(EU) 2021/1432Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1432 ze dne 1. září 2021 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých drátů a drátěných lan z nelegované oceli pro předpínání předem a dodatečně (předpínací dráty a lana) pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Na základě antidumpingového šetření (dále jen „původní šetření“) uložila Rada nařízením Rady (ES) č. 383/2009 (2) ve znění prováděcího nařízení (EU) č. 986/2012 (3) konečné antidumpingové clo na dovoz některých drátů a drátěných lan z nelegované oceli pro předpínání předem a dodatečně (dále jen „předpínací dráty a lana“) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“).

(2)

Opatření měla formu valorického (ad valorem) cla ve výši 46,2 %, s výjimkou společností Kiswire Qingdao, Ltd (0 %), jakož i Ossen Innovation Materials Co. Joint Stock Company Ltd a Ossen Jiujiang Steel Wire Cable Co. Ltd (obě 31,1 %).

(3)

Na základě prvního přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení zachovala Komise platná opatření prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/865 (4), naposledy pozměněným prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/1382 (5).

(4)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (6) antidumpingových opatření uložených na dovoz drátů a lan pro předpínání předem a dodatečně pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „Čína“) obdržela Komise žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(5)

Žádost podala dne 28. února 2020 skupina European Stress Information Service (dále jen „ESIS“ nebo „žadatel“), která představuje více než 25 % celkové výroby předpínacích drátů a lan v Unii.

(6)

Žádost byla odůvodněna tím, že skončení platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu a k přetrvání nebo obnovení újmy pro výrobní odvětví Unie.

(7)

Komise poté, co po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, dne 4. června 2020 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu předpínacích drátů a lan pocházejících z ČLR na základě čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení přezkumu zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (7) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“).

(8)

V oznámení o zahájení přezkumu vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Kromě toho Komise o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé dotčené vyvážející výrobce, dovozce a uživatele v Unii a čínské orgány a vyzvala je k účasti.

(9)

Všechny zúčastněné strany měly možnost se k zahájení přezkumu vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(10)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(11)

V oznámení o zahájení přezkumu Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek na základě největšího reprezentativního objemu prodeje a výroby v Unii, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán, přičemž byla rovněž zajištěna zeměpisná reprezentativnost. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali 46 % odhadované celkové výroby v Unii v období přezkumného šetření. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily, ale žádné připomínky neobdržela. Předběžný vzorek byl proto potvrzen a považuje se pro výrobní odvětví Unie za reprezentativní.

(12)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda bude nutný výběr vzorku, pokud jde o vyvážející výrobce v Číně a dovozce v Unii, kteří nejsou ve spojení, byly tyto strany požádány, aby se Komisi přihlásily a poskytly informace požadované v oznámení o zahájení přezkumu. Kromě toho Komise požádala zastoupení Číny při Unii, aby našlo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření. Jelikož se však žádná z těchto stran nepřihlásila, nebyl výběr vzorku nutný ani u vyvážejících výrobců, ani u dovozců, kteří nejsou ve spojení. Vzhledem k tomu, že čínští výrobci nespolupracovali, byla zjištění týkající se dovozu z ČLR založena na dostupných údajích podle článku 18 základního nařízení.

(13)

Komise zaslala dotazníky výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, jakož i čínské vládě. Stejné dotazníky a dotazníky pro dovozce, uživatele a vyvážející výrobce byly rovněž zpřístupněny on-line (8) v den zahájení přezkumu.

(14)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku, jakož i od sdružení výrobců v Unii (ESIS).

(15)

Vzhledem k rozšíření onemocnění COVID-19 a opatřením omezujícím volný pohyb osob zavedeným různými členskými státy nemohla Komise provést inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení. Komise místo toho provedla na dálku křížovou kontrolu všech informací, které považovala za nezbytné pro svá zjištění, v souladu se svým oznámením o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření (9). Komise provedla křížové kontroly na dálku u těchto výrobců v Unii zařazených do vzorku:

(16)

Dne 5. července 2021 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k poskytnutým informacím vyjádřit.

(17)

Připomínky předložil žadatel. Komise připomínky řádně zvážila a zohlednila.

(18)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2019 (dále jen „období přezkumného šetření“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2016 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(19)

Toto řízení bylo zahájeno dne 4. června 2020, tj. během přechodného období dohodnutého mezi Spojeným královstvím a EU, v němž Spojené království nadále podléhalo právu Unie. Toto období skončilo dne 31. prosince 2020. Od 1. ledna 2021 proto společnosti a sdružení ze Spojeného království již nejsou považovány za zúčastněné strany v tomto řízení.

(20)

Prostřednictvím poznámky ke spisu ze dne 18. ledna 2021 vyzvala Komise hospodářské subjekty ze Spojeného království, které se domnívaly, že jsou stále považovány za zúčastněné strany, aby se na ni obrátily. Žádná společnost se nepřihlásila.

(21)

S cílem sladit soubor údajů shromážděných od zúčastněných stran se skutečností, že přechodné období skončilo a Spojené království již nepodléhá právu Unie, byly dotčené zúčastněné strany vyzvány, aby poskytly revidovanou odpověď na dotazník týkající se EU-27.

(22)

Výrobkem, který je předmětem přezkumu, jsou nepokovené nebo nepotažené dráty z nelegované oceli, dráty z nelegované oceli pokovené nebo potažené zinkem a drátěná lana z nelegované oceli, též pokovená nebo potažená, s nejvýše 18 dráty, obsahující 0,6 % hmotnostních uhlíku nebo více, s největším průřezem převyšujícím 3 mm, v současnosti kódů KN ex 7217 10 90, ex 7217 20 90, ex 7312 10 61, ex 7312 10 65 a ex 7312 10 69 (kódy TARIC 7217109010, 7217209010, 7312106191, 7312106591 a 7312106991) (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“). Na galvanizovaná drátěná lana sestávající ze sedmi drátů (avšak nepokrytá žádným dalším materiálem), u nichž je průměr středového drátu stejný nebo méně než o 3 % větší než průměr jakéhokoli ze šesti ostatních drátů, se platná opatření nevztahují a nejsou předmětem tohoto přezkumu (10).

(23)

Výrobek, který je předmětem přezkumu, se v odvětví stavebnictví většinou používá do betonových výztuží, ale rovněž jej lze nalézt v nosných prvcích a kotvených lanových mostech. Vyrábí se z válcovaných drátů z oceli s vysokým obsahem uhlíku, které jsou čištěny, taženy, zahřívány a – v případě lan – svazovány šroubovitě dohromady, aby bylo dosaženo konkrétních vlastností, pokud jde o průměr, odolnost a stabilitu.

(24)

Šetření ukázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(25)

Komise dospěla k závěru, že uvedené výrobky jsou obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(26)

Během období přezkumného šetření dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z ČLR pokračoval, ačkoli na daleko nižší úrovni než v období šetření v rámci původního šetření (tj. od ledna 2007 do prosince 2007). Podle statistických údajů Comext (Eurostat) představoval dovoz předpínacích drátů a lan z ČLR v období přezkumného šetření méně než 0,1 % trhu Unie oproti podílu na trhu ve výši 8,2 % během původního šetření. Podobně nízká úroveň podílu na trhu (menší než 0,1 %) byla zaznamenána během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti. V absolutním vyjádření dovoz z ČLR drasticky klesl z téměř 86 918 tun během původního šetření na 99 tun během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti a 86 tun během stávajícího přezkumu před pozbytím platnosti.

(27)

Jak je uvedeno v 12. bodě odůvodnění, žádný vývozce/výrobce z ČLR při šetření nespolupracoval. Vyvážející výrobci tak nepředložili odpovědi na dotazník, včetně jakýchkoli údajů o vývozních cenách a nákladech, domácích cenách a nákladech, spotřebě vstupů ve výrobním procesu, nákladech na výrobní režii, kapacitě, výrobě, investicích atd. Stejně tak se čínská vláda a vyvážející výrobci nevyjádřili k důkazům ve spisu k danému případu, včetně „Pracovního dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v ekonomice ČLR pro účely šetření v oblasti ochrany obchodu“ (11) (dále jen „zpráva“).

(28)

Komise proto informovala orgány ČLR, že vzhledem k neexistenci spolupráce může Komise uplatnit článek 18 základního nařízení ohledně zjištění týkajících se ČLR. Komise neobdržela žádné připomínky.

(29)

V důsledku toho zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu, pokud jde o ČLR, v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení vycházela z dostupných údajů, zejména z informací obsažených v žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti a v podáních zúčastněných stran v kombinaci s dalšími zdroji údajů, jako jsou obchodní statistiky dovozu a vývozu (Eurostat a GTA) a statistiky OECD (12) a informace o cenách, zprávy, údaje, analýzy nezávislých poskytovatelů služeb a pořadatelů konferencí pro železářské a ocelářské odvětví, např. Global Financials zveřejněné společností Dun & Bradstreet (13) a Global Trade Alert (14).

(30)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, Komise zahájila šetření týkající se této země na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(31)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu vyzvala všechny zúčastněné strany, aby sdělily svá stanoviska, předložily informace a do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie poskytly podpůrné důkazy týkající se uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(32)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení přezkumu Komise rovněž uvedla, že podle informací, které má Komise k dispozici, je možnou reprezentativní třetí zemí pro ČLR v tomto případě Indie. Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení je reprezentativní země vybrána pro účely stanovení běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot. Komise dále uvedla, že přezkoumá další případně vhodné reprezentativní země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení.

(33)

Dne 18. září 2020 informovala Komise poznámkou (dále jen „první poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních faktorů, které by mohly být používány při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot pak také Komise určila možné reprezentativní země (a to Brazílii, Malajsii a Turecko). Komise obdržela připomínky žadatele k první poznámce s tvrzením, že Brazílie je výrazně méně rozvinutá než ČLR, a proto bude v tomto kritériu méně podobná než Turecko a Malajsie. Rovněž se zdá, že relevantní a nezkreslené vládní údaje týkající se Brazílie pro elektřinu, zemní plyn a vodu nejsou snadno dostupné. Žadatel dále uvedl, že údaje získané pro válcovaný drát z databáze GTA se vztahují ke kódu 7213 10, zatímco vhodnější je kód 7213 91. Komise potvrdila, že kód HS 7213 91 odpovídá výrobnímu faktoru válcovaného drátu, a získala z databáze GTA výpis údajů pro kód HS 7213 91. Podle tohoto nového výpisu údajů o dovozu byl původní výběr potenciální reprezentativní země ze strany Komise stále platný. Žadatel trval na svém stanovisku na základě žádosti Indie, která je vhodnou reprezentativní zemí, nepředložil však žádné nové argumenty. Jako vhodní kandidáti nebyly navrženy žádné další země.

(34)

Dne 21. prosince 2020 informovala Komise druhou poznámkou (dále jen „druhá poznámka“) zúčastněné strany o příslušných zdrojích, které zamýšlí použít pro zjištění běžné hodnoty, a to s Tureckem jako reprezentativní zemí. Rovněž zúčastněné strany informovala, že správní, prodejní a režijní náklady a zisk stanoví na základě dostupných informací od jednoho výrobce v reprezentativní zemi – společnosti Celik Halat Vetel Sanayii A.S. K druhé poznámce nebyly obdrženy žádné připomínky.

(35)

V nedávných šetřeních týkajících se odvětví oceli v ČLR (15) Komise zjistila, že existují podstatná zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise v tomto šetření dospěla k závěru, že na základě dostupných důkazů je rovněž vhodné použít čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(36)

Při těchto šetřeních Komise zjistila, že v ČLR dochází k významným vládním zásahům, což vede k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (16). Komise zejména dospěla k závěru, že v odvětví oceli, která je hlavní surovinou pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, nejen přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení (17), ale čínská vláda může rovněž zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení (18). Komise dále zjistila, že přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích, jakož i při dodávkách surovin a vstupů mají na trh další rušivý vliv. Celkově systém plánování v ČLR vede k tomu, že zdroje jsou soustředěny spíše v odvětvích označených čínskou vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (19). Kromě toho Komise dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení, následkem čehož vznikají zkreslení, zejména když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků (20). Ve stejném duchu Komise zjistila zkreslení mzdových nákladů v odvětví oceli ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení (21), jakož i zkreslení na finančních trzích ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, zejména pokud jde o přístup podnikových subjektů v ČLR ke kapitálu (22).

(37)

Kromě zprávy se žádost týkala postupů, které mají vliv na náklady a ceny v odvětví předpínacích drátů a lan, přičemž válcované dráty z oceli jsou v odvětví oceli hlavním vstupem při výrobě předpínacích drátů a lan:

(38)

Jak je uvedeno ve 28. bodě odůvodnění, čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytl žadatel – ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení v dané věci.

(39)

Stejně jako v předchozích šetřeních týkajících se odvětví oceli v ČLR Komise zkoumala, zda je vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, a to z důvodu existence podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných vládních zásahů do hospodářství ČLR obecně, ale také konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví, včetně výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila svým vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií relevantních pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR, jak bylo v tomto ohledu rovněž zjištěno v předchozích šetřeních.

(40)

Konkrétně v odvětví oceli, která je hlavní surovinou při výrobě předpínacích drátů a lan, přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády. Mnoho největších výrobců je ve vlastnictví státu. Někteří z nich jsou výslovně uvedeni v „Plánu přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu na období 2016–2020“. Například čínský státem vlastněný podnik Shanxi Taiyuan Iron & Steel Co. Ltd. (dále jen „TISCO“) na své internetové stránce uvádí, že je „železářským a ocelářským supergigantem“, který „se stal obrovským železářským a ocelářským komplexem, který je propojen s podnikáním v oblasti těžby železa, výroby železa a oceli, zpracování, distribuce a obchodování (23)“. Společnost Baosteel je dalším významným podnikem ve vlastnictví čínského státu, který se zabývá výrobou oceli a patří do nedávno konsolidované skupiny China Baowu Steel Group Co. Ltd. (dříve Baosteel Group and Wuhan Iron & Steel) (24). Zatímco nominální rozdělení mezi počtem státem vlastněných podniků a soukromých společností je téměř rovnoměrné, čtyři z pěti čínských výrobců oceli, kteří figurují mezi deseti největšími světovými výrobci oceli, jsou státem vlastněné podniky (25). Zároveň zatímco na deset největších výrobců připadalo v roce 2016 jen asi 36 % celkové výroby tohoto výrobního odvětví, čínská vláda si v uvedeném roce vytyčila cíl do roku 2025 konsolidovat 60 % až 70 % výroby oceli přibližně do deseti velkých podniků (26). Tento záměr čínská vláda zopakovala v dubnu 2019, kdy oznámila vydání pokynů ke konsolidaci ocelářského průmyslu (27). Taková konsolidace může znamenat nucené fúze ziskových soukromých společností se státními podniky, jež dosahují podprůměrných výsledků (28). Vzhledem k tomu, že čínští výrobci předpínacích drátů a lan nespolupracovali, nebylo možné určit přesný poměr výrobců předpínacích drátů a lan v soukromém a státním vlastnictví.

(41)

Vzhledem k tomu, že čínská vláda může ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení, kvůli nedostatečné spolupráci ze strany výrobců předpínacích drátů a lan nebylo možné zjistit existenci osobních vazeb mezi výrobci výrobku, který je předmětem přezkumu, a Komunistickou stranou Číny. Řada výrobců hlavní suroviny pro výrobu předpínacích drátů a lan a válcovaných drátů však úzce spolupracuje s Komunistickou stranou Číny, například prostřednictvím členů Komunistické strany Číny ve vrcholovém vedení nebo představenstvech. Například HBIS Group, Jiangsu Shagang, Anshan Iron and Steel Group, Baoshan (Baosteel) a Shougang.

(42)

Podniky ve veřejném i soukromém vlastnictví v odvětví válcovaných drátů, které jsou hlavní surovinou pro výrobu předpínacích drátů a lan, podléhají politickému dohledu a pokynům. Následující příklady ilustrují výše uvedený trend zvyšující se úrovně zásahů čínské vlády v odvětví válcovaných drátů. Mnoho výrobců válcovaného drátu na svých internetových stránkách výslovně zdůrazňuje činnosti v rámci budování strany, má členy strany ve vedení společnosti a upozorňuje na svou úzkou vazbu s Komunistickou stranou Číny. Šetření zjistilo činnosti v rámci budování strany u řady výrobců válcovaného drátu, včetně HBIS Group (Hesteel), Jiangsu Shagang, Anshan Iron and Steel Group, Baoshan (Baosteel) a Shougang.

(43)

Kromě toho jsou v odvětví předpínacích drátů a lan zavedeny politiky, které pozitivně diskriminují domácí výrobce nebo jinak ovlivňují trh ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení.

(44)

Ačkoli je výroba předpínacích drátů a lan specializovaným odvětvím a během šetření nebylo možné určit konkrétní politické dokumenty, jimiž by se konkrétně rozvoj odvětví předpínacích drátů a lan jako takového řídil, odvětví předpínacích drátů a lan má prospěch z vládních pokynů a zásahů týkajících se hlavní suroviny pro výrobu předpínacích drátů a lan, konkrétně oceli.

(45)

Ocelářský průmysl považuje čínská vláda za klíčové odvětví (29). Důkazem toho je obsah velkého množství plánů, zákonů a dalších dokumentů vztahujících se k oceli, které jsou vydávány na národní, regionální i na obecní úrovni, jako např. „Plán přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu na období 2016–2020“, který byl platný během období šetření. Tento plán stanovil, že ocelářský průmysl je „důležité a zásadní odvětví čínské ekonomiky, základní kámen státu (30)“. Hlavní úkoly a cíle stanovené v tomto plánu zahrnují všechny aspekty rozvoje daného odvětví (31). V 13. pětiletém plánu hospodářského a sociálního rozvoje (32) platném během období šetření se předpokládá podpora podniků vyrábějících špičkové druhy výrobků z oceli (33). Zaměřuje se také na dosažení vysoké kvality, trvanlivosti a spolehlivosti výrobků prostřednictvím podpory společností, jež využívají technologie spojené s výrobou čisté oceli, přesným válcováním a se zvyšováním kvality (34). „Katalog pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci (verze 2011) (změna z roku 2013)“ (35) (dále jen „katalog“) uvádí výrobu oceli mezi podporovanými odvětvími.

(46)

Jak je patrné z výše uvedených příkladů týkajících se oceli, která je důležitou surovinou pro výrobu předpínacích drátů a lan, čínská vláda dále řídí rozvoj odvětví předpínacích drátů a lan v souladu s širokou škálou politických nástrojů a směrnic a kontroluje doslova každý aspekt rozvoje a fungování tohoto odvětví. Odvětví předpínacích drátů a lan tak využívá vládního vedení a zásahů týkajících se hlavních surovin pro výrobu předpínacích drátů a lan, konkrétně oceli.

(47)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu preferovaných odvětví, včetně výroby oceli, železa a feroslitin jakožto hlavních surovin používaných k výrobě předpínacích drátů a lan. Tato opatření brání volnému fungování tržních sil.

(48)

Aktuální šetření neodhalilo žádné důkazy o tom, že by diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání právních předpisů upravujících úpadek a vlastnictví podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení v odvětví předpínacích drátů a lan, jak je uvedeno výše ve 36. bodě odůvodnění, neovlivnilo výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu.

(49)

Odvětví předpínacích drátů a lan je rovněž ovlivněno zkreslením mzdových nákladů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení, jak je rovněž uvedeno ve 36. bodě odůvodnění. Toto zkreslení ovlivňuje odvětví jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, nebo hlavních vstupů), tak nepřímo (pokud má přístup ke kapitálu nebo vstupům od společností, na něž se vztahuje stejný pracovněprávní systém v ČLR) (36).

(50)

Kromě toho nebyly v tomto šetření předloženy žádné důkazy, které by prokazovaly, že odvětví předpínacích drátů a lan není dotčeno zásahy státu do finančního systému ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení, jak je rovněž uvedeno ve 36. bodě odůvodnění. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(51)

Komise rovněž připomíná, že k výrobě předpínacích drátů a lan je zapotřebí řada vstupů. Když výrobci předpínacích drátů a lan tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(52)

V důsledku toho nejen že není vhodné použít domácí prodejní ceny předpínacích drátů a lan ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech A a B zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé Číně. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále.

(53)

Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(54)

Z dostupných důkazů celkově vyplývá, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě a vzhledem k nespolupráci čínské vlády dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. Komise proto přikročila k určení běžné hodnoty výpočtem výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl.

(55)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(56)

Jak je vysvětleno v 33. a 34. bodě odůvodnění, Komise vydala dne 18. září a 21. prosince 2020 dvě poznámky ke spisu o zdrojích pro určení běžné hodnoty a činitelů výroby (dále jen „první poznámka“ a „druhá poznámka“). Ve druhé poznámce Komise informovala zúčastněné strany o svém závěru, že v této fázi šetření považuje za vhodnou reprezentativní zemi Turecko.

(57)

V první poznámce určila Komise Brazílii, Malajsii a Turecko jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni ČLR, tj. všechny jsou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu.

(58)

Pokud jde o úroveň hospodářského rozvoje v návaznosti na tuto poznámku, nebyly obdrženy žádné připomínky.

(59)

V první poznámce Komise uvedla, že výroba výrobku, který je předmětem přezkumu, byla zjištěna v Brazílii, Malajsii a Turecku. Malajsie však byla jako možná reprezentativní země vyloučena, neboť byl zjištěn pouze jeden výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu, a poslední dostupné finanční údaje tohoto výrobce za rok 2018 vykázaly pouze minimální zisk blížící se hranici rentability.

(60)

U posuzovaných a výše uvedených zemí Komise dále ověřovala dostupnost veřejných údajů, a zejména veřejných finančních údajů od výrobců výrobku, který je předmětem přezkumu.

(61)

Komise hledala výrobce předpínacích drátů a lan s veřejně dostupnými finančními údaji, které by bylo možné použít pro stanovení nezkreslených a přiměřených částek správních prodejních a režijních nákladů a zisku. Komise omezila vyhledávání na společnosti s veřejně dostupnými výkazy zisků a ztrát za období přezkumného šetření, které v tomto období dosáhly zisku. Druhá poznámka proto zahrnovala pouze jednu společnost v Brazílii a jednu společnost v Turecku.

(62)

Na základě kvality a podrobností veřejně dostupných finančních údajů, které byly k dispozici v Brazílii a Turecku, a rovněž s ohledem na dostupnost referenčních hodnot pro výrobní faktory měla Komise za to, že vhodnou reprezentativní zemí je Turecko. Turecká společnost Celik Halat Vetel Sanayii AS zveřejnila auditovanou účetní závěrku, v níž jsou uvedeny náklady na výrobní režii. Z účetní závěrky je rovněž patrné, že společnost má významný podíl na obratu z prodeje výrobku, který je předmětem přezkumu. Tato úroveň podrobností není pro brazilskou společnost k dispozici.

(63)

Komise pečlivě analyzovala všechny relevantní údaje dostupné ve spisu pro výrobní faktory v Turecku a poukázala na tyto skutečnosti:

(64)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení zahrnuje početně zjištěná běžná hodnota nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk. Jak je uvedeno ve 34. bodě odůvodnění, Komise konstatovala, že vybraná turecká společnost (Celik Halat Vetel Sanayii AS) měla veřejně dostupné finanční závěrky, které lze použít jako zástupné hodnoty pro určení nezkreslené a přiměřené částky pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk.

(65)

Poté, co bylo na základě uvedených prvků stanoveno, že Turecko je vhodnou reprezentativní zemí, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(66)

S ohledem na výše uvedenou analýzu Turecko splňovalo všechna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi. Turecko zejména mělo dostatečnou výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, a kompletní sadu dostupných údajů o všech výrobních faktorech, správních, prodejních a režijních nákladech a zisku.

(67)

Ve druhé poznámce Komise uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů na válcované dráty v reprezentativní zemi databázi GTA.

(68)

Komise dále uvedla, že ke stanovení nezkreslených nákladů práce v reprezentativní zemi budou použity statistiky Mezinárodní organizace práce, zatímco ke stanovení nezkreslených nákladů na energii se použijí národní statistiky uvedené v 63. bodě odůvodnění. Nakonec však Komise pro svůj výpočet použila turecké národní statistiky nákladů práce, které se ukázaly být podrobnější.

(69)

Komise do výpočtu zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních faktorů uvedených výše. Ke stanovení této částky využila finanční údaje poskytnuté spolupracujícími výrobci v Unii, kteří jsou uvedeni výše v 15. bodě odůvodnění. Metodika je řádně vysvětlena v oddíle 3.2.2 písm. e).

(70)

A konečně, jak je uvedeno ve druhé poznámce, k určení správních, prodejních a režijních nákladů a zisku Komise použila finanční údaje od vybraných tureckých společností uvedených v 64. bodě odůvodnění.

(71)

Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci při přezkumném řízení nespolupracovali, musela Komise při stanovení výrobních faktorů používaných při výrobě předpínacích drátů a lan použít údaje výrobního odvětví Unie. Podle údajů shromážděných od čínských společností během původního šetření a informací dostupných na internetových stránkách čínských výrobců předpínacích drátů a lan jsou jejich výrobní proces a používané materiály zřejmě obdobné těm, které uvedlo výrobní odvětví Unie.

(72)

Vzhledem k neexistenci spolupráce založila Komise referenční hodnotu na nejpodrobnějších kódech pro výrobní faktor válcovaného drátu v rámci tureckých kódů celního sazebníku podle databáze GTA.

(73)

Vzhledem ke všem informacím předloženým výrobním odvětvím Unie a k tomu, že vyvážející výrobci nepředložili připomínky ke dvěma poznámkám, které se týkaly zdrojů pro stanovení běžné hodnoty výrobních faktorů, byly určeny následující výrobní faktory a tarifní kódy:

Tabulka 1

Výrobní faktory předpínacích drátů a lan

(74)

Aby bylo možné stanovit nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce, a s ohledem na to, že v ČLR nebyli žádní spolupracující výrobci, použila Komise dovozní ceny v reprezentativní zemi pro každý materiál používaný při výrobě předpínacích drátů a lan.

(75)

U všech surovin Komise vycházela z dovozních cen v reprezentativní zemi. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla určena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí kromě ČLR. Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť v 54. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivňují vývozní ceny.

(76)

Objemy dovozu v reprezentativní zemi ze zemí, které nejsou členy WTO a které jsou uvedeny v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (41), byly rovněž vyloučeny. Podle ustanovení čl. 2 odst. 7 základního nařízení nelze domácí ceny v těchto zemích použít pro účely stanovení běžné hodnoty. Toto vyloučení nemělo významný dopad, neboť zbývající dovoz stále představoval více než 95 % celkového objemu dovozu do reprezentativní země.

(77)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu vyvážejícího výrobce, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, Komise uplatnila dovozní clo v reprezentativní zemi na příslušných úrovních podle země původu dovážených materiálů.

(78)

Ke stanovení referenční hodnoty nákladů práce použila Komise veřejně dostupné turecké národní statistiky, které obsahují daně a odvody zaměstnavatelů.

(79)

Ke stanovení referenční hodnoty pro elektřinu použila Komise ceny elektřiny v daném odvětví podle spotřebitelských pásem zveřejněných na internetových stránkách tureckého národního statistického úřadu.

(80)

Kromě výrobních faktorů shrnutých v 73. bodě odůvodnění výše byly vypočteny náklady na výrobní režii, tj. ostatní přímé výrobní náklady a veřejné služby, odpisy a další výrobní režie. Vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínských výrobců byl výpočet těchto nákladů na výrobní režii založen na poměru výrobní režie vydělené přímými výrobními náklady, které vykázalo výrobní odvětví Unie, tj. 7,87 %. Tento procentní podíl byl uplatněn na nezkreslené výrobní náklady.

(81)

Pokud jde o správní, prodejní a režijní náklady a zisk, použila Komise finanční údaje tureckého výrobce Celik Halat Vetel Sanayii AS v dokumentu Global Financials zveřejněném společností Dun & Bradstreet. Veřejně dostupné auditované účetní závěrky tohoto podniku byly zúčastněným stranám zpřístupněny jako příloha druhé poznámky.

(82)

Na základě výše uvedených skutečností Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(83)

Za prvé, Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací poskytnutých výrobním odvětvím Unie o spotřebě každého výrobního faktoru (surovin, pracovní síly a energie) pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu. Tyto objemy spotřeby byly vynásobeny nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v Turecku, jak popisuje oddíl d) výše.

(84)

Za druhé Komise k nezkresleným výrobním nákladům připočetla procentní podíl nákladů na výrobní režii stanovených způsobem popsaným v 80. bodě odůvodnění a stanovila tak nezkreslené výrobní náklady.

(85)

Kromě výrobních nákladů stanovených podle 84. bodu odůvodnění pak Komise uplatnila správní, prodejní a režijní náklady a zisk v reprezentativní zemi, stanovené podle vysvětlení v 81. bodě odůvodnění. Správní, prodejní a režijní náklady a zisk vyjádřené jako procento přímých nákladů a použité na nezkreslené výrobní náklady činily 11,62 %, respektive 9,39 %.

(86)

Tímto způsobem Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Vzhledem k tomu, že žádný z vyvážejících výrobců nespolupracoval, byla běžná hodnota stanovena na celostátní úrovni.

(87)

Protože objem dotčeného dovozu byl velmi omezený, v období přezkumného šetření činil 86 tun a představoval pouze 0,34 % celkového dovozu do Unie a 0,02 % podílu na trhu Unie, a vzhledem k tomu, že vyvážející výrobci nespolupracovali, byly vývozní ceny do Unie považovány za nereprezentativní. Komise proto nemohla učinit žádný smysluplný závěr ohledně toho, zda během období přezkumného šetření přetrvával dumping.

(88)

Komise dále zkoumala pravděpodobnost obnovení dumpingu, pokud by opatření pozbyla platnosti, v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Byly analyzovány tyto doplňkové prvky: vztah mezi čínskými vývozními cenami do třetích zemí a běžnou hodnotou početně zjištěnou pro Čínu, výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR, dostupnost jiných trhů a atraktivita trhu Unie.

(89)

Na základě statistik dovozu z databáze GTA Komise určila dva největší dovozce předpínacích drátů a lan z ČLR během období přezkumného šetření: Filipíny a Jižní Koreu. Objem vývozu na tyto dva trhy představuje 39 % spotřeby EU. Jelikož Komise dospěla k závěru, že pro stanovení běžné hodnoty není v tomto případě vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně, byla početně zjištěná běžná hodnota pro Čínu stanovená v oddíle 3.2.2 výše použita jako zástupná hodnota pro srovnání s čínskými vývozními cenami předpínacích drátů a lan na tyto hlavní trhy. Toto srovnání ukázalo, že předpínací dráty a lana byly vyváženy do třetích zemí za ceny v průměru o 35 % nižší, než je běžná hodnota vypočtená pro Čínu, která byla stanovena na 756 EUR/tunu.

(90)

Kvůli nespolupráci čínské vlády a čínských výrobců byly výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR stanoveny v souladu s dostupnými údaji a zejména informacemi, které poskytl žadatel v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(91)

Podle žadatele výrobní kapacita v ČLR podstatně převyšuje stávající objem výroby a vnitřní poptávku na čínském trhu. Číselné údaje uvedené v 92. a 93. bodě odůvodnění níže se týkají celkové výroby předpínacích drátů a lan.

(92)

Podle údajů uvedených v žádosti činila výroba předpínacích drátů a lan v ČLR v období přezkumného šetření 3,6 milionu tun. Růst čínské poptávky v posledních letech výrazně zpomalil a vykázal průměrný růst ve výši přibližně 2 % s velkými výkyvy, přičemž roky 2015 a 2018 vykázaly záporný růst. Tento průměrný růst je nižší než růst produkce za stejné období. V období přezkumného šetření činila čínská poptávka [3,3–3,4 milionu tun].

(93)

Podle žadatele činí volná výrobní kapacita v ČLR u výrobku, který je předmětem přezkumu, přibližně 2 miliony tun. Žadatel vypočítal volnou výrobní kapacitu na základě vývoje výroby a kapacity vypočtené na základě posledního přezkumu před pozbytím platnosti v témže řízení (42). Žadatel dále upřesnil, že čínští výrobci předpínacích drátů a lan v posuzovaném období značně expandovali a dále zvyšovali svou výrobní kapacitu, a to na základě indexu čínské výroby uvedeného v důvěrné studii.

(94)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, disponují čínští vyvážející výrobci významnou volnou kapacitou, kterou by mohli využít k výrobě předpínacích drátů a lan na vývoz do Unie.

(95)

Existuje široká škála opatření na ochranu obchodu a dalších omezení dovozu namířených proti vývozu předpínacích drátů a lan pocházejících z ČLR. Podle databáze Global Trade Alert jsou např. antidumpingová opatření uplatňována v Brazílii, Jihoafrické republice, Kanadě, Kolumbii, Mexiku, Spojeném království, na Tchaj-wanu, v Turecku, Ukrajině a USA, antisubvenční opatření jsou uplatňována v Tchaj-wanu a USA a ochranná opatření jsou uplatňována v Chile a Spojeném království. Tato opatření nejen omezují přístup čínských výrobců na výše uvedené trhy, ale také potvrzují pokračující nekalé obchodní praktiky čínských výrobců předpínacích drátů a lan.

(96)

Komise proto dospěla k závěru, že pokud by byla stávající opatření zrušena, je pravděpodobné, že by čínští vyvážející výrobci přesměrovali vývoz do Unie za dumpingové ceny.

(97)

Podle údajů databáze GTA vyváželi čínští vyvážející výrobci na své hlavní třetí trhy, do Jižní Koreje a na Filipíny, za ceny o 20 % nižší než jsou průměrné prodejní ceny výrobců v Unii na trhu Unie (viz 116. bod odůvodnění). S ohledem na tento rozdíl v úrovních cen uvedený ve 158. bodě odůvodnění, jakož i na skutečnost, že přístup na různé jiné trhy je omezen opatřeními na ochranu obchodu, jak je uvedeno v 95. bodě odůvodnění, zůstává vývoz do Unie pro čínské vývozce velmi atraktivní.

(98)

Trh Unie je pro čínské výrobce atraktivní také s ohledem na svou velikost a celkovou spotřebu více než 538 344 tun.

(99)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že bez ohledu na to, zda v období přezkumného šetření existoval dumping, je pravděpodobné, že kdyby opatření pozbyla platnosti, došlo by k obnovení dumpingu v oblasti čínského dovozu do EU.

(100)

Šetření neprokázalo, že čínský dovoz v průběhu období přezkumného šetření nadále vstupoval na trh Unie za dumpingové ceny, nelze však dospět k závěru, že by se nekalé cenové praktiky čínských výrobců předpínacích drátů a lan neopakovaly, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(101)

S ohledem na značný objem vývozu do Jižní Koreje a na Filipíny (211 000 tun ve srovnání s pouhými 86 tunami vyvezenými do Unie) se ceny tohoto vývozu do třetích zemí považují pro účely stanovení potenciálních dumpingových praktik za reprezentativnější. Soustavné nekalé cenové praktiky potvrzuje i několik platných opatření na ochranu obchodu proti čínskému vývozu předpínacích drátů a lan v ostatních zemích.

(102)

Komise také nalezla další ukazatele toho, že dumping se bude pravděpodobně opakovat, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(103)

Nevyužitá volná kapacita v ČLR je velmi významná a v období přezkumného šetření více než třikrát převyšovala celkovou spotřebu v Unii.

(104)

Atraktivita trhu Unie, pokud jde o jeho velikost a ceny, a skutečnost, že jiné trhy jsou kvůli opatřením na ochranu obchodu stále uzavřené, tedy naznačují, že kdyby opatření pozbyla platnosti, čínský vývoz by byl pravděpodobně (pře)směrován do Unie.

(105)

V důsledku toho Komise dospěla k závěru, že existuje pravděpodobnost obnovení dumpingu, pokud nebudou opatření prodloužena.

(106)

Během období přezkumného šetření vyrábělo v Unii obdobný výrobek osmnáct výrobců. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(107)

Komise zjistila spotřebu v Unii připočtením prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie k dovozu z Číny a jiných třetích zemí s využitím údajů Eurostatu na úrovni kódu TARIC (integrovaný sazebník Evropské unie).

(108)

Na tomto základě se spotřeba v Unii vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii

(109)

Poptávka po předpínacích drátech a lanech je určována především činností ve stavebnictví (hlavní použití výrobku, který je předmětem přezkumu). Vývoj poptávky po výrobku, který je předmětem přezkumu, proto odráží obecný trend v odvětví stavebnictví.

(110)

Po určitém zotavení ve stavebnictví v Evropě vzrostla spotřeba Unie v roce 2018 ve srovnání s rokem 2016 přibližně o 7 % (43). Po tomto zvýšení spotřeby následoval pokles o 6 procentních bodů (44) v období přezkumného šetření (rovněž v důsledku poklesu poptávky v souvislosti s výstavbou stožárů pro větrné elektrárny (45) v Německu, která představuje velkou část spotřeby předpínacích drátů a lan v Unii), což vedlo k mírnému, 1 % zvýšení spotřeby Unie během posuzovaného období.

(111)

Je třeba poznamenat, že stavební činnost v Unii se v roce 2020 ve srovnání s obdobím přezkumného šetření dále snížila o 7,8 % a oživení odvětví na úroveň období přezkumného šetření se předpokládá až v roce 2022 (s předpokládaným růstem ve výši 4,1 % v roce 2021 a 3,4 % v roce 2022) (46).

(112)

Uložení opatření a jejich následná obnova v podstatě zastavily tok čínského dovozu předpínacích drátů a lan. Během posuzovaného období byl objem dovozu z Číny nízký a kolísal mezi 78 a 111 tunami, což představuje podíl 0,01–0,02 % na trhu Unie. Pro srovnání, čínský dovoz dosáhl 86 918 tun (8 % trhu Unie) v období šetření původního šetření (2007) a v roce 2010 již klesl na 1 % trhu Unie.

(113)

Vzhledem k velmi malému množství prodeje výrobku, který je předmětem přezkumu, z Číny do Unie během období přezkumného šetření nelze dospět k vyvození spolehlivého závěru.

(114)

Pravděpodobná vývozní cena byla proto stanovena na základě vývozu předpínacích drátů a lan z Číny do některých třetích zemí (viz 97. bod odůvodnění výše).

(115)

Konkrétně bylo provedeno srovnání cen obdobného výrobku vyráběného a prodávaného výrobním odvětvím Unie a cen předpínacích drátů a lan vyrobených v Číně prodávaných do některých třetích zemí (Jižní Koreje a na Filipíny), upravených jako ceny CIF s dodáním na hranice Unie.

(116)

Srovnání cen ukázalo významné pravděpodobné rozpětí cenového podbízení ve výši 20,3 %.

(117)

Objem, podíl na trhu a ceny dovozu z jiných třetích zemí se vyvíjely takto:

Tabulka 4

Objem dovozu z jiných třetích zemí a podíl tohoto dovozu na trhu

(118)

Na základě údajů oznámených Eurostatem na úrovni TARIC činil dovoz z jiných třetích zemí v období přezkumného šetření 25 500 tun. Během posuzovaného období měl dovoz z třetích zemí (bez ČLR) poměrně stabilní podíl na trhu, a to ve výši 4,6–5,7 %. Během celého posuzovaného období činil dovoz z Thajska a Ruska více než 50 % celkového dovozu. Mezi další vyvážející země s nezanedbatelným množstvím dovozu do Unie patřily Ukrajina, Turecko a Jižní Korea.

(119)

Během posuzovaného období byla vážená průměrná cena dovozu ze třetích zemí v průměru o 5,2 % vyšší než průměrná cena výrobců v Unii zařazených do vzorku (viz tabulka 8), což pravděpodobně vysvětluje stabilitu podílu dovozu na trhu.

(120)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(121)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Makroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů, které předložilo sdružení výrobního odvětví Unie (ESIS), a ověřených odpovědí na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se týkaly všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Údaje se týkaly výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(122)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(123)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost získat kapitál.

(124)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity výrobců v Unii

(125)

Výroba v Unii se v posuzovaném období zvýšila o 3 % a do značné míry sledovala vývoj spotřeby výrobku, který je předmětem přezkumu, na trhu Unie (tj. nárůst o 5–7 % v období 2017–2018 následovaný poklesem v období přezkumného šetření).

(126)

Výrobní kapacita se v období přezkumného šetření zvýšila o 10 % ve srovnání s rokem 2018 (celkem o 13 % během posuzovaného období) v důsledku investic několika výrobců v Unii (včetně investic do nových výrobních linek), a to na základě trendů poptávky v období 2017–2018, kdy odvětví stavebnictví rostlo.

(127)

Změny výše uvedených ukazatelů (tj. zvýšení výrobní kapacity oproti skutečné výrobě) vedly k poklesu úrovní využití kapacity. Přestože je míra využití v posuzovaném období nadále životaschopná, klesla ze 76 % na 70 %.

(128)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje výrobců v Unii a jejich podíl na trhu

(129)

Objem prodeje obdobného výrobku výrobním odvětvím Unie se za posuzované období zvýšil o 2 %, což odpovídalo vývoji spotřeby v Unii.

(130)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu zůstal v posuzovaném období stabilní.

(131)

Mezi rokem 2016 a obdobím přezkumného šetření se spotřeba Unie zvýšila o 1 %. Objem prodeje výrobního odvětví Unie vzrostl o 2 %, což se promítlo do mírně zvýšeného podílu na trhu (95 %) v období přezkumného šetření, a to o 1 % ve srovnání s rokem 2016.

(132)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita výrobců v Unii

(133)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie během posuzovaného období vzrostla o 10 %. V důsledku pomalejšího růstu výroby v tomto období se produktivita ve stejném období snížila o 6 %.

(134)

V souladu s 87. bodem odůvodnění nebyl čínský prodej na vývoz do Unie považován za reprezentativní z hlediska ceny ani množství. Dumping na trhu Unie proto nemohl být během tohoto období zjištěn.

(135)

Po uvolnění tlaku dumpingového dovozu z Číny se výrobnímu odvětví Unie podařilo překonat problémy způsobené kolísáním poptávky a rostoucími cenami válcovaného drátu jako hlavní suroviny předpínacích drátů a lan. Výrobní odvětví je však stále zranitelné, což dokládá úroveň zisku kolem hranice rentability a vysoká volatilita poptávky.

(136)

Průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie účtované odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, a jednotkové náklady se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Průměrné prodejní ceny v Unii a jednotkové náklady

(137)

Průměrná jednotková prodejní cena výrobního odvětví Unie pro odběratele v Unii, kteří nejsou ve spojení, se v posuzovaném období zvýšila o 18 %, přičemž v roce 2018 došlo ve srovnání s rokem 2016 k dočasnému zvýšení cen o 36 %.

(138)

Vývoj prodejních cen v zásadě odrážel zvýšení výrobních nákladů, zejména v případě nákladů na válcované dráty, hlavní surovinu používanou při výrobě předpínacích drátů a lan. Mírný obrat tohoto trendu v roce 2019 odráží cenový tlak vyplývající z kombinovaného dopadu poklesu spotřeby v Unii.

(139)

Průměrné náklady práce se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance

(140)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se za posuzované období zvýšily o 7 %.

(141)

Stav zásob se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

(142)

Konečný stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku zůstal v posuzovaném období stabilní, s mírným nárůstem o 3 %. V období přezkumného šetření představovala úroveň zásob přibližně 3 % jejich výroby. Výše uvedené naznačuje velmi vyvážený poměr mezi prodejem a výrobou výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(143)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(144)

Komise stanovila ziskovost výrobního odvětví Unie tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Celkově byla ziskovost nízká a během posuzovaného období kolísala kolem bodu rentability, s výjimkou roku 2018. Konkrétně se ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období, tedy až do roku 2018, zlepšila z 2 % na 6 %, přičemž vysoká poptávka v důsledku růstu trhu ve stavebnictví v Unii byla spojena se schopností výrobců předpínacích drátů a lan v Unii přenést zvýšení nákladů na válcovaný drát do svých prodejních cen. Ziskovost poté v období přezkumného šetření mírně klesla pod hranici rentability. Záporná ziskovost a pokles prodejních cen v roce 2019 vyplývaly ze slabší než očekávané poptávky a vysokých cen válcovaného drátu v uvedeném roce.

(145)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobního odvětví Unie financovat své činnosti. Čistý peněžní tok zůstal během celého posuzovaného období kladný a ve druhé polovině období vykazoval stejný trend jako ziskovost, tj. výrazné zlepšení v roce 2018, po němž následoval pokles o 16 % v období přezkumného šetření ve srovnání s počátkem posuzovaného období.

(146)

Čtyřnásobný nárůst investic během posuzovaného období svědčí o pokračujícím úsilí výrobního odvětví Unie o zvýšení efektivity, proniknutí na nové trhy a zachování konkurenceschopnosti na trhu Unie i v celosvětovém měřítku. Investice se týkaly především modernizace a výměny výrobních zařízení a vybavení.

(147)

Návratnost investic z výroby a prodeje obdobného výrobku vykazovala stejný trend jako ziskovost, přičemž v prvních třech letech posuzovaného období byla kladná, v roce 2018 prudce vzrostla a poté v období přezkumného šetření dosáhla záporné hodnoty (–9 %).

(148)

Z šetření vyplynulo, že situace výrobního odvětví na makroúrovni byla stabilní, v souladu s celkovým mírně rostoucím trendem spotřeby (+1 % během posuzovaného období), což zapříčinilo mírný růst výroby a objemu prodeje výrobního odvětví Unie.

(149)

Šetření rovněž prokázalo celkově pozitivní, i když stále zranitelný stav výrobního odvětví na mikroúrovni. Ziskovost a peněžní tok byly v posuzovaném období pozitivní, přičemž pouze ziskovost se v období přezkumného šetření v důsledku nižší než předpokládané poptávky ve stavebnictví dostala do záporných hodnot (i když velmi blízko hranici rentability). Očekává se však, že po oživení na stavebním trhu Unie se situace výrobního odvětví Unie zlepší.

(150)

Hospodářská situace výrobního odvětví Unie tedy nepůsobila žádnou újmu, přičemž hlavní důvod této poměrně pozitivní situace lze spatřovat v existenci antidumpingových opatření na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z Číny.

(151)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie neutrpělo podle čl. 3 odst. 5 základního nařízení během období přezkumného šetření žádnou podstatnou újmu.

(152)

Komise ve 151. bodě odůvodnění učinila závěr, že výrobní odvětví Unie neutrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu. Komise proto blíže přezkoumala pravděpodobnost obnovení újmy, která byla původně způsobena dumpingovým dovozem z Číny, pokud by opatření měla pozbýt platnosti.

(153)

Za účelem zjištění pravděpodobnosti obnovení újmy v případě, že by opatření pozbyla platnosti, byly analyzovány tyto prvky: a) výrobní kapacita a volná kapacita v Číně; b) pravděpodobné cenové hladiny dovozu z Číny v případě neexistence antidumpingových opatření a c) atraktivita trhu Unie.

(154)

Navzdory značné čínské spotřebě překročilo tempo výroby (více než 233 000 tun) domácí spotřebu, čímž se zvýšil tlak na vývoz do třetích zemí.

(155)

Nadměrná kapacita Číny je navíc zjevná – podle informací poskytnutých žadatelem vykazovala Čína v roce 2019 roční objem výroby předpínacích drátů a lan ve výši přibližně 3,6 milionu tun a odhadovanou kapacitu mezi 4,5 a 5,6 milionu tun (47). Nevyužitá volná výrobní kapacita v Číně (tj. přibližně 2 miliony tun) je nejméně trojnásobkem velikosti trhu Unie.

(156)

V 96. bodě odůvodnění byl učiněn závěr, že by čínští vyvážející výrobci pravděpodobně vyváželi do Unie velká množství předpínacích drátů a lan, pokud by opatření pozbyla platnosti, a že by tyto vývozy byly pravděpodobně prováděny za dumpingové ceny.

(157)

Zdá se, že uložení opatření v roce 2009 odradilo čínské vývozce od pokračujícího dumpingu jejich výrobku na trhu Unie ve velkých objemech a za nízké ceny. V důsledku toho existují pouze nevýznamné objemy dovozu z Číny do Unie.

(158)

Pokud jde o čínské vývozní ceny do hlavních zemí určení vývozu (Jižní Korea a Filipíny, které představují přibližně 40 % spotřeby Unie), podbízely se prodejní ceně výrobního odvětví Unie o 20,3 %. To ukazuje, že čínští vývozci přesměrovávali podstatnou část svého vývozu na jiné trhy za mnohem nižší ceny, než jsou prodejní ceny výrobního odvětví Unie na trhu Unie.

(159)

Jak je uvedeno v 97. a 98. bodě odůvodnění, trh Unie je z hlediska své velikosti a cen atraktivní.

(160)

Vzhledem ke značné velikosti trhu Unie, současné relativní síle jeho měny a vyšším cenám v Unii pro čínské výrobce ve srovnání s jinými významnými trhy třetích zemí je Unie vysoce atraktivním trhem. Vysoké pravděpodobné rozpětí cenového podbízení na základě srovnání čínských vývozních cen do třetích zemí a cen výrobního odvětví Unie činí trh Unie pro čínské výrobce skutečně atraktivnějším než jiné významné vývozní trhy. Pokud by opatření pozbyla platnosti, mohli by čínští vyvážející výrobci vyvážet do Unie za ceny vyšší, než jsou ceny do třetích zemí, a přitom se stále podbízet cenám výrobního odvětví Unie.

(161)

Kromě toho, jak je uvedeno v 95. bodě odůvodnění, opatření proti dovozu předpínacích drátů a lan z Číny mají i další velké trhy, jako jsou USA, Brazílie, Kanada a Turecko. Pokud by opatření Unie pozbyla platnosti, byla by Unie přirozeně velmi atraktivním trhem pro čínský vývoz.

(162)

S ohledem na zjištění šetření, konkrétně odhadovanou čínskou volnou kapacitu a očekávané úrovně cen čínského vývozu do EU, se má za to, že neprodloužení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k obnovení újmy a zhoršilo by stále zranitelnou situaci výrobního odvětví Unie v důsledku pravděpodobného zvýšení čínského dovozu za dumpingové ceny, které by představovaly cenové podbízení vůči prodejním cenám výrobního odvětví Unie.

(163)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření vůči Číně nebylo v rozporu se zájmem celé Unie. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení všech různých příslušných zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(164)

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(165)

Na základě toho Komise zkoumala, zda navzdory závěrům ohledně pravděpodobnosti přetrvání dumpingu a obnovení újmy existují přesvědčivé důvody, které by mohly vést k závěru, že není v zájmu Unie stávající opatření zachovat. Je třeba připomenout, že při původním šetření se usuzovalo, že zavedení opatření není proti zájmu Unie.

(166)

Jak je vysvětleno ve 150. bodě odůvodnění, opatření umožnila výrobnímu odvětví Unie vytvořit a udržet si pozitivní mikroekonomickou situaci. Výrobní odvětví Unie se zotavuje a přijalo opatření ke zlepšení efektivity a investovalo s cílem uchovat si konkurenceschopnost. Výrobní odvětví je však stále zranitelné, což dokládá úroveň zisku kolem hranice rentability, která vyplývá z omezené možnosti přenést růst cen surovin a poklesu aktivity ve stavebnictví (které vykazuje vysokou volatilitu poptávky) do prodejních cen. Ukončení opatření by proto pravděpodobně vedlo k obnovení podstatné újmy v důsledku levného dumpingového dovozu, který by vstupoval na trh Unie, což by vedlo k dalšímu zhoršení zranitelného stavu výrobního odvětví Unie.

(167)

Pokud budou opatření zachována, očekává se, že výrobní odvětví Unie bude schopno provést své provozní investice, případně zlepšit svou ziskovost a zachovat značnou pracovní sílu.

(168)

Zachování opatření vůči Číně by proto výrobnímu odvětví Unie prospělo.

(169)

Jak je uvedeno ve 12. bodě odůvodnění, po zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu a během šetření (situace podobná předchozímu přezkumu před pozbytím platnosti) se nepřihlásili žádní dovozci. Ačkoli nelze vyloučit, že uložení opatření mělo negativní dopad na jejich činnost, nejsou dovozci závislí na Číně a mohou odebírat výrobek, který je předmětem přezkumu, z jiných dodavatelských zemí, jako např. z Thajska a Ruska. Dospělo se tudíž k závěru (podobně jako v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti), že z hlediska dovozců neexistují žádné přesvědčivé důvody pro neprodloužení stávajících opatření.

(170)

Po zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu a během šetření se nepřihlásil žádný uživatel. Nic tedy nehovoří proti platnosti závěrů, ke kterým se dospělo při posledním přezkumu před pozbytím platnosti (48), a nic nenasvědčuje tomu, že by zachování opatření mělo negativní dopad na uživatele převažující nad pozitivním dopadem opatření.

(171)

S ohledem na výše uvedené Komise dospěla k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody vyplývající ze zájmu Unie proti prodloužení stávajících antidumpingových opatření uložených na dovoz z Číny.

(172)

Z výše uvedených úvah vyplývá, že podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení by antidumpingová opatření vztahující se na dovoz některých drátů a drátěných lan z nelegované oceli pro předpínání předem a dodatečně (předpínací dráty a lana) pocházejících z Čínské lidové republiky, použitelná podle nařízení (EU) 2015/865 ve znění nařízení (EU) 2019/1382, měla být zachována.

(173)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti platí výhradně pro dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyráběného uvedenými právnickými osobami. Dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyráběného kteroukoli jinou společností, která nebyla konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů, které jsou s uvedenými společnostmi ve spojení, nemůže využívat těchto sazeb a měl by podléhat celním sazbám, které se vztahují na „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(174)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (49). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(175)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě bylo zamýšleno doporučit, aby byla stávající opatření zachována. V návaznosti na toto zveřejnění výsledků šetření jim byla rovněž poskytnuta lhůta k vyjádření. Žadatel zaslal připomínky týkající se obsahu působnosti ochranných opatření popsaných níže ve 177. až 178. bodě odůvodnění.

(176)

S ohledem na článek 109 nařízení 2018/1046 (50), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(177)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/159 (51) uložila Komise ochranné opatření, pokud jde o některé výrobky z oceli, na období tří let. Prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/1029 (52) bylo ochranné opatření prodlouženo do 30. června 2024. Výrobek, který je předmětem přezkumu (konkrétně výrobek v současnosti kódů KN ex 7217 10 90, ex 7217 20 90), je jednou z kategorií výrobků, na něž se vztahuje ochranné opatření. Jakmile tedy dojde k překročení celních kvót stanovených v rámci ochranného opatření, stane se při témže dovozu splatné jak clo při překročení kvóty, tak i antidumpingové clo. Jelikož taková kumulace antidumpingových opatření s ochrannými opatřeními může vést k většímu ovlivnění obchodu, než je žádoucí, rozhodla se Komise zabránit souběžnému uplatňování antidumpingového cla a cla při překročení kvóty na výrobek, který je předmětem přezkumu, po dobu uložení ochranného cla.

(178)

To znamená, že pokud se clo při překročení kvóty uvedené v čl. 1 odst. 6 prováděcího nařízení (EU) 2019/159 začne uplatňovat na výrobek, který je předmětem přezkumu, a překročí úroveň antidumpingových cel podle tohoto nařízení, vybere se pouze clo při překročení kvóty uvedené v čl. 1 odst. 6 prováděcího nařízení (EU) 2019/159. Během období souběžného uplatňování ochranných a antidumpingových cel se výběr cel uložených podle tohoto nařízení pozastavuje. Pokud se při překročení kvóty uvedené v čl. 1 odst. 6 prováděcího nařízení (EU) 2019/159 začne uplatňovat clo na výrobek, který je předmětem přezkumu, a je stanoveno na nižší úrovni, než je úroveň antidumpingových cel stanovených v tomto nařízení, vybere se kromě rozdílu mezi tímto clem a výší antidumpingových cel uložených podle tohoto nařízení i clo při překročení kvóty uvedené v čl. 1 odst. 6 prováděcího nařízení (EU) 2019/159. Část nevybraného antidumpingového cla se pozastaví.

(179)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 základního nařízení,