(EU) 2019/33Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 ze dne 17. října 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o žádosti o ochranu označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů v odvětví vína, řízení o námitce, omezení použití, změny specifikace výrobku, zrušení ochrany a označování a obchodní úpravu

Publikováno: Úř. věst. L 9, 11.1.2019, s. 2-45 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 17. října 2018 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 14. ledna 2019 Nabývá účinnosti: 14. ledna 2019
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 8. prosince 2023

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.


Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2019/33

ze dne 17. října 2018,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o žádosti o ochranu označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů v odvětví vína, řízení o námitce, omezení použití, změny specifikace výrobku, zrušení ochrany a označování a obchodní úpravu

(Úř. věst. L 009 11.1.2019, s. 2)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2021/1375 ze dne 11. června 2021,

  L 297

16

20.8.2021

►M2

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2023/1606 ze dne 30. května 2023,

  L 198

6

8.8.2023


Opraveno:

►C1

Oprava, Úř. věst. L 269, 23.10.2019, s.  13 (2019/33)

►C2

Oprava, Úř. věst. L 166, 22.6.2022, s.  195 (2019/33)



▼B

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2019/33

ze dne 17. října 2018,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o žádosti o ochranu označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů v odvětví vína, řízení o námitce, omezení použití, změny specifikace výrobku, zrušení ochrany a označování a obchodní úpravu



KAPITOLA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla, jimiž se doplňuje nařízení (EU) č. 1308/2013 a která se týkají chráněných označení původu, chráněných zeměpisných označení a tradičních výrazů a rovněž označování a obchodní úpravy v odvětví vína, pokud jde o:

a) 

žádosti o ochranu;

b) 

řízení o námitce;

c) 

omezení použití chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení;

d) 

změny specifikace výrobku a změny tradičních výrazů;

e) 

zrušení ochrany;

f) 

označování a obchodní úpravu.



KAPITOLA II

CHRÁNĚNÁ OZNAČENÍ PŮVODU A ZEMĚPISNÁ OZNAČENÍ



ODDÍL 1

Žádost o ochranu

Článek 2

Název, který se má chránit

1.  
Název, který se má chránit jako označení původu nebo zeměpisné označení, se zapíše pouze v jazycích, které jsou nebo v minulosti byly používány k popisu daného výrobku ve vymezené zeměpisné oblasti.
2.  
Název označení původu nebo zeměpisného označení se zapíše původním písmem. Není-li původním písmem latinka, zapíše se spolu s názvem v původním písmu i přepis do latinky.

Článek 3

Žadatel

Za žadatele ve smyslu čl. 95 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013 může být považován jednotlivý výrobce, je-li prokázáno, že:

a) 

dotyčná osoba je jediným výrobcem, který chce žádost podat; a

b) 

vymezená zeměpisná oblast má charakteristiky, které jsou zjevně odlišné od charakteristik sousedních oblastí, nebo se vlastnosti daného výrobku liší od vlastností výrobků vyráběných v sousedních oblastech.

Okolnost, že chráněné označení původu nebo zeměpisné označení odpovídá názvu ►C2  zemědělského podniku ◄ žádajícího jednotlivého výrobce, nebo tento název obsahuje, nebrání jiným výrobcům v používání tohoto názvu za předpokladu, že splní podmínky specifikace výrobku.

Článek 4

Dodatečné požadavky na specifikace výrobků

1.  
Popis výrobků z révy vinné uvádí příslušný druh nebo druhy výrobků z révy vinné z druhů uvedených v příloze VII části II nařízení (EU) č. 1308/2013.
2.  
Pokud specifikace výrobku uvádí, že balení, včetně plnění, musí probíhat ve vymezené zemědělské oblasti nebo v oblasti v bezprostřední blízkosti dané vymezené oblasti, musí rovněž obsahovat odůvodnění, proč v daném případě musí balení v zájmu zachování jakosti, zajištění původu či zajištění kontroly probíhat v dané zeměpisné oblasti, s ohledem na právo Unie, zejména v oblasti volného pohybu zboží a služeb.

▼M2

Článek 5

Odchylky týkající se výroby ve vymezené zeměpisné oblasti

1.  

Odchylně od čl. 93 odst. 1 písm. a) bodu iv) a písm. b) bodu iv) nařízení (EU) č. 1308/2013 a pod podmínkou, že to umožňuje specifikace výrobku, může být výrobek s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením vinifikován v kterékoli z těchto oblastí:

a) 

v oblasti nacházející se v bezprostřední blízkosti dané vymezené oblasti;

b) 

v oblasti nacházející se ve stejné správní jednotce nebo v sousední správní jednotce v souladu s vnitrostátními předpisy;

c) 

v případě přeshraničního označení původu nebo zeměpisného označení, nebo pokud existuje dohoda o kontrolních opatřeních mezi dvěma či více členskými státy nebo mezi jedním či více členskými státy a jednou čí více třetími zeměmi, v oblasti nacházející se v bezprostřední blízkosti dané vymezené oblasti.

2.  
Odchylně od čl. 93 odst. 1 písm. a) bodu iv) nařízení (EU) č. 1308/2013 a pod podmínkou, že to umožňuje specifikace výrobku, může být výrobek vinifikován na šumivé víno nebo perlivé víno s chráněným označením původu mimo oblast nacházející se v bezprostřední blízkosti dané vymezené oblasti, pokud se tento postup používal přede dnem 1. března 1986.
3.  
Odchylně od čl. 93 odst. 1 písm. a) bodu iv) nařízení (EU) č. 1308/2013 pokud jde o likérová vína s chráněným označením původu „Condado de Huelva“, „Málaga“ a „Jerez-Xérès-Sherry“, může mošt ze zaschlých hroznů získaný z odrůdy révy vinné Pedro Ximénez, ke kterému se přidává neutrální alkohol vinného původu za účelem zabránění kvašení, pocházet z regionu „Montilla-Moriles“.

▼M2 —————

▼B

Článek 7

Společné žádosti

V případě podání společných žádostí o ochranu určitého názvu jako označení původu nebo zeměpisného označení podle čl. 95 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 se související předběžná vnitrostátní řízení, včetně fáze podávání námitek, provedou ve všech dotčených členských státech.

Článek 8

Přechodná a vnitrostátní ochrana

1.  
S účinkem ode dne předání žádosti o ochranu Komisi, ale pouze na přechodnou dobu, může členský stát poskytnout názvu ochranu na vnitrostátní úrovni.

Tato přechodná vnitrostátní ochrana skončí dnem přijetí rozhodnutí o ochraně podle nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo dnem zpětvzetí žádosti.

2.  
Pokud název není chráněn podle tohoto nařízení, nese výlučnou odpovědnost za následky takové vnitrostátní ochrany dotčený členský stát. Opatření přijatá členskými státy podle odstavce 1 nemají žádný vliv na obchod uvnitř Unie ani na mezinárodní obchod.

Článek 9

Přípustnost žádosti

1.  
Žádosti o ochranu se považují za přípustné, pokud byly podány v souladu s články 94, 95 a 96 nařízení (EU) č. 1308/2013 a článkem 3 a čl. 5 odst. 3 prováděcího nařízení (EU) 2019/34 a jsou-li řádně vyplněny.

Žádost o ochranu se považuje za řádně vyplněnou, pokud splňuje ustanovení čl. 94 odst. 1 a 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 a článku 2 prováděcího nařízení (EU) 2019/34 a je-li řádně vyplněn jediný doklad.

Jediný doklad shrnující specifikaci výrobku podle čl. 94 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 1308/2013 se považuje za řádně vyplněný, pokud splňuje požadavky uvedené v čl. 5 odst. 1 a 2 prováděcího nařízení (EU) 2019/34. Specifikace výrobku se považuje za řádně vyplněnou, pokud splňuje požadavky stanovené v čl. 94 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013.

2.  
V případě, že Komise usoudí, že žádost není přípustná, sdělí příslušným orgánům členského státu nebo třetí země či žadateli usazenému ve třetí zemi důvody shledání nepřípustnosti.
3.  
Nejméně jednou za měsíc Komise zveřejní seznam názvů, k nimž obdržela žádosti o ochranu jako označení původu nebo zeměpisná označení, jméno žádajícího členského státu nebo třetí země a datum podání žádosti.

▼M2 —————

▼B



ODDÍL 2

Řízení o námitce

Článek 11

Přípustnost a důvody námitky

1.  

Pro účely článku 98 nařízení (EU) č. 1308/2013 je odůvodněné prohlášení o námitce přípustné:

a) 

pokud jej Komise obdrží ve lhůtě stanovené v článku 98 nařízení (EU) č. 1308/2013;

b) 

pokud splňuje požadavky stanovené v čl. 8 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2019/34;

a:

c) 

pokud prokazuje, že žádost o ochranu nebo změnu specifikace výrobku či o zrušení ochrany je neslučitelná s předpisy o označeních původu a zeměpisných označeních, protože:

i) 

žádost by byla v rozporu s články 92 až 95, 105 nebo 106 nařízení (EU) č. 1308/2013 a s ustanoveními přijatými na jejich základě,

ii) 

zapsání navrhovaného názvu by bylo v rozporu s článkem 100 nebo 101 nařízení (EU) č. 1308/2013,

▼M2

iii) 

zapsání navrhovaného názvu by ohrozilo práva držitele ochranné známky nebo uživatele plně homonymního názvu či složeného názvu obsahujícího výraz totožný s názvem, který má být zapsán, nebo existenci částečně homonymních názvů či jiných názvů podobných názvu, který má být zapsán, jež označují výrobky z révy vinné, které byly v souladu s právními předpisy uváděny na trh po dobu nejméně pěti let přede dnem zveřejnění podle čl. 97 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013.

▼B

Důvody námitek se posuzují ve vztahu k území Unie.

V případě námitky podané fyzickou nebo právnickou osobou je řádně odůvodněné prohlášení o námitce přípustné pouze tehdy, prokazuje-li oprávněný zájem strany podávající námitku.

2.  
V případě, že Komise usoudí, že námitka není přípustná, sdělí orgánu nebo fyzické či právnické osobě, jež námitku podaly, důvody shledání nepřípustnosti.

▼M2 —————

▼B

Článek 13

Omezení používání chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení

1.  
Aniž je dotčen článek 102 nařízení (EU) č. 1308/2013, může Komise přijmout prováděcí akty, kterými stanoví přechodné období v délce až pěti let s cílem umožnit, aby výrobky pocházející z členského státu nebo třetí země a nesoucí označení, které je tvořeno názvem, jenž je v rozporu s čl. 103 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013, nebo které takový název obsahuje, mohly i nadále nést označení, pod kterým byly uváděny na trh.

Poskytnutí takového přechodného období je podmíněno podáním přípustného prohlášení o námitce podle čl. 96 odst. 3 nebo článku 98 nařízení (EU) č. 1308/2013, které prokazuje, že rozhodnutí o ochraně daného názvu by ohrozilo existenci:

a) 

zcela totožného názvu nebo složeného názvu, který obsahuje výraz totožný s názvem, který má být zapsán; nebo

▼M2

b) 

částečně homonymních názvů či jiných názvů podobných názvu, který má být zapsán, jež označují výrobky z révy vinné, které byly v souladu s právními předpisy uváděny na trh po dobu nejméně pěti let přede dnem zveřejnění podle čl. 97 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013.

▼B

2.  

Komise může přijmout prováděcí akty, jimiž se v řádně odůvodněných případech přechodné období uvedené v odstavci 1 prodlouží až na patnáct let, je-li prokázáno, že:

a) 

označení podle odstavce 1 bylo v souladu s právními předpisy používáno nepřetržitě a řádně po dobu nejméně 25 let přede dnem, kdy byla Komisi předložena žádost o ochranu;

b) 

označení podle odstavce 1 nebylo nikdy používáno za účelem využívání pověsti zapsaného názvu a spotřebitel nebyl ani nemohl být uveden v omyl, pokud jde o skutečný původ výrobku.

3.  
Při používání označení uvedených v odstavcích 1 a 2 se na etiketě jasně a viditelně uvede údaj o zemi původu.
4.  
Za účelem překonání dočasných obtíží a aby se z dlouhodobého hlediska zajistilo, že všichni výrobci v dotčené oblasti budou dodržovat specifikaci výrobku, může členský stát poskytnout ochranu na přechodné období, které začíná dnem předání žádosti Komisi, za podmínky, že dotčené hospodářské subjekty uváděly dané výrobky z révy vinné na trh pod dotčenými názvy v souladu s právními předpisy nepřetržitě po dobu nejméně pěti let před podáním příslušné žádosti orgánům daného členského státu a že tyto dočasné obtíže byly zmíněny během vnitrostátního námitkového řízení podle čl. 96 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013. Přechodné období je co nejkratší a nepřesáhne 10 let.

První pododstavec se použije obdobně na chráněná zeměpisná označení nebo chráněná označení původu týkající se zeměpisné oblasti ve třetí zemi, s výjimkou námitkového řízení.

Taková přechodná období se uvedou v dokumentaci žádosti podle čl. 94 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013.



ODDÍL 3

Změny specifikace výrobku

▼M2 —————

▼B

Článek 16

Přípustnost žádostí o změnu na úrovni Unie

1.  
Žádosti o schválení změny specifikace výrobku na úrovni Unie se považují za přípustné, pokud byly podány obdobně podle článku 105 nařízení (EU) č. 1308/2013 a článku 3 a čl. 9 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) 2019/34 a jsou-li řádně vyplněny.

Žádost o schválení změny specifikace výrobku na úrovni Unie se považuje za řádně vyplněnou, je-li srozumitelná a úplná a splňuje-li požadavky stanovené v článku 2 a v čl. 9 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2019/34.

Schválení žádosti o schválení změny specifikace výrobku na úrovni Unie Komisí se týká pouze změn předložených v samotné žádosti.

2.  
V případě, že žádost není považována za přípustnou, sdělí se příslušným orgánům členského státu nebo třetí země či žadateli usazenému ve třetí zemi důvody shledání nepřípustnosti.

Článek 17

Standardní změny

1.  
Standardní změny schvalují a zveřejňují členské státy, v nichž se nachází zeměpisná oblast označení původu nebo zeměpisného označení.

Žádosti o schválení standardní změny specifikace výrobku se předkládají orgánům členského státu, v němž se nachází zeměpisná oblast označení. Žadatelé musí splňovat podmínky stanovené v článku 95 nařízení (EU) č. 1308/2013. Pokud žádost o schválení standardní změny specifikace výrobku nepochází od žadatele, který předložil žádost o ochranu názvu nebo názvů, jichž se specifikace výrobku týká, umožní členský stát tomuto žadateli v případě, že stále existuje, podat k žádosti připomínky.

▼M2

Žádost o standardní změnu musí obsahovat popis standardních změn, uvádět souhrn důvodů, proč jsou změny potřebné, a prokázat, že navrhované změny lze považovat za standardní v souladu s čl. 105 odst. 2 třetím pododstavcem nařízení (EU) č. 1308/2013.

▼B

2.  
Pokud členský stát usoudí, že jsou splněny požadavky nařízení (EU) č. 1308/2013 a ustanovení přijatá na jejich základě, může standardní změnu schválit a zveřejnit. Rozhodnutí o schválení zahrnuje změněný konsolidovaný jediný doklad, pokud je to relevantní, a změněnou konsolidovanou specifikaci výrobku.

Standardní změna je v daném členském státě použitelná ihned po zveřejnění. Členský stát oznámí standardní změny Komisi nejpozději do jednoho měsíce ode dne zveřejnění vnitrostátního rozhodnutí o schválení.

3.  
Rozhodnutí, kterými se schvalují standardní změny, jež se týkají výrobků z révy vinné pocházejících z třetích zemí, se přijímají v souladu se systémem platným v dotčené třetí zemi a Komisi je oznamuje jednotlivý výrobce ve smyslu článku 3 nebo seskupení výrobců s oprávněným zájmem buď přímo, nebo prostřednictvím orgánů dané třetí země nejpozději do jednoho měsíce ode dne jejich zveřejnění.
4.  
Oznámení standardních změn se považuje za řádně provedené, je-li v souladu s článkem 10 prováděcího nařízení (EU) 2019/34.
5.  
V případě, že standardní změna vyžaduje úpravu jediného dokladu, Komise zveřejní popis standardní změny podle článku 10 prováděcího nařízení (EU) 2019/34 a změněný jediný doklad v Úředním věstníku Evropské unie řadě C do tří měsíců od obdržení oznámení od daného členského státu, třetí země nebo jednotlivého výrobce či seskupení výrobců ze třetí země.
6.  
V případě, že standardní změna nevyžaduje úpravu jediného dokladu, Komise zveřejní prostřednictvím informačních systémů zmíněných v článku 32 prováděcího nařízení (EU) 2019/34 popis příslušné standardní změny do tří měsíců od obdržení oznámení od daného členského státu, třetí země nebo žadatele usazeného ve třetí zemi.
7.  
Standardní změny jsou na území Unie použitelné od okamžiku jejich zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie řadě C nebo jejich zveřejnění Komisí prostřednictvím informačních systémů zmíněných v článku 32 prováděcího nařízení (EU) 2019/34.
8.  
Pokud se příslušná zeměpisná oblast nachází na území více než jednoho členského státu, provedou dotčené členské státy postup pro standardní změny odděleně pro tu část dané oblasti, která se nachází na jejich území. Standardní změna je použitelná až okamžikem použitelnosti posledního vnitrostátního rozhodnutí o schválení. Členský stát, který schválí standardní změnu jako poslední, zašle Komisi oznámení uvedené v odstavci 4 nejpozději do jednoho měsíce ode dne zveřejnění svého rozhodnutí o schválení standardní změny.

Nepřijme-li jeden nebo více dotčených členských států vnitrostátní rozhodnutí o schválení uvedené v prvním pododstavci, může kterýkoliv z dotčených členských států podat žádost v rámci řízení o změnách na úrovni Unie. Stejné pravidlo platí obdobně v případě, kdy je jednou nebo více dotčenými zeměmi třetí země.

Článek 18

Dočasné změny

1.  
Dočasné změny schvalují a zveřejňují členské státy, v nichž se nachází zeměpisná oblast označení původu nebo zeměpisného označení. Oznamují se Komisi společně s důvody na podporu dočasných změn nejpozději do jednoho měsíce ode dne zveřejnění vnitrostátního rozhodnutí o schválení. Dočasná změna je v daném členském státě použitelná ihned po zveřejnění.
2.  
Pokud se zeměpisná oblast nachází na území více než jednoho členského státu, provede se postup pro dočasné změny v dotčených členských státech odděleně pro tu část dané oblasti, která se nachází na jejich území. Dočasné změny jsou použitelné až okamžikem použitelnosti posledního vnitrostátního rozhodnutí o schválení. Členský stát, který schválí dočasnou změnu jako poslední, ji Komisi oznámí nejpozději do jednoho měsíce ode dne zveřejnění svého rozhodnutí o schválení. Toto pravidlo platí obdobně také v případě, kdy je jednou nebo více dotčenými zeměmi třetí země.
3.  
Dočasné změny, jež se týkají výrobků z révy vinné pocházejících z třetích zemí, oznamuje Komisi spolu s důvody na podporu dočasných změn jednotlivý výrobce ve smyslu článku 3 nebo seskupení výrobců s oprávněným zájmem buď přímo, nebo prostřednictvím orgánů dané třetí země nejpozději do jednoho měsíce od jejich schválení.
4.  
Oznámení dočasných změn se považuje za řádně provedené, obsahuje-li všechny náležitosti uvedené v článku 11 prováděcího nařízení (EU) 2019/34.
5.  
Komise zveřejní takové změny do tří měsíců ode dne, kdy obdržela oznámení od daného členského státu, třetí země nebo jednotlivého výrobce či seskupení výrobců z třetí země. Dočasná změna je na území Unie použitelná od okamžiku jejího zveřejnění Komisí.



ODDÍL 4

Zrušení chráněného označení původu nebo zeměpisného označení

Článek 19

Postup pro zrušení

Žádosti o zrušení chráněného označení původu nebo zeměpisného označení podle článku 106 nařízení (EU) č. 1308/2013 se řídí obdobně postupem stanoveným v článku 94 a článcích 96 až 99 uvedeného nařízení spolu s ustanoveními kapitoly II oddílů 1, 2 a 4 tohoto nařízení a ustanoveními kapitoly II oddílů 1, 2, 4 a 5 prováděcího nařízení (EU) 2019/34.

Komise zveřejní žádost o zrušení podle článku 13 prováděcího nařízení (EU) 2019/34 v Úředním věstníku Evropské unie řadě C.

▼M2 —————

▼B

Článek 21

Přípustnost žádosti o zrušení

1.  

Pro účely článku 106 nařízení (EU) č. 1308/2013 je odůvodněná žádost o zrušení přípustná, pokud:

a) 

splňuje požadavky stanovené v čl. 13 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2019/34; a

b) 

je založena na důvodech uvedených v článku 106 nařízení (EU) č. 1308/2013.

2.  
V případě, že Komise usoudí, že žádost o zrušení není přípustná, sdělí orgánu členského státu či třetí země nebo fyzické či právnické osobě, jež žádost podaly, důvody shledání nepřípustnosti.
3.  
Odůvodněná prohlášení o námitkách vůči zrušení zápisu jsou přípustná pouze tehdy, pokud prokazují, že zainteresovaná osoba na zapsaný název trvale komerčně spoléhá.



ODDÍL 5

Používání symbolů, označení a zkratek

▼M2 —————

▼B

Článek 23

Výjimky z povinnosti používat na etiketách výraz „chráněné označení původu“

V souladu s čl. 119 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 lze odkazy na výraz „chráněné označení původu“ vynechat v případě vín s těmito chráněnými označeními původu:

a) 

Řecko:

Σάμος (Samos);

b) 

Španělsko:

Cava, Jerez, Xérès nebo Sherry, Manzanilla;

c) 

Francie:

Champagne;

d) 

Itálie:

Asti, Marsala, Franciacorta;

e) 

Kypr:

Κουμανδαρία (Commandaria);

f) 

Portugalsko:

Madeira nebo Madère, Port nebo Porto.



KAPITOLA III

TRADIČNÍ VÝRAZY



ODDÍL 1

Žádosti o ochranu a postup přezkumu

Článek 24

Jazyk a způsob psaní tradičního výrazu

1.  

Tradiční výraz se zapisuje:

a) 

v úředním nebo regionálním jazyce členského státu nebo třetí země, z níž daný výraz pochází; nebo

b) 

v jazyce používaném pro tento výraz v obchodě.

2.  
Tradiční výraz se zapisuje v původním pravopisu a původním písmem. Není-li původním písmem latinka, zapíše se spolu s názvem v původním písmu i přepis do latinky.

Článek 25

Žadatelé

1.  
O ochranu tradičního výrazu mohou požádat příslušné orgány členských států nebo třetích zemí nebo zastupující profesní organizace usazené ve třetích zemích.
2.  
„Zastupující profesní organizací“ se rozumí každá organizace výrobců nebo sdružení organizací výrobců, které přijaly stejná pravidla a působí ve vinařské oblasti označení původu nebo zeměpisného označení nebo v několika těchto oblastech, pokud jsou jejich členy nejméně dvě třetiny výrobců usazených v oblasti označení původu nebo zeměpisného označení, v níž působí, a pokud se nejméně dvěma třetinami podílejí na produkci uvedené oblasti. Zastupující profesní organizace může podat žádost o ochranu pouze pro výrobky z révy vinné, které vyrábí.

Článek 26

Přípustnost žádosti

1.  
Žádosti o ochranu se považují za přípustné, pokud byly podány v souladu s článkem 25 tohoto nařízení a článkem 21 a čl. 30 odst. 3 prováděcího nařízení (EU) 2019/34 a jsou-li řádně vyplněny.

Žádost se považuje za řádně vyplněnou, pokud obsahuje tyto informace:

a) 

název, který se má chránit jako tradiční výraz;

b) 

druh tradičního výrazu, zda spadá pod čl. 112 písm. a) nebo b) nařízení (EU) č. 1308/2013;

c) 

uvedení jazyka, ve kterém je název, který se má chránit jako tradiční výraz, vyjádřen;

d) 

dotčený druh nebo druhy výrobku z révy vinné;

e) 

shrnutí definice a podmínek pro používání;

f) 

dotčená chráněná označení původu nebo chráněná zeměpisná označení.

2.  
K žádosti se přiloží kopie právních předpisů dotyčného členského státu nebo pravidla, která platí pro výrobce vína v dotyčné třetí zemi nebo třetích zemích, jimiž se používání daného výrazu řídí, a odkaz na zveřejnění těchto právních předpisů či těchto pravidel.
3.  
Není-li žádost řádně vyplněna nebo nebyly-li společně se žádostí poskytnuty dokumenty uvedené v odstavci 2, není žádost přípustná.
4.  
V případě nepřípustnosti žádosti jsou orgánům členského státu nebo orgánům třetí země nebo žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi sděleny důvody nepřípustnosti a oznámí se jim, že mají nárok předložit novou, řádně vyplněnou žádost.

Článek 27

Podmínky platnosti

1.  

Žádost o ochranu tradičního výrazu se považuje za platnou, pokud název, který se má chránit:

a) 

splňuje požadavky na tradiční výraz definované v článku 112 nařízení (EU) č. 1308/2013 a požadavky stanovené v článku 24 tohoto nařízení;

b) 

skládá se výhradně z:

i) 

názvu používaného tradičně v obchodě na velké části území Unie nebo dotyčné třetí země k odlišení zvláštních druhů výrobků z révy vinné uvedených v čl. 92 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013, nebo

ii) 

proslaveného názvu používaného tradičně v obchodě nejméně na území dotyčného členského státu nebo třetí země k odlišení zvláštních druhů výrobků z révy vinné uvedených v čl. 92 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013;

c) 

nestal se obecným výrazem; a

d) 

je definován a regulován v právních předpisech členského státu nebo se na něj vztahují podmínky pro použití stanovené pravidly vztahujícími se na výrobce vína v dané třetí zemi, včetně pravidel pocházejících od zastupujících profesních organizací.

Písmeno b) se nepoužije na tradiční výrazy podle čl. 112 písm. a) nařízení (EU) č. 1308/2013.

2.  

Pro účely odst. 1 písm. b) se tradičním používáním rozumí:

a) 

používání po dobu alespoň pěti let v případě výrazů zapsaných v úředním nebo regionálním jazyce členského státu nebo třetí země, z níž daný výraz pochází;

b) 

používání po dobu alespoň patnácti let v případě výrazů zapsaných v jazyce používaném v obchodě.

3.  
Pro účely odst. 1 písm. c) se názvem, který se stal „obecným“, rozumí název, který se sice vztahuje ke zvláštní výrobní metodě nebo ke způsobu zrání, či k jakosti, barvě, místu nebo zvláštní události, která se k minulosti výrobku z révy vinné váže, ale stal se v Unii běžným názvem pro dotyčný výrobek.

Článek 28

Přezkum prováděný Komisí

1.  
Dnem podání žádosti o ochranu tradičního výrazu je den, kdy Komise tuto žádost obdržela.
2.  
Komise posoudí, zda žádost o ochranu splňuje podmínky stanovené v této kapitole.
3.  
Usoudí-li Komise, že jsou splněny podmínky stanovené v článcích 26 a 27, přijme prováděcí akt ohledně zveřejnění žádosti o ochranu v Úředním věstníku Evropské unie.
4.  
Pokud žádost o ochranu tradičního výrazu nesplňuje podmínky stanovené v této kapitole, Komise informuje žadatele o důvodech zamítnutí a stanoví lhůtu pro zpětvzetí nebo změnu žádosti nebo pro předložení připomínek.
5.  
Pokud žadatel neodstraní překážky ve lhůtě uvedené v odstavci 4, Komise přijme prováděcí akt, kterým se žádost zamítá podle čl. 115 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013.



ODDÍL 2

Řízení o námitce

Článek 29

Podání námitky

Dnem podání námitky je den, kdy Komise námitku obdržela.

Článek 30

Přípustnost a důvody námitky

1.  

Odůvodněná námitka je přípustná, jestliže:

a) 

ji předloží jakýkoli členský stát nebo třetí země či jakákoliv fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem;

b) 

ji Komise obdrží ve lhůtě stanovené v čl. 22 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2019/34;

c) 

dokládá, že žádost o ochranu není slučitelná s pravidly pro tradiční výrazy, protože není v souladu s článkem 27 tohoto nařízení nebo protože by byl zápis navrhovaného názvu v rozporu s článkem 32 nebo 33 tohoto nařízení.

2.  
Námitka považovaná za přípustnou se oznámí orgánům členského státu nebo třetí země či zastupující profesní organizaci v dané třetí zemi.

Článek 31

Přezkum námitky

1.  
Pokud Komise námitku nezamítne podle čl. 23 odst. 3 prováděcího nařízení (EU) 2019/34, informuje o námitce žadatele, který podal žádost, a vyzve ho, aby se k ní vyjádřil ve lhůtě uvedené v čl. 24 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2019/34. Všechny připomínky obdržené v této lhůtě se sdělí straně, která námitku vznesla.

V průběhu přezkumu námitky Komise strany požádá, aby ve lhůtě uvedené v čl. 24 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) 2019/34 případně předložily připomínky ke sdělením obdrženým od ostatních stran.

2.  
Pokud žadatel nebo strana, která vznesla námitku, žádné připomínky nepředloží nebo při nedodržení lhůty na sdělení vyjádření a připomínek uvedené v článku 24 prováděcího nařízení (EU) 2019/34, Komise o námitce rozhodne.
3.  
Rozhodnutí o zamítnutí nebo uznání daného tradičního výrazu Komise přijme na základě důkazů, které má k dispozici. Komise zváží, zda jsou splněny podmínky uvedené nebo stanovené v článcích 27, 32 nebo 33 tohoto nařízení. Rozhodnutí o zamítnutí tradičního výrazu se oznámí straně, která vznesla námitku, a žadateli.
4.  
V případě vznesení více námitek může předběžný přezkum jedné nebo několika takových námitek zabránit vyřízení žádosti o ochranu. Za těchto okolností může Komise pozastavit ostatní řízení o námitkách. Komise informuje ostatní strany, které vznášejí námitky, o případných rozhodnutích vydaných v průběhu řízení, která se jich týkají.

Je-li žádost zamítnuta, řízení o námitce, která byla pozastavena, se považují za ukončená a dotyčné strany, které námitku vznesly, jsou náležitě informovány.



ODDÍL 3

Ochrana

Článek 32

Vztah k ochranným známkám

1.  

Zápis ochranné známky, která je tvořena tradičním výrazem, nebo ho obsahuje a která nesplňuje definici a podmínky pro používání daného tradičního výrazu uvedené v článku 112 nařízení (EU) č. 1308/2013 a vztahuje se k výrobku, který spadá pod jeden z druhů uvedených v příloze VII části II uvedeného nařízení:

a) 

se zamítne, pokud byla žádost o zápis ochranné známky podána po dni podání žádosti o ochranu tradičního výrazu Komisi, a tradiční výraz je následně chráněn; nebo

b) 

se prohlásí za neplatný.

2.  
Název nesmí být chráněn jako tradiční výraz, pokud by vzhledem k pověsti ochranné známky a její proslulosti mohla ochrana uvést spotřebitele v omyl ohledně skutečné identity, povahy, vlastností nebo jakosti výrobku z révy vinné.
3.  
Aniž je dotčen odstavec 2, ochranná známka podle odstavce 1, o niž bylo zažádáno nebo jež je zapsána nebo zavedena používáním v dobré víře, umožňují-li to vnitrostátní právní předpisy, na území Unie před začátkem ochrany daného tradičního výrazu v zemi původu, může být i nadále používána a obnovena bez ohledu na ochranu tradičního výrazu za podmínky, že neexistují žádné důvody pro neplatnost ochranné známky nebo její zrušení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES ( 1 ), směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 ( 2 ) nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ( 3 ).

V takovém případě se používání tradičního výrazu povolí společně s příslušnými ochrannými známkami.

Článek 33

Homonyma

1.  
Výraz, pro nějž byla podána žádost o ochranu a který je zcela nebo částečně homonymní s tradičním výrazem již chráněným podle článku 113 nařízení (EU) č. 1308/2013, se zapíše s náležitým přihlédnutím k místnímu a tradičnímu používání a k riziku záměny.

Homonymní výraz, který uvádí spotřebitele v omyl, pokud jde o povahu, jakost nebo skutečný původ výrobků z révy vinné, nesmí být zapsán, a to ani v případě, že je správný.

Zapsaný homonymní výraz je možné používat pouze tehdy, existuje-li v praxi dostatečné rozlišení mezi následně zapsaným homonymem a výrazem již uvedeným v evidenci, s ohledem na potřebu rovného zacházení s výrobci a neuvádění spotřebitele v omyl.

2.  
Odstavec 1 se použije obdobně na tradiční výrazy chráněné přede dnem 1. srpna 2009, které jsou plně nebo částečně homonymní s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením nebo názvem moštové odrůdy či jejím synonymem uvedeným v příloze IV.



ODDÍL 4

Změny a zrušení

▼M1

Článek 34

Změna tradičního výrazu

Žadatel, který splňuje podmínky článku 25, může požádat o schválení změny zapsaného tradičního výrazu, která se týká údajů uvedených v čl. 26 odst. 1 písm. a) až f).

Na žádosti o změnu se použijí obdobně články 26 až 31.

▼B

Článek 35

Zrušení tradičního výrazu

V souladu s čl. 115 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 může Komise na základě řádně odůvodněné žádosti členského státu, třetí země nebo fyzické či právnické osoby s oprávněným zájmem přijmout prováděcí akty, kterými se zrušuje ochrana tradičního výrazu.

Na žádosti o zrušení se použijí obdobně články 26 až 31.

Článek 36

Důvody pro zrušení

Ochrana tradičního výrazu se zruší, pokud:

a) 

tradiční výraz již nesplňuje požadavky stanovené v článcích 27, 32 nebo 33;

b) 

není již zajištěn soulad s příslušnou definicí a podmínkami pro používání.

Článek 37

Přípustnost žádosti o zrušení

1.  

Odůvodněná žádost o zrušení je přípustná, jestliže:

a) 

ji Komisi předloží členský stát nebo třetí země či fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem; a

b) 

je založena na jednom z důvodů uvedených v článku 36.

Řádně odůvodněná žádost o zrušení je přípustná pouze v případě, že prokazuje oprávněný zájem žadatele.

2.  
V případě, že Komise usoudí, že žádost o zrušení není přípustná, sdělí orgánu nebo osobě, kteří žádost podali, důvody shledání nepřípustnosti.
3.  
V souladu s čl. 30 odst. 4 prováděcího nařízení (EU) 2019/34 poskytne Komise žádost o zrušení dotčeným orgánům a osobám.
4.  
Opodstatněná prohlášení o námitce vůči žádostem o zrušení jsou přípustná pouze tehdy, pokud prokazují, že zainteresovaná osoba na zapsaný název trvale komerčně spoléhá.

Článek 38

Pravidla pro tradiční výrazy používané ve třetích zemích

1.  
Definice tradičních výrazů uvedená v článku 112 nařízení (EU) č. 1308/2013 se použije obdobně na výrazy používané tradičně ve třetích zemích pro výrobky z révy vinné, na něž se vztahují zeměpisná označení nebo označení původu podle právních předpisů těchto třetích zemí.
2.  
Výrobky z révy vinné pocházející z třetích zemí, jejichž etikety udávají tradiční označení jiná než tradiční výrazy zanesené v elektronické databázi „E-Bacchus“ zmíněné v čl. 25 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2019/34, mohou používat tato tradiční označení na etiketách v souladu s pravidly platnými v dotyčných třetích zemích, včetně pravidel pocházejících od zastupujících profesních organizací.



ODDÍL 5

Článek 39

Stávající chráněné tradiční výrazy

Tradiční výraz, který je chráněn podle nařízení (ES) č. 607/2009, je automaticky chráněn podle tohoto nařízení.



KAPITOLA IV

OZNAČOVÁNÍ A OBCHODNÍ ÚPRAVA



ODDÍL 1

Povinné údaje

Článek 40

Uvádění povinných údajů

1.  
Povinné údaje podle článku 119 nařízení (EU) č. 1308/2013 se musí nacházet ve stejném zorném poli na nádobě tak, aby byly čitelné současně, aniž by bylo nutné nádobou otáčet, a musí být uvedeny nesmazatelnými znaky a snadno odlišitelné od textů či vyobrazení, které je obklopují.

▼M2

2.  

Odchylně od odstavce 1 mohou být mimo zorné pole podle uvedeného odstavce uvedeny tyto povinné údaje:

a) 

látky nebo produkty vyvolávající alergie nebo nesnášenlivost podle čl. 9 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1169/2011, pokud je seznam složek poskytnut elektronickými prostředky;

b) 

označení dovozce;

c) 

číslo šarže a;

d) 

datum minimální trvanlivosti.

▼B

3.  
Velikost písma údajů podle odstavce 1 tohoto článku a podle čl. 41 odst. 1 musí být větší nebo rovna 1,2 mm bez ohledu na použitý formát znaků.

Článek 41

Používání určitých horizontálních předpisů

1.  
Za účelem uvádění některých látek nebo produktů, které vyvolávají alergie nebo nesnášenlivost, jak je uvedeno v článku 21 nařízení (EU) č. 1169/2011, jsou výrazy týkající se siřičitanů, vajec a vaječných produktů, mléka a mléčných produktů, které se mají používat, výrazy uvedené v příloze I části A.
2.  
Údaje uvedené v odstavci 1 mohou být doplněny o příslušný piktogram uvedený v příloze I části B.

Článek 42

Uvádění na trh a vývoz

1.  
Výrobky z révy vinné, jejichž označení nebo obchodní úprava neodpovídá příslušným podmínkám stanoveným v tomto nařízení, se nesmí v Unii uvádět na trh ani vyvážet.
2.  
Odchylně od části II hlavy II kapitoly I oddílu 2 pododdílu 3 a oddílu 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 mohou členské státy v případě, že výrobky z révy vinné mají být vyváženy, povolit údaje a obchodní úpravy, které jsou v rozporu s platnými předpisy Unie pro označování a obchodní úpravu, pokud takové údaje a obchodní úpravy u výrobků z révy vinné vyžadují právní předpisy dané třetí země. Tyto údaje mohou být uvedeny v jiných jazycích, než jsou úřední jazyky Unie.
3.  
Odchylně od části II hlavy II kapitoly I oddílu 3 a oddílu 2 pododdílu 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 mohou členské státy v případě, že jsou výrobky z révy vinné určeny ke konzumaci na palubě letadla, povolit obchodní úpravu, která je v rozporu s platnými předpisy Unie pro obchodní úpravu, pokud je taková obchodní úprava výrobků z révy vinné nutná z důvodů bezpečnosti.

Článek 43

Zákaz kapslí nebo fólií na bázi olova

Uzávěry pro výrobky z révy vinné uvedené v bodech 1 až 11, 13, 15 a 16 části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013 nesmí být obaleny kapslemi nebo fóliemi vyráběnými na bázi olova.

Článek 44

Skutečný obsah alkoholu

Skutečný obsah alkoholu v procentech objemových podle čl. 119 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1308/2013 se uvádí v celých jednotkách nebo jednotkách zaokrouhlených na pět desetin.

Za číselným údajem skutečného obsahu alkoholu se uvádí symbol „% obj.“ a tomuto symbolu mohou předcházet slova „skutečný obsah alkoholu“, „skutečný alkohol“ nebo „alk.“. V případě částečně zkvašeného hroznového moštu nebo mladého vína v procesu kvašení lze uvedení skutečného obsahu alkoholu nahradit nebo doplnit údajem o celkovém obsahu alkoholu, po kterém následuje symbol „% obj.“ a předchází mu slova „celkový obsah alkoholu“ nebo „celkový alkohol“.

Aniž jsou dotčeny přípustné odchylky stanovené pro použitou referenční metodu rozboru, nesmí být udaný obsah alkoholu vyšší nebo nižší o více než 0,5 % objemového oproti obsahu alkoholu stanovenému rozborem. U výrobků z révy vinné s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením skladovaných v láhvích déle než tři roky, u šumivých vín, jakostních šumivých vín, šumivých vín dosycovaných oxidem uhličitým, perlivých vín, perlivých vín dosycovaných oxidem uhličitým, likérových vín a vín z přezrálých hroznů však nesmí být (aniž jsou dotčeny přípustné odchylky stanovené pro použitou referenční metodu rozboru) udaný obsah alkoholu vyšší nebo nižší o více než 0,8 % objemového oproti obsahu alkoholu stanovenému rozborem.

Článek 45

Údaj o provenienci

1.  

Údaj o provenienci podle čl. 119 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 1308/2013 se uvede takto:

a) 

u výrobků z révy vinné uvedených v bodech 1, 3 až 9, 15 a 16 části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013 slovy „víno z (…)“, „vyrobeno v (…)“, „výrobek z (…)“ nebo „sekt z (…)“, nebo rovnocenným výrazem, s doplněním názvu členského státu nebo třetí země, na jejichž území byly hrozny sklizeny a zpracovány na víno;

b) 

slovy „vino z Evropské unie“ nebo „směs vín z různých zemí Evropské unie“, nebo rovnocenným výrazem, v případě vína vzniklého smícháním vín pocházejících z několika členských států;

c) 

slovy „víno z Evropské unie“ nebo „víno vyrobené v (…) z hroznů sklizených v (…)“ s doplněním názvů dotyčných členských států v případě vín vyrobených v jednom členském státě z hroznů sklizených v jiném členském státě;

d) 

slovy „směs vín z (…)“, nebo rovnocenným výrazem, s doplněním názvů dotyčných třetích zemí v případě vín vyrobených ze směsi vín pocházejících z více třetích zemí;

e) 

slovy „víno vyrobené v (…) z hroznů sklizených v (…)“ s doplněním názvů dotyčných třetích zemí v případě vín vyrobených ve třetí zemi z hroznů sklizených v jiné třetí zemi.

Odchylně od písmene a) prvního pododstavce u výrobků z révy vinné uvedených v bodech 4, 5 a 6 části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013 bez chráněného označení původu nebo zeměpisného označení může být údaj uvedený v uvedeném písmeni a) nahrazen údajem „vyrobeno v (…)“, nebo rovnocenným výrazem, s doplněním názvu členského státu, v němž došlo k druhotnému kvašení.

▼C1

Prvním a druhým pododstavcem nejsou dotčeny články 46 a 55.

▼B

2.  

Údaj o provenienci podle čl. 119 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 1308/2013 se u výrobků z révy vinné uvedených v bodech 2, 10, 11 a 13 části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013 uvede takto:

a) 

„mošt z (…)“ nebo „mošt vyrobený v (….)“, nebo rovnocenným výrazem, s doplněním názvu členského státu;

b) 

„směs z produktů různých zemí Evropské unie“ v případě výrobků z révy vinné vyrobených scelováním výrobků pocházejících ze dvou nebo více členských států;

c) 

„mošt vyrobený v (…) z hroznů sklizených v (…)“ v případě hroznového moštu, který nebyl vyroben v členském státě, v němž byly použité hrozny sklizeny.

▼M2 —————

▼B

Článek 46

Údaj o stáčírně, výrobci, dovozci a prodejci

1.  

Pro účely použití čl. 119 odst. 1 písm. e) a f) nařízení (EU) č. 1308/2013 a tohoto článku se:

a) 

„stáčírnou“ rozumí fyzická nebo právnická osoba nebo seskupení těchto osob usazené v Evropské unii, které se na vlastní účet zabývají plněním nebo nechávají plnění provádět;

b) 

„plněním“ rozumí umisťování produktů do nádob o objemu nejvýše 60 litrů za účelem následného prodeje;

c) 

„výrobcem“ rozumí fyzická nebo právnická osoba nebo seskupení těchto osob, které na vlastní účet provádí zpracování hroznů nebo hroznového moštu na vína nebo zpracování hroznů nebo vína na šumivá vína, šumivá vína dosycovaná oxidem uhličitým, jakostní šumivá vína nebo jakostní aromatická vína nebo nechávají zpracování provádět;

d) 

„dovozcem“ rozumí fyzická nebo právnická osoba nebo seskupení těchto osob usazené v Unii, které přebírají odpovědnost za propuštění zboží, jež není zbožím Unie, do volného oběhu ve smyslu čl. 5 odst. 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ( 4 );

e) 

„prodejcem“ rozumí fyzická nebo právnická osoba nebo seskupení těchto osob, na něž se nevztahuje definice výrobce, které nakupují a posléze propouští do oběhu šumivá vína, šumivá vína dosycovaná oxidem uhličitým, jakostní šumivá vína nebo jakostní aromatická šumivá vína;

f) 

„adresou“ rozumí údaj o obci a členském státu nebo třetí zemi, kde se nachází provozovna nebo ústředí stáčírny, výrobce, prodejce nebo dovozce.

2.  

Název a adresa stáčírny se doplní:

a) 

slovy „stáčírna“ nebo „plněno v (…)“, které lze doplnit výrazy odkazujícími na ►C2  zemědělský podnik ◄ výrobce; nebo

b) 

výrazy, u nichž podmínky pro použití stanoví členské státy, odkazujícími na místo, kde došlo k plnění výrobků z révy vinné s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením:

i) 

v  ►C2  zemědělském podniku ◄ výrobce; nebo

ii) 

v provozovnách seskupení výrobců; nebo

iii) 

v podniku nacházejícím se ve vymezené zeměpisné oblasti nebo v bezprostřední blízkosti dotyčné vymezené zeměpisné oblasti.

Při plnění za úhradu musí být označení stáčírny doplněno slovy „plněno pro (…)“, nebo je-li uvedeno jméno a adresa osoby, která provedla plnění na účet třetí strany, slovy „plněno pro (…) v (…)“.

Pokud k plnění dochází na jiném místě než ve stáčírně, jsou údaje uvedené v tomto odstavci doplněny odkazem na přesné místo, kde k plnění došlo, a pokud je plnění prováděno v jiném členském státě, názvem tohoto členského státu. Tyto požadavky se nepoužijí, pokud k plnění dochází na místě, které se nachází v bezprostřední blízkosti stáčírny.

Při používání jiných nádob než láhví nahrazují slova „balírna“ a „baleno v (…)“ slova „stáčírna“ a „plněno v (…)“ vyjma případu, kdy používaný jazyk takovýto rozdíl neuvádí.

3.  
Název a adresa výrobce nebo prodejce se doplní výrazy „výrobce“ nebo „vyrobeno v“ a „prodejce“ nebo „prodáváno“, nebo rovnocenným výrazem.

Členské státy mohou rozhodnout, že:

a) 

identifikace výrobce je povinná;

b) 

povolí nahradit slova „výrobce“ nebo „vyrobeno v“ výrazy uvedenými v příloze II.

4.  
Před názvem a adresou dovozce se uvedou slova „dovozce“ nebo „dovezeno (…)“. U výrobků z révy vinné dovážených ve velkokapacitních nádobách a stáčených na území Unie se může název dovozce nahradit nebo doplnit údajem o stáčírně v souladu s odstavcem 2.
5.  
Údaje uvedené v odstavcích 2, 3 a 4 je možno seskupit, pokud se týkají stejné fyzické nebo právnické osoby.

Jeden z těchto údajů lze nahradit kódem stanoveným členským státem, v němž má stáčírna, výrobce, dovozce nebo prodejce své ústředí. Kód se doplní odkazem na dotyčný členský stát. Na etiketě dotyčného výrobku se uvede rovněž název a adresa právnické nebo fyzické osoby podílející se na obchodní distribuci, je-li jiná než stáčírna, výrobce, dovozce nebo prodejce uvedený pomocí kódu.

6.  

Pokud je název nebo adresa stáčírny, výrobce, dovozce nebo prodejce tvořen chráněným označením původu nebo zeměpisným označením či je obsahuje, jsou na etiketě uvedeny:

a) 

písmem, které dosahuje nejvýše poloviční velikosti nápisu použitého pro chráněné označení původu nebo zeměpisné označení nebo pro označení druhu dotyčného výrobku z révy vinné; nebo

b) 

pomocí kódu uvedeného v odst. 5 druhém pododstavci.

Členské státy rozhodnou, která možnost se vztahuje na výrobky z révy vinné vyráběné na jejich území.

Článek 47

Údaj o obsahu cukru u šumivých vín, šumivých vín dosycovaných oxidem uhličitým, jakostních šumivých vín nebo jakostních aromatických šumivých vín

1.  
Na etiketě výrobků z révy vinné uvedených v čl. 119 odst. 1 písm. g) nařízení (EU) č. 1308/2013 se uvedou výrazy stanovené v části A přílohy III tohoto nařízení udávající obsah cukru.
2.  
Pokud obsah cukru ve výrobcích z révy vinné vyjádřený s ohledem na fruktózu, glukózu a sacharózu odůvodňuje použití dvou výrazů uvedených v části A přílohy III, vybere se pouze jeden z těchto výrazů.
3.  
Aniž jsou dotčeny podmínky pro použití popsané části A přílohy III, nesmí se obsah cukru lišit o více než 3 gramy na litr od údaje uvedeného na etiketě výrobku.

Článek 48

Zvláštní pravidla pro šumivá vína dosycovaná oxidem uhličitým, perlivá vína dosycovaná oxidem uhličitým a jakostní šumivá vína

1.  
Výrazy „šumivé víno dosycené oxidem uhličitým“ a „perlivé víno dosycené oxidem uhličitým“ uvedené v části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013 se doplní slovy „získáno dosycením oxidem uhličitým“ uvedenými písmem stejného typu a velikosti, a to i v případě, že se použije čl. 119 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013.
2.  
Odstavec 1 se nepoužije, pokud použitý jazyk sám udává, že došlo k dosycení oxidem uhličitým
3.  
U jakostních šumivých vín je možno vynechat odkaz na druh výrobku z révy vinné u vín, jejichž etikety obsahují výraz „Sekt“.

▼M2

Článek 48a

Seznam složek

1.  
Výraz „hrozny“ může být použit k nahrazení označení hroznů a/nebo hroznového moštu použitých jako surovina k výrobě výrobků z révy vinné.
2.  
Výraz „zahuštěný hroznový mošt“ může být použit k nahrazení označení zahuštěného hroznového moštu a/nebo rektifikovaného moštového koncentrátu použitých k výrobě výrobků z révy vinné.
3.  
Kategorie, názvy a čísla E enologických sloučenin, které se použijí v seznamu složek, jsou uvedeny v tabulce 2 v příloze I části A nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/934.
4.  
Aniž je dotčen čl. 41 odst. 1 tohoto nařízení, výrazy, které se použijí k označení enologických sloučenin vyvolávajících alergie nebo nesnášenlivost v seznamu složek, jsou uvedeny ve sloupci 1 tabulky 2 v příloze I části A nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/934.
5.  
Přídatné látky spadající do kategorií „regulátory kyselosti“ a „stabilizační činidla“, které jsou podobné nebo vzájemně nahraditelné, mohou být v seznamu složek uvedeny za použití výrazu „obsahuje... a/nebo“ s uvedením nejvýše tří přídatných látek, z nichž alespoň jedna je přítomna v konečném výrobku.
6.  
Údaj o přídatných látkách spadajících do kategorie „balicí plyny“ v seznamu složek může být nahrazen zvláštním výrazem „plněno v ochranné atmosféře“ nebo „plnění může probíhat v ochranné atmosféře“.
7.  
Přidání tirážního likéru a expedičního likéru do výrobků z révy vinné může být označeno zvláštními údaji „tirážní likér“ a „expediční likér“ uvedenými buďto samostatně, nebo s připojením v závorce seznamu jejich složek podle přílohy II nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/934.

▼B



ODDÍL 2

Nepovinné údaje

Článek 49

Ročník sklizně

1.  

Na etiketách výrobků z révy vinné uvedených v bodech 1 až 11, 13, 15 a 16 části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013 může být uveden ročník sklizně podle čl. 120 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1308/2013, bylo-li nejméně 85 % hroznů použitých k výrobě těchto výrobků sklizeno v dotyčném roce. To nezahrnuje:

a) 

jakékoli množství výrobků z révy vinné použitých k slazení, „expedičního likéru“ nebo „tirážního likéru“, nebo

b) 

jakékoli množství výrobků z révy vinné uvedených v bodě 3 písm. e) a f) části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013.

2.  
Pro účely odstavce 1 musí být výrobky z révy vinné bez chráněného označení původu nebo zeměpisného označení ale s uvedením ročníku sklizně na etiketě certifikovány podle článku 12 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/274 ( 5 ).
3.  
U výrobků z révy vinné tradičně získávaných z hroznů sklizených v lednu nebo únoru je ročníkem sklizně uvedeným na etiketě výrobků z révy vinné předchozí kalendářní rok.

Článek 50

Název moštové odrůdy

1.  

Názvy moštových odrůd nebo jejich synonyma podle čl. 120 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013 použitých pro výrobu výrobků z révy vinné uvedených v bodech 1 až 11, 13, 15 a 16 části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013 se mohou uvádět na etiketě těchto výrobků za podmínek stanovených v písmenech a) a b), jsou-li vyráběny v Unii, nebo za podmínek stanovených v písmenech a) a c), jsou-li vyráběny ve třetích zemích.

a) 

Názvy moštových odrůd nebo jejich synonyma lze uvádět za těchto podmínek:

i) 

je-li uvedena pouze jedna moštová odrůda nebo její synonymum, bylo z této odrůdy vyrobeno nejméně 85 % výrobku, to nezahrnuje:

— 
jakékoli množství výrobků z révy vinné použitých k slazení, „expedičního likéru“ nebo „tirážního likéru“, nebo
— 
jakékoli množství výrobků z révy vinné uvedených v bodě 3 písm. e) a f) části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013;
ii) 

jsou-li uvedeny dvě či více moštových odrůd nebo jejich synonyma, musí být z těchto odrůd vyrobeno 100 % dotyčného výrobku, to nezahrnuje:

— 
jakékoli množství výrobků z révy vinné použitých k slazení, „expedičního likéru“ nebo „tirážního likéru“, nebo
— 
jakékoli množství výrobků z révy vinné uvedených v bodě 3 písm. e) a f) části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013.

Moštové odrůdy musí být na etiketě uvedeny písmem stejné velikosti a v sestupném pořadí podle použitého množství;

b) 

U výrobků z révy vinné vyrobených v Unii jsou názvy moštových odrůd nebo jejich synonymy názvy uvedené v zatřídění moštových odrůd podle čl. 81 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013.

Pro členské státy vyňaté z povinnosti zatřídění podle čl. 81 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 jsou názvy moštových odrůd nebo synonymy názvy uvedené v „mezinárodním seznamu odrůd révy a jejich synonym“ spravovaném Mezinárodní organizací pro révu a víno.

c) 

U výrobků z révy vinné pocházejících z třetích zemí musí podmínky pro použití názvů moštových odrůd nebo jejich synonym splňovat pravidla vztahující se na výrobce vína v dotyčné třetí zemi, včetně pravidel pocházejících od zastupujících profesních organizací, a názvy moštových odrůd nebo jejich synonymy musí být názvy uvedené na seznamu nejméně jedné z těchto organizací:

i) 

Mezinárodní organizace pro révu a víno;

ii) 

Mezinárodní unie pro ochranu nových odrůd rostlin;

iii) 

Mezinárodního výboru pro genetické zdroje rostlin.

2.  
Pro účely odstavce 1 musí být výrobky z révy vinné bez chráněného označení původu nebo zeměpisného označení ale s uvedením moštové odrůdy na etiketě certifikovány podle článku 12 prováděcího nařízení (EU) 2018/274.

V případě šumivých vín a jakostních šumivých vín mohou být názvy moštových odrůd použité pro doplnění popisu výrobku, a to „Pinot blanc“, „Pinot noir“, „Pinot meunier“ nebo „Pinot gris“, a odpovídající názvy v ostatních jazycích Unie nahrazeny synonymem „Pinot“.

3.  
Názvy moštových odrůd a jejich synonyma, které jsou tvořeny chráněným označením původu nebo zeměpisným označením nebo ho obsahují a které lze uvádět na etiketě výrobku s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením či zeměpisným označením třetí země, jsou názvy uvedené v části A přílohy IV tohoto nařízení.

Komise smí měnit část A přílohy IV pouze z důvodu zohlednění zavedených postupů označování nových členských států po jejich přistoupení.

4.  
Názvy moštových odrůd a jejich synonyma uvedené v části B přílohy IV tohoto nařízení, které částečně obsahují chráněné označení původu nebo zeměpisné označení a přímo odkazují na zeměpisný prvek dotyčného chráněného označení původu nebo zeměpisného označení, mohou být uvedeny pouze na etiketě výrobku s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením či se zeměpisným označením třetí země.

Článek 51

Zvláštní pravidla pro uvádění moštových odrůd u výrobků z révy vinné bez chráněného označení původu nebo zeměpisného označení

U výrobků z révy vinné uvedených v bodech 1 až 9 a 16 části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013 bez chráněného označení původu nebo chráněného zeměpisného označení mohou za podmínky splnění podmínek stanovených v čl. 120 odst. 2 uvedeného nařízení členské státy rozhodnout o použití výrazu „odrůdové víno“ doplněného o jeden nebo oba tyto údaje:

a) 

název dotyčného členského státu (členských států);

b) 

název moštové odrůdy (moštových odrůd).

U výrobků z révy vinné uvedených v prvním pododstavci bez chráněného označení původu, chráněného zeměpisného označení nebo zeměpisného označení třetí země, jejichž etikety udávají název jedné nebo několika moštových odrůd, mohou třetí země rozhodnout o použití výrazu „odrůdové víno“ doplněného názvem (názvy) dotyčné třetí země (dotyčných třetích zemí).

Článek 45 tohoto nařízení se nepoužije v souvislosti s uvedením názvu členského státu (názvů členských států) nebo třetí země (třetích zemí).

▼M2 —————

▼B

Článek 52

Údaj o obsahu cukru u výrobků z révy vinné jiných než šumivých vín, šumivých vín dosycovaných oxidem uhličitým, jakostních šumivých vín nebo jakostních aromatických šumivých vín

1.  
Na etiketě výrobků z révy vinné jiných než výrobků uvedených v čl. 119 odst. 1 písm. g) nařízení (EU) č. 1308/2013 lze uvádět obsah cukru vyjádřený jako fruktóza a glukóza, jak je stanoveno v části B přílohy III tohoto rozhodnutí.
2.  
Pokud obsah cukru ve výrobcích z révy vinné odůvodňuje použití dvou výrazů uvedených v části B přílohy III tohoto nařízení, vybere se pouze jeden z těchto výrazů.
3.  
Aniž jsou dotčeny podmínky pro použití popsané v části B přílohy III tohoto nařízení, nesmí se obsah cukru lišit o více než 1 gram na litr od údaje uvedeného na etiketě výrobku.
4.  
Odstavec 1 se nepoužije na výrobky z révy vinné uvedené v bodech 3, 8 a 9 části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud podmínky pro použití údaje o obsahu cukru regulují členské státy nebo pokud jsou tyto podmínky stanoveny v příslušných předpisech dotyčné třetí země, včetně pravidel vydávaných zastupujícími profesními organizacemi.

Článek 53

Výrazy odkazující na některé výrobní metody

1.  
V souladu s čl. 120 odst. 1 písm. f) nařízení (EU) č. 1308/2013 mohou být u výrobků z révy vinné uvedených v bodech 1 až 11, 13, 15 a 16 části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013 uvedeny údaje odkazující na určité výrobní metody. Tyto údaje se mohou týkat výrobních metod uvedených v tomto článku.
2.  
Výrazy uvedené v příloze V odkazující na určité výrobní metody jsou jedinými výrazy, které lze použít k popisu výrobku z révy vinné s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením nebo se zeměpisným označením třetí země, který kvasil, byl školen nebo zrál v dřevěné nádobě. Členské státy a třetí země však mohou pro tyto výrobky z révy vinné stanovit jiné údaje, které jsou rovnocenné údajům uvedeným v příloze V.

Pokud v souladu s platnými vnitrostátními předpisy výrobek z révy vinné zrál v nádobách ze dřeva, je povoleno použít jeden z údajů podle prvního pododstavce i v případě, že proces zrání dále pokračoval v nádobě jiného typu.

Pro označení výrobku z révy vinné vyrobeného za použití kousků dubového dřeva nelze použít údaje podle prvního pododstavce ani v případě, že se při procesu použily nádoby ze dřeva.

3.  

Výraz „kvašeno v lahvi“ je možno použít pouze k popisu šumivých vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením třetí země nebo jakostních šumivých vín, pokud:

a) 

dotyčný výrobek získal oxid uhličitý vlivem druhotného alkoholového kvašení v lahvi;

b) 

délka výrobního procesu včetně zrání v podniku, v němž byl výrobek vyroben, vypočítaná od začátku kvašení způsobujícího tvorbu oxidu uhličitého v kupáži, nebyla kratší než devět měsíců;

c) 

doba kvašení způsobujícího tvorbu oxidu uhličitého v kupáži a doba neoddělení kupáže od kalů činí nejméně 90 dnů;

d) 

výrobek byl oddělen od kalů filtrací pomocí transferní metody nebo jejich odstřelením (degoržáží).

4.  

Výrazy „kvašeno v lahvi tradiční metodou“ nebo „tradiční způsob“ nebo „klasická metoda“ nebo „klasická tradiční metoda“ mohou být použity pouze k popisu šumivých vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením třetí země nebo jakostních šumivých vín, pokud výrobek:

a) 

získal oxid uhličitý vlivem druhotného alkoholového kvašení v lahvi;

b) 

zůstal nepřetržitě v kontaktu s kaly po dobu alespoň devíti měsíců v tomtéž podniku od okamžiku, kdy byla vytvořena kupáž;

c) 

byl oddělen od kalů jejich odstřelením (degoržáží).

5.  

Výraz „Crémant“ může být použit pouze pro bílá nebo růžová jakostní šumivá vína s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením třetí země, pokud:

a) 

hrozny byly sklizeny ručně;

b) 

víno je vyrobeno z moštu získaného lisováním celých hroznů nebo hroznů bez stopek. Množství moštu získaného ze 150 kg hroznů nesmí přesáhnout 100 litrů;

c) 

maximální obsah oxidu siřičitého nepřesahuje 150 mg/l;

d) 

obsah cukru je do 50 g/l;

e) 

víno splňuje požadavky stanovené v odstavci 4.

Aniž je dotčen článek 55, uvede se výraz „Crémant“ na etiketách jakostních šumivých vín ve spojení s názvem zeměpisné jednotky, v níž se nachází vymezená základní oblast pro chráněné označení původu nebo zeměpisné označení dotyčné třetí země.

Písmeno a) prvního a druhého pododstavce se nepoužije na výrobce, kteří vlastní ochranné známky obsahující výraz „Crémant“, které byly zapsány přede dnem 1. března 1986.

6.  
Odkazy na ekologickou produkci hroznů upravuje nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ( 6 ).

Článek 54

Údaj o ►C2  zemědělském podniku ◄

1.  
Výrazy odkazující na ►C2  zemědělský podnik ◄ uvedené v příloze VI jiné než údaj o názvu stáčírny, výrobce nebo prodejce jsou vyhrazeny pro výrobky z révy vinné s chráněnými označeními původu nebo zeměpisnými označeními.

▼C2

Tyto výrazy se smí použít pouze v případě, že výrobek z révy vinné je vyroben výhradně z hroznů sklizených na vinicích obhospodařovaných tímto zemědělským podnikem a v tomto zemědělském podniku proběhla celá vinifikace.

▼B

2.  
Používání příslušných výrazů uvedených v příloze VI regulují členské státy. Třetí země stanovují pravidla pro použití platná pro jejich příslušné výrazy uvedené v příloze VI, včetně pravidel pocházejících od zastupujících profesních organizací.

▼C2

3.  
Hospodářské subjekty, které uvádějí na trh výrobek z révy vinné vyrobený v takovém zemědělském podniku, smí používat pro označení a obchodní úpravu dotyčného výrobku z révy vinné název zemědělského podniku pouze s jeho souhlasem s takovým použitím.

▼B

Článek 55

Údaj o názvech menších nebo větších zeměpisných jednotek než je základní oblast pro chráněné označení původu nebo zeměpisné označení

1.  
Podle čl. 120 odst. 1 písm. g) nařízení (EU) č. 1308/2013 a aniž jsou dotčeny články 45 a 46, může na etiketě odkazovat na název jiné zeměpisné jednotky, která je menší nebo větší než základní oblast pro označení původu nebo zeměpisné označení, pouze výrobek z révy vinné s chráněným označením původu, chráněným zeměpisným označením nebo zeměpisným označením třetí země.
2.  
Při odkazu na názvy zeměpisných jednotek, které jsou menší než základní oblast pro označení původu nebo zeměpisné označení, musí žadatel oblast dotyčné zemědělské jednotky ve specifikaci výrobku a jediném dokladu řádně vymezit. Členské státy mohou stanovit pravidla pro používání těchto zeměpisných jednotek.

Pro výrobky z révy vinné vyrobené v menší zeměpisné jednotce platí toto:

a) 

z takovéto menší zeměpisné jednotky pochází nejméně 85 % hroznů, z nichž byl daný výrobek z révy vinné vyroben. To nezahrnuje:

i) 

jakékoli množství výrobků z révy vinné použitých ke slazení, „expedičního likéru“ nebo „tirážního likéru“;

ii) 

jakékoli množství výrobků z révy vinné uvedených v bodě 3 písm. e) a f) části II přílohy VII nařízení (EU) č. 1308/2013;

b) 

Zbývající hrozny použité při výrobě pocházejí z vymezené zeměpisné oblasti pro dotyčné označení původu nebo zeměpisné označení.

Členské státy mohou v případě zapsaných ochranných známek nebo ochranných známek zavedených používáním přede dnem 11. května 2002, které obsahují název zeměpisné jednotky, která je menší než základní oblast pro označení původu nebo zeměpisné označení, a odkazy na zeměpisné oblasti dotčených členských států, nebo jsou jím tvořeny, rozhodnout o neuplatňování požadavků stanovených v písmenech a) a b) druhého pododstavce.

3.  

Název zeměpisné jednotky, která je menší nebo větší než základní oblast pro označení původu nebo zeměpisné označení, nebo odkazy na zeměpisnou oblast odkazují na:

a) 

lokalitu nebo jednotku seskupující více lokalit;

b) 

obec nebo její část;

c) 

vinařskou podoblast nebo část vinařské podoblasti;

d) 

správní oblast.



ODDÍL 3

Pravidla pro některé zvláštní tvary lahví a uzávěry

Článek 56

Podmínky pro používání některých zvláštních tvarů lahví

Pro zařazení na seznam zvláštních typů lahví stanovený v příloze VII musí typ láhve splňovat tyto požadavky:

a) 

musí být používán výhradně, skutečně a tradičně po dobu posledních 25 let pro výrobek z révy vinné s určitým chráněným označením původu nebo zeměpisným označením; a

b) 

jeho používání si spotřebitelé spojují s výrobkem z révy vinné s určitým chráněným označením původu nebo zeměpisným označením.

Podmínky upravující používání uznávaných zvláštních typů lahví jsou stanoveny v příloze VII.

Článek 57

Pravidla pro obchodní úpravu některých výrobků z révy vinné

1.  

Šumivé víno, jakostní šumivé víno a jakostní aromatické šumivé víno vyrobené v Unii se uvádí na trh nebo vyváží ve skleněných lahvích typu určeného pro „šumivé víno“ uzavřených:

a) 

u lahví se jmenovitým objemem více než 0,20 litru: zátkou hříbkového tvaru vyrobenou z korku nebo jiného materiálu, který může přijít do styku s potravinami, jež je držena na svém místě připevněním a v případě potřeby je přikryta čepičkou a zcela obalena ve fólii, která pokrývá danou zátku a celé hrdlo lahve nebo jeho část;

b) 

u lahví se jmenovitým objemem nejvýše 0,20 litru: jakýmkoli jiným vhodným uzávěrem.

Jiné nápoje vyrobené v Unii se na trh neuvádějí ani nevyvážejí ve skleněných lahvích typu určeného pro „šumivé víno“ či s uzávěrem popsaným v písmeni a) prvního pododstavce.

▼M2

Odchylně od prvního pododstavce písm. a) se výrobci šumivého vína, jakostního šumivého vína a jakostního aromatického šumivého vína mohou rozhodnout neobalit zátku fólií.

▼B

2.  
Odchylně od odst. 1 druhého pododstavce mohou členské státy rozhodnout, že lze na trh uvádět nebo vyvážet ve skleněných lahvích typu určeného pro „šumivé víno“ a/nebo s uzávěrem popsaným v odst. 1 druhém pododstavci písm. a) i jiné nápoje za předpokladu, že jsou tradičně plněny do takových lahví a neuvádějí spotřebitele v omyl, co se týká skutečné povahy nápoje.

Článek 58

Doplňující předpisy stanovené producentskými členskými státy v souvislosti s označováním a obchodní úpravou

▼M2

1.  
Členské státy mohou u výrobků z révy vinné s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením vyráběných na jejich území stanovit použití údajů a pravidel týkajících se obchodní úpravy uvedených v článcích 49, 50, 52, 53, 55 a čl. 57 odst. 1 třetím pododstavci tohoto nařízení a článku 14 prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/34 ( 7 ) jako povinné, zakázat ho nebo ho omezit, a to zavedením přísnějších podmínek, než jsou podmínky stanovené v této kapitole, prostřednictvím odpovídajících specifikací výrobku pro tyto výrobky z révy vinné.

▼B

2.  
Co se týká výrobků z révy vinné bez chráněného označení původu nebo zeměpisného označení vyráběných na jejich území, členské státy mohou stanovit jako povinné údaje uvedené v článcích 52 a 53 tohoto nařízení.
3.  
Za účelem kontroly se členské státy mohou rozhodnout pro výrobky z révy vinné vyráběné na jejich území stanovit a regulovat údaje jiné než údaje uvedené v čl. 119 odst. 1 a čl. 120 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013.
4.  
Za účelem kontroly se členské státy mohou rozhodnout, že pro výrobky z révy vinné plněné na jejich území, avšak dosud neuvedené na trh nebo nevyvezené, stanoví jako použitelné články 118, 119 a 120 nařízení (EU) č. 1308/2013.



KAPITOLA V

OBECNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 59

Procedurální jazyk

Všechny dokumenty a informace zasílané Komisi ohledně žádosti o ochranu, žádosti o změnu specifikace výrobku, řízení o námitce a zrušení v souvislosti s označením původu nebo zeměpisným označením v souladu s články 94 až 98 a články 105 a 106 nařízení (EU) č. 1308/2013 a v souvislosti s tradičním výrazem v souladu s články 25 až 31 a články 34 a 35 tohoto nařízení musí být v jednom z úředních jazyků Unie nebo k nim musí být připojen ověřený překlad do jednoho z těchto jazyků.

Článek 60

Zrušení

Nařízení (ES) č. 607/2009 se zrušuje.

Článek 61

Přechodná opatření

1.  
Články 2 až 12 a článek 72 nařízení (ES) č. 607/2009 týkající se žádosti o ochranu a dočasného označování se i nadále použijí na všechny žádosti o ochranu, které nebudou vyřízeny v den začátku použitelnosti tohoto nařízení.
2.  
Články 13 až 16 nařízení (ES) č. 607/2009 týkající se řízení o námitce se i nadále použijí na žádosti o ochranu, u nichž bude v den začátku použitelnosti tohoto nařízení již zveřejněn příslušný jediný doklad v Úředním věstníku Evropské unie s výzvou k podání námitek.
3.  
Články 21, 22 a 23 nařízení (ES) č. 607/2009 týkající se žádosti o zrušení ochrany se i nadále použijí na žádosti o zrušení ochrany, které nebudou vyřízeny v den začátku použitelnosti tohoto nařízení.
4.  
Ustanovení tohoto nařízení a prováděcího nařízení (EU) 2019/34 upravující námitky se použijí na nevyřízené žádosti, u nichž bude jediný doklad zveřejněn v Úředním věstníku Evropské unie po dni začátku použitelnosti tohoto nařízení.
5.  
Odstavce 1, 2 a 3 se obdobně použijí na řízení týkající se tradičních výrazů, u nichž žádosti o ochranu nebo zrušení nebudou vyřízeny v den začátku použitelnosti tohoto nařízení.
6.  
Články 20 a 72 nařízení (ES) č. 607/2009 týkající se změn specifikace výrobku a dočasného označování se i nadále použijí jak na žádosti o změnu specifikace výrobku, které budou v den začátku použitelnosti tohoto nařízení již zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie, tak na žádosti o změny menšího nebo většího rozsahu, u nichž členské státy uvedly, že splňují požadavky na změnu na úrovni Unie.

Pokud jde o nevyřízené žádosti o změnu, které nespadají pod pododstavec 1, rozhodnutí členských států o předložení takových změn Komisi se považuje za schválení standardní změny v souladu s čl. 17 odst. 2 tohoto nařízení.

Členské státy předloží Komisi seznam nevyřízených změn elektronickou poštou ve lhůtě tří měsíců ode dne začátku použitelnosti tohoto nařízení. Tento seznam se rozdělí do dvou skupin:

a) 

změny považované za změny splňující požadavky na změnu na úrovni Unie;

b) 

změny považované za změny splňující požadavky na standardní změnu.

Komise zveřejní seznam standardních změn za každý členský stát v Úředním věstníku Evropské unie řadě C do tří měsíců ode dne, kdy obdrží úplný seznam od každého členského státu, a zveřejní žádosti a jediné doklady, které se k těmto standardním změnám vztahují.

7.  
Ustanovení nařízení (ES) č. 607/2009 se i nadále použijí na žádosti o změnu tradičního výrazu, které nebudou vyřízeny v den začátku použitelnosti tohoto nařízení.
8.  
Změny specifikace výrobku předložené příslušným orgánům členského státu 1. srpna 2009 nebo později a předané těmito orgány Komisi před 30. červnem 2014 v souladu s čl. 73 odst. 2 nařízení (ES) č. 607/2009 se považují za schválené, pokud u nich Komise uzná, že uvádějí specifikaci výrobku do souladu s článkem 118c nařízení (ES) č. 1234/2007.

Změny, u nichž Komise neuzná, že uvádějí specifikaci výrobku do souladu s článkem 118c nařízení (ES) č. 1234/2007, se považují za žádosti o standardní změnu a řídí se přechodnými pravidly stanovenými v odstavci 6 tohoto článku.

9.  
Výrobky z révy vinné uváděné na trh nebo označené v souladu s nařízením (ES) č. 607/2009 mohou být uváděny na trh až do vyčerpání stávajících zásob.
10.  
Postup stanovený v článku 118s nařízení (ES) č. 1234/2007 se použije na každou změnu specifikace výrobku, která byla členskému státu předložena 1. srpna 2009 nebo později a zaslána tímto členským státem Komisi před 31. prosincem 2011.

Článek 62

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.



PŘÍLOHA I

ČÁST A

Výrazy uvedené v čl. 41 odst. 1



Jazyk

Výrazy týkající se siřičitanů

Výrazy týkající se vajec a vaječných produktů

Výrazy týkající se mléka a mléčných produktů

bulharsky

„сулфити“nebo „серен диоксид“

„яйце“„яйчен протеин“„яйчен продукт“„яйчен лизозим“nebo „яйчен албумин“

„мляко“„млечни продукти“„млечен казеин“nebo „млечен протеин“

španělsky

„sulfitos“ nebo „dióxido de azufre“

„huevo“„proteína de huevo“„ovoproducto“„lisozima de huevo“nebo „ovoalbúmina“

„leche“„productos lácteos“„caseína de leche“nebo „proteína de leche“

česky

„siřičitany“ nebo „oxid siřičitý“

„vejce“„vaječná bílkovina“„výrobky z vajec“„vaječný lysozym“nebo „vaječný albumin“

„mléko“„výrobky z mléka“„mléčný kasein“nebo „mléčná bílkovina“

dánsky

„sulfitter“ nebo „svovldioxid“

„æg“„ægprotein“„ægprodukt“„æglysozym“nebo „ægalbumin“

„mælk“„mælkeprodukt“„mælkecasein“ nebo „mælkeprotein“

německy

„Sulfite“ nebo „Schwefeldioxid“

„Ei“„Eiprotein“„Eiprodukt“„Lysozym aus Ei“nebo „Albumin aus Ei“

„Milch“„Milcherzeugnis“„Kasein aus Milch“nebo „Milchprotein“

estonsky

„sulfitid“ nebo „vääveldioksiid“

„muna“„munaproteiin“„munatooted“„munalüsosüüm“nebo „munaalbumiin“

„piim“„piimatooted“„piimakaseiin“ nebo „piimaproteiin“

řecky

„θειώδη“„διοξείδιο του θείου“nebo „ανυδρίτης του θειώδους οξέος“

„αυγό“„πρωτεΐνη αυγού“„προϊόν αυγού“„λυσοζύμη αυγού“nebo „αλβουμίνη αυγού“

„γάλα“„προϊόντα γάλακτος“„καζεΐνη γάλακτος“nebo „πρωτεΐνη γάλακτος“

anglicky

„sulphites“„sulfites“„sulphur dioxide“nebo „sulfur dioxide“

„egg“„egg protein“„egg product“„egg lysozyme“nebo „egg albumin“

„milk“„milk products“„milk casein“ nebo „milk protein“

francouzsky

„sulfites“ nebo „anhydride sulfureux“

„œuf“„protéine de l'œuf“„produit de l'œuf“„lysozyme de l'œuf“nebo „albumine de l'œuf“

„lait“„produits du lait“„caséine du lait“nebo „protéine du lait“

chorvatsky

„sulfiti“ nebo „sumporov dioksid“

„jaje“„bjelančevine iz jaja“„proizvodi od jaja“„lizozim iz jaja“nebo „albumin iz jaja“

„mlijeko“„mliječni proizvodi“„kazein iz mlijeka“nebo „mliječne bjelančevine“

italsky

„solfiti“ nebo „anidride solforosa“

„uovo“„proteina dell'uovo“„derivati dell'uovo“„lisozima da uovo“nebo „ovoalbumina“

„latte“„derivati del latte“„caseina del latte“nebo „proteina del latte“

lotyšsky

„sulfīti“ nebo „sēra dioksīds“

„olas“„olu olbaltumviela“„olu produkts“„olu lizocīms“nebo „olu albumīns“

„piens“„piena produkts“„piena kazeīns“nebo „piena olbaltumviela“

litevsky

„sulfitai“ nebo „sieros dioksidas“

„kiaušiniai“„kiaušinių baltymai“„kiaušinių produktai“„kiaušinių lizocimas“nebo „kiaušinių albuminas“

„pienas“„pieno produktai“„pieno kazeinas“nebo „pieno baltymai“

maďarsky

„szulfitok“ nebo „kén-dioxid“

„tojás“„tojásból származó fehérje“„tojástermék“„tojásból származó lizozim“nebo „tojásból származó albumin“

„tej“„tejtermékek“„tejkazein“nebo „tejfehérje“

maltsky

„sulfitic“ nebo „diossidu tal-kubrit“

„bajd“„proteina tal-bajd“„prodott tal-bajd“„liżożima tal-bajd“nebo „albumina tal-bajd“

„ħalib“„prodotti tal-ħalib“„kaseina tal-ħalib“nebo „proteina tal-ħalib“

nizozemsky

„sulfieten“ nebo „zwaveldioxide“

„ei“„eiproteïne“„eiderivaat“„eilysozym“nebo „eialbumine“

„melk“„melkderivaat“„melkcaseïne“ nebo „melkproteïnen“

polsky

„siarczyny“„dwutlenek siarki“nebo „ditlenek siarki“

„jajo“„białko jaja“„produkty z jaj“„lizozym z jaja“nebo „albuminę z jaja“

„mleko“„produkty mleczne“„kazeinę z mleka“nebo „białko mleka“

portugalsky

„sulfitos“ nebo „dióxido de enxofre“

„ovo“„proteína de ovo“„produto de ovo“„lisozima de ovo“nebo „albumina de ovo“

„leite“„produtos de leite“„caseína de leite“nebo „proteína de leite“

rumunsky

„sulfiți“ nebo „dioxid de sulf“

„ouă“„proteine din ouă“„produse din ouă“„lizozimă din ouă“nebo „albumină din ouă“

„lapte“„produse din lapte“„cazeină din lapte“nebo „proteine din lapte“

slovensky

„siričitany“nebo „oxid siričitý“

„vajce“„vaječná bielkovina“„výrobok z vajec“„vaječný lyzozým“nebo „vaječný albumín“

„mlieko“„výrobky z mlieka“„mliečne výrobky“„mliečny kazeín“nebo „mliečna bielkovina“

slovinsky

„sulfiti“ nebo „žveplov dioksid“

„jajce“„jajčne beljakovine“„proizvod iz jajc“„jajčni lizocim“nebo „jajčni albumin“

„mleko“„proizvod iz mleka“„mlečni kazein“nebo „mlečne beljakovine“

finsky

„sulfiittia“„sulfiitteja“ nebo „rikkidioksidia“

„kananmunaa“„kananmunaproteiinia“„kananmunatuotetta“„lysotsyymiä (kananmunasta)“nebo „kananmuna-albumiinia“

„maitoa“„maitotuotteita“„kaseiinia (maidosta)“nebo „maitoproteiinia“

švédsky

„sulfiter“ nebo „svaveldioxid“

„ägg“„äggprotein“„äggprodukt“„ägglysozym“nebo „äggalbumin“

„mjölk“„mjölkprodukter“„mjölkkasein“ nebo „mjölkprotein“

ČÁST B

Piktogramy uvedené v čl. 41 odst. 2



image

image

image

image



PŘÍLOHA II

Výrazy uvedené v čl. 46 odst. 3 druhém pododstavci písm. b)



Jazyk

Výrazy povolené místo „výrobce“

Výrazy povolené místo „vyrobeno v“

BG

„преработвател“

„преработено от“

ES

„elaborador“

„elaborado por“

CS

„zpracovatel“ nebo „vinař“

„zpracováno v“ nebo „vyrobeno v“

DA

„forarbejdningsvirksomhed“ nebo „vinproducent“

„forarbejdet af“

DE

„Verarbeiter“

„verarbeitet von“ nebo „versektet durch“

„Sektkellerei“

ET

„töötleja“

„töödelnud“

EL

„οινοποιός“

„οινοποιήθηκε από“

EN

„processor“ nebo „winemaker“

„processed by“ nebo „made by“

FR

„élaborateur“

„élaboré par“

IT

„elaboratore“ nebo „spumantizzatore“

„elaborato da“ nebo „spumantizzato da“

LV

„izgatavotājs“

„vīndaris“ nebo „ražojis“

LT

„perdirbėjas“

„perdirbo“

HU

„feldolgozó:“

„feldolgozta:“

MT

„proċessur“

„ipproċessat minn“

NL

„verwerker“ nebo „bereider“

„verwerkt door“ nebo „bereid door“

PL

„przetwórca“ nebo „wytwórca“

„przetworzone przez“ nebo „wytworzone przez“

PT

„elaborador“ nebo „preparador“

„elaborado por“ nebo „preparado por“

RO

„elaborator“

„elaborat de“

SI

„pridelovalec“

„prideluje“

SK

„spracovateľ“

„spracúva“

FI

„valmistaja“

„valmistanut“

SV

„bearbetningsföretag“

„bearbetat av“



PŘÍLOHA III

ČÁST A

Seznam výrazů uvedených v čl. 47 odst. 1, které se použijí pro šumivé víno, šumivé víno dosycované oxidem uhličitým, jakostní šumivé víno nebo jakostní aromatické šumivé víno.



Výrazy

Podmínky pro použití

brut nature, naturherb, bruto natural, pas dosé, dosage zéro, natūralusis briutas, īsts bruts, přírodně tvrdé, popolnoma suho, dosaggio zero, брют натюр, brut natur

Je-li obsah cukru nižší než 3 gramy na litr. Tyto výrazy lze použít pouze u výrobků, ke kterým po druhotném kvašení nebyl přidán žádný cukr.

extra brut, extra herb, ekstra briutas, ekstra brut, ekstra bruts, zvláště tvrdé, extra bruto, izredno suho, ekstra wytrawne, екстра брют

Je-li obsah cukru mezi 0 a 6 gramy na litr.

brut, herb, briutas, bruts, tvrdé, bruto, zelo suho, bardzo wytrawne, брют

Je-li obsah cukru nižší než 12 gramů na litr.

extra dry, extra trocken, extra seco, labai sausas, ekstra kuiv, ekstra sausais, különlegesen száraz, wytrawne, suho, zvláště suché, extra suché, екстра сухо, extra sec, ekstra tør, vrlo suho

Je-li obsah cukru mezi 12 a 17 gramy na litr.

sec, trocken, secco, asciutto, dry, tør, ξηρός, seco, torr, kuiva, sausas, kuiv, sausais, száraz, półwytrawne, polsuho, suché, сухо, suho

Je-li obsah cukru mezi 17 a 32 gramy na litr.

demi-sec, halbtrocken, abboccato, medium dry, halvtør, ημίξηρος, semi seco, meio seco, halvtorr, puolikuiva, pusiau sausas, poolkuiv, pussausais, félszáraz, półsłodkie, polsladko, polosuché, polosladké, полусухо, polusuho

Je-li obsah cukru mezi 32 a 50 gramy na litr.

doux, mild, dolce, sweet, sød, γλυκός, dulce, doce, söt, makea, saldus, magus, édes, ħelu, słodkie, sladko, sladké, сладко, dulce, saldais, slatko

Je-li obsah cukru vyšší než 50 gramů na litr.

ČÁST B

Seznam výrazů podle čl. 52 odst. 1, které se použijí pro jiné výrobky než výrobky uvedené v části A.

▼M2



Výrazy

Podmínky pro použití

сухо, seco, suché, tør, trocken, kuiv, ξηρός, dry, sec, secco, asciutto, sausais, sausas, száraz, droog, wytrawne, seco, sec, suho, kuiva, torrt

Pokud obsah cukru nepřesahuje:

— 4 gramy na litr nebo

— 9 gramů na litr, pokud celková kyselost vyjádřená v gramech kyseliny vinné na jeden litr je nejvýše o 2 gramy nižší než obsah zbytkového cukru.

полусухо, semiseco, polosuché, halvtør, halbtrocken, poolkuiv, ημίξηρος, medium dry, demi-sec, abboccato, pussausais, pusiau sausas, félszáraz, halfdroog, półwytrawne, meio seco, adamado, demisec, polsuho, puolikuiva, halvtorrt, polusuho

Pokud obsah cukru přesahuje výše uvedené maximum, nepřesahuje však:

— 12 gramů na litr nebo

— 18 gramů na litr, pokud celková kyselost vyjádřená v gramech kyseliny vinné na jeden litr je nejvýše o 10 gramů nižší než obsah zbytkového cukru.

полусладко, semidulce, polosladké, halvsød, lieblich, poolmagus, ημίγλυκος, medium, medium sweet, moelleux, amabile, pussaldais, pusiau saldus, félédes, halfzoet, półsłodkie, meio doce, demidulce, polsladko, puolimakea, halvsött, poluslatko

Pokud obsah cukru přesahuje maximum uvedené v druhém řádku této tabulky, nepřesahuje však 45 gramů na litr.

сладко, dulce, sladké, sød, süss, magus, γλυκός, sweet, doux, dolce, saldais, saldus, édes, ħelu, zoet, słodkie, doce, dulce, sladko, makea, sött, slatko.

Je-li obsah cukru nejméně 45 gramů na litr.

▼B



PŘÍLOHA IV

SEZNAM MOŠTOVÝCH ODRŮD A JEJICH SYNONYM, KTERÉ MOHOU BÝT UVEDENY NA ETIKETÁCH VÍN ( 8 )

ČÁST A

Seznam moštových odrůd a jejich synonym, které mohou být uvedeny na etiketách vín v souladu s čl. 50 odst. 3.



 

Název chráněného označení původu nebo zeměpisného označení

Název odrůdy nebo její synonyma

Země, které smějí používat název odrůdy nebo jedno ze synonym (1)

1

Alba (IT)

Albarossa

Itálieo

2

Alicante (ES)

Alicante Bouschet

Řecko o, Itálie o, Portugalsko o, Alžírsko o, Tunisko o, Spojené státy americké o, Kypr o, Jižní Afrika, Chorvatsko

Poznámka: K označení vína nesmí být použit název „Alicante“ samotný.

3

Alicante Branco

Portugalskoo

4

Alicante Henri Bouschet

Francieo, Srbsko a Černá Hora (6)

5

Alicante

Itálie o

6

Alikant Buse

Srbsko a Černá Hora (4)

7

Avola (IT)

Nero d'Avola

Itálie

8

Bohotin (RO)

Busuioacă de Bohotin

Rumunsko

9

Borba (PT)

Borba

Španělsko o

10

Bourgogne (FR)

Blauburgunder

Bývalá jugoslávská republika Makedonie (13–20–30), Rakousko (18–20), Kanada (20–30), Chile (20–30), Itálie (20–30), Švýcarsko

11

Blauer Burgunder

Rakousko (10–13), Srbsko a Černá Hora (17–30)

12

Blauer Frühburgunder

Německo (24)

13

Blauer Spätburgunder

Německo (30), Bývalá jugoslávská republika Makedonie (10–20–30), Rakousko (10–11), Bulharsko (30), Kanada (10–30), Chile (10–30), Rumunsko (30), Itálie (10–30)

14

Burgund Mare

Rumunsko (35, 27, 39, 41)

14a

Borgonja istarska

Chorvatsko

15

Burgundac beli

Srbsko a Černá Hora (34)

15a

Burgundac bijeli

Chorvatsko

17

Burgundac crni

Srbsko a Černá Hora (11–30), Chorvatsko

18

Burgundac sivi

Chorvatskoo, Srbsko a Černá Hora o

19

Burgundec bel

Bývalá jugoslávská republika Makedonie o

20

Burgundec crn

Bývalá jugoslávská republika Makedonie (10–13–30)

21

Burgundec siv

Bývalá jugoslávská republika Makedonie o

22

Early Burgundy

Spojené státy americké o

23

Fehér Burgundi, Burgundi

Maďarsko (31)

24

Frühburgunder

Německo (12), Nizozemskoo

25

Grauburgunder

Německo, Bulharsko, Maďarskoo, Rumunsko (26)

26

Grauer Burgunder

Kanada, Rumunsko (25), Německo, Rakousko

27

Grossburgunder

Rumunsko (37, 14, 40, 42)

28

Kisburgundi kék

Maďarsko (30)

29

Nagyburgundi

Maďarskoo

30

Spätburgunder

Bývalá jugoslávská republika Makedonie (10–13–20), Srbsko a Černá Hora (11–17), Bulharsko (13), Kanada (10–13), Chile, Maďarsko (29), Moldavskoo. Rumunsko (13), Itálie (10–13), Spojené království, Německo (13)

31

 

Weißburgunder

Jižní Afrika (33), Kanada, Chile (32), Maďarsko (23), Německo (32, 33), Rakousko (32), Spojené královstvío, Itálie

32

 

Weißer Burgunder

Německo (31, 33), Rakousko (31), Chile (31), Slovinsko, Itálie

33

 

Weissburgunder

Jižní Afrika (31), Německo (31, 32), Spojené království, Itálie, Švýcarskoo

34

 

Weisser Burgunder

Srbsko a Černá Hora (15)

35

Calabria (IT)

Calabrese

Itálie

36

Cotnari (RO)

Grasă de Cotnari

Rumunsko

37

Franken (DE)

Blaufränkisch

Česká republika (39), Rakouskoo, Německo, Slovinsko (Modra frankinja, Frankinja), Maďarsko, Rumunsko (14, 27, 39, 41)

38

Frâncușă

Rumunsko

39

Frankovka

Česká republika (37), Slovensko (40), Rumunsko (14, 27, 38, 41), Chorvatsko

40

Frankovka modrá

Slovensko (39)

41

Kékfrankos

Maďarsko, Rumunsko (37, 14, 27, 39)

42

Friuli (IT)

Friulano

Itálie

43

Graciosa (PT)

Graciosa

Portugalsko o

44

Мелник (BG)

Melnik

Мелник

Melnik

Bulharsko

45

Montepulciano (IT)

Montepulciano

Itálie o

46

Moravské (CZ)

Cabernet Moravia

Česká republika o

47

Moravia dulce

Španělsko o

48

Moravia agria

Španělsko o

49

Muškát moravský

Česká republika o, Slovensko

50

Odobești (RO)

Galbenă de Odobești

Rumunsko

51

Porto (PT)

Portoghese

Itálie o

52

Rioja (ES)

Torrontés riojano

Argentina o

53

Sardegna (IT)

Barbera Sarda

Itálie

54

Sciacca (IT)

Sciaccarello

Francie

55

Teran (SI)

Teran

Chorvatsko (2)

(1)   

Pro dotčené země jsou odchylky stanovené v této příloze povoleny pouze v případě vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením, která byla vyrobena z dotyčných odrůd.

(2)   

Pouze pro CHOP „Hrvatska Istra“ (PDO-HR-A1652) pod podmínkou, že „Hrvatska Istra“ a „Teran“ jsou uvedeny ve stejném zorném poli a že název „Teran“ je uveden písmem menší velikosti než „Hrvatska Istra“.

ČÁST B

Seznam moštových odrůd a jejich synonym, které mohou být uvedeny na etiketách vín v souladu s čl. 50 odst. 4.



 

Název chráněného označení původu nebo zeměpisného označení

Název odrůdy nebo její synonyma

Země, které smějí používat název odrůdy nebo jedno ze synonym (1)

1

Mount Athos – Agioritikos (GR)

Agiorgitiko

Řecko, Kypro

2

Aglianico del Taburno (IT)

Aglianico

Itálieo, Řeckoo, Maltao, Spojené státy americké

2a

Aglianico del Taburno

Aglianico crni

Chorvatsko

 

Aglianico del Vulture (IT)

Aglianicone

Itálie o

4

Aleatico di Gradoli (IT)

Aleatico di Puglia (IT)

Aleatico

Itálie, Austrálie, Spojené státy americké

5

Ansonica Costa dell'Argentario (IT)

Ansonica

Itálie, Austrálie

6

Conca de Barbera (ES)

Barbera Bianca

Itálie o

7

Barbera

Jižní Afrikao, Argentinao, Austrálieo, Chorvatskoo, Mexikoo, Slovinskoo, Uruguayo, Spojené státy americkéo, Řeckoo, Itálieo, Maltao

8

Barbera Sarda

Itálie o

9

Malvasia di Castelnuovo Don Bosco (IT)

Bosco Eliceo (IT)

Bosco

Itálie o

10

Brachetto d'Acqui (IT)

Brachetto

Itálie, Austrálie

11

Etyek-Buda (HU)

Budai

Maďarsko o

12

Cesanese del Piglio (IT)

Cesanese di Olevano Romano (IT)

Cesanese di Affile (IT)

Cesanese

Itálie, Austrálie

13

Cortese di Gavi (IT)

Cortese dell'Alto Monferrato (IT)

Cortese

Itálie, Austrálie, Spojené státy americké

14

Duna (HU)

Duna gyöngye

Maďarsko

15

Dunajskostredský (SK)

Dunaj

Slovensko

16

Côte de Duras (FR)

Durasa

Itálie

17

Korinthos-Korinthiakos (GR)

Corinto Nero

Itálie o

18

Korinthiaki

Řecko o

19

Fiano di Avellino (IT)

Fiano

Itálie, Austrálie, Spojené státy americké

20

Fortana del Taro (IT)

Fortana

Itálie, Austrálie

21

Freisa d'Asti (IT)

Freisa di Chieri (IT)

Freisa

Itálie, Austrálie, Spojené státy americké

22

Greco di Bianco (IT)

Greco di Tufo (IT)

Greco

Itálie, Austrálie

23

Grignolino d'Asti (IT)

Grignolino del Monferrato Casalese (IT)

Grignolino

Itálie, Austrálie, Spojené státy americké

24

Izsáki Arany Sárfehér (HU)

Izsáki Sárfehér

Maďarsko

25

Lacrima di Morro d'Alba (IT)

Lacrima

Itálie, Austrálie

26

Lambrusco Grasparossa di Castelvetro

Lambrusco grasparossa

Itálie

27

Lambrusco

Itálie, Austrálie (2), Spojené státy americké

28

Lambrusco di Sorbara (IT)

29

Lambrusco Mantovano (IT)

30

Lambrusco Salamino di Santa Croce (IT)

31

Lambrusco Salamino

Itálie

32

Colli Maceratesi

Maceratino

Itálie, Austrálie

33

Nebbiolo d'Alba (IT)

Nebbiolo

Itálie, Austrálie, Spojené státy americké, Chorvatsko

34

Colli Orientali del Friuli Picolit (IT)

Picolit

Itálie

35

Pikolit

Slovinsko

36

Colli Bolognesi Classico Pignoletto (IT)

Pignoletto

Itálie, Austrálie

37

Primitivo di Manduria

Primitivo

Itálie, Austrálie, Spojené státy americké, Chorvatsko

38

Rheingau (DE)

Rajnai rizling

Maďarsko (41)

39

Rheinhessen (DE)

Rajnski rizling

Srbsko a Černá Hora (40–41–46), Chorvatsko

40

Renski rizling

Srbsko a Černá Hora (39–43–46), Slovinsko o (45)

41

Rheinriesling

Bulharskoo, Rakousko, Německo (43), Maďarsko (38), Česká republika (49), Itálie (43), Řecko, Portugalsko, Slovinsko

42

Rhine Riesling

Jižní Afrikao, Austrálieo, Chile (44), Moldavskoo, Nový Zélando, Kypr, Maďarsko o

43

Riesling renano

Německo (41), Srbsko a Černá Hora (39–40–46), Itálie (41)

44

Riesling Renano

Chile (42), Malta o

45

Radgonska ranina

Slovinsko, Chorvatsko

46

Rizling rajnski

Srbsko a Černá Hora (39–40–43)

47

Rizling Rajnski

Bývalá jugoslávská republika Makedonie o, Chorvatsko o

48

Rizling rýnsky

Slovensko o

49

Ryzlink rýnský

Česká republika (41)

50

Rossese di Dolceacqua (IT)

Rossese

Itálie, Austrálie

51

Sangiovese di Romagna (IT)

Sangiovese

Itálie, Austrálie, Spojené státy americké, Chorvatsko

52

Štajerska Slovenija (SI)

Štajerska belina

Slovinsko, Chorvatsko

52a

Štajerska Slovenija (SI)

Štajerka

Chorvatsko

53

Teroldego Rotaliano (IT)

Teroldego

Itálie, Austrálie, Spojené státy americké

54

Vinho Verde (PT)

Verdea

Itálie o

55

Verdeca

Itálie

56

Verdese

Itálie o

57

Verdicchio dei Castelli di Jesi (IT)

Verdicchio di Matelica (IT)

Verdicchio

Itálie, Austrálie

58

Vermentino di Gallura (IT)

Vermentino di Sardegna (IT)

Vermentino

Itálie, Austrálie, Spojené státy americké, Chorvatsko

59

Vernaccia di San Gimignano (IT)

Vernaccia di Oristano (IT)

Vernaccia di Serrapetrona (IT)

Vernaccia

Itálie, Austrálie

60

Zala (HU)

Zalagyöngye

Maďarsko

(1)   

Pro dotčené země jsou odchylky stanovené v této příloze povoleny pouze v případě vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením, která byla vyrobena z dotyčných odrůd.

(2)   

Použití povoleno v souladu s ustanoveními čl. 22 odst. 4 Dohody ze dne 1. prosince 2008 mezi Evropským společenstvím a Austrálií o obchodu s vínem (Úř. věst. L 28, 30.1.2009, s. 3).



PŘÍLOHA V

Výrazy, které je možno použít při označování vín podle čl. 53 odst. 2.



kvašené v sudu typu barrique

školené v sudu typu barrique

zrálo v sudu typu barrique

[…]-kvašené v sudu

[uveďte druh dřeva]

[…]-školené v sudu

[uveďte druh dřeva]

[…]-zrálo v sudu

[uveďte druh dřeva]

kvašené v sudu

školené v sudu

zrálo v sudu

Výraz „v sudu“ je možno nahradit výrazem „v sudu typu barrique“.



PŘÍLOHA VI

Výrazy podle čl. 54 odst. 1



Členský stát

Výrazy

Rakousko

Burg, Domäne, Eigenbau, Familie, Gutswein, Güterverwaltung, Hof, Hofgut, Kloster, Landgut, Schloss, Stadtgut, Stift, Weinbau, Weingut, Weingärtner, Winzer, Winzermeister

Česká republika

Sklep, vinařský dům, vinařství

Německo

Burg, Domäne, Kloster, Schloss, Stift, Weinbau, Weingärtner, Weingut, Winzer

Francie

Abbaye, Bastide, Campagne, Chapelle, Château, Clos, Commanderie, Cru, Domaine, Mas, Manoir, Mont, Monastère, Monopole, Moulin, Prieuré, Tour

Řecko

Αγρέπαυλη (Agrepavlis), Αμπελι (Ampeli), Αμπελώνας(-ες) (Ampelonas-(es)), Αρχοντικό (Archontiko), Κάστρο (Kastro), Κτήμα (Κtima), Μετόχι (Metochi), Μοναστήρι (Monastiri), Ορεινό Κτήμα (Orino Ktima), Πύργος (Pyrgos)

Itálie

abbazia, abtei, ansitz, burg, castello, kloster, rocca, schlofl, stift, torre, villa

Kypr

Αμπελώνας (-ες) (Ampelonas (-es), Κτήμα (Ktima), Μοναστήρι (Monastiri), Μονή (Moni)

Portugalsko

Casa, Herdade, Paço, Palácio, Quinta, Solar

Slovinsko

Klet, Kmetija, Posestvo, Vinska klet

Slovensko

Kaštieľ, Kúria, Pivnica, Vinárstvo, Usadlosť



PŘÍLOHA VII

Omezení použití zvláštních typů lahví podle článku 56

1. „Flûte d'Alsace“:

a) 

typ: skleněná láhev tvořená rovnou válcovitou částí a dlouhým hrdlem, přibližně těchto rozměrů:

— 
celková výška/průměr dna = 5:1,
— 
výška válcovité části láhve = 1/3 celkové výšky;
b) 

vína, pro která je tento typ láhve vyhrazen: v případě vín vyrobených z hroznů sklizených na francouzském území se jedná o jakostní vína s těmito označeními původu:

— 
„Alsace“ nebo „vin d'Alsace“, „Alsace Grand Cru“,
— 
„Crépy“,
— 
„Château-Grillet“,
— 
„Côtes de Provence“, červené a růžové,
— 
„Cassis“,
— 
„Jurançon“, „Jurançon sec“,
— 
„Béarn“, „Béarn-Bellocq“, růžové,
— 
„Tavel“, růžové.

Omezení týkající se užívání tohoto typu láhví se však vztahuje pouze na vína vyrobená z hroznů sklizených na francouzském území.

2. „Bocksbeutel“ nebo „Cantil“:

a) 

typ: skleněná láhev s krátkým hrdlem, zploštělá, ale vypouklého tvaru; s elipsovitým dnem a elipsovitým průřezem v místě největšího vyklenutí láhve:

— 
poměr mezi hlavní a vedlejší osou elipsovitého průřezu = přibližně 2:1,
— 
poměr mezi výškou klenutého těla láhve a délkou válcovitého hrdla láhve = přibližně 2,5:1;
b) 

vína, pro která je tento typ láhve vyhrazen:

i) 

německá vína s těmito chráněnými označeními původu:

— 
Franken,
— 
Baden:
— 
pocházející z Taubertalu nebo Schüpfergrundu,
— 
pocházející z následujících částí obce Baden-Baden: Neuweier, Steinbach, Umweg a Varnhalt;
ii) 

italská vína s těmito chráněnými označeními původu:

— 
Santa Maddalena (St. Magdalener),
— 
Valle Isarco (Eisacktaler), vyrobené z odrůd Sylvaner a Müller-Thürgau,
— 
Terlaner, vyrobené z odrůdy Pinot bianco,
— 
Bozner Leiten,
— 
Alto Adige (Südtiroler), vyrobené z odrůd Riesling, Müller-Thurgau, Pinot nero, Moscato giallo, Sylvaner, Lagrein, Pinot blanco (Weissburgunder) a Moscato rosa (Rosenmuskateller),
— 
Greco di Bianco,
— 
Trentino, vyrobené z odrůdy Moscato;
iii) 

řecká vína:

— 
Agioritiko,
— 
Rombola Kephalonias,
— 
vína z ostrova Kefalonia,
— 
vína z ostrova Paros,
— 
vína s chráněným zeměpisným označením z Peloponésu;
iv) 

portugalská vína:

— 
růžová vína a další vína s chráněným označením původu a zeměpisným označením, která byla prokazatelně tradičně a poctivým způsobem plněna do lahví typu „Cantil“ ještě předtím, než byla zařazena jako vína s chráněným označením původu a zeměpisným označením.

3. „Clavelin“:

a) 

typ: skleněná láhev s krátkým hrdlem o obsahu 0,62 litrů, válcovitou částí se širokorameným nasazením, které dodává láhvi zavalitý vzhled, přibližně těchto rozměrů:

— 
celková výška/průměr dna = 2,75,
— 
výška válcovité části = celková výška/2;
b) 

vína, pro která je tento typ láhve vyhrazen:

— 
francouzská vína s těmito chráněnými označeními původu:
— 
Côte du Jura,
— 
Arbois,
— 
L'Etoile,
— 
Château Chalon.

4. „Tokaj“:

a) 

typ: rovná bezbarvá skleněná láhev s dlouhým hrdlem, s válcovitou části, přibližně těchto rozměrů:

— 
výška válcovité části láhve/celková výška = 1:2,7,
— 
celková výška/průměr dna = 1:3,6,
— 
objem: 500 ml, 375 ml, 250 ml, 100 ml nebo 187,5 ml (v případě vývozu do třetí země),
— 
na lahvi může být umístěna pečeť vyrobená z materiálu láhve, která odkazuje na vinařskou oblast nebo výrobce;
b) 

vína, pro která je tento typ láhve vyhrazen:

maďarská a slovenská vína s těmito chráněnými označeními původu:
— 
Tokaj,
— 
Vinohradnícka oblasť Tokaj,
doplněnými jedním z těchto chráněných tradičních výrazů:
— 
aszú/výber,
— 
aszúeszencia/výberová esencia,
— 
eszencia/esencia,
— 
máslas/mášláš,
— 
fordítás/forditáš,
— 
szamorodni/samorodné.

Omezení týkající se užívání tohoto typu láhví se však vztahuje pouze na vína vyrobená z hroznů sklizených na maďarském nebo slovenském území.


( 1 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES ze dne 22. října 2008, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. L 299, 8.11.2008, s. 25).

( 2 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 ze dne 16. prosince 2015, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (přepracované znění) (Úř. věst. L 336, 23.12.2015, s. 1).

( 3 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (Úř. věst. L 154, 16.6.2017, s. 1).

( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

( 5 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/274 ze dne 11. prosince 2017, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o systém povolení pro výsadbu révy, certifikaci, evidenční knihu vstupů a výstupů, povinná prohlášení a oznámení, a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o příslušné kontroly, a zrušuje prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/561 (Úř. věst. L 58, 28.2.2018, s. 60).

( 6 ) Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1).

( 7 ) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/34 ze dne 17. října 2018, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o žádosti o ochranu označení původu, zeměpisných označení a tradičních výrazů v odvětví vína, o řízení o námitce, změny specifikace výrobku, evidenci chráněných názvů, zrušení ochrany a používání symbolů, a k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o vhodný systém kontrol (Úř. věst. L 9, 11.1.2019, s. 46).

( 8 ) 

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU
Nejste přihlášeni
Zaregistrovat / Přihlásit se
Podrobné vyhledávání
Podrobné vyhledávání

Vyhledání konkrétního předpisu

K vyhledání konkrétního předpisu stačí zadat číslo/rok. (Např. 14/2000)

Fulltextové vyhledávání

Zadejte vhodně vybraná klíčová slova. Zadání může být v následujícíh tvarech:

  • náhrady škody: pokud zadáte více slov, najde všechny stránky, kde se vyskytují alespoň jedno ze zadaných slov. Na pořadí slov však nezáleží.
  • +náhrady: každé slovo, které předchází znaménko plus, se musí na stránce nacházet.
  • -náhrady: každé slovo, které předchází znaménko mínus, se nesmí na stránce nacházet.
  • "náhradě škod": řetězec uzavřený v uvozovkách bude vyhledán přesně tak, jak je zadán. Tj. budou vyhledány jen stránky, kde se vyskytují obě slova přesně za sebou.

Jednotlivá pravidla lze libovolně kombinovat.