(EU) 2021/444Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/444 ze dne 11. března 2021, kterým se zavádí program Clo pro spolupráci v oblasti cel a zrušuje nařízení (EU) č. 1294/2013

(1)

Program Clo 2020, který byl zaveden nařízením (EU) č. 1294/2013 (3), a programy jemu předcházející významně přispěly k usnadnění a posílení celní spolupráce mezi celními orgány, jakož i k budování jejich správních kapacit a kapacit v oblasti lidských zdrojů a informačních technologií. Jelikož řada činností celních orgánů má přeshraniční povahu, účinnější a efektivnější cestou rozvoje této spolupráce je poskytnout členským státům rámec, ve kterém může být navázána, zavedením celního programu na úrovni Unie, který provádí Komise. Program Clo 2020 prokázal, že je nákladově efektivní a skutečně přidává hodnotu pro další rámce pro celní spolupráci zavedené na dvoustranném nebo mnohostranném základě. Program Clo 2020 kromě toho přispěl k ochraně finančních zájmů Unie a členských států tím, že podpořil účinný výběr cel. Harmonizované celní režimy jsou navíc důležité pro dosažení rovnocenných výsledků při předcházení podvodům a nezákonným přeshraničním tokům zboží. Je tudíž vhodné, efektivní a v zájmu Unie pokračovat ve financování činností v oblasti celní spolupráce zavedením nového programu, totiž programu Clo (dále jen „program“).

(2)

Celní unie je již 50 let jedním ze základních kamenů Unie, která náleží k největším obchodním blokům na světě. Celní unie je významným příkladem úspěšné integrace Unie a má zásadní význam pro řádné fungování vnitřního trhu ku prospěchu podniků i občanů. Celní unie se v uvedeném období značně rozvinula a celní orgány úspěšně plní celou řadu úkolů na hranicích. Společně pracují na usnadnění zákonného a spravedlivého obchodu a snižování byrokracie, vybírají příjmy pro vnitrostátní rozpočty a rozpočet Unie a pomáhají chránit občany před teroristickými, zdravotními, environmentálními a dalšími hrozbami. Zejména díky zavedení společného rámce pro řízení rizik na úrovni Unie a kontrolám peněžních toků za účelem potírání praní peněz a financování terorismu zaujímají celní orgány důležitou úlohu v boji proti terorismu, organizované trestné činnosti a nekalé soutěži. Na základě svého širokého mandátu jsou celní orgány v zásadě hlavními orgány příslušnými pro kontrolu zboží na vnějších hranicích Unie. Silnější a ambicióznější Unie lze dosáhnout pouze tehdy, budou-li k dispozici nezbytné zdroje. V této souvislosti by se program neměl vztahovat pouze na celní spolupráci, ale měl by podporovat rovněž obecnější úlohu celních orgánů, jak je stanoveno v článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (4), tj. dohled nad mezinárodním obchodem Unie, a tím přispívat k provádění vnějších aspektů vnitřního trhu, společné obchodní politiky a ostatních společných politik Unie, jež mají dopad na obchod, jakož i k celkové bezpečnosti dodavatelského řetězce.

Právní základ tohoto nařízení by se proto měl vztahovat na celní spolupráci stanovenou v článku 33 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), vnitřní trh stanovený v článku 114 Smlouvy o fungování EU a obchodní politiku stanovenou v článku 207 Smlouvy o fungování EU.

(3)

Program by měl napomáhat členským státům a Komisi tím, že poskytne rámec pro opatření, jejichž cílem je podporovat celní unii a celní orgány, které spolupracují a konají jednotně, přispívat k ochraně finančních a hospodářských zájmů Unie a jejích členských států, zajišťovat bezpečnost a ochranu Unie a jejích obyvatel, a tím přispívat k ochraně spotřebitele, chránit Unii před nekalými a nedovolenými obchodními praktikami a současně usnadňovat zákonnou obchodní činnost, jakož i usnadňovat zákonný obchod, aby podniky a občané mohli v plné míře využívat potenciálu vnitřního trhu a světového obchodu.

(4)

Oblast cel je dynamická oblast politiky, která čelí novým výzvám, jako jsou globalizace, nové formy podvodů a pašování a digitalizace. Tyto výzvy zvyšují poptávku po podpoře celních orgánů a vyžadují inovativní řešení. Vyplývá z nich ještě větší potřeba posílit spolupráci mezi celními orgány.

(5)

Za účelem zajištění efektivnosti nákladů by měl program využívat možné synergie s dalšími opatřeními Unie v souvisejících oblastech, jako jsou program Fiscalis, jenž má být zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Fiscalis pro spolupráci v oblasti daní, Nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly, jenž má být zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje Nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly (nařízení o Nástroji pro vybavení pro celní kontroly), Program Unie pro boj proti podvodům, jenž má být zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí Program EU pro boj proti podvodům, Nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz, jenž má být zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje Nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz, Fond pro vnitřní bezpečnost, jenž má být zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Fond pro vnitřní bezpečnost, Program pro jednotný trh, jenž má být zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program pro jednotný trh, konkurenceschopnost podniků, včetně malých a středních podniků, pro oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro evropskou statistiku (Program pro jednotný trh),

Nástroj pro oživení a odolnost, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (5), a Nástroj pro technickou podporu, zřízeným nařízením (EU) 2021/240 (6).

(6)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu a v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu (7) a dosáhnout cílů Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj stanovených v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030, přijaté 25. září 2015, by opatření podle tohoto nařízení měla přispívat k dosažení cíle Unie, kterým je vynakládat alespoň 30 % celkového objemu výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu, a ambice Unie vynaložit 7,5 % ročního rozpočtu Unie v roce 2024 a 10 % rozpočtu v letech 2026 a 2027 na biologickou rozmanitost, přičemž se zohlední, v jakých aspektech se klimatické cíle a cíle v oblasti biologické rozmanitosti překrývají.

(7)

Toto nařízení stanoví pro program finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (8). Aby mohly být jakékoli nepředvídané výdaje považovány za způsobilé pro financování, měly by přímo souviset s cíli tohoto programu. Finanční krytí programu by se mělo vztahovat na nezbytné a řádně odůvodněné výdaje na činnosti spojené s řízením programu a hodnocením jeho výkonnosti, pokud se tyto činnosti týkají obecných a specifických cílů programu.

(8)

S cílem podpořit proces přistoupení a přidružení třetích zemí by měl být program otevřen účasti přistupujících zemí, kandidátských zemí, potenciálních kandidátů a zemí evropské politiky sousedství, pokud jsou splněny určité podmínky. Mohl by být otevřen i jiným třetím zemím v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštních dohodách mezi Unií a těmito zeměmi, jež zahrnují jejich účast v jakémkoli programu Unie.

(9)

Na tento program se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (9) (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.

(10)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění a kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(11)

Opatření, která se uskutečnila v rámci programu Clo 2020, se ukázala být přiměřená, a měla by proto být zachována. Za účelem zajištění většího zjednodušení a flexibility při provádění programu, a tím i lepšího plnění jeho cílů, by opatření měla být vymezena pouze v obecných kategoriích s uvedením seznamu ilustrativních příkladů konkrétních činností. Prostřednictvím spolupráce a budování kapacit by měl program také podpořit zavádění a pákový efekt inovací, což umožní dále zlepšovat schopnosti plnění hlavních priorit v oblasti cel. Opatření financovaná z tohoto programu by měla být ukončena nebo upravena tak, aby byla účinnější nebo relevantnější, pokud se v jakémkoli okamžiku ukáží jako nedostatečná.

(12)

Brzy bude přijato nařízení o Nástroji pro vybavení pro celní kontroly. Za účelem zachování soudržnosti a horizontální koordinace všech opatření v oblasti spolupráce týkajících se cel a vybavení pro celní kontroly je vhodné provést všechna tato v rámci jednoho právního aktu, totiž tohoto nařízení, jež obsahuje jediný soubor pravidel. Nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly by měl proto podporovat pouze nákup, údržbu a modernizaci způsobilého vybavení pro celní kontroly, zatímco program by měl podporovat všechna ostatní související opatření, například opatření v oblasti spolupráce za účelem posouzení potřeby vybavení nebo tam, kde je to vhodné, školení týkající se zakoupeného vybavení.

(13)

Výměna celních a jiných souvisejících informací má klíčový význam pro řádné fungování celnictví a přesahuje rámec výměny informací uvnitř celní unie. Unie by mohla mít zájem na přizpůsobení nebo rozšíření evropských elektronických systémů tak, aby je mohly využít třetí země, které se programu neúčastní, a mezinárodní organizace. Odpovídající přizpůsobení nebo rozšíření evropských elektronických systémů, je-li takovým zájmem náležitě odůvodněno, by proto mělo být způsobilé pro financování v rámci programu.

(14)

Vzhledem k významu globalizace by měl program i nadále poskytovat možnost zapojení externích odborníků ve smyslu článku 238 finančního nařízení. Těmito externími odborníky by měli být hlavně zástupci orgánů státní správy, a to i orgánů státní správy třetích zemí, jež se programu neúčastní, jakož i akademičtí pracovníci a zástupci mezinárodních organizací, hospodářských subjektů nebo občanské společnosti. Výběr externích odborníků do odborných skupin by se měl zakládat na rozhodnutí Komise ze dne 30. května 2016, kterým se zavádí horizontální pravidla pro ustavování a činnost odborných skupin Komise. Externí odborníky, kteří se v rámci programu účastní za svou osobu ad hoc akcí, jako jsou jednorázová zasedání a konference, by měla vybírat Komise, mimo jiné z řad odborníků navržených zúčastněnými zeměmi. Je třeba zajistit, aby všichni externí odborníci, kteří jsou jmenováni za svou osobu a povinni jednat nezávisle a ve veřejném zájmu, byli nestranní, aby nehrozil žádný střet zájmů s jejich profesními povinnostmi. Informace o výběru všech externích odborníků a jejich účasti by měly být veřejně dostupné. Při výběru externích odborníků by měl být zohledněn cíl zajistit vyvážené zastoupení zúčastněných stran a zásada genderové rovnosti.

(15)

V souladu se závazkem Komise zajistit soudržnosti a zjednodušení programů financování, stanoveným v jejím sdělení ze dne 19. října 2010 nazvaném „Přezkum rozpočtu EU“, by zdroje měly být sdíleny s jinými nástroji financování z prostředků Unie, pokud navrhovaná opatření v rámci programu sledují cíle, které jsou společné pro různé nástroje financování, za podmínky, že to nepovede ke dvojímu financování. Opatření prováděná v rámci programu by měla zajistit soudržnost při použití zdrojů Unie podporujících celní unii a celní orgány.

(16)

Očekává se, že největší část rozpočtu v rámci programu bude použita na opatření zaměřená na budování kapacit v oblasti informačních technologií. Z nich by měla být dána největší přednost opatřením souvisejícím s elektronickými systémy, které jsou nezbytné pro provádění celní unie a pro celní orgány plnění jejich úkolů. V tomto nařízení by měly být vymezeny společné složky a vnitrostátní složky evropských elektronických systémů. Společné složky a vnitrostátní složky lze vzájemně kombinovat. Kromě toho by měla být jasně vymezena oblast působnosti opatření a odpovědnost Komise a členských států.

(17)

Toto nařízení by mělo být prováděno prostřednictvím pracovních programů. Vzhledem ke střednědobé až dlouhodobé povaze sledovaných cílů a na základě dosavadních zkušeností by mělo být umožněno, aby pracovní programy zahrnovaly několik let. Přechod z ročních na víceleté pracovní programy sníží administrativní zátěž pro Komisi i členské státy. Víceleté pracovní programy by měly trvat nejvýše tři roky.

(18)

Opatření prováděná v rámci tohoto programu by měla zohledňovat zjištění a doporučení Evropského účetního dvora v oblasti cel, zejména zvláštní zprávu č. 19/2017 ze dne 5. prosince 2017 nazvanou „Dovozní postupy: nedostatky v právním rámci a neúčinné provádění mají dopad na finanční zájmy EU“ a zvláštní zprávu č. 26/2018 ze dne 10. října 2018 nazvanou „Řada zpoždění s realizací celních informačních systémů: kde se stala chyba?“.

(19)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (10).

(20)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních (11) předpisů by měl být tento program hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro srovnatelné a úplné hodnocení toho, jaké má tento program účinky v praxi. Průběžné hodnocení a závěrečné hodnocení, které by měly být uskutečněny nejpozději čtyři roky po zahájení a ukončení provádění programu, by měly přispět k účinnému rozhodovacímu procesu v souvislosti se spoluprací v oblasti cel v rámci příštího víceletého finančního rámce. Je proto mimořádně důležité, aby průběžné i závěrečné hodnocení obsahovaly uspokojivé a dostatečné informace a aby tato hodnocení byla předložena včas. Vedle průběžného a závěrečného hodnocení programu by v rámci systému vykazování výkonnosti měly být vydávány také výroční zprávy o pokroku monitorující provádění programu. Tyto zprávy by měly obsahovat shrnutí získaných poznatků a případně i překážek a nedostatků, které byly zjištěny v souvislosti s činnostmi prováděnými v rámci programu v daném roce. Tyto výroční zprávy o pokroku by měly být sděleny Evropskému parlamentu a Radě.

(21)

S cílem přiměřeně reagovat na změny priorit politiky by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu seznamu ukazatelů pro měření plnění specifických cílů programu a o doplnění tohoto nařízení o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(22)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (12) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (13), (Euratom, ES) č. 2185/96 (14) a (EU) 2017/1939 (15) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (16).

V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(23)

Třetí země se mohou programu účastnit na základě rozhodnutí přijatého podle mezinárodní dohody nebo na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení požadující po třetích zemích, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(24)

Způsobilé náklady by měly být určovány v závislosti na povaze způsobilých opatření a zahrnovat mimo jiné náklady na cestu a pobyt osob účastnících se zasedání a podobných akcí nebo náklady spojené s organizací akcí. Financování v rámci tohoto programu by se mělo řídit zásadami uvedenými ve finančním nařízení, jako jsou rovné zacházení, proporcionalita a transparentnost, a mělo by zajistit optimální využití finančních zdrojů při plnění jeho cílů.

(25)

Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. V souvislosti s druhy financování a způsoby provádění by se mělo zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(26)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zřízení programu Unie pro spolupráci v celní oblasti, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jej z důvodu jeho rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(27)

S cílem zajistit nepřetržité poskytování podpory v relevantních oblastech politiky a umožnití začít provádění již od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021.

(28)

Toto nařízení nahrazuje nařízení (EU) č. 1294/2013, které by proto mělo být zrušeno,