(EU) 2021/379Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2021/379 ze dne 22. ledna 2021 o rozvahových položkách úvěrových institucí a sektoru měnových finančních institucí (přepracované znění) (ECB/2021/2)

8.

9.

10.

11.

12.

13.

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

9.

A.

Tuzemsko

B.

Eurozóna kromě tuzemska

C.

Zbytek světa

10.

2.

A.

Tuzemsko

B.

Eurozóna kromě tuzemska

C.

Zbytek světa

3.

A.

Tuzemsko

B.

Eurozóna kromě tuzemska

C.

Zbytek světa

1.

Pokladní hotovost

2.

Úvěry

Úvěry s původní splatností nad 1 rok (v eurech):

3.

Držené dluhové cenné papíry

4.

Účasti

Kótované akcie

Nekótované akcie

Ostatní účasti

5.

Akcie/podílové listy investičních fondů

6.

Nefinanční aktiva

z toho: nemovitosti

7.

Ostatní aktiva

8.

Emitované oběživo

9.

Vklady

10.

Akcie/podílové listy fondů peněžního trhu

11.

Emitované dluhové cenné papíry

12.

Kapitál a rezervy

13.

Ostatní pasiva

A.

Tuzemští rezidenti

A.

Tuzemští rezidenti

B.

Eurozóna s výjimkou tuzemských rezidentů

B.

Eurozóna s výjimkou tuzemských rezidentů

C.

Rezidenti zbytku světa

C.

Rezidenti zbytku světa

D.

Celkem

D.

Celkem

e

euro

x

cizí měny - měny jiné než euro (9)

1.

Pokladní hotovost

2.

Úvěry

1.

Tato položka zahrnuje:

2.

Následující položka se nevykazuje jako úvěr:

Úvěry poskytnuté na základě správy majetku

Úvěry poskytnuté na základě správy majetku, tj. svěřenecké úvěry nebo nezajištěné svěřenské úvěry, jsou úvěry poskytnuté na jméno jedné strany (dále jen „správce majetku“) v zastoupení třetí osoby (oprávněného). Pro statistické účely se svěřenecké úvěry v rozvaze správce majetku nevykazují, zůstává-li riziko a prospěch spojený s vlastnictvím peněžních zdrojů na příjemci. Riziko a prospěch spojený s vlastnictvím zůstávají na příjemci, pokud a) příjemce přebírá úvěrové riziko úvěru (tj. správce majetku je odpovědný pouze za administrativní správu úvěru); nebo b) investice příjemce je zajištěna proti ztrátě pro případ, že by se správce majetku dostal do likvidace (tj. svěřenecký úvěr není částí aktiv správce majetku, které je v případě úpadku možno rozdělit)

3.

Držené dluhové cenné papíry

a)

držbu cenných papírů, které držiteli poskytují bezvýhradné právo na pevný nebo smluvně stanovený příjem v podobě kupónových výnosů nebo stanovené pevné částky splatné v určitý den nebo dny nebo v určitém období počínaje ode dne stanoveného v okamžiku vydání;

b)

úvěry, které se staly obchodovatelnými na organizovaném trhu, tj. obchodované úvěry, za předpokladu, že existují důkazy o obchodování na sekundárním trhu, včetně existence tvůrců trhu a častých kotací finančního aktiva, představovaných například rozpětím nákup/prodej. Není-li tomu tak, měly by se vykazovat v položce aktiv „úvěry“ (viz též „obchodované úvěry v kategorii 2i);

c)

podřízený dluh ve formě dluhových cenných papírů (viz také „podřízený dluh ve formě vkladů nebo úvěrů“ v kategorii 2j)

4.

Účasti

a)

Kótované akcie

Kótované akcie jsou majetkové cenné papíry kótované na burze. Touto burzou může být uznaná burza cenných papírů nebo jakákoli jiná forma sekundárního trhu. Kótované akcie se v anglickém jazyce označují jako „listed shares“ i jako „quoted shares“. Existence kótovaných cen akcií kótovaných na burze znamená, že běžné tržní ceny jsou obvykle snadno dostupné.

b)

Nekótované akcie

Nekotované akcie jsou majetkové cenné papíry, které nejsou kótovány na burze.

c)

Ostatní účasti

Ostatní účasti zahrnují všechny formy účastí jiné než ty, které jsou zařazeny do podkategorií kótované akcie a nekótované akcie. To zahrnuje zejména kapitál investovaný ústředím do zahraničních poboček

5.

Akcie/podílové listy investičních fondů

6.

Nefinanční aktiva

a)

nemovitosti, tj. obydlí, ostatní budovy a stavby (jak stávající, tak ve výstavbě) a pozemky, které v souladu s právními předpisy vlastní zpravodajské jednotky, a to i pro svou vlastní potřebu. Tato položka se vykazuje jako samostatná položka „z toho“;

b)

stroje a zařízení;

c)

cennosti;

d)

produkty duševního vlastnictví, jako je počítačový software a databáze.

7.

Ostatní aktiva

a)

finanční derivátové pozice s brutto kladnými tržními hodnotami

Pro statistické účely jsou zde zahrnuty finanční derivátové nástroje, které jsou vykazovány v rozvaze, a měly by být vykázány jako samostatná položka „z toho“;

b)

brutto částky pohledávek na uspořádacích účtech

Pohledávky na uspořádacích účtech jsou položky aktiv vykazované v rozvaze, které nejsou zaúčtovány na jméno klientů, přesto se však týkají finančních prostředků klientů, např. prostředky čekající na investování, převod nebo zúčtování;

c)

brutto částky pohledávek na přechodných účtech

Pohledávky na přechodných účtech představují prostředky obvykle patřící klientům, které se právě převádějí mezi zpravodajskými jednotkami. Patří sem šeky a jiné formy plateb, které byly zaslány k inkasu jiným zpravodajským jednotkám;

d)

naběhlé úroky z úvěrů

Podle obecné zásady akruálního účetnictví by měly být úroky z úvěrů vykazovány v rozvaze v okamžiku, kdy nabíhají, tj. na akruální bázi, a nikoli v okamžiku jejich skutečného splacení, tj. na bázi příjmů a výdajů. Naběhlé úroky z úvěrů se klasifikují v hrubém vyjádření v kategorii „ostatní aktiva“. Naběhlé úroky jsou vyloučeny z úvěru, ke kterému se vztahují, a je třeba je vykazovat jako zvláštní položku „z toho“;

e)

naběhlé úroky z držby dluhových cenných papírů, pokud naběhlé úroky nejsou zaznamenány spolu s nástrojem v kategorii „držené dluhové cenné papíry “;

f)

pohledávky z nevyplacených dividend;

g)

částky pohledávek nesouvisejících s hlavní obchodní činností;

h)

aktivní protipoložka mincí vydaných ústředními vládními institucemi (pouze rozvahy národních centrálních bank).

8.

Emitované oběživo

9.

Vklady

a)

vklady a úvěry

„Vklady“ zahrnují rovněž „úvěry“ jako závazky. Z hlediska pojmů představují úvěry částky přijaté zpravodajskými jednotkami, které nejsou strukturovány ve formě „vkladů“. ESA 2010 rozlišuje „úvěry“ a „vklady“ podle strany přebírající iniciativu, tj. je-li to dlužník, jde o úvěr, v případě iniciativy věřitele se jedná o vklad. Ve výkazech podle tohoto nařízení se „úvěry“ nevedou jako zvláštní kategorie na straně pasiv rozvahy. Místo toho se zůstatky považované za „úvěry“ zařazují bez dalšího rozlišení pod položku „vklady“, pokud je netvoří obchodovatelné nástroje. To je v souladu se shora uvedenou definicí „vkladů“. Úvěry poskytnuté zpravodajským jednotkám klasifikované jako „vklady“ musí být členěny podle požadavků statistického výkaznictví, tj. podle sektorů, nástrojů, měn a splatnosti. Do této kategorie patří syndikované úvěry přijaté zpravodajskými jednotkami;

b)

neobchodovatelné dluhové nástroje

Neobchodovatelné dluhové nástroje emitované zpravodajskými jednotkami je třeba obecně klasifikovat jako „vklady“. Neobchodovatelné nástroje emitované zpravodajskými jednotkami, které se později stanou obchodovatelnými a které mohou být obchodovány na sekundárních trzích, by měly být překlasifikovány na „dluhové cenné papíry“;

c)

přijaté zálohy (marže)

Přijaté zálohy (marže) vzniklé na základě derivátových smluv by měly být klasifikovány jako „vklady“, jestliže představují hotovostní zajištění složené u zpravodajských jednotek a zůstávají ve vlastnictví vkladatele a po skončení platnosti smlouvy se mu vyplatí zpět. Marže, které zpravodajská jednotka obdrží, by měly být v zásadě klasifikovány jako „vklady“ pouze v rozsahu, v jakém může zpravodajská jednotka tyto prostředky volně použít k dalšímu poskytování úvěrů; musí-li být část marže, kterou zpravodajská jednotka obdrží, dále poskytnuta jinému účastníkovi derivátového trhu, např. clearingové instituci, měla by být jako „vklady“ v zásadě klasifikována pouze ta část, která zůstává k dispozici zpravodajské jednotce. Složitost současné praxe na trhu může komplikovat určení těch marží, které jsou opravdu splatné, neboť různé typy marží se ukládají bez rozlišení na stejný účet, nebo těch marží, které poskytují zpravodajské jednotce zdroje na poskytování dalších úvěrů. V těchto případech je přijatelné klasifikovat tyto marže jako „ostatní pasiva“ nebo jako „vklady“;

d)

účelově vázané zůstatky

Podle vnitrostátní praxe se „účelově vázané zůstatky“ týkající se např. leasingových smluv klasifikují jako vklady pod položkou „vklady s dohodnutou splatností“ nebo „vklady s výpovědní lhůtou“ podle splatnosti/podmínek příslušné smlouvy.

e)

akcie vydané zpravodajskými jednotkami klasifikované jako vklady

Akcie vydané zpravodajskými jednotkami se klasifikují jako vklady, a nikoli jako kapitál a rezervy, pokud: i) mezi emitentem a držitelem existuje ekonomický vztah dlužníka a věřitele bez ohledu na jakákoli vlastnická práva k těmto akciím a ii) akcie lze směnit na peníze nebo zpětně odkoupit bez výrazných omezení nebo sankcí. Výpovědní lhůta se nepovažuje za výrazné omezení. Tyto akcie musí navíc splňovat následující podmínky:

Výpovědní lhůty pro přeměnu takových akcií na peníze slouží ke klasifikaci těchto akcií podle členění podle výpovědní lhůty v rámci kategorie nástrojů „vklady“. Tyto výpovědní lhůty se použijí též při stanovení sazby minimálních rezerv, která se má použít podle článku 6 nařízení (EU) 2021/378 (ECB/2021/1). Jakékoli vyčleněné akcie související s úvěry poskytnutými zpravodajskou jednotkou by se měly klasifikovat jako vklady se stejnou původní splatností jako příslušný úvěr, tj. jako „vklady s dohodnutou splatností“ nebo „vklady s výpovědní lhůtou“, v závislosti na ustanoveních o splatnosti obsažených v příslušné smlouvě o úvěru.

Pokud zpravodajská jednotka drží akcie klasifikované jako vklady, které byly vydány jinými zpravodajskými jednotkami, měla by být tato držba klasifikována jako úvěry na straně aktiv rozvahy, a nikoli jako „účasti“.

f)

závazky ze sekuritizace

Protipoložka úplaty přijaté výměnou za úvěry nebo jiná aktiva, které byly zcizeny v rámci sekuritizace, ale které jsou stále zachyceny ve statistické rozvaze

9.1.

Jednodenní vklady

a)

zůstatky (úročené nebo neúročené), které jsou okamžitě směnitelné na peníze na požádání nebo do ukončení obchodního dne následujícího po dni, kdy byla žádost podána, bez výrazné sankce nebo omezení, ale které nejsou převoditelné;

b)

zůstatky (úročené nebo neúročené) představující předem zaplacené částky v souvislosti s elektronickými penězi, např. předplacené karty;

c)

úvěry splatné do ukončení obchodního dne následujícího po dni, kdy byl úvěr poskytnut;

d)

pozice v rámci fiktivního cash poolingu, které jsou jednodenními vklady drženými ve fiktivních cash poolech jejich účastníky.

9.1a.

Převoditelné vklady

9.2.

Vklady s dohodnutou splatností

9.2a/9.2b/9.2c

Vklady s dohodnutou splatností do jednoho roku včetně/nad jeden rok a do dvou let včetně/nad dva roky

a)

zůstatky s pevně stanovenou dobou splatnosti do jednoho roku včetně/nad jeden rok a do dvou let včetně/nad dva roky, které jsou nepřevoditelné a které nelze směnit na peníze před uplynutím této doby splatnosti;

b)

zůstatky s pevně stanovenou dobou splatnosti do jednoho roku včetně/nad jeden rok a do dvou let včetně/nad dva roky, které jsou nepřevoditelné, ale které lze vyplatit před tímto termínem na základě předchozího oznámení; bylo-li oznámení podáno, zařadí se tyto zůstatky do kategorie 9.3a, popřípadě 9.3b;

c)

zůstatky s pevně stanovenou dobou splatnosti do jednoho roku včetně/nad jeden rok a do dvou let včetně/nad dva roky, které jsou nepřevoditelné, ale které lze vyplatit na požádání s určitou sankcí;

d)

marže přijaté na základě derivátových smluv uzavíraných na dobu do jednoho roku/nad jeden rok a do dvou let/nad dva roky, které představují hotovostní zajištění na ochranu proti úvěrovému riziku, ale zůstávají ve vlastnictví vkladatele, a které se mu po skončení platnosti smlouvy vyplatí zpět;

e)

úvěry podložené nepřevoditelnými dokumenty nebo nepodložené dokumenty s původní splatností do jednoho roku včetně/nad jeden rok a do dvou let včetně/nad dva roky;

f)

neobchodovatelné emitované dluhové cenné papíry s původní splatností do jednoho roku včetně/nad jeden rok a do dvou let včetně/nad dva roky;

g)

podřízený dluh emitovaný ve formě vkladů nebo úvěrů s původní splatností do jednoho roku včetně/nad jeden rok a do dvou let včetně/nad dva roky;

h)

závazky ze sekuritizace

Protipoložka úplaty přijaté výměnou za úvěry nebo jiná aktiva, které byly zcizeny v rámci sekuritizace, ale které jsou stále zachyceny ve statistické rozvaze. Tyto závazky se podle dohody řadí do členění splatnosti „s dohodnutou splatností nad dva roky“.

9.3.

Vklady s výpovědní lhůtou

9.3a/9.3b

Vklady s výpovědní lhůtou do tří měsíců včetně/nad tři měsíce, z toho nad dva roky

a)

zůstatky bez pevně stanovené doby splatnosti, které lze vybrat pouze na základě předcházející výpovědi s lhůtou do tří měsíců včetně/nad tři měsíce, z toho nad dva roky; je-li možný výběr před uplynutím této výpovědní lhůty (nebo i na požádání), podléhá sankci; a

b)

zůstatky s pevně stanovenou dobou splatnosti, které jsou nepřevoditelné, ale které byly předčasně vypovězeny se lhůtou kratší než tři měsíce/nad tři měsíce, z toho nad dva roky.

9.4.

Repo obchody

a)

částky získané výměnou za cenné papíry dočasně převedené na třetí osobu formou půjčky cenných papírů proti hotovostnímu zajištění a

b)

částky získané výměnou za cenné papíry dočasně převedené na třetí osobu formou dohody o prodeji a zpětném nákupu (sale/buy-back).

10.

Akcie/podílové listy fondů peněžního trhu

11.

Emitované dluhové cenné papíry

a)

cenné papíry, které poskytují držiteli nepodmíněné právo na pevný nebo smluvně stanovený příjem v podobě kupónových výnosů nebo stanovené pevné částky splatné v určitý den (nebo dny) nebo počínaje dnem stanoveným v okamžiku vydání;

b)

neobchodovatelné nástroje emitované zpravodajskými jednotkami, které se následně stanou obchodovatelnými, by měly být překlasifikovány na „dluhové cenné papíry“ (viz také kategorie 9);

c)

Emitovaný podřízený dluh je třeba pro účely měnové a finanční statistiky vykazovat stejně jako ostatní závazky. Podřízený dluh vydaný ve formě cenných papírů musí být tudíž klasifikován jako „emitované dluhové cenné papíry“, zatímco podřízený dluh emitovaný ve formě vkladů nebo úvěrů je třeba vykázat jako „vklady“. Jsou-li všechny emitované podřízené dluhy vyjádřeny pro statistické účely jako jediná hodnota, je nutné ji vykázat jako „emitované dluhové cenné papíry“, neboť podřízený dluh se převážně vyskytuje spíše ve formě cenných papírů než úvěrů. Podřízený dluh by neměl být vykazován v pasivech pod položkou „kapitál a rezervy“;

d)

hybridní nástroje. Obchodovatelné nástroje s kombinací dluhové a derivátové složky, včetně:

11a/11b/11c

Dluhové cenné papíry s původní splatností do jednoho roku včetně/nad jeden rok a do dvou let včetně/nad dva roky

a)

neobchodovatelné emitované dluhové cenné papíry s původní splatností do jednoho roku včetně/nad jeden rok a do dvou let včetně/nad dva roky a

b)

podřízený dluh emitovaný ve formě dluhových cenných papírů s původní splatností do jednoho roku včetně/nad jeden rok a do dvou let včetně/nad dva roky.

11d

z toho dluhové cenné papíry do dvou let a zárukou návratnosti vložené investice nižší než 100 %

12.

Kapitál a rezervy

a)

získaný základní kapitál;

Zahrnuje veškeré peněžní prostředky poskytnuté vlastníky – od počátečního vkladu po jakoukoli následnou emisi forem účasti – a odráží celkovou částku získaného kapitálu včetně emisního ážia.

b)

kumulovaný zisk nebo ztráta v účetním období

Zahrnuje veškeré zisky a ztráty běžného účetního období, které jsou zaznamenány ve výkazu zisků a ztrát a které dosud nebyly převedeny do nerozděleného zisku.

c)

výnosy a náklady vykázané přímo ve vlastním kapitálu;

Zahrnují protipoložku čistého přecenění aktiv a pasiv, které jsou zaznamenány přímo ve vlastním kapitálu, a nikoli ve výkazu zisku a ztráty podle účetního rámce.

d)

prostředky ze zisku nerozděleného akcionářům;

Zahrnují rezervní fondy a jiné prostředky (např. převedený zisk nebo převedená ztráta po skončení účetního období a před přijetím rozhodnutí o rozdělení dividend či vyhrazení prostředků do rezerv) nerozdělené akcionářům.

e)

opravné položky a obecné rezervy na úvěry, cenné papíry nebo jiné typy.

Tyto rezervy by měly zahrnovat všechny opravné položky ke znehodnocení a ztrátám z úvěrů v rozsahu, v němž nejsou kompenzovány v kategorii aktiv, jíž se ve statistické rozvaze týkají.

13.

Ostatní pasiva

a)

finanční derivátové pozice s brutto zápornými tržními hodnotami

Pro statistické účely mají být do této kategorie zahrnuty finanční derivátové nástroje, které jsou vykazovány v rozvaze, a měly by být vykázány jako samostatná položka „z toho“;

b)

brutto částky závazků na uspořádacích účtech

Závazky na uspořádacích účtech jsou zůstatky vykazované v rozvaze, které nejsou zaúčtovány na jméno klientů, přesto se však týkají finančních prostředků klientů (např. prostředky čekající na investování, převod nebo zúčtování)

c)

brutto částky závazků na přechodných účtech;

Závazky na přechodných účtech představují prostředky obvykle patřící klientům, které se právě převádějí mezi zpravodajskými jednotkami. Patří sem úhrady, které byly odepsány z účtů klientů, a jiné položky, kde příslušné platby zpravodajské jednotky ještě neprovedly;

d)

naběhlé úroky z vkladů

Podle obecné zásady akruálního účetnictví se úroky z vkladů vykazují v rozvaze v okamžiku, kdy nabíhají (tj. na akruální bázi), a nikoli v okamžiku jejich skutečného splacení (tj. na bázi příjmů a výdajů). Naběhlé úroky z vkladů se klasifikují v hrubém vyjádření v kategorii „ostatní pasiva“. Naběhlé úroky jsou vyloučeny z vkladu, ke kterému se vztahují, a je třeba je vykazovat jako zvláštní položku „z toho“;

e)

naběhlé úroky z emitovaných dluhových cenných papírů, pokud naběhlé úroky nejsou zaznamenány spolu s nástrojem v kategorii „emitované dluhové cenné papíry“;

f)

závazky z nevyplacených dividend;

g)

částky závazků nesouvisejících s hlavní obchodní činností, např. závazky vůči dodavatelům, daně, mzdy, sociální dávky;

h)

rezervy představující závazky vůči třetím stranám, např. penze a dividendy;

i)

marže přijaté na základě derivátových smluv

Marže přijaté na základě derivátových smluv se běžně klasifikují jako „vklady“ (viz kategorie 9). Složitost současné praxe na trhu komplikuje určení takových marží, které jsou opravdu splatné, neboť různé typy marží se ukládají na stejný účet bez rozlišení, nebo těch marží, které má zpravodajská jednotka k dispozici jako zdroj na poskytování dalších úvěrů. V těchto případech je přijatelné klasifikovat tyto marže jako „ostatní pasiva“ nebo jako „vklady“ podle příslušné vnitrostátní praxe;

j)

čisté částky splatné v souvislosti s budoucím vypořádáním operací s cennými papíry nebo operací s devizami.