(EU) 2020/1530Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1530 ze dne 21. října 2020, kterým se mění směrnice (EU) 2016/798, pokud jde o uplatňování pravidel bezpečnosti a interoperability železnic na pevné spojení v Lamanšském průlivu
Publikováno: | Úř. věst. L 352, 22.10.2020, s. 1-3 | Druh předpisu: | Nařízení |
Přijato: | 21. října 2020 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
Platnost od: | 23. října 2020 | Nabývá účinnosti: | 23. října 2020 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
22.10.2020 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 352/1 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2020/1530
ze dne 21. října 2020,
kterým se mění směrnice (EU) 2016/798, pokud jde o uplatňování pravidel bezpečnosti a interoperability železnic na pevné spojení v Lamanšském průlivu
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 91 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),
po konzultaci s Výborem regionů,
v souladu s řádným legislativním postupem (2),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 (3) vyžaduje, aby každý členský stát zřídil vnitrostátní bezpečnostní orgán, který má být pověřen konkrétními úkoly v oblasti bezpečnosti železnic. V souladu s uvedenou směrnicí může být vnitrostátní bezpečnostní orgán orgánem jednostranně zřízeným dotčeným členským státem nebo případně orgánem pověřeným těmito úkoly několika členskými státy s cílem zajistit jednotný bezpečnostní režim. |
(2) |
Smlouva mezi Francií a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska o výstavbě a provozu pevného spojení v Lamanšském průlivu soukromými koncesionáři, podepsaná v Canterbury dne 12. února 1986 (dále jen „smlouva z Canterbury“), zřídila mezivládní komisi pro dohled nad veškerými záležitostmi týkajícími se výstavby a provozu pevného spojení v Lamanšském průlivu (dále jen „mezivládní komise“). |
(3) |
Do konce přechodného období stanoveného Dohodou o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (4) (dále jen „přechodné období“) je mezivládní komise vnitrostátním bezpečnostním orgánem ve smyslu směrnice (EU) 2016/798, který je příslušný pro pevné spojení v Lamanšském průlivu. |
(4) |
Okamžikem uplynutí přechodného období se mezivládní komise stává orgánem zřízeným na základě mezinárodní dohody mezi členským státem, totiž Francií, a třetí zemí, totiž Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (dále jen „Spojené království“). Nebude-li v mezinárodní dohodě závazné pro Spojené království stanoveno jinak, nepůjde již o vnitrostátní bezpečnostní orgán podle práva Unie a na část pevného spojení v Lamanšském průlivu spadající do pravomoci Spojeného království se již právo Unie nebude vztahovat. |
(5) |
S cílem zajištění bezpečného a efektivního provozu pevného spojení v Lamanšském průlivu je vhodné zachovat mezivládní komisi jakožto jediný bezpečnostní orgán odpovědný za celou tuto infrastrukturu. |
(6) |
Za tímto účelem rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1531 (5) zmocňuje Francii, aby za určitých podmínek vyjednala, podepsala a uzavřela mezinárodní dohodu, kterou se doplní smlouva z Canterbury, podle níž mezivládní komise zůstane jediným bezpečnostním orgánem příslušným pro uplatňování práva Unie na pevné spojení v Lamanšském průlivu. |
(7) |
V tomto smyslu by měla být zavedena konkrétní pravidla týkající se zvláštních bezpečnostních orgánů, stejně jako povinností dotčeného členského státu přijmout veškerá nezbytná opatření s cílem zajistit, aby bylo právo Unie neustále uplatňováno zvláštním bezpečnostním orgánem, nebo nestane-li se tak, jeho vnitrostátním bezpečnostním orgánem. |
(8) |
Urovnávání sporů mezi dotčeným členským státem a třetí zemí v oblasti bezpečnosti železnic může vyvolat otázky výkladu práva Unie. Proto by měl mít Soudní dvůr Evropské unie pravomoc rozhodovat o předběžných otázkách v těchto věcech. |
(9) |
Směrnice (EU) 2016/798 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna. |
(10) |
Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zajistit po skončení přechodného období bezpečný a efektivní provoz pevného spojení v Lamanšském průlivu, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. |
(11) |
Toto nařízení by mělo vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změny směrnice (EU) 2016/798
Směrnice (EU) 2016/798 se mění takto:
1) |
V článku 3 se bod 7 nahrazuje tímto:
|
2) |
V článku 16 se doplňují nové odstavce, které znějí:
|
Článek 2
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 21. října 2020.
Za Evropský parlament
předseda
D. M. SASSOLI
Za Radu
předseda
M. ROTH
(1) Stanovisko ze dne 16. září 2020 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 8. října 2020 (dosud nezveřejněný v Úř. věst.) a rozhodnutí Rady ze dne 14. října 2020.
(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 ze dne 11. května 2016 o bezpečnosti železnic (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 102).
(4) Úř. věst. L 29, 31.1.2020, s. 7.
(5) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1531 ze dne 21. října 2020, jímž se Francie zmocňuje sjednat, podepsat a uzavřít mezinárodní dohodu, kterou se doplňuje smlouva mezi Francií a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska o výstavbě a provozu pevného spojení v Lamanšském průlivu soukromými koncesionáři (viz strana 4 v tomto čísle Úředního věstníku).