(EU) 2021/1279Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/1279 ze dne 28. července 2021 o prodloužení posíleného dohledu nad Řeckem (oznámeno pod číslem C(2021) 5605) (Pouze řecké znění je závazné)

(1)

Po ukončení finanční pomoci z Evropského mechanismu stability dne 20. srpna 2018 byl prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2018/1192 (2) na dobu šesti měsíců od 21. srpna 2018 aktivován posílený dohled nad Řeckem. Posílený dohled byl následně pětkrát prodloužen (3), vždy na dobu dalších šesti měsíců, naposledy od 21. února 2021.

(2)

Od roku 2010 obdrželo Řecko finanční pomoc ve značné výši, v důsledku čehož dosáhly nesplacené závazky Řecka vůči členským státům eurozóny, Evropskému nástroji finanční stability a Evropskému mechanismu stability celkem 242 152 milionů EUR. Řecko obdrželo od svých evropských partnerů finanční podporu za zvýhodněných podmínek a v roce 2012 a následně pak znovu v rámci Evropského mechanismu stability v roce 2017 byla přijata zvláštní opatření pro větší udržitelnost dluhu. Dne 22. června 2018 se Euroskupina na politické úrovni dohodla na zavedení dalších opatření s cílem zajistit udržitelnost dluhu. Některá z těchto opatření, včetně převodu odpovídajících částek výnosu z řeckých státních dluhopisů, které drží centrální banky eurozóny v rámci dohody o čistých finančních aktivech a programu pro trhy s cennými papíry, lze dvakrát ročně odsouhlasit v Euroskupině na základě pozitivních zpráv v rámci posíleného dohledu nad tím, jak Řecko dodržuje své politické závazky po ukončení programu. V dubnu 2019, prosinci 2019, červnu 2020, listopadu 2020 a červnu 2021 bylo po dohodě Euroskupiny provedeno uvolnění prvních pěti tranší politicky podmíněných dluhových opatření.

(3)

Řecko se v Euroskupině zavázalo k tomu, že bude pokračovat ve všech hlavních reformách přijatých v rámci makroekonomického ozdravného programu Evropského mechanismu stability (dále jen „program“) a dokončí je a že zajistí plnění cílů důležitých reforem, jež byly přijaty v rámci uvedeného programu i programů předcházejících. Řecko se též zavázalo k provádění konkrétních opatření v oblasti fiskálních a fiskálně-strukturálních politik, sociálního zabezpečení, finanční stability, trhu práce a výrobkového trhu, privatizace a veřejné správy. Tato konkrétní opatření, jež jsou uvedena v příloze prohlášení Euroskupiny ze dne 22. června 2018, přispějí k řešení nadměrné makroekonomické nerovnováhy Řecka a příčin nebo potenciálních příčin hospodářských obtíží.

(4)

Dne 2. června 2021 zveřejnila Komise hloubkový přezkum pro Řecko na rok 2021 (4). Komise dospěla k závěru, že Řecko se nadále potýká s nadměrnou makroekonomickou nerovnováhou. Tato nerovnováha souvisí s vysokým veřejným dluhem, vysokým podílem úvěrů v selhání a nedokončeným obnovením vnější rovnováhy v souvislosti se stále vysokou – byť klesající – mírou nezaměstnanosti a nízkým potenciálním růstem. Analýza ukazuje, že tato zranitelná místa přetrvávají. Je třeba poznamenat, že kontext hodnocení zranitelných míst v letošním hloubkovém přezkumu Řecka se výrazně liší od loňského roku. Také vývoj pandemie COVID-19, síla oživení a možné strukturální důsledky krize jsou stále zatíženy vysokou mírou nejistoty, což vyžaduje opatrnost při hodnocení. Obecně se politická opatření v uplynulém roce zaměřila na zmírnění dopadu šoku způsobeného pandemií COVID-19 a na usnadnění oživení. Zvýšilo se tím zadlužení, ale ve střednědobém horizontu by to mělo podpořit korekci. Vládní dluh se v roce 2020 výrazně zvýšil a očekává se, že začne klesat až od roku 2022. Veřejný dluh je většinou v držení věřitelů z veřejného sektoru a je financován s nízkými sazbami s dlouhou splatností, což společně s velkou hotovostní rezervou chrání Řecko před krátkodobými výkyvy. Schodek běžného účtu se v poslední době zvýšil a předpokládá se, že zůstane vysoký, z velké části kvůli dopadu krize COVID-19 na rozsáhlé odvětví cestovního ruchu. Stále vysoký podíl úvěrů v selhání v bankovním sektoru má výrazně klesající tendenci, především díky prodeji úvěrů podpořených programem na ochranu aktiv „Hercules“. Existuje však riziko, že se po ukončení opatření na ochranu vypůjčovatelů před šokem z krize COVID-19 začnou opět hromadit nové úvěry v selhání. Současně přetrvává a roste provázanost mezi státem a bankami a výhled u ziskovosti bank je stále slabý. Snahy o posílení vyhlídek růstu se potýkají s problémy v důsledku vyčerpaných zdrojů kapitálu, stárnoucího obyvatelstva a odlivu kvalifikovaných pracovních sil. Výhledově přinese řecký plán pro oživení a odolnost příležitost k řešení nerovnováhy, potřeb investic a reforem.

(5)

Od propuknutí pandemie přijala EU a její členské státy bezprecedentní opatření na ochranu životů a zdrojů obživy. Řecko reagovalo na pandemii COVID-19 tak, že v rámci koordinovaného přístupu Unie pokračovalo v přijímání rozpočtových opatření ke zvýšení kapacity svého systému zdravotní péče a rozšířilo soubor fiskálních opatření a opatření k zajištění likvidity na pomoc těm osobám a podnikům, které byly obzvlášť zasaženy. EU podpořila jednotlivé státy v jejich úsilí zdravotní krizi řešit a zmírnit tvrdý dopad na hospodářství. Uvolnila svůj rozpočet na boj proti viru, aktivovala obecnou únikovou doložku v rámci Paktu o stabilitě a růstu, plně využila flexibility pravidel státní podpory a vytvořila nové nástroje podpory včetně investičních iniciativ pro reakci na koronavirus (CRII a CRII+) a nástroje SURE (nový nástroj pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci). V rámci nástroje SURE obdrželo Řecko 5,2 miliardy EUR. Se schváleným financováním projektů ve výši 1,8 miliardy EUR Řecko rovněž využívá výhod speciálního celoevropského záručního fondu Evropské investiční banky, který mobilizuje podporu pro podniky v celé EU. Tato opatření jsou doplněna dalšími opatřeními přijatými Evropskou centrální bankou, Evropským mechanismem stability a Evropskou investiční bankou.

(6)

Komise zveřejnila své desáté posouzení v rámci posíleného dohledu nad Řeckem (5) dne 2. června 2021. Dospěla k závěru, že Řecko přijalo nezbytná opatření ke splnění svých konkrétních splatných závazků, a to navzdory náročným okolnostem způsobeným pandemií. Orgány provedly řadu zásadních reforem, mimo jiné v oblastech, které budou klíčové pro zvládnutí dlouhodobých důsledků současné hospodářské krize a posílení schopnosti veřejné správy úspěšně provádět plán pro oživení a odolnost.

(7)

EU zřídila dne 23. prosince 2020 nástroj na podporu oživení, který poskytuje 750 miliard EUR na řešení nepříznivých hospodářských důsledků krize COVID-19 a na podporu oživení. Nástroj má být prováděn zejména prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost ve výši 672,5 miliardy EUR. Evropský semestr pro koordinaci politik na období 2020–2021 byl dočasně upraven tak, aby umožnil spuštění Nástroje pro oživení a odolnost. Prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost má Řecko v letech 2021–2026 nárok na získání grantů ve výši až 17,8 miliardy EUR a půjček ve výši až 12,7 miliardy EUR.

(8)

Řecko představilo svůj plán pro oživení a odolnost (dále jen „plán“) dne 27. dubna 2021. Podle článku 19 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost Komise posoudila (6) relevanci, účinnost, účelnost a soudržnost plánu pro oživení a odolnost. Na základě návrhu (7) předloženého Komisí dne 17. června 2021 schválila Rada dne 13. července 2021 (8) kladné posouzení plánu. Rada zejména usoudila, že plán přispívá k účinnému řešení významné podskupiny hospodářských a sociálních výzev uvedených v doporučeních pro jednotlivé země, včetně jejich fiskálních aspektů, a doporučeních vydaných v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze. Reformy obsažené v řeckém plánu pro oživení a odolnost navazují na velmi rozsáhlé reformní úsilí vynaložené v rámci ekonomických ozdravných programů a doplňují reformy sledované v rámci posíleného dohledu.

(9)

Na základě hloubkového přezkumu, který Komise provedla v roce 2021, a jejího posouzení přezkoumala Rada program stability z roku 2021. S ohledem na míru nejistoty, která je v současné době stále mimořádně vysoká, zůstaly pokyny v oblasti fiskální politiky převážně kvalitativní. Doporučila (9) Řecku, aby k financování dodatečných investic na podporu oživení využilo Nástroje pro oživení a odolnost a zároveň v roce 2022 provádělo obezřetnou fiskální politiku a zachovalo investice financované z národních zdrojů. Pokud to hospodářské podmínky dovolí, mělo by Řecko pokračovat ve fiskální politice zaměřené na dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic a zajištění fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu. Současně by měly být posíleny investice, aby se zvýšil růstový potenciál. Rada rovněž vyzvala orgány, aby věnovaly zvláštní pozornost složení veřejných financí.

(10)

Od počátku pandemie udržovalo Řecko svou přítomnost na dluhopisových trzích a pokračovalo v realizaci svého plánu financování, který byl plně proveden v roce 2020. Za zmínku stojí, že v březnu 2021 bylo získáno 2,5 miliardy EUR z emise 30letého státního dluhopisu, což byl první 30letý řecký státní dluhopis vydaný od roku 2007. Řecko také v březnu 2021 předčasně splatilo část úvěrů Mezinárodnímu měnovému fondu, což pomáhá snižovat měnové riziko a přispívá ke zvýšení důvěry finančních trhů. Rating řeckého státního dluhu se v roce 2021 navzdory pandemii nadále zlepšoval a přibližoval se k úrovni investičního stupně. Současné příznivé podmínky financování jsou podpořeny opatřeními v oblasti likvidity dohodnutými na evropské úrovni, včetně nouzového pandemického programu Evropské centrální banky pro nákupy aktiv. Na základě analýzy udržitelnosti dluhu předložené v 10. zprávě o posíleném dohledu se očekává, že hrubé potřeby financování vládních institucí zůstanou v krátkodobém horizontu zvýšené zejména v důsledku vysokého primárního schodku předpokládaného na rok 2021 a realizace úvěrového nástroje představeného v plánu pro oživení a odolnost v letech 2021–2022, ačkoli druhá jmenovaná potřeba dodatečného financování je pokryta předpokládaným vyplacením úvěru z Nástroje pro oživení a odolnost. V následujících letech se očekává, že finanční potřeby budou mírné a do roku 2030 zůstanou pod hranicí 15 % HDP.

(11)

Řecký bankovní sektor je od ukončení programu Evropského mechanismu stability stabilnější a odolnější vůči otřesům, nicméně nadále přetrvávají stará rizika a významné základní slabiny, které budou negativním dopadem koronavirové nákazy ještě prohloubeny. Banky si udržují přiměřenou likviditu s využitím podmínek expanzivní měnové politiky. Stále vysoký podíl úvěrů v selhání v bankovním sektoru má výrazně klesající tendenci a v prosinci 2020 poklesl na 30,1 % ze 40,6 % v prosinci 2019 (10), a to především v důsledku prodeje úvěrů podpořených programem na ochranu aktiv „Hercules“, který byl nedávno prodloužen. Rizika nepříznivého vývoje však přetrvávají a mohla by se naplnit po zrušení programů státní podpory. Schopnost domácností a nefinančních podniků splácet dluh zůstává nízká, zatímco nedostatečně rozvinutý kapitálový trh omezuje přístup firem k jinému než dluhovému financování. Přesto první známky platební morálky po skončení moratoria naznačují, že nepříznivý dopad na kvalitu aktiv může být zhruba v souladu s původním očekáváním bank nebo na spodní hranici současných projekcí Řecké centrální banky (Bank of Greece). Kapitálová pozice bankovního systému jako celku je v zásadě přiměřená, ale ziskovost zůstává nízká, zatímco provázanost mezi státem a bankami se během pandemické krize posílila. Orgány rovněž pokračují v zásadních reformách finančního sektoru, zejména formou nového insolvenčního zákona, který vstoupil v platnost v červnu 2021. Narušení soudních řízení v souvislosti s pandemií však nadále zatěžuje proces vymáhání pohledávek a provádění dalších reforem ve finančním sektoru, jejichž cílem je zlepšit stávající nástroje pro řešení úvěrů v selhání, ale procesy se postupně znovu rozbíhají. Dopad těchto reforem bude záviset na včasnosti a účinnosti jejich provádění.

(12)

Orgány i nadále dosahují pokroku v oblasti strukturálních reforem, které jsou důležité pro řešení hlavních příčin hospodářských potíží Řecka (11) a zlepšují růstový potenciál, což by následně přispělo ke snížení vysoké míry zadlužení. Kromě výše zmíněné reformy právních předpisů v oblasti insolvence vláda pokračovala v práci na modernizaci pracovněprávních předpisů, odborného vzdělávání a přípravy a vysokoškolského vzdělávání. Dále důsledně postupovala s reformou udělování investičních licencí a s reformou veřejné správy, posílila kapacitu daňové správy, reformovala trh s elektřinou a pokročila v řadě stěžejních privatizačních projektů a v reformě správy a řízení státních podniků. Nicméně stále existuje značný prostor pro další pokrok v institucionálních a strukturálních reformách, včetně regulačního, správního a soudního rámce. Očekává se, že klíčovou příležitostí v tomto ohledu bude provádění reforem a investic v rámci řeckého plánu pro oživení a odolnost.

(13)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že podmínky, které odůvodňují zavedení posíleného dohledu podle článku 2 nařízení (EU) č. 472/2013, nadále trvají. Řecko především stále čelí rizikům týkajícím se finanční stability, přičemž tato rizika by mohla mít – pokud by se naplnila – nepříznivé vedlejší účinky i na jiné členské státy eurozóny. Tyto případné vedlejší účinky by se mohly projevit nepřímo tím, že by ovlivnily důvěru investorů, a v důsledku toho i náklady bank a států na refinancování v dalších členských státech eurozóny.

(14)

Ve střednědobém horizontu proto Řecko musí nadále přijímat opatření, která budou řešit příčiny či potenciální příčiny obtíží, a provádět strukturální reformy na podporu silného a udržitelného hospodářského oživení. Mezi tyto faktory patří závažný a dlouhotrvající pokles během krize; objem řeckého dluhového břemene; zranitelnost jeho finančního sektoru; přetrvávající poměrně silné propojení finančního sektoru a řeckých veřejných financí, a to i z důvodu státního vlastnictví; riziko přenosu silných tlaků z kterékoli z uvedených odvětví do jiných členských států, jakož i riziko expozice členských států eurozóny vůči řeckému státu.

(15)

Aby bylo možné řešit zbytková rizika a sledovat plnění souvisejících závazků, zdá se být nezbytné i vhodné prodloužit posílený dohled nad Řeckem podle čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) č. 472/2013.

(16)

Řecku byla dopisem odeslaným dne 10. června 2021 poskytnuta příležitost vyjádřit své stanovisko k posouzení Komise. Řecko ve své odpovědi ze dne 17. června 2021 uvedlo, že do značné míry souhlasí s posouzením Komise, pokud jde o hospodářské problémy, jimž čelí, což představuje základ pro prodloužení posíleného dohledu.

(17)

Řecko bude i nadále využívat technickou podporu poskytovanou v rámci nového Nástroje pro technickou podporu, který bude zejména podporovat členské státy při přípravě a provádění jejich plánů na podporu oživení a odolnosti.

(18)

Při provádění posíleného dohledu hodlá Komise v rámci systému včasného varování úzce spolupracovat s Evropským mechanismem stability,