(EU) 2020/1210Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1210 ze dne 19. srpna 2020, kterým se opětovně ukládá antidumpingové clo na dovoz příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny a z litiny s kuličkovým grafitem se závitem pocházejícího z Čínské lidové republiky a vyráběného společností Jinan Meide Castings Co., Ltd v návaznosti na rozsudek Tribunálu ve věci T-650/17

(1)

Dne 13. května 2013 přijala Rada prováděcí nařízení (EU) č. 430/2013 (2) o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny se závitem pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“) a Thajska, o konečném výběru prozatímního cla uloženého z tohoto dovozu a o ukončení řízení s ohledem na Indonésii (dále jen „původní šetření“).

(2)

Dne 12. června 2013 jeden spolupracující čínský vyvážející výrobce, společnost Jinan Meide Castings Co., Ltd (dále jen „Jinan Meide“ nebo „žalobce“), podal u Tribunálu Evropské unie (dále jen „Tribunál“) návrh, v němž se domáhá zrušení prováděcího nařízení (EU) č. 430/2013, pokud jde o jeho použití na žalobce.

(3)

Tribunál dne 30. června 2016 ve svém rozsudku (3) (dále jen „první rozsudek“) dospěl k závěru, že práva společnosti Jinan Meide na obhajobu byla porušena zamítnutím její žádosti o poskytnutí výpočtů běžné hodnoty, v nichž se používají důvěrné údaje výrobce ve srovnatelné zemi. Proto Tribunál zrušil prováděcí nařízení (EU) č. 430/2013, pokud jde o uložení antidumpingového cla na dovoz příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny se závitem, které vyrábí společnost Jinan Meide.

(4)

V návaznosti na tento první rozsudek Komise zveřejnila oznámení (4) týkající se částečného opětovného zahájení antidumpingového šetření týkajícího se dovozu příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny se závitem pocházejícího z ČLR. Opětovné zahájení šetření bylo ve svém rozsahu omezeno na provedení rozsudku Tribunálu, pokud jde o společnost Jinan Meide.

(5)

Dne 26. června 2017 přijala Komise prováděcí nařízení (EU) 2017/1146 (5), kterým se opětovně ukládá antidumpingové clo na dovoz příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny se závitem pocházejícího z ČLR a vyráběného společností Jinan Meide Castings Co., Ltd (dále jen „napadené nařízení“).

(6)

Společnost Jinan Meide Castings Co., Ltd (dále jen „Jinan Meide“) napadla sporné nařízení před Tribunálem. Dne 20. září 2019 vydal Tribunál rozsudek ve věci T-650/17 (6) týkající se napadeného nařízení (dále jen „druhý rozsudek“).

(7)

Tribunál shledal, že Komise nejednala v souladu s ustanoveními čl. 2 odst. 10 písm. a) nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 (7) o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství, (dále jen „základní nařízení“) tím, že určila tržní hodnotu fyzických rozdílů mezi obdobnými typy výrobků na základě vývozní ceny neodpovídajících typů výrobků, což byla cena zaplacená v Evropské unii za toto zboží prvním nezávislým zákazníkem.

(8)

Podle Tribunálu skutečnost, že vývozní cena neodpovídajících typů výrobků představuje cenu zaplacenou prvním nezávislým zákazníkem v Evropské unii, nelze považovat za rozumný odhad tržní hodnoty. S ohledem na účel čl. 2 odst. 7 písm. a) a odst. 10 základního nařízení tento pojem totiž neznamená pouze to, že dotčená cena je placena nezávislým zákazníkem v rámci transakce bez osobních vlivů, navíc musí být také možné se ujistit o tom, že tato cena je obvyklým výsledkem působení tržních sil. Podle Tribunálu však tomu tak nemůže být, pokud je pravděpodobné, že cena je ovlivněna dumpingem.

(9)

Podle názoru Tribunálu použila Komise nepřiměřenou metodu ke zohlednění rozdílů ve fyzických vlastnostech mezi typy výrobků vyráběnými ve srovnatelné zemi (Indii) a typy výrobků vyváženými z ČLR. Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici údaje týkající se domácí výroby ve srovnatelné zemi, použila Komise rozdíl v cenách pro prodej na vývoz různých typů výrobků z ČLR. Tribunál dospěl k závěru, že ceny, které jsou pravděpodobně ovlivněny dumpingem a pochází ze země bez tržního hospodářství, nemohou být základem pro rozumný odhad tržní hodnoty rozdílů ve fyzických vlastnostech, jelikož tyto ceny možná nejsou výsledkem působení obvyklých tržních sil.

(10)

Ačkoli Tribunál neupřesnil, jaká metoda by bývala měla být použita, aby zohlednila rozdíly ve fyzických vlastnostech mezi podobnými typy výrobků, uvedl, že cena skutečně zaplacená nebo splatná v Evropské unii za obdobný výrobek, dle potřeby řádně upravená, aby zahrnovala přiměřené ziskové rozpětí, může za určitých podmínek sloužit jako přiměřený základ pro stanovení běžné hodnoty (8).

(11)

S ohledem na výše uvedené úvahy Tribunál napadené nařízení zrušil.

(12)

Podle článku 266 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) jsou orgány Unie povinny přijmout opatření vyplývající z rozsudku Tribunálu. V případě zrušení aktu přijatého orgány Unie v rámci správního řízení, jako je v tomto případě antidumpingové šetření, spočívá zajištění souladu s rozsudkem Tribunálu v nahrazení zrušeného aktu novým aktem, ve kterém je odstraněna protiprávnost zjištěná Tribunálem (9).

(13)

Podle judikatury Soudního dvora lze v postupu nahrazení zrušeného aktu pokračovat od okamžiku, kdy nastala protiprávnost (10). To zejména znamená, že za situace, kdy je akt, kterým je správní řízení ukončeno, zrušen, nemá fakt, že akt byl zrušen, nutně vliv na přípravné úkony, jako je zahájení antidumpingového řízení. Například když je zrušeno nařízení, které ukládá konečná antidumpingová opatření, zůstává řízení nadále otevřené, protože s výjimkou případů, kdy k protiprávnosti došlo v zahajovací fázi řízení, byl z právního řádu Unie odstraněn pouze akt, jímž se řízení uzavírá (11). Obnovení správního řízení s opětovným uložením antidumpingových cel na dovoz, který se uskutečnil během období uplatňování zrušeného nařízení, nelze chápat tak, že je v rozporu s pravidlem zákazu zpětné účinnosti (12).

(14)

V této věci Tribunál napadené nařízení zrušil z toho důvodu, že Komise použila nepřiměřenou metodu k zohlednění rozdílů ve fyzických vlastnostech mezi typy výrobků vyráběnými ve srovnatelné zemi a typy výrobků vyváženými z ČLR. Podle Tribunálu nelze vyloučit, že chyba měla významný dopad na výši dumpingového rozpětí společnosti Jinan Meide.

(15)

Zjištění v rámci napadeného nařízení, která byla napadena, však byla Tribunálem zamítnuta, a nevedla proto ke zrušení napadeného nařízení, zůstávají plně v platnosti a jsou tímto začleněna a potvrzena (13).

(16)

Po druhém rozsudku Tribunálu se Komise rozhodla prostřednictvím oznámení (14) (dále jen „oznámení o opětovném zahájení šetření“) opětovně zahájit antidumpingové šetření týkající se dovozu příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny a litiny s kuličkovým grafitem se závitem pocházejících z ČLR vyrobených společností Jinan Meide Castings Co., Ltd, který vedl k přijetí napadeného nařízení, a pokračovat v šetření od bodu, kde k nesrovnalosti došlo. Opětovné zahájení šetření bylo ve svém rozsahu omezeno na provedení druhého rozsudku Tribunálu.

(17)

Komise následně dne 29. listopadu 2019 rozhodla o zavedení celní evidence (15) dovozu příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny a z litiny s kuličkovým grafitem se závitem pocházejícího z ČLR a vyráběného společností Jinan Meide Castings Co., Ltd (dále jen „nařízení o celní evidenci“) a požádala vnitrostátní celní orgány, aby předtím, než rozhodnou o jakýchkoli žádostech o vrácení a prominutí antidumpingových cel, pokud jde o dovoz společnosti Jinan Meide, počkaly na vyhlášení příslušného prováděcího nařízení Komise, kterým se opětovně ukládají cla.

(18)

Komise o opětovném zahájení šetření informovala zúčastněné strany a vyzvala je, aby se vyjádřily.

(19)

Komise obdržela připomínky od žadatelů v původním šetření, čtyř dovozců, kteří nejsou ve spojení, a od společnosti Jinan Meide.

(20)

Jeden ze dvou původních žadatelů vyjádřil svou podporu pro opětovné zahájení šetření a pro celní evidenci dovozu společnosti Jinan Meide.

(21)

Přihlásili se čtyři dovozci, kteří nejsou ve spojení. Všichni dovozci vyjádřili zklamání, že Komise v návaznosti na druhý rozsudek, kterým se ruší antidumpingová cla, opětovně zahájí původní šetření. Vyjádřili se také k údajné protiprávnosti celní evidence dovozu a k případnému úmyslu Komise opět uložit cla zpětně. Vyjádřili rovněž své zklamání nad požadavkem adresovaným celním orgánům, aby pozdržely vrácení dříve vybraného cla. Podle jejich názoru by na výrobky od společnosti Jinan Meide nemělo být uloženo žádné antidumpingové clo. Jeden ze čtyř dovozců požádal o společné slyšení se společností Jinan Meide, na kterém obě strany společně předložily své připomínky.

(22)

Jeden dovozce vyjádřil nesouhlas s rozhodnutím Komise nařídit celní evidenci dovozu na základě řady prvků. Zaprvé argumentoval, že pro celní evidenci neexistují dostatečné důvody a že je nepřiměřená. Konkrétně tvrdil, že důvody pro celní evidenci dovozu uvedené Komisí neodpovídají okolnostem dané věci: v 17. bodě odůvodnění nařízení o celní evidenci Komise uvádí, že celní evidence dovozu může být použita například v těchto případech: za účelem „zajištění platby v případě uložení cla nebo v případech obcházení opatření“, zatímco v současném řízení je cílem celní evidence usnadnit výběr antidumpingových cel po opětovném zahájení šetření.

(23)

Komise v tomto ohledu připomíná, že nařízení o celní evidenci odkazuje v 17. bodě odůvodnění na seznam důvodů pro celní evidenci uvedený v čl. 14 odst. 5 základního nařízení, který není vyčerpávající, takže poskytuje Komisi prostor pro volné uvážení při rozhodování, zda je evidence dovozu v daném případě oprávněná. Kromě toho 18. bod odůvodnění nařízení o celní evidenci jednoznačně vysvětluje důvod pro celní evidenci dovozu, jímž je zajištění účinnosti opatření, „aby se na dovoz vztahovaly správné antidumpingové závazky bez zbytečného přerušení ode dne vstupu sporného antidumpingového nařízení v platnost až do případného opětovného uložení opravených cel“. V 18. bodě odůvodnění nařízení o celní evidenci se vysvětluje, že podmínky čl. 10 odst. 4 základního nařízení se na daný případ nevztahují, jelikož účelem celní evidence není zpětný výběr cla, ale spíše zajištění účinnosti opatření.

(24)

Zadruhé, podle dovozce by samotný důvod usnadnit výběr cla byl nepřiměřený, jelikož je pro dovozce příliš zatěžující.

(25)

Komise připomíná, že nařízení o celní evidenci výslovně stanoví, že sazba cla dlužného v důsledku opětovného zahájení šetření nemůže překročit částku původně uloženou částečně zrušeným nařízením, pokud jde o období mezi opětovným zahájením šetření a datem vstupu v platnost výsledků opětovného zahájení šetření. Nařízení o celní evidenci je navíc časově omezeno, aby se zajistilo, že dovozci nejsou předmětem evidence po nepřiměřenou dobu, právě proto, aby se zabránilo zbytečné zátěži. Celní evidence mimoto technicky neukládá žádnou zátěž dovozcům, ale pouze vnitrostátním orgánům, které musí zavést systém celní evidence, a proto nemůže být pro dovozce nepřiměřená.

(26)

Zatřetí dovozce tvrdil, že přerušení by v tomto případě byla nepřiměřená, neboť byla důsledkem protiprávních prvků v prováděcím nařízení, které byly zjištěny Tribunálem.

(27)

Komise připomíná, že opětovné zahájení šetření s cílem napravit chyby zjištěné Tribunálem je v souladu s judikaturou Soudního dvora, jak je blíže vysvětleno v 13. až 17. bodě odůvodnění.

(28)

Začtvrté, co se týče povinnosti vyhovět rozsudku v souladu s článkem 266 Smlouvy o fungování EU, dovozce vyjádřil pochybnosti ohledně toho, zda existuje možnost zpětného uložení cel na výrobky, na které se nevztahoval žádný příslušný právní akt v okamžiku, kdy vstoupily do volného oběhu. Dovozce dále argumentoval, že průběžné uložení cel by bylo v rozporu s pravidlem zpětné působnosti čl. 10 odst. 4 základního nařízení.

(29)

Komise připomíná ustálenou judikaturu, podle které platí, že pokud soudní orgán EU prohlásí, že nařízení o uložení cel je neplatné, je třeba mít za to, že tato cla nikdy nebyla dlužná ze zákona ve smyslu článku 236 dříve platného celního kodexu stanoveného nařízením Rady (EHS) č. 2913/92 (16) a vnitrostátní celní orgány jsou v zásadě povinny je vrátit za podmínek stanovených za tímto účelem (17). Soudní dvůr však rovněž rozhodl, že přesný rozsah prohlášení o neplatnosti soudem v rozsudku, a tudíž i povinností, které z něj vyplývají, musí být v každém konkrétním případě stanoveny s ohledem nejen na výrok uvedeného rozsudku, ale také na odůvodnění, které představuje jeho stěžejní část (18).

(30)

V dané věci Tribunál shledal, že se Komise dopustila chyby tím, že použila metodu, která neposkytla rozumný odhad tržní hodnoty rozdílů ve fyzických vlastnostech mezi neodpovídajícími typy výrobků a přímo srovnatelnými typy výrobků (19). Použití dotyčné metody nevedlo ke spravedlivému srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozními cenami. Mimoto tato metoda neprokázala, že úprava běžné hodnoty neodpovídajících typů výrobků, kterou tímto způsobem provedla, odpovídá rozumnému určení této běžné hodnoty, tj. určení založenému na hodnotách a parametrech, které lze považovat za obvyklý výsledek působení tržních sil. Bylo tedy shledáno, že použití chybné metody není v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. a) ani s čl. 2 odst. 10 od počátku a písm. a) základního nařízení.

(31)

Kromě toho Soudní dvůr opakovaně rozhodl, že čl. 10 odst. 1 základního nařízení nebrání opětovnému uložení antidumpingových cel na dovoz, který se uskutečnil během období uplatňování nařízení prohlášených za neplatná. Proto, jak je vysvětleno ve 14. až 17. bodě odůvodnění nařízení o celní evidenci, nelze mít za to, že je obnovení správního řízení a případné opětovné uložení cel v rozporu s pravidlem zákazu zpětné účinnosti.

(32)

Zapáté dovozce tvrdil, že kroky Komise v tomto případě ohrozily právní jistotu dovozců, neboť nemohli předvídat, zda jejich dovoz bude či nebude podléhat antidumpingovým clům.

(33)

Komise dodržela zásadu právní jistoty ve vztahu k dovozcům zveřejněním podrobného nařízení o celní evidenci. Komise vyhověla tím, že opětovně zahájila šetření s cílem napravit chyby uvedené v rozsudcích soudu.

(34)

Zašesté dovozce předložil připomínky ohledně požadavku Komise adresovaného celním orgánům, aby pozdržely vrácení minulých cel, přičemž uvedl tyto prvky: V první řadě by povinnost vyhovět rozsudku údajně vyžadovala, aby cla byla vrácena v plné výši a aby tyto žádosti nebyly pozdrženy.

(35)

Jak je vysvětleno v oznámení o opětovném zahájení šetření a rovněž v nařízení o celní evidenci, vzhledem k tomu, že výše závazku vyplývající z opětovného zahájení šetření není jistá, požádala Komise vnitrostátní celní orgány, aby předtím, než rozhodnou o jakékoli žádosti o vrácení cla týkající se antidumpingových cel zrušených Tribunálem, pokud jde o společnost Jinan Meide, počkaly na výsledek opětovného zahájení šetření. Je ustálenou judikaturou, že rozsah a důvody prohlášení neplatnosti soudem v rozsudku by měly být určeny v každém konkrétním případě a že mohou být takové povahy, že nevyžadují plné a okamžité vrácení příslušných cel (20).

(36)

Dále, pokud jde o neexistenci zpětné účinnosti pro celně neevidovaný dovoz, dovozce tvrdil, že pokud se Komise rozhodne uplatnit na danou věc pravidlo o zpětné působnosti podle článku 10 základního nařízení, toto pravidlo by se nemohlo vztahovat na dovoz uskutečněný před 30. listopadem 2019. Podle dovozce nebyla tato cla nikdy legálně dlužná a jako taková by měla být vrácena v plné výši.

(37)

Podle judikatury Soudního dvora nelze obnovení správního řízení s opětovným uložením antidumpingových cel na dovoz, který se uskutečnil během období uplatňování zrušeného nařízení, chápat tak, že je v rozporu s pravidlem zákazu zpětné účinnosti (viz 13. a 25. bod odůvodnění).

(38)

Kromě toho, pokud jde o údajné porušení zásady právní jistoty, dovozce tvrdil, že požadavek Komise adresovaný vnitrostátním celním orgánům, aby pozdržely veškeré žádosti o vrácení zaplaceného cla v dané věci, ohrožuje zásadu právní jistoty.

(39)

Právní jistota dovozců je zajištěna nařízením o celní evidenci, které omezuje částku cel pro období mezi opětovným zahájením šetření a datem vstupu v platnost výsledků opětovného zahájení šetření na částku původně uloženou částečně zrušeným nařízením. Nařízení o celní evidenci navíc vysvětluje, že pokud by Komise po opětovném zahájení šetření zjistila, že opětovné uložení cel není odůvodněné a opatření by měla být ukončena, vrácení a/nebo úhrada cel budou probíhat od stejného data vstupu v platnost částečně zrušeného nařízení. A konečně, aby se zabránilo další zátěži a nejistotě dotčených subjektů, je celní evidence omezena na dobu devíti měsíců, po jejímž uplynutí budou cla buď vrácena v plné výši, nebo upravena podle výsledků opětovně zahájeného šetření.

(40)

A konečně dovozce uvedl, že rozsudky ve věcech C-256/16 a C-612/16 neodůvodňují uložení celní evidence nebo požadavek adresovaný vnitrostátním orgánům ohledně žádostí o vrácení zaplaceného cla, protože tyto rozsudky byly vydány v kontextu dříve platného celního kodexu zřízeného nařízením (EHS) č. 2913/92 a dříve platného základního nařízení (ES) č. 1225/2009, jež byly mezitím nahrazeny. Dovozce zejména poukazuje na to, že ve věci C-256/16 považoval Soudní dvůr Evropské unie opatření ve formě požadavku, který Komise adresovala vnitrostátním celním orgánům, aby pozdržely veškeré žádosti o vrácení zaplaceného cla, za přiměřené, a to zejména vzhledem ke skutečnosti, že „případné zpoždění může být kompenzováno platbou úroků“. Dovozce tvrdí, že příslušné ustanovení nařízení (EHS) č. 2913/92 je nyní nahrazeno čl. 116 odst. 6 celního kodexu Unie (21), jenž výslovně uvádí, že s vrácením cel není spojena povinnost uhradit úroky. Dovozce proto tvrdil, že Komise nemůže použít příslušné úvahy rozsudků ve věcech C-256/16 a C-612/16 k odůvodnění uložení celní evidence nebo pokynů vnitrostátním orgánům ohledně žádostí o vrácení zaplaceného cla.

(41)

Komise připomíná, že ačkoli čl. 116 odst. 6 celního kodexu Unie skutečně uvádí, že s vrácením cel není spojena povinnost uhradit úroky, článek 109 nařízení Evropského parlamentu a Rady 2018/1046 (22) stanoví vyrovnávací úroky v případě vrácení na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie. Jelikož by v dané věci jakékoli vrácení cel bylo předmětem rozhodnutí na základě rozsudku Soudního dvora, podléhalo by úrokové sazbě rovné „sazbě, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněné v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platné první kalendářní den každého měsíce“. Argument o neexistenci úrokové sazby v případě vrácení cel se proto zamítá.

(42)

Společnost Jinan Meide tvrdila, že Komise nemohla od vnitrostátních celních orgánů požadovat, aby neprováděly vracení a/nebo prominutí cel vybraných na základě napadeného nařízení. Situace v tomto případě se údajně liší od situace v rozsudku Deichmann (23). Podle společnosti Jinan Meide bylo napadené nařízení zrušeno v plném rozsahu, což znamená, že bylo odstraněno z právního řádu Unie se zpětnou účinností, zatímco v rozsudku Deichmann byla opatření prohlášena za neplatná v rámci žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce. Navíc v rozsudku Deichmann Soudní dvůr shledal, že neexistovaly žádné faktory, kterými by „mohla být dotčena platnost konečného nařízení“, zatímco v dané věci nebyly učiněny žádné takové závěry.

(43)

Jak je vysvětleno v 13. bodě odůvodnění, Komise může v souladu s ustálenou judikaturou (24) pokračovat v řízení od okamžiku, kdy nastala protiprávnost. V dané věci zahájila Komise opětovně šetření s cílem napravit chyby zjištěné Tribunálem. Rozsudek Deichmann zopakoval v bodě 78 obecný výklad čl. 10 odst. 1: „Naproti tomu znění čl. 10 odst. 1 nařízení č. 384/96 nevylučuje, aby bylo pokračováno v řízení v případě, kdy dotčená antidumpingová cla od tohoto dne pozbyla platnosti, za předpokladu, že tato cla jsou opětovně uložena během doby jejich počátečního použití […].“ Tento výklad Tribunálu je obecné povahy, a vztahuje se tedy i na danou věc.

(44)

Společnost Jinan Meide rovněž tvrdila, že Komise nemůže opětovně uložit cla se zpětnou působností, a proto tvrdila, že požadavek Komise adresovaný vnitrostátním celním orgánům, aby předtím, než rozhodnou o žádostech o vrácení dříve vybraných cel, počkaly na vyhlášení nového prováděcího nařízení, kterým se opětovně ukládají cla, byl neodůvodněný. Důvodem je, že napadené nařízení nebylo částečně zrušeno, ale zrušeno v plném rozsahu, a tudíž toto nařízení v právním řádu nikdy neexistovalo. Společnost Jinan Meide uvedla, že okolnosti ve věci Deichmann byly odlišné a Komise nemůže zakládat svá rozhodnutí v dané věci na zjištěních v rozsudku Deichmann. Společnost Jinan Meide rovněž tvrdila, že Komise narušuje soudní ochranu poskytovanou stranám dotčeným správním řízením Unie tím, že narušuje pravomoc Soudního dvora Evropské unie. Praktickým účinkem přístupu Komise by údajně bylo, že pro stranu dotčenou opatřeními na ochranu obchodu by nemělo žádný smysl podávat žalobu proti protiprávním opatřením.

(45)

Společnost Jinan Meide dále tvrdila, že celní evidence uložená Komisí spadá mimo působnost opětovného zahájení šetření, jelikož rozsudek neobsahuje žádná zjištění, která by mohla tvořit základ pro celní evidenci.

(46)

Důvody pro celní evidenci v dané věci byly vysvětleny ve 23. bodě odůvodnění. Není nutné, aby Soudní dvůr podrobně určoval každý krok antidumpingového řízení, protože Komise má prostor pro volné uvážení při rozhodování o řízení po jeho opětovném zahájení z důvodu rozsudku Soudního dvora, a to v souladu příslušnou judikaturou a s pravidly základního nařízení, včetně pravidel týkajících se celní evidence.

(47)

Společnost Jinan Meide navíc tvrdila, že v dané věci by neexistoval žádný právní základ pro celní evidenci dovozu, protože v této věci nelze použít čl. 10 odst. 2, čl. 10 odst. 4, čl. 10 odst. 5, čl. 11 odst. 4, čl. 12 odst. 5 ani čl. 13 odst. 3 základního nařízení. Společnost Jinan Meide rovněž tvrdila, že se nepoužije žádná výjimka z obecné zásady zákazu zpětné účinnosti, jelikož nelze mít za to, že se na tuto věc vztahuje některá z výjimek z této obecné zásady.

(48)

Jak je podrobně vysvětleno ve 23. bodě odůvodnění, základem pro celní evidenci je čl. 14 odst. 5 základního nařízení. Ve 23. bodě odůvodnění se dále vysvětluje, že podmínky čl. 10 odst. 4 základního antidumpingového nařízení se na danou věc nevztahují, jelikož účelem celní evidence není zpětný výběr cla, ale spíše zajištění účinnosti opatření.

(49)

Společnost Jinan Meide se rovněž domnívala, že žádný z údajů z doby šetření, jež pokrývala období od 1. ledna do 31. prosince 2011, nelze vzhledem k uplynulému času nadále považovat za důvěrný. Společnost Jinan Meide uvedla, že Tribunál posoudil a Soudní dvůr potvrdil, že doba pěti let sama o sobě stačí k tomu, aby informace přestala být kvalifikována jako obchodní tajemství nebo jiná důvěrná informace.

(50)

Článek 19 základního nařízení nestanoví žádnou lhůtu pro ochranu důvěrných informací. To je v souladu s článkem 6.5 Dohody WTO o antidumpingu, která taktéž neobsahuje žádnou lhůtu a výslovně stanoví, že informace, pro kterou bylo požádáno o důvěrné zacházení, „nebude zveřejněna bez zvláštního svolení strany, která ji poskytla“, a to bez časového omezení. Proto bylo uvedené tvrzení zamítnuto.

(51)

Připomíná se, že jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění, části napadeného nařízení, které byly napadeny, ale jejichž napadení Tribunál zamítl, zůstávají plně v platnosti.

(52)

Jak bylo stanoveno v průběhu původního šetření, neodpovídající typy výrobku představují 28 % vývozu společnosti Jinan Meide během období šetření. 55 % celkového objemu vývozu žadatele bylo považováno za přímo srovnatelné typy výrobků, ve vztahu k nimž bylo dumpingové rozpětí stanoveno výpočtem běžné hodnoty na základě domácího prodeje výrobce ze srovnatelné země uskutečněného v běžném obchodním styku nebo na základě početně zjištěné hodnoty. Zbývajících 17 % z tohoto celkového objemu bylo považováno za „kvazi odpovídající“ typy výrobků, pro které bylo dumpingové rozpětí stanoveno úpravou běžné hodnoty (25). Žadatel zpochybnil pouze metodiku týkající se neodpovídajících výrobků tvořících 28 % objemu vývozu společnosti Jinan Meide.

(53)

Podle Tribunálu stanoví čl. 2 odst. 10 písm. a) základního nařízení, že se provede úprava o rozdíly ve fyzických vlastnostech daného výrobku a že výše úpravy musí odpovídat rozumnému odhadu tržní hodnoty tohoto rozdílu (26). Na druhé straně toto ustanovení neupřesňuje, jak postupovat k dosažení takového rozumného odhadu. Tribunál dále poznamenal, že za účelem obnovení symetrie mezi běžnou hodnotou obdobného výrobku a vývozní cenou dotčeného výrobku toto ustanovení nevyžaduje, aby výše takto odhadnuté úpravy přesně odrážela takovou tržní hodnotu, ale pouze to, aby představovala rozumný odhad.

(54)

Tribunál kromě toho uvedl, že Komise má široký prostor pro uvážení jak při posuzování běžné hodnoty výrobku, tak při posuzování skutečností, které odůvodňují spravedlivost srovnání běžné hodnoty a skutečné vývozní ceny, přičemž pojmy „rozumné určení“ a „spravedlivost“, které musí Komise použít v souvislosti s těmito ustanoveními, mají vágní povahu a musí být Komisí případ od případu konkretizovány s ohledem na příslušný hospodářský kontext (27).

(55)

Podle žalobce byla sporná metoda založena na nesprávném předpokladu, že se tržní hodnota fyzických rozdílů odráží ve vývozních cenách, zatímco podle vlastních zjištění Komise tyto vývozní ceny alespoň částečně odrážely dumping. Žalobce navíc tvrdil, že tato metoda byla založena na chybném předpokladu, že ceny vývozu neodpovídajících typů výrobků odrážejí úroveň dumpingu odpovídající úrovni zjištěné u těch typů výrobků, u nichž existoval přímo srovnatelný typ výrobku (dále jen „přímo srovnatelné typy výrobků“). Tento předpoklad je podle žalobce nepřiměřený a neověřitelný (28).

(56)

Podle Tribunálu mohlo mít použití této metody významný dopad na výpočet dumpingového rozpětí určeného pro vývoz neodpovídajících typů výrobků (29).

(57)

Tribunál konstatoval, že za účelem rozumného a objektivního určení dumpingového rozpětí musí být výpočet běžné hodnoty daného typu výrobku v zásadě založen na údajích nezávislých na vývozních cenách, u nichž se právě Komise určením této běžné hodnoty snaží posoudit podhodnocení, kterému podléhají (30).

(58)

Tribunál dále uvedl, že nebylo prokázáno, že použití prvku tvořícího vývozní ceny neodpovídajících typů výrobků za účelem úpravy běžné hodnoty, se kterou jsou tyto ceny porovnány, bylo takové povahy, aby obnovilo symetrii mezi těmito cenami a běžnou hodnotou v souladu s cílem čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Zejména nic nenasvědčovalo tomu, že poměr vývozní ceny každého neodpovídajícího typu výrobku k průměrné jednotkové vývozní ceně přímo srovnatelných typů výrobku správně odrážel hodnotu fyzických rozdílů mezi posledně uvedenou kategorií typu výrobku a dotčeným neodpovídajícím typem výrobku (31).

(59)

Tribunál konstatoval, že v projednávaném případě je sporná metoda implicitně založena na domněnce, že tento cenový rozdíl odpovídá tržní hodnotě fyzických rozdílů pro všechny neodpovídající typy výrobků (32). Tato domněnka proto předpokládá, že dumpingové rozpětí, které pravděpodobně ovlivní ceny některých konkrétních neodpovídajících typů výrobků a vývozní ceny přímo srovnatelných typů výrobků, je na stejné úrovni. Jinak mohou cenové rozdíly mezi těmito dvěma kategoriemi dotčených typů výrobků přinejmenším částečně vyplývat z rozdílů v dumpingovém rozpětí, a proto je nelze s dostatečnou spolehlivostí považovat za rozdíly, jež odráží pouze rozdíly ve fyzických vlastnostech (33).

(60)

Tribunál uvedl, že za určitých podmínek může být jako přiměřený základ pro určení běžné hodnoty použita cena, za niž se prodává obdobný výrobek v Evropské unii, dle potřeby řádně upravená, aby zahrnovala přiměřené ziskové rozpětí. Za účelem spravedlivého srovnání tudíž může být vzhledem k nedostatku jiných dostupných údajů rozumný odhad tržní hodnoty fyzických rozdílů založen na rozdílu mezi cenou dotčených neodpovídajících typů výrobků a průměrnou cenou přímo srovnatelného typu výrobku jednoho nebo několika výrobců v Unii (34).

(61)

Komise přepočítala dumpingové rozpětí společnosti Jinan Meide ve vztahu ke sporným 28 % jejího vývozu za použití přístupu vymezeného Tribunálem. Pro tyto typy neodpovídajících výrobků vyvážených společností Jinan Meide do EU použila Komise jako běžnou hodnotu skutečné prodejní ceny evropského průmyslu pro stejný typ výrobků.

(62)

Komise konstatovala, že existuje malé množství čínského vývozu (4,5 %), který neodpovídal typům výrobků prodávaných ani indickým výrobcem, ani výrobním odvětvím Unie. Toto množství odpovídalo nikovým výrobkům, pro něž Komise neobdržela konkrétní informace o jejich fyzických vlastnostech. Vzhledem k neexistenci vhodnější metody proto Komise použila vážený průměr indické běžné hodnoty. Dopad na celkové dumpingové rozpětí byl velmi malý. Komise vyzvala vyvážejícího výrobce, aby se k této metodě vyjádřil. Komise vyvážejícího výrobce rovněž vyzvala, aby poskytl úplné informace o fyzických vlastnostech uvedených nikových výrobků a uvedl nejbližší odpovídající typ výrobku vyvážený do EU.

(63)

Za těchto okolností činilo přepočítané dumpingové rozpětí pro společnost Jinan Meide 75,1 %.

(64)

Dne 23. června 2020 Komise informovala všechny zúčastněné strany o uvedených zjištěních, na jejichž základě hodlala na základě skutečností shromážděných a předložených ve vztahu k původnímu šetření navrhnout opětovné uložení antidumpingového cla na dovoz příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny a z litiny s kuličkovým grafitem se závitem vyráběného společností Jinan Meide (dále jen „poskytnutí konečných informací“).

(65)

Na základě poskytnutí konečných informací společnost Jinan Meide tvrdila, že vzhledem k uplynulému času nelze žádný z údajů evropského průmyslu z doby šetření, jež pokrývala období od 1. ledna do 31. prosince 2011, nadále považovat za důvěrný. Rovněž požádala Komisi, aby u evropského průmyslu ověřila, zda se má s jeho údaji nadále zacházet jako s důvěrnými. Společnost Jinan Meide tvrdila, že nemá dostatečný přístup k základním skutečnostem a úvahám, z nichž výpočet vychází, a domnívala se, že by jí měly být zpřístupněny všechny údaje použité při výpočtu.

(66)

Na tyto připomínky již Komise odpověděla v 50. bodě odůvodnění. Kromě toho Komise v tomto případě dospěla k závěru, že výrobci v Unii řádně zdůvodnili to, že původně předložené informace by měly zůstat důvěrné. Společnost Jinan Meide v tomto ohledu požádala o intervenci úředníka pro slyšení, který rovněž potvrdil, že i přes uplynutí určitého času jsou údaje poskytnuté výrobci v Unii zařazenými do vzorku stále důvěrné.

(67)

Jeden dovozce podobně tvrdil, že v poskytnutí konečných informací uvedla Komise pouze omezené informace, z nichž dovozci nebyli schopni rekonstruovat metodu výpočtu, což omezuje jejich právo na obhajobu v této věci a odporuje požadavku na řádnou správu.

(68)

Připomeňme, že úplné zveřejnění výpočtu svého dumpingu obdržela pouze společnost Jinan Meide, neboť tento výpočet obsahuje citlivé údaje. Všem ostatním stranám byly poskytnuty obecné informace a dodatečné informace, které vysvětlují metodu použitou při výpočtu dumpingu.

(69)

Společnost Jinan Meide v reakci na informace, které jí byly poskytnuty (62. bod odůvodnění), poskytla seznam typů výrobků prodávaných na domácím trhu výrobcem ve srovnatelné zemi (Indii), které jsou nejlépe srovnatelné se všemi neodpovídajícími typy výrobků vyváženými společností Jinan Meide do Unie.

(70)

Komise připomínky společnosti Jinan Meide posoudila a dospěla k závěru, že díky informacím, které obdržela, je schopna stanovit běžnou hodnotu pro všechny typy výrobků vyvážené společností Jinan Meide do Unie na základě informací poskytnutých výrobcem ve srovnatelné zemi (Indii). Nebylo již proto nutné použít ke stanovení běžné hodnoty informace poskytnuté výrobci v Unii zařazenými do vzorku, jak je uvedeno v 60. bodě odůvodnění. Na základě toho Komise stanovila na tomto základě revidovanou celní sazbu ve výši 36,0 %.

(71)

Zúčastněné strany vznesly metodě výpočtu a celní sazbě, jež jsou uvedeny v 61. až 63. bodě odůvodnění, řadu připomínek. Metoda výpočtu však byla v návaznosti na předložení dalších informací společností Jinan Meide revidována, a tyto připomínky se tudíž staly bezpředmětnými.

(72)

Společnost Jinan Meide rovněž zopakovala své připomínky k opětovnému zahájení tohoto šetření – tj. že uložení cel se zpětnou působností a pokyn celním orgánům, aby neprováděly vracení a/nebo prominutí protiprávně uložených cel, jakož i evidence vývozu společnosti Jinan Meide do EU byly protiprávní. Stejné připomínky týkající se zpětné působnosti předložilo i několik dovozců.

(73)

Touto záležitostí se Komise zabývala již v 21. až 48. bodě odůvodnění. Dospěla k závěru, že nedošlo k uložení cel se zpětnou působností, nýbrž pouze ke stanovení zákonné výše cel, která mají být v případě společnosti Jinan Meide vybrána od doby zavedení původních opatření. Kromě toho záměrem požadavků adresovaných celním orgánům je zajistit řádný výběr antidumpingového závazku.

(74)

Několik dovozců rovněž tvrdilo, že toto opětovné zahájení šetření zpochybňuje účinnost soudního přezkumu v Evropské unii.

(75)

Na tuto připomínku již Komise odpověděla v 33. bodě odůvodnění. Účinnost soudního přezkumu nebrání Komisi v tom, aby při výkonu rozsudků soudů EU opětovně uložila antidumpingová cla v přiměřené výši v případech, kdy antidumpingový závazek zůstává zachován.

(76)

Poté, co přezkoumala připomínky všech zúčastněných stran týkající se zveřejnění informací ze dne 23. června 2020, Komise dne 14. července 2020 zaslala zúčastněným stranám dodatečné informace, v nichž je informovala o svém rozhodnutí změnit metodu výpočtu antidumpingového cla společnosti Jinan Meide, a informovala je o revidované celní sazbě.

(77)

Několik evropských výrobců se vyjádřilo k seznamu uvedenému v 69. bodě odůvodnění, který poskytla společnost Jinan Meide a který uvádí typy výrobků prodávaných na domácím trhu výrobcem ve srovnatelné zemi (Indii), které jsou nejlépe srovnatelné se všemi neodpovídajícími typy výrobků vyváženými společností Jinan Meide do Unie. Výrobci tvrdili, že název seznamu je zavádějící, neboť tyto typy výrobků nejsou nejlépe srovnatelné, nýbrž jejich cena je mnohem nižší než cena výrobků společnosti Jinan Meide, s nimiž mají být shodné. Výsledný výpočet proto považovali za neplatný a nedostatečný a tvrdili, že zkresluje výpočet dumpingu. Na podporu tohoto tvrzení odkazovali na ceník společnosti Jinan Meide.

(78)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasila. Měla za to, že seznam, který poskytla společnost Jinan Meide, přiměřeně odráží nejlépe srovnatelné typy. Kromě toho žádná ze zúčastněných stran nepředložila na podporu svých tvrzení jiný seznam lépe srovnatelných typů výrobků. Navíc na ceník společnosti Jinan Meide v tomto ohledu nelze odkazovat, jelikož ceny společnosti Jinan Meide byly ovlivněny dumpingem a nelze je použít jako referenční ceny. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(79)

Společnost Jinan Meide uvítala, že pro výpočet běžné hodnoty pro neodpovídající typy byly použity údaje srovnatelné země, jak to sama navrhla. Přesto tato společnost navrhla, aby pro neodpovídající typy výrobků byla průměrná indická běžná hodnota upravena použitím poměru mezi průměrnou cenou výrobců v Unii zařazených do vzorku a neodpovídajícího typu výrobku. Společnost Jinan Meide dále tvrdila, že tato metoda je proveditelná, jelikož všechny shodné typy výrobků byly údajně rovněž prodávány výrobci v Unii zařazenými do vzorku.

(80)

Toto tvrzení společnosti Jinan Meide je však nesprávné. Podle seznamu typů výrobků prodávaných výrobci v Unii zařazenými do vzorku, který měla společnost Jinan Meide rovněž k dispozici, existovala řada shodných typů výrobků, které výrobci v Unii zařazení do vzorku neprodávali. Dále vzhledem k tomu, že společnost Jinan Meide zpřístupnila další informace o původně neodpovídajících typech výrobků, nebylo již ke stanovení běžné hodnoty nutné použít informace poskytnuté výrobci v Unii zařazenými do vzorku, jak je uvedeno v 70. bodě odůvodnění. Komise tedy zjistila, že metodu navrženou společností Jinan Meide není vhodné ani nutné použít. Společnost Jinan Meide rovněž neodůvodnila žádný požadavek na další úpravy na základě konečného výpočtu.

(81)

Jeden dovozce zopakoval svou připomínku, že se nemohl ke konkrétnímu výpočtu vyjádřit, jelikož mu nebyly poskytnuty podrobnosti o metodě, na níž je výpočet založen, a žádal více informací o způsobu, jakým byla konečná navrhovaná sazba cla vypočtena, aby mohl podat smysluplnější připomínky. Zopakoval také svou připomínku k vrácení zaplacených cel na dovoz uskutečněný před celní evidencí na základě zrušeného nařízení.

(82)

Těmito argumenty se Komise zabývala v 68., resp. 34. až 46. bodě odůvodnění.

(83)

Vzhledem k tomu, že opětovně stanovené dumpingové rozpětí je nižší než rozpětí újmy, v souladu s platnými pravidly by měla být sazba antidumpingového cla stanovena na úrovni dumpingové sazby. V důsledku toho je sazba opětovně uloženého antidumpingového cla pro společnost Jinan Meide následující:

(84)

Revidovaná úroveň antidumpingového cla se použije od data vstupu tohoto nařízení v platnost. Jak je uvedeno v 21. bodě odůvodnění nařízení o celní evidenci, před vstupem tohoto nařízení v platnost se nevybírají cla vyšší než 39,2 %. Vzhledem k tomu, že antidumpingové clo vyplývající z tohoto řízení je nižší, celním orgánům se ukládá, aby vybraly příslušnou částku cla uloženého na dovoz týkající se společnosti Jinan Meide (tj. 36,0 %) a vrátily jakoukoli částku převyšující částku cla, která byla dosud vybrána v souladu s příslušnými celními předpisy.

(85)

S ohledem na článek 109 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(86)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že je vhodné opětovně uložit konečné antidumpingové clo na dovoz příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny a litiny s kuličkovým grafitem se závitem, s vynětím částí kompresních fitinek používajících metrický závit podle normy ISO DIN 13 a kruhových rozvodných skříní z kujné (tvárné) litiny se závitem bez víka, v současnosti kódu KN ex 7307 19 10 (kódy TARIC 7307191010 a 7307191020), pocházejícího z ČLR a vyráběného společností Jinan Meide, a to ve výši 36,0 %.

(87)

V důsledku přezkumu před pozbytím platnosti (35) ve vztahu k tomuto výrobku, na jehož základě bylo uloženo konečné antidumpingové clo z dovozu příslušenství (fitinek) pro trouby nebo trubky z kujné (tvárné) litiny a z litiny s kuličkovým grafitem se závitem pocházejícího z ČLR a Thajska, se antidumpingová cla stanovená v původním šetření zachovávají do 24. července 2024.

(88)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,