(EU) 2021/836Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/836 ze dne 20. května 2021, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie (Text s významem pro EHP)

(1)

Mechanismus civilní ochrany Unie (dále jen „mechanismus Unie“), který je upraven rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU (5), posiluje spolupráci mezi Unií a členskými státy a usnadňuje koordinaci v oblasti civilní ochrany v zájmu zlepšení odezvy Unie na přírodní a člověkem způsobené katastrofy.

(2)

Ačkoli primární odpovědnost za předcházení přírodním a člověkem způsobeným katastrofám i za připravenost a odezvu na ně nesou i nadále členské státy, mechanismus Unie, zejména kapacity rescEU, podporuje solidaritu mezi členskými státy v souladu s čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii. Mechanismus Unie tak činí tím, že posiluje společnou odezvu Unie na přírodní a člověkem způsobené katastrofy vytvářením rezervy kapacit, jež doplňují stávající kapacity členských států v případech, kdy kapacity na vnitrostátní úrovni nejsou dostatečné, čímž umožňuje účinnější připravenost a odezvu, a posiluje prevenci katastrof a připravenost na ně. Je třeba vyčlenit odpovídající finanční prostředky na zřízení, nasazení a provoz kapacit rescEU a také na to, aby bylo možné dále rozvíjet Evropský soubor civilní ochrany a pokrýt dodatečné náklady vyplývající z grantů na přizpůsobení a z provozu kapacit přidělených do Evropského souboru civilní ochrany.

(3)

Bezprecedentní zkušenost s pandemií COVID-19 ukázala, že je třeba, aby Unie a členské státy byly lépe připraveny na odezvu na mimořádné události velkého rozsahu, které mají dopad na několik členských států současně, a že je třeba posílit stávající právní rámec ochrany zdraví a civilní ochrany. Pandemie COVID-19 rovněž ukázala, jak ničivé mohou být důsledky katastrof pro lidské zdraví, životní prostředí, společnost a hospodářství. Během pandemie COVID-19 byla Unie na základě stávajících ustanovení rozhodnutí č. 1313/2013/EU schopna rychle přijmout prováděcí ustanovení k rozšíření kapacit rescEU tak, aby do nich bylo zařazeno vytváření zásob lékařských protiopatření včetně vakcín a terapeutik, jakož i zásob zdravotnického vybavení pro intenzivní péči, osobních ochranných prostředků a laboratorního vybavení, aby byla připravena a mohla poskytnout odezvu na vážné přeshraniční zdravotní hrozby. S cílem posílit účinnost, pokud jde o opatření v oblasti připravenosti a odezvy, by mohla dobu nasazení v budoucnu ještě více zkrátit nová ustanovení, která posílí stávající právní rámec mimo jiné tím, že Komisi umožní, aby za zvláštních podmínek pořizovala přímo nezbytné kapacity rescEU. Je rovněž důležité, aby operace v rámci kapacit rescEU byly dobře koordinovány s vnitrostátními orgány civilní ochrany.

(4)

Členové Evropské rady ve svém společném prohlášení ze dne 26. března 2020 a Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům (6) vyzvali Komisi, aby předložila návrhy na ambicióznější a rozsáhlejší systém řízení krizí v Unii.

(5)

Změna klimatu vede ke zvýšení četnosti, intenzity a složitosti přírodních katastrof v Unii i jinde ve světě, a proto je nutná i vysoká míra solidarity mezi zeměmi. Přírodní katastrofy, jako jsou lesní požáry, mohou vést ke ztrátám na lidských životech, možnostech obživy a biologické rozmanitosti, způsobují uvolňování vysokých množství emisí uhlíku a snižování schopnosti planety absorbovat uhlík, což změnu klimatu dále zhoršuje. Je proto zásadní, aby byla posílena prevence katastrof i připravenost a odezva na ně a aby mechanismus Unie zahrnoval dostatečné kapacity, a to i během přechodného období pro kapacity rescEU, aby bylo možné zasáhnout v případě, že dojde k lesním požárům a jiným přírodním katastrofám souvisejícím s klimatem.

(6)

Unie je i nadále odhodlána prosazovat civilní ochranu zohledňující genderové hledisko, včetně řešení specifických zranitelností, a výměnu osvědčených postupů týkajících se genderových otázek, jež vyvstávají během katastrof i bezprostředně poté, a to včetně poskytování podpory obětem genderově motivovaného násilí.

(7)

Na základě zásad solidarity a všeobecně dostupných kvalitních služeb zdravotní péče a rovněž ústřední úlohy Unie při urychlování pokroku v oblasti celosvětových výzev týkajících se zdraví by měl mechanismus Unie přispívat k tomu, aby rovněž v oblasti rychlé zdravotnické pomoci při mimořádných událostech došlo ke zlepšení kapacit pro prevenci, připravenost a odezvu.

(8)

Členské státy se vyzývají, aby při plném respektování svých vnitrostátních struktur zajistily, aby zásahové složky v první linii byly dostatečně vybaveny a připraveny na odezvu na katastrofy.

(9)

Za účelem posílení spolupráce v rámci odezvy na katastrofy by měl být administrativní postup co nejvíce racionalizován, aby bylo možné zasahovat rychle.

(10)

Abychom byli v budoucnu lépe připraveni čelit katastrofám majícím dopad na více členských států, je třeba přijmout naléhavé opatření s cílem posílit mechanismus Unie. Posílení mechanismu Unie by mělo doplňovat politiky a fondy Unie, aniž by nahrazovalo začleňování odolnosti vůči katastrofám do těchto politik a fondů.

(11)

Pro důkladné posouzení rizik, pro vytváření scénářů potenciálních rizik založených na důkazech a pro provádění účinných opatření k řízení rizik mají zásadní význam údaje o ztrátách vzniklých v důsledku katastrof. Členské státy by proto měly pokračovat v práci na zlepšování shromažďování údajů o ztrátách vzniklých v důsledku katastrof v souladu se závazky, které již přijaly v rámci mezinárodních dohod, jako je sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030, Pařížská dohoda přijatá na základě Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (7) a Agenda Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj 2030.

(12)

Pro zlepšení odolnosti a plánování v oblasti prevence katastrof a připravenosti a odezvy na ně, by Unie měla i nadále prosazovat investice do prevence katastrof napříč hranicemi a odvětvími a komplexní přístupy k řízení rizik, které podporují prevenci a připravenost, přičemž by měla zohlednit přístup zohledňující širokou škálu rizik, přístup založený na ekosystémech a pravděpodobné dopady změny klimatu, a to v úzké spolupráci s příslušnými vědeckými obcemi a s klíčovými hospodářskými subjekty, regionálními a místními orgány a nevládními organizacemi působícími v této oblasti, aniž by byly dotčeny zavedené mechanismy Unie v oblasti koordinace a pravomoci členských států. Proto by Komise měla spolupracovat s členskými státy na stanovení a vypracování cílů Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám v oblasti civilní ochrany, které by představovaly nezávazný společný základ pro podporu opatření v oblasti prevence a připravenosti v případě katastrof s velkým dopadem, které mají nebo mohou mít přeshraniční dopady na více zemí (například dopady na několik zemí bez ohledu na to, zda spolu sdílejí hranice, či nikoli). Cíle Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám by měly zohledňovat bezprostřední sociální důsledky katastrof a potřebu zajištění toho, aby základní funkce společnosti zůstaly zachovány.

(13)

Zásadní význam pro odhalení nedostatků v prevenci a připravenosti a pro posílení odolnosti, a to i využitím prostředků Unie, má pravidelné posuzování rizik a analýzy krizových scénářů na vnitrostátní a případně na nadnárodní úrovni. Tato posouzení rizik a analýzy krizových scénářů by se měly zaměřovat na rizika, která jsou specifická pro daný region, a ve vhodných případech by měly zahrnovat i přeshraniční spolupráci.

(14)

Při vypracovávání cílů Unie v oblasti odolnosti vůči katastrofám na podporu opatření v oblasti prevence a připravenosti je třeba věnovat zvláštní pozornost vlivům katastrof na zranitelné skupiny obyvatel.

(15)

Významnou úlohu při prevenci a zvládání katastrof hrají regionální a místní orgány a v zájmu minimalizace překrývání činností a podpory interoperability jsou ve vhodných případech jejich kapacity součástí činností prováděných na základě rozhodnutí č. 1313/2013/EU. Je proto rovněž zapotřebí, aby na místní a regionální přeshraniční úrovni probíhala soustavná spolupráce s cílem vytvořit společné systémy varování pro rychlý zásah ještě před aktivací mechanismu Unie. Obdobně a s ohledem na vnitrostátní struktury je důležité uznat potřebu poskytovat místním komunitám pomoc v oblasti technického vzdělávání, aby se zvýšily jejich kapacity v oblasti první pomoci, pokud by bylo zapotřebí. Je také důležité, aby byla o opatřeních přijímaných v rámci bezprostřední odezvy informována veřejnost.

(16)

Mechanismus Unie by měl i nadále využívat synergického působení s rámcem Unie pro posílení odolnosti kritických subjektů.

(17)

Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události (dále jen „středisko“) jako operační středisko na úrovni Unie, jež je v provozu 24 hodin denně, sedm dní v týdnu a má kapacitu v reálném čase monitorovat a podporovat operace při různých typech mimořádných událostí v rámci Unie i mimo ni, je potřeba dále posílit. To by mělo zahrnovat posílení koordinace střediska s vnitrostátními orgány civilní ochrany členských států, jakož i s dalšími příslušnými subjekty Unie. Při činnosti střediska jsou využívány vědecké odborné znalosti včetně těch, kterými disponuje Společné výzkumné středisko Evropské komise.

(18)

Mechanismus Unie by měl využívat vesmírných infrastruktur Unie, jako je například Evropský program monitorování Země (Copernicus), Galileo, systém sledování situace ve vesmíru a GOVSATCOM, které poskytují důležité nástroje na úrovni Unie umožňující odezvu na vnitřní a vnější mimořádné události. Služby krizového řízení Copernicus poskytují středisku podporu v jednotlivých fázích mimořádných událostí, od včasného varování a prevence katastrof po odezvy na ně až po obnovu. Úkolem GOVSATCOM je poskytovat bezpečnou možnost družicové komunikace konkrétně přizpůsobenou potřebám uživatelů z řad vládních institucí při krizovém řízení. Galileo je první globální infrastruktura družicové navigace a určování polohy, která je navržena speciálně pro civilní účely v Evropě i ve světě a již lze využívat i v jiných oblastech, jako je například krizové řízení, včetně činností v oblasti včasného varování. Příslušné služby systému Galileo zahrnují tísňovou službu, která prostřednictvím vydávání signálů vysílá varování týkající se přírodních nebo člověkem způsobených katastrof v konkrétních oblastech. S ohledem na její potenciál zachraňovat životy a usnadňovat koordinaci mimořádných opatření by členské státy měly být vybízeny k tomu, aby systém Galileo využívaly. Pokud se k tomu rozhodnou, měly by členské státy za účelem ověření platnosti systému určit vnitrostátní orgány oprávněné k využívání systému Galileo a oznámit tyto orgány Komisi.

(19)

Během pandemie COVID-19 bylo zjištěno, že hlavní překážkou, která členským státům brání v poskytování nebo přijímání pomoci, jsou nedostatečné dopravní a logistické zdroje. Proto je třeba, aby byly dopravní a logistické zdroje vymezeny jako kapacity rescEU. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení rozhodnutí č. 1313/2013/EU by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, které jí umožní vymezit dopravní a logistické zdroje jako kapacity rescEU a pronajímat, pronajímat formou leasingu nebo jinak smluvně zajišťovat tyto kapacity, pokud je to nezbytné k řešení nedostatků v oblasti dopravy a logistiky. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (8). K dosažení operativní schopnosti rychlé odezvy na katastrofu velkého rozsahu, která má nebo může mít přeshraniční dopady na více zemí, nebo na událost s nízkou pravděpodobností výskytu, ale s velkým dopadem, by měla mít Unie rovněž v řádně odůvodněných naléhavých případech a po konzultaci s členskými státy možnost, aby prostřednictvím okamžitě použitelných prováděcích aktů přijatých postupem pro naléhavé případy pořizovala, pronajímala, pronajímala formou leasingu, nebo jinak smluvně zajišťovala materiální prostředky a nezbytné podpůrné služby, které jsou vymezené jako kapacity rescEU, jestliže tyto prostředky a služby nemohou okamžitě poskytnout členské státy. To by Unii umožnilo bezodkladně reagovat na mimořádné události, které by mohly mít velký dopad na lidské životy, zdraví, životní prostředí, majetek a kulturní dědictví a které by zasáhly několik členských států současně. Tyto materiální prostředky nezahrnují moduly, týmy a kategorie odborníků a jejich cílem je poskytovat pomoc členským státům, jež jsou ochromeny katastrofou.

(20)

Aby se co nejlépe využily dosavadní zkušenosti se spolehlivými logistickými sítěmi spravovanými mezinárodními organizacemi na území Unie, jako jsou humanitární pohotovostní sklady OSN, měla by Komise brát tyto sítě v potaz, když kapacity rescEU pořizuje, pronajímá, pronajímá formou leasingu, nebo je jinak smluvně zajišťuje. Příslušné agentury Unie by měly být v záležitostech, které souvisejí s mechanismem Unie, jež spadá do jejich působnosti, řádně zapojeny a konzultovány. Je obzvláště důležité, aby Evropská agentura pro léčivé přípravky a Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nakažlivých chorob byly ve vhodných případech konzultovány, pokud jde o vymezení, řízení a rozložení kapacit vyhrazených pro rychlou zdravotnickou pomoc při mimořádných událostech.

(21)

Mělo by být možné využívat pro vnitrostátní účely kapacity rescEU pořízené, pronajaté, pronajaté formou leasingu nebo jinak smluvně zajištěné členskými státy, avšak jen tehdy, pokud nejsou využívány nebo nejsou zapotřebí pro účely operací odezvy v rámci mechanismu Unie.

(22)

Unie má zájem na tom, aby mohla poskytnout odezvu na mimořádné události ve třetích zemích, je-li to nezbytné. Ačkoli primárním důvodem pro vytvoření kapacit rescEU bylo jejich využití jako záchranné sítě v rámci Unie, v řádně odůvodněných případech a s přihlédnutím k humanitárním zásadám by mělo být možné nasadit je i mimo Unii. Rozhodnutí o nasazení by mělo být přijímáno v souladu se stávajícími ustanoveními týkajícími se rozhodování o nasazení kapacit rescEU.

(23)

Mechanismus Unie by měl zajišťovat odpovídající zeměpisné rozdělení rezerv, a to i pokud jde o základní lékařská protiopatření a osobní ochranné prostředky a především protiopatření a prostředky sloužící k odezvě na katastrofy s nízkou pravděpodobností výskytu, ale s velkým dopadem, a to při zajištění synergie a doplňkovosti s programem „EU pro zdraví“ zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/522 (9), nástrojem pro mimořádnou podporu zřízeným nařízením Rady (EU) 2016/369 (10), Nástrojem pro oživení a odolnost zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (11) a s dalšími politikami, programy a fondy Unie, přičemž by měl v případě potřeby doplňovat na úrovni Unie vytváření zásob jednotlivými členskými státy.

(24)

Pandemie COVID-19 ukázala, že klíčový význam má soustavné spojování a sdílení relevantních znalostí ve všech fázích cyklu zvládání rizik katastrof. Toto zjištění a zkušenosti, které byly doposud získány při budování sítě znalostí Unie v oblasti civilní ochrany, naznačují, že je třeba, aby byla úloha této sítě jakožto zpracovávajícího útvaru v rámci mechanismu Unie dále upřesněna.

(25)

Získání nezbytných dopravních a logistických zdrojů je podmínkou toho, aby Unie poskytla odezvu na jakoukoli mimořádnou situaci na svém území i mimo něj. Je nezbytné zajistit včasnou přepravu a poskytování podpory a pomoci v rámci Unie, ale i mimo ni, a také směrem do Unie. Zasažené země by proto měly mít možnost požádat o pomoc, která by spočívala pouze v dopravních a logistických zdrojích.

(26)

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU stanoví finanční krytí mechanismu Unie, které představuje hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení (12), určenou k pokrytí výdajů programu do konce rozpočtového období 2014–2020. Toto finanční krytí by mělo být aktualizováno ke dni 1. ledna 2021, což je den použitelnosti nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (13), aby obsahovalo nové částky stanovené v uvedeném nařízení.

(27)

V souladu s nařízením Rady (EU) 2020/2094 (14), kterým se zřizuje Nástroj Evropské unie na podporu oživení, a v mezích zdrojů přidělených v jeho rámci by měla být prováděna opatření na podporu oživení a odolnosti v rámci mechanismu Unie s cílem řešit bezprecedentní dopad krize způsobené pandemií COVID-19. Tato opatření by měla zahrnovat zejména opatření ke zvýšení úrovně připravenosti Unie a umožnění rychlé a účinné odezvy Unie v případě závažných mimořádných událostí, včetně takových opatření, jako je vytváření zásob základního vybavení a zdravotnického vybavení a pořizování nezbytné infrastruktury pro rychlou odezvu. Tyto dodatečné zdroje by měly být použity způsobem, který zajistí dodržování lhůt stanovených v nařízení (EU) 2020/2094.

(28)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu a cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj by opatření podle rozhodnutí č.1313/2013/EU měla přispívat k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat alespoň 30 % celkového rozpočtu Unie a výdajů Nástroje Evropské unie na podporu oživení na podporu cílů v oblasti klimatu a k naplnění ambice, aby se na výdaje v oblasti biologické rozmanitosti věnovalo 7,5 % rozpočtu v roce 2024 a 10 % rozpočtu v letech 2026 a 2027, přičemž je třeba zohledňovat, jak se cíle v oblasti klimatu a cíle v oblasti biologické rozmanitosti překrývají.

(29)

Vzhledem k tomu, že nasazení kapacit rescEU za účelem operací odezvy v rámci mechanismu Unie poskytuje významnou přidanou hodnotu Unie zajištěním účinné a rychlé odezvy pro obyvatelstvo při mimořádných událostech, měly by být stanoveny další povinnosti v oblasti zviditelnění, aby byli občané Unie a sdělovací prostředky informováni a aby se tak zvýraznila úloha Unie. Vnitrostátní orgány by měly obdržet komunikační pokyny Komise pro konkrétní zásahy, aby se zajistilo, že je úloha Unie řádně propagována.

(30)

Při zohlednění aktuálních operačních zkušeností a s cílem dále posílit mechanismus Unie, zejména pak zjednodušit proces rychlého provedení kapacit rescEU, by měly být náklady na budování všech kapacit rescEU v plném rozsahu financovány z rozpočtu Unie.

(31)

S cílem podpořit členské státy při poskytování pomoci rovněž mimo Unii je třeba dále posílit Evropský soubor civilní ochrany spolufinancováním provozních nákladů vyčleněných kapacit na stejné úrovni bez ohledu na to, zda jsou nasazeny uvnitř Unie, nebo mimo ni.

(32)

S cílem zajistit flexibilitu při podpoře členských států v oblasti dopravních a logistických zdrojů, zejména v souvislosti s katastrofami velkého rozsahu, je třeba umožnit, aby byly přeprava nákladu v rámci Unie nebo ze třetích zemí do Unie a logistické prostředky a služby nasazené v rámci kapacit rescEU financovány v plném rozsahu z rozpočtu Unie.

(33)

Mechanismus Unie by měl poskytovat rovněž dopravní pomoc potřebnou v případě ekologických katastrof uplatněním zásady „znečišťovatel platí“, a to v rámci pravomocí příslušných vnitrostátních orgánů a v souladu s čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES (15).

(34)

V zájmu zvýšení flexibility a dosažení optimálního plnění rozpočtu by toto nařízení mělo stanovit nepřímé řízení jako metodu plnění rozpočtu, která se má použít, je-li to odůvodněno povahou a obsahem dotčeného opatření.

(35)

V souladu s čl. 193 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (16) (dále jen „finanční nařízení“) lze grant udělit na již zahájenou akci v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Náklady vzniklé před podáním žádosti o grant jsou však způsobilé pouze v řádně odůvodněných mimořádných případech. S cílem zabránit jakémukoli přerušení poskytování podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie, by mělo být možné v rozhodnutí o financování stanovit, po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a pouze v řádně odůvodněných případech, že od 1. ledna 2021 jsou za způsobilé považovány i náklady vzniklé v souvislosti s akcemi podporovanými podle rozhodnutí č. 1313/2013/EU, které již byly zahájeny, pokud vznikly před podáním žádosti o grant

(36)

K podpoře předvídatelnosti a dlouhodobé účinnosti při provádění rozhodnutí č. 1313/2013/EU by Komise měla přijímat roční nebo víceleté pracovní programy s uvedením plánovaných přídělů finančních prostředků. To by mělo Unii pomoci získat při plnění rozpočtu větší flexibilitu a tím posílit opatření v oblasti prevence a připravenosti. Kromě toho by předpokládané budoucí příděly měly být každoročně předmětem prezentace a diskuse ve výboru, jenž je nápomocen Komisi v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(37)

Komise podává zprávy o plnění rozpočtu mechanismu Unie v souladu s finančním nařízením.

(38)

Na rozhodnutí č. 1313/2013/EU se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postupy týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(39)

Opatření v oblasti prevence a připravenosti jsou sice zásadní pro zvýšení odolnosti Unie při zvládání přírodních a člověkem způsobených katastrof, avšak výskyt katastrof, jejich četnost a rozsah jsou ze své povahy nepředvídatelné. Jak se v současné krizi způsobené onemocněním COVID-19 ukázalo, výše finančních zdrojů nezbytná k zajištění odpovídající odezvy se může rok od roku významně lišit a tyto zdroje by měly být k dispozici okamžitě. Sladění rozpočtové zásady předvídatelnosti s nutností rychle reagovat na nové potřeby tedy znamená přizpůsobit finanční provádění pracovních programů. Je proto vhodné povolit vedle přenosu prostředků schválených podle ustanovení čl. 12 odst. 4 finančního nařízení i přenos nevyužitých prostředků, jenž se omezí na následující rok, přičemž přenesené prostředky se využijí výhradně na opatření v oblasti odezvy.

(40)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (17) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (18), (Euratom, ES) č. 2185/96 (19) a (EU) 2017/1939 (20) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (21). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 i Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie. Z tohoto důvodu by dohody se třetími zeměmi a územími i mezinárodními organizacemi a jakékoli smlouvy nebo dohody vyplývající z provádění rozhodnutí č. 1313/2013/EU měly obsahovat ustanovení, která výslovně zmocňují Komisi, Účetní dvůr, Úřad evropského veřejného žalobce a OLAF k provádění těchto auditů, kontrol a inspekcí na místě v souladu s jejich příslušnými pravomocemi a zajišťují, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(41)

Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru (22), která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou účastnit rovněž na základě jiných právních nástrojů. Do rozhodnutí č.1313/2013/EU by mělo být vloženo zvláštní ustanovení požadující po třetích zemích, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(42)

S cílem zajistit funkční kapacity rescEU a účinnou odezvu mechanismu Unie na potřeby jejích občanů byly během pandemie COVID-19 uvolněny dodatečné finanční prostředky na financování opatření v rámci mechanismu Unie. Je důležité poskytnout Unii nezbytnou flexibilitu, aby mohla účinně reagovat na nepředvídatelnost katastrof, a zároveň zachovat určitou předvídatelnost při plnění cílů stanovených v rozhodnutí č. 1313/2013/EU. Při plnění těchto cílů je důležité dosáhnout nezbytné rovnováhy. Za účelem aktualizace procentních podílů uvedených v příloze I v souladu s prioritami mechanismu Unie by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (23). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(43)

Rozhodnutí č. 1313/2013/EU by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(44)

Za účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění provádění od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 by mělo toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021,