(EU) 2021/931Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/931 ze dne 1. března 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy, které stanoví způsob identifikace derivátových transakcí s jedním nebo více než jedním významným rizikovým faktorem pro účely čl. 277 odst. 5, vzorec pro výpočet dohledové delty kupních a prodejních opcí přiřazených ke kategorii úrokového rizika a způsob určení toho, zda je transakce dlouhou nebo krátkou pozicí v primárním rizikovém faktoru nebo v nejvýznamnějším rizikovém faktoru v dané kategorii rizika pro účely čl. 279a odst. 3 písm. a) a b) ve standardizovaném přístupu k úvěrovému riziku protistrany (Text s významem pro EHP)
| Publikováno: | Úř. věst. L 204, 10.6.2021, s. 7-12 | Druh předpisu: | Nařízení v přenesené pravomoci | 
| Přijato: | 1. března 2021 | Autor předpisu: | Evropská komise | 
| Platnost od: | 30. června 2021 | Nabývá účinnosti: | 30. června 2021 | 
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
| NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2021/931 ze dne 1. března 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy, které stanoví způsob identifikace derivátových transakcí s jedním nebo více než jedním významným rizikovým faktorem pro účely čl. 277 odst. 5, vzorec pro výpočet dohledové delty kupních a prodejních opcí přiřazených ke kategorii úrokového rizika a způsob určení toho, zda je transakce dlouhou nebo krátkou pozicí v primárním rizikovém faktoru nebo v nejvýznamnějším rizikovém faktoru v dané kategorii rizika pro účely čl. 279a odst. 3 písm. a) a b) ve standardizovaném přístupu k úvěrovému riziku protistrany (Úř. věst. L 204 10.6.2021, s. 7) | 
Ve znění:
| 
 | 
 | Úřední věstník | ||
| Č. | Strana | Datum | ||
| NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2025/855 ze dne 28. ledna 2025, | L 855 | 1 | 5.5.2025 | |
      
   
         
      
NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2021/931
ze dne 1. března 2021,
kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy, které stanoví způsob identifikace derivátových transakcí s jedním nebo více než jedním významným rizikovým faktorem pro účely čl. 277 odst. 5, vzorec pro výpočet dohledové delty kupních a prodejních opcí přiřazených ke kategorii úrokového rizika a způsob určení toho, zda je transakce dlouhou nebo krátkou pozicí v primárním rizikovém faktoru nebo v nejvýznamnějším rizikovém faktoru v dané kategorii rizika pro účely čl. 279a odst. 3 písm. a) a b) ve standardizovaném přístupu k úvěrovému riziku protistrany
(Text s významem pro EHP)
            
            
         
KAPITOLA 1
Způsob identifikace transakcí s pouze jedním významným rizikovým faktorem a transakcí s více než jedním rizikovým faktorem a způsob identifikace nejvýznamnějších rizikových faktorů
Článek 1
Způsob identifikace rizikových faktorů derivátové transakce
Článek 2
Způsob identifikace transakcí s pouze jedním významným rizikovým faktorem
Po identifikaci všech rizikových faktorů transakce v souladu s článkem 1 instituce při zahájení každé transakce identifikují transakce s pouze jedním významným rizikovým faktorem, a to následujícím způsobem:
pokud peněžní toky transakce závisí výlučně na jednom rizikovém faktoru, který spadá do jedné z kategorií rizika uvedených v čl. 277 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, identifikují instituce tento rizikový faktor jako jediný významný rizikový faktor transakce;
pokud peněžní toky transakce závisí na více než jednom rizikovém faktoru a pokud instituce identifikovaly pouze jeden rizikový faktor dané transakce jako významný v souladu buď se způsobem stanoveným v čl. 4 odst. 3, nebo se způsobem stanoveným v čl. 4 odst. 4, identifikují instituce tento rizikový faktor jako jediný významný rizikový faktor transakce.
Článek 3
Způsob identifikace transakcí s více než jedním významným rizikovým faktorem
Pro účely čl. 277 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 identifikují instituce všechny transakce jiné než ty, které jsou uvedené v článku 2, jako transakce s více než jedním významným rizikovým faktorem.
Článek 4
Způsob identifikace významných rizikových faktorů a nejvýznamnějšího z těchto rizikových faktorů
Instituce při zahájení transakce provedou následující kroky:
všechny rizikové faktory transakce, které byly identifikovány v souladu s postupem uvedeným v článku 1, považují za významné rizikové faktory;
pro každou kategorii rizika odpovídající těmto významným rizikovým faktorům instituce za nejvýznamnější rizikový faktor určí ten, který odpovídá nejvyššímu navýšení pro kategorii rizika z navýšení, která jsou uvedena v článcích 280a až 280f nařízení (EU) č. 575/2013.
Instituce při zahájení transakce a poté alespoň čtvrtletně provedou následující kroky:
v souladu s článkem 325r nařízení (EU) č. 575/2013 vypočítají citlivosti na riziko delta pro každý rizikový faktor identifikovaný v souladu s článkem 1 tohoto nařízení;
na základě citlivostí vypočítaných v souladu s písmenem a) vypočítají vážené citlivosti v souladu se vzorcem stanoveným v čl. 325f odst. 6 uvedeného nařízení;
na základě všech vážených citlivostí dle písmene b) u rizikových faktorů zařazených do dané kategorie rizika vypočítají pro každou kategorii rizika uvedenou v čl. 277 odst. 1 nařízení kapitálový požadavek k tržnímu riziku pro konkrétní rizikovou třídu, a to v souladu se vzorcem stanoveným v čl. 325f odst. 8 nařízení;
seřadí všechny kapitálové požadavky k tržnímu riziku pro konkrétní rizikovou třídu uvedené pod písmenem c) v absolutní hodnotě od největšího po nejmenší, aby získaly monotónně klesající posloupnost položek, kde položka a1 je největší absolutní hodnota, a2 je druhá největší hodnota a tak dále;
u každé položky ai , která je vypočítaná a zařazená v souladu s písmenem d), v pořadí vyplývajícím z jejich seřazení ověří, zda je splněna následující podmínka:
                              
                           
kde:
za významné považují:
rizikové faktory, které odpovídají rizikovým kategoriím, pro něž je splněna podmínka stanovená pod písmenem e) tohoto odstavce;
rizikové faktory, které odpovídají první kategorii rizika, pro niž tato podmínka splněna není;
u každé kategorie rizika odpovídající rizikovým faktorům, které v souladu s písmenem f) nejsou významné, ověří, zda odpovídající položka ai splňuje následující podmínku:
                              
                           
kde:
kromě významných rizikových faktorů identifikovaných v souladu s písmenem f) považují za významné rizikové faktory také ty faktory, které odpovídají kategoriím rizika, pro něž je splněna podmínka stanovená pod písmenem g);
pro každou kategorii rizika uvedenou pod písmeny f) a h) považují za nejvýznamnější rizikový faktor dané kategorie ten faktor, který odpovídá nejvyšší absolutní hodnotě vážených citlivostí uvedených pod písmenem b).
Instituce, které buď splňují podmínky stanovené v čl. 94 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013, nebo splňují podmínky stanovené v čl. 325a odst. 1 uvedeného nařízení, mohou identifikovat nejvýznamnější rizikový faktor tím, že při zahájení transakce a poté alespoň čtvrtletně provedou následující kroky:
pro každý rizikový faktor identifikovaný v souladu s článkem 1 vypočítají navýšení pro kategorii rizika, jež jsou uvedena v článcích 280a až 280f nařízení (EU) č. 575/2013. Pokud byl do jedné kategorie rizika přiřazen více než jeden rizikový faktor identifikovaný v souladu s článkem 1, pro uplatnění písmene b) ponechají instituce rizikový faktor v té kategorii rizika, která odpovídá nejvyššímu navýšení pro kategorii rizika v dané kategorii rizika;
provedou kroky stanovené v odst. 3 písm. d) až h), přičemž položky použité v těchto krocích jsou založeny na navýšeních pro kategorii rizika vypočítaných v souladu s písmenem a) tohoto odstavce;
jako nejvýznamnější rizikové faktory v příslušných kategoriích rizika identifikují ty významné rizikové faktory, které byly identifikovány v rámci metody uvedené v písmenu b).
KAPITOLA 2
Vzorec, který je třeba použít pro výpočet dohledové delty kupních a prodejních opcí přiřazených ke kategorii úrokového rizika, a regulatorní volatilita, která je pro tento vzorec vhodná, a způsob určení toho, zda je transakce dlouhou nebo krátkou pozicí v primárním rizikovém faktoru nebo v nejvýznamnějším rizikovém faktoru dané kategorie rizika
Článek 5
Vzorec pro výpočet dohledové delty kupních a prodejních opcí přiřazených ke kategorii úrokového rizika a regulatorní volatilita, která je pro tento vzorec vhodná
Instituce vypočítají dohledovou deltu (δ) kompatibilní s tržními podmínkami, za nichž mohou být úrokové míry nebo ceny komodit negativní, pro kupní a prodejní opce přiřazené ke kategorii úrokového rizika nebo komoditního rizika takto:
                        
                     
kde:
Pro účely odstavce 1 vypočítají instituce posun (λ) pro každou kupní a prodejní opci takto:
                        
                     
                           
                        
| 
 | max{pra h ov á h odnota j – min{P j , K j }, 0}, pokud je opce j přiřazena ke kategorii úrokového rizika; | ||
| max{ – (1 + pra h ov á h odnota j )■min{P j , K j }, 0}, pokud je opce j přiřazena ke kategorii komoditního rizika. | 
kde:
| P j | = | spotová nebo forwardová cena podkladového nástroje opce j; | 
| K j | = | realizační cena opce j; | 
                  
               
                     
                  
| 
 | 0,10 %,pokud je opce j přiřazena ke kategorii úrokového rizika; | ||
| 0,1,pokud je opce j přiřazena ke kategorii komoditního rizika. | 
Pro účely odstavce 1 určí instituce regulatorní volatilitu opce na základě kategorie rizika transakce a povahy podkladového nástroje opce v souladu s následující tabulkou:
                        
                     
                           
                        
Tabulka
| Kategorie rizika | Podkladový nástroj | Regulatorní volatilita | 
| Úroková sazba | Všechny | 50 % | 
| Komodita | Elektřina | 150 % | 
| Ostatní komodity (kromě elektřiny) | 70 % | 
Článek 6
Způsoby určení toho, zda je transakce dlouhou nebo krátkou pozicí v primárním rizikovém faktoru nebo v nejvýznamnějším rizikovém faktoru dané kategorie rizika
Instituce určí, zda je transakce dlouhou nebo krátkou pozicí v primárním rizikovém faktoru nebo v nejvýznamnějším rizikovém faktoru dané kategorie rizika tím, že použijí některou z následujících metod:
v souladu s článkem 325r nařízení (EU) č. 575/2013 vypočítají u těchto rizikových faktorů citlivosti na riziko delta, a pokud je odpovídající citlivost na riziko delta pozitivní, identifikují transakci jako dlouhou pozici v rizikovém faktoru, nebo pokud je příslušná citlivost na riziko delta negativní, identifikují ji jako krátkou pozici;
posoudí závislost struktury peněžních toků transakcí na daném rizikovém faktoru nebo zajišťovací účel transakce s ohledem na tento rizikový faktor a na základě tohoto posouzení identifikují transakci jako dlouhou nebo krátkou pozici.
Článek 7
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.