(EU) 2021/241Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost

(1)

V souladu s články 120 a 121 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) mají členské státy provádět svou hospodářskou politiku tak, aby v rámci hlavních směrů, které určí Rada, přispívaly k dosahování cílů Unie. Podle článku 148 Smlouvy o fungování EU mají členské státy provádět politiku zaměstnanosti, která zohledňuje hlavní zásady zaměstnanosti. Koordinace hospodářské politiky členských států je tedy záležitostí společného zájmu.

(2)

Článek 175 Smlouvy o fungování EU mimo jiné stanoví, že členské státy mají svou hospodářskou politiku koordinovat tak, aby dosahovaly cílů týkajících se hospodářské, sociální a územní soudržnosti uvedených v článku 174 Smlouvy o fungování EU.

(3)

Podle článku 174 Smlouvy o fungování EU má Unie za účelem podpory svého celkového harmonického rozvoje rozvíjet a prosazovat svou činnost vedoucí k posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Dále se v něm stanoví, že se Unie má zaměřit především na omezování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a na snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů. Snaha o omezení rozdílů by měla být zejména ku prospěchu ostrovů a nejvzdálenějších regionů. Při uplatňování politiky Unie by se mělo přihlížet k rozdílné výchozí pozici a specifickým rysům regionů.

(4)

Na úrovni Unie je rámcem pro stanovení priorit reforem na úrovni členských států a sledování jejich provádění evropský semestr pro koordinaci hospodářské politiky (dále jen „evropský semestr“), včetně zásad evropského pilíře sociálních práv. Vedle opatření, která zvyšují konkurenceschopnost, potenciál růstu a udržitelnost veřejných financí, je třeba zavést reformy založené na solidaritě, integraci, sociální spravedlnosti a spravedlivém rozdělení bohatství, s cílem vytvořit kvalitní pracovní místa a zajistit udržitelný růst, rovné příležitosti a sociální ochranu a rovný přístup k nim, aby byly chráněny ohrožené skupiny obyvatel a aby došlo ke zlepšení životních podmínek všech občanů Unie. Na podporu těchto reforem mají členské státy vypracovat vlastní národní víceletou investiční strategii zohledňující Pařížskou dohodu přijatou v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (4) (dále jen „Pařížská dohoda“), vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu přijaté v rámci správy energetické unie a opatření v oblasti klimatu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (5), plány spravedlivé transformace a plány provádění záruky pro mládež a také cíle udržitelného rozvoje OSN. Tam, kde je to relevantní, by uvedené strategie měly být předkládány souběžně s každoročními národními programy reforem jakožto prostředek, jak vymezit a koordinovat prioritní investiční projekty, jež mají být podporovány z vnitrostátních finančních prostředků nebo z finančních prostředků Unie.

(5)

Jak Komise uvedla ve Strategii pro udržitelný růst na rok 2020 a v jarním a letním balíčku evropského semestru na rok 2020, měl by evropský semestr usnadnit plnění Zelené dohody pro Evropu, evropského pilíře sociálních práv a cílů udržitelného rozvoje OSN.

(6)

Rozšíření onemocnění COVID-19 na začátku roku 2020 změnilo ekonomický, sociální a rozpočtový výhled v Unii a ve světě a vyžádalo si naléhavou a koordinovanou reakci na unijní i vnitrostátní úrovni, aby bylo možné čelit obrovským hospodářským a sociálním důsledkům a asymetrickému vlivu na členské státy. Krize způsobená onemocněním COVID-19 a také předchozí hospodářská a finanční krize ukazují, že budování silných, udržitelných a odolných ekonomik a finančních systémů a systémů sociálního zabezpečení postavených na pevných ekonomických a sociálních strukturách členským státům pomáhá reagovat na otřesy účinnějším a spravedlivým způsobem podprujícím začlenění a rychleji překonávat jejich účinky. Nedostatek odolnosti může vést také k negativním vedlejším účinkům v podobě šíření otřesů mezi členskými státy nebo v rámci Unie jako celku, což by mohlo představovat problémy v oblasti konvergence a soudržnosti v Unii. Škrty výdajů v oblastech, jako jsou vzdělávání, kultura a tvůrčí odvětví a zdravotnictví, mohou být v rozporu se snahou o dosažení rychlého oživení. Střednědobé a dlouhodobé sociální a hospodářské důsledky krize způsobené onemocněním COVID-19 budou rozhodujícím způsobem záviset na tom, jak rychle se ekonomika a společnost členských států z krize zotaví, což zase závisí na fiskálním prostoru, který mají členské státy k dispozici pro přijetí opatření ke zmírnění sociálních a hospodářských dopadů krize, a na odolnosti jejich ekonomiky a sociálních struktur. K oživení ekonomiky a ke snížení nerovností a rozdílů v Unii bude proto nezbytné provést udržitelné reformy a investice vedoucí k vyššímu růstu a zaměřené na řešení strukturálních slabin ekonomik, které by vedly k posílení jejich odolnosti, ke zvýšení produktivity a k vyšší konkurenceschopnosti členských států.

(7)

Zkušenosti ukázaly, že se investice v období krize často prudce snižují. V této konkrétní situaci je však nezbytné investice podpořit, aby se urychlilo oživení a posílil se dlouhodobý potenciál růstu. Fungující vnitřní trh a investice do zelených a digitálních technologií, inovací a výzkumu, mimo jiné v oblasti hospodářství založeného na znalostech, do přechodu na čistou energii a do zvyšování energetické účinnosti v oblasti bydlení a dalších klíčových hospodářských odvětvích jsou důležité pro dosažení spravedlivého a udržitelného růstu podporujícího začlenění, vytváření pracovních míst a dosažení klimatické neutrality Unie do roku 2050.

(8)

V souvislosti s krizí způsobenou onemocněním COVID-19 je třeba posílit stávající rámec pro poskytování podpory členským státům a poskytnout přímou finanční podporu členským státům prostřednictvím inovativního nástroje. Za tímto účelem by měl být zřízen Nástroj pro oživení a odolnost (dále jen „tento nástroj“), která by poskytovala účinnou a významnou finanční podporu pro intenzivnější provádění udržitelných reforem a souvisejících veřejných investic v členských státech. Tento nástroj by měl být specializovaným nástrojem určeným k řešení nepříznivých účinků a důsledků krize způsobené onemocněním COVID-19 v Unii. Měl by být komplexním nástrojem a vycházet ze zkušeností, které Komise a členské státy získaly při používání jiných nástrojů a programů. Prostřednictvím programů veřejných investic by mohly být pobízeny rovněž soukromé investice, a to i pomocí finančních nástrojů, dotací a dalších nástrojů, za předpokladu, že budou dodržena pravidla státní podpory.

(9)

Reformy a investice v rámci tohoto nástroje by měly pomoci Unii dosáhnout vyšší odolnosti a menší závislosti diverzifikací klíčových dodavatelských řetězců a tím i posílením strategické autonomie Unie spolu s otevřenou ekonomikou. Reformy a investice v rámci tohoto nástroje by rovněž měly vést k vytvoření evropské přidané hodnoty.

(10)

Je třeba dosáhnout oživení a zvýšit odolnost Unie a jejích členských států podporou opatření, která se týkají politických oblastí důležitých z evropského hlediska, které jsou členěny do šesti pilířů, totiž: zelená transformace; digitální transformace; inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, včetně hospodářské soudržnosti, pracovních míst, produktivity, konkurenceschopnosti, výzkumu, vývoje a inovací a dobře fungujícího vnitřního trhu se silnými malými a středními podniky; sociální a územní soudržnost; zdravotnictví a hospodářská, sociální a institucionální odolnost, mimo jiné s cílem zvyšovat schopnost reagovat na krize a připravenost na krize; a politiky pro příští generaci, děti a mládež, včetně vzdělávání a rozvoje dovedností.

(11)

Zelená transformace by měla být podpořena reformami a investicemi týkajícími se zelených technologií a kapacit, včetně zachování biologické rozmanitosti, zvyšování energetické účinnosti, renovace budov a oběhového hospodářství, a zároveň by měla přispívat k dosahování cílů Unie v oblasti klimatu, podporovat udržitelný rozvoj, vytvářet pracovní místa a zachovávat energetickou bezpečnost.

(12)

Reformy a investice týkající se technologií, infrastruktury a procesů v digitální oblasti zvýší konkurenceschopnost Unie na celosvětové úrovni a díky diverzifikaci klíčových dodavatelských řetězců pomohou Unii dosáhnout také vyšší odolnosti, větší inovativnosti a menší závislosti. Reformy a investice by měly podporovat zejména digitalizaci služeb, rozvoj digitální a datové infrastruktury, klastrů a center pro digitální inovace a otevřená digitální řešení. Digitální transformace by měla stimulovat také digitalizaci malých a středních podniků. Investice do digitálních technologií by měly dodržovat zásady interoperability, energetické účinnosti a ochrany osobních údajů, umožňovat účast malých a středních podniků a start-upů a podporovat používání řešení s otevřeným zdrojovým kódem.

(13)

Reformy a investice zaměřené na inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, včetně zvyšování hospodářské soudržnosti, vytváření pracovních míst, zvyšování produktivity a konkurenceschopnosti, posilování výzkumu, vývoje a inovací a dobře fungujícího vnitřního trhu se silnými malými a středními podniky, by se měly zaměřovat na dosažení většího potenciálu růstu a udržitelného oživení hospodářství Unie. Tyto reformy a investice by měly podporovat také podnikavost, sociální ekonomiku, rozvoj udržitelné infrastruktury a dopravy, industrializaci i reindustrializaci a zmírňovat dopady krize způsobené onemocněním COVID-19 na hospodářství.

(14)

Reformy a investice týkající se sociální a územní soudržnosti by měly přispět také k boji proti chudobě a řešení nezaměstnanosti, aby došlo k oživení hospodářství členských států, aniž by byl kdokoli opomenut. Měly by vést k tvorbě kvalitních stabilních pracovních míst a k začleňování znevýhodněných skupin obyvatel a umožnit posílení sociálního dialogu, sociální infrastruktury, sociálních služeb, systému sociální ochrany a systému sociálního zabezpečení.

(15)

Krize způsobená onemocněním COVID-19 rovněž důrazně upozornila na význam reforem a investic týkajících se zdravotnictví a hospodářské, sociální a institucionální odolnosti, s cílem mimo jiné zvyšovat připravenost na krize a schopnost reagovat na krize, zejména zlepšováním kontinuity činnosti a veřejných služeb, dostupnosti a kapacity systémů zdravotní péče a pečovatelských služeb, zvyšováním účinnosti veřejné správy a vnitrostátních systémů, včetně minimalizace administrativní zátěže, a zvyšováním účinnosti justičních systémů, předcházením podvodům a dohledem zaměřeným na boj proti praní peněz.

(16)

Reformy a investice týkající se příští generace, dětí a mládeže mají zásadní význam z hlediska podpory vzdělávání a rozvoje dovedností, včetně digitálních dovedností, zvyšování kvalifikace a rekvalifikace aktivní pracovní síly, integračních programů pro nezaměstnané, strategie investování do přístupu a příležitostí pro děti a mládež v oblasti vzdělávání, zdraví, výživy, pracovních míst, bydlení a politik překlenujících generační rozdíly v souladu s cíli záruky pro děti a záruky pro mládež. Tato opatření by měla zajistit, aby krize způsobená onemocněním COVID-19 neměla trvalý dopad na příští generaci Evropanů a aby generační rozdíly dále nerostly.

(17)

V současné době není v žádném nástroji stanovena přímá finanční podpora, která by byla spojena s dosahováním výsledků a s prováděním reforem a veřejných investic členských států, a to i v reakci na výzvy zjištěné v rámci evropského semestru, včetně evropského pilíře sociálních práv a cílů udržitelného rozvoje OSN, a za účelem dosažení trvalého účinku na produktivitu a odolnost ekonomiky, společnosti a institucí členských států.

(18)

Druhy financování a jejich způsob provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů akcí a přinášet výsledky, zejména s ohledem na náklady kontrol, administrativní zátěž a očekávané riziko nesplnění požadavků. Nevratná finanční podpora v rámci tohoto nástroje by měla mít podobu zvláštního příspěvku Unie, který se stanoví na základě maximálního finančního příspěvku vypočteného pro každý členský stát a s přihlédnutím k odhadovaným celkovým nákladům plánu pro oživení a odolnost a který by měl být vyplácen na základě dosažených výsledků měřených podle milníků a cílů těchto plánů. Tento finanční příspěvek by proto měl být stanoven v souladu s odvětvovými pravidly stanovenými v tomto nařízení a v souladu s pravidly pro zjednodušení financování nesouvisejícího s náklady stanovenými podle čl. 125 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (6) (dále jen „finanční nařízení“). V tomto nařízení by proto měla být pro přidělování, poskytování a kontrolu nevratné finanční podpory podle tohoto nařízení stanovena zvláštní pravidla a postupy, které by se řídily obecnými zásadami rozpočtového řízení podle finančního nařízení. Financování nesouvisející s náklady by se mělo používat na úrovni plateb, které Komise poskytuje členským státům jako příjemcům, bez ohledu na jakoukoli formu úhrady finančních příspěvků členských států konečným příjemcům. Členské státy by měly mít možnost využívat všechny formy finančních příspěvků, včetně zjednodušeného vykazování nákladů. Aniž je dotčeno právo Komise přijímat opatření v případě podvodu, korupce, střetu zájmů nebo dvojího financování z tohoto nástroje a jiných programů Unie, neměly by platby podléhat kontrolám nákladů, které příjemci skutečně vznikly.

(19)

V souladu s nařízením Rady (EU) 2020/2094 (7) a v mezích zdrojů, které jsou v jeho rámci k dispozici, by měla být v rámci tohoto nástroje prováděna opatření na podporu oživení a odolnosti, která by řešila bezprecedentní dopad krize způsobené onemocněním COVID-19. Tyto doplňkové zdroje by měly být použity způsobem, který zajistí dodržování lhůt stanovených v uvedeném nařízení.

(20)

Pomocí facility by měly být podporovány projekty, které se řídí zásadou adicionality unijního financování. Až na odůvodněné případy by tento nástroj neměl nahrazovat běžné vnitrostátní výdaje.

(21)

Základním předpokladem úspěšné digitální transformace v Unii je zajištění vysoké úrovně kybernetické bezpečnosti a důvěry v technologie. Ve svých závěrech ze dnů 1. a 2. října 2020 vyzvala Evropská rada Unii a členské státy, aby v plné míře využívaly souboru opatření pro kybernetickou bezpečnost sítí 5G přijatého dne 29. ledna 2020, a zejména aby uplatňovaly příslušná omezení rizikových dodavatelů u klíčových aktiv, která jsou v rámci koordinovaného posuzování rizik definována v Unii jako kritická a citlivá. Evropská rada zdůraznila, že všichni potenciální dodavatelé technologií 5G musí být posuzováni na základě společných objektivních kritérií.

(22)

K zajištění synergetického působení mezi tímto nástrojem, programem InvestEU, zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (dále jen „nařízení Invest EU“), a Nástrojem pro technickou podporu, zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 (8), by plány pro oživení a odolnost v souladu s tímto nařízením mohly v mezích určitého stropu obsahovat příspěvky vyplácené složkám členských států v rámci programu InvestEU a Nástroje pro technickou podporu.

(23)

Vzhledem k Zelené dohodě pro Evropu jakožto evropské strategii udržitelného růstu a důležitosti boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN má tento nástroj přispět k začleňování opatření v oblasti klimatu a environmentální udržitelnosti a k dosažení celkového cíle 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. Za tímto účelem by opatření podporovaná v rámci tohoto nástroje, která jsou začleněna do plánů pro oživení a odolnost jednotlivých členských států, měla přispívat k zelené transformaci, včetně zachování biologické rozmanitosti, nebo k řešení výzev, které z této transformace vyplývají, a měla by na základě metodiky pro sledování klimatu stanovené v příloze tohoto nařízení odpovídat částce, která představuje alespoň 37 % celkových finančních prostředků přidělených na plán pro oživení a odolnost. Tato metodika by měla být přiměřeně použita pro opatření, která nelze přímo přiřadit k některé oblasti intervence uvedené v příloze tohoto nařízení. Pokud s tím dotčený členský stát a Komise souhlasí, mělo by být možné zvýšit koeficienty podpory klimatických cílů u jednotlivých investic až na 40 nebo 100 %, jak je vysvětleno v plánu pro oživení a odolnost, aby byla zohledněna doprovodná reformní opatření, která věrohodně zvyšují jejich účinek na klimatické cíle. Za tímto účelem by mělo být možné zvýšit koeficienty podpory klimatických cílů u jednotlivých investic až na celkem 3 % finančních prostředků přidělených v rámci plánu pro oživení a odolnost. Tento nástroj by měl podporovat činnosti, které plně respektují klimatické a environmentální standardy a priority Unie a zásadu „významně nepoškozovat“ ve smyslu článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (9) (zásada „významně nepoškozovat“).

(24)

Vzhledem k významu řešení problému dramatického úbytku biologické rozmanitosti by mělo toto nařízení přispět k začlenění opatření na její ochranu do politiky Unie v jednotlivých odvětvích.

(25)

Členské státy by měly zajistit, aby opatření zahrnutá do jejich plánu pro oživení a odolnost dodržovala zásadu „významně nepoškozovat“ ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852. Komise by měla členským státům poskytovat za tímto účelem technické pokyny. Tyto pokyny by neměly být ovlivněny vstupem aktů v přenesené pravomoci uvedených v čl. 3 písm. d) nařízení (EU) 2020/852 v platnost.

(26)

Opatření podporovaná v rámci tohoto nástroje a zahrnutá do plánů pro oživení a odolnost jednotlivých členských států by měla také představovat částku, která činí alespoň 20 % prostředků přidělených v plánu pro oživení a odolnost na výdaje na digitalizaci. Členské státy by měly za tímto účelem vypočítat koeficient podpory digitálních cílů na základě metodiky, která by odrážela, do jaké míry tato podpora v rámci tohoto nástroje přispívá k plnění cílů v digitální oblasti. Koeficienty pro jednotlivá opatření by měly být stanoveny na základě oblastí intervence uvedených v příloze tohoto nařízení. Tato metodika by měla být přiměřeně použita u opatření, která nelze přímo přiřadit k některé oblasti intervence. Pokud s tím dotčený členský stát a Komise souhlasí, mělo by být možné zvýšit tyto koeficienty u jednotlivých investic na 40 % nebo 100 %, aby byla zohledněna doprovodná reformní opatření, která zvyšují jejich účinek na digitální cíle.

(27)

Aby bylo možné stanovit příspěvek příslušných opatření k plnění klimatických a digitálních cílů podle plánů pro oživení a odolnost, mělo by být možné započítat taková opatření v souladu s příslušnými metodikami pod oba tyto cíle.

(28)

Krize způsobená onemocněním COVID-19 zasáhla především ženy, které tvoří většinu zdravotnických pracovníků v celé Unii a vyvažují neplacenou pečovatelskou práci se svými povinnostmi v zaměstnání. Situace je obtížná zejména pro samoživitele, z nichž 85 % tvoří ženy. Po celou dobu vypracovávání a provádění plánů pro oživení a odolnost předložených členskými státy podle tohoto nařízení je nutné zohledňovat a podporovat problematiku rovnosti žen a mužů a rovné příležitosti pro všechny a začleňování těchto cílů do politiky Unie. Pro zajištění rovnosti žen a mužů, posílení hospodářského postavení žen, budování odolných společenství, boj proti nejistým podmínkám v odvětvích, v nichž dominují ženy, podporu tvorby pracovních míst a předcházení chudobě a sociálnímu vyloučení mají zásadní význam také investice do solidní pečovatelské infrastruktury, které by měly mít pozitivní účinek na hrubý domácí produkt (HDP), jelikož umožňují, aby se více žen podílelo na placené práci.

(29)

Je nutné zavést mechanismus, který by zajistil propojení mezi tímto nástrojem a řádnou správou ekonomických záležitostí, aby mohla Komise předložit Radě návrh na pozastavení všech závazků či plateb prováděných v rámci tohoto nástroje nebo jejich části. Při aktivaci tzv. „obecné únikové doložky“ Paktu o stabilitě a růstu a po dobu jejího trvání je nutné pozastavit povinnost Komise navrhnout pozastavení platnosti příslušných závazků. V zájmu zajištění jednotného provádění tohoto nařízení a s ohledem na význam finančních dopadů zaváděných opatření by měly být svěřeny prováděcí pravomoci Radě, která by měla jednat na základě návrhu Komise. Aby se usnadnilo přijímání rozhodnutí, jež jsou nezbytná k zajištění účinných opatření v souvislosti s rámcem pro ekonomické záležitosti, mělo by se v případě pozastavení platnosti příslušných závazků hlasovat obrácenou kvalifikovanou většinou. Příslušný výbor Evropského parlamentu by měl mít možnost vyzvat Komisi k projednání uplatnění uvedeného mechanismu v rámci strukturovaného dialogu, s cílem umožnit Evropskému parlamentu vyjádřit svůj názor. Aby mohla Komise řádně přihlédnout k názorům Evropského parlamentu, měl by tento strukturovaný dialog proběhnout do čtyř týdnů poté, co o Komise informuje Evropský parlament o uplatnění uvedeného mechanismu.

(30)

Specifickým cílem tohoto nástroje by mělo být poskytnout finanční podporu pro dosažení milníků a cílů reforem a investic stanovených v plánech pro oživení a odolnost. Uvedený cíl by měl být plněn v úzké spolupráci s dotčenými členskými státy.

(31)

Komise by měla do 31. července 2022 předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu o přezkumu provádění tohoto nástroje. Měla by za tímto účelem přihlédnout ke společným ukazatelům a srovnávacímu přehledu ukazatelů oživení a odolnosti podle tohoto nařízení a k jiným dostupným relevantním informacím. V rámci dialogu o oživení a odolnosti zahájeném podle tohoto nařízení může příslušný výbor Evropského parlamentu vyzvat Komisi, aby předložila hlavní zjištění této zprávy.

(32)

Aby byl zajištěn přínos plánů pro oživení a odolnost k plnění cílů tohoto nástroje, měly by tyto plány zahrnovat opatření pro uskutečňování reforem a projektů veřejných investic v podobě uceleného souboru. Způsobilá by měla být opatření zahájená od 1. února 2020. Plány pro oživení a odolnost by měly být v souladu s příslušnými výzvami a prioritami jednotlivých zemí stanovenými v rámci evropského semestru a s výzvami a prioritami uvedenými v posledním doporučení Rady týkajícím se hospodářské politiky eurozóny pro členské státy, jejichž měnou je euro. Plány pro oživení a odolnost by měly být také v souladu s národními programy reforem, vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu, plány spravedlivé transformace, plány provádění záruky pro mládež a dohodami o partnerství a operačními programy přijatými v rámci fondů Unie. V zájmu posílení opatření, která spadají do priorit Zelené dohody pro Evropu a Digitální agendy, by měla být v plánech pro oživení a odolnost rovněž stanovena opatření, která jsou relevantní pro zelenou a digitální transformaci. Taková opatření by měla umožnit rychlé dosažení cílů a příspěvků stanovených ve vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu a jejich aktualizacích. Všechny podporované činnosti by měly být vykonávány při plném respektování standardů a priorit Unie v oblasti klimatu a životního prostředí. V plánech pro oživení a odolnost by se měly také dodržovat horizontální zásady tohoto nástroje.

(33)

Plány pro oživení a odolnost by nemělo být dotčeno právo uzavírat nebo prosazovat kolektivní smlouvy ani právo na kolektivní akce v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a právem a zvyklostmi Unie a členských států.

(34)

Důležitými partnery při provádění reforem a investic mohou být regionální a místní orgány. V tomto smyslu by měly být v souladu s právním rámcem jednotlivých členských států řádně konzultovány a zapojeny.

(35)

Pokud je členský stát osvobozen od sledování a posuzování v rámci evropského semestru podle článku 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 (10) nebo podléhá dohledu podle nařízení Rady (ES) č. 332/2002 (11), mělo by být možné, aby se na něj použilo toto nařízení v souvislosti s výzvami a prioritami, které byly identifikovány prostřednictvím opatření podle uvedených nařízení.

(36)

Za účelem zajištění přípravy a provádění plánů pro oživení a odolnost členskými státy by Rada měla mít možnost projednat v rámci evropského semestru stav oživení, odolnost a přizpůsobivost v Unii. Tato jednání by měla vycházet ze strategických a analytických informací, které jsou k dispozici Komisi v rámci evropského semestru, a z informací o provádění plánů pro oživení a odolnost v předchozích letech, jsou-li tyto informace k dispozici.

(37)

Aby byl zajištěn smysluplný finanční příspěvek poskytovaný členským státům k uskutečnění a dokončení reforem a investic obsažených v plánu pro oživení a odolnost, který by byl úměrný jejich skutečným potřebám, je vhodné stanovit maximální finanční příspěvek, který jim má být v rámci tohoto nástroje k dispozici jakožto nevratná finanční podpora. 70 % tohoto maximálního finančního příspěvku by mělo být vypočteno na základě počtu obyvatel, převrácené hodnoty HDP na obyvatele a relativní míry nezaměstnanosti každého členského státu. 30 % tohoto maximálního finančního příspěvku by mělo být vypočteno na základě počtu obyvatel, převrácené hodnoty HDP na obyvatele a ve stejném poměru na základě změny reálného HDP v roce 2020 a souhrnné změny reálného HDP v období 2020–2021 stanovených u údajů, které v době výpočtu nejsou k dispozici, na základě hospodářských prognóz Komise z podzimu 2020, jež budou do 30. června 2022 aktualizovány o skutečné výsledky.

(38)

Je třeba stanovit postup předkládání plánů pro oživení a odolnost členskými státy a jejich obsah. Členské státy by měly své plány pro oživení a odolnost oficiálně předkládat zpravidla do 30. dubna, přičemž tak mohou učinit v jediném integrovaném dokumentu společně s národním programem reforem. Aby bylo zajištěno rychlé provádění plánu pro oživení a odolnost, měly by mít členské státy možnost předložit jeho návrh od 15. října předchozího roku.

(39)

V zájmu zajištění vlastní odpovědnosti jednotlivých států a zaměření na příslušné reformy a investice by členské státy, které si přejí získat podporu, měly předložit Komisi plán pro oživení a odolnost, který by byl řádně odůvodněn a opodstatněný. V něm by mělo být podrobně uvedeno, jakým způsobem tento plán, s přihlédnutím k opatřením do něj zahrnutým, představuje komplexní a přiměřeně vyváženou reakci na hospodářskou a sociální situaci daného členského státu, čímž vhodně přispívá ke všem šesti pilířům, se zohledněním specifických výzev dotčeného členského státu. V plánu pro oživení a odolnost by měl být stanoven podrobný soubor opatření pro jeho sledování a provádění, včetně cílů, milníků a očekávaných nákladů, a jeho očekávaný účinek na potenciál růstu, tvorbu pracovních příležitostí a hospodářskou, sociální a institucionální odolnost, mimo jiné podporou politik ve prospěch dětí a mládeže, a jeho vliv na zmírnění hospodářského a sociálního dopadu krize způsobené onemocněním COVID-19 a tento plán by měl přispět k provádění evropského pilíře sociálních práv a k posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti a konvergence v Unii. Měl by obsahovat také opatření, která jsou relevantní pro zelenou transformaci, včetně biologické rozmanitosti, a pro digitální transformaci. Měl by obsahovat také vysvětlení toho, jak přispěje k účinnému řešení výzev a priorit každé země identifikovaných v rámci evropského semestru, včetně jejich fiskálních aspektů, a v případných doporučeních učiněných podle článku 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 (12). Plán pro oživení a odolnost by měl obsahovat také vysvětlení, jak zajišťuje, aby žádné opatření k provádění reforem a investic, které je v něm zahrnuto, významně nepoškozovalo environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852 (zásada „významně nepoškozovat“). V plánu pro oživení a odolnost by měl být stanoven očekávaný příspěvek k rovnosti žen a mužů a rovným příležitostem pro všechny a také shrnutí provedených konzultací s relevantními zúčastněnými stranami z členských států.

Plán pro oživení a odolnost by měl obsahovat vysvětlení plánů, systémů a konkrétních opatření členských států zaměřených na prevenci, odhalování a nápravu střetu zájmů, korupce a podvodů a zabránění dvojímu financování z tohoto nástroje a jiných programů Unie. Plán pro oživení a odolnost by mohl obsahovat také přeshraniční projekty či projekty pro více zemí. Komise a členské státy by měly v průběhu celého procesu usilovat o úzkou spolupráci a dosahovat jí.

(40)

Tento nástroj by měl být prováděn v souladu se zásadou řádného finančního řízení, včetně účinného předcházení podvodům, včetně daňových podvodů, daňovým únikům, korupci a střetu zájmů a jejich stíhání.

(41)

Komise by měla plán pro oživení a odolnost navržený každým členským státem posoudit a měla by jednat v úzké spolupráci s dotčeným členským státem. Komise by měla plně respektovat vlastní odpovědnost jednotlivých států za svůj plán, a měla by proto zohlednit odůvodnění a náležitosti poskytnuté dotčeným členským státem. Komise by měla posoudit relevanci, účinnost, efektivnost a ucelenost plánu pro oživení a odolnost navrženého členským státem na základě seznamu kritérií stanoveného v tomto nařízení. Komise by měla navržené plány pro oživení a odolnost a jejich případné aktualizace posoudit do dvou měsíců od jejich oficiálního předložení. V případě potřeby by mělo být možné, aby se dotčený členský stát s Komisí dohodl na přiměřeném prodloužení této lhůty.

(42)

V příloze tohoto nařízení by měly být stanoveny vhodné pokyny, které by Komisi sloužily jako základ pro transparentní a nestranné posouzení plánů pro oživení a odolnost a pro určování finančního příspěvku v souladu se stanovenými cíli a veškerými dalšími relevantními požadavky stanovenými v tomto nařízení. V zájmu transparentnosti a účinnosti by měl být pro posuzování návrhů plánů pro oživení a odolnost stanoven systém hodnocení. Při tomto posuzování by mělo nejvyšší známku obdržet splnění kritérií týkajících se doporučení pro jednotlivý členský stát, zvyšování potenciálu růstu, tvorby pracovních míst a hospodářské, sociální a institucionální odolnosti členského státu, a přispění k provádění evropského pilíře sociálních práv. Nezbytným předpokladem kladného posouzení těchto plánů by mělo být také jejich účinné přispění k zelené a digitální transformaci.

(43)

S cílem přispět k přípravě vysoce kvalitních plánů pro oživení a odolnost a pomoci Komisi při posuzování těchto plánů, které předložily členské státy, a míry jejich plnění by mělo být upraveno využívání odborného poradenství a na žádost dotčeného členského státu využívání vzájemného poradenství a technické podpory. Členské státy by rovněž měly mít možnost požádat o podporu v rámci Nástroje pro technickou podporu. Členské státy by měly být vybízeny k tomu, aby zvyšovaly synergie mezi svým plánem a plány pro oživení a odolnost jiných členských států.

(44)

Pro účely zjednodušení by se měl finanční příspěvek určovat na základě jednoduchých kritérií. Finanční příspěvek by měl být určen na základě odhadovaných celkových nákladů plánu pro oživení a odolnost navrženého dotčeným členským státem.

(45)

Rada by měla schválit posouzení plánů pro oživení a odolnost prostřednictvím prováděcího rozhodnutí na návrh Komise, které by se měla snažit přijmout do čtyř týdnů od přijetí návrhu Komisí. Jestliže plán pro oživení a odolnost posuzovací kritéria splňuje uspokojivě, měl by být dotčenému členskému státu přidělen maximální finanční příspěvek, pokud jsou odhadované celkové náklady na reformy a investice zahrnuté do tohoto plánu rovny částce samotného maximálního finančního příspěvku nebo jsou vyšší. Dotčenému členskému státu by místo toho měla být přidělena částka rovnající se odhadovaným celkovým nákladům plánu pro oživení a odolnost, pokud jsou tyto odhadované celkové náklady nižší než samotný maximální finanční příspěvek. V případě, že na plán pro oživení a odolnost posuzovací kritéria nesplňuje uspokojivě, neměl by se členskému státu přidělit žádný finanční příspěvek. Prováděcí rozhodnutí Rady by mělo být na návrh Komise změněno tak, aby zahrnovalo aktualizovaný maximální finanční příspěvek vypočtený na základě skutečných výsledků v červnu 2022. Rada by měla příslušné pozměňující rozhodnutí přijmout bez zbytečného odkladu.

(46)

Aby bylo zajištěno předsunutí finanční podpory v prvních letech po krizi způsobené onemocněním COVID-19 a aby byla zajištěna slučitelnost s dostupnými finančními prostředky pro tento nástroj, měly by být finanční prostředky uvolněny do 31. prosince 2023. Za tímto účelem by mělo být umožněno, aby k 70 % částky, která je k dispozici pro nevratnou finanční podporu, byl právní závazek přijat do 31. prosince 2022 a k 30 % mezi 1. lednem 2023 a 31. prosincem 2023. Do 31. prosince 2021 může být na žádost členského státu, která má být podána spolu s plánem pro oživení a odolnost, částka až 13 % finančního příspěvku a případně až 13 % půjčky poskytnuté dotčenému členskému státu vyplacena formou předběžného financování, pokud možno do dvou měsíců poté, co Komise přijme příslušné právní závazky.

(47)

Finanční podpora na plán pro oživení a odolnost členského státu by měla být možná v podobě půjčky, s výhradou uzavření dohody o půjčce s Komisí, na základě řádně odůvodněné žádosti dotčeného členského státu. Půjčky na podporu provádění plánů pro oživení a odolnost by měly být poskytovány do 31. prosince 2023 a měly by být poskytovány se splatností, která by odrážela dlouhodobou povahu těchto výdajů. Podle čl. 5 odst. 2 rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2020/2053 (13) by měly být splátky v souladu se zásadou řádného finančního řízení naplánovány takovým způsobem, aby se zajistilo stabilní a předvídatelné snižování závazků. Tato splatnost by se mohla lišit od splatnosti finančních prostředků, které si Unie půjčuje za účelem financování těchto půjček na kapitálových trzích. Je proto nezbytné stanovit možnost odchýlit se od zásady stanovené v čl. 220 odst. 2 finančního nařízení, podle níž by se splatnost půjček pro finanční pomoc neměla měnit.

(48)

Žádost o podporu v podobě půjčky my měla být odůvodněna vyššími finančními potřebami spojenými s dalšími reformami a investicemi zahrnutými do plánu pro oživení a odolnost, zejména těmi, které jsou relevantní pro zelenou a digitální transformaci, a tedy vyššími náklady tohoto plánu překračujícími maximální finanční příspěvek přidělený v podobě nevratného příspěvku. Žádost o podporu v podobě půjčky by mělo být možné podat společně s plánem pro oživení a odolnost. V případě, že se žádost o podporu v podobě půjčky podává jindy, měl by k ní být připojen revidovaný plán pro oživení a odolnost s dalšími milníky a cíli. Aby bylo zajištěno předsunutí zdrojů, měly by členské státy požádat o podporu v podobě půjčky do 31. srpna 2023. Pro účely řádného finančního řízení by celková částka všech půjček poskytnutých podle tohoto nařízení měla být omezena. Maximální objem půjčky pro každý členský stát by navíc neměl překročit 6,8 % jeho hrubého národního důchodu (HND) za rok 2019, podle údajů Eurostatu nejpozději z května 2020. Zvýšení omezené částky by mělo být možné jen za výjimečných okolností s výhradou dostupnosti zdrojů. Ze stejných důvodů by mělo být možné vyplatit půjčku ve splátkách v návaznosti na dosažené výsledky. Komise by měla žádost o podporu v podobě půjčky posoudit do dvou měsíců. Rada by měla mít možnost toto posouzení schválit na návrh Komise kvalifikovanou většinou prostřednictvím prováděcího rozhodnutí, které by se Rada měla snažit přijmout do čtyř týdnů od přijetí tohoto návrhu Komise.

(49)

Členský stát by měl mít možnost podat odůvodněnou žádost o změnu plánu pro oživení a odolnost v období jeho provádění, pokud takový postup odůvodňují objektivní okolnosti. Domnívá-li se Komise, že důvody předložené dotčeným členským státem tuto změnu odůvodňují, měla by tento nový plán pro oživení a odolnost posoudit do dvou měsíců. V případě potřeby by mělo být možné, aby se dotčený členský stát s Komisí dohodl na přiměřeném prodloužení této lhůty. Rada by měla schválit posouzení nového plánu pro oživení a odolnost prostřednictvím prováděcího rozhodnutí na návrh Komise, které by se měla snažit přijmout do čtyř týdnů od přijetí návrhu Komisí.

(50)

Aby bylo možné zajistit bezproblémové a rychlé provádění tohoto nástroje, měly by orgány Unie co nejvíce usilovat o zkrácení doby vyřizování.

(51)

V zájmu efektivnosti a zjednodušení finančního řízení tohoto nástroje by finanční podpora Unie pro plány pro oživení a odolnost měla mít podobu financování založeného na dosažených výsledcích měřených podle milníků a cílů uvedených ve schválených plánech pro oživení a odolnost. Za tímto účelem by další podpora v podobě půjčky měla být spojena s dalšími milníky a cíli ve srovnání s těmi, které jsou relevantní pro finanční podporu (tj. nevratnou finanční podporu).

(52)

Uvolnění finančních prostředků v rámci tohoto nástroje závisí na uspokojivém splnění příslušných milníků a cílů členskými státy, jak jsou stanoveny v plánech pro oživení a odolnost, přičemž posouzení těchto plánů bylo schváleno Radou. Předtím, než Komise přijme rozhodnutí povolující vyplacení finančního příspěvku a případné půjčky, měla by požádat Hospodářský a finanční výbor o vydání stanoviska o uspokojivém splnění příslušných milníků a cílů členskými státy na základě předběžného posouzení Komise. Aby Komise mohla stanovisko Hospodářského a finančního výboru zohlednit při svém posouzení, mělo by být vydáno do čtyř týdnů od obdržení předběžného posouzení Komise. Při svých jednáních Hospodářský a finanční výbor usiluje o dosažení konsensu. Pokud se jeden nebo více členských států ve výjimečném případě domnívá, že existují závažné odchylky od uspokojivého plnění příslušných milníků a cílů, mohou požádat předsedu Evropské rady, aby věc postoupil dalšímu zasedání Evropské rady. Příslušné členské státy by měly rovněž bez zbytečného odkladu informovat Radu, která by následně měla neprodleně informovat Evropský parlament. V takovém výjimečném případě by nemělo být přijato žádné rozhodnutí povolující vyplacení finančního příspěvku a případné půjčky, dokud Evropská rada na příštím zasedání tuto záležitost v plném rozsahu neprojedná. Tento proces by zpravidla neměl trvat déle než tři měsíce ode dne, kdy Komise požádala o stanovisko Hospodářský a finanční výbor.

(53)

Pro účely řádného finančního řízení a při respektování skutečnosti, že tento nástroj je ve své podstatě založen na výsledcích, by měla být stanovena zvláštní pravidla pro rozpočtové závazky, platby, pozastavení a zpětné získávání finančních prostředků, jakož i ukončení smluv týkajících se finanční podpory. V zájmu zajištění předvídatelnosti by členské státy měly mít možnost podávat žádosti o platby dvakrát ročně. Platby by měly být prováděny ve splátkách a měly by záviset na tom, zda Komise plnění plánu pro oživení a odolnost dotčeným členským státem posoudí kladně. Členské státy by měly přijmout vhodná opatření k zajištění toho, aby využívání finančních prostředků v souvislosti s opatřeními podporovanými v rámci tohoto nástroje bylo v souladu s platným unijním a vnitrostátním právem. Zejména by měly zajistit předcházení podvodům, korupci a střetu zájmů a jejich odhalování a nápravu a to, aby nedocházelo ke dvojímu financování z tohoto nástroje a jiných programů Unie. Pokud dotčený členský stát plán pro oživení a odolnost neprovádí uspokojivě anebo pokud byly zjištěny závažné nesrovnalosti, totiž podvody, korupce a střet zájmů v souvislosti s opatřeními podporovanými v rámci tohoto nástroje, nebo závažné porušení povinností vyplývajících z dohod týkajících se finanční podpory, mělo by být možné pozastavit a ukončit smlouvy týkající se finanční podpory, jakož i snížit nebo zpětně získat finanční příspěvek. Zpětné získávání prostředků by pokud možno mělo být zajištěno započtením proti neuhrazeným platbám v rámci tohoto nástroje. Měla by se zavést vhodná kontradiktorní řízení, aby bylo zajištěno, že rozhodnutí Komise týkající se pozastavení a zpětného získávání vyplacených částek, jakož i ukončení smluv týkajících se finanční podpory, respektuje právo členských států na předložení připomínek. Všechny platby finančních příspěvků členským státům by měly být provedeny do 31. prosince 2026, s výjimkou opatření uvedených v čl. 1 odst. 3 druhé větě nařízení (EU) 2020/2094 a případů, kdy přestože byl právní závazek přijat nebo bylo rozhodnutí přijato při dodržení lhůt uvedených v článku 3 uvedeného nařízení, je nezbytné, aby Unie byla schopna dostát svým závazkům vůči členským státům, a to i v důsledku pravomocného rozsudku vůči Unii.

(54)

Komise by měla zajistit účinnou ochranu finančních zájmů Unie. Ačkoliv za zajištění toho, aby byl tento nástroj prováděn v souladu s příslušnými unijními a vnitrostátními právními předpisy, primárně odpovídá samotný členský stát, měla by Komise mít možnost získat v tomto ohledu od členských států dostatečnou záruku. Za tímto účelem by měly členské státy při provádění tohoto nástroje zajistit fungování efektivního a účinného systému vnitřní kontroly a zpětně získávat neoprávněně vyplacené nebo zneužité částky. V tomto ohledu by měly mít členské státy možnost využít své obvyklé vnitrostátní systémy řízení rozpočtu. Členské státy by měly shromažďovat standardizované kategorie údajů a informací umožňující předcházet závažným nesrovnalostem, totiž podvodům, korupci a střetu zájmů, v souvislosti s opatřeními podporovanými z tohoto nástroje, odhalovat je a napravovat. Komise by měla zpřístupnit systém pro poskytování informací a monitorování, včetně jednotného nástroje pro vytěžování údajů a hodnocení rizik, který umožní přístup k těmto údajům a informacím a jejich analýzu pro účely všeobecného uplatňování členskými státy.

(55)

Komise, Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), Účetní dvůr a případně Úřad evropského veřejného žalobce by měly mít možnost využívat systém pro poskytování informací a monitorování v rámci svých pravomocí a působnosti.

(56)

S cílem usnadnit provádění opatření členských států, jejichž cílem je zabránit dvojímu financování z tohoto nástroje a jiných programů Unie, by Komise měla v souladu s čl. 38 odst. 1 finančního nařízení zpřístupnit informace o příjemcích finančních prostředků financovaných z rozpočtu Unie.

(57)

Členské státy a Komise by měly mít možnost zpracovávat osobní údaje pouze tehdy, je-li to nezbytné pro účely zajištění absolutoria, auditu a kontroly využívání finančních prostředků v souvislosti s opatřeními pro provádění reforem a investičních projektů v rámci plánu pro oživení a odolnost. Osobní údaje by měly být zpracovávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (14), nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (15), podle toho, které nařízení se použije.

(58)

Aby bylo provádění plánu pro oživení a odolnost účinně sledováno, měly by členské státy dvakrát ročně v rámci evropského semestru podávat zprávu o pokroku v jeho plnění. Takové zprávy vypracované dotčenými členskými státy by měly být náležitě zohledněny v národních programech reforem, které by měly být použity jako prostředek k podávání zpráv o pokroku při plnění plánů pro oživení a odolnost.

(59)

Členské státy by měly být vybízeny k tomu, aby se na své vnitrostátní rady pro produktivitu a nezávislé fiskální instituce obracely se žádostí o stanovisko ke svým plánům pro oživení a odolnost, včetně případného schválení prvků, jež tyto plány obsahují.

(60)

Za účelem zajištění transparentnosti a odpovědnosti při provádění tohoto nástroje by Komise měla po odstranění citlivých nebo důvěrných informací nebo v případě potřeby po přijetí vhodných opatření na zachování důvěrnosti předávat Evropskému parlamentu a Radě současně a za stejných podmínek příslušné dokumenty a informace, jako jsou plány pro oživení a odolnost nebo jejich změny předložené členskými státy a návrhy na prováděcí rozhodnutí Rady zveřejněné Komisí.

(61)

Příslušný výbor Evropského parlamentu by měl mít možnost každé dva měsíce vyzvat Komisi, aby v rámci dialogu o oživení a odolnosti projednala záležitosti týkající se provádění tohoto nástroje, jako jsou plány členských států pro oživení a odolnost, posouzení provedená Komisí, hlavní závěry zprávy o přezkumu, stav plnění milníků a cílů, postupy pro vyplácení a pozastavení plateb a veškeré další relevantní informace a dokumenty, které Komise poskytne v souvislosti s prováděním tohoto nástroje. Komise by měla zohlednit prvky vyplývající z názorů vyjádřených v rámci dialogu o oživení a odolnosti, včetně případných usnesení Evropského parlamentu.

(62)

V zájmu zajištění efektivního a soudržného přidělování finančních prostředků a dodržování zásady řádného finančního řízení by opatření podle tohoto nařízení měla být v souladu s probíhajícími programy Unie a měla by je doplňovat, aniž by docházelo k dvojímu financování týchž výdajů z tohoto nástroje a z jiných programů Unie. Komise a členský stát by měly ve všech fázích tohoto procesu zajistit zejména účinnou koordinaci s cílem zaručit vzájemný soulad, soudržnost, doplňkovost a synergetické působení zdrojů financování. Za tímto účelem by členské státy při předkládání svých plánů pro oživení a odolnost Komisi měly poskytovat relevantní informace o stávajícím nebo plánovaném financování z prostředků Unie. Finanční podpora v rámci tohoto nástroje by měla doplňovat podporu poskytovanou z jiných programů a nástrojů Unie, včetně programu InvestEU. Reformní a investiční projekty financované z tohoto nástroje by měly mít možnost získat finanční prostředky z jiných programů a nástrojů Unie za předpokladu, že taková podpora nekryje stejné náklady.

(63)

Komise by měla cíleně a přiměřeně sledovat provádění tohoto nástroje a měřit dosažení cílů podle tohoto nařízení. Při sledování provádění tohoto nástroje by Komise měla zajistit, aby údaje pro sledování provádění činností a výsledků byly shromažďovány účinně, účelně a včas. Za tímto účelem by příjemcům finančních prostředků Unie měly být uloženy přiměřené požadavky na podávání zpráv. Komise by měla prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci stanovit společné ukazatele, které mají být používány pro podávání zpráv o pokroku a pro účely sledování a hodnocení tohoto nástroje, a metodiku vykazování sociálních výdajů v rámci tohoto nástroje, včetně výdajů na děti a mládež.

(64)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (16) by měl být tento nástroj hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň by měla zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má tento nástroj účinky v praxi.

(65)

Prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci by měl být vytvořen zvláštní srovnávací přehled s cílem uvádět v každém ze šesti pilířů pokrok, jehož bylo při provádění plánů pro oživení a odolnost členskými státy dosaženo, a pokrok, jehož bylo v rámci těchto plánů dosaženo ve vztahu ke společným ukazatelům tohoto nástroje. Srovnávací přehled by měl být uplatňován od prosince 2021 a Komise by jej měla dvakrát ročně aktualizovat.

(66)

Za účelem zajištění náležitého podávání zpráv o výkonnosti a sledování provádění tohoto nástroje, včetně sociálních výdajů, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o zvláštní srovnávací přehled znázorňující pokrok, jehož bylo při provádění dosaženo, a společné ukazatele, které mají být použity, jakož i metodiku vykazování sociálních výdajů, včetně výdajů na děti a mládež. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(67)

Komise by měla předložit Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o provádění tohoto nástroje. Tato zpráva by měla obsahovat informace o pokroku, jehož členské státy v rámci schválených plánů pro oživení a odolnost dosáhly. Měla by rovněž obsahovat informace o provádění milníků a cílů, platbách a pozastaveních plateb, jakož i o příspěvku tohoto nástroje k plnění klimatických a digitálních cílů a o společných ukazatelích a výdajích financovaných v rámci šesti pilířů.

(68)

Mělo by být provedeno nezávislé hodnocení zaměřené na dosahování cílů tohoto nástroje, efektivnosti využívání jejích zdrojů a její přidané hodnoty. Je-li to vhodné, měl by se k hodnocení připojit návrh změn tohoto nařízení. Dlouhodobý účinek tohoto nástroje by pak měl být přezkoumán při nezávislém závěrečném hodnocení.

(69)

Posouzení plánů pro oživení a odolnost, které mají provádět členské státy, a odpovídající finanční podporu by měla přijmout Rada na návrh Komise prostřednictvím prováděcího rozhodnutí. Za tímto účelem a za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Radě svěřeny prováděcí pravomoci. Prováděcí pravomoci týkající se vyplácení finanční podpory po splnění příslušných milníků a cílů by měly být svěřeny Komisi, která by je měla vykonávat v souladu s přezkumným postupem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (17). S ohledem na to, že může být zapotřebí urychlené vyplacení finanční podpory v rámci tohoto nástroje v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) č. 182/2011, měl by předseda výboru ve smyslu uvedeného nařízení u kteréhokoli návrhu prováděcího aktu zvážit možnost zkrácení lhůty pro svolání výboru a lhůty pro vydání stanoviska výboru.

(70)

Po přijetí prováděcího rozhodnutí by mělo být možné, aby se dotčený členský stát a Komise dohodly na určitých provozních ujednáních technické povahy, které stanoví podrobné aspekty provádění, pokud jde o harmonogramy, ukazatele pro milníky a cíle a přístup k podkladovým údajům. K zajištění toho, aby byla tato provozní ujednání neustále relevantní, pokud jde o stávající okolnosti při provádění plánu pro oživení a odolnost, by mělo být možné měnit prvky těchto provozních ujednání vzájemnou dohodou.

(71)

Na toto nařízení se se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou podle článku 322 Smlouvy o fungování EU. Uvedená pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění rozpočtu a dále stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá podle článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(72)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (18), nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (19), (Euratom, ES) č. 2185/96 (20) a (EU) 2017/1939 (21) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nestrovnalostí včetně podvodů, korupce a střetu zájmů a případného ukládání správních sankcí. Zejména má OLAF v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci, střetu zájmů nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat korupci, střet zájmů a jiné trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (22). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(73)

Komise by měla mít možnost provádět komunikační činnosti s cílem zajistit viditelnost financování z prostředků Unie a v příslušných případech zajistit, aby podpora v rámci tohoto nástroje byla uznána a bylo o ní informováno prostřednictvím prohlášení o financování.

(74)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(75)

Aby bylo možné začít opatření stanovená v tomto nařízení co nejrychleji uplatňovat, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,