úplné a spolehlivé, a Komise je proto měla zohlednit. Dále tvrdila, že Komise nepředložila relevantní údaje týkající se podílu motorů s vnitřním spalováním, elektrických vozidel a hybridních vozidel a že by Komise ve svém posouzení předpokládané poptávky po hliníkových válcovaných výrobcích pro tepelné výměníky do automobilů měla vzít v úvahu údaje společnosti LMC z toho důvodu, že i když je společnost IHS Markit nejhodnověrnějším zdrojem, údaje společnosti LMC jsou jedinými existujícími údaji, které vyčíslují dopad oznámení Zelené dohody.

(107)

Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici údaje společnosti LMC dle jednotlivých výrobních zemí, nemohla Komise potvrdit připomínky společnosti Valeo týkající se pomalejšího tempa elektrifikace v Rusku a Turecku, které společnost LMC údajně zohlednila. V každém případě, jak je uvedeno v 97. a 101. bodě odůvodnění, měla Komise za to, že zeměpisná působnost údajů společnosti LMC je pro posouzení domácí poptávky nevhodná; informace poskytnuté sdružením European Aluminium byly dostatečně aktuální, aby bylo možné odhadnout budoucí poptávku; a že existují náznaky, že odborníci na trh předjímali oznámení Zelené dohody. Kromě toho společnost Valeo nepředložila důkazy, které by prokazovaly, že výzkumné společnosti, jako je IHS Markit, oznámení o Zelené dohodě nepředvídaly. V případě, kdy nebyly k dispozici příslušné údaje společnosti LMC, tj. omezovaly se jen na EU-27, považovala Komise údaje společnosti IHS Markit ze dne 5. července za nejaktuálnější a nejvhodnější základ pro posouzení poptávky po hliníkových válcovaných výrobcích pro tepelné výměníky do automobilů v roce 2026. Komise dále konstatuje, že společnost Valeo nemůže logicky považovat společnost IHS za hodnověrnější zdroj než společnost LMC, a poté Komisi žádat, aby používala údaje společnosti LMC, zejména pokud mají neodpovídající zeměpisnou působnost. Z tohoto důvodu bylo dotyčné tvrzení zamítnuto.

(108)

Po poskytnutí dodatečných informací společnost Valeo rovněž poskytla nové simulace týkající se prognóz kapacity a investic výrobního odvětví Unie, které vycházejí z údajů společnosti LMC ze dne 29. července 2021. Společnost Valeo tvrdila, že výrobní odvětví Unie nemůže uspokojit budoucí poptávku v období 2021–2027, i kdyby se objem výroby automobilů snížil o 18 %.

(109)

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že k tomuto předložení nových simulací došlo po uplynutí lhůty pro připomínky k poskytnutí konečných informací a že poskytnutí dodatečných informací se netýkalo kapacity ani investic Unie. Na základě toho nemohl být na tyto skutečnosti brán zřetel. V každém případě, jak je uvedeno v 107. bodě odůvodnění, nemohly být údaje společnosti LMC přijaty. Komise se dále domnívala, že údaje společnosti LMC, i po snížení o 18 %, stále výrazně nadhodnocují předpokládanou poptávku v EU-27. Na základě nejnovějších údajů společnosti IHS Markit (ze dne 5. července 2021) představovala výroba v zemích mimo EU v období 2021–2027 26,8 % až 30,5 % výroby automobilů v EU oproti uvedeným 18 %. Na základě výše uvedeného bylo toto tvrzení zamítnuto.

(110)

Po poskytnutí dodatečných informací tvrdila společnost Valeo a sdružení CLEPA, že závěr Komise, že poptávka v Unii by mohla být absorbována předpokládanou kapacitou výrobního odvětví Unie a předpokládaným dovozem ze třetích zemí, je nedostatečně odůvodněn a není podložen žádnou kvantitativní analýzou. Společnost Valeo konkrétně tvrdila, že oproti obecnému informačnímu dokumentu neobsahují dodatečné informace žádné shrnutí, které odpovídalo tabulce 1, což společnosti Valeo neumožnilo řádně uplatnit své právo na obhajobu a vyjádřit se k tomu, zda je kapacita v EU dostatečná pro uspokojení poptávky po hliníkových válcovaných výrobcích pro tepelné výměníky do automobilů. Společnost Valeo dále tvrdila, že poskytnutí dodatečných informací se nezabývá „desítkami e-mailů a jiných důkazů předložených společností Valeo“, které se týkají opakovaného odmítnutí výrobců v Unii dodávat dostatečná množství hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů. Společnost Valeo tvrdila, že tím, že tyto důkazy nebyly řádně posouzeny, bylo poskytnutí dodatečných informací nedostatečně odůvodněno a skutkový stav byl zjevně nesprávně posouzen.

(111)

V tomto ohledu měla Komise za to, že dokument poskytující dodatečné informace obsahoval dostatečně podrobné informace o podáních učiněných na základě obecného informačního dokumentu a že strany mohly snadno odkázat na svá původní podání. Kromě toho dokument poskytující dodatečné informace, jak je uvedeno v 92. a 98. bodě odůvodnění, uváděl nejnovější předpokládanou poptávku po hliníkových válcovaných výrobcích pro tepelné výměníky do automobilů, jak ji předložilo sdružení European Aluminium. Komise použila informace, které měly strany k dispozici, přičemž společnost Valeo mohla jednoduše nahradit předpokládanou poptávku uvedenou v tabulce 1 pro rok 2026 informacemi obsaženými v dokumentu poskytujícím dodatečné informace, který rovněž odkazoval na podání sdružení European Aluminium. Komise se proto domnívala, že poskytnutí dodatečných informací obsahovalo nezbytné odůvodnění a kvantitativní analýzu. Pokud jde o právo společnosti Valeo na obhajobu, Komise se domnívala, že poskytnutí dodatečných informací bylo dostatečně podrobné, aby společnosti Valeo umožnilo uplatnit její právo na obhajobu. Poskytnutí dodatečných informací týkajících se kapacity výrobního odvětví Unie navíc neobsahovalo žádné nové skutečnosti, které by už nebyly k dispozici ve veřejně přístupném spisu.

(112)

Kromě toho měla Komise za to, že důkazy předložené společností Valeo ohledně obtíží s dodávkami neodůvodňují poskytnutí dodatečných informací, jelikož povaha těchto tvrzení není nová. Těmito tvrzeními se již zabýval 91. bod odůvodnění.

(113)

Společnost Valeo rovněž tvrdila, že poskytnutí dodatečných informací bylo nelogické a postrádalo dostatečné a přiměřené odůvodnění. V podstatě tvrdila, že jelikož Komise dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie nebude mít dostatečnou kapacitu, aby uspokojilo poptávku ve výši [295–315] (32) tisíc tun, nemůže absorbovat vyšší poptávku založenou na prognózách společnosti Valeo ve výši až [340–380] (33) tisíc tun. Na tomto základě tvrdila, že Komise opomíjí dopad Zelené dohody.

(114)

Jak je uvedeno v 97. bodě odůvodnění, Komise se domnívala, že předchozí a nejnovější prognózy poptávky společnosti Valeo nejsou založeny na patřičné zeměpisné působnosti a významně nadhodnocují výrobu automobilů v Unii, a tudíž i poptávku po hliníkových válcovaných výrobcích pro tepelné výměníky do automobilů v Unii. Na základě nejnovějších prognóz výroby automobilů a s použitím patřičné zeměpisné působnosti, jak je uvedeno v 98. bodě odůvodnění, měla Komise za to, že odhady sdružení European Aluminium pohybující se od 232 do 263 tisíc tun jsou přiměřené. Na tomto základě a na základě odhadované kapacity výrobního odvětví Unie a dovozu ze třetích zemí dospěla Komise k závěru, že existuje dostatečná kapacita pro absorbování nárůstu poptávky bez ohledu na to, zda dovoz z ČLR zůstane na trhu, či nikoli. Na tomto základě bylo toto tvrzení zamítnuto.

(115)

Dovoz hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů z Číny vycházel z podání společnosti Valeo. Dovoz z Turecka byl posuzován na základě ověření sdružením European Aluminium. Dodatek č. 11 popisuje dodávky ve stejném formátu jako dokument t21.004336. Aby byla prognóza konzervativní, mělo se za to, že pouze 85 % průměrného objemu dodávek do EU určených k přepravě v letech 2017–2019 obsahuje hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů, které nejsou určeny pro lehká vozidla.

(116)

Po poskytnutí konečných informací vznesla společnost Valeo pochybnosti ohledně objemu dovozu z Turecka, neuvedla však, na základě jakých důvodů ani nepředložila žádné důkazy na podporu svých tvrzení. Jak je uvedeno v 89. bodě odůvodnění, objem dovozu byl konzervativně posuzován na základě dodávek z Turecka do EU, jak bylo nahlášeno sdružení European Aluminium. Uvedené tvrzení bylo proto zamítnuto.

(117)

Kapacita Unie vycházela z podání sdružení European Aluminium týkajícího se dodávek hliníkových válcovaných výrobků pro výrobu tepelných výměníků v odvětví dopravy. Jedná se o poměrně konzervativní přístup, neboť skutečná výroba a kapacita by mohly být mnohem vyšší než dodávky. Ve stejném duchu se mělo za to, že pouze 85 % průměrného objemu dodávek v EU určených k přepravě v letech 2017–2019 obsahuje hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů, které nejsou určeny pro lehká vozidla. Údaj o kapacitě společnosti Valeo byl převzat ze stejného podání.

(118)

Po poskytnutí konečných informací sdružení European Aluminium tvrdilo, že Komise neměla vycházet z údajů o dodávkách, které odpovídají jejímu prodeji, ale spíše z kapacity předložené Komisi, která v období šetření činila [400–450] (34) tisíc tun.

(119)

V reakci na tyto připomínky společnosti Valeo a TitanX tvrdily, že nahlášená kapacita se neobjevila ve spisu, který nemá důvěrnou povahu, že opožděné předložení těchto informací jim neumožnilo vyjádřit se k jejich obsahu a že chybí smysluplné vysvětlení použité metodiky s výjimkou toho, že informace byly získány od členů sdružení European Aluminium. Kromě toho zpochybnily vztah mezi podáním, na které se odvolává sdružení European Aluminium, a některými dřívějšími podáními (35). Kromě toho tvrdily, že nahlášená kapacita měla zohlednit validaci výrobců, jejichž hlavním programem jsou tepelné výměníky. Na tomto základě tvrdily, že neexistence podrobných vysvětlení ve veřejně přístupném spisu porušila jejich právo na obhajobu. Společnosti Valeo a TitanX dále tvrdily, že nahlášená kapacita je nerealistická vzhledem k nízkému využití kapacity nahlášené v období šetření a následným problémům s dočasnou kapacitou, kterým bylo nutné čelit v první polovině roku 2021, což vedlo k údajně oportunistickému a zneužívajícímu cenovému chování výrobního odvětví Unie. Na tomto základě společnosti Valeo a TitanX podpořily přístup Komise, pokud jde o kapacitu.

(120)

V tomto ohledu měla Komise za to, že kapacita nahlášená sdružením European Aluminium nezohlednila kapacitu běžně přidělenou jiným hliníkovým válcovaným výrobkům pro tepelné výměníky vyráběným výrobním odvětvím Unie nebo jiným výrobkům vyráběným na stejném zařízení. Vzhledem k tomu, že se Komise při svých zjištěních neopírala o dokument t21.004414, neměla za to, že bylo porušeno právo společností Valeo nebo TitanX na obhajobu, ačkoli připustila, že nedůvěrné znění dokumentu neobsahovalo smysluplné shrnutí jeho citlivého obsahu. Na tomto základě a za účelem nahlášení výrobní kapacity konzervativním způsobem Komise potvrdila svůj přístup a založila svůj odhad kapacity na dodávkách v Unii. Tvrzení sdružení European Aluminium bylo proto zamítnuto.

(121)

Po poskytnutí dodatečných informací společnost Valeo tvrdila, že v souladu s metodikou Komise pro posouzení tržní poptávky by posouzení kapacity výrobního odvětví Unie mělo vyloučit hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů, které mají být nakonec použity při výrobě automobilů ve třetích zemích.

(122)

Jak je vysvětleno v 117. bodě odůvodnění, kapacita Unie byla konzervativně posuzována na základě dodávek určených na trh Unie. Vzhledem k tomu, že tento ukazatel konzervativně odráží množství, které bylo výrobní odvětví Unie schopno dodat na trh Unie, Komise se nedomnívala, že by toto množství mělo být upraveno směrem dolů, aby se zohlednil podíl tepelných výměníků do automobilů vyvážených do zemí mimo EU a vyráběných z hliníkových válcovaných výrobků produkovaných výrobním odvětvím Unie. V každém případě společnost Valeo neposkytla údaj o množství tepelných výměníků vyrobených v Unii, které bylo vyvezeno do zemí mimo EU. Z tohoto důvodu bylo dotyčné tvrzení zamítnuto.

(123)

Dodatečná kapacita, která měla být dle prognózy doplněna výrobním odvětvím Unie, byla stanovena jak na základě podání společnosti Valeo uvedeného v 88. bodě odůvodnění, tak na základě podání společnosti B k této konkrétní záležitosti, které bylo podloženo konkrétními důkazy o investičních projektech (36) a ověřených informacích dotčeného výrobce v Unii zařazeného do vzorku.

(124)

Po poskytnutí konečných informací vyjádřila společnost Valeo pochybnosti ohledně investic do dodatečné kapacity výrobního odvětví Unie v letech 2022 a 2023 a tvrdila, že před rokem 2024 nebudou plně funkční kvůli zkušebnímu provozu, optimalizaci zařízení a odstraňování nedostatků. Společnost Valeo rovněž vyjádřila pochybnosti ohledně přidělování investice do oblasti hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů.

(125)

Tato tvrzení však nebyla podložena. V každém případě výrobní odvětví Unie uvedlo, že jeho kapacita bude sledovat vývoj poptávky na trhu a že hliníkovým válcovaným výrobkům pro tepelné výměníky do automobilů bude přidělena dodatečná kapacita, pokud budou existovat spravedlivé tržní podmínky.

(126)

Na základě výše uvedené konzervativní prognózy dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie má dostatečnou kapacitu, aby uspokojilo současnou poptávku, a že existuje dostatečná volná kapacita. Pokud jde o budoucí poptávku, Komise dospěla k závěru, že s ohledem na dodatečnou kapacitu by nabídka postačovala k absorbování nárůstu poptávky bez ohledu na to, zda dovoz z ČLR na trhu zůstane, či nikoli. V každém případě lze očekávat, že určitý objem dovozu z ČLR bude pokračovat, a to za ceny, které nepůsobí újmu.

(127)

Komise rovněž uvedla, že poptávka pro rok 2026 na základě údajů společnosti IHS Markit pro EU-27 ze dne 5. července 2021 a interního odhadu společnosti Valeo ohledně hmotnosti hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů podle typu motoru by byla stále nižší než materiál dostupný na trhu Unie bez ohledu na to, zda je dodáván výrobním odvětvím Unie nebo pochází ze třetích zemí.

(128)

S ohledem na prognózu spotřeby společnosti Valeo, přičemž se zároveň opravují prognózy dodatečné kapacity, jak je vysvětleno v 118. bodě odůvodnění výše, dospěla Komise k závěru, že pokud by měl být dovoz z ČLR zcela zastaven, došlo by k nedostatku materiálu. Tento nedostatek by však byl mnohem menší (5,5 %) než nedostatek předpokládaný společností Valeo v období 2022–2027 (17 %) nebo v roce 2026 (21,7 %). V každém případě, pokud by dovoz z ČLR pokračoval ve stejných objemech, tento nedostatek by zmizel. Na základě výše uvedených skutečností byla tvrzení týkající se kapacity, investic a nedostatku materiálu vzhledem ke zvýšené poptávce odmítnuta.

(129)

Uživatelé a jejich sdružení podporované sdružením ACEA tvrdili, že Komise řádně neposoudila dopad opatření, pokud jde o nedostatek dostupné kapacity. Tvrdili, že i kdyby byla kapacita k dispozici, představovala by validace krátkodobou překážku a že by nemohli rychle nahradit dovoz z ČLR evropskými dodávkami. Na tomto základě rovněž tvrdili, že byli vystaveni značnému obchodnímu riziku a ztrátě obchodních příležitostí. V tomto ohledu sdružení CLEPA rovněž dodalo, že u některých globálních projektů zákazníků, kdy se vyrábí tatáž část, je nutný stejný materiálový vstup, aby byla zajištěna konzistentnost plnění programu. Toto tvrzení však nebylo doloženo podpůrnými důkazy týkajícími se hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů. V tomtéž ohledu sdružení ACEA tvrdilo, že úroveň prozatímních opatření by významně zvýšila výrobní náklady.

(130)

Společnost Valeo uvedla, že rychlá náhrada není možná, neboť podle prognózy dodávek hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů z roku 2021 nejsou na trhu Unie dostupné validované čínské slitiny a neexistují žádné alternativní zdroje. Společnost Valeo a několik dalších stran rovněž tvrdilo, že zákazníci často neakceptují dvojí zdroj dodávek (tj. když stejný výrobek zajišťuje současně více než jeden dodavatel).

(131)

Komise uvedla, že v případě několika konkrétních slitin s významným podílem nákupů společnosti Valeo je společnost Valeo v posledních letech odebírala od výrobce v Unii a následně je nahradila výrobky se stejnými technickými specifikacemi z ČLR. Kromě toho měla Komise ve spisu důkazy o tom, že dotyčný výrobce v Unii má nezbytnou kapacitu, aby mohl dodávat tento konkrétní výrobek, a že by od uživatele nevyžadoval zcela novou validaci. Kromě toho tvrzení společnosti Valeo vycházelo z prognózy dodávek na rok 2021, zatímco informace poskytnuté za období šetření (2019 a 2020) její tvrzení nepodpořily. Komise proto odmítla tvrzení, že příslušné slitiny již nemohou být získávány od dodavatelů z trhu Unie.

(132)

Z důkazů ve spisu vyplynulo, že někteří zákazníci vyžadují dvojí zdroj dodávek a že v případě problémů s dodávkami určití uživatelé najdou alternativní řešení pro své nákupy hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů. To dokládá i databáze prognóz dodávek společnosti Valeo na léta 2019 a 2020, která poukazuje na skutečnost, že významný podíl materiálu dodávaného z Číny měl v těchto letech v EU druhého validovaného dodavatele. Existence dvojího zdroje dodávek je dalším důkazem toho, že stejné slitiny a materiály jsou validovány současně pro čínské dodavatele i dodavatele z Unie.

(133)

Sdružení European Aluminium rovněž potvrdilo, že k přechodu od dodavatelů z Číny k dodavatelům z Unie došlo již v roce 2021 a týkalo se to některých velkých zákazníků. Kromě toho uvedlo, že většina materiálu dováženého v současné době z Číny byla původně dodávána výrobním odvětvím Unie, než bylo nahrazeno nízkonákladovými dodavateli. To je další důkaz toho, že k nahrazení dovozu z ČLR dodávkami od výrobního odvětví Unie může dojít rychle. Kromě toho sdružení European Aluminium uvedlo, že přesuny mezi dodavateli nejsou zdlouhavé ani nákladné, nýbrž jsou výsledkem procesu normalizace cen po uložení antidumpingových opatření.

(134)

Pokud jde o rovnocenné slitiny, společnost Valeo dále tvrdila, že důvod rozporu mezi lety 2019/2020 a 2021 souvisel se získáváním dodávek a vývojem chladicích desek akumulátorů, a tvrdila, že tyto informace jsou pro posouzení dopadu validace klíčové. Pokud jde o dvojí zdroj dodávek, společnost Valeo tvrdila, že navzdory úpravě provedené Komisí mělo v EU validovaný druhý zdroj méně než [CITLIVÉ] % hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů pocházejících z ČLR.

(135)

Pokud jde o náhradu a validaci, je třeba nejprve připomenout, že uživatelé hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů nakoupili většinu svých hliníkových válcovaných výrobků během posuzovaného období i po něm v EU, a to podle údajů po období šetření, které měla Komise k dispozici.

(136)

Pokud jde o rovnocenné slitiny, je třeba poznamenat, že ačkoli údaje po období šetření by neměly být opomíjeny, zjištění tohoto šetření by měla vycházet především z údajů týkajících se období šetření. Z dostupných informací týkajících se jednoho uživatele vyplynulo, že převážná většina zakoupených slitin měla v letech 2019 a 2020 v EU ekvivalent. Pokud jde o rok 2021, procentní podíl slitin zakoupených v ČLR, které měly ekvivalent v EU, klesl, a to v důsledku vývoje chladicích desek akumulátorů z hliníkových válcovaných výrobků pocházejících z ČLR, ale stále představoval více než polovinu objemu zakoupeného z ČLR. S ohledem na historické záznamy týkající se období šetření a nejnovější údaje odmítla Komise tvrzení společnosti Valeo, že „validované čínské slitiny nejsou na trhu Unie dostupné“.

(137)

Pokud jde o dvojí zdroj dodávek, Komise se domnívala, že důkazy obsažené ve spisu uvedené ve 132. bodě odůvodnění a významný podíl hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů, které měly dvojí zdroj dodávek, jsou dostatečnými důkazy, které vyvracejí tvrzení, že „odběratelé často neakceptují dvojí zdroj dodávek“.

(138)

Po poskytnutí konečných informací společnost TitanX zopakovala, že její schopnost odebírat hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů od jiných výrobců byla vážně narušena validačními překážkami, které nemohly být v krátkodobém horizontu odstraněny. Vzhledem k tomu, že v tomto ohledu nebyly předloženy žádné nové důkazní skutečnosti ani připomínky ke zjištěním Komise, bylo toto tvrzení zamítnuto.

(139)

Uživatelé a jejich sdružení podporované sdružením ACEA rovněž tvrdili, že situace na trhu v USA se liší od situace v EU, neboť v EU ani v jiných zemích neexistuje dostupná kapacita, a že postup správního přezkumu ve Spojených státech nabízí větší flexibilitu, což se neodráží v základním nařízení.

(140)

Za prvé, jak je uvedeno v 126. a 127. bodě odůvodnění, Komise dospěla k závěru, že výrobní odvětví Unie má dostatečnou kapacitu k uspokojení současné a budoucí poptávky za předpokladu, že budou převládat tržní podmínky.

(141)

Za druhé, i když se právní předpisy USA a EU v oblasti nástrojů na ochranu obchodu liší, základní nařízení předpokládá existenci prozatímních přezkumů podle čl. 11 odst. 3, které za určitých okolností umožňují revizi platných opatření. Ustanovení čl. 11 odst. 8 základního nařízení rovněž stanoví, že antidumpingové clo může být vráceno, jsou-li splněny určité podmínky.

(142)

Na základě výše uvedených skutečností byla tvrzení týkající se validace, nahrazování, dvojího zdroje dodávek a rozdílů oproti trhu v USA zamítnuta.

(143)

Uživatelé a jejich sdružení rovněž tvrdili, že cla budou mít podstatný dopad na jejich finanční situaci a že vzhledem k jejich finanční situaci nebudou schopni absorbovat zvýšení nákladů spojené s významnými antidumpingovými cly nebo náklady na validaci. Uživatel MAHLE GmbH (dále jen „Mahle“) dodal, že Komise nesprávně předpokládala, že byl v situaci před pandemií COVID-19 ziskový.

(144)

Sdružení European Aluminium uvedlo, že úroveň antidumpingových opatření je přiměřená a může zajistit rovné podmínky pro obnovení běžných podmínek hospodářské soutěže.

(145)

Komise zjistila, že úroveň konečných opatření je nižší než úroveň prozatímních opatření. Šetření dále odhalilo, že uživatelé mají dodavatele svých hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů převážně v EU. Na tomto základě měla Komise za to, že opatření budou mít na finanční situaci uživatelů pouze omezený dopad. Pokud jde o společnost Mahle, nebyla Komise vzhledem k tomu, že tato společnost neodpověděla na dotazník, schopna posoudit dopad opatření na její finanční situaci. Informace o dopadu opatření, které společnost Valeo sdílela, měly rovněž určité nedostatky a jejich dopad byl přeceněn. Šetření rovněž ukázalo, že významný podíl uživatelského objemu prodeje hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů pocházejících od dodavatelů z ČLR byl vyvezen do zemí mimo EU. Lze proto důvodně očekávat, že by tyto dovozy mohly spadat do režimu aktivního zušlechťovacího styku, a vyhnuly se tak placení antidumpingových cel a snížily dopad souvisejících dodatečných nákladů. Jak je rovněž doloženo ve 130. až 133. bodě odůvodnění, uživatelé by se mohli vyhnout nákladům na validaci tím, že by změnili dodavatele materiálu aktuálně nakupovaného v ČLR na validované dodavatele v EU nebo přesunem dodatečných objemů z čínských k evropským dodavatelům hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů, u nichž existuje dvojí zdroj dodávek. Na tomto základě byla tato tvrzení zamítnuta.

(146)

Po poskytnutí konečných informací společnost TitanX tvrdila, že posouzení dopadu opatření bylo chybné, neboť i při nižších clech by antidumpingová opatření měla závažné finanční důsledky pro její činnost. V tomto ohledu předložila výpočty prokazující dopad opatření na její ziskovost.

(147)

Po analýze těchto výpočtů se ukázalo, že společnost TitanX své posouzení dopadů neomezila na uložení opatření. Ve svých výpočtech pro období šetření a období následující po období šetření rovněž zohlednila zvýšení cen na trhu Unie. K tomuto zvýšení cen však v období šetření buď nedošlo, nebo nemělo být bráno v úvahu pro celé období následující po období šetření. Na základě toho byla Komise toho názoru, že společnost TitanX dopad opatření nadhodnotila. V každém případě nebyl dopad opatření a dopad zvýšení cen považovány za významné.

(148)

Pokud jde o dopad opatření, mělo by se mít za to, že existence antidumpingových opatření má za cíl obnovit rovné podmínky umožňující spravedlivý obchod. Jak je uvedeno v 447. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise rovněž vyvodila závěr, že uložení opatření nebude v rozporu se zájmem uživatelů působících v odvětví tepelných výměníků pro automobilový průmysl. Dále je třeba poznamenat, že úroveň antidumpingových opatření byla při poskytnutí konečných informací upravena směrem dolů.

(149)

Po poskytnutí konečných informací společnost Valeo tvrdila, že Komise nezveřejnila skutečnosti, na nichž založila své odůvodnění tvrzení, že výpočty společnosti Valeo obsahovaly určité nedostatky a nadhodnocují dopad opatření. V tomto ohledu předložila revidovanou analýzu ziskovosti a tvrdila, že dopad na ziskovost musí být posouzen u každého závodu společnosti Valeo, který vyrábí tepelné výměníky do automobilů, a že není relevantní posuzovat ziskovost skupiny Valeo.

(150)

Komise potvrdila, že výpočty společnosti Valeo dopad opatření nadhodnocují. Nezohlednily například skutečnost, jak je vysvětleno ve 145. bodě odůvodnění, že společnost Valeo se mohla za účelem omezení dopadu antidumpingových opatření uchýlit k dovozu hliníkových válcovaných výrobků v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku. Komise proto potvrdila své posouzení uvedené ve 145. bodě odůvodnění, tj. že opatření budou mít pouze omezený dopad na finanční situaci uživatelů.

(151)

Sdružení CLEPA a společnost Mahle na rozdíl od analýzy Komise týkající se dostupné kapacity v prozatímním nařízení tvrdily, že úroveň cen se zvýšila údajně o 30 %. Společnost Mahle rovněž tvrdila, že existuje vysoká poptávka po materiálu na fólie a nedostatek výrobní kapacity. Vzhledem k údajnému nedostatku dostupné výrobní kapacity a uložení antidumpingových cel vyjádřila společnost Mahle obavy ohledně strukturálního růstu cen. Několik stran rovněž tvrdilo, že cla by měla nepříznivý dopad na dodavatelský řetězec. Sdružení CLEPA tvrdilo, že využívání elektrických vozidel a hospodářské oživení by prohloubily nedostatky v kapacitě a ohrozily by oživení a rozvoj silného automobilového průmyslu EU poté, co v posledních letech poklesly příjmy a marže. Tvrdilo rovněž, že výrobcům hliníkových válcovaných výrobků by hrozilo riziko, že nebudou schopni plnit své smluvní závazky ke svým zákazníkům nebo že jejich marže budou pohlceny zvýšenými náklady. Společnost Valeo doplnila, že snahy automobilového průmyslu EU o elektrifikaci nelze uskutečnit, aniž by své nákupy od výrobního odvětví Unie doplnilo dovozem z ČLR. V případě společnosti Mahle by uložení antidumpingových cel vytvořilo konkurenční nevýhodu pro dodavatele automobilů z EU. Společnost zopakovala, že nemůže přenést očekávané zvýšení cen na své zákazníky. Společnost BMW uvedla, že uložení opatření by vedlo k narušení jejího dodavatelského řetězce s ohledem na zdlouhavé a nákladné postupy validace materiálu, které mají být provedeny s cílem přejít k alternativním dodavatelům. Sdružení ACEA nakonec tvrdilo, že automobilový průmysl již byl předmětem různých jiných opatření, která vedla k dodatečné finanční zátěži pro výrobce původních zařízení, například ochranným opatřením týkajícím se oceli, což poškozuje jejich konkurenceschopnost na domácím a vývozním trhu.

(152)

Sdružení European Aluminium uvedlo, že nedávný nárůst cen byl způsoben několika faktory, například zvýšením cen surovin pro slitiny a desky, nedostatkem kontejnerů v mezinárodní lodní dopravě, zvýšením nákladů na přepravu a náhlým a silným zvýšením poptávky ve všech průmyslových odvětvích po pandemii COVID-19. Kromě toho se sdružení European Aluminium domnívalo, že ačkoli byly ceny pravděpodobně ovlivněny uložením prozatímních opatření, jejich zvýšení nemusí nutně souviset s nedostatečnou kapacitou a nemělo by být považováno za strukturální problém, ale spíše za dočasný stav, který by měl skončit, jakmile se situace na straně poptávky a nabídky po počátečním období napětí na trhu normalizuje. V této souvislosti sdružení European Aluminium také uvedlo, že záměrem úrovně antidumpingových opatření bylo zajistit rovné podmínky a obnovit běžné podmínky hospodářské soutěže. Kromě toho sdružení European Aluminium tvrdilo, že kapacita nebude problémem, jde-li o podporu rozvoje elektrifikace automobilů, pokud jde o hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů, protože určitá dodatečná kapacita již byla instalována nebo je instalována postupně tak, aby výrobní odvětví Unie mohlo uspokojit rostoucí poptávku.

(153)

Komise dospěla k závěru, že konečná opatření budou mít na finanční situaci uživatelů pouze omezený dopad. Jak je rovněž uvedeno v 131. až 133. bodě odůvodnění, nahrazení dovozu z Číny dodávkami od výrobního odvětví Unie může proběhnout poměrně rychle, jelikož někteří validovaní výrobci v Unii dodávali hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů již v minulosti a jelikož v EU existuje dvojí zdroj dodávek. Kromě toho, jak je analyzováno v 87. až 127. bodě odůvodnění, je pravděpodobné, že současná a budoucí kapacita výrobního odvětví Unie by k uspokojení rostoucí poptávky postačovala. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že neexistuje žádný přesvědčivý důvod pro vyloučení hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů z důvodů zájmu Unie.

(154)

Sdružení European Aluminium tvrdilo, že někteří uživatelé používali hliníkové válcované výrobky z Číny za nízké ceny, aby konkurovali ostatním výrobcům využívajícím evropský materiál, což vedlo k erozi cen na trhu Unie. V této souvislosti sdružení European Aluminium nerozumělo tomu, jak může některý uživatel tvrdit, že existuje nedostatek kapacity, když podle nedávného průzkumu sdružení European Aluminium obdrželo pouze velmi málo výrobců v Unii žádost o cenovou nabídku pro dodatečné objemy v roce 2021 nad rámec objemů zajištěných ve stávajících smlouvách. Komise rovněž doplnila, že údajný budoucí nedostatek kapacity s ohledem na rostoucí poptávku nebere v úvahu další provedená nebo oznámená rozšíření kapacity ze strany dvou dalších výrobců v Unii.

(155)

V tomto ohledu společnost Valeo prohlásila, že tvrzení sdružení European Aluminium o tom, že uživatelé hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů, včetně společnosti Valeo, přispívají k cenové erozi ze strany čínských dodavatelů, je nesprávné. Na podporu svého tvrzení předložila společnost Valeo výňatek z historického vývoje cen a objemu hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů, které dodávali výrobci v Unii společnosti Valeo v období 2017–2022. Společnost Valeo dále zopakovala, že k zajištění bezproblémového zásobování výrobců původních zařízení pro automobilový průmysl potřebuje dlouhodobé dohody a že výrobci v Unii záměrně nejsou ochotni dodávat nebo nemají požadovanou kapacitu. Společnost Valeo rovněž poukázala na nedávná zpoždění dodávek u jednoho výrobce v Unii.

(156)

Sdružení European Aluminium rovněž tvrdilo, že nedostatek kapacity bude spojen s dumpingovými praktikami, které výrobcům v Unii zabrání přidělit kapacitu na výrobu hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů. Pokud jde o nedávná zpoždění dodávek, odkazuje se na 56. bod odůvodnění, kde sdružení European Aluminium poskytlo vysvětlení těchto zpoždění.

(157)

Pokud jde o erozi cen, důkazy poskytnuté společností Valeo na podporu jeho vyvrácení byly shledány útržkovitými, a tudíž neprůkaznými. Analýza společnosti Valeo je založena na omezeném počtu dodavatelů v Unii, závěry vycházejí z období přesahujícího posuzované období končící v červnu 2020, a tudíž jsou potenciálně ovlivněny tímto šetřením (zahájení šetření, uložení prozatímních opatření). Kromě toho nebere v úvahu vývoj poptávky. Naopak odpověď společnosti Valeo na dotazník ukazuje, že relativní podíl nákupů z ČLR se mezi rokem 2019 a obdobím šetření zvýšil. Kromě toho, jak je uvedeno v oddíle 7.1, byla zjištěna významná rozpětí prodeje pod cenou, která potvrdila erozi cen. Na tomto základě bylo tvrzení společnosti Valeo zamítnuto.

(158)

Pokud jde o cíle v oblasti emisí skleníkových plynů, sdružení CLEPA tvrdilo, že opatření omezí investice do inovací zaměřených na digitální a ekologické cíle stanovené Evropskou unií, a zejména na rozvoj evropského dodavatelského řetězce automobilových baterií.

(159)

Jak je uvedeno v 145. bodě odůvodnění, vzhledem k podílu hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů dodávaných z ČLR a k úrovni opatření se očekává, že opatření budou mít na uživatele pouze omezený dopad. Z tohoto důvodu by měly mít na popsané investice omezený vliv.

(160)

V téže souvislosti poukázalo sdružení European Aluminium na to, že nákupy hliníkových válcovaných výrobků z EU pomohou odvětví výroby automobilů a automobilovému průmyslu snížit jejich uhlíkovou stopu, a odkázala na 78., 451. a 452. bod odůvodnění prozatímního nařízení, v nichž byl učiněn předběžný závěr, že výrobní odvětví Unie přispívá ke splnění cílů EU v oblasti emisí prostřednictvím rostoucího využívání recyklovaného materiálu a tím, že při výrobě hliníkových válcovaných výrobků v průměru generuje téměř třikrát méně CO2, než je tomu v ČLR.

(161)

Sdružení European Aluminium rovněž zpochybnilo odůvodnění některých uživatelů hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů, kteří získávají zboží z ČLR, z toho důvodu, že to je v rozporu s ambicí EU dosáhnout Zelené dohody pro Evropu, a to s ohledem na nižší uhlíkovou stopu primární výroby hliníku v EU. Poukázalo rovněž na minulé zkušenosti v odvětví solárních panelů, které utrpělo újmu z dumpingového dovozu poté, co dalo přednost krátkodobé „čínské dodavatelské strategii“ před zachováním zdravého hodnotového řetězce v EU.

(162)

V tomto ohledu společnost Valeo tvrdila, že nakupuje pouze omezené množství materiálu pocházejícího z ČLR a že z ČLR nenakupuje levné a znečišťující hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů. Společnost Valeo dále tvrdila, že svou strategií podporuje revoluční elektrifikaci mobility a napomáhá dosahování cílů EU v oblasti životního prostředí.

(163)

Společnost Valeo však nepředložila žádné důkazy o uhlíkové stopě svých dodavatelů ani jiný důkaz, který by rozporoval hodnocení Komise v tomto ohledu. Kromě toho, zatímco společnost Valeo může nakupovat omezené množství hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů z dotčené země, podíl jejích nákupů z ČLR v posledních letech vzrostl.

(164)

Po poskytnutí konečných informací společnost TitanX tvrdila, že nové emisní cíle Komise a úloha, kterou má hrát automobilový průmysl EU, odůvodňují vyloučení hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů z důvodů zájmu Unie.

(165)

V tomto ohledu se odkazuje na 160. a 161. bod odůvodnění, které potvrzují, že nákup hliníkových válcovaných výrobků v EU by automobilovému průmyslu pomohl snížit jeho uhlíkovou stopu.

(166)

S ohledem na tuto podrobnou analýzu Komise potvrdila svá prozatímní zjištění uvedená v oddíle 2.3.1 prozatímního nařízení a nevyloučila hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů z rozsahu tohoto šetření.

(167)

Jak je uvedeno v oddíle 2.3.2 prozatímního nařízení, Komise z definice výrobku vyloučila hliníkové svitky pro výrobu potahovaných svitků a hliníkových kompozitních panelů. Sdružení European Aluminium tvrdilo, že definice prozatímně vyloučeného výrobku není dostatečně konkrétní. Podle jeho názoru uživatelská společnost A neposkytla podrobné technické informace, které by ostatním stranám umožnily předložit smysluplné připomínky, a tím omezila jejich právo na obhajobu.

(168)

Společnost A odpověděla, že uvedená definice je dostatečně konkrétní, a poskytla důkazy o tom, že někteří výrobci v Unii nejsou schopni výrobky s těmito specifikacemi vyrábět. Na tomto základě dospěla k závěru, že technické vlastnosti vedou k velmi specifickému výrobku. Komise byla toho názoru, že podání sdružení European Aluminium i společnosti A jsou smysluplná, umožňují přiměřené pochopení citlivých informací a že je respektováno právo obou stran na obhajobu.

(169)

Sdružení European Aluminium dále tvrdilo, že společnost A svou žádost nepředložila včas. Komise uvedla, že společnost A podala žádost ve velmi rané fázi řízení. Byla rovněž řádně odůvodněna a předložena dostatečně včas, aby Komise mohla shromáždit všechny relevantní informace s cílem vyvodit smysluplné závěry.

(170)

Sdružení European Aluminium rovněž zpochybnilo prozatímní zjištění, že výrobní odvětví Unie nebude mít kapacitu na to, aby vyrábělo požadované objemy vyloučeného výrobku s potřebnými kvalitativními a technickými standardy. Poskytlo prohlášení pěti výrobců v Unii, kteří tvrdili, že mají příslušné vybavení pro výrobu prozatímně vyloučeného výrobku s většinou jedním omezením šířky, a dodala, že výrobek, na nějž se prozatímně vztahuje vyloučení, mohou ostatní výrobci vyrábět v EU. Kromě toho předložilo sdružení European Aluminium prohlášení čtyř výrobců hliníkových kompozitních panelů, že mohou získat vyloučený materiál v dostatečném množství, a proto nečelí stejným problémům jako společnost A.

(171)

Společnost A akceptovala, že někteří výrobci v EU jsou schopni vyloučený výrobek vyrábět. Zdůraznila však, že jej nemůže v EU získat v dostatečném množství. Vzhledem k nedostatečné nabídce a následným delším dodacím lhůtám v EU a v jiných zemích bylo nutné získat určité objemy vyloučeného výrobku z ČLR. Svá tvrzení doložila dodatečnými podpůrnými důkazy a odkázala na již poskytnuté důkazy prokazující neschopnost některých výrobců vyrábět vyloučený výrobek z důvodu technických omezení nebo nemožnosti získat dodávky vyloučeného výrobku v dostatečném množství.

(172)

Společnost A dále tvrdila, že některá prohlášení výrobců v Unii byla nepřesná, jelikož nemohou dodávat prozatímně vyloučený výrobek, nebo že výrobci se specializují na jiné výrobky. Podle jejího názoru tato prohlášení potvrzují, že evropští výrobci nemají v úmyslu investovat do dodatečné kapacity.

(173)

Sdružení European Aluminium rozporovalo tvrzení společnosti A a uvedlo, že na trhu Unie existuje dostatečná kapacita. Rovněž tvrdila, že zpožděné dodávky souvisejí s objednávkami, které jdou nad rámec uzavřených dohod. Pokud jde o zpoždění, Komise uvedla, že důkazy obsažené ve spisu potvrdily, že někteří výrobci v Unii, kteří nemohli splnit technické požadavky společnosti A, jí museli refundovat dodávky, které nebyly v souladu s předpisy, a tudíž nemohou společnosti A dodávat. Společnost A proto neměla jinou možnost než požadovat dodatečná množství od jiných dodavatelů.

(174)

Společnost A odpověděla, že čtyři z pěti výrobců hliníkových kompozitních panelů mají zaručený zdroj dodávek z historických, zeměpisných, smluvních nebo vlastnických důvodů a že mají vlastní zájem na omezení konkurence ze strany jiného výrobce hliníkových kompozitních panelů v EU. Společnost A rovněž tvrdila, že devět společností, které poskytly prohlášení, jsou členy European Aluminium, přičemž některé z nich jsou zastoupeny ve výkonném výboru European Aluminium, což neponechává pochybnosti o jejich stanovisku k žádosti o vyloučení.

(175)

Společnost A rovněž tvrdila, že prohlášení výrobců hliníkových kompozitních panelů by měla být odmítnuta z toho důvodu, že nejsou zaregistrovanými zúčastněnými stranami, že při šetření nespolupracovali a svá tvrzení nedoložili podpůrnými důkazy.

(176)

Komise potvrdila, že prohlášení určitých výrobců hliníkových válcovaných výrobků nebyla podložena dostatečnými důkazy. Rovněž zjistila, že plně neodrážejí jejich technickou kapacitu. Někteří výrobci hliníkových válcovaných výrobků jsou sice schopni vyrobit vyloučený výrobek, jiní však nemohli svá tvrzení doložit dodatečnými skutečnostmi ve spisu. Tito výrobci naopak nemohou splnit požadavky na specifikaci společnosti A a dodávat hliníkové válcované výrobky, které mají odlišné vlastnosti než vyloučený výrobek.

(177)

Sdružení European Aluminium tvrdilo, že vyloučený výrobek pokrývá prakticky celý sortiment zásob barev a že objem, na nějž se vztahuje osvobození od prozatímního antidumpingového cla podle čl. 2 odst. 2 prozatímního nařízení, by představoval mnohem více, než jsou 2 % uvedená v prozatímním nařízení, pravděpodobněji [300 000–600 000] (37) tun. Po poskytnutí prozatímních informací předložilo sdružení European Aluminium odhad spotřeby hliníkových svitků pro použití při výrobě potahovaných svitků při následném použití ve výrobě hliníkových kompozitních panelů. Tento odhad činí [52 000–68 000] (38) tun, tj. blíží se odhadu Komise uvedenému v 87. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Společnost A uvedla, že odhad spotřeby ze strany Komise neodpovídá vyloučenému výrobku, který se používá pro výrobu hliníkových kompozitních panelů, neboť specifické technické vlastnosti tohoto výrobku jsou velmi striktní a někteří výrobci kompozitních panelů používají potahované hliníkové válcované výrobky. Společnost A zároveň uvedla, že její spotřeba na výrobu hliníkových kompozitních panelů byla nižší než poslední odhad, který předložilo sdružení European Aluminium. Vzhledem k tomu, že spotřeba v Unii se neomezuje pouze na nákupy uskutečněné společností A, měla Komise za to, že odhad uvedený v 87. bodě odůvodnění prozatímního nařízení přiměřeně odráží spotřebu hliníkových válcovaných výrobků pro výrobu hliníkových kompozitních panelů obecně.

(178)

V návaznosti na tvrzení společnosti A týkající se celkového nedostatku kapacity prohlásilo sdružení European Aluminium, že v EU neexistuje nedostatek strukturální kapacity, jak dokládá míra využití kapacity uvedená v prozatímním nařízení, a že současné obtíže s dodávkami souvisejí s pandemií COVID-19.

(179)

Společnost A rovněž uvedla, že vzhledem k nedostatečné nabídce na trhu Unie by existence antidumpingových cel poškodila její činnost a ohrozila by její životaschopnost.

(180)

Komise ověřila, že společnost A čelí značným obtížím při dodávkách výrobku, který byl prozatímně vyloučen. Jak doložila společnost A, existují kvalitativní a technická omezení ohledně toho, co je výrobní odvětví Unie schopno vyrábět. Kromě toho někteří integrovaní výrobci v Unii (vyrábějící jak hliníkové válcované výrobky, tak i hliníkové kompozitní panely) chtějí omezit své dodávky společnosti A z důvodů hospodářské soutěže a/nebo vertikální integrace. Tyto dva hlavní faktory omezují dostupnost vyloučených výrobků na trhu Unie. Informace obsažené ve spisu rovněž poukazují na skutečnost, že zdroje mimo EU nenabízejí dostatečnou alternativu, pokud jde o objem nebo kvalitu. Komise proto dospěla k závěru, že společnost A nemůže získat prozatímně vyloučený výrobek v dostatečném množství na trhu Unie či z jiných zdrojů.

(181)

Ustanovení čl. 2 odst. 2 prozatímního nařízení stanovilo, že výrobek popsaný v čl. 1 odst. 1 by měl být osvobozen od prozatímního antidumpingového cla, pokud je dovážen pro použití při výrobě potahovaných svitků a hliníkových kompozitních panelů. V tomto ohledu společnost A nebo jakýkoli jiný uživatel na trhu neposkytl dostatečné důkazy o tom, že byl přímo dotčen dovozem hliníkových válcovaných výrobků pro výrobu potahovaných svitků během období šetření. Šetření dále odhalilo, že spotřeba hliníkových válcovaných výrobků v odvětví potahovaných svitků byla mnohem významnější než v odvětví hliníkových kompozitních panelů. Existuje proto riziko, že technické vlastnosti prozatímně vyloučeného výrobku se v tomto odvětví stanou normou a budou dováženy ve větším množství, což by mohlo způsobit újmu výrobnímu odvětví Unie. Společnost A má navíc potíže získávat hliníkové válcované výrobky pro výrobu potahovaných svitků v dostatečném množství, stále však může získat významnou část svých potřeb v EU.

(182)

Šetření rovněž odhalilo, že technické vlastnosti prozatímně vyloučeného výrobku se liší v závislosti na použití, tj. výrobě potahovaných svitků nebo výrobě hliníkových kompozitních desek.

(183)

Po uplynutí lhůty pro připomínky k informacím poskytnutým jinými zúčastněnými stranami v reakci na zveřejnění prozatímních zjištění zopakovalo sdružení European Aluminium své tvrzení týkající se dostupnosti dotčeného výrobku v Unii a odkázalo na makroekonomické údaje předložené na žádost Komise, které údajně prokázaly, že na trhu Unie existuje dostatečná kapacita. Dále tvrdilo, že hliníkové válcované výrobky pro použití v hliníkových kompozitních panelech a hliníkové válcované výrobky pro použití v potahovaných svitcích mají stejný popis výrobku a že předběžný popis výrobku vytváří mezi oběma výrobky překrývání a nejasnosti. Zopakovalo rovněž své tvrzení týkající se velikosti trhu s potahovanými svitky, jak již bylo zmíněno ve 177. bodě odůvodnění, a uvedlo, že společnost A po mnoho let nakupuje dotčený výrobek v Unii, a odkázalo na prohlášení ostatních výrobců hliníkových kompozitních panelů, která jsou již zmíněna ve 170. bodě odůvodnění a jimiž se zabývá 175. a 176. bod odůvodnění. Sdružení European Aluminium rovněž odkázalo na jiné zdroje dodávek, aniž by specifikovalo, které.

(184)

V tomto ohledu je třeba nejprve poznamenat, že makroekonomické údaje poskytnuté sdružením European Aluminium byly shledány nepřesnými a Komise je upravila při stanovení konečných ukazatelů újmy v souladu s informacemi ve spisu, které se týkají technické kapacity.

(185)

Tvrzení sdružení European Aluminium týkající se rozdílu mezi hliníkovými válcovanými výrobky pro použití v hliníkových kompozitních panelech a hliníkovými válcovanými výrobky pro použití v potahovaných svitcích nezohledňovalo nejnovější popis produktu uvedený v čl. 2 odst. 2. Vzhledem k tomu, že žádost společnosti A o vyloučení vychází z celního režimu konečného užití podle článku 254 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (39) (dále jen „celní kodex Unie“), byla skutečnost, že tyto výrobky mají stejný popis, považována za irelevantní. Z tohoto důvodu bylo dotyčné tvrzení zamítnuto.

(186)

Skutečnost, že společnost A po mnoho let nakupuje dotčený výrobek v Unii, nebyla shledána v rozporu s hodnocením Komise, že dotčený výrobek nebyl na trhu Unie dostupný v dostatečném množství. Jelikož nebyly k dispozici přesnější informace o jiných zdrojích dodávek, bylo toto tvrzení rovněž zamítnuto.

(187)

Po poskytnutí konečných informací tvrdila společnost A, že otázka dostupnosti se týká hliníkových válcovaných výrobků používaných při výrobě potahovaných svitků, jakož i na výrobu hliníkových kompozitních panelů, a zopakovala svou žádost, aby hliníkové válcované výrobky používané při výrobě potahovaných svitků byly osvobozeny od výběru antidumpingových cel. Dále zopakovala, že někteří dodavatelé v Unii nemohli dodat dohodnutá množství nebo čelili problémům s kvalitou, pokud jde o vyloučené hliníkové válcované výrobky.

(188)

Komise sice připustila, že otázka dostupnosti se týkala obou použití, avšak ve 181. bodě odůvodnění již objasnila, proč by se výjimka neměla vztahovat na hliníkové válcované výrobky používané při výrobě potahovaných svitků. Jelikož v tomto ohledu nebyly vzneseny žádné další připomínky, bylo toto tvrzení zamítnuto.

(189)

Po poskytnutí konečných informací zpochybnilo sdružení European Aluminium rozhodnutí Komise snížit výrobní kapacitu nahlášenou některými výrobci v Unii, pokud jde o vyloučený výrobek, a tvrdilo, že určitá omezení týkající se rozmezí vnější šířky toto snížení výrobní kapacity nepodporují. Kromě toho sdružení European Aluminium tvrdilo, že i snížení výrobní kapacity, které Komise opravila, by postačovalo k zásobování trhu Unie potřebnými objemy. Sdružení European Aluminium rovněž tvrdilo, že neexistence alternativních zdrojů mimo EU nebyla podložena důkazy ve spisu, který byl k dispozici ostatním stranám, a v souladu s čl. 19 odst. 3 základního nařízení neměla být brána v úvahu. A konečně sdružení European Aluminium zopakovalo své tvrzení, že všichni ostatní výrobci hliníkových kompozitních panelů v Unii prohlásili, že jsou schopni získat potřebné objemy v Unii.

(190)

V návaznosti na připomínky sdružení European Aluminium potvrdila společnost A přesnost posouzení Komise, pokud jde o kapacitu výrobního odvětví Unie pro hliníkové válcované výrobky používané při výrobě hliníkových kompozitních panelů, bez ohledu na omezení rozmezí vnější šířky, a opět poukázala na problémy s kvalitou. Jak je vysvětleno ve zvláštních informacích zaslaných sdružení European Aluminium, informace týkající se vyloučeného výrobku předložené sdružení European Aluminium byly opraveny na základě podání jiných stran prokazujících, že tito výrobci nemohli splnit požadované specifikace nebo dotčený výrobek nevyráběli. Kromě toho, jak je vysvětleno ve 174. až 180. bodě odůvodnění, i když se nepopírá, že někteří výrobci hliníkových válcovaných výrobků jsou skutečně schopni vyloučený výrobek vyrábět, někteří integrovaní výrobci v Unii (vyrábějící všechny hliníkové válcované výrobky, potahované svitky a hliníkové kompozitní panely) chtějí omezit své dodávky společnosti A z důvodu hospodářské soutěže a/nebo vertikální integrace, což vede k nedostatečné dostupnosti na trhu Unie. Pokud jde o zdroje ze zemí mimo EU, je třeba poznamenat, že informace obsažené ve spisu nemohly být shrnuty do nedůvěrné verze bez zveřejnění obchodního tajemství, což by mohlo dotčeným stranám způsobit škodu. Sdružení European Aluminium v každém případě nepředložilo důkazy poukazující na existenci dostupné kapacity v zemích mimo EU. Nakonec bylo zjištěno, že skutečnost, že ostatní výrobci hliníkových kompozitních panelů mohli údajně získávat dodávky svých hliníkových válcovaných výrobků v Unii, není v rozporu se zjištěními Komise, která poukazují na nedostatečnou dostupnost dotčeného výrobku a požadavky na jeho kvalitu. Na tomto základě byla tvrzení sdružení European Aluminium zamítnuta.

(191)

Na tomto základě Komise potvrdila svá prozatímní zjištění, že je v zájmu Unie vyloučit dotčený výrobek z výběru antidumpingových cel, avšak omezit toto vyloučení pouze na hliníkové válcované výrobky používané při výrobě hliníkových kompozitních panelů.

(192)

Po poskytnutí prozatímních informací napadla společnost Xiamen Xiashun Aluminium Foil Co., Ltd. (dále jen „Xiamen Xiashun“) zamítnutí své žádosti uvedené v 89. až 92. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, aby byly z rozsahu šetření vyloučeny litografické desky a fólie pro baterie. Tvrdila, že se tyto výrobky neliší od výrobků uvedených v 57. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, které byly vyloučeny z rozsahu šetření již v oznámení o zahájení řízení. Již vyloučené výrobky mají rovněž stejné chemické vlastnosti, neboť se skládají z více než 95 % čistého hliníku podobně jako ostatní hliníkové válcované výrobky.

(193)

Společnost Xiamen Xiashun rovněž zopakovala tvrzení uvedená v 89. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, pokud jde o fyzické a chemické vlastnosti, rozměry, výrobní proces a aplikace.

(194)

Sdružení European Aluminium potvrdilo, že litografické desky a fólie pro baterie spadají do definice výrobku a mají stejné základní chemické vlastnosti jako ostatní hliníkové válcované výrobky, neboť se skládají z více než 95 % čistého hliníku podobně jako ostatní válcované výrobky. Jsou výsledkem stejného výrobního procesu jako ostatní hliníkové válcované výrobky. Sdružení European Aluminium rovněž tvrdilo, že jsou zahrnuty do podnětu, protože jsou vyráběny řadou výrobců v EU, kteří čelí velmi nízkým dumpingovým cenám z Číny působícím újmu.

(195)

V tomto ohledu Komise uvedla, že definice výrobku v tomto šetření byla žadateli vymezena správně, jelikož se vztahovala na výrobky, u nichž existují dostatečné důkazy o dumpingovém dovozu, který způsobuje výrobnímu odvětví Unie újmu. Na tomto základě a vzhledem k neexistenci nových skutečností bylo toto tvrzení zamítnuto.

(196)

Po poskytnutí konečných informací společnost Xiamen Xiashun zopakovala tvrzení předložená v zahajovací fázi. Vzhledem k neexistenci nových skutečností a vzhledem k tomu, že tato tvrzení již byla řešena v 89. až 92. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a další tvrzení společnosti Xiamen Xiashun byla řešena ve 195. bodě odůvodnění, byla tato tvrzení zamítnuta.

(197)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, všechny ostatní závěry uvedené v oddíle 2.3.3 prozatímního nařízení byly potvrzeny.

(198)

Původní žádost skupiny Nanshan o vynětí fólie ACF-30-60 byla řešena v 93. až 102. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Po poskytnutí prozatímních informací skupina Nanshan zopakovala své tvrzení, že výrobek, který je předmětem šetření, a ACF-30-60 se liší na základě řady faktorů, jako jsou základní technické a fyzické vlastnosti, konečné použití a aplikace, výrobní proces a distribuční kanály. Rovněž zopakovala, že tyto výrobky nejsou vzájemně zaměnitelné a vzájemně si nekonkurují. Tvrdila, že podle ustálené judikatury (40) není při posuzování, zda je výrobek odlišný od ostatních výrobků, na které se vztahuje šetření, rozhodující žádný faktor. Rovněž uvedla, že trh Unie s konvertovanými hliníkovými fóliemi je extrémně napjatý s omezenou dostupností od výrobců v Unii v nadcházejících měsících.

(199)

V reakci na připomínky skupiny Nanshan tvrdilo sdružení European Aluminium, že dotčené hliníkové válcované výrobky jsou nebo mohou být vyrobeny v EU a spadají do popisu výrobku.

(200)

Pokud jde o hospodářskou soutěž mezi ACF-30-60 a ostatními výrobky, na které se vztahuje rozsah šetření, je třeba nejprve připomenout, že ACF-30-60 spadá do definice výrobku vymezené v 55. až 58. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Za prvé, ACF-30-60 a další výrobky, na které se vztahuje šetření, mají stejné základní fyzické, chemické a technické vlastnosti a tento výrobek spadá do rozsahu šetření. Kromě toho Komise ve svém prozatímním posouzení neomezila své posouzení pouze na určitý činitel, protože při posuzování, zda ACF-30-60 spadá do rozsahu šetření, vycházela z několika činitelů, jako jsou základní vlastnosti, funkce, výrobní proces a konečné použití. Tvrzení týkající se omezené dostupnosti ACF-30-60 na trhu Unie nebylo podloženo dostatečnými podpůrnými důkazy.

(201)

Po poskytnutí konečných informací zopakovala skupina Nanshan tvrzení vznesené v prozatímní fázi. Rovněž uvedla, že vlastnosti obou stran dotčeného výrobku se liší, což vede k odlišnému výrobnímu procesu u nejmodernějších zařízení a vede k odlišnému konečnému použití. Skupina Nanshan dále tvrdila, že zavedení antidumpingových opatření by mělo nepříznivý dopad na uživatele v důsledku vážného nedostatku dodávek v Unii. Skupina Nanshan toto tvrzení podpořila prohlášeními uživatelů, kteří hlásí potíže se získáváním dodávek v uplynulých měsících (po období šetření) i v nadcházejících měsících. V tomto ohledu rovněž poukázala na skutečnost, že jeden výrobce v Unii zastavil výrobu dotčeného výrobku, aby se zaměřil na jiné výrobky. Vzhledem k neexistenci alternativních zdrojů dodávek skupina Nanshan tvrdila, že čínský dovoz má pro neintegrované uživatele zásadní význam.

(202)

V tomto ohledu se odkazuje na 93. až 102. bod odůvodnění prozatímního nařízení a na 200. bod odůvodnění výše, kde byla řešena původní tvrzení skupiny Nanshan. Komise dále uvedla, že ACF-30-60 není jediným výrobkem, na který se vztahuje toto řízení a který má strany s odlišnými vlastnostmi, jelikož hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky tuto vlastnost rovněž vykazují.

(203)

I při zohlednění skutečností po období šetření měla Komise za to, že situace popsaná skupinou Nanshan a dvěma uživateli nepoukazovala na strukturální nedostatek kapacity, ale spíše na dočasnou situaci způsobenou všeobecným hospodářským oživením po pandemii COVID-19, kdy poptávka během krátké doby výrazně vzrostla, takže výrobní odvětví Unie se nyní musí přizpůsobit nové situaci na trhu. V této souvislosti se nemělo za to, že by zavedení antidumpingových opatření mělo na konečné uživatele nepříznivý dopad. Uživatelé, kteří poskytli připomínky, každopádně neodpověděli na dotazník. Proto nebylo možné posoudit, do jaké míry by byli opatřeními dotčeni. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(204)

Komise tedy potvrdila své závěry, k nimž dospěla v oddíle 2.3.4 prozatímního nařízení.

(205)

Původní žádost společnosti OPL System AB (dále jen „OPL“) o vyloučení lamel pro žaluzie byla řešena v 103. a 104. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(206)

Společnost OPL zopakovala, že výrobní odvětví Unie nevyrábí a není schopno vyrábět hliníkové válcované výrobky podle specifikací společnosti OPL. Zdůraznila, že používání výrobku nižší kvality poškodí její vybavení, a hotové výrobky nebudou odpovídat požadavkům jejích zákazníků.

(207)

Společnost OPL odkázala na námitky vůči své celní kvótě pro rok 2016 od čtyř různých výrobců v Unii, kteří údajně nevyrábějí a nejsou schopni vyrábět hliníkové válcované výrobky podle specifikací společnosti OPL. V tomto ohledu tvrdila, že navzdory obchodním výměnám s některými z těchto čtyř společností neposkytla žádná z nich společnosti OPL vzorky. Tato tvrzení však nebyla u žádné z těchto společností kromě jedné podložena podpůrnými důkazy. Společnost OPL zároveň tvrdila, že žádný z výrobců v Unii nemůže dotčený výrobek vyrábět. S výjimkou jednoho výrobce však společnost OPL nepodložila tvrzení, že si vyžádala dodávky nebo že výrobci v Unii odmítli výrobky dodat a/nebo uvedli, že dotčený výrobek nejsou schopni vyrábět, a to ve lhůtě pro připomínky k poskytnutí prozatímních informací nebo ve lhůtě pro připomínky k připomínkám ostatních stran po poskytnutí prozatímních informací.

(208)

Sdružení European Aluminium zopakovalo, že výrobní odvětví Unie je schopno vyrábět hliníkové válcované výrobky podle specifikací společnosti OPL, a předložilo prohlášení, že někteří výrobci v Unii mohou dotčený výrobek dodávat. Zpochybnilo rovněž tvrzení, že společnost OPL kontaktovala několik výrobců v Unii, a uvedlo, že nikdo z výrobního odvětví Unie v nedávné době neobdržel jakoukoliv žádost o cenovou nabídku ani neprobíhají žádná jednání.

(209)

Zatímco tvrzení jednoho výrobce v Unii lze zpochybnit, Komise zjistila, že alespoň jeden výrobce v Unii je schopen vyrábět hliníkové válcované výrobky v souladu se specifikacemi společnosti OPL.

(210)

Důkazy poskytnuté společností OPL ve stanovených lhůtách, pokud jde o schopnost výrobního odvětví Unie vyrábět, a skutečnost, že se obrátila na výrobce v Unii, se omezují pouze na jednoho výrobce v Unii, přičemž tvrzení společnosti OPL nejsou většinou podložena podpůrnými důkazy. Důkazy poskytnuté pro dotčeného výrobce se navíc týkaly období po uložení prozatímních opatření. Vzhledem k možnému účinku těchto prozatímních opatření na chování účastníků trhu nepovažovala Komise tento důkaz za dostatečně spolehlivé prokázání toho, že tento výrobce odmítl vyrábět nebo dodávat, jakmile budou uložena konečná opatření a plně obnoveny běžné tržní podmínky. V okamžiku, kdy Komise ukládá prozatímní opatření, lze skutečně důvodně očekávat, že se výrobci v Unii mohou rozhodnout odložit navázání dlouhodobého smluvního vztahu do doby, než bude jasné, zda budou uložena konečná cla a na jaké úrovni. Kromě toho, i když podání obsahovala tvrzení, že ostatní výrobci v Unii společnosti OPL nechtěli dodávat nebo jí nebyli schopni dodávat, tato tvrzení nebyla podložena žádnými důkazy. V každém případě lze s ohledem na úroveň konečných opatření důvodně očekávat, že dovoz z ČLR bude pokračovat.

(211)

Po uplynutí lhůty pro připomínky k informacím poskytnutým jinými zúčastněnými stranami v reakci na zveřejnění prozatímních informací si společnost OPL vyměnila několik e-mailů s výrobci v Unii, kteří byli požádáni, aby potvrdili, zda mohou vyrábět hliníkové válcované výrobky podle specifikací společnosti OPL. Na tomto základě společnost OPL tvrdila, že s výjimkou jednoho výrobce v Unii, který je ochoten dodávat zkušební hliníkové válcované výrobky, nebyl žádný z výrobců v Unii schopen vyrábět hliníkové válcované výrobky v souladu s jejími specifikacemi.

(212)

Šetření ukázalo, že závěr vyvozený společností OPL, že výrobci v Unii nebyli schopni vyrábět hliníkové válcované výrobky podle jejích specifikací, nebyl podložen důkazy, jelikož e-mailová korespondence prokázala, že někteří výrobci byli ochotni navázat se společností OPL obchodní vztahy. Kromě toho se ukázalo, že specifikace požadované společností OPL, pokud jde o chemické složení, jsou přísnější než specifikace uvedené v její žádosti o vyloučení. Z tohoto důvodu bylo dotyčné tvrzení zamítnuto.

(213)

Z toho důvodu byla žádost společnosti OPL o vyloučení zamítnuta a Komise potvrdila své závěry, k nimž dospěla v oddíle 2.3.5 prozatímního nařízení.

(214)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Hitachi tvrdila, že uložení antidumpingových opatření mělo nepříznivý dopad na širší odvětví elektrické energie v EU. Tvrdila, že několik jejích dodavatelů hliníkových válcovaných výrobků se potýká s nedostatkem kapacit, což vede k nedostatku materiálu na trhu Unie. Společnost Hitachi rovněž uvedla, že tento vývoj se časově shoduje s uložením prozatímních antidumpingových opatření týkajících se hliníkových válcovaných výrobků pocházejících z ČLR. V důsledku toho tvrdila, že se potýká s výrobními prodlevami, které brzy ovlivní její dodávky. Dále tvrdila, že poptávka po hliníkových válcovaných výrobcích v odvětví silových transformátorů se v důsledku vývoje regulačního rámce v tomto odvětví zvýší (41). Na tomto základě požádala o vyloučení z antidumpingových opatření pro odvětví transformátorů. Rovněž tvrdila, že tato výjimka již byla udělena výrobcům nápojových plechovek, automobilů a letadel. Dále tvrdila, že podobná výjimka by měla být udělena odvětví transformátorů na základě zásady nediskriminace a s ohledem na podíl, který hliníkové válcované výrobky představují v jejích konečných výrobcích.

(215)

Sdružení European Aluminium tvrdilo, že stávající problémy s kapacitou a dodávkami nesouvisejí s uložením antidumpingových opatření, neboť jsou přímo spojeny s výrazným hospodářským oživením po pandemii COVID-19. Dále tvrdilo, že se jedná o celosvětový jev, který postihuje mnoho výrobních odvětví, na něž se antidumpingová cla dokonce ani nevztahují. Dodalo také, že uživatelé hliníkových válcovaných výrobků v EU, kteří zajišťovali určité objemy od evropských výrobců prostřednictvím dlouhodobých smluv, nemají s dodávkami problémy.

(216)

Komise uvedla, že žádné z tvrzení společnosti Hitachi nebylo doloženo podpůrnými důkazy, s výjimkou změny regulačního rámce. Kromě toho Komise s ohledem na žádost o vyloučení a tvrzení týkající se nediskriminace uvedla, že výrobci nápojových plechovek, automobilů a letadel nebyli do rozsahu šetření nikdy zahrnuti. Těmto výrobkům proto nebyla udělena žádná výjimka. Komise proto nechápe, jak by mohla být společnost Hitachi diskriminována. V každém případě lze důvodně očekávat, že dovoz z ČLR bude vzhledem k úrovni konečných opatření pokračovat. Komise proto žádost zamítla.

(217)

Po poskytnutí prozatímních informací uživatelé TDK IT a TDK HU předložili připomínky požadující vyloučení hliníku pro anody s nízkým a vysokým napětím, tabulové fólie a hliníkové fólie pro katody používané při výrobě hliníkových elektrolytických kondenzátorů z rozsahu šetření. Tvrdili, že tyto hliníkové válcované výrobky mají odlišné fyzické, technické a chemické vlastnosti (čistota, slitiny, krystalická struktura a oxidové vlastnosti), že vyžadují zvláštní výrobní technologii (bez tavení) a že výrobní odvětví Unie nemá pro tento výrobek k dispozici výrobní kapacitu. Dále tvrdili, že tyto výrobky se používají pouze pro výrobu hliníkových elektrolytických kondenzátorů, že mají vyšší ceny a že dovážené objemy představují malou část spotřeby hliníkových válcovaných výrobků v Unii. Podle jejich názoru by vyloučení takových výrobků nezpůsobilo výrobnímu odvětví Unie újmu, zatímco antidumpingová opatření by měla negativní dopad na jeho finanční výsledky.

(218)

Sdružení European Aluminium tvrdilo, že dotčené hliníkové válcované výrobky lze v EU nebo v Evropském hospodářském prostoru (dále jen „EHP“) vyrobit a spadají do popisu výrobku. Rovněž dodalo, že tyto výrobky byly v EU vyráběny a že někteří výrobci plánují výrobu znovu zahájit.

(219)

V reakci na podání od sdružení European Aluminium společnost TDK IT zpochybnila, že dotčené hliníkové válcované výrobky jsou v EU k dispozici. Dále tvrdila, že od druhé poloviny roku 2018 již tyto konkrétní výrobky nejsou k dispozici, a odkázala na prohlášení jednoho výrobce v Unii. Rovněž tvrdila, že hliníkové válcované výrobky dodávané výrobním odvětvím Unie v minulosti byly na spodní hranici přijatelné kvality a že poptávka zákazníků nyní vyžaduje výrobky vyšší jakosti, které tento výrobce nemůže vyrobit, když ukončil jejich výrobu. Dodala, že pokud by byla výroba znovu zahájena, musel by materiál projít dlouhým dvojím validačním procesem (u společnosti TDK a jejích zákazníků), než by mohl být znovu použit.

(220)

Po uplynutí lhůty pro připomínky k informacím poskytnutým jinými zúčastněnými stranami v reakci na zveřejnění prozatímních informací zopakovalo sdružení European Aluminium své tvrzení týkající se dostupnosti dotčeného výrobku v Unii nebo v EHP. Rovněž dodalo, že výrobní odvětví Unie muselo ukončit výrobu dotčených výrobků v Unii z důvodu nekalé hospodářské soutěže ze strany čínských vyvážejících výrobců. Pokud by existovala spravedlivá hospodářská soutěž, pak by podle sdružení několik výrobců v Unii bylo schopno dodávat tyto výrobky na trh Unie. Na tomto základě dospělo k závěru, že by bylo v rozporu se zájmem Unie vyloučit tyto výrobky pocházející z Číny, neboť toto vyloučení by zachovalo nespravedlivou situaci a vážně ohrozilo nedávné úsilí výrobců v Unii vyrábět tyto výrobky v Unii.

(221)

V návaznosti na připomínky od sdružení European Aluminium předložené po uplynutí lhůty pro připomínky k informacím poskytnutým jinými zúčastněnými stranami v reakci na zveřejnění prozatímních informací společnost TDK HU uvedla, že výrobky, které dovážela, se lišily od výrobků dovážených společností TDK IT, pokud jde o zpracování a kvalitu, hodnotu, celní kód a konečné použití. Rovněž tvrdila, že tyto dva výrobky nejsou obdobnými výrobky, neboť výrobek dovážený společností TDK IT je surová hliníková fólie určená ke zpracování, kdežto výrobek dovážený společností TDK HU je již zpracován a zabudován do hliníkových elektrolytických kondenzátorů bez dalšího zpracovávání.

(222)

Kromě toho dodala, že připomínky sdružení European Aluminium se týkaly pouze hliníkové fólie vysoké čistoty, které se používají k výrobě anody s vysokým napětím a tabulové fólie pro hliníkové elektrolytické kondenzátory, a nikoli hliníkových fólií a hliníkových anod s nízkým/vysokým napětím dovážených společností TDK HU, a že sdružení European Aluminium neposkytlo žádné smysluplné a podložené důkazy o současné nebo budoucí dostupnosti posledně uvedeného výrobku, který dováží společnost TDK HU.

(223)

Společnost TDK HU rovněž uvedla, že výrobek, který může vyrábět výrobní odvětví Unie nebo může být vyroben v EHP, neodpovídá svými vlastnostmi výrobku, který společnost používá.

(224)

V návaznosti na připomínky sdružení European Aluminium uvedené v 220. bodě odůvodnění společnost TDK IT uvedla, že výrobci, kteří jsou údajně schopní vyrábět dotčené výrobky, buď nesplnili požadované normy kvality, nebo nevyráběli výrobek, který je předmětem šetření, ale spíše desky, tj. polotovar používaný k výrobě výrobku, který je předmětem šetření.

(225)

Společnost TDK IT rovněž tvrdila, že připomínky sdružení European Aluminium týkající se nekalé hospodářské soutěže jsou neurčité a důkazy nepodložené a že příslušný trh není určován cenou, ale kvalitou. Kromě toho zpochybnila připomínky sdružení European Aluminium týkající se zájmu Unie, a to z důvodu neexistence účinného a stabilního zdroje dodávek na trhu Unie. To by vedlo ke zvýšení nákladů a oslabilo by efektivitu u následných uživatelů.

(226)

Po uplynutí lhůty pro vyjádření připomínek k informacím poskytnutým jinými zúčastněnými stranami v reakci na zveřejnění prozatímních informací německé Sdružení výrobců elektrických a elektronických zařízení podpořilo tvrzení společností TDK HU a TDK IT ohledně nedostatečné dostupnosti výrobků v Unii a trvalo na nutnosti zajistit stabilní dodávky jejich zákazníkům v automobilovém odvětví a odvětví průmyslové elektroniky a na tom, že opatření by měla negativní dopad na jejich konkurenceschopnost vůči dodavatelům ze zemí mimo EU. Kromě Číny označilo německé Sdružení výrobců elektrických a elektronických zařízení za další zdroj dodávek dotčených výrobků i Japonsko.

(227)

Po poskytnutí konečných informací společnost TDK HU tvrdila, že Komise nepřezkoumala její tvrzení týkající se dostupnosti výrobků, které požadovala v prozatímní fázi. Zopakovala, že výrobky, které používá, nebyly v EU vyráběny po dobu přibližně pěti let. Konkrétně tvrdila, že hliníkové fólie pro katody a hliníkové fólie pro anody s nízkým napětím se v EU nevyrábějí, a že přestože některé hliníkové fólie pro anody s vysokým napětím se v EU vyrábějí, tyto výrobky nesplňují její fyzické, chemické nebo technické specifikace. Dále tvrdila, že k obnovení výroby v EU bude zapotřebí významných investic (jak z časového, tak z finančního hlediska).

(228)

Společnost TDK HU rovněž tvrdila, že výrobci v Unii nevznesli námitky proti její žádosti o vyloučení na základě smysluplných a opodstatněných námitek. Tvrdila, že sdružení European Aluminium zaměnilo výrobky dovážené společnostmi TDK IT a TDK HU, které jsou údajně odlišné, a že nepředložilo důkaz o tom, že výrobky, které TDK HU požaduje, jsou nebo brzy budou vyráběny. Z toho důvodu tvrdila, že Komise neposoudila podání společnosti TDK HU a sdružení European Aluminium dostatečně podrobně, a proto se během prozatímní fáze nezabývala její žádostí nestranně ani spravedlivě.

(229)

Společnost TDK HU dále tvrdila, že Komise neposoudila možnost použití celního režimu konečného užití podle článku 254 celního kodexu Unie. Podle názoru společnosti TDK HU by uplatnění takového celního režimu nezpůsobilo výrobnímu odvětví Unie žádnou škodu a ve skutečnosti by posloužilo výrobcům kondenzátorů usazeným v EU.

(230)

Po poskytnutí konečných informací společnost TDK IT zopakovala, že výrobek, který používá, vyžaduje vysoký stupeň čistoty, díky čemuž je tento výrobek jedinečný z hlediska technických vlastností a není srovnatelný s jinými plochými válcovanými výrobky z hliníku. V tomto ohledu odkázala na zdroj, který je třetí stranou (42). Společnost TDK IT dále tvrdila, že hliníkové fólie vysoké čistoty vyráběné v Unii jsou neadekvátní nebo neexistují, takže uložení antidumpingových cel by přerušilo dodávky hliníkových fólií o vysoké čistotě a narušilo trh Unie, neboť jediný výrobce v Unii opustil v roce 2018 trh kvůli nízké kvalitě svých výrobků a obnovení výroby by trvalo dva až tři roky. Společnost TDK IT rovněž tvrdila, že jediný výrobce hliníkových fólií vysoké čistoty v Unii by pracoval v rámci dohody o poplatcích, a výrobek používaný společností TDK IT by tudíž nevlastnil.

(231)

Na základě informací ve spisu Komise zjistila, že dotčené hliníkové válcované výrobky spadají do definice výrobku vymezené v oznámení o zahájení řízení a v 55. až 58. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Mají stejné základní fyzické, technické a chemické vlastnosti jako ostatní hliníkové válcované výrobky, neboť se skládají z více než 95 % čistého hliníku podobně jako ostatní hliníkové válcované výrobky. Většina hliníkových válcovaných výrobků má rovněž své vlastní specifikace v závislosti na aplikaci nebo požadavcích příslušného konečného uživatele. Skutečnost, že dotčené hliníkové válcované výrobky mají určitou úroveň čistoty, jsou vyrobeny z určitých slitin, mají specifickou krystalickou strukturu nebo určité oxidové vlastnosti, neznamená, že nemají stejné základní chemické, technické a fyzické vlastnosti jako jiné hliníkové válcované výrobky.

(232)

Pokud jde o výrobní proces, Komise zjistila, že příslušné hliníkové válcované výrobky sdílejí do značné míry stejný výrobní postup, který je popsán v 56. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, a používají do značné míry stejné výrobní zařízení jako ostatní hliníkové válcované výrobky. Skutečnost, že dotčené hliníkové válcované výrobky používají specifické zařízení, není unikátní, neboť i jiné hliníkové válcované výrobky, které jsou součástí definice výrobku, mohou mít rovněž zvláštní vyhrazené zařízení (například plátovací stolice nebo zařízení na řezání).

(233)

Komise rovněž konstatovala, že panují rozdílné názory na dostupnost tohoto výrobku na trhu Unie, přičemž skutečnosti obsažené ve spisu ji nepřesvědčily o tom, že existuje dlouhodobé strukturální riziko nedostatečné nabídky. V každém případě lze s ohledem na úroveň konečných opatření důvodně očekávat, že dovoz z ČLR bude pokračovat.

(234)

Komise vyjadřuje politování nad tím, že společnosti TDK IT a TDK HU neposkytly odpovědi na dotazník jako uživatelé a že se zaregistrovaly jako zúčastněné strany až po poskytnutí prozatímních informací. V této souvislosti mohla Komise posoudit tvrzení a situaci těchto společností pouze na základě neúplných informací, které předložily v rámci svých připomínek k poskytnutí prozatímních informací. Komise tedy neobdržela žádnou odpověď na dotazník ani dostatečné včasné informace, které by mohla ověřit, a nebyla proto schopna posoudit podíl hliníkových válcovaných výrobků na celkových výrobních nákladech obou společností a potenciální dopad, který by antidumpingová opatření mohla mít na jejich podnikání a ziskovost.

(235)

Po poskytnutí konečných informací zpochybnila společnost TDK HU skutečnost, že Komise neobdržela včas dostatek informací a že nemohla posoudit její tvrzení a situaci z toho důvodu, že Komisi poskytla v požadované lhůtě písemné připomínky k poskytnutí prozatímních informací a tři následná podání, která obsahují smysluplné informace o její činnosti. V témže ohledu vyjádřila společnost TDK HU politování nad tím, že ačkoli k tomu byla vyzvána, Komise ji nekontaktovala s žádostí o doplňující informace / odůvodnění za účelem posouzení její žádosti a vyřešení rozporů.

(236)

Jak je uvedeno v bodě 5.5 oznámení o zahájení řízení, všechny zúčastněné strany byly vyzvány, aby do 37 dnů ode dne zahájení tohoto řízení poskytly informace týkající se posouzení zájmu Unie, a to buď ve volném formátu, nebo vyplněním dotazníku, který je všem stranám k dispozici ode dne zahájení řízení. Bod 5.5 oznámení o zahájení řízení rovněž upřesňuje, že předložené informace budou zohledněny pouze tehdy, budou-li v době předložení doloženy věcnými důkazy.

(237)

V tomto ohledu je třeba nejprve poznamenat, že žádná z obou společností neposkytla ve lhůtě 37 dnů informace týkající se posouzení zájmu Unie. Za druhé, společnost TDK HU ani společnost TDK IT neposkytly odpověď na dotazník pro uživatele, která by Komisi umožnila včas shromáždit informace, které považovala za nezbytné, vyžádat si v případě potřeby dodatečné informace, ověřit obdržené informace a posoudit tvrzení na základě ověřených informací. V daném případě měla Komise pouze roztříštěné neověřené informace, které nebyly předloženy včas, což je zásadní rozdíl oproti standardnímu souboru údajů, který se požaduje v odpovědi na dotazník. Tyto informace neumožnily řádně posoudit možný dopad, který by antidumpingová opatření mohla mít na činnosti společností TDK HU nebo TDK IT. Vzhledem k tomu, že nebyla včas předložena odpověď na dotazník, měla Komise za to, že důkazní břemeno nesou společnosti, které podaly žádosti až po poskytnutí prozatímních informací, a nikoli Komise, která vyzvala strany k účasti na šetření již od začátku, jak je uvedeno v bodě 5.5 oznámení o zahájení přezkumu.

(238)

Komise proto neměla k dispozici základní informace o dostupnosti dotčených výrobků v Unii a mimo ni a nemohla posoudit, zda dodávky dotčených výrobků již byly získávány nebo by mohly být získávány z jiných zemí. Komise proto nemohla posoudit ani možnost použití celního režimu konečného užití podle článku 254 celního kodexu Unie.

(239)

Celkově lze říci, že Komise se s poukazem na tvrzení společností TDK HU a TDK IT uvedená v 227. až 228. bodě odůvodnění domnívala, že neexistence odpovědí na dotazník, které obvykle obsahují informace týkající se skutečností, jako jsou zdroje dodávek, nákupy, prodeje v Unii a mimo ni a podíl výrobku, který je předmětem šetření, jako součást celkových nákladů a ziskovosti, neumožnila Komisi provést smysluplné posouzení tvrzení společností TDK HU a TDK IT na základě standardního souboru dostatečných a včas předložených informací. V této souvislosti měla Komise za to, že jednala s řádnou péčí a nestranně, jelikož se zabývala všemi tvrzeními a připomínkami, k nimž měla k dispozici dostatečné informace. Stejná logika platí pro tvrzení společnosti TDK HU uvedené v 229. bodě odůvodnění.

(240)

Na základě výše uvedených skutečností byla tvrzení společností TDK HU a TDK IT zamítnuta.

(241)

Po poskytnutí prozatímních informací předložila společnost Amcor jako uživatel připomínky a z důvodu zájmu Unie požádala o vyloučení materiálu na fólie z konečného použití. Tvrdila, že kvůli údajné omezené kapacitě suroviny v EU a na celém světě čelí obtížím při získávání materiálu na fólie. Společnost Xiamen Xiashun žádost společnosti Amcor podpořila. Kromě toho rovněž tvrdila, že materiál na fólie a jiné hliníkové válcované výrobky jsou odlišnými výrobky, neboť mají odlišné fyzické a technické vlastnosti, výrobní procesy, konečné použití a aplikace.

(242)

Sdružení European Aluminium odpovědělo, že společnost Amcor nezajistila příslušné objemy v Evropě dostatečně brzy a že situace, které čelí, je pouze krátkodobým problémem, neboť trh nepředvídal současnou vysokou poptávku spojenou s hospodářským oživením po skončení pandemie COVID-19. Rovněž tvrdilo, že situace společnosti Amcor by neměla být srovnávána s jinými výrobci fólií, neboť hlavní činností společnosti Amcor je výroba obalů, nikoli válcování fólií.

(243)

Pro Komisi nebyla tvrzení týkající se odlišných fyzických a technických vlastností, výrobních procesů, konečného použití a aplikací podložena podpůrnými důkazy. Navíc navzdory oznámení o opatřeních nepožádala společnost Amcor o zvýšení smluvního objemu se svými dodavateli v Unii a ani se nepokusila podepsat střednědobou smlouvu s jinými možnými dodavateli v EU. Konečná cla jsou navíc nižší než prozatímní cla a právní subjekt „Amcor Singen Rolling GmbH“ by byl i v případě uložení antidumpingových opatření stále přiměřeně ziskový. Během období šetření a před ním skutečně dosáhl dostatečné úrovně zisku; existují silné náznaky, že by mohl přenést část nebo celou výši nákladů na clo na svého zákazníka a provádí významné navazující vývozní činnosti umožňující dovoz dotčeného výrobku do režimu aktivního zušlechťovacího styku. Kromě toho byla nedávno uložena prozatímní antidumpingová cla na dovoz konvertovaných hliníkových fólií pocházejících z Čínské lidové republiky (43), které jsou součástí jejího portfolia navazujících výrobků. A konečně, ačkoli v odvětví fólií působí mnoho dalších společností, společnost Amcor byla jedinou společností, která se zaregistrovala jako zúčastněná strana, poskytla připomínky a požádala o vyloučení z konečného použití. Proto se zdálo, že obavy společnosti Amcor nejsou ostatními uživateli v tomto odvětví sdíleny. Z tohoto důvodu byla tato žádost zamítnuta.

(244)

Po poskytnutí konečných informací si společnost Amcor stěžovala, že se Komise v uvedeném poskytnutí informací nezabývala její žádostí o vynětí materiálu na fólie z definice výrobku. V tomtéž souboru připomínek společnost Amcor stáhla svou žádost o vynětí materiálu z definice výrobku a o výjimku na konečné užití. Společnost Amcor dále tvrdila, že na rozdíl od zjištění Komise kontaktovala výrobce v Unii, aby si od nich zajistila materiál na fólie.

(245)

Vzhledem k připomínkám společnosti Amcor, a zejména vzhledem ke stažení její žádosti, nepovažovala Komise za nutné žádost společnosti Amcor o vyloučení výrobků posuzovat. Pokud jde o kontakty společnosti Amcor s výrobci v Unii, je třeba poznamenat, že ačkoli společnost Amcor skutečně kontaktovala výrobce v Unii, její kontakty se omezily pouze na malý počet z nich. Velká většina výrobců v Unii, kteří by se mohli stát platným alternativním zdrojem dodávek, tedy kontaktována nebyla. Na tomto základě byla tvrzení společnosti Amcor zamítnuta.

(246)

Po poskytnutí konečných informací společnost Xiamen Xiashun tvrdila, že její připomínky týkající se rozdílů ve vlastnostech materiálu na fólie nejsou v 303. a 306. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, na něž Komise odkázala, dostatečně zohledněny. Konkrétně společnost Xiamen Xiashun poukázala na rozdíly ve slitině, chemickém složení a technických specifikacích, jako je rozměr, tvrdost a výrobní procesy. Dále tentýž vývozce tvrdil, že při posuzování žádosti o vyloučení týkající se hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů byly vzaty v úvahu další činitelé, například skupina výrobků, typ slitin a výrobní proces, a že materiál na fólie by měl být posuzován s ohledem na stejné činitele.

(247)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasila. Skutečnosti uvedené v 303. až 306. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se zabývaly tvrzením společnosti Xiamen Xiashun a odkazují právě na fakt, že „jsou vyrobeny ze stejných nebo podobných slitin a mají stejnou nebo podobnou konečnou úpravu, tvrdost a tloušťku jako ostatní ploché válcované výrobky z hliníku“. Kromě toho je materiál na fólie výsledkem stejného výrobního procesu, na který odkazuje 56. bod odůvodnění prozatímního nařízení, jako ostatní hliníkové válcované výrobky.

(248)

Vzhledem k tomu, že důkazní břemeno nesou strany žádající o vyloučení, je třeba poznamenat, že na rozdíl od případu hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů společnost Xiamen Xiashun nepředložila konkrétní tvrzení týkající se určitých skutečností, například skupiny výrobků. Z toho důvodu Komise neposuzovala ty aspekty žádosti společnosti Xiamen Xiashun, které se týkaly materiálu na fólie. Na tomto základě byla tato tvrzení zamítnuta.

(249)

Společnost Xiamen Xiashun tvrdila, že struktura PCN použitá v tomto šetření neumožňuje identifikovat materiál na fólie odděleně od ostatních výrobků, které mají odlišné vlastnosti a konkrétně velmi odlišné druhy použití než materiál na fólie. Podle jejího názoru použití struktury PCN pro určení běžné hodnoty, určení cen výrobců v EU jako cenové podbízení a prodej pod cenou a následné srovnání s jeho vyváženými modely je porovnáváním jablek s hruškami, které je nepřesné. Zejména tvrdila, že poskytla důkazy prima facie o údajném cenovém rozdílu mezi fólií pro polypropylenová víčka a materiálem na fólie, a naléhavě vyzvala Komisi, aby prošetřila existenci těchto údajných cenových rozdílů. Dále se rovněž dotázala, zda byl jeden z modelů, které vyvezla, srovnáván s automobilovými tepelnými štíty.

(250)

Komise připomněla, že má velký prostor pro rozhodování, jak sestavit kontrolní čísla výrobků za účelem spravedlivého srovnání mezi vyváženými výrobky a produkcí výrobního odvětví Unie. V tomto případě bylo při sestavování PCN toto spravedlivé srovnání plně zajištěno.

(251)

Za prvé, prozatímní nařízení (44) dospělo k závěru, že materiál na fólie má stejné základní chemické, technické a fyzické vlastnosti jako ostatní hliníkové válcované výrobky a že spadá do rámce vymezené definice výrobku. Za druhé, výrobci v Unii zařazení do vzorku prodávali během období šetření materiál na fólie ve významném množství v podobné cenové úrovni, jako mají fólie pro polypropylenová víčka, což potvrzuje neexistenci významného cenového rozdílu mezi těmito dvěma výrobky. Šetření rovněž potvrdilo, že automobilové tepelné štíty z hliníkových válcovaných výrobků nebyly srovnávány s modelem, který vyvážela společnost Xiamen Xiashun.

(252)

Po poskytnutí konečných informací si tentýž vývozce stěžoval, že Komise neshromažďovala údaje o cenách za prodej materiálu na fólie od výrobců v Unii, aby je mohla porovnat s jeho vývozními cenami. V tomto ohledu uvedl, že Komise tyto informace neshromažďovala z toho důvodu, že společnost Xiamen Xiashun nepředložila důkazy o údajném cenovém rozdílu. Dále uvedl, že Komise měla tuto záležitost prošetřit, aby bylo zajištěno objektivní a spravedlivé srovnání, a požádal Komisi, aby na podporu svého tvrzení zveřejnila cenové rozmezí pro fólii pro polypropylenová víčka, kterou prodává výrobní odvětví Unie. Kromě toho požádal Komisi, aby potvrdila, že materiál na fólie společnosti Xiamen Xiashun nebyl pro účely výpočtů cenového podbízení a prodeje pod cenou srovnáván s žádným jiným druhem hliníkových válcovaných výrobků.

(253)

Nejprve je třeba objasnit, že Komise shromáždila informace, které považovala za nezbytné na základě své standardní praxe, konkrétně tak, že v tomto případě požadovala, aby výrobci v Unii zařazení do vzorku vyplnili dotazník pro výrobce v Unii, který od výrobců v Unii zařazených do vzorku vyžaduje, aby poskytli prodejní seznam podle jednotlivých transakcí s uvedením typů výrobku za použití dané struktury PCN, do nichž lze zařadit materiál na fólie. Mezi informace shromažďované od výrobního odvětví Unie patřil i prodej materiálu na fólie. Komise proto nesouhlasila s tvrzením, že od výrobců v Unii neshromažďovala údaje o cenách za prodej materiálu na fólie.

(254)

Za druhé, jak je uvedeno v 333. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, společnost Xiamen Xiashun nepředložila při podání svého tvrzení nebo v pozdější fázi řízení důkazy týkající se údajného cenového rozdílu mezi různými aplikacemi (tenké pásy (finstock), polypropylenová víčka a litografické desky). V každém případě, jak je uvedeno v 251. bodě odůvodnění, Komise tuto záležitost prošetřila a potvrdila, že mezi těmito dvěma výrobky neexistuje žádný významný cenový rozdíl.

(255)

Pokud jde o žádost společnosti Xiamen Xiashun o další podrobnosti, je třeba poznamenat, že cenový rozdíl mezi polypropylenovými víčky a materiálem na fólie účtovaný výrobním odvětvím Unie se pohyboval mezi 0 % a 10 % v závislosti na zákazníkovi pro materiál na fólie a byl v průměru nižší než [2–6] (45) %. Pokud jde o požadavek společnosti Xiamen Xiashun týkající se konečného užití, společnost Xiamen Xiashun nepředložila žádný přímý důkaz o tom, že u konkrétních PCN vedou různá konečná použití k významně odlišným cenám. V této souvislosti měla Komise za to, že PCN řádně odrážela příslušné charakteristiky hliníkových válcovaných výrobků, aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání, a tvrzení společnosti Xiamen Xiashun zamítla.

(256)

Komise proto dospěla k závěru, že struktura PCN náležitě odráží vlastnosti materiálu na fólie, což umožňuje spravedlivé srovnání tohoto výrobku s jinými výrobky se stejnou strukturou PCN. Z tohoto důvodu bylo dotyčné tvrzení zamítnuto.

(257)

Komise potvrdila závěry uvedené v 60. až 105. bodě odůvodnění prozatímního nařízení ve znění revidovaném výše ve 191. bodě odůvodnění.

(258)

Po poskytnutí prozatímních informací se žadatel, čínská vláda, tři vyvážející výrobci zařazení do vzorku a společnost Airoldi vyjádřili ke zjištěním o prozatímním dumpingu.

(259)

Čínská vláda a společnost Xiamen Xiashun se vyjádřily k otázce podstatných zkreslení v Číně.

(260)

Za prvé, čínská vláda uvedla, že obsah zprávy o Číně a způsob, jakým je zpráva používána, má závažné věcné a právní nedostatky. Podle čínské vlády byl obsah zkreslující, jednostranný a odtržený od reality. V pracovním dokumentu jsou oprávněné konkurenční výhody čínských společností a normální institucionální rozdíly mezi Čínou a Evropou pokládány za základ pro rozhodnutí o podstatném narušení trhu. Čínská vláda tvrdila, že přijetím žádosti o šetření předložené domácími průmyslovými odvětvími na základě zprávy o situaci v zemi Komise poskytla svému průmyslu nespravedlivé výhody, což se rovná vynášení rozsudku ještě před soudním procesem. Čínská vláda dále tvrdila, že nahrazení šetření zprávami neodpovídá základnímu právnímu duchu čestnosti a spravedlnosti.

(261)

V reakci na tvrzení ohledně věcných nedostatků ve zprávě o situaci v zemi Komise uvedla, že zpráva o situaci v zemi je souhrnný dokument vycházející z rozsáhlých objektivních důkazů, včetně právních, regulačních a jiných oficiálních politických dokumentů vydaných čínskou vládou, zpráv třetích stran z mezinárodních organizací, akademických studií a vědeckých článků i jiných spolehlivých nezávislých zdrojů. Zpráva byla zveřejněna od prosince 2017, aby měly případné zúčastněné strany dostatek příležitostí ji a důkazy, na nichž je založena, vyvrátit, doplnit nebo se k nim vyjádřit. Od jejího vydání v prosinci 2017 čínská vláda žádné takové vyjádření, které by vyvracelo nebo připomínkovalo obsah nebo důkazy uvedené v této zprávě, neposkytla.

(262)

Pokud jde o argument čínské vlády naznačující, že vydání zprávy o situaci v zemi nahradilo skutečné šetření, Komise připomněla, že podle čl. 2 odst. 6a písm. e) může Komise, pokládá-li důkazy o podstatném zkreslení předložené žadatelem za dostačující, na jejich základě zahájit šetření. Avšak k určení skutečné existence nebo dopadu podstatných zkreslení a následnému použití metodiky stanovené v čl. 2 odst. 6a písm. a) dojde v době poskytnutí prozatímních a/nebo konečných informací na základě šetření. Existence a dopad podstatných zkreslení nejsou potvrzeny ve fázi zahájení, jak tvrdí čínská vláda, ale teprve po důkladném šetření, proto se tento argument zamítá.

(263)

Za druhé, čínská vláda uvedla, že Komise vydala pracovní dokumenty útvarů Komise pouze pro několik vybraných zemí, což bylo dostatečným důvodem ke znepokojení ohledně doložky nejvyšších výhod a národního zacházení. Čínská vláda navíc tvrdila, že Komise nikdy nevydala jasnou a předvídatelnou normu pro výběr zemí nebo odvětví, o kterých mají být zprávy vydávány.

(264)

Komise připomněla, že podle čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se zpráva o situaci v zemi má vypracovat pro jakoukoli zemi, pouze pokud má Komise podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení v určité zemi nebo odvětví v dané zemi. Po schválení nových ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení v prosinci 2017 takové informace týkající se podstatného zkreslení ohledně Číny Komise měla. Komise také vydala zprávu o zkreslení v Rusku a nevylučuje, že budou následovat další zprávy. Vzhledem k tomu, že většina případů šetření na ochranu obchodu se týkala Číny, a vzhledem k tomu, že byly k dispozici vážné náznaky zkreslení v této zemi, byla Čína první zemí, o které Komise zprávu vypracovala. Rusko je země s druhým nejvyšším počtem případů šetření na ochranu obchodu, proto existovaly objektivní důvody, aby Komise vypracovala zprávy o těchto dvou zemích v tomto pořadí.

(265)

Navíc, jak je uvedeno výše, nejsou tyto zprávy pro použití čl. 2 odst. 6a povinné. V čl. 2 odst. 6a písm. c) jsou popsány podmínky, za kterých má Komise vydávat zprávy o situaci v zemi, ale podle čl. 2 odst. 6a písm. d) nejsou žadatelé povinni zprávu použít, ani podle čl. 2 odst. 6a písm. e) není existence zprávy o situaci v zemi podmínkou pro zahájení šetření podle čl. 2 odst. 6a. Pro zahájení šetření na tomto základě v podstatě stačí podle čl. 2 odst. 6a písm. e) dostatek důkazů dokládajících podstatné zkreslení v kterékoli zemi předložený žadateli, kteří splňují kritéria čl. 2 odst. 6a písm. b). Proto pravidla týkající se podstatného zkreslení v jednotlivých zemích platí pro všechny země bez rozdílu, bez ohledu na existenci zprávy o situaci v zemi. Proto pravidla týkající se zkreslení v jednotlivých zemích nejsou v rozporu s doložkou nejvyšších výhod. Komise proto tato tvrzení zamítla.

(266)

Za třetí, čínská vláda dodala, že v rámci národního zacházení pojem narušení trhu nebo odpovídající normy neexistovaly v právních předpisech EU týkajících se vnitřního trhu nebo konkurence, kromě základních nařízení. Proto čínská vláda tvrdila, že Komise nemá žádnou pravomoc z hlediska mezinárodního práva, ani jiných právních předpisů a postupů ve výhradní pravomoci na vnitřním trhu nebo regulace hospodářské soutěže, aby mohla vyšetřovat zkreslení v Číně.

(267)

Metodika Komise použitá při tomto šetření vychází z ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Z právního hlediska je irelevantní, že jiné evropské právní předpisy nepoužívají pojem podstatná zkreslení, neboť je specifický pro oblast antidumpingu, která je upravena pravidly podle antidumpingové dohody WTO. Při přijímání opatření proti dovozu neexistuje podle antidumpingové dohody žádný požadavek na posouzení podmínek na domácím trhu nad rámec předepsané analýzy újmy. Trh Unie se v každém případě vyznačuje silně konkurenčním prostředím volného trhu, zejména díky přísným právním předpisům Unie v oblasti státní podpory a hospodářské soutěže. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(268)

Čínská vláda dále uvedla, že Komise použila proti čínským společnostem, když byly v podobné situaci jako společnosti EU, diskriminační pravidla a normy, mimo jiné včetně nespravedlivých norem pro důkazy a důkazní břemeno. Zároveň Komise neposuzovala, zda se narušení trhu nevyskytuje v EU nebo členských státech. Tento soubor postupů vážně narušil spolehlivost a legitimitu analýzy a závěrů Komise týkajících se klíčových otázek antidumpingového šetření ohledně dumpingu a výpočtu újmy. Proto je dostatečným důvodem ke znepokojení ohledně možného porušení závazků národního zacházení podle pravidel WTO.

(269)

Čínská vláda nepředložila žádné důkazy o tom, že by společnosti EU byly vystaveny zkreslení srovnatelnému se zkreslením jejich čínských konkurentů, a byly tak v podobné situaci. V každém případě je pojem podstatné zkreslení relevantní v souvislosti se stanovením běžné hodnoty pro stanovení dumpingu, ale z právního hlediska irelevantní pro výrobní odvětví Unie ve specifických souvislostech antidumpingových šetření. Toto tvrzení bylo tedy pokládáno za nepodložené a z právního hlediska irelevantní.

(270)

Za čtvrté, čínská vláda tvrdila, že ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení je v rozporu s článkem 2.2 antidumpingové dohody, v němž je uveden úplný seznam situací, ve kterých lze vypočítat běžnou hodnotu, a podstatná zkreslení v nich nejsou uvedena. Čínská vláda dále uvedla, že použití údajů z vhodné reprezentativní země nebo mezinárodních cen k výpočtu běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a je také v rozporu s čl. 6.1 písm. b) GATT a článkem 2.2 antidumpingové dohody, zejména s článkem 2.2.1.1. Čínská vláda dále tvrdila, že při výpočtu běžné hodnoty vyžadují pravidla WTO použití výrobních nákladů v zemi původu s připočtením přiměřené částky pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk. Ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení však rozšířilo oblast zdrojů údajů tak, aby zahrnovala výrobní náklady a náklady na prodej ve vhodné reprezentativní zemi nebo mezinárodní ceny, náklady nebo referenční hodnoty. To podle čínské vlády překračovalo oblast působnosti pravidel WTO. Proto by Komise bez ohledu na to, zda je ustanovení čl. 2 odst. 5 základního nařízení EU v souladu s pravidly WTO, či nikoli, neměla vypočítávat běžnou hodnotu, pokud existuje tzv. narušení trhu založené na oprávnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(271)

Komise soudí, že ustanovení čl. 2 odst. 6a je v souladu s povinnostmi Evropské unie v rámci WTO. Komise je názoru, že v souladu s vysvětleními Odvolacího orgánu ve věci DS473 EU-Biodiesel (Argentina) umožňují ustanovení základního nařízení, která jsou použitelná obecně na všechny členy WTO, zejména pak čl. 2 odst. 5 druhý pododstavec, dovolují použití údajů ze třetí země, které jsou řádně upraveny, pokud je taková úprava nutná a odůvodněná. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(272)

Čínská vláda tvrdila, že Komise v tomto případě přímo ignorovala záznamy čínských vývozců, což je v rozporu s čl. 2.2.1.1 antidumpingové dohody. Čínská vláda tvrdila, že Odvolací orgán ve věci EU – bionafta (Argentina) (DS473) a panelová diskuse ve věci metodiky EU pro úpravu nákladů II (Rusko) (DS494) prohlašovaly, že podle čl. 2.2.1.1 antidumpingové dohody, pokud záznamy vedené vyšetřovaným vývozcem nebo výrobcem odpovídají – v přijatelných mezích – přesně a spolehlivě všem skutečným nákladům vzniklým příslušnému výrobci nebo vývozci za výrobek, který je předmětem šetření, měl by orgán provádějící šetření tyto záznamy použít ke stanovení výrobních nákladů vyšetřovaných výrobců.

(273)

Komise připomněla, že spory DS473 a DS494 se netýkaly použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, který je příslušným právním základem pro stanovení běžné hodnoty v tomto šetření. Tyto spory se týkaly také jiných skutkových situací, než je skutková situace týkající se existence podstatných zkreslení. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(274)

A konečně, čínská vláda tvrdila, že šetření prováděné Komisí na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení v tomto případě uplatňuje dvojí standardy. Podle čínské vlády Komise odmítla přijmout údaje o nákladech čínských vývozců, protože na čínském trhu docházelo k podstatnému narušení trhu, ale přijala údaje reprezentativní země a použila je k nahrazení údajů čínských výrobců, aniž by zjišťovala, zda nedochází k narušení trhu, které by tyto údaje ovlivňovalo. To je podle čínské vlády důkazem „dvojích standardů“. Čínská vláda tvrdila, že tento postup nezaručuje spolehlivost příslušných nákladů ve zvolené reprezentativní zemi. Navíc bylo nemožné získat skutečné náklady výrobců v zemi původu.

(275)

Čínská vláda dále dodala, že podle ní existují rozvojové iniciativy v rámci EU a členských států, které jsou podobné pětiletým plánům Číny, například Nová průmyslová strategie a Německý průmysl 4.0 atd. Podle oficiálních zdrojů mělo odvětví hliníku v EU na svém vnitřním trhu v období 2017–2020 prospěch z více než 200 různých opatření státní podpory poskytnutých členskými státy EU a schválených Komisí.

(276)

Komise připomněla, že během šetření posuzuje, zda se ve spisu nevyskytují skutečnosti, které naznačují existenci zkreslení v reprezentativních zemích, také zejména s ohledem na hlavní suroviny používané k výrobě dotčeného výrobku, například zda nejsou předmětem vývozních omezení. Všechny strany mají navíc během šetření dostatek příležitostí vyjádřit se k vhodnosti možných reprezentativních zemí posuzovaných Komisí. Komise zejména zveřejní ve spisu dvě poznámky týkající se vhodnosti možných reprezentativních zemí a předběžný výběr země vhodné pro šetření. Tyto poznámky jsou dány k dispozici všem stranám, aby mohly vyjádřit své připomínky. Také v tomto případě měla čínská vláda i všechny ostatní strany příležitost prokázat, že zvažované možné reprezentativní země jsou ovlivněny podstatným zkreslením a nejsou tedy k šetření vhodné.

(277)

Komise podotýká, že podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení se možný dopad jednoho nebo více prvků narušujících hospodářskou soutěž uvedených v daném ustanovení analyzuje s ohledem na ceny a náklady ve vyvážející zemi. Struktura nákladů a mechanismy tvorby cen na jiných trzích, včetně záležitostí týkajících se obecné a nepodložené finanční podpory, jako je obecná a nepodložená podpora údajně poskytovaná v EU, nemají v souvislosti s tímto řízením žádný význam (i kdyby existovaly, což není tento případ (46)). Toto tvrzení bylo tedy neopodstatněné a bylo zamítnuto.

(278)

Společnost Xiamen Xiashun předložila řadu připomínek týkajících se existence podstatných zkreslení.

(279)

Za prvé, společnost Xiamen Xiashun ve 142. bodě odůvodnění prozatímního nařízení uvedla, že je odkazováno na internetový článek, v němž se uvádí, že společnost Xiamen Xiashun aktivně podporuje budování strany a práci odborových svazů. Společnost Xiamen Xiashun uvedla, že tento článek by měl být vykládán pouze v tom smyslu, že společnost Xiamen Xiashun usnadňuje svým pracovníkům v odborových organizacích možnost vykonávat svou činnost v rámci společnosti, ať už jsou členy strany, či nikoli. Společnost Xiamen Xiashun však zdůraznila, že formulace pojmu „rozhodování“ neznamená, že členové strany nebo odborové svazy mají vliv na řízení a správu společnosti nebo stanovování cen při nákupu surovin nebo prodeji výrobků. V důsledku toho by na základě této formulace neměl být činěn závěr o státní kontrole nebo narušení trhu.

(280)

Společnost Xiamen Xiashun se navíc postavila proti zjištěním Komise uvedeným ve 142. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a vysvětlila, že skutečnost, že ve společnosti jsou členové strany, neznamená, že společnost ovládají. Společnost Xiamen Xiashun poznamenala, že je ze zákona povinna umožnit členům strany organizovat činnosti budování strany, neznamená to však, že členové strany mají na společnost jakýkoli vliv. Dodala, že každá osoba smí vyznávat náboženství nebo být v politické straně podle svého výběru, což nemá žádný vliv na rozhodování ve společnosti. Dále zdůraznila, že skutečnost, že ve společnosti jsou organizovány činnosti budování strany, neznamená, že ve vedení společnosti jsou členové Komunistické strany Číny. V neposlední řadě společnost Xiamen Xiashun vysvětlila, že překlad „budování strany“ provedený Komisí je chybný a že činnosti členů Komunistické strany Číny v rámci společnosti spočívají především ve studiu vládních politik, poskytování názorů a rad své stranické organizaci nebo někdy i činnosti v oblasti zábavy. Dodala, že v záznamech není nic, co nasvědčuje tomu, že Komunistická strana Číny dotázané podniky kontroluje. Společnost Xiamen Xiashun zopakovala tyto připomínky po poskytnutí konečných informací.

(281)

Komise uvedla, že za prvé, činnosti stranického výboru působícího v rámci společnosti Xiamen Xiashun jsou v článku citovaném ve 142. bodě odůvodnění prozatímního nařízení jasně popsány jako „rozhodování“. Tento článek neanalyzuje ani podrobně nevykládá, co toto „rozhodování“ znamená. Komise však připomíná, že podle čl. 2 odst. 6a první a druhé odrážky dvěma prvky, které poukazují na existenci zkreslení v určité zemi, jsou: „na dotčeném trhu působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů země vývozu, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny“ a „přítomnost státu ve firmách, což mu dává možnost ovlivňovat ceny či náklady“. Zapojení stranického výboru do „rozhodování“ ve společnosti Xiamen Xiashun spadá pod obě kritéria. Požadavek, aby přítomnost státu ve společnosti ovlivňovala ceny a náklady, neznamená, že stát přímo stanovuje ceny prodávaného zboží, ale spíše to, že vzhledem k přítomnosti a zapojení členů strany ve společnosti může společnost očekávat příznivější zacházení a podporu ze strany orgánů, což nepřímo ovlivňuje její náklady a ceny. Kromě toho přítomnost členů Komunistické strany Číny ve společnosti a skutečnost, že společnost usnadňuje činnosti budování strany a její zapojení do „rozhodování“, je jasným ukazatelem, a nikoli dohadem, jak tvrdila Xiamen Xiashun po poskytnutí konečných informací, že společnost není nezávislá na státu a jedná spíše v souladu s politikou Komunistické strany Číny než s tržními silami. Tento argument se tedy zamítá.

(282)

Ač má každý zaměstnanec skutečně právo vyznávat náboženství nebo být v politické straně dle svého výběru, v Číně je situace odlišná, protože Čína je státem jedné strany a Komunistická strana Číny je totéž co stát a jeho vláda (47). Proto je přítomnost členů Komunistické strany Číny ve společnosti, kteří organizují pravidelné činnosti „budování strany“ a mají práva k „rozhodování“, jak je uvedeno v 279. a 281. bodě odůvodnění výše, totéž co přítomnost státu ve společnosti. Pokud jde o činnost stranického výboru, Komise by nejprve ráda vysvětlila, že činnosti spočívající v „budování strany“ používá Komise ve smyslu „činností k posílení stranického ducha ve společnosti“ nebo „rozvoje činností souvisejících se stranou s cílem zajistit celkové vedoucí postavení strany“ v souladu s oficiálními pokyny (48). Komise připomíná, že jak již bylo vysvětleno ve 281. bodě odůvodnění výše, mají stranické výbory přítomné ve společnosti minimálně nepřímý, i když přinejmenším potenciálně narušující účinek, a to v důsledku úzkého propojení mezi státem a Komunistickou stranou Číny v Číně.

(283)

Za druhé, společnost Xiamen Xiashun zpochybnila závěr Komise uvedený v 209. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že společnost Xiamen Xiashun je vystavena celostátním zkreslením v oblasti práce. Společnost Xiamen Xiashun tvrdila, že její mzdy jsou podstatně vyšší než mzdy jejích konkurentů. Společnost Xiamen Xiashun dále uvedla, že důkazní břemeno, které nesou vyvážející výrobci, aby vyvrátili údajný faktický předpoklad existence „podstatných zkreslení“, se stalo tak náročným, že není možné, aby jej jakákoliv jednotlivá společnost splnila. Společnost Xiamen Xiashun poznamenala, že v praxi to znamená, že: i) není zcela jasné, jak a pomocí jakých důkazů by jednotlivá společnost mohla vyvrátit domněnku, že její nákladové položky, jako jsou náklady práce, jsou zkreslené, a ii) i kdyby byly předloženy konkrétní věcné důkazy, které komparativním způsobem prokáží značné rozdíly v nákladech mezi vyvážejícími výrobci, nepovede to k tomu, že Komise zpochybní své zjištění týkající se zjevné existence „podstatných zkreslení“.

(284)

Komise připomněla, že jak je uvedeno v oddíle 3.3.1.7 prozatímního nařízení, mzdy v Číně jsou zkreslené mimo jiné v důsledku omezení mobility kvůli omezením v systému registrace domácností (hukou), jakož i kvůli nedostatečné přítomnosti nezávislých odborů a nedostatečného kolektivního vyjednávání. Vzhledem k tomu, že zjištění Komise v oddíle 3.3.1.7 poukazují na existenci horizontálních celostátních zkreslení na čínském trhu práce, vedla závažnost těchto zkreslení k závěru, že mzdy v Číně nejsou důvěryhodné. Ve spisu nejsou žádné skutečnosti, na jejichž základě by bylo možné jednoznačně stanovit, že domácí mzdové náklady tohoto vyvážejícího výrobce nebyly ovlivněny zkresleními na trhu práce. Za prvé, tento vyvážející výrobce nepředložil žádné důkazy o tom, že tato horizontální zkreslení neovlivňují jeho náklady práce, například tak, že by prokázal, že jeho zaměstnanci nebyli ovlivněni systémem hukou, že existují nezávislé odbory a že proběhlo kolektivní vyjednávání. Kromě toho neexistoval žádný důkaz o tom, že jím vyplácené mzdy jsou vyšší než mzdy u jeho konkurentů, jelikož v tomto ohledu neposkytl žádné údaje.

(285)

Po poskytnutí konečných informací společnost Xiamen Xiashun předložila své tvrzení, že jí vyplácené mzdy byly podstatně vyšší než mzdy u jejích konkurentů. Společnost odkázala na prohlášení jednoho z ověřovatelů Komise během dálkové křížové kontroly, v němž vyjádřil překvapení, že mzdy ve společnosti Xiamen Xiashun jsou vysoké. To vedlo k žádosti o další informace o výši mezd, po níž následovalo předložení informací ze strany společnosti Xiamen Xiashun ke spokojenosti ověřovatelů. Společnost proto tvrdila, že Komise měla k dispozici veškeré údaje nezbytné ke stanovení a porovnání úrovní mezd ve společnosti Xiamen Xiashun. Komise znovu opakuje, že skutečná úroveň mezd každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce je důvěrným údajem. V každém případě toto tvrzení nemění závěr již uvedený v poskytnutí konečných informací, že určitá úroveň mezd ve srovnání se mzdami konkurentů ve stejném oboru podnikání sama o sobě nenaznačuje, že by horizontální celostátní zkreslení na trhu práce v ČLR neovlivňovalo výši mezd u tohoto vyvážejícího výrobce. Jinými slovy, i kdyby mzdy vyplácené tímto vyvážejícím výrobcem byly vyšší než mzdy u jeho konkurentů, neprokazuje to, že tato úroveň mezd není ovlivněna zkreslením na trhu práce v ČLR.

(286)

Pokud jde o tvrzení, že vyvážející výrobci nemohou vyvrátit údajný faktický předpoklad existence podstatných zkreslení, zopakovaný po poskytnutí konečných informací, Komise s tímto nepodloženým tvrzením důrazně nesouhlasí. Za prvé, neexistuje žádný faktický předpoklad, protože Komise v každém šetření důkladně posuzuje existenci podstatných zkreslení, jež ovlivňují výrobek, který je předmětem šetření, i dotčené vyvážející výrobce, přičemž rovnocenným způsobem zohledňuje všechny důkazy, které jsou ve spisu k dispozici. Pokud navíc existují tvrzení, že horizontální zkreslení neovlivňují některé domácí náklady podle čl. 2 odst. 6a písm. a) třetí odrážky, Komise je pečlivě podrobně analyzuje, jak jasně ukazuje délka analýz v tomto a ve všech ostatních šetřeních týkajících se ČLR. Pokud by ve spisu existovaly důkazy, že společnost Xiamen Xiashun nebyla ovlivněna celostátními zkresleními na čínském trhu práce, Komise by zajisté použila vlastní náklady práce společnosti v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) třetí odrážkou základního nařízení.

(287)

Za třetí, společnost Xiamen Xiashun uvedla a po poskytnutí konečných informací zopakovala, že skutečnost, že Komise systematicky nebere v úvahu náklady práce čínských vyvážejících výrobců, prokazuje, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení je neslučitelný s čl. 2.2, čl. 2.2.1.1 a čl. 2.2.2. antidumpingové dohody WTO. Je tomu tak proto, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení stanoví, že náklady a ceny se neberou v úvahu systematicky, aniž by se zkoumalo, zda jsou splněny podmínky stanovené v čl. 2.2 antidumpingové dohody.

(288)

Komise připomíná, že při každém šetření mají všechny strany možnost předložit důkazy o všech relevantních skutečnostech, včetně tvrzení, že některé výrobní činitele nejsou zkreslené, v souladu s čl. 2 odst. 6a třetí odrážkou základního nařízení. Jak je vysvětleno ve 284. a 286. bodě odůvodnění výše, Komise systematicky neodmítá náklady práce čínských vyvážejících výrobců, ale údaje podrobně analyzuje ve všech případech, kdy strana uplatňuje tvrzení o neexistenci zkreslení, aby ověřila, zda je vyvážející výrobce podstatnými zkresleními ovlivněn. Stejný přístup platí pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(289)

Za čtvrté, společnost Xiamen Xiashun prohlásila, že Komise ve 198. bodě odůvodnění prozatímního nařízení uvedla, že společnost Xiamen Xiashun získala určitá ocenění či formální uznání, což znamená, že pro jejich získání musela splnit požadavky na způsobilost, a to i tím, že bude sledovat oficiální linii čínské vlády a dodržovat oficiální vládní strategie a politiky. Společnost Xiamen Xiashun zdůraznila, že tato uznání jsou pouhými poctami, které společnost obdržela, a přestože společnost musela plnit určité požadavky, nebyla kontrolována vládou. Společnost Xiamen Xiashun dodala, že neexistují žádné důkazy, které by naznačovaly, že jí vláda dává pokyny, jak stanovit nákupní cenu suroviny nebo svou prodejní cenu výrobku v rozporu s tržními podmínkami. Po poskytnutí konečných informací společnost Xiamen Xiashun uvedla, že Komise nenaznačuje, jakým způsobem se společnost Xiamen Xiashun striktně řídila linií vlády, ani zda využívala přímou či nepřímou vládní podporu spojenou s těmito uznáními. Podle názoru společnosti Xiamen Xiashun by nic v předložených údajích nebo ověření provedeném úředníky Komise neumožňovalo Komisi dospět k závěru, že společnost přísně dodržovala linii vlády nebo že získala jakékoli s tím související výhody.

(290)

Jak již Komise vysvětlila ve 198. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, odměny a tituly získané společností Xiamen Xiashun nejen uznávají úspěchy této společnosti, ale také od ní jasně vyžadují, aby plnila oficiální politiku vlády. Jak dokládají citace ve 198. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, pro ocenění, které získala společnost Xiamen Xiashun, například titul „stěžejní podnik provincie Fu-ťien“, jsou způsobilé pouze společnosti, které důsledně dodržují linii vlády. Po poskytnutí konečných informací nepředložila společnost Xiamen Xiashun žádné důkazy, které by těmto závěrům odporovaly.

(291)

Za páté, společnost Xiamen Xiashun uvedla, že ve 205. bodě odůvodnění prozatímního nařízení společnost Xiamen Xiashun podle Komise založila společný podnik se státním podnikem, a dospěla k závěru, že úzce spolupracuje s čínským státem a že celostátní narušení se týkají rovněž jejích dodavatelů. Společnost Xiamen Xiashun uvedla, že po celém světě je zcela běžné, že soukromé společnosti podnikají se státními podniky nebo vládními agenturami, a neznamená to, že druhá strana je nucena přenechat kontrolu nad podnikáním vládě. V případě společnosti Xiamen Xiashun je společný podnik se státním podnikem provozován výhradně podle stanov a čínského zákona o obchodních společnostech. Společnost Xiamen Xiashun zdůraznila, že neexistují žádné důkazy, které by naznačovaly, že vláda kontroluje a řídí stanovování cen výrobků, nabídku a poptávku po surovinách, jakož i každodenní provoz společného podniku.

(292)

Zatímco Komise souhlasí s tím, že společné podniky soukromých a státních podniků jsou ve světě zcela běžné, úloha státních podniků v Číně je velmi specifická, jak je popsáno v oddíle 3.3.1.3 prozatímního nařízení. Dalším relevantním příkladem narušujícího vlivu státních podniků v Číně na ceny a náklady je citace z článku zveřejněného na oficiální stránce čínského státu, v němž se uvádí: „Rozsáhlý rozvoj státních podniků v klíčových technologiích a strategických odvětvích přinesl prospěch a podporu soukromým podnikům v mnoha ohledech, například v inkluzivitě cen, převodu talentů, přenosu technologií a záchraně kapitálu (49).“ Pojmy „prospěch“, „podpora“, „inkluzivita cen“ a „záchrana kapitálu“ uvedené v článku jasně poukazují na narušující účinek spolupráce mezi státními podniky a soukromými podniky na čínském trhu. Po poskytnutí konečných informací společnost Xiamen Xiashun zopakovala své připomínky, nepředložila však žádné důkazy, které by závěry Komise vyvrátily.

(293)

Společnost Airoldi předložila připomínku ke zprávě. Společnost Airoldi tvrdila, že čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení stanoví, že příslušný dokument musí být zprávou a musí být formálně přijat Evropskou komisí. Dále společnost Airoldi tvrdila, že zpráva musí být zveřejněna a aktualizována. Podle společnosti Airoldi tedy dokument, ze kterého se při současném šetření vychází a který je zveřejněn na internetových stránkách GŘ TRADE, nebyl aktualizován a byl to pouze pracovní dokument útvarů Komise, postrádal formální a věcné vlastnosti, na základě kterých by mohl být považován za oficiální zprávu Evropské komise. Navíc podle institucionálního práva EU by taková zpráva musela být vydána ve všech úředních jazycích Evropské unie v Úředním věstníku Evropské unie. Společnost Airoldi dále požadovala, aby jí GŘ TRADE poskytlo italskou verzi tohoto dokumentu a vydání Úředního věstníku, ve kterém byla zveřejněna. Společnost Airoldi zároveň uvedla, že zpráva o situaci v Číně je na internetových stránkách GŘ TRADE zveřejněna pouze v anglickém jazyce. Zpráva o situaci v Číně byla proto nezákonná a bylo třeba ji nebrat v úvahu.

(294)

Společnost Airoldi uvedla řadu důvodů, proč by jí měl být umožněn přístup ke zprávě v italštině. Společnost Airoldi za prvé tvrdila, že nařízení Rady EHS č. 1 z roku 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství dává evropským společnostem a občanům právo získat kopii daného dokumentu nebo k němu mít přístup v jejich státních úředních jazycích, které jsou rovněž úředními jazyky Evropské unie. Za druhé, společnost Airoldi tvrdila, že zpráva souvisí s článkem 2 základního nařízení a je v něm konkrétně zmíněna. Jedná se tedy o dokument, kterým se provádějí hmotněprávní ustanovení tohoto článku základního nařízení, a proto musí být zveřejněn ve všech úředních jazycích Evropské unie. Za třetí, společnost Airoldi tvrdila, že neexistence italské jazykové verze zprávy, která je v projednávané věci hlavním důkazem, představuje porušení nařízení č. 1/1958 ve spojení s články 21, 22 a 41 Listiny základních práv. Kromě toho má společnosti Airoldi podle svého názoru právo na přístup ke zprávě v italském jazyce na základě těchto právních ustanovení: článek 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU), v němž je přikládán velký význam dodržování lidských práv a nediskriminaci; článek 3 SEU, který stanoví, že EU „respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost“; čl. 165 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) zdůrazňující, že „činnost Unie je zaměřena na rozvoj evropského rozměru ve vzdělávání, zvláště výukou a šířením jazyků členských států“, při plném respektování kulturní a jazykové rozmanitosti (čl. 165 odst. 1 SFEU). V neposlední řadě společnost Airoldi tvrdila, že Listina základních práv EU zakazuje diskriminaci na základě jazyka (článek 21) a ukládá Unii povinnost respektovat jazykovou rozmanitost (článek 22). Úřední jazyky EU jsou definovány v čl. 55 odst. 1 Smlouvy o Evropské Unii a v prvním nařízení z roku 1958 o užívání oficiálních jazyků v Evropském hospodářském společenství, které je novelizováno v závislosti na vstupu jednotlivých zemí do EU.

(295)

Komise uvedla, že čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení nestanoví konkrétní formát zpráv o podstatném zkreslení, ani v tomto ustanovení není nedefinován způsob zveřejnění. Komise připomněla, že tato zpráva je technický dokument založený na skutečnostech, který se používá pouze v souvislosti s vyšetřováním na ochranu obchodu. Zpráva je proto náležitě vydávána jako pracovní dokument útvarů Komise, protože má čistě popisný charakter a nevyjadřuje žádné politické názory, preference ani úsudky. To nemá vliv na její obsah, konkrétně na objektivní zdroje informací týkající se existence podstatných zkreslení čínského hospodářství, které jsou relevantní pro účely použití čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení.

(296)

Vzhledem k tomu, že ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. c) nestanoví konkrétní formát, v němž by měla být zpráva o dané zemi zveřejněna, ani způsob jejího zveřejnění, je zveřejnění čínské zprávy jako pracovního dokumentu útvarů Komise, což je druh dokumentu, který nevyžaduje překlad do všech evropských jazyků, ani formální zveřejnění v Úředním věstníku, v souladu s příslušnými pravidly. Komise každopádně nesouhlasila s argumentem, že v projednávané věci bylo ovlivněno právo společnosti Airoldi na obhajobu, když neobdržela italský překlad zprávy. Společnost Airoldi totiž tuto otázku vznesla až ve velmi pozdní fázi vyšetřování a do té doby jak společnost Airoldi, tak i její advokáti úspěšně používali angličtinu, a to jak v písemné, tak i ve verbální komunikaci. Komise připomněla povahu tohoto dokumentu, který není prováděcím nařízením, a potvrdila svůj postoj.

(297)

Komise v případě námitky, že zpráva je zastaralá, připomíná, že dosud nebyly předloženy žádné důkazy prokazující skutečnost, že by zpráva byla zastaralá. Komise naopak zejména konstatovala, že hlavní politické dokumenty a důkazy obsažené ve zprávě, včetně příslušných pětiletých plánů a právních předpisů použitelných na výrobek, který je předmětem přezkumu, byly během období šetření stále důležité a že ani společnost Airoldi, ani jiné strany neprokázaly, že tomu tak již nebylo.

(298)

V prozatímním nařízení Komise v souladu s čl. 2 odst. 6a základního nařízení vybrala jako reprezentativní zemi Turecko. Podrobnosti o metodice použité pro výběr byly uvedeny v první a druhé poznámce zpřístupněné stranám ve veřejně dostupném spisu dne 5. října 2020 a 25. listopadu 2020 (dále jen „první poznámka“ a „druhá poznámka“) a v 225. až 267. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(299)

Společnost Airoldi měla za to, že bylo porušeno její právo na obhajobu. Podle jejího názoru informace poskytnuté Komisí v prozatímní fázi neumožnily stranám pochopit, jaké údaje, závěry a metodika byly extrapolovány z šetření týkajícího se hliníkových výlisků a v jaké fázi řízení k tomu došlo.

(300)

Komise s tím nesouhlasila. Jak je popsáno ve 226. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, metodika výběru reprezentativní země byla podrobně vysvětlena v první a druhé poznámce zpřístupněné všem zúčastněným stranám. Dále Komise ve 225. až 267. bodě odůvodnění prozatímního nařízení vysvětlila důvody pro volbu Turecka jako vhodné země a jaké referenční hodnoty byly použity pro početní zjištění běžné hodnoty. Komise byla proto toho názoru, že informace poskytnuté stranám jim umožnily pochopit všechny podrobnosti, včetně toho, jaké údaje, závěry a metodika byly extrapolovány z šetření týkajícího se hliníkových výlisků. Toto tvrzení proto zamítla.

(301)

Po poskytnutí konečných informací společnost Airoldi doplnila, že vztah mezi oběma šetřeními (současné šetření a šetření týkající se hliníkových výlisků) byl předmětem zvláštních zjištění úředníka pro slyšení, která písemně objasnila, že údaje z jednoho šetření nelze srovnávat s údaji z jiného šetření a použít je v něm. Použití údajů o hliníkových výliscích proto porušilo legitimní očekávání společnosti Airoldi a její právo na obhajobu. Z toho důvodu společnost Airoldi požádala, aby se v současném šetření týkajícím se plochých válcovaných výrobků z hliníku nespoléhalo na údaje z šetření o hliníkových výliscích. Společnost Airoldi rovněž požádala o dodatečné poskytnutí informací o metodice, jak byly „importovány“ údaje z šetření týkajícího se hliníkových výlisků.

(302)

Komise poznamenala, že ve zprávě úředníka pro slyšení se uvádí, že „obě šetření neprobíhají souběžně“ a „mezi oběma případy nelze nalézt žádné podobnosti“. Týkalo se to skutečnosti, že šetření ohledně hliníkových výlisků bylo zahájeno o několik měsíců dříve. Znamenalo to, že k poskytnutí konečných informací ze dne 22. prosince 2020 došlo před uzavřením dohody mezi EU a Spojeným královstvím. V souladu s tím prozatímní analýza újmy ve věci hliníkových výlisků vycházela z údajů EU-28, zatímco šetření týkající se plochých válcovaných výrobků z hliníku od počátku vycházelo pouze z údajů EU-27. Úředník pro slyšení proto nezaujal stanovisko, že údaje z jednoho případu nelze nikdy použít v jiném případě.

(303)

Komise dále uvedla, že údaje z řízení o hliníkových výliscích použité rovněž v tomto řízení se týkaly výhradně úrovně zisku a prodejních, režijních a správních nákladů výrobců hliníkových výlisků v reprezentativní zemi zvolené v obou řízeních, tj. v Turecku. Tyto údaje jsou ze své podstaty „snadno dostupné“ ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, tedy veřejně dostupné, a nejde o konkrétní údaje obdržené ve smyslu čl. 19 odst. 6 základního nařízení. Pokud jde o poskytnutí konečných informací, Komise dále zkontrolovala a aktualizovala dostupné údaje o výrobcích hliníkových výlisků v reprezentativní zemi, aby bylo zajištěno, že se co nejvíce překrývají s obdobím šetření v rámci tohoto řízení.

(304)

Komise v prozatímním nařízení podrobně vysvětlila, že vzhledem k tomu, že výrobci dotčeného výrobku v reprezentativní zemi Turecku neposkytli snadno dostupné údaje, Komise měla právo vycházet z údajů z velmi podobného odvětví, pro něž byly k dispozici informace o prodejních, režijních a správních nákladech a zisku. Dále na rozdíl od toho, co tvrdí společnost Airoldi, jak je vysvětleno v 300. bodě odůvodnění, Komise poskytla podrobné vysvětlení své metodiky „importu“ a zpracování příslušných údajů v první a druhé poznámce ke spisu, jakož i v prozatímním nařízení. Úroveň podrobností a informací umožnila všem stranám pochopit základní důvody, které vedly k závěru, že nejvhodnější referenční hodnotou za daných okolností jsou údaje o prodejních, režijních a správních nákladech a zisku společností v odvětví hliníkových výlisků. Komise měla za to, že žádné další poskytnutí informací není nutné, a proto toto tvrzení zamítla.

(305)

Společnost Airoldi rovněž tvrdila, že Komise nesprávně zvolila Turecko jako vhodnou reprezentativní zemi. Podle jejího názoru skutečnost, že Turecko je součástí celní unie s Evropskou unií, ovlivnila posouzení dumpingu, které má být provedeno podle základního nařízení. Společnost Airoldi se rovněž domnívala, že Turecko nesplňuje normy sociální a environmentální ochrany.

(306)

Turecko bylo shledáno jako nejvhodnější reprezentativní země na základě dostupnosti a kvality údajů. Skutečnost, že existuje celní unie s Tureckem, neoslabila vhodnost Turecka jako reprezentativní země pro účely stanovení nezkreslených cen a nákladů. S ohledem na zjištění Komise uvedená ve 229. až 243. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a vzhledem k tomu, že nebylo předloženo žádné tvrzení, které by toto zjištění zneplatnilo, nebyla analýza standardů sociální a environmentální ochrany odůvodněná.

(307)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Xiamen Xiashun, skupina Nanshan a společnost Airoldi zpochybnily rozhodnutí Komise použít jako referenční hodnotu pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk údaje o společnostech vyrábějících hliníkové výlisky. Podle jejich názoru nebyly hliníkové výlisky podobné hliníkovým válcovaným výrobkům a mezi oběma výrobky existovaly podstatné rozdíly, pokud jde o jejich použití, výrobní náklady a výrobní činitele. Společnost Xiamen Xiashun dále tvrdila, že tyto rozdíly ovlivňují zisk a prodejní, režijní a správní náklady společností, a proto by se pro určení běžné hodnoty neměly použít zisk a prodejní, režijní a správní náklady společností vyrábějících hliníkové výlisky. Skupina Nanshan a společnost Xiamen Xiashun zopakovaly stejné tvrzení po poskytnutí konečných informací. Společnost Xiamen Xiashun citovala zejména nařízení Komise, v němž Komise založila své posouzení podobného odvětví na podobnostech ve výrobním procesu, výrobních faktorech a výrobních nákladech (50). Tvrdila rovněž, že skutečnost, že oba výrobky byly vyráběny týmiž společnostmi, nehraje roli.

(308)

Nejsou-li k dispozici údaje prokazující přiměřenou úroveň prodejních, režijních a správních nákladů a zisků výrobců dotčeného výrobku v potenciálních reprezentativních zemích podle čl. 2 odst. 6a písm. a) posledního pododstavce základního nařízení, může Komise v případě potřeby vzít v úvahu rovněž výrobce, kteří vyrábějí výrobek ve stejné obecné kategorii a/nebo odvětví výrobku, který je předmětem šetření. Ačkoli některé vlastnosti, konečné použití, výrobní procesy a výrobní náklady nemusí být v těchto situacích totožné, musí být tyto aspekty posuzovány jako celek s cílem určit, zda výrobek nebo odvětví spadá do stejné obecné kategorie a/nebo odvětví výrobku, který je předmětem šetření. Případ polyvinylalkoholů, který tyto strany uvedly, potvrzuje, že v tomto případě Komise rovněž zvážila všechny relevantní skutečnosti týkající se dotčeného výrobku a nejbližších předcházejících a navazujících výrobků a na tomto základě zvolila nejbližší výrobek. V každém případě Komise připomněla, že čl. 2 odst. 6a písm. a) pouze vyžaduje, aby Komise stanovila odpovídající výrobní náklady a náklady na prodej, jakož i přiměřenou úroveň prodejních, režijních a správních nákladů a zisků ve vhodné reprezentativní zemi bez povinnosti využít společnosti, které vyrábějí přesně stejný výrobek, jako je dotčený výrobek.

(309)

Komise se domnívala, že ačkoli jsou prodávány v různých tvarech a navzdory dalším rozdílům, na které upozornila společnost Xiamen Xiashun, vyrábějí se ploché válcované výrobky z hliníku a hliníkové výlisky ze stejné základní suroviny – hliníku. Kromě toho se výlisky společně s plochými válcovanými výrobky z hliníku považují za polotovary z hliníku, a proto spadají do stejné obecné kategorie výrobků. Kromě toho, jak je vysvětleno ve 239. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, jak hliníkové výlisky, tak ploché válcované výrobky byly v některých případech vyráběny v rámci téže společnosti nebo v rámci téže skupiny. Tak je tomu například v případě jednoho z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, skupiny Nanshan.

(310)

Kromě toho hliníkové výlisky i ploché válcované výrobky z hliníku spadají do stejné obecné kategorie „výroba základních kovů“ a jsou zařazeny pod stejný kód NACE (kód NACE 24), což je kategorie výrobků, která obsahuje pod kódy 24.42 a 24.53 ploché válcované i protlačované výrobky (51). Tato kategorie byla použita rovněž ke stanovení referenční hodnoty nákladů práce (viz 260. bod odůvodnění prozatímního nařízení).

(311)

Ještě důležitější je, že vyvážející výrobci, kteří kritizovali volbu hliníkových výlisků, nenavrhli výrobcům hliníkových válcovaných výrobků žádnou alternativu, která by se nejvíce podobala výrobku a/nebo odvětví s dostupnými finančními údaji a přiměřeným ziskem z vhodné reprezentativní země nebo vhodných reprezentativních zemí. Podle názoru Komise byly společnosti využité v tomto šetření reprezentativní pro širší skupinu výrobků z hliníku s jasnými vazbami na dotčený výrobek, včetně válcovaných výrobků. Jak je vysvětleno v 310. bodě odůvodnění, společnosti považované za vhodné v souvislosti s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení často vyráběly více než jeden výrobek. V tomto případě byly finanční údaje zjištěných výrobců výlisků k dispozici pouze na souhrnné úrovni. Dostupné finanční údaje o společnostech vyrábějících hliníkové výlisky jsou proto reprezentativní nejen striktně pro situaci na trhu s výlisky, ale také pro trh širší skupiny výrobků, včetně válcovaných výrobků. Komise proto tato tvrzení zamítla a trvala na tom, že údaje o prodejních, režijních a správních nákladech a zisku společností v odvětví hliníkových výlisků představují vhodnou referenční hodnotu.

(312)

Komise uvedla podrobnosti týkající se zdrojů použitých ke stanovení běžné hodnoty ve 244. až 267. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Po zveřejnění prozatímního nařízení předložilo několik stran tvrzení ohledně různých zdrojů použitých ke stanovení běžné hodnoty.

(313)

Společnost Jiangsu Alcha tvrdila, že ke stanovení běžné hodnoty jednoho z jejích výrobních činitelů, tj. hliníkového drátu, použila Komise běžnou hodnotu drátu z karbidu titanu, který je dražší.

(314)

Komise připomněla, že kód HS pro tento výrobní činitel (HS 7605) poskytla sama společnost. Dále poznamenala, že odpovídající popis kódu HS ve výpisu z databáze GTA, který byl dán stranám k dispozici spolu s poznámkou ze dne 5. října 2020, se týkal drátu z karbidu titanu. Podle kombinované nomenklatury (52) však kód HS odpovídal hliníkovému drátu nebo drátu, jehož určující složkou je hliník. Komise proto dospěla k závěru, že navzdory nepřesnému popisu kódu v databázi GTA se kód HS a odpovídající náhradní hodnota, která byla použita k početnímu zjištění běžné hodnoty pro společnost Jiangsu Alcha, týkaly hliníkového drátu, a byly tudíž správné.

(315)

Skupina Nanshan měla za to, že přístup Komise k používání databáze GTA je nevhodný, neboť veřejně dostupné jsou i přesnější náhradní hodnoty. Měla za to, že v souladu s čl. 2 odst. 6a základního nařízení by Komise měla jako náhradní hodnoty použít „nezkreslené mezinárodní ceny, náklady nebo referenční hodnoty“. Skupina Nanshan zpochybnila zejména hodnoty z databáze GTA pro energetické uhlí, hliníkový prášek, svitky válcované za tepla a za studena a plechy válcované za tepla. Navrhla použít alternativní referenční ceny na základě zprávy IHS o energetickém uhlí (53) (pro energetické uhlí), zúčtovací ceny oxidu hlinitého na Londýnské burze kovů (LME) (54) (pro hliníkový prášek) a zprávy CRU (pro svitky válcované za studena/tepla a plechy).

(316)

V reakci na připomínky skupiny Nanshan byl žadatel proti použití alternativních referenčních cen navržených skupinou Nanshan. Komise zjistila, že na rozdíl od cen z databáze GTA zdroje navržené skupinou Nanshan neodrážejí to, co výrobce v Turecku za výrobní činitel skutečně zaplatí. Podle jejího názoru byly údaje v těchto třech zdrojích markery (v případě zprávy IHS o energetickém uhlí), indexy (v případě cen Londýnské burzy kovů) nebo referenční ceny (v případě zprávy CRU) odrážející dynamiku trhu. Kromě toho tyto markery, indexy nebo ceny nezahrnovaly různé příplatky, které mohou smluvní strany připočítat nad rámec těchto cen.

(317)

Pokud jde o energetické uhlí, skupina Nanshan zopakovala, že dovezené množství uvedené v databázi GTA pochází pouze ze dvou zemí. Údajový materiál je proto zanedbatelný a nedovoluje stanovení kalorického obsahu uhlí. Podle jejího názoru měla Komise použít údaje ze zprávy IHS o energetickém uhlí. Skupina Nanshan předložila po zveřejnění konečných zjištění stejné tvrzení.

(318)

Komise tvrdila, že neexistují žádné přesvědčivé důkazy, které by umožňovaly domnívat se, že cena v databázi GTA není reprezentativní pro tržní cenu nebo konkrétní druh uhlí nebo že by cena v databázi byla podstatně odlišná, pokud by byl objem dovozu vyšší. Komise proto potvrdila svá zjištění uvedená v 258. a 259. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že dovozní cena uhlí do Turecka na základě databáze GTA je vhodnou referenční cenou pro energetické uhlí.

(319)

Pokud jde o hliníkový prášek, skupina Nanshan měla za to, že databáze GTA obsahuje především dovoz nemetalurgického oxidu hlinitého, jelikož byl do Turecka dovážen ze zemí, které nejsou výrobci metalurgického oxidu hlinitého (55). Podle jejího názoru ceny mezi různými typy oxidu hlinitého značně kolísaly a typ oxidu hlinitého uvedený v databázi GTA vedl k neúměrně vysoké náhradní hodnotě. Namísto toho skupina Nanshan navrhla použít vypořádací cenu oxidu hlinitého na Londýnské burze kovů.

(320)

Komise toto tvrzení analyzovala a shledala je opodstatněným. Vzhledem k důvodům, které předložila skupina Nanshan, měla Komise za to, že cena oxidu hlinitého dováženého do Turecka není pro výrobní činitel použitý skupinou Nanshan reprezentativní.

(321)

Důkazy obsažené ve spisu a informace předložené stranami však Komisi neumožnily dospět k závěru, že ceny na Londýnské burze kovů skutečně představují nezkreslenou tržní cenu. Podle skupiny Nanshan odrážela cena na Londýnské burze kovů tržní hodnotu hliníkového prášku, zatímco žadatel měl za to, že tyto ceny představují pouze indexy, ke kterým strany připočítávají různé příplatky. Proto i když se Londýnská burza kovů obecně nevylučuje jako zdroj pro stanovení vhodné referenční hodnoty, rozhodla se Komise s ohledem na konkrétní pochybnosti popsané ve 317. bodě odůvodnění stanovit referenční hodnotu pro hliníkový prášek na základě referenční hodnoty kapalného hliníku odečtením nákladů na zpracování, které skupina Nanshan skutečně vynaložila. V každém případě neexistoval významný hodnotový rozdíl mezi použitou hodnotou a cenou na Londýnské burze kovů.

(322)

Skupina Nanshan rovněž zopakovala svou připomínku k použití referenčních hodnot pro svitky válcované za studena, svitky válcované za tepla a plechy válcované za tepla. Podle jejího názoru dovoz těchto výrobků do Turecka zahrnoval výrobky používané pro části letadel a automobilový průmysl, které byly vyloučeny z definice výrobku. Výsledné referenční hodnoty byly tedy podle jejího názoru nepřiměřeně vysoké. Skupina Nanshan navrhla jako alternativu použít ceny na trhu Unie pro několik zemí Unie uvedených ve zprávě CRU. Turecko z Unie dováželo značné množství válcovaných výrobků, a proto byly ceny v Turecku podle jejího názoru silně ovlivněny cenami uplatňovanými v Unii. V důsledku toho turecké ceny na domácím trhu odpovídaly cenám v Unii a ceny uvedené ve zprávě CRU by podle jejího názoru byly reprezentativním měřítkem pro početní zjištění běžné hodnoty.

(323)

Komise přijala tvrzení, že ceny v Unii by v tomto případě představovaly pro tyto konkrétní výrobní činitele vhodnou referenční hodnotu. Domnívala se však, že nemůže použít hodnoty uvedené ve zprávě CRU. Kategorie výrobků použité ve zprávě nebyly jasně specifikovány a zpráva zřejmě neobsahovala ceny týkající se za tepla válcovaných svitků. Komisi rovněž chyběly informace o tom, zda a jaké příplatky strany k těmto cenám připočítávají. Z tohoto důvodu se Komise rozhodla namísto toho vycházet ze skutečných a ověřených údajů o prodejních cenách svitků válcovaných za tepla, svitků válcovaných za studena a plechů válcovaných za tepla, které obdržela od výrobců v Unii zařazených do vzorku v rámci současného šetření. Tyto údaje představovaly reprezentativní a vysoce přesné informace týkající se prodeje těchto výrobků v Unii během období šetření. Komise proto pro každý z těchto výrobních činitelů stanovila příslušnou referenční hodnotu na základě ověřených cen výrobního odvětví Unie na úrovni ceny ze závodu.

(324)

Po poskytnutí konečných informací skupina Nanshan zopakovala, že Komise mohla použít ceny uvedené ve zprávě CRU přímo, jelikož představovaly ceny skutečných transakcí, včetně pojistného. Tvrdila, že zpráva uváděla cenu suroviny pro výrobu svitků válcovaných za studena. Vzhledem k tomu, že surovinou pro výrobu svitků válcovaných za studena byly svitky válcované za tepla, měla Komise tuto cenu suroviny považovat za referenční hodnotu pro svitky válcované za tepla. Dále podle jejího názoru zpráva jako taková představuje spolehlivý zdroj informací, neboť na ni bylo odkazováno v jiných jurisdikcích, zejména ve Spojených státech.

(325)

Komise připomněla, že neodmítla použití zprávy CRU jako takové a že rovněž přijala tvrzení, že ceny v Unii představují reprezentativní referenční hodnotu. Komise však měla k dispozici skutečné a ověřené údaje o prodejních cenách u tří kategorií výrobních činitelů (svitky válcované za tepla, svitky válcované za studena a plechy válcované za tepla), které představovaly reprezentativní a přesné údaje týkající se prodeje těchto výrobků v období šetření v Unii. Použití těchto údajů tedy podle jejího názoru představovalo vhodnější referenční hodnotu než použití cen uvedených ve zprávě CRU.

(326)

Komise rovněž nesouhlasila s tím, že ceny svitků válcovaných za tepla by byly dostupné přímo ze zprávy. Zpráva se týkala pouze suroviny pro svitky válcované za studena, aniž by uváděla, které fáze výrobního procesu a jaké suroviny se týká (56). Komise se proto domnívala, že použití ověřených referenčních cen výrobního odvětví Unie na úrovni ceny ze závodu pro každý z těchto výrobních činitelů jako srovnávacího základu bylo přesnější, jelikož cena, která má být použita jako referenční hodnota, jasně souvisela se správným výrobním činitelem. Toto tvrzení proto zamítla.

(327)

Skupina Nanshan rovněž zpochybnila referenční hodnotu pro šrot. Podle jejího názoru by referenční cena šrotu měla být stanovena na základě referenční hodnoty pro hliníkové ingoty. Skupina zopakovala stejné tvrzení po poskytnutí konečných informací.

(328)

V prozatímním nařízení Komise vysvětlila svou metodiku a důvody, proč se raději rozhodla použít referenční hodnotu z databáze GTA, než aby použila referenční hodnotu pro hliníkové ingoty. Jelikož skupina Nanshan neposkytla žádné nové důkazy o tom, proč by Komise nemohla použít hodnotu v databázi GTA, Komise toto tvrzení zamítla a trvala na svých zjištěních, jak je uvedeno ve 254. až 255. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(329)

Skupina Nanshan a společnost Xiamen Xiashun rovněž argumentovaly, že v prozatímním nařízení byla Komise výslovně toho názoru, že cena jedné z hlavních surovin, hliníkového ingotu, byla pro účely čl. 7 odst. 2a základního nařízení nezkreslena, a že uvedla, že kupní cena ingotů placená vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku „nebyla výrazně nižší než reprezentativní mezinárodní referenční cena“ (57). Komise proto měla podle jejich názoru použít skutečnou cenu zaplacenou vyvážejícím výrobcem za ingot namísto použití náhradní (referenční) hodnoty.

(330)

Komise připomněla, že výpočet běžné hodnoty a posouzení týkající se použití pravidla nižšího cla byly odlišnými analýzami založenými na různých článcích základního nařízení. Běžná hodnota byla určena v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. V souladu s tímto článkem Komise zjistila, že odvětví hliníku v ČLR bylo ovlivněno podstatnými zkresleními (223. až 224. bod odůvodnění prozatímního nařízení), a proto musela být běžná hodnota početně zjištěna na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej, které odrážejí nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty.

(331)

Na druhé straně podle čl. 7 odst. 2a základního nařízení Komise zkoumala, „zda by clo nižší než dumpingové rozpětí postačovalo k odstranění újmy“. Podle tohoto článku Komise mimo jiné zkoumala, zda byla cena suroviny (v tomto případě ingotu) „významně nižší než cena na reprezentativních mezinárodních trzích“. Zatímco závěry učiněné podle čl. 2 odst. 6 písm. a) vycházely ze situace v dané zemi a byla zohledněna řada různých činitelů, šetření podle čl. 7 odst. 2a je omezenější a je vedeno v souvislosti s určením použitelnosti pravidla nižšího cla. Výsledek přezkumu podle čl. 7 odst. 2a proto neměl dopad na závěry, k nimž Komise dospěla ve 223. až 224. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(332)

Po poskytnutí konečných informací skupina Nanshan své tvrzení zopakovala. Tvrdila, že podle čl. 2 odst. 6a písm. a) by zkreslení měla být jednoznačně prokázána a posouzení se provede zvlášť pro každého vyvážejícího výrobce. Byly pro to nutné důkazy, že hliníkové ingoty jsou nakupovány za ceny, které neodrážejí referenční cenu. Skupina Nanshan poukázala na to, že její kupní cena je vyšší než cena na Londýnské burze kovů, a proto lze podle jejího názoru jednoznačně prokázat, že tato cena nebyla zkreslena.

(333)

Společnost Xiamen Xiashun zopakovala, že pokud z důvodu podstatných zkreslení nelze použít domácí ceny a náklady, odkazuje tentýž článek na odpovídající výrobní a prodejní náklady ve vhodné reprezentativní zemi nebo na „nezkreslené mezinárodní ceny, náklady nebo referenční hodnoty“. Dále tvrdila, že Komise uznala, že domácí čínské ceny hliníkových ingotů byly podobné cenám na reprezentativních mezinárodních trzích, což musí rovněž znamenat, že jakákoli podstatná zkreslení neměla vliv na úroveň cen ingotů. Proto nebyl důvod nahradit skutečné ceny, které společnost Xiamen Xiashun stanovila, dovozními cenami do Turecka.

(334)

Komise připomněla, že závěry učiněné podle čl. 2 odst. 6 písm. a) vycházejí z několika činitelů. Patří k nim posouzení potenciálního dopadu jedné nebo více skutečností uvedených v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, například veřejných politik, zásahu orgánů veřejné moci na trzích, přítomnosti státu v podnicích atd. Celkové posouzení existence zkreslení může rovněž zohlednit obecné souvislosti a situaci v zemi. Naproti tomu podle čl. 7 odst. 2a základního nařízení Komise posuzuje pouze cenovou úroveň konkrétního vstupu na domácím trhu a to, zda je cenová úroveň takového vstupu na domácím trhu „významně nižší“ ve srovnání s mezinárodní referenční hodnotou, což odůvodňuje neuplatnění pravidla nižšího cla. Toto srovnání domácích a mezinárodních cen podle čl. 7 odst. 2a má jiný účel a souvislosti než výpočet běžné hodnoty na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Ve spisu nebyly předloženy žádné důkazy na podporu jednoznačného prokázání podle čl. 2 odst. 6a písm. a) třetí odrážky, že cena hliníkových ingotů zakoupených jedním nebo více vyvážejícími výrobci nebyla ovlivněna podstatnými zkresleními, a tudíž v této souvislosti odůvodňovala použití cen domácích ingotů. Pokud jde o zdroj nezkreslené ceny výrobních činitelů, základní nařízení uvádí, že může být buď ve vhodné reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky, nebo stanovena odkazem na nezkreslené mezinárodní ceny, náklady nebo referenční hodnoty podle čl. 2 odst. 6a písm. a) druhé odrážky. Ve spisu nebyly k dispozici žádné důkazy ani jiný přesvědčivý důvod k tomu, aby byly použity v souvislosti s početním zjištěním běžné hodnoty. Komise proto tvrdila, že výsledek přezkumu podle čl. 7 odst. 2a neměl vliv na závěry, k nimž Komise dospěla podle čl. 2 odst. 6 písm. a), a že Komise správně vycházela z cen ve vhodné reprezentativní zemi. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(335)

Skupina Nanshan a společnost Xiamen Xiashun rovněž tvrdily, že by Komise neměla uplatňovat dovozní cla na materiály, které vyvážející výrobci sami vyrábějí nebo nakupují v ČLR. Podle jejich názoru bylo použití dovozního cla v rozporu s logikou čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení pro opětovné vytvoření skutečných nákladů, které by teoretická společnost v zemi s nedeformovaným hospodářstvím musela nést. Třetí pododstavec tohoto ustanovení vyžaduje, že se „toto posouzení provede u každého vývozce/výrobce zvlášť“. To podle skupiny Nanshan znamenalo, že běžná hodnota nemůže být vypočtena abstraktně, ale musí být založena na konkrétní situaci šetřených společností. Skupina Nanshan odkázala na nařízení Komise (EU) 2019/915 ze dne 4. června 2019, v němž Komise uvedla, že cílem tohoto článku je „zjistit v možné reprezentativní zemi všechny odpovídající nezkreslené výrobní faktory, které používají spolupracující čínští výrobci, a nezkreslené částky výrobních režijních nákladů, prodejních, správních a režijních nákladů a zisku nebo co nejvíce takových výrobních faktorů a částek“ (58). V důsledku toho se skupina Nanshan domnívala, že zahrnutí dovozních cel na suroviny, které čínské společnosti nakupují ve své domovské zemi, nelze považovat za přiměřené ve smyslu (a odůvodnění) tohoto ustanovení. Společnost Xiamen Xiashun rovněž tvrdila, že dovozní clo mělo kompenzovat DPH, kterou vyvážející země nevybírají, takže vývozní cena je srovnatelná s domácí cenou, na kterou se vztahuje DPH. Při výpočtu běžné hodnoty by proto dovozní clo nemělo být připočítáno.

(336)

Po poskytnutí konečných informací společnost Xiamen Xiashun zopakovala, že Komise by při výpočtu referenční hodnoty neměla brát v úvahu dovozní clo. Dále tvrdila, že americký vyšetřovací orgán nepřipočítává dovozní clo. Uvedla, že náklady v reprezentativní zemi musí odpovídat nákladům vzniklým v Číně, kde pro lokálně vyráběné zboží nevznikají dovozní cla. Dovozní cla by proto neměla být brána v úvahu.

(337)

Komise připomněla, že čl. 2 odst. 6a umožňuje Komisi stanovit běžnou hodnotu na základě nezkreslených nákladů a cen v reprezentativní zemi, v tomto případě v Turecku. Nejsou-li k dispozici údaje o domácích cenách v možných reprezentativních zemích (v tomto případě v Turecku), použijí se údaje o dovozních cenách, které jsou pro Komisi snadno dostupné. Aby bylo možné získat přiměřený zástupný indikátor představující nezkreslenou cenu na domácím trhu ve vybrané reprezentativní zemi, je třeba zjištěné dovozní ceny upravit připočtením příslušných dovozních cel, protože ta ovlivňují skutečnou cenu na domácím trhu. Praxe vyšetřovacího orgánu USA není pro zjištění podle základního nařízení relevantní, protože příslušné právní rámce a postupy se liší. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(338)

Společnost Jiangsu Alcha tvrdila, že referenční náklady práce použité ke stanovení běžné hodnoty v prozatímní fázi (60,08 RMB/hodinu) byly v rozporu s hodnotou 42,21 RMB/hodinu uvedenou ve 248. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(339)

Komise objasnila, že hodnota 42,21 RMB/hodinu uvedená ve 248. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byla administrativní chybou. Správná referenční hodnota pro mzdové náklady použitá ve fázi prozatímních výpočtů při kalkulaci běžné hodnoty činila 60,08 RMB/hodinu. Proto byl výpočet prozatímního dumpingového rozpětí správný.

(340)

Po poskytnutí prozatímních a konečných informací skupina Nanshan zpochybnila rozhodnutí Komise určit náklady práce na základě kódu NACE pro hospodářskou činnost C.24 – Výroba základních kovů. Podle jejího názoru měla Komise v případě tří společností ze skupiny, které působí na počátku výroby dotčeného výrobku, použít náklady práce pod kódem C25.50 – Kování, lisování, ražení a válcování kovů; prášková metalurgie (59), neboť fáze válcování je podle jejího názoru nejdůležitějším krokem ve výrobním procesu výrobku, který je předmětem šetření.

(341)

Komise nejprve uvedla, že činnosti vyvážejících výrobců (jakož i výrobců v Unii) se lišily v závislosti na úrovni jejich integrace – některé společnosti, například skupina Nanshan, zahajují výrobní proces z hliníkového prášku, zatímco jiné, například společnost Jiangsu Alcha, v některých případech nakupují za studena válcované svitky k dalšímu zpracování. Rozsah činností se proto mezi jednotlivými společnostmi lišil.

(342)

Za druhé, kód NACE C.24, který Komise použila ke stanovení nákladů práce, zahrnoval činnosti zaměřené na rafinaci kovů do ingotů (60). Kód NACE C24.42 navíc výslovně zahrnoval výrobu hliníku, včetně výroby hliníkové fólie (61) (včetně fáze válcování). Komise byla proto toho názoru, že pro stanovení referenční hodnoty pro náklady práce je přesnější použít kód NACE C24. Toto tvrzení proto zamítla.

(343)

Skupina Nanshan rovněž tvrdila, že směnný kurz, který Komise použila, se liší od sazeb, které sama Komise poskytla vyvážejícímu výrobci v příloze dotazníku, který má být použit pro účely šetření, a že referenční hodnoty byly proto nadhodnoceny. Komise toto tvrzení analyzovala a shledala, že je oprávněné. Proto přepočítala hodnoty pomocí směnných kurzů uvedených v dotazníku. Nová referenční hodnota je 59,97 RMB/hodinu.

(344)

Skupina Nanshan tvrdila, že ke stanovení referenční hodnoty pro elektřinu měla Komise použít údaje Eurostatu, které jsou podle jejího názoru přesnější než turecké vnitrostátní údaje použité Komisí, jelikož nezahrnují DPH a jiné vratné daně.

(345)

Komise toto tvrzení přezkoumala a zjistila, že údaje Eurostatu týkající se Turecka vycházely z údajů získaných z tureckých vnitrostátních statistik, i když byly prezentovány jinak. Na rozdíl od dostupných údajů z tureckých vnitrostátních statistik se však veřejně dostupné údaje Eurostatu týkaly celého období šetření. Komise proto toto tvrzení přijala a stanovila referenční hodnotu pro elektřinu na základě veřejně dostupných údajů Eurostatu.

(346)

Skupina Nanshan rovněž tvrdila, že Komise brala v úvahu jediné spotřebitelské pásmo pro všechny společnosti skupiny Nanshan, zatímco objemy elektřiny spotřebované každou společností ve skupině se lišily. Komise toto tvrzení přijala a přepočítala běžnou hodnotu použitím příslušné referenční hodnoty, která odpovídá spotřebě každé ze společností ve skupině.

(347)

Skupina Nanshan tvrdila, že ke stanovení referenční hodnoty pro plyn měla Komise použít údaje Eurostatu, které jsou podle jejího názoru přesnější než turecké vnitrostátní údaje použité Komisí, jelikož nezahrnují DPH a jiné vratné daně.

(348)

Komise měla za to, že neexistuje žádný důvod se domnívat, že turecké vnitrostátní údaje nebudou přesné. Tyto údaje, které se týkaly celého období šetření, byly tureckými orgány poskytnuty přímo a na rozdíl od údajů Eurostatu poskytly rovněž informace a ceny v požadované jednotce (m3). Tyto údaje rovněž nezahrnovaly daně, například DPH. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(349)

Skupina Nanshan rovněž tvrdila, že Komise brala v úvahu jediné spotřebitelské pásmo pro všechny společnosti skupiny Nanshan. Objemy plynu spotřebovaného každou společností ve skupině se však lišily. Komise toto tvrzení přijala a přepočítala běžnou hodnotu použitím příslušné referenční hodnoty, která odpovídá spotřebě každé ze společností ve skupině.

(350)

Skupina Nanshan tvrdila, že Komise měla vyloučit náklady na vodu v istanbulském regionu, aby mohla stanovit referenční hodnotu pro vodu. Poukázala na to, že v tomto regionu se nenachází žádná ze společností, jejichž údaje byly použity ke stanovení nezkreslených prodejních, režijních a správních nákladů a zisku.

(351)

Komise znovu posoudila veřejně dostupné údaje, které původně použila ke stanovení referenční hodnoty (62). Konstatovala, že na rozdíl od toho, co tvrdí skupina Nanshan, se konkrétně istanbulského regionu netýkaly žádné ze sazeb použitých ke stanovení průměrných nákladů na vodu. Přesněji řečeno, jednou z veřejně dostupných sazeb za vodu byla sazba placená odvětvím v celé zemi a další dvě sazby byly konkrétní sazby pro dvě průmyslové zóny (z mnoha) v Turecku. Komise se proto domnívala, že vhodnou sazbou, která má být použita jako referenční hodnota pro stanovení nákladů na vodu v odvětví, je sazba vztahující se k průměru odvětvových sazeb v Turecku a s vyloučením sazeb platných v těchto dvou průmyslových zónách.

(352)

Skupina Nanshan ve svých připomínkách k prozatímním zjištěním tvrdila, že Komise měla za účelem stanovení referenční hodnoty nezkreslených prodejních, režijních a správních nákladů vybrat jednu z několika společností uvedených skupinou Nanshan, která údajně vyrábí výrobek, který je předmětem šetření, namísto společností z odvětví hliníkových výlisků. Rovněž dospěla k závěru, že Komise použila zastaralé údaje z roku 2018.

(353)

Komise nezjistila aktuální veřejně dostupné finanční údaje o žádné ze šesti společností uvedených skupinou Nanshan. Kromě toho z důvodů vysvětlených ve 307. až 311. bodě odůvodnění a vzhledem k neexistenci alternativních finančních údajů Komise trvala na tom, že údaje o společnostech působících v odvětví hliníkových výlisků představují vhodnou referenční hodnotu.

(354)

Po poskytnutí prozatímních a konečných informací společnost Xiamen Xiashun a skupina Nanshan rovněž zpochybnily rozhodnutí Komise nepřihlížet k údajům tureckého výrobce plochých válcovaných výrobků z hliníku „PMS Metal“ (63), protože jeho zisk se blížil hranici rentability. Podle jejího názoru to odporovalo přístupu Komise přijatému v rámci šetření týkajícího se hliníkových výlisků, kdy Komise při stanovení přiměřené hodnoty prodejních, režijních a správních nákladů a zisku zohlednila všechny ziskové společnosti bez ohledu na výši jejich zisku, pokud nebyly ztrátové (64). Společnost Xiamen Xiashun zopakovala stejné tvrzení po poskytnutí konečných informací. Pro společnost Xiamen Xiashun nebyla skutečnost, že určitá společnost má velmi nízký zisk, dostatečným důvodem k jejímu vyloučení. Dále tvrdila, že neexistuje žádný důvod se domnívat, že průměrný zisk několika společností je reprezentativnější než údaje o jediné společnosti. Dále tvrdila, že Komise použila údaje z roku 2018, ale zároveň odmítla použít údaje o společnosti PMS Metal, pro niž existovaly údaje překrývající se s obdobím šetření.

(355)

Komise připomněla, že turecký výrobce uvedený v první poznámce ke spisu byl v té době jedinou společností s veřejně dostupnými údaji. Dostupnými údaji také nebyly úplné účetní závěrky a pouze částečně se překrývaly s obdobím šetření. Na základě spojení všech těchto prvků a skutečnosti, že zisk této společnosti byl velmi blízko hranici rentability, dospěla Komise k závěru, že tyto údaje nelze pro dané odvětví považovat za reprezentativní.

(356)

Komise dále konstatovala, že jak je uvedeno v čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Zisk blížící se hranici rentability nelze považovat za přiměřený. Použití sdružených a vážených finančních údajů koše společností je v zásadě vhodnější než zkoumání výkonnosti jediného výrobce za účelem nalezení přiměřené částky pro prodejní, režijní a správní náklady a zisk. Vyloučení jednotlivých společností proto nebylo podle názoru Komise v rozporu s jejím přístupem, který spočíval ve výpočtu váženého průměru několika společností vyrábějících hliníkové výlisky, které vykázaly zisk. Naproti tomu vzhledem ke skutečnosti, že údaje odrážely finanční situaci více společností, jejich vážený průměr byl pro společnosti působící v tomto odvětví považován za reprezentativní. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(357)

Po poskytnutí konečných informací skupina Nanshan dále tvrdila, že Komise mohla použít údaje společnosti Asaş Aluminyum zjištěné v rámci jiného probíhajícího šetření, které se týkalo konvertovaných hliníkových fólií. Skupina Nanshan rovněž zopakovala, že by Komise měla ve svých zjištěních vycházet z nejnovějších údajů.

(358)

Komise připomněla, že v uvedeném šetření nezohlednila údaje společnosti Asaş Aluminyum, protože zisk této společnosti v roce 2019 se blížil hranici rentability (65). Z důvodů vysvětlených v 357. bodě odůvodnění Komise trvala na tom, že údaje o společnostech, které mají zisk blížící se hranici rentability, nelze považovat za vhodnou referenční hodnotu.

(359)

Celková výše prodejních, režijních a správních nákladů a zisku použitá v prozatímním nařízení vycházela z údajů za rok 2018. Komise zkontrolovala dostupnost novějších údajů týkajících se prodejních, režijních a správních nákladů a zisku v reprezentativní zemi za rok 2019. Tyto údaje byly k dispozici pouze u tří z pěti předběžně vybraných společností a ukázalo se, že celková výše prodejních, režijních a správních nákladů a zisku se v roce 2019 zvýšila jen velmi nepatrně. To by nemělo znatelný dopad na početně zjištěnou běžnou hodnotu. S ohledem na uvedené a protože zúčastněné strany nepředložily žádné další připomínky týkající se výrobních režijních nákladů, úrovní prodejních, režijních a správních nákladů a zisku, zachovala Komise úrovně uvedené v prozatímním nařízení.

(360)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny následující výrobní činitele a jejich zdroje, pokud jde o Turecko:

Tabulka 2

Výrobní činitele a zdroje informací

(361)

Podrobnosti výpočtu běžné hodnoty jsou uvedeny ve 268. až 276. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(362)

Skupina Nanshan zopakovala své tvrzení, že by běžná hodnota pro skupinu měla být vypočtena konsolidovaným způsobem, tj. Komise by měla uvážit nahrazení pouze cen výrobních činitelů, které skupina nakupovala na začátku výrobního procesu od strany, která není ve spojení, referenčními cenami. Společnost se domnívala, že navzdory tomu, že jsou právně odlišnými subjekty, tvoří společnosti skupiny z hospodářského hlediska součást jedné jednotky, neboť i) jsou ovládány stejným subjektem a v rámci skupiny dochází k významnému překrývání, pokud jde o správní rady i na řídící úrovni; ii) všechny se nacházejí ve stejném průmyslovém parku a iii) výrobní proces je mimořádně integrovaný, přičemž výstup jedné společnosti představuje vstup pro druhou společnost. Jednotlivé společnosti se navíc jeví odběratelům, kteří nejsou ve spojení, rovněž jako jediný subjekt s jedinou internetovou stránkou, jedinou značkou a jednotným kontaktním místem. Skupina Nanshan tvrdila, že se tento pojem neomezuje na právo v oblasti ochrany obchodu, a odkázala na různé soudní případy, ve kterých byl pojem jediného hospodářského subjektu dále rozvinut. Podle jejího názoru vedou zjištění Komise k diskriminaci, neboť opomíjí rozdíly mezi vývozci zařazenými do vzorku. Jako příklad uvedla společnost Xiamen Xiashun, na niž se vztahuje nejnižší dumpingové rozpětí. Podle skupiny Nanshan je tomu tak pouze proto, že společnost Xiamen Xiashun vyrábí výrobek, který je předmětem šetření, z hliníkového ingotu pod stejným právním subjektem.

(363)

Podle názoru skupiny Nanshan tato metodika rovněž porušila ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení, který odkazuje na „odpovídající výrobní náklady a náklady na prodej ve vhodné reprezentativní zemi“. Odpovídající výrobní náklady skupiny Nanshan nebyly podle jejího názoru náklady na meziprodukty, nýbrž na první suroviny výrobního řetězce hliníku, a sice bauxit a uhlí. Poskytnutí názoru skupiny Nanshan oprávnilo Komisi pouze k tomu, aby nezohledňovala náklady na materiál od dodavatelů, kteří nejsou ve spojení.

(364)

Komise toto tvrzení a důkazy ve spisu znovu posoudila. Jak je však vysvětleno v 272. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, dobře zavedená metoda Komise spočívá ve stanovení běžné hodnoty (a dumpingového rozpětí) samostatně pro každý šetřený subjekt, který zastupuje vyvážejícího výrobce. Skutečnost, zda různé společnosti ve skupině tvoří, či netvoří jediný hospodářský subjekt, není podle názoru Komise relevantní pro stanovení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení jinou metodou. Jestliže se zjistí, že ceny a náklady jsou v Číně zkreslené, pokud jde o dotčený výrobek a jeho vstupy, byly by těmito zjištěními ovlivněny rovněž vstupy společnosti ve spojení v rámci skupiny. Proto by tyto vstupy bez ohledu na to, zda pocházely od dodavatele ve spojení, měly být v této souvislosti upraveny. Kromě toho Komise nepovažovala metodu za diskriminační – podle jejího názoru odráží skutečné složení skupiny a skutečnost, že společnosti v rámci skupiny jsou samostatnými právnickými osobami. Proto se Komise domnívá, že „odpovídající“ výrobní náklady uvedené v čl. 2 odst. 6a základního nařízení byly náklady, které nesou jednotlivé právnické osoby a jsou ovlivněné podstatnými zkresleními. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(365)

Na tomto základě Komise potvrdila svá prozatímní zjištění a metodu výpočtu běžné hodnoty, jak je uvedeno v 268. až 276. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(366)

Po poskytnutí konečných informací skupina Nanshan zopakovala své tvrzení, že Komise měla při početním zjišťování běžné hodnoty pro společnosti ze skupiny použít koncepci jediného hospodářského subjektu. Tvrdila, že Komise tento pojem již použila při výpočtu běžné hodnoty v předchozích případech. Odkázala zejména na prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/957 ze dne 6. června 2017 (68). Skupina Nanshan se dále domnívala, že splňuje všechna příslušná kritéria. Podle jejího názoru Komise tím, že bere v úvahu pouze výrobní činitele nakoupené od stran, které nejsou ve spojení, a nikoli závislý prodej mezi subjekty ve spojení, by obsáhla všechny zkreslené výrobní činitele nakupované skupinou. Skupina Nanshan nakonec zopakovala, že považuje metodu Komise za diskriminační, neboť porušila zásadu rovného zacházení tím, že nezohlednila skutečnost, že skupina je vertikálně integrovaná.

(367)

Komise měla za to, že výše uvedené rozhodnutí Komise nepředstavuje relevantní precedent. Za prvé uvedla, že v uvedeném rozhodnutí Komise bylo tvrzení o použití koncepce „jediného hospodářského subjektu“ zamítnuto jako neopodstatněné. Právní rámec a skutkové okolnosti se navíc lišily. V případě kyseliny tereftalové se toto tvrzení týkalo dodavatele surovin, přičemž vyvážející výrobce požádal o odpočet zisku svého dodavatele pro účely výpočtu běžné hodnoty. V daném případě však společnosti skupiny Nanshan, které požádaly o to, aby s nimi bylo nakládáno jako s jediným hospodářským subjektem, jsou výrobci dotčeného výrobku, pro něž musí Komise stanovit individuální dumpingová rozpětí. Jak je vysvětleno v 272. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise samostatně stanoví běžnou hodnotu (a dumpingové rozpětí) pro každý vyšetřovaný subjekt zastupující vyvážejícího výrobce. Komise proto považovala za vhodné založit početně zjištěnou běžnou hodnotu na výrobních činitelích jednotlivě zakoupených různými právními subjekty skupiny Nanshan.

(368)

Podrobnosti výpočtu vývozní ceny byly uvedeny v 277. a 279. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Jelikož k tomuto oddílu nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své předběžné závěry.

(369)

Podrobnosti týkající se srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny jsou uvedeny v 280. až 283. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(370)

Společnost Xiamen Xiashun uvedla, že pro stanovení vývozní ceny pro jednoho z jejích zákazníků měla Komise zohlednit skutečné vzniklé úvěrové náklady, místo aby je vypočítala na základě dohodnutých platebních podmínek. Tvrdila, že na rozdíl od ostatních zákazníků se vztah s tímto zákazníkem řídil smlouvou s jeho bankou, v jejímž rámci banka této společnosti účtovala pouze skutečné úvěrové náklady, které jí vznikly.

(371)

Komise toto tvrzení posoudila. Náklady na úvěr byly jednou ze skutečností, o nichž se diskutovalo při vyjednávání o ceně, a (vývozní) cena byla při sjednávání podmínek stanovena. Sjednané podmínky, včetně platebních podmínek, proto ovlivnily stanovení cenové hladiny, a tedy i stanovení vývozní ceny. Kromě toho pokud by u určité transakce existoval rozdíl mezi sjednanými a skutečnými platebními podmínkami, cena by se nezměnila se zpětnou účinností. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(372)

Společnost Jiangsu Alcha tvrdila, že výpočet jejího dumpingového rozpětí vycházel z nesprávné struktury PCN a obsahoval významné chyby. Konkrétně při předběžném poskytování informací společnost Jiangsu Alcha uvedla, že pro výpočet dumpingového rozpětí a rozpětí prodeje pod cenou použila Komise informace poskytnuté společností Jiangsu Alcha na základě zastaralé struktury PCN, a nikoli (opravené) struktury PCN sdělené stranám poznámkou ke spisu ze dne 9. září 2020. Společnost Jiangsu Alcha tvrdila, že Komise měla chybu napravit po předběžném poskytnutí informací a opravit výpočty před zveřejněním prozatímních opatření. Podle jejího názoru je skutečnost, že Komise neposkytla opravené výpočty, v rozporu s čl. 19a odst. 1 základního nařízení.

(373)

Komise trvala na stanovisku sděleném společnosti po předběžném poskytnutí informací, že možnost opravy výpočtů při předběžném poskytování informací v souladu s článkem 19a se omezuje na přesnost výpočtů a administrativní chyby, odpočet nebo jinou aritmetickou funkci, chybu vyplývající z nepřesného zkopírování, duplikování, použití nekonzistentních jednotek měření nebo přepočítacích koeficientů a jiné podobné typy administrativních chyb. Pro ověření správné struktury PCN společnosti byla nutná dodatečná kontrola vývozních údajů společnosti, a proto se netýkala přesnosti výpočtů a typu chyb, které by mohly být opraveny po předběžném poskytnutí informací.

(374)

Komise proto po vydání prozatímního nařízení toto tvrzení spolu s ostatními tvrzeními přezkoumala. Potvrdila, že původní klasifikace typů výrobku společnosti Jiangsu Alcha nebyla správná. Komise proto nahradila nesprávné kódy PCN správnými kódy. Změna neměla dopad na výpočet dumpingového rozpětí. Komise však odpovídajícím způsobem opravila výpočty rozpětí prodeje pod cenou (viz 564. až 566. bod odůvodnění).

(375)

Skupina Nanshan se rovněž domnívala, že prodejní, režijní a správní náklady a zisk tureckých společností zahrnují přídavné částky, jako je doprava a pojištění. V souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení a v zájmu zajištění spravedlivého srovnání by proto Komise měla provést úpravy.

(376)

Komise měla za prvé za to, že spis neobsahuje žádný prvek, který by jí umožňoval dospět k závěru, že prodejní, režijní a správní náklady a zisk tureckých společností zahrnovaly dopravu a pojištění, a tudíž že tyto hodnoty obsahovaly jiné náklady než tytéž hodnoty, které byly vzaty v úvahu u čínských vyvážejících výrobců. Proto neexistoval žádný důvod pro to, aby Komise takovou úpravu provedla. Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici důkazy o rozdílech, měla Komise za to, že hodnoty prodejních, režijních a správních nákladů a zisku jak tureckých společností, tak čínských vyvážejících výrobců byly na stejné úrovni a umožnily spravedlivé srovnání.

(377)

Vzhledem k tomu, že Komise přijala některé připomínky zúčastněných stran předložené po poskytnutí prozatímních informací, přepočítala odpovídajícím způsobem dumpingová rozpětí.

(378)

Jak je vysvětleno ve 289. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, úroveň spolupráce je v tomto případě nízká. Po změnách objemu dovozu z dotčené země, jak je vysvětleno v oddíle 4.5 níže, byl tento závěr potvrzen, neboť vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval přibližně jen 65 % celkového vývozu do Unie během období šetření. Komise proto považovala za vhodné stanovit celostátní dumpingové rozpětí platné pro všechny ostatní nespolupracující vyvážející výrobce, a to na úrovni nejvyššího dumpingového rozpětí stanoveného pro typ výrobku, který je prodáván v reprezentativním množství vyvážejícím výrobcem s nejvyšším zjištěným dumpingovým rozpětím. Takto stanovené dumpingové rozpětí činilo 88 %.

(379)

Konečná dumpingová rozpětí, jež jsou vyjádřena jako procentní podíl z ceny, včetně nákladů, pojištění a přepravného (CIF) s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou následující:

(380)

Výpočty individuálních dumpingových rozpětí, včetně oprav a úprav provedených na základě připomínek zúčastněných stran, které byly předloženy po poskytnutí prozatímních informací, byly zpřístupněny vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku.

(381)

Jak je uvedeno v 291. až 293. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, prozatímní zjištění byla stanovena na základě EU-28 s výjimkou výpočtu rozpětí cenového podbízení. Konečná zjištění tohoto šetření však vycházela z údajů za EU-27 (viz oddíl 1.9 výše). Jak je uvedeno v 292. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, během posuzovaného období byl ve Spojeném království aktivní jeden výrobce zařazený do vzorku vyrábějící výrobek, který je předmětem šetření, a jeho údaje byly použity ke stanovení prozatímních makroukazatelů na základě EU-28. Z tohoto důvodu a v zájmu zajištění důvěrnosti údajů tohoto výrobce byly některé makroukazatele pro konečná zjištění předloženy s použitím rozmezí.

(382)

Kromě toho byly na základě závěrů o definici výrobku vyloučeny z analýzy újmy údaje týkající se hliníkových válcovaných výrobků pro použití při výrobě kompozitních panelů, jak je popsáno v čl. 2 odst. 2 níže.

(383)

Celková výroba v Unii v období šetření byla zjištěna ve výši přibližně 1 792 606 tun. Komise stanovila tuto hodnotu na základě údajů sdružení European Aluminium týkajících se výroby v Unii, které byly podrobeny křížové kontrole z hlediska spolehlivosti a úplnosti s informacemi poskytnutými výrobci v Unii, včetně údajů od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Jak je uvedeno v 35. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a 17. bodě odůvodnění, do vzorku byli vybráni tři výrobci v Unii, kteří po provedených změnách představují 38 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(384)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se definice výrobního odvětví Unie a dalších změn týkajících se výroby výrobního odvětví Unie, byly potvrzeny závěry uvedené v 294. a 295. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(385)

Po poskytnutí prozatímních informací zopakovaly společnosti TitanX a Valeo svá tvrzení, že hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů si zaslouží samostatnou analýzu újmy, jelikož tyto výrobky nemají stejné základní fyzické, technické a chemické vlastnosti. Rovněž tvrdily, že sdružení European Aluminium by mělo pro toto odvětví poskytnout samostatné mikro- a makroukazatele. Podobně společnost Huafong tvrdila, že Komise měla provést analýzu hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů dle jednotlivých segmentů z důvodu údajného cenového rozdílu mezi hliníkovými válcovanými výrobky pro tepelné výměníky a jinými výrobky.

(386)

Vzhledem k neexistenci nových skutečností a protože se těmito tvrzeními zabývalo prozatímní nařízení, odkazuje se na 300. až 302. bod odůvodnění. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(387)

Po poskytnutí prozatímních informací zopakovala společnost Xiamen Xiashun, že údajný cenový rozdíl mezi fólií pro polypropylenová víčka a materiálem na fólie vyžaduje analýzu dle jednotlivých segmentů, a znovu odkázala na zprávu Odvolacího orgánu o bezešvých trubkách z nerezavějící oceli s vysokou účinností (69).

(388)

Jak je uvedeno ve 251. bodě odůvodnění, Komise zjistila, že v rozporu s tvrzením společnosti Xiamen Xiashun neexistuje žádný významný cenový rozdíl mezi cenou fólie pro polypropylenová víčka a materiálu na fólie. Na tomto základě byla potvrzena zjištění uvedená ve 306. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, a to, že analýza týkající se jednotlivých segmentů není opodstatněná.

(389)

Po poskytnutí konečných informací společnost Xiamen Xiashun zopakovala, že materiál na fólie je specifickým výrobkem, který by neměl být zaměňován s jinými hliníkovými válcovanými výrobky. Rovněž předložila další připomínky k prozatímnímu nařízení a tvrdila, že neuvedení názvu společnosti Xiamen Xiashun na seznamu známých vyvážejících výrobců mělo vést k důkladnějšímu posouzení toho, zda se žadatel skutečně hodlal zaměřit na materiál na fólie, a tvrdila, že žadatel v podnětu určil tento výrobek jako zvláštní kategorii výrobku.

(390)

Tentýž vývozce dodal, že pokud by byly jeho výrobky srovnány s jakýmikoli jinými hliníkovými válcovanými výrobky a pokud by nebylo možné podpořit neexistenci významného cenového rozdílu uvedeného v 390. bodě odůvodnění, vyvrátilo by to tvrzení Komise v 306. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že „na rozdíl od zprávy Odvolacího orgánu ve věci HP-SSST v daném případě neexistuje významný cenový rozdíl mezi materiálem na fólie a ostatními plochými válcovanými výrobky z hliníku, který by tento výrobek jednoznačně odlišil od ostatních plochých válcovaných výrobků z hliníku.“ Společnost Xiamen Xiashun rovněž tvrdila, že na rozdíl od předběžného závěru Komise tatáž zpráva Odvolacího orgánu požaduje segmentovanou analýzu v případě, že mezi dvěma segmenty existují významné cenové rozdíly.

(391)

Společnost Xiamen Xiashun dále dodala, že na rozdíl od jiných hliníkových válcovaných výrobků, které se liší v důsledku činitelů vycházejících z poptávky, cena materiálu na fólie s výjimkou vlivu Londýnské burzy kovů příliš nekolísá. Tento vývozce rovněž zopakoval své tvrzení o materiálu na fólie, že jde o surovinu pro válcování fólií, tj. nikoli o konečný výrobek, a že materiál na fólie se liší od jakýchkoli jiných běžných plátů a plechů, které jsou předmětem tohoto šetření.

(392)

Tvrzením souvisejícím s tím, že v podnětu chybí název společnosti Xiamen Xiashun, se již zabýval 304. bod odůvodnění prozatímního nařízení a Komise nesouhlasila s výrokem, že tvrzení společnosti Xiamen Xiashun důkladně nepřezkoumala. Byly projednány různé aspekty jejího tvrzení a Komise se zapojila do dalších vyšetřovacích prací, pokud jde o činnosti odběratelů výrobního odvětví Unie, kteří nakupují stejná PCN jako ta, která vyvážela společnost Xiamen Xiashun, jak je uvedeno v 251. a 390. bodě odůvodnění. Podnět navíc neprezentoval materiál na fólie jako zvláštní kategorii výrobků. Naopak byl uveden jako jeden z hlavních typů výrobků, kterých se podnět týká, na stejné úrovni jako pláty a svitky, plechy nebo tenké pásy.

(393)

Pokud jde o odkaz na zprávu Odvolacího orgánu o HP-SSST, je třeba nejprve poznamenat, že skutečnost, zda byly výrobky společnosti Xiamen Xiashun srovnávány s jinými výrobky, není relevantní, jelikož společnost Xiamen Xiashun neprokázala, že tyto výrobky patří do jednoznačně odlišného segmentu výrobků (viz 303. až 306. bod odůvodnění prozatímního nařízení), nebo že existovaly významné cenové rozdíly mezi materiálem na fólie a jinými hliníkovými válcovanými výrobky zařazenými pod stejný kód výrobku. Společnost Xiamen Xiashun ve skutečnosti své tvrzení nepodložila podpůrnými důkazy, zatímco šetření ukázalo, že neexistuje žádný významný cenový rozdíl mezi materiálem na fólie a jinými hliníkovými válcovanými výrobky zařazenými pod stejný kód výrobku. Za druhé, cenový rozdíl uvedený ve 255. bodě odůvodnění není srovnatelný s cenovým rozdílem zjištěným v případě HP-SSST, kdy cenové rozdíly dosáhly 100 nebo 200 %, jak je uvedeno v 302. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Vzhledem k tomu, že okolnosti se liší, tj. materiál na fólie nepatří do jiného segmentu výrobků a neexistuje žádný významný cenový rozdíl, Komise nejednala v rozporu s přístupem použitým ve zprávě Odvolacího orgánu pro HP-SSST.

(394)

Pokud jde o kolísání ceny, je třeba nejprve poznamenat, že tvrzení společnosti Xiamen Xiashun nebylo podloženo podpůrnými důkazy. Šetření v každém případě odhalilo, že podobně jako u jiných hliníkových válcovaných výrobků, jako jsou hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů nebo hliníkové válcované výrobky pro použití při výrobě hliníkových kompozitních panelů, se materiál na fólie obvykle prodává na základě střednědobých až dlouhodobých smluv, u nichž převodní cena příliš nekolísá, pokud vůbec. Z důkazů obsažených ve spisu však vyplývá, že změny tržních podmínek budou mít při prodloužení smluv stejnou měrou dopad na materiál na fólie i na jiné hliníkové válcované výrobky, na něž se vztahuje působnost tohoto šetření. Pokud jde o tvrzení týkající se materiálu na fólie jako suroviny, odkazuje se na 306. bod odůvodnění prozatímního nařízení, který se tímto tvrzením již zabýval. Pokud jde o srovnání s běžnými pláty a plechy, mělo se za to, že číslo PCN umožňuje rozlišovat mezi těmito výrobky a materiálem na fólie, neboť PCN určuje takové prvky, jako je tloušťka a tvar hliníkových válcovaných výrobků.

(395)

Na základě výše uvedených skutečností byla tato tvrzení zamítnuta.

(396)

Po poskytnutí konečných informací se společnost Xiamen Xiashun vyjádřila k vývoji některých makroekonomických ukazatelů u materiálu na fólie a hliníkových válcovaných výrobků, které poskytlo výrobní odvětví Unie. Vzhledem k tomu, že se Komise o tyto informace při svých konečných zjištěních neopírala, tyto připomínky nebyly řešeny.

(397)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Airoldi zopakovala svou žádost o analýzu týkající se daného segmentu, která umožní rozlišení mezi tepelně ošetřenými výrobky (tvrdými slitinami) a tepelně neošetřenými výrobky (měkkými slitinami), a rovněž dodala, že šířka desek a plechů je klíčová k vymezení situace na trhu. V této souvislosti tvrdila, že výrobci v Unii mají omezení, pokud jde o šířku plechů/plátů, a dodala, že v EU je nedostatečná výrobní kapacita a nedostatek surovin pro tepelně ošetřené hliníkové desky, proto byly tyto výrobky v roce 2019 dováženy ve značném množství z ČLR, Egypta a Norska.

(398)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné nové skutečnosti související s žádostí o analýzu týkající se jednotlivých segmentů mezi tvrdými a měkkými slitinami, byly potvrzeny předběžné závěry uvedené v 308. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Pokud jde o šířku plechů/plátů, společnost Airoldi nepředložila žádný důkaz o nedostatečných dodávkách plechů/plátů nad 1 500 mm. Ze spisu vyplývá, že alespoň dva výrobci v Unii mají příslušné vybavení pro výrobu plátů nebo plechů o šířce přesahující 1 500 mm nebo dokonce 2 000 mm. I když výrobní odvětví Unie nebylo schopno vyrábět dotčený výrobek v dostatečných množstvích, existují výrobci v jiných třetích zemích, například v Turecku, kteří jsou tento výrobek schopni vyrábět a dodávat jej na trh Unie. Z tohoto důvodu bylo dotyčné tvrzení zamítnuto.

(399)

Jelikož ohledně tohoto oddílu nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 296. až 308. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(400)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě údajů sdružení European Aluminium týkajících se prodeje na trhu Unie a údajů Eurostatu o dovozu, jak je uvedeno v oddíle 4.5.1 níže.

(401)

V EU-27 se spotřeba v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 3

Spotřeba v Unii (v tunách)

(402)

Spotřeba na volném trhu v Unii se během posuzovaného období snížila o 11 %. Od roku 2017 do roku 2018 se trh Unie zvýšil o 1 % přibližně z 2,35 milionu tun na 2,45 milionu tun, poté se v roce 2019 snížil o 4 procentní body a v období šetření dále klesl na 2,1–2,2 milionu tun. Celková spotřeba v Unii sledovala podobný trend s mírným nárůstem v roce 2018, po němž následoval pokles v roce 2019, který pokračoval i v období šetření v důsledku pandemie COVID-19, s celkovým poklesem o 10 % během posuzovaného období. Následně, v důsledku změn v dovozních statistikách se potvrzují zjištění o trendech spotřeby uvedená v oddíle 4.4 prozatímního nařízení, zatímco pokles se mírně zhoršuje.

(403)

Po poskytnutí prozatímních informací jeden dovozce, společnost Airoldi, tvrdil, že spotřeba byla podhodnocena a že výroba v EU činila 5,6–5,8 milionu tun a že dovoz z ČLR nemohl činit 10 %.

(404)

Společnost Airoldi však svá tvrzení nepodložila podpůrnými důkazy. V každém případě se zdá, že společnost Airoldi založila své tvrzení týkající se výroby na širší definici výrobku, tj. včetně výrobků, na něž se toto šetření nevztahuje. Z tohoto důvodu bylo dotyčné tvrzení zamítnuto.

(405)

Po poskytnutí konečných informací zpochybnila společnost SWA údaje o spotřebě v Unii uvedené v tabulce 3 a tvrdila, že „referenční trh“ přesáhl 3,6 milionu tun. Společnost Airoldi tuto připomínku podpořila.

(406)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné podpůrné důkazy ani výpočty, bylo toto tvrzení zamítnuto.

(407)

Po poskytnutí konečných informací společnost Xiamen Xiashun požádala Komisi, aby vysvětlila, zda a jak byly revidované dovozní statistiky zohledněny při výpočtu unijní spotřeby výrobku, který je předmětem šetření. Požádala o objasnění toho, jak se změnily údaje o spotřebě v Unii mezi poskytnutím prozatímních a konečných informací. Společnost Xiamen Xiashun rovněž zpochybnila, že údaje o závislém trhu zůstaly stejné.

(408)

V tomto ohledu se odkazuje na 383. a 384. bod odůvodnění, v nichž se uvádí, že Komise založila svá konečná zjištění na údajích pro EU-27 a vyloučila z oblasti působnosti některé hliníkové válcované výrobky pro použití při výrobě hliníkových kompozitních panelů. Kromě toho Komise rovněž zohlednila připomínky společnosti Xiamen Xiashun uvedené v 390. bodě odůvodnění. Mimoto se odkazuje na 413. bod odůvodnění týkající se aktivního zušlechťovacího styku. Dále je třeba poznamenat, že konečné poskytnutí informací v tomto ohledu chybně odkazovalo na oddíl 4.2 namísto oddílu 4.5.1.

(409)

Informace týkající se závislého trhu nebyly ovlivněny změnami uvedenými v 383. a 384. bodě odůvodnění.

(410)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Xiamen Xiashun tvrdila, že Komise neposoudila objem dovozu a ceny přesně, jelikož použitá metodika nevylučuje výrobky spadající pod kódy ex, na které se šetření nevztahuje.

(411)

Jak je uvedeno v 320. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise pokračovala v šetření týkajícím se dovozu v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku, a zejména kódu KN 7606 11 99. Šetření ukázalo, že velká část tohoto dovozu se netýkala výrobku, který je předmětem šetření. Tyto dovozy byly tedy vyloučeny z výpočtu dovozních statistik.

(412)

Kromě toho Komise na základě obdržených připomínek znovu posoudila dovozní statistiky a stanovila objem dovozu na základě upravených údajů Eurostatu s použitím metodiky vysvětlené zúčastněným stranám a dostupné ve spisu (70). V této souvislosti rovněž vyloučila dovoz výrobků osvobozených od konečného antidumpingového cla, jak je vymezeno v čl. 2 odst. 2. Komise zkontrolovala a potvrdila odhady žadatele týkající se podílu dotčeného výrobku, pokud jde o objemy a hodnoty dovážené pod kódy KN, které jsou uvedeny v oznámení o zahájení řízení a následně pozměněny oznámením, jímž se mění oznámení o zahájení řízení (71).

(413)

Po poskytnutí konečných informací společnost Xiamen Xiashun požádala o objasnění toho, jak Komise kontrolovala přesnost statistických údajů použitých k posouzení dovozu z dotčené země, a zejména přesnost informací o trhu používaných sdružením European Aluminium. Dále zpochybnila, že by sdružení European Aluminium mohlo mít přístup k informacím o dovozech na úrovni TARIC, a vznesla stížnost týkající se důvěrnosti, která se v mnoha ohledech požaduje. Celkově lze říci, že společnost Xiamen Xiashun naznačila, že se nemůže vyjádřit a uplatnit svá práva na obhajobu na základě informací obsažených ve spisu. Společnost Xiamen Xiashun dále poukázala na pozdní předložení informací.

(414)

V tomto ohledu je třeba uvést, že Komise má k dispozici prostor pro uvážení, pokud jde o způsob, jakým posuzuje přesnost obdržených informací. V každém případě, jak vyplývá z veřejně přístupného spisu, sdružení European Aluminium poprvé předložilo (72) dovozní statistiky až po žádostech od Komise (73). V návaznosti na toto předložení Komise analyzovala obdržené informace tak, že posoudila racionalitu předpokladů a úprav provedených sdružením European Aluminium u jednotlivých kódů KN a zajistila, aby se předložené informace týkaly výlučně rozsahu šetření vymezeného jednotlivými kódy TARIC, které byly vytvořeny při zahájení řízení a v jeho průběhu. V návaznosti na připomínky Komise (74) poskytlo sdružení European Aluminium první revidovanou citlivou verzi svých dovozních statistik (75). V návaznosti na další připomínky ze strany Komise (76) ohledně citlivosti poskytlo sdružení European Aluminium revidované dovozní statistiky s přihlédnutím k připomínkám Komise. Tyto statistiky byly doplněny do spisu spolu s vysvětlivkami, které se týkaly použité metodiky. Tyto údaje uvedené ve 414. bodě odůvodnění byly následně použity k určení dovozu výrobku, který je předmětem šetření. Na základě výše uvedených skutečností se Komise domnívala, že dovozní statistiky, které poskytlo sdružení European Aluminium, posoudila s nezbytnou pečlivostí. Informace na úrovni kódu TARIC obdrželo sdružení European Aluminium na základě odůvodněné žádosti v souladu s čl. 14 odst. 6 základního nařízení (77).

(415)

Pokud jde o výkon práva na obhajobu, Komise měla za to, že informace poskytnuté ze strany sdružení European Aluminium byly dostatečně podrobné, aby umožnily přiměřené pochopení použitých citlivých informací a metodiky (78). V této souvislosti Komise uvedla, že žádná zúčastněná strana nevznesla připomínky ke kvalitě nedůvěrné verze informací, která byla předložena před tím, než byla použita jako základ pro stanovení objemu dovozu a dovozních cen. Pokud jde o údajné opožděné předložení informací, odkazuje se na 416. bod odůvodnění, který podrobně popisuje časovou posloupnost žádosti o informace a podání a ukazuje, že sdružení European Aluminium předložilo informace až po žádosti Komise. Na tomto základě byla tato tvrzení zamítnuta.

(416)

Kromě analýzy celkového dovozu Komise také analyzovala samostatně dovoz v režimu aktivního zušlechťovacího styku vzhledem k významnému podílu tohoto dovozu v daném případě.

(417)

Dovoz z dotčené země do EU-27 se vyvíjel takto:

Tabulka 4

Objem dovozu a jeho podíl na trhu

(418)

Dovoz z dotčené země se mezi lety 2017 a 2019 zdvojnásobil a dosáhl 201 928 tun a poté se mezi rokem 2019 a obdobím šetření snížil o 15,2 %. Celkový dovoz hliníkových válcovaných výrobků z ČLR se během posuzovaného období zvýšil o 70 %.

(419)

Dovoz z dotčené země v režimu aktivního zušlechťovacího styku se v roce 2018 výrazně zvýšil a dosáhl 29 254 tun, poté v roce 2019 mírně poklesl a v období šetření poklesl ve větší míře. Celkově se dovoz hliníkových válcovaných výrobků z Číny v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku během posuzovaného období zvýšil o 49 %.

(420)

Dovoz z dotčené země bez aktivního zušlechťovacího styku se mezi lety 2017 a 2019 výrazně zvýšil z 86 033 na 175 829 tun. V období šetření klesl o 26 751 tun. Celkově tento dovoz během posuzovaného období vzrostl o 73 %.

(421)

Podíl dovozu z dotčené země na trhu nejprve vzrostl z 4,1–4,5 % v roce 2017 na 8,7–9,1 % v roce 2019, a sledoval tak opačný směr vývoje než spotřeba ve stejném období. V období šetření se podíl na trhu mírně snížil na 8–8,4 %. Celkově se podíl dovozu z dotčené země na trhu během posuzovaného období zvýšil o 3,9 procentního bodu, což odpovídá nárůstu o 90 %.

(422)

Podíl dovozu z dotčené země v režimu aktivního zušlechťovacího styku na trhu vzrostl z 0,4–0,8 % v roce 2017 na 0,9–1,3 % v období šetření.

(423)

Podíl dovozu z dotčené země bez režimu aktivního zušlechťovacího styku na trhu vzrostl z 3,5–3,9 % v roce 2017 na 7,5–7,9 % v roce 2019. V období šetření se v návaznosti na pokles tohoto dovozu a ve větší míře i spotřeby podíl dovozu bez režimu aktivního zušlechťovacího styku snížil na 6,9–7,3 %. Celkově se tento podíl na trhu během posuzovaného období zvýšil o 94 %.

(424)

Po poskytnutí konečných informací společnost Airoldi tvrdila, že Komise nerozlišovala v rámci dovozu v režimu aktivního zušlechťovacího styku mezi různými možnostmi aktivního zušlechťovacího styku, a tvrdila, že ve statistikách dovozu a ve výpočtech újmy měly být zohledněny pouze dovozy, které byly následně vyvezeny.

(425)

V tomto ohledu se mělo za to, že by měl být zohledněn veškerý dovoz v režimu aktivního zušlechťovacího styku bez ohledu na „možnost aktivního zušlechťovacího styku“. Jak je uvedeno v 491. bodě odůvodnění, tento dovoz má skutečně dopad na situaci výrobního odvětví Unie v tom smyslu, že představuje ztrátu objemu jak z hlediska prodeje, tak i z hlediska výroby. Z tohoto důvodu bylo dotyčné tvrzení zamítnuto.

(426)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě údajů Eurostatu za použití metodiky uvedené v 414. bodě odůvodnění.

(427)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčené země do EU-27 se vyvíjela takto:

Tabulka 5

Ceny dovozu z dotčené země (v EUR/t)

(428)

Průměrné ceny dovozu z Číny klesly během posuzovaného období o 8 % z 2 426 na 2 235 EUR za tunu. Tyto ceny byly během posuzovaného období výrazně nižší než prodejní ceny Unie, jak je uvedeno v tabulce 9.

(429)

Cena dovozu v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku měla sestupný trend a poklesla v posuzovaném období o 6 %.

(430)

Cena dovozu bez režimu aktivního zušlechťovacího styku měla podobný trend a průběžně se snižovala, přičemž v roce 2017 činila 2 445 EUR/t a v období šetření dosáhla 2 243 EUR (-8 %).

(431)

V roce 2018 se v rozporu s vývojem ceny hliníku na Londýnské burze kovů (+2 %) cena dovozu z dotčené země snížila o 2 %. Toto období se rovněž shoduje s obdobím, kdy se podstatně zvýšil dovoz z dotčené země. Cena dovozu z dotčené země po odečtení ceny hliníku na Londýnské burze kovů nejprve v roce 2018 klesla o 14 % a poté v roce 2019 a v období šetření vzrostla a dosáhla celkového nárůstu o 4 %.

(432)

Po poskytnutí prozatímních informací předložila společnost Jiangsu Alcha připomínky týkající se výpočtu rozpětí prodeje pod cenou, jak je uvedeno ve 374. bodě odůvodnění. V návaznosti na tyto připomínky a na malé změny týkající se úrovně zisku dosahované dovozci v EU, kteří nejsou ve spojení, použité ke stanovení vývozní ceny pro účely čl. 2 odst. 9 základního nařízení, bylo upraveno vážené průměrné rozpětí cenového podbízení u spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, které se nyní pohybuje v rozmezí od 4,4 % do 9,3 % u dovozu z dotčené země na trh Unie. Zjištěné vážené průměrné cenové podbízení činilo 7 %.

(433)

Jak je uvedeno v oddíle 1.9, zeměpisná působnost tohoto šetření musela být změněna. Žadatel a výrobci v Unii zařazení do vzorku proto předložili určité části svých původních odpovědí na dotazník pouze s údaji za EU-27. Dále s ohledem na prozatímní osvobození některých hliníkových válcovaných výrobků pro použití při výrobě kompozitních panelů byli žadatelé a výrobci v Unii zařazení do vzorku požádáni, aby poskytli údaje, na jejichž základě jsou hliníkové válcované výrobky pro použití při výrobě kompozitních panelů podle definice v čl. 2 odst. 2 předkládány samostatně.

(434)

Komise proto vycházela při svých konečných zjištěních újmy z EU-27, a to po vyloučení údajů týkajících se hliníkových válcovaných výrobků pro použití při výrobě kompozitních panelů definovaných v čl. 2 odst. 2.

(435)

Po poskytnutí konečných informací společnost Airoldi tvrdila, že informace obsažené ve stížnosti podané sdružením European Aluminium nebyly důkladně ověřeny a nebyly správné.

(436)

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že, jak je uvedeno v bodě 5.2 oznámení o zahájení řízení, lhůta pro předložení připomínek k podnětu uplynula 37 dnů ode dne zveřejnění tohoto oznámení. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto s ohledem na jeho opožděné podání. V každém případě právním kritériem stanoveným v čl. 5 odst. 3 základního nařízení není správnost a dostatečnost důkazů, ale dostatečnost důkazů pro zahájení šetření (80). Společnost Airoldi nakonec nepředložila žádný důkaz, který by rozporoval zjištění Komise, že stížnost obsahovala dostatečné důkazy pro zahájení šetření.

(437)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(438)

Během posuzovaného období se objem výroby výrobního odvětví Unie snížil o 11 %, zatímco výrobní kapacita vzrostla o 2 %. Následně využití kapacity pokleslo o 13 %, z 91,3 % v roce 2017 na 79,8 % v období šetření.

(439)

Společnost Xiamen Xiashun uvedla, že pokles využití kapacity byl nejvýraznější v období šetření a souvisel s poklesem objemu vývozu výrobního odvětví Unie v tomtéž období. Tvrdila, že pokud by nedošlo k poklesu vývozu, využití kapacity by dosáhlo 78 %. Společnost Xiamen Xiashun tvrdila, že pokles kapacity souvisel s poklesem objemu vývozu.

(440)

Jak je patrné z tabulky 6, využití kapacity se během posuzovaného období zhoršilo z 91,3 % na 79,8 %. I kdyby byl dopad poklesu objemu vývozu neutralizován, tj. vývoz by zůstal v období šetření na stejné úrovni, využití kapacity by se přesto snížilo na 82,7 %, což je o 9 % méně než v roce 2017. Z tohoto důvodu bylo dotyčné tvrzení zamítnuto.

(441)

Po poskytnutí konečných informací společnost Xiamen Xiashun požádala o objasnění rozdílu mezi údaji uvedenými v prozatímním nařízení a poskytnutím konečných informací, pokud jde o tabulku 6 – Výroba, výrobní kapacita a její využití, a zpochybnila skutečnost, že rozdíly se týkaly pouze úprav uvedených v 435. a 436. bodě odůvodnění.

(442)

V tomto ohledu Komise potvrdila, že rozdíly se týkají výše uvedených úprav a opravy makroekonomických ukazatelů sdružení European Aluminium, jak je uvedeno ve 190. bodě odůvodnění. V každém případě trendy uvedené v obou dokumentech mají stejný vývoj.

(443)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podíl na trhu se vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu

(444)

Celkový prodej v EU vykazoval v posuzovaném období klesající tendenci (-12 %) a v roce 2019 se snížil o 5 %.

(445)

Jak je uvedeno v 298. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, pro závislý trh byla určena velmi malá část celkové výroby výrobců v Unii. Tato část představovala méně než 1,6 % spotřeby v Unii.

(446)

Celkový prodej výrobního odvětví Unie na volném trhu se v posuzovaném období snížil o více než 200 000 tun. Zatímco spotřeba vzrostla na nejvyšší úroveň v roce 2018 (+2 %), tento prodej již vykazoval sestupný trend (-2 %), který pokračoval i v roce 2019 a v období šetření. Celkový prodej na volném trhu EU se snížil o 14 %.

(447)

Podíl prodeje výrobního odvětví Unie na volném trhu se snížil z 66,6–67 % v roce 2017 na 64,6–65 % v období šetření. Po poklesu o 4 % v roce 2018 se mírně zvýšil, což i tak vedlo k celkovému poklesu podílu na trhu o 3 %.

(448)

V kontextu klesající spotřeby výrobní odvětví Unie přišlo nejen o objem prodeje, nýbrž také o podíl na volném trhu.

(449)

V případě EU-27 se zaměstnanost a produktivita v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(450)

Zaměstnanost se v posuzovaném období snížila o 7 %, jelikož se výrobní odvětví Unie snažilo zajistit svou udržitelnost a přizpůsobit se podmínkám na domácím trhu.

(451)

V důsledku toho se jeho produktivita v roce 2018 nejprve mírně zlepšila z 222 na 238 tun / plný pracovní úvazek a poté po snížení objemu výroby klesla. Celková produktivita se v posuzovaném období zhoršila o 5 %.

(452)

Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(453)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

(454)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, a jejich výrobní náklady se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny a výrobní náklady v Unii

(455)

Prodejní ceny na trhu Unie pro strany, které nejsou ve spojení (volný trh), nejprve vzrostly z 2 812 na 2 912 EUR/t v roce 2018. Poté se v roce 2019 cena snížila o 5 procentních bodů a v období šetření klesla na 2 703 EUR/t.

(456)

Odpovídající jednotkové výrobní náklady sledovaly podobný trend, kdy nejprve vzrostly o 5 % na 2 872 EUR/t a postupně klesly na 2 750 EUR/t v období šetření s celkovým nárůstem o 1 % během posuzovaného období.

(457)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Xiamen Xiashun tvrdila, že dovozní cena dovozu z ČLR bez referenční tříměsíční ceny hliníku na Londýnské burze kovů (dále jen „čínská cena po přeměně“) se v posuzovaném období zvýšila, zatímco prodejní cena výrobního odvětví Unie bez referenční tříměsíční ceny hliníku na LME (dále jen „cena po přeměně výrobního odvětví Unie“) neustále rostla, čímž bylo vyvráceno zjištění Komise, že ceny výrobního odvětví Unie sledovaly klesající trend v souladu s vývojem ceny hliníku na LME.

(458)

Tabulka 9 ukazuje, že cena po přeměně výrobního odvětví Unie vzrostla během posuzovaného období o 10 %. Toto zjištění je v souladu se závěry uvedenými v 355. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, z nichž vyplývá, že výrobní odvětví Unie přizpůsobilo svůj sortiment výrobků tak, aby zvýšilo svůj prodej výrobků s vysokou přidanou hodnotou. S ohledem na tento vývoj a jak je uvedeno v 356. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, výrobní náklady výrobního odvětví Unie rovněž vzrostly, jak je patrné z tabulky 9 prozatímního nařízení a tabulky 9 výše. Z této tabulky je zřejmé, že náklady výrobního odvětví Unie na přeměnu (tj. výrobní náklady bez ceny hliníku na Londýnské burze kovů) během posuzovaného období postupně rostly a celkově se zvýšily o 25 %. Jak již bylo uvedeno v 371. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, zvýšení nákladů na přeměnu o 25 % a zvýšení cen po přeměně pouze o 10 % svědčí o tom, že výrobní odvětví Unie nebylo schopno zvýšit ceny ve stejném rozsahu, v jakém rostly náklady kvůli stlačení cen způsobenému dovozem z Číny (jak z hlediska objemu, tak z hlediska nízkých cen), což vyvíjelo tlak na snižování cen výrobního odvětví Unie.

(459)

Skutečnost, že čínská cena po přeměně vzrostla, prokazuje, že čínští výrobci postupně vyváželi do EU stále více výrobků s vysokou přidanou hodnotou, které silně konkurovaly výrobnímu odvětví Unie. Jak je uvedeno ve 434. bodě odůvodnění, bylo zjištěno, že se tento dovoz v období šetření podbízel cenám výrobního odvětví Unie v průměru o 7 %. Z tohoto důvodu bylo dotyčné tvrzení zamítnuto.

(460)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Xiamen Xiashun tvrdila, že argument týkající se stlačení cen uvedený v prozatímním nařízení není odůvodněný vzhledem k omezenému zvýšení výrobních nákladů (+1 % během posuzovaného období) a souběžnému zvýšení konverzní ceny výrobního odvětví Unie (+10 %).

(461)

Pokud jde o toto tvrzení, cena po přeměně výrobního odvětví Unie by měla být porovnána s odpovídajícími náklady, tj. náklady výrobního odvětví Unie na přeměnu, které jsou rovněž očištěny od ceny hliníku na Londýnské burze kovů. Jak je uvedeno v 460. bodě odůvodnění, toto srovnání prokazuje, že výrobní odvětví Unie nebylo schopno dosáhnout očekávaného zvýšení cen spojeného s výrobky s vyšší přidanou hodnotou, na něž přešla, a to kvůli stlačení cen způsobenému dovozem z Číny (jak z hlediska objemu, tak z hlediska nízkých cen). Z tohoto důvodu bylo dotyčné tvrzení zamítnuto.

(462)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(463)

Během posuzovaného období se průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance zvýšily o 5 %.

(464)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Zásoby

(465)

Konečný stav zásob zůstal v celém posuzovaném období na přiměřené úrovni. Jelikož odvětví hliníkových válcovaných výrobků obvykle funguje na základě výroby na objednávku, má tento ukazatel v celkové analýze újmy menší význam.

(466)

Procentní podíl konečných zásob vyjádřených jako podíl výroby vykazuje celkový nárůst, který je způsoben zejména poklesem objemu výroby.

(467)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(468)

Ziskovost se vyvíjela po celé posuzované období sestupně a klesla z 3,1 % v roce 2017 na -1,8 % v období šetření.

(469)

Jak je vysvětleno v 457., 458. a 460. bodě odůvodnění, náklady výrobců v Unii vzrostly více než jejich ceny, což vedlo ke snížení ziskovosti výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie nebylo schopno zvýšit ceny ve stejném rozsahu, v jakém rostly náklady kvůli stlačení cen způsobenému dovozem z Číny (jak z hlediska objemu, tak z hlediska nízkých cen). Během celého posuzovaného období byly čínské ceny skutečně trvale nízké a výrazně nižší než ceny a náklady výrobního odvětví Unie (viz tabulky 5 a 9), což omezovalo růst cen, který by se býval očekával v souvislosti se změnou sortimentu výrobků (výrobky s vyšší přidanou hodnotou). To vedlo ke stlačení cen a klesající ziskovosti. V období šetření stlačování cen pokračovalo. Ačkoli čínské ceny mírně vzrostly, zůstaly hluboko pod úrovní cen, jíž dosáhlo výrobní odvětví Unie. To dokládají i významná rozpětí cenového podbízení uvedená v 434. bodě odůvodnění.

(470)

Trend čistého peněžního toku se v posuzovaném období vyvíjel negativně v souladu s vývojem ziskovosti. Během posuzovaného období se peněžní tok snížil o 54 %.

(471)

Investice v posuzovaném období vzrostly o 117 %. Důvodem byla skutečnost, že dva výrobci v Unii zařazení do vzorku odložili investiční plány. Investice se uskutečnily s cílem zvýšit efektivitu a změnit podnikání směrem k výrobkům s vysokou přidanou hodnotou a zaměření se na zákazníky. To považovali výrobci zařazení do vzorku za zásadní pro zachování konkurenceschopnosti na trhu a schopnosti sledovat nejnovější vývoj výrobků a nabízet kvalitní výrobky.

(472)

Společnost Nilo odkázala na 415. bod odůvodnění prozatímního nařízení a tvrdila, že postrádá důkazy poukazující na skutečnost, že výrobní odvětví Unie je dynamické a významně zvýšilo své investice. Rovněž uvedla, že investice, které představují výrobní závody v EU, se týkají spíše údržby než nových výrobních zařízení, zatímco čínští výrobci hliníku investovali do dodatečné kapacity s využitím evropského vybavení.

(473)

V tomto ohledu je odkazováno na tabulku 12 prozatímního nařízení a tabulku 12 výše, z nichž vyplývá, že výrobní odvětví Unie investovalo značné částky do výrobku, který je předmětem šetření. Jak je uvedeno v 473. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie nejen investovalo do údržby, ale také a zejména do zvýšení efektivity, výrobků s vysokou přidanou hodnotou a zaměření se na zákazníky. To dokládá i sdělení od výrobců v Unii zařazených do vzorku o těchto investicích (81).

(474)

Po poskytnutí konečných informací společnost SWA tvrdila, že výrobci v Unii mají už léta systematicky pozitivní EBITDA a že nebyli čínským dovozem poškozeni. Společnost Airoldi tuto připomínku podpořila.

(475)

Vzhledem k neexistenci podpůrných důkazů o těchto úrovních EBITDA a jejich vazbě na prodej výrobku, který je předmětem šetření, odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, muselo být toto tvrzení zamítnuto.

(476)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech z čisté účetní hodnoty investic. V posuzovaném období se vyvíjela negativně, a to z 12,4 % v roce 2017 na -2,5 % v období šetření. Tento vývoj sleduje klesající ziskovost výrobního odvětví Unie.

(477)

Během posuzovaného období dovoz hliníkových válcovaných výrobků z Číny významně vzrostl jak v absolutním (+ 70 %), tak i v relativním vyjádření (+ 3,9 procentních bodů podílu na trhu), zatímco spotřeba v EU klesla o 10 %. Zvýšení dovozu se týkalo jak dovozu v režimu aktivního zušlechťovacího styku, tak i dovozu bez režimu aktivního zušlechťovacího styku. Čínské dovozní ceny byly během celého posuzovaného období trvale nízké a podstatně nižší než ceny výrobního odvětví Unie. V období šetření byly dovozní ceny vyvážejících výrobců zařazených do vzorku nižší než ceny v Unii v průměru o 7 %. Bez ohledu na konkrétní cenové podbízení zjištěné u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise rovněž zjistila, že čínské ceny byly během celého posuzovaného období trvale nízké a podstatně nižší než ceny výrobního odvětví Unie (viz tabulky 4 a 8). Výrobní odvětví Unie nebylo schopno zvýšit ceny po přeměně ve stejném rozsahu, v jakém rostly náklady přeměny, a to kvůli tlaku na snižování způsobenému dovozem z Číny (jak z hlediska objemu, tak z hlediska nízkých cen).

(478)

Většina makroekonomických ukazatelů vykazovala v posuzovaném období negativní trend, například výroba, využití kapacity, objem prodeje na trhu Unie, podíl na trhu, zaměstnanost a produktivita. Pozitivní trend vykazovala pouze kapacita a prodej / využívání na závislém trhu. Podobně většina mikroekonomických ukazatelů vykazovala v posuzovaném období negativní trend, například u prodejních cen na volném trhu EU, výrobních nákladů, nákladů práce, ziskovosti, peněžního toku a návratnosti investic. Pouze investice vykazovaly pozitivní trend poté, co výrobci zařazení do vzorku investovali s cílem zachovat konkurenceschopnost a sledovat nejnovější vývoj výrobků. Kromě produktivity se stejné ukazatele újmy vyvíjely negativně i při pohledu na období 2017–2019, tj. před začátkem pandemie COVID-19.

(479)

Výrobní odvětví Unie v posuzovaném období upravilo svůj sortiment s cílem zajistit lepší marže u výrobků s vyšší přidanou hodnotou a zároveň zachovat dostatečný objem, aby zředilo své fixní náklady. V této souvislosti se přirozeně zvýšily náklady výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie navíc nemohlo těžit ze zvýšení spotřeby v roce 2018 a muselo zředit své fixní náklady nižším objemem výroby (-11 %), což přispělo k celkovému zvýšení výrobních nákladů (+1 %), zatímco tříměsíční cena hliníku na LME se snížila (-12 %). Pokud jde o prodejní ceny, výrobní odvětví Unie čelilo rovněž silné konkurenci na trzích s vyšší přidanou hodnotou a nemohlo zvýšit své ceny na očekávanou úroveň (-4 %). S ohledem na vývoj nákladů a cen se ziskovost postupně zhoršovala a situace byla ztrátová již v roce 2019, načež se v období šetření ještě zhoršila.

(480)

Po poskytnutí prozatímních informací vyzvalo sdružení ACEA Komisi, aby při posuzování újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie zohlednila vývoj ceny hliníku po skončení období šetření.

(481)

Jelikož se analýza situace újmy omezuje na posuzované období, jak je uvedeno ve 49. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, toto tvrzení nebylo považováno za platné, a proto bylo zamítnuto.

(482)

Jak je vysvětleno v oddíle 1.9, vystoupení Spojeného království z Evropské unie si vyžádalo revizi mikro- a makroekonomických ukazatelů a některých dalších údajů. Z analýzy byly rovněž vyloučeny některé výrobky osvobozené od konečného antidumpingového cla, jak je vymezeno v čl. 2 odst. 2. Rozdíly mezi tabulkami 3–12 prozatímního nařízení a tabulkami 2–11 tohoto nařízení jsou však zanedbatelné, a to jak z hlediska jednotek, tak i trendů. Úroveň cenového podbízení zůstala značná. Komise proto dospěla k závěru, že vystoupení Spojeného království a vyloučení některých výrobků nemění závěr o újmě, k němuž dospělo prozatímní nařízení.

(483)

Po poskytnutí konečných informací společnost Airoldi tvrdila, že ukazatele újmy, jako je výroba a ziskovost, nejsou v souladu s veřejně dostupnými informacemi, které se týkají některých výrobců v Unii.

(484)

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že veřejně dostupné informace, na které společnost Airoldi odkazuje, se netýkaly výkonnosti výrobního odvětví Unie na trhu Unie, pokud jde o výrobky dotčené tímto šetřením, ale mnohem širší definice výrobku a zahrnovaly i jiné trhy než Evropskou unii. Při některých příležitostech se informace týkaly rovněž výkonnosti skupiny, do níž výrobce v Unii patřil, a to na celosvětové úrovni. Vzhledem k rozdílu v definici výrobku a zeměpisné působnosti bylo toto tvrzení zamítnuto.

(485)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(486)

Čínská vláda tvrdila, že špatná výkonnost výrobního odvětví Unie, pokud jde o některé ukazatele, by neměla být přičítána dovozu z Číny, jehož podíl na trhu stanovený v prozatímním nařízení vzrostl z 5,5 % jen na 8,5 %, a při vyloučení dovozu v rámci aktivního zušlechťovacího styku tak zůstal pod hranicí 10 %, ale spíše vysokým výrobním nákladům a stagnující poptávce v EU i mimo ni.

(487)

Komise připomněla, že analýza újmy je založena na komplexním posouzení všech ukazatelů. Jak je vysvětleno v 423. bodě odůvodnění, dovoz z dotčené země se zvýšil jak v absolutních, tak v relativních hodnotách v období, kdy spotřeba na trhu Unie klesala. Dovoz z dotčené země jako takový nesledoval trend spotřeby v období, kdy poptávka klesala, čímž se zvýšil tlak na výrobní odvětví Unie. Kromě toho se tento dovoz uskutečňoval za ceny působící újmu, což dokládá úroveň zjištěných rozpětí cenového podbízení, a způsobil stlačení cen. Pokud jde o výrobní náklady, jak je vysvětleno v 458. až 460. bodě odůvodnění, tyto náklady se zvýšily v důsledku přechodu výrobního odvětví Unie na výrobky s vyšší přidanou hodnotou a v důsledku ztráty objemu tržeb spojeného se zvýšením dovozu z dotčené země, čímž se fixní náklady výrobního odvětví Unie na jednotku zvýšily. Vzhledem k těmto skutečnostem bylo toto tvrzení zamítnuto.

(488)

Společnost Xiamen Xiashun tvrdila, že Komise měla za to, že dovoz v režimu aktivního zušlechťovacího styku způsobil újmu, ale neposkytla v tomto ohledu žádné důkazy. Rovněž tvrdila, že vývoj vývozní výkonnosti výrobního odvětví Unie odpovídá vývoji dovozu v režimu aktivního zušlechťovacího styku.

(489)

Za prvé, je třeba poznamenat, že jak je uvedeno v tabulce 4, objem dovozu v režimu aktivního zušlechťovacího styku byl revidován směrem dolů a nyní představuje omezený podíl dovozu z dotčené země. Za druhé, dovoz v režimu aktivního zušlechťovacího styku se během posuzovaného období zvýšil a uskutečňoval se za nižší ceny, než jsou prodejní ceny výrobního odvětví Unie pro odběratele, kteří nejsou ve spojení. V každém případě měl tento dovoz dopad na situaci výrobního odvětví Unie v tom smyslu, že představuje ztrátu objemu jak z hlediska prodeje, tak z hlediska výroby. Tyto dodatečné objemy by tak výrobnímu odvětví Unie umožnily zředit fixní náklady větším objemem, a zlepšit tak jeho situaci v oblasti nákladů a zisku. Z tohoto důvodu bylo dotyčné tvrzení zamítnuto.

(490)

Ačkoli vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie znázorněná v tabulce 14 sledovala podobný trend jako dovoz z dotčené země v režimu aktivního zušlechťovacího styku, absolutní nárůst mezi lety 2017 a 2019 a pokles v období šetření nelze srovnávat s vývojem dovozu v režimu aktivního zušlechťovacího styku ve stejném období. Změny objemu vývozu jsou ve skutečnosti mnohem významnější. Kromě toho skutečnost, že některé hliníkové válcované výrobky jsou dováženy v režimu aktivního zušlechťovacího styku, neznamená, že do oblasti působnosti tohoto šetření spadá i vyvážený výrobek. Z tohoto důvodu bylo dotyčné tvrzení zamítnuto.

(491)

Společnost Xiamen Xiashun uvedla, že dovoz z ČLR po období šetření nadále klesal a že dovozní ceny ve stejném období měly vzestupný trend.

(492)

Vzhledem k tomu, že analýza stavu újmy se omezuje na posuzované období, jak je uvedeno ve 49. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, bylo toto tvrzení zamítnuto.

(493)

Po poskytnutí konečných informací společnost SWA tvrdila, že Komise měla analyzovat informace z průzkumu trhu poskytnuté od společnosti Harbour nebo CRU a že by dospěla k závěru, že trhy fungují za plné hospodářské soutěže a v souladu s pravidly již déle než 10 let. Společnost Airoldi tuto připomínku podpořila.

(494)

Vzhledem k tomu, že toto tvrzení bylo neurčité a neobsahovalo informace o průzkumu trhu, na něž se odkazuje, bylo zamítnuto.

(495)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Xiamen Xiashun zopakovala své tvrzení, že pokles výroby a prodeje výrobců v Unii souvisel s poklesem spotřeby, zejména v období šetření. Společnost Xiamen Xiashun rovněž tvrdila, že se Komise při posuzování vývoje podílu výrobního odvětví Unie na volném trhu zaměřila na vývoj v roce 2019 a ignorovala vývoj v období šetření, zejména pokud jde o dovoz z jiných zemí.

(496)

Jak již bylo uvedeno v 390. a 391. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a potvrzeno v aktualizovaných statistikách dovozu, připomíná se, že mezi lety 2017 a 2019 se dovoz z ČLR více než zdvojnásobil. Kromě toho, zatímco spotřeba v roce 2019 klesala, dovoz z ČLR se nadále zvyšoval, což mělo nepříznivý dopad na situaci výrobního odvětví Unie, jak dokládají četné ukazatele. Zatímco podíl dovozu z ČLR na trhu se mírně snížil z 8,7–9,1 % v roce 2019 na 8–8,4 % v období šetření, dovoz z ČLR se během posuzovaného období celkově zvýšil o 70 % a v období šetření zůstal na významné úrovni. I kdyby se dovoz z ČLR v období šetření uskutečňoval za vyšší ceny, bylo zjištěno, že se tyto ceny podbízely cenám výrobního odvětví Unie v průměru o 7 %. I když nelze popřít, že se spotřeba v období šetření snížila a ovlivnila situaci výrobního odvětví Unie, tato skutečnost nemůže narušit příčinnou souvislost, vezme-li se v úvahu rostoucí přítomnost dovozu z dotčené země na trh Unie za ceny výrazně nižší, než jsou ceny výrobního odvětví Unie, a dopad, který tento dovoz měl na výrobní odvětví Unie v období 2017–2019 a v období šetření.

(497)

Pokud jde o dovoz ze třetích zemí, i když v období šetření získal podíl na trhu, vykazoval v posuzovaném období sestupnou tendenci (-1,9 procentního bodu). Kromě toho, jak je uvedeno v 505. bodě odůvodnění, průměrná cena tohoto dovozu byla trvale výrazně vyšší než průměrná dovozní cena z dotčené země. Na tomto základě se mělo za to, že dovoz ze třetích zemí nenarušuje příčinnou souvislost.

(498)

Po poskytnutí konečných informací společnost Xiamen Xiashun tvrdila, že výroba, využití kapacity a prodej se podstatně snížily pouze tehdy, když výrazně poklesla spotřeba, tj. v období šetření. Na tomto základě se Komise domnívala, že pokles spotřeby byl takový, aby zmírnil příčinnou souvislost mezi dovozem z Číny a hospodářskými ukazateli výrobního odvětví Unie.

(499)

Jak je uvedeno v 498. bodě odůvodnění, dovoz z ČLR se mezi lety 2017 a 2019 více než zdvojnásobil, což mělo negativní dopad na převážnou většinu ukazatelů újmy, včetně výroby, využití kapacity a prodeje, ale také na další ukazatele, jako je ziskovost, peněžní tok a náklady práce. K tomuto dopadu došlo předtím, než spotřeba v období šetření klesla. Z tohoto důvodu bylo toto tvrzení zamítnuto.

(500)

Jelikož ohledně tohoto oddílu nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 386. až 391. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(501)

Jelikož ohledně tohoto oddílu nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 392. až 395. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(502)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Dovoz z třetích zemí

(503)

Během posuzovaného období se dovoz z jiných zemí než z dotčené země snížil o 17 %; jejich podíl na trhu se snížil z 28,7–29,1 % na 26,8–27,2 %. Průměrná cena tohoto dovozu byla trvale výrazně vyšší než průměrná dovozní cena z dotčené země.

(504)

Dovoz ze Švýcarska vzrostl během posuzovaného období o 22 %. Jeho podíl na trhu rovněž vykazoval sestupný trend (-0,6 %). Průměrná cena dovozu ze Švýcarska se snížila, ale zůstala výrazně nad cenou dovozu z dotčené země.

(505)

Dovoz z Turecka se v posuzovaném období zvýšil o 10 %. Jeho podíl na trhu rovněž vykazoval vzestupný trend (+1,2 %). Průměrná cena dovozu z Turecka se rovněž snížila, ale zůstala výrazně nad cenou dovozu z dotčené země.

(506)

Jelikož ohledně tohoto oddílu nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 396. až 402. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(507)

Jelikož ohledně tohoto oddílu nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 403. až 407. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(508)

Objem a ceny vývozu výrobního odvětví Unie pro strany, které nejsou ve spojení, se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 14

Vývozní výkonnost

(509)

Od roku 2017 do roku 2019 zvýšili výrobci v Unii objem vývozu před tím, než se v období šetření významně snížil. Celkově se objem vývozu v posuzovaném období snížil o 4 % a v roce 2019 zůstal pod 2 miliony tun. Celkově objem vývozu výrobního odvětví Unie představoval méně než 6 % objemu prodeje na volném trhu Unie.

(510)

Jak je uvedeno v 413. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, s ohledem na jeho příspěvek k celkové výrobě a prodeji výrobního odvětví Unie a s ohledem na vysokou cenu vývozu výrobního odvětví Unie do třetích zemí a na jeho stálý objem se vyvozuje závěr, že vývozní výkonnost nepřispěla k podstatné újmě, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie.

(511)

Jelikož ohledně tohoto oddílu nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 408. až 413. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(512)

Po poskytnutí konečných informací společnost Xiamen Xiashun tvrdila, že Komise nevzala v úvahu, že zvýšení převodní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku pod úroveň zvýšení nákladů na přeměnu produkce mohlo být způsobeno jinými činiteli než dovozem z Číny, například zastaralým výrobním zařízením a neefektivními výrobními linkami. V tomto ohledu rovněž dodala, že pozdní investice do zvýšení efektivity neumožnily výrobnímu odvětví čelit významnému poklesu spotřeby.

(513)

Komise tyto skutečnosti zvážila a v tomto ohledu se připomínkami zabývala v 414. až 421. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Pokud jde o tvrzení týkající se investic, Komise měla za to, že investice do zvýšení efektivity a do výrobků s vyšší přidanou hodnotou, jak jsou popsány v tabulce 12 a 473. bodě odůvodnění, umožnily výrobnímu odvětví omezit škody způsobené dumpingovým dovozem, avšak během posuzovaného období nemohly čelit celkovému nárůstu dovozu a podílu čínského dovozu na trhu.

(514)

Jelikož ohledně tohoto oddílu nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 414. až 421. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(515)

Jelikož ohledně tohoto oddílu nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 422. až 423. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(516)

Jelikož ohledně tohoto oddílu nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 424. až 426. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(517)

Na základě výše uvedených skutečností a vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky, dospěla Komise k závěru, že žádný z činitelů, které byly analyzovány jednotlivě ani společně, neoslabil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie v tom smyslu, že by tato souvislost již nebyla reálná a podstatná, což potvrzuje závěr uvedený ve 427. až 428. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(518)

Žádná strana nezpochybnila, že by opatření byla v zájmu výrobního odvětví Unie. Závěry uvedené ve 429. až 433. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byly tedy potvrzeny.

(519)

Poté, co poskytl prozatímní informace, dovozce Airoldi tvrdil, že navzdory podílu výrobců v Unii na trhu mezi 80 a 85 % a s ohledem na podíl dovozu z dotčené země na trhu ve výši 4–5 % se výrobní odvětví Unie při posilování svého postavení na trhu opíralo o nástroje na ochranu obchodu. Společnost Airoldi rovněž požádala o analýzu situace hospodářské soutěže na trhu Unie s ohledem na údajně nízký počet hospodářských subjektů na trhu Unie a na skutečnost, že dovoz z ČLR byl údajně z trhu vyloučen. Společnost Airoldi rovněž poukázala na řadu argumentů týkajících se protlačovaných výrobků.

(520)

V tomto ohledu šetření ukázalo, že na rozdíl od toho, co uvedl tento dovozce, který není ve spojení, a jak je uvedeno v tabulce 7, byl podíl výrobního odvětví Unie na trhu výrazně nižší než uváděných 80–85 % a ve skutečnosti v období šetření činil 64,6–65 %. Podobně byl podíl dovozu z dotčené země na trhu výrazně vyšší než uváděných 4–5 % a zvýšil se z 4,1–4,5 % v roce 2017 na 8,0–8,4 % v období šetření. Kromě toho, jak je uvedeno ve 458. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, ve spisu nejsou žádné údaje o současném či budoucím chování výrobního odvětví Unie, které by bylo v rozporu s pravidly hospodářské soutěže, ani o zneužívání oligopolu ze strany výrobního odvětví Unie. Komise proto nezjistila žádný převažující zájem na provedení této analýzy.

(521)

Kromě toho, i když antidumpingová opatření mohou mít významný dopad na trh, neznamená to, že určitý výrobek již na trh Unie nemůže vstoupit. Účelem uložení antidumpingových cel není vyloučit dovoz z dotčené země, ale zajistit rovné podmínky tím, že dojde k obnovení spravedlivé hospodářské soutěže. Jelikož se toto šetření netýká protlačovaných výrobků, tvrzení související s těmito výrobky nebyla v tomto nařízení řešena.

(522)

Obchodník Nilo a uživatel Airoldi rovněž tvrdili, že situace po období šetření, která se vyznačovala nárůstem cen a dočasným nedostatkem materiálu, zvýhodňuje několik výrobců a vylučuje z trhu jiné společnosti v Unii, například dovozce a distributory. Tyto strany však neposkytly důkazy o tom, že dovozci a distributoři byli z trhu vyloučeni. Na základě výše uvedených skutečností byla tato tvrzení zamítnuta.

(523)

Po poskytnutí konečných informací společnost Airoldi tvrdila, že v rozporu se zjištěním Komise poskytla Komisi podrobný seznam cen a podrobný přehled dynamiky trhu s hliníkem.

(524)

Ačkoli je nesporné, že společnost Airoldi poskytla informace o cenách, důkazy obsažené ve spisu týkající se dovozců a distributorů vyloučených z trhu byly neurčité a neopíraly se o podpůrné důkazy prokazující, že se změnila dynamika trhu s hliníkem a že se například významně změnil podíl na trhu nebo úroveň činnosti dovozců / servisních středisek. Z tohoto důvodu bylo dotyčné tvrzení zamítnuto.

(525)

Obchodník Nilo, dovozce Airoldi a uživatel Overland srl (dále jen „Overland“) poukázali na narušení trhu, která byla způsobena nedostatkem dodávek, jejich velkými zpožděními a neobvyklým zvyšováním cen (ceny na LME a ceny zpracování), které mají uživatelé absorbovat. Vývozce Henan Xindatong Aluminum Industry Co., Ltd. (dále jen „Xindatong“) rovněž poukázal na významné zvýšení cen po období šetření. Společnost Airoldi uvedla, že tato situace souvisela s různými skutečnostmi (zvýšení spotřeby hliníku za posledních dvacet let, tlak na růst cen vyvíjený evropskými výrobci surového hliníku, zahájení tří samostatných antidumpingových řízení souvisejících s výrobky z hliníku v letech 2019–2020, která se týkala přibližně 1 000 000 tun pocházejících z ČLR), včetně uložení prozatímních opatření a nedostatečné výrobní kapacity v EU. Společnosti Airoldi a Nilo rovněž uvedly, že trh Unie je závislý na dovozu z ČLR a že v EU a v jiných zemích (Turecko, Jihoafrická republika, Švýcarsko) je nedostatečná kapacita, což zpomaluje oživení a růst v EU. Vývozce Xindatong rovněž poukázal na nedostatečnou kapacitu ve třetích zemích. Společnost Airoldi rovněž dodala, že dramatický nedostatek na trhu vedl k zastavování výroby a že riziko blokování trhu je značné a nelze jej podceňovat. Tvrdila, že by všem evropským společnostem měla být při oživení po krizi COVID-19 poskytnuta stejná pomoc. Z těchto důvodů společnost Airoldi tvrdila, že šetření by mělo být pozastaveno nebo jednoduše ukončeno.

(526)

V této souvislosti sdružení European Aluminium počítalo s nárůstem cen, mírně delšími dodacími lhůtami a dočasnými problémy s kapacitou. Vysvětlila, že tato situace je způsobena všeobecnými hospodářskými souvislostmi po pandemii COVID-19, to znamená, že uživatelé jsou nyní ochotni kupovat hliníkové válcované výrobky nejen proto, aby uspokojili současnou zvýšenou poptávku, ale také aby obnovili stav svých zásob na běžnou úroveň poté, co byly sníženy. Sdružení European Aluminium rovněž poukázalo na několik dalších činitelů, jako je zvýšení cen surovin pro slitiny a desky, nedostatek kontejnerů, zvýšení nákladů na přepravu, brzdící účinek vyšších cen na SHFE (82) v porovnání s LME plus příplatky, zvýšení obchodních překážek vůči čínským dovozům hliníkových válcovaných výrobků po celém světě a náhlé a silné zvýšení poptávky po pandemii COVID-19 ve všech průmyslových odvětvích. Kromě toho se sdružení European Aluminium domnívalo, že ačkoli ceny pravděpodobně byly uložením prozatímních opatření ovlivněny, jejich zvýšení nebylo způsobeno strukturálním nedostatkem kapacity, nýbrž dočasnou nerovnováhou mezi poptávkou a nabídkou, která by měla skončit, jakmile se normalizuje situace po počátečním období napětí na trhu, k čemuž toto šetření přispělo. Sdružení European Aluminium rovněž uvedlo, že tato situace není specifická pro odvětví hliníku nebo výhradně pro trh Unie a že i jiná odvětví, například polovodiče, čipy, ocel, barvy a dřevo, čelí dočasným problémům s dodávkami a zvyšování cen. V tomto ohledu poukázalo sdružení European Aluminium na možnost pozastavit antidumpingová opatření dle čl. 14 odst. 4 základního nařízení.

(527)

Na základě výše uvedených skutečností, i když Komise zvažuje tvrzení o vývoji po období šetření, měla za to, že situace popsaná společnostmi Nilo, Airoldi a Overland nepoukazovala na strukturální nedostatek kapacity, ale spíše na dočasnou situaci po pandemii COVID-19, která se vyznačuje silným hospodářským oživením a poptávkou, jež doprovází několik vedlejších účinků (zvýšení cen surovin a dopravy), což má dopad na ceny. Toto oživení nebylo možné předvídat a byla nutná určitá doba k tomu, aby se trh přizpůsobil, dokud nedojde k normalizaci hospodářského oživení a růstu a dokud poptávka a nabídka nebudou opět v rovnováze. Pokud jde o závislost na dovozu z ČLR, připomíná se, jak je uvedeno v 523. bodě odůvodnění, že účelem uložení antidumpingových cel není vyloučit dovoz z dotčené země, ale zajistit rovné podmínky tím, že se obnoví spravedlivá hospodářská soutěž. Na základě výše uvedených skutečností bylo tvrzení, že současná situace souvisela se strukturálním nedostatkem kapacity, zamítnuto.

(528)

Po poskytnutí konečných informací společnost Nilo zopakovala, že trh Unie se potýká s nedostatkem materiálu, zpožděnými dodávkami a rostoucími cenami, což má dopad na navazující výrobní odvětví.

(529)

Po poskytnutí konečných informací společnost Airoldi zopakovala, že údajná nedostatečná výrobní kapacita výrobního odvětví Unie ve spojení se silným oživením po pandemii COVID-19 vedla od konce období šetření k nedostatku materiálu, zpožděným dodávkám a růstu cen. Na tomto základě společnost Airoldi tvrdila, že uložení antidumpingových opatření by nebylo v zájmu navazujícího výrobního odvětví, neboť by to zhoršilo situaci v oblasti dodávek pro uživatele, zatímco výrobní odvětví Unie by mělo prospěch z cel, nedostatku, zpoždění dodávek a zvýšení cen a zisku na úkor celého průmyslového systému EU.

(530)

Vzhledem k neexistenci nových skutečností týkajících se těchto dvou tvrzení se odkazuje na 529. bod odůvodnění, v němž Komise uznala existenci nedostatku materiálu a zvýšení cen, ale nedospěla k závěru, že existuje strukturální nedostatek kapacity. Z tohoto důvodu bylo dotyčné tvrzení zamítnuto.

(531)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se zájmu dovozců, kteří nejsou ve spojení, byly potvrzeny závěry uvedené v 434. až 437. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(532)

Připomínky společností Nilo a Airoldi po poskytnutí prozatímních informací, které se týkaly uživatelů, byly stejné jako připomínky, jež se týkaly dovozců, kteří nejsou ve spojení, a byly již řešeny v oddíle 6.2 výše.

(533)

Po poskytnutí konečných informací společnost SWA tvrdila, že šetření „dalo plnou kontrolu nad dodavateli surovin velmi malému počtu hospodářských subjektů“ a že to poškodilo navazující výrobní odvětví a „miliony pracovníků“. Tvrdila rovněž, že existuje nedostatek materiálu a že se převodní ceny zvýšily o 75–140 %. Kromě toho požádala Komisi, aby prošetřila období po období šetření s cílem učinit závěr ohledně pozastavení dotčených antidumpingových cel. Společnost Airoldi tuto připomínku podpořila.

(534)

Vzhledem k tomu, že tento vývozce nepředložil podpůrné důkazy, bylo jeho tvrzení zamítnuto. Jak je uvedeno ve 14. bodě odůvodnění, Komise požádala o informace po období šetření, aby mohla včas prošetřit možné pozastavení opatření.

(535)

Společnost A předložila připomínky týkající se její žádosti o osvobození výrobků. Zabývá se jimi oddíl 2.2.2.