(EU) 2018/1557Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1557 ze dne 17. října 2018, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2016/1368, kterým se stanoví seznam referenčních hodnot s kritickým významem používaných na finančních trzích podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 (Text s významem pro EHP.)

(1)

Referenční hodnoty hrají významnou úlohu při stanovování cen mnoha finančních nástrojů a finančních smluv a při měření výkonnosti řady investičních fondů. Dodávání vstupních údajů pro referenční hodnoty a jejich administrace jsou často náchylné k manipulaci a osoby, které se na nich podílejí, často čelí střetu zájmů.

(2)

Aby splnily svou ekonomickou úlohu, musí referenční hodnoty reprezentovat podkladový trh nebo ekonomickou realitu, kterou odrážejí. Pokud by určitá referenční hodnota (např. mezibankovní nabídkové sazby) již nereprezentovala podkladový trh, existuje riziko nepříznivého dopadu mimo jiné na integritu trhů a financování domácností (úvěry a hypoteční úvěry) a podniků v Unii.

(3)

Je-li celková hodnota finančních nástrojů, finančních smluv nebo investičních fondů odkazujících na určitou konkrétní referenční hodnotu vysoká, rostou zpravidla rizika pro uživatele, trhy a hospodářství Unie. Nařízení (EU) 2016/1011 proto stanoví různé kategorie referenčních hodnot a stanoví dodatečné požadavky zajišťující integritu a spolehlivost určitých referenčních hodnot považovaných za referenční hodnoty s kritickým významem, včetně pravomoci příslušných orgánů nařídit za určitých podmínek dodání vstupních údajů pro referenční hodnotu s kritickým významem nebo administraci takové hodnoty.

(4)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1368 (2) stanovilo seznam referenčních hodnot s kritickým významem používaných na finančních trzích podle nařízení (EU) 2016/1011.

(5)

Podle čl. 20 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1011 je Komise zmocněna přijímat prováděcí akty s cílem sestavit seznam referenčních hodnot s kritickým významem a minimálně jednou za dva roky provést jeho revizi.

(6)

V souladu s čl. 20 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2016/1011 mohou být referenční hodnoty zařazeny na seznam referenčních hodnot s kritickým významem, pokud jsou tyto referenční hodnoty mimo jiné předkládány dodavateli, z nichž se většina nachází v jednom členském státě, a tyto referenční hodnoty jsou v tomto členském státě považovány za hodnoty s kritickým významem.

(7)

Dne 22. ledna 2018 švédský příslušný orgán („Finansinspektionen“) oznámil Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy („orgán ESMA“) svůj návrh uznat sazbu Stockholm Interbank Offered Rate (sazba „STIBOR“) za referenční hodnotu s kritickým významem podle čl. 20 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2016/1011, neboť je referenční hodnotou s kritickým významem ve Švédsku a je založena na údajích dodaných dodavateli, z nichž většina se nachází ve Švédsku.

(8)

STIBOR je referenční sazba odvozená z průměru úrokových sazeb, za které jsou četné banky působící na švédském trhu ochotny půjčovat si navzájem nezajištěné finanční prostředky s různou splatností. Dne 22. ledna 2018 se na souboru pro sazbu STIBOR podílelo sedm bank, z toho šest se nacházelo ve Švédsku a jedna v Dánsku.

(9)

Ve svém posouzení podaném orgánu ESMA dospěla Finansinspektionen k závěru, že zastavení sazby STIBOR nebo její poskytování na základě vstupních údajů nebo souboru přispěvatelů, které již nejsou reprezentativní pro podkladový trh nebo pro ekonomickou realitu, by mohla mít významný negativní dopad na fungování finančních trhů ve Švédsku.

(10)

Posouzení Finansinspektionen ozřejmuje, že sazba STIBOR je používána jako referenční sazba při oceňování OTC (mimoburzovních, tj. „přes přepážku“ obchodovaných) úrokových derivátů denominovaných ve švédských korunách („SEK“) s nesplacenou nominální hodnotou 3 500 miliard EUR. Téměř čtvrtina obligací denominovaných v SEK používá jako referenční sazbu STIBOR a sazba STIBOR je použita při ocenění 75 % z celkových úvěrů poskytnutých švédským domácnostem a nefinančním institucím. Celková hodnota finančních nástrojů a finančních smluv se sazbou STIBOR jako referenční sazbou je přibližně osmkrát větší než hrubý národní produkt Švédska. Sazba STIBOR má tudíž zásadní význam pro finanční stabilitu a integritu trhu ve Švédsku. Posouzení dospělo k závěru, že zastavení užívání sazby STIBOR nebo její nespolehlivost by mohly mít významný negativní dopad na fungování finančních trhů ve Švédsku a na podniky a spotřebitele, neboť je používána v úvěrech, produktech spotřebitelských úvěrů a investičních fondech.

(11)

Dne 23. února 2018 zaslal orgán ESMA Komisi stanovisko uvádějící, že švédská Finansinspektion zohlednila veškeré prvky a kritéria uvedené v čl. 20 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1011 a že poskytla kvantitativní údaje na podporu uznání sazby STIBOR za referenční hodnotu s kritickým významem, jakož i analytické odůvodnění poukazující na klíčovou úlohu sazby STIBOR ve švédské ekonomice.

(12)

Prováděcí nařízení (EU) 2016/1368 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(13)

Vzhledem ke klíčovému významu sazby STIBOR, jejímu širokému používání a její úloze při alokaci kapitálu ve Švédsku, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve.

(14)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Evropského výboru pro cenné papíry,