(EU) 2021/369Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/369 ze dne 1. března 2021, kterým se stanoví technické specifikace a postupy nezbytné pro systém propojení centrálních registrů uvedený ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (Text s významem pro EHP)

Článek 1

Technické specifikace a postupy pro systém propojení registrů uvedený v článcích 30 a 31 směrnice (EU) 2015/849 jsou stanoveny v příloze.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

PŘÍLOHA

Stanovení technických specifikací a postupů uvedených v článku 1

1.   Předmět

Zřídí se systém vzájemného propojení registrů skutečných majitelů („BORIS“ – Beneficial Ownership Registers Interconnection System) jako decentralizovaný systém propojující centrální vnitrostátní registry skutečných majitelů a portál evropské e-justice (1) prostřednictvím evropské centrální platformy (2). Systém BORIS bude působit jako centrální vyhledávací služba zpřístupňující veškeré informace týkající se skutečných majitelů v souladu s ustanoveními směrnice (EU) 2015/849 (3).

2.   Definice

a)	„registrem“ se rozumí vnitrostátní centrální registry informací o skutečném vlastnictví podle článků 30 a 31 směrnice (EU) 2015/849;

b)	„kvalifikovaným uživatelem“ se rozumí uživatelé systému BORIS podle čl. 30 odst. 5 písm. a) a b) a čl. 31 odst. 4 písm. a) a b) směrnice (EU) 2015/849;

c)	„minimálními požadovanými informacemi“ se rozumí společný soubor informací se stejnou strukturou a typem ve všech registrech v členských státech;

d)	„doplňujícími informacemi“ se rozumí společně předem definovaný soubor informací, který se členské státy mohou rozhodnout sdílet – kromě „minimálních povinných informací“ – zčásti nebo zcela prostřednictvím systému BORIS;

e)	„vnitrostátním registračním číslem“ se rozumí individuální identifikační číslo přidělené podle vnitrostátního práva společnosti nebo jiné právnické osobě, svěřenskému fondu nebo podobnému uspořádání v registru skutečných majitelů.

3.   Vztah mezi vnitrostátním registračním číslem, jedinečným evropským identifikačním kódem a registračním číslem společnosti

3.1

Registr skutečných majitelů sdílí s evropskou centrální platformou vnitrostátní registrační číslo a v případě společností jedinečný evropský identifikační kód („EUID“), který jim byl přidělen v systému propojení obchodních rejstříků („BRIS“) (4), jakož i registrační číslo společnosti, pokud se toto registrační číslo liší od vnitrostátního registračního čísla. Registrační číslo společnosti se používá pro přiřazení kódu EUID společnostem, které v systému BRIS nemají EUID. V případě jiných právnických osob, svěřenských fondů nebo podobných uspořádání se EUID přiděluje na základě vnitrostátního registračního čísla.

3.2

Uživatelé systému BORIS mohou vyhledávat společnosti, jiné právní subjekty, svěřenské fondy nebo podobná uspořádání podle vnitrostátního registračního čísla a podle registračního čísla společnosti, liší-li se od vnitrostátního registračního čísla.

3.3

Členské státy se mohou rozhodnout, že nebudou poskytovat vnitrostátní registrační čísla svěřenským fondům nebo podobným právním uspořádáním. Pokud jde o svěřenské fondy nebo podobná právní uspořádání zřízené podle práva členského státu, v němž jsou uvedeny v registru skutečných majitelů, vztahuje se tato výjimka pouze na období pěti let, počítáno ode dne zprovoznění systému BORIS.

4.   Způsoby komunikace

Systém BORIS využívá za účelem propojení registrů metod elektronické komunikace založených na službách, jako jsou webové služby.

Komunikace mezi portálem a platformou a mezi registrem a platformou musí být vždy individuální.

5.   Komunikační protokoly

Pro komunikaci mezi portálem, platformou a registry se použijí zabezpečené internetové protokoly, jako např. HTTPS.

Pro přenos údajů a metadat se použijí standardní komunikační protokoly, jako např. protokol SOAP (Single Object Access Protocol).

6.   Bezpečnostní standardy

Pro komunikaci a šíření informací prostřednictvím systému BORIS musí technická opatření pro zajištění minimálních bezpečnostních standardů informačních technologií zahrnovat:

a)	opatření k zajištění důvěrnosti informací, a to i prostřednictvím používání zabezpečených kanálů, jako je HTTPS;

b)	opatření k zajištění integrity údajů při výměně;

c)	opatření k zajištění nepopiratelnosti původu odesílatele informací v rámci systému BORIS a nepopiratelnosti přijetí informací;

d)	opatření k zajištění protokolování událostí zabezpečení v souladu s uznávanými mezinárodními doporučeními pro bezpečnostní standardy informačních technologií;

e)	opatření k zajištění ověření a autorizace všech kvalifikovaných uživatelů a opatření k ověření totožnosti systémů připojených k portálu, platformě či registrům v rámci systému BORIS;

f)	v případě potřeby opatření na ochranu proti automatizovanému vyhledávání a kopírování registrů, jako je omezení maximálního počtu výsledků vrácených jednotlivými registry a použití funkce CAPTCHA (5).

7.   Údaje vyměňované v rámci systému BORIS

7.1.

Soubor informací v národních registrech týkajících se právnické osoby nebo svěřenského fondu či podobného druhu právního uspořádání se označuje jako „záznam skutečného majitele (BO)“. „Záznam skutečného majitele“ zahrnuje údaje o profilu dotčeného subjektu nebo uspořádání, o osobě skutečného majitele (nebo osobách skutečných majitelů) tohoto subjektu nebo uspořádání, jakož i o účasti skutečného majitele (účasti skutečných majitelů).

7.2.

Pokud jde o společnost nebo jiný právní subjekt, jakož i o svěřenský fond nebo podobné uspořádání, údaje uvedené v profilu obsahují informace o názvu, právní formě a registrační adrese, a v příslušných případech i vnitrostátní registrační číslo.

7.3.

Každý členský stát má možnost rozšířit minimální povinné informace o další informace. Pokud jde o skutečného majitele a jeho účast, sestávají povinné minimální informace z údajů stanovených v čl. 30 odst. 5 druhém pododstavci a v čl. 31 odst. 4 druhém pododstavci směrnice (EU) 2015/849. Pokud jde o totožnost skutečného majitele, zahrnují další informace alespoň datum narození nebo kontaktní údaje, jak stanoví čl. 30 odst. 5 poslední věta a čl. 31 odst. 4 třetí pododstavec. Údaje ze záznamu skutečného majitele se modelují na základě zavedených specifikací rozhraní.

7.4.

Výměna informací zahrnuje rovněž zprávy, které jsou nezbytné pro fungování systému, například pro potvrzení o přijetí, protokolování a vykazování.

8.   Struktura standardního formátu zpráv

Výměna informací mezi registry, platformou a portálem vychází ze standardních metod strukturace údajů a vyjadřuje se ve standardním formátu zpráv, jako např. XML (6).

9.   Údaje pro platformu

9.1.

V souladu s požadavky na interoperabilitu musí být služby, které mají být vystaveny každým registrem, sjednoceny a mít stejné rozhraní, aby byla umožněna interakce ze strany žádající aplikace, jako je platforma, prostřednictvím jediného typu rozhraní, které zpřístupňuje společný soubor datových prvků. Členské státy uvedou svou vnitřní strukturu údajů do souladu pomocí mapovacích tabulek nebo podobné technické implementace, aby byly splněny požadavky specifikace rozhraní, kterou poskytne Komise.

9.2.

Aby platforma mohla plnit své úkoly, musí být poskytovány následující druhy údajů: a) údaje umožňující identifikaci systémů, které jsou k platformě připojeny. Tyto údaje by mohly zahrnovat URL nebo jiné číslo nebo kód, který jednoznačně identifikuje každý systém v rámci systému BORIS; b) veškeré další provozní údaje, které jsou nezbytné k tomu, aby mohla platforma zajistit řádné a účinné fungování vyhledávací služby a interoperabilitu registrů s platformou. Uvedené údaje mohou zahrnovat seznamy kódů, referenční údaje, glosáře a související překlady těchto metadat, jakož i údaje o protokolování a vykazování.

9.3.

Údaje a metadata, s nimiž platforma nakládá, se zpracovávají a uchovávají v souladu s bezpečnostními standardy stanovenými v oddíle 5.

10.   Metody fungování systému a služeb informačních technologií poskytovaných platformou

10.1.

Pro účely šíření a výměny informací využívá systém této technické metody fungování:

10.2.

Pro poskytování zpráv v příslušné jazykové verzi musí portál evropské e-justice obsahovat artefakty o referenčních údajích, jako jsou seznamy kódů, kontrolované slovníky a glosáře. Ty se v případech, kdy je to relevantní, překládají do úředních jazyků Unie. Je-li to možné, použijí se uznávané standardy a standardizované zprávy.

10.3.

Komise členským státům sdělí další podrobnosti týkající se technické metody fungování a implementace služeb informačních technologií, které platforma poskytuje.

11.   Vyhledávací kritéria

11.1.

Při vyhledávání musí být zvolena alespoň jedna země.

11.2.

Portál poskytne tato harmonizovaná kritéria pro vyhledávání: a) pokud jde o společnosti nebo jiné právní subjekty, svěřenské fondy nebo podobná uspořádání: i) název právního subjektu nebo uspořádání; ii) vnitrostátní registrační číslo. Kritéria vyhledávání podle bodů i) a ii) lze použít alternativně; b) pokud jde o osoby jakožto skutečné majitele: i) jméno a příjmení skutečného majitele; ii) datum narození skutečného majitele. Kritéria vyhledávání podle bodů i) a ii) se musí použít současně.

11.3.

V rámci portálu mohou být k dispozici další vyhledávací kritéria.

12.   Způsoby platby a registrace online

12.1.

U konkrétních údajů, za něž členské státy vybírají poplatky a které jsou k dispozici na portálu prostřednictvím systému BORIS, musí systém umožnit uživatelům platbu on-line prostřednictvím obecně používaných metod platby, jako jsou kreditní a debetní karty.

12.2.

Systém BORIS obsahuje opatření, která zajišťují možnost registrace on-line v souladu s čl. 30 odst. 5a a čl. 31 odst. 4a směrnice (EU) 2015/849.

13.   Dostupnost služeb

13.1.

Služba je k dispozici nepřetržitě s nejméně 98 % mírou dostupnosti systému BORIS, vyjma plánované údržby.

13.2.

Členské státy oznámí Komisi činnosti údržby takto: a) pět pracovních dnů předem v případě údržby, která může způsobit nedostupnost o délce až 4 hodin; b) deset pracovních dnů předem v případě údržby, která může způsobit nedostupnost o délce až 12 hodin; c) třicet pracovních dnů předem v případě údržby infrastruktury počítačové místnosti, která může způsobit nedostupnost o délce až 6 dnů ročně. Údržba se v nejvyšší možné míře plánuje v čase mimo pracovní dobu (19:00–8:00 SEČ).

13.3.

Pokud členské státy stanovily pravidelné týdenní termíny údržby, sdělí Komisi den v týdnu a dobu, kdy se takové pravidelné termíny údržby plánují. Aniž jsou dotčeny povinnosti uvedené v druhém odstavci písm. a) až c), pokud systémy členských států přestanou být během takového pravidelného termínu dostupné, nemusí to členské státy Komisi oznamovat.

13.4.

V případě neočekávaného technického selhání, které způsobuje více než půlhodinovou nedostupnost systémů členských států, informují členské státy Komisi neprodleně během pracovní doby (9:00–16:00 SEČ) o nedostupnosti svého systému, a pokud je známo, o předpokládaném obnovení provozu.

13.5.

V případě neočekávaného selhání centrální platformy nebo portálu informuje Komise členské státy neprodleně během pracovní doby (9:00–16:00 SEČ) o nedostupnosti platformy nebo portálu, a pokud je známo, o předpokládaném obnovení provozu.

14.   Pravidla pro transkripci a transliteraci

Každý členský stát provádí transkripci nebo transliteraci požadavků na vyhledávání, které jsou mu určeny, a vrácených výsledků v souladu se svými vnitrostátními normami.

---

(1)  Dále jen: portál

(2)  Evropská centrální platforma (dále jen platforma) je zřízena čl. 22 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 46).

(3)  Tím nejsou dotčeny žádné další funkce, které systém BORIS může v budoucnu získat.

(4)  Ustanovení čl. 16 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností a článku 8 přílohy prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/884 ze dne 8. června 2015, kterým se stanoví technické specifikace a postupy nezbytné pro systém propojení rejstříků stanovený směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/101/ES.

(5)  „Completely Automated Public Turing test to tell Computers and Humans Apart“ (plně automatický veřejný Turingův test k odlišení počítačů od lidí)

(6)  Extensible Markup Language (rozšířený značkovací jazyk)