(EU) 2018/728Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/728 ze dne 24. ledna 2018, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o regulační technické normy pro stanovení postupů, jimiž by se operace s nefinančními smluvními stranami usazenými ve třetí zemi vyňaly z kapitálových požadavků pro riziko CVA (Text s významem pro EHP. )

(1)

Na základě čl. 382 odst. 4 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013 se z kapitálových požadavků pro riziko CVA vylučují transakce mezi institucí na jedné straně a nefinanční smluvní stranou ve smyslu čl. 2 bodu 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (2) na straně druhé, pokud tyto operace nepřekročí clearingový práh podle čl. 10 odst. 3 a 4 uvedeného nařízení (EU) č. 648/2012, bez ohledu na to, zda je dotyčná nefinanční smluvní strana usazena v Unii nebo ve třetí zemi.

(2)

Podle definice v čl. 2 bodu 9 nařízení (EU) č. 648/2012 je „nefinanční smluvní strana“ podnikem usazeným v Unii. V důsledku toho se clearingový práh uvedený v čl. 10 odst. 1 uvedeného nařízení nevztahuje na nefinanční smluvní strany usazené ve třetí zemi.

(3)

Ustanovení čl. 382 odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013 mezi nefinančními smluvními stranami usazenými v Unii a nefinančními smluvními stranami usazenými ve třetí zemi nerozlišuje. V zájmu zajištění rovných podmínek by se na nefinanční smluvní strany usazené v Unii i na nefinanční smluvní strany usazené ve třetí zemi měla vztahovat tatáž pravidla.

(4)

Článek 11 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 149/2013 (3) stanoví hodnoty clearingových prahů podle jednotlivých kategorií OTC derivátů, jak to vyžaduje čl. 10 odst. 4 písm. b) nařízení (EU) č. 648/2012. Ve 25. bodě odůvodnění nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 149/2013 se objasňuje, že „překročení jedné z hodnot stanovených pro určitou kategorii OTC derivátů by mělo znamenat překročení clearingového prahu pro všechny kategorie“.

(5)

Aby byla smlouva vyňata až do dne své splatnosti, jak je stanoveno v čl. 382 odst. 4 posledním pododstavci nařízení (EU) č. 575/2013, mělo by být dostatečné, aby byly požadavky uvedeného nařízení splněny ke dni uzavření smlouvy. Mohou však existovat případy, kdy instituce s dotyčnou nefinanční smluvní stranou uzavírá obchody velmi často, a v některých případech na denní bázi. Ověřování toho, zda je status nefinanční smluvní strany usazené ve třetí zemi skutečně promítnut do kapitálových požadavků pro riziko CVA dané instituce, může v takových případech pro tuto instituci znamenat nepřiměřenou zátěž. Je proto vhodné stanovit alternativní možnost v podobě každoročního ověřování statusu nefinanční smluvní strany usazené ve třetí zemi. Nicméně pokud je hrubá jmenovitá hodnota obchodů v určité kategorii OTC derivátů prováděných nefinanční smluvní stranou blízko překročení clearingového prahu pro danou kategorii, měla by se frekvence ověřování zvýšit na čtvrtletní. To by mělo umožnit častější monitorování toho, zda došlo k překročení clearingového prahu vzhledem k vyšší pravděpodobnosti toho, že k němu dojde.

(6)

Na základě čl. 382 odst. 4 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013 se z kapitálových požadavků pro riziko CVA vylučují ty operace s nefinančními smluvními stranami, které nepřekročí clearingový práh podle čl. 10 odst. 3 a 4 nařízení (EU) č. 648/2012. Proto pokud instituce na základě posouzení uvedeného v nařízení (EU) č. 575/2013 zjistí, že jedna z jejích protistran usazená ve třetí zemi se buď nekvalifikuje jako nefinanční smluvní strana, nebo pokud dotčené operace překročí uvedený clearingový práh, má daná instituce povinnost vypočítat pro veškeré OTC derivátové nástroje s uvedenou protistranou, na něž se vztahuje čl. 382 odst. 1 uvedeného nařízení, své kapitálové požadavky pro riziko CVA v souladu s hlavou VI uvedeného nařízení.

(7)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem vypracovaných ve spolupráci s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy, které Komisi předložil Evropský orgán pro bankovnictví.

(8)

Evropský orgán pro bankovnictví uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení (EU) č. 1093/2010 (4),

a)

jsou usazeny ve třetí zemi;

b)

pokud by byly usazeny v Unii, kvalifikovaly by se jako nefinanční smluvní strana ve smyslu čl. 2 bodu 9 nařízení (EU) č. 648/2012.

a)

při zahájení obchodování v případě obchodování s novou protistranou;

b)

každoročně v případě stávajících protistran;

c)

je-li důvod domnívat se, že protistrana již není nefinanční smluvní stranou usazenou ve třetí zemi.

a)

při zahájení každého nového obchodu s danou protistranou;

b)

periodicky.

a)

každoročně;

b)

čtvrtletně, pokud je u kterékoli kategorie OTC derivátů hrubá jmenovitá hodnota OTC derivátových operací dotyčné nefinanční smluvní strany usazené ve třetí zemi vyšší než 75 % hodnoty clearingového prahu pro danou kategorii uvedenou v článku 11 nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 149/2013.