(EU) 2017/2094Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2017/2094 ze dne 3. listopadu 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 795/2014 o požadavcích v oblasti dozoru nad systémově významnými platebními systémy (ECB/2017/32)

Publikováno:	Úř. věst. L 299, 16.11.2017, s. 11-21	Druh předpisu:	Nařízení
Přijato:	3. listopadu 2017	Autor předpisu:	Evropská centrální banka
Platnost od:	6. prosince 2017	Nabývá účinnosti:	6. prosince 2017
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY (EU) 2017/2094

ze dne 3. listopadu 2017,

kterým se mění nařízení (EU) č. 795/2014 o požadavcích v oblasti dozoru nad systémově významnými platebními systémy (ECB/2017/32)

RADA GUVERNÉRŮ EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANKY,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 127 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, a zejména na článek 3.1, článek 22 a čl. 34.1 první odrážku tohoto statutu,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Výbor pro platební a vypořádací systémy (CPSS) Banky pro mezinárodní platby a technický výbor Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO) zveřejnily v dubnu 2012 zásady pro infrastruktury finančních trhů (1). Výbor pro platební styk a tržní infrastrukturu (CPMI), jenž je nástupcem CPSS, a IOSCO následně vydaly pokyny k těmto zásadám. Evropská centrální banka (ECB) se rozhodla provést zásady CPMI-IOSCO a následné pokyny v rozsahu, v jakém se vztahují na systémově významné platební systémy (systemically important payment systems – „SIPS“ nebo „systémy SIPS“), formou nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 795/2014 (ECB/2014/28) (2).

(2)

Rada guvernérů v souladu s článkem 24 nařízení (EU) č. 795/2014 (ECB/2014/28) přezkoumala obecné použití uvedeného nařízení. V rámci tohoto přezkumu byly zohledněny závěry prvního komplexního hodnocení SIPS. Při tomto hodnocení bylo zjištěno, že některé prvky je třeba vylepšit nebo upřesnit a že v některých případech je nutné provést podstatnější změny s cílem zajistit uplatňování nejvyšších standardů dozoru.

(3)	Pro účely tohoto nařízení by platební instituce a instituce elektronických peněz, které mají přístup k SIPS prostřednictvím přímých účastníků v souladu s čl. 35 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 (3), měly být považovány za nepřímé účastníky.

(4)

V zájmu účinného snížení rizik je důležité zachovat jasné oddělení funkcí provozu, řízení rizik a interního auditu, a to i tak, že se výkon těchto funkcí svěří jiným osobám. V případě provozovatelů systémů SIPS mimo Eurosystém je navíc třeba zajistit, aby v jejich radě v zájmu zvýšení účinnosti zasedal nezávislý člen, umožňují-li to vnitrostátní právní předpisy. Vzhledem k tomu, že Eurosystém má cíle a úkoly veřejné politiky a institucionální uspořádání vymezené ve Smlouvě a statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky, měly by být provozovatelé systémů SIPS Eurosystému z tohoto požadavku vyňaty.

(5)

Rada guvernérů kromě toho zjistila, že je zapotřebí dále vyjasnit odpovědnost rady provozovatele SIPS, jež zahrnuje schvalování rozhodnutí, která mají významný vliv na rizikový profil systému SIPS nebo provozovatele SIPS, a klíčových dokumentů týkajících se rizika, jimiž se provoz systému SIPS řídí.

(6)

Rada guvernérů se obecně shodla na tom, že je nutné podstatně zlepšit snižování rizika likvidity, které vzniká v rámci systémů s odloženým netto vypořádáním, a to zajištěním účinného snižování rizika likvidity pro všechny cykly od okamžiku, kdy je převodní příkaz zahrnut do výpočtu čistých zúčtovacích pozic a pozice je pro účastníka viditelná.

(7)	Hladké fungování systému SIPS vyžaduje, aby účastníci měli vhodné nástroje k účinnému řízení své likvidity. Provozovatel SIPS je povinen sledovat a usnadňovat plynulý tok likvidity na úrovni systému, přičemž zohledňuje likviditní expozici každého účastníka.

(8)

Provozovatel SIPS, který provádí zúčtování jednostranných plateb v eurech, je povinen zajistit, aby ke konečnému zúčtování docházelo v penězích centrální banky. Jelikož tento požadavek platí i tehdy, kdy se SIPS, který nabízí zúčtování v penězích centrální banky, nachází v nouzové situaci, měli by provozovatelé SIPS, kteří provádějí zúčtování plateb pro jiné systémy SIPS, usilovat o umožnění konečného zúčtování i v takové situaci.

(9)

S cílem zajistit ochranu prostředků SIPS před možnými ztrátami z podnikání by měla být aktiva, která provozovatel SIPS drží za účelem krytí obecného podnikatelského rizika, oddělena od aktiv držených pro každodenní obchodní operace. Kromě toho je třeba rozlišovat mezi plánem ozdravných postupů a plánem na řádné ukončení činnosti systému SIPS na straně jedné a kapitálovým plánem na straně druhé. Zatímco kapitálový plán musí odrážet možnost získání kapitálu, měl by plán ozdravných postupů a plán na řádné ukončení činnosti zajišťovat, že objem finančních prostředků, který je k dispozici pro účely ozdravných postupů a řádného ukončení činnosti, v rámci běžného provozu neklesne pod úroveň potřebnou k realizaci takových postupů.

(10)

Zajišťování účinného řízení operačního rizika je nepřetržitý proces, jenž vyžaduje, aby provozní zásady a postupy byly pravidelně a kdykoli v případě potřeby testovány a přezkoumávány, zejména dojde-li k podstatným změnám systému. To platí především v případě řízení kybernetického rizika, jehož význam od zveřejnění nařízení (EU) č. 795/2014 (ECB/2014/28) vzrostl. Toto nařízení stanoví zvláštní požadavky, které jsou důležité pro zmírnění kybernetického rizika.

(11)

V zájmu účinného výkonu pravomocí v oblasti dozoru ze strany příslušného orgánu by měly být pravomoci tohoto orgánu rozšířeny o dva dodatečné nástroje. Zaprvé by měl být příslušný orgán oprávněn požadovat, aby provozovatel SIPS jmenoval nezávislého odborníka za účelem prověření nebo nezávislého přezkoumání fungování systému SIPS. Příslušný orgán by kromě toho měl být oprávněn stanovit požadavky týkající se odborníka, který má být jmenován, obsahu a rozsahu zprávy, která má být vypracována, nakládání se zprávou, včetně jejího zpřístupnění a zveřejnění, a časového rámce pro její vypracování. Zadruhé, v souladu s povinností B uvedenou ve výše uvedených zásadách pro infrastruktury finančních trhů by příslušný orgán měl mít možnost provádět kontroly na místě nebo tímto úkolem pověřit jiné osoby.

(12)

I když nápravná opatření lze ukládat jen v případě porušení nařízení (EU) č. 795/2014 (ECB/2014/28), mohou se vyskytnout situace, kdy je na místě zahájit řízení o uložení těchto opatření na základě podezření z neplnění požadavků s tím, že se provozovateli SIPS umožní, aby se vyjádřil a poskytl vysvětlení před tím, než se porušení prokáže. Postupy pro ukládání nápravných opatření by měly být stanoveny v rozhodnutí. Příslušný orgán (jiný než ECB) by měl o záměru uložit nápravná opatření neprodleně informovat ECB.

(13)	S ohledem na závěry přezkumu provedeného Radou guvernérů a s cílem provést pokyny CPMI-IOSCO v rozsahu, v jakém se vztahují na systémy SIPS, je třeba nařízení (EU) č. 795/2014 (ECB/2014/28) odpovídajícím způsobem změnit,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny

Nařízení (EU) č. 795/2014 (ECB/2014/28) se mění takto:

Článek 1 se mění takto:

v odstavci 3 se bod ii) nahrazuje tímto:

„ii)

celkový objem zpracovaných plateb v eurech představuje alespoň jeden z těchto podílů:

—	15 % celkového objemu plateb v eurech v Unii;

—	5 % celkového objemu přeshraničních plateb v eurech v Unii;

—	tržní podíl ve výši 75 % celkového objemu plateb v eurech na úrovni členského státu, jehož měnou je euro;“;

b)	v odstavci 3 se doplňuje nový pododstavec, který zní: „Proces určování platebních systémů se uskuteční jednou ročně.“;

vkládá se nový odstavec 3a, který zní:

„3a. Rozhodnutí přijaté v souladu s odstavcem 2 zůstává v platnosti až do svého zrušení. Přezkoumání platebních systémů, které byly určeny jako SIPS, se provádí jednou ročně s cílem přezkoumat, že tyto systémy i nadále splňují kritéria, na jejichž základě byly jako SIPS určeny.“;

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Provozovatelé SIPS průběžně spolupracují s příslušným orgánem a zajišťují soulad systému SIPS, který provozují, s požadavky vymezenými v článcích 3 až 21, a to i z hlediska celkové účinnosti jejich pravidel, řízení, postupů a rámců. Provozovatelé SIPS s příslušným orgánem rovněž spolupracují, aby podpořili širší cíl spočívající v podpoře plynulého fungování platebních systémů na systémové úrovni.“

Článek 2 se mění takto:

bod 14 se nahrazuje tímto:

„(14)

„systémem s odloženým netto vypořádáním“ se rozumí systém, u něhož se vypořádání v penězích centrální banky provádí v čisté výši na konci předem vymezeného cyklu vypořádání, např. na konci nebo v průběhu obchodního dne;“;

bod 18 se nahrazuje tímto:

„(18)

„přímým účastníkem“ se rozumí právní subjekt, který má smluvní vztah s provozovatelem SIPS, je vázán pravidly příslušného SIPS, je oprávněn do tohoto systému posílat převodní příkazy a je schopen z něj takové příkazy přijímat;“;

vkládá se nový bod 18a, který zní:

„(18a)

„nepřímým účastníkem“ se rozumí právní subjekt, který nemá přímý přístup ke službám SIPS, obvykle není přímo vázán pravidly příslušného SIPS a jehož převodní příkazy systém SIPS zúčtovává, vypořádává a zaznamenává prostřednictvím přímého účastníka. Nepřímý účastník má smluvní vztah s přímým účastníkem. Příslušnými právními subjekty mohou být pouze:

i)	úvěrové instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (*1),

ii)	investiční podniky ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (*2),

iii)	jakýkoli podnik, jehož ústředí se nachází mimo Unii a jehož funkce odpovídají funkcím úvěrové instituce nebo investičního podniku Unie ve smyslu bodu i) a ii),

iv)	veřejné orgány a podniky s veřejnou zárukou, jakož i ústřední protistrany, zúčtovatelé, clearingové instituce a provozovatelé systému ve smyslu čl. 2 písm. c), d), e) a p) směrnice 98/26/ES,

v)	platební instituce ve smyslu čl. 4 bodu 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 (3) a instituce elektronických peněz ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES (4);

(*1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1)."

(*2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1)."

(*3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35)."

(*4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7).“;"

doplňují se nové body 40 až 44, které znějí:

„(40)

„nezávislým členem rady“ se rozumí nevýkonný člen rady, který nemá se systémem SIPS nebo provozovatelem SIPS, jejich ovládajícími akcionáři, jejich vedením ani jejich účastníky žádný obchodní, příbuzenský ani jiný vztah, jenž zakládá střet zájmů, a který k nim neměl žádný takový vztah v období dvou let před svým členstvím v radě;

(41)

„přidruženou společností“ se rozumí společnost, která ovládá účastníka nebo je jím ovládána nebo která je spolu s účastníkem ovládána jinou osobou. Ovládání společnosti je definováno jako a) vlastnictví, kontrola nebo držba nejméně 20 % cenných papírů společnosti, s nimiž je spojeno hlasovací právo; nebo b) konsolidace společnosti pro účely finančního výkaznictví;

(42)	„nouzovou situací“ rozumí událost, případ nebo okolnost, která může mít za následek ztrátu nebo narušení operací, služeb nebo funkcí systému SIPS, včetně narušení nebo znemožnění konečného zúčtování;

(43)	„finančními závazky“ se rozumí právní závazky, které v rámci systému SIPS vznikají mezi účastníky nebo mezi účastníky a provozovatelem SIPS v důsledku zadání převodních příkazů do tohoto systému;

(44)	„nápravným opatřením“ se rozumí konkrétní opatření, bez ohledu na jeho formu, trvání nebo závažnost, které příslušný orgán uloží provozovateli SIPS za účelem nápravy neplnění požadavků článků 3 až 21 nebo za účelem zamezení opakování neplnění těchto požadavků.“

Článek 4 se mění takto:

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Provozovatel SIPS do svých dokumentů zahrne účinná ujednání v oblasti správy a řízení, která jednoznačně a přímo rozdělují úkoly a odpovědnost. Tato ujednání zpřístupní příslušnému orgánu, vlastníkům a účastníkům. Provozovatel SIPS zpřístupní zkrácenou verzi těchto ujednání veřejnosti.“;

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. Složení rady je takové, aby byla zajištěna důvěryhodnost a – s výjimkou systému SIPS Eurosystému – vhodná kombinace technických dovedností, znalostí a zkušeností týkajících se systému SIPS a finančního trhu obecně, což radě umožní, aby plnila své úkoly a povinnosti. Složení též zohledňuje rozdělení působnosti na základě vnitrostátních právních předpisů. S výjimkou systému SIPS Eurosystému a umožňují-li to vnitrostátní právní předpisy, zahrnuje rada i členy dozorčí rady/nevýkonné členy správní rady včetně alespoň jednoho nezávislého člena rady.“;

c)	v odstavci 7 se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „Rada zajistí, aby existovaly tři jasné a účinné linie ochrany (operace, řízení rizik a interní audit), které jsou vzájemně odděleny a mají dostatečnou pravomoc, nezávislost, zdroje a přístup k radě.“

vkládá se nový odstavec 7a, který zní:

„7a. Rada schvaluje rozhodnutí, která mají významný vliv na rizikový profil systému SIPS, a klíčové dokumenty týkající se rizika, jimiž se řídí operace systému SIPS. Rada minimálně schvaluje a každoročně přezkoumává rámec pro komplexní řízení rizik uvedený v čl. 5 odst. 1, rámec operačního rizika a související plán zachování provozu uvedené v čl. 15 odst. 1 a čl. 15 odst. 5, plán ozdravných postupů a plán na řádné ukončení činnosti uvedené v čl. 5 odst. 4 a kapitálový plán uvedený v čl. 13 odst. 6, rámce týkající se úvěrového rizika a rizika likvidity uvedené v čl. 6 odst. 1 a čl. 8 odst. 1, rámec pro zajištění, kterým se řídí řízení rizik podle článku 7, investiční strategii systému SIPS uvedenou v čl. 14 odst. 4 a rámec pro kybernetickou odolnost uvedený v čl. 15 odst. 4a).“

V článku 5 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4. Provozovatel SIPS vymezí kritické operace a služby systému SIPS. Provozovatel SIPS identifikuje konkrétní scénáře, které mu mohou znemožnit poskytovat tyto kritické operace a služby jako trvajícímu podniku, a posoudí účinnost všech možností ozdravení a – s výjimkou systému SIPS Eurosystému – řádného ukončení činnosti. Provozovatel SIPS kritické operace a služby systému SIPS alespoň jednou ročně přezkoumá. Na základě tohotoposouzení připraví provozovatel SIPS funkční plán na ozdravení a – s výjimkou systému SIPS Eurosystému – řádné ukončení činnosti systému SIPS. Plán ozdravných postupů a plán na řádné ukončení činnosti obsahují mimo jiné podstatné shrnutí klíčových strategií ozdravných postupů a řádného ukončení činnosti, opětovné vymezení kritických operací a služeb systému SIPS a popis opatření, která jsou zapotřebí k provedení klíčových strategií. Provozovatel SIPS případně poskytne příslušným orgánům informace nezbytné pro účely plánování řešení krize.“

Článek 6 se nahrazuje tímto:

„Článek 6

Úvěrové riziko

1. Provozovatel SIPS zavede spolehlivý rámec pro měření, sledování a řízení svých úvěrových expozic vůči účastníkům a úvěrových expozic mezi účastníky, které vznikají z platebních, zúčtovacích a vypořádacích postupů v rámci systému SIPS.

2. Provozovatel SIPS identifikuje veškeré zdroje úvěrového rizika. Měření a sledování úvěrových expozic se provádí v průběhu dne za použití včasných informací a vhodných nástrojů pro řízení rizik.

2a. Provozovatel SIPS, který provozuje systém s odloženým netto vypořádáním, zajistí, aby

a)	finanční závazky vznikly nejpozději v okamžiku, kdy je převodní příkaz zahrnut do výpočtu čistých zúčtovacích pozic, k nimž má přístup každý účastník, a

b)	nejpozději v okamžiku podle písmene a) byly k dispozici dostatečné zdroje ke krytí výsledných úvěrových expozic v souladu s odstavci 3 a 4.

3. Provozovatel SIPS (včetně provozovatele, který provozuje systém s odloženým netto vypořádáním se zárukou vypořádání), kterému během operací systému SIPS vznikne úvěrová expozice vůči jeho účastníkům, pokryje své úvěrové expozice vůči jednotlivým účastníkům pomocí zajištění, záručních fondů, kapitálu (po odečtení částky určené k pokrytí obecného podnikatelského rizika) nebo jiných srovnatelných finančních zdrojů.

4. Provozovatel SIPS, včetně provozovatele, který provozuje systém s odloženým netto vypořádáním bez záruky vypořádání, jehož účastníci mají úvěrové expozice z důvodu důsledku platebních, zúčtovacích nebo vypořádacích postupů v rámci systému SIPS, zavede pravidla či smluvní ujednání s těmito účastníky. Pravidla či smluvní ujednání zajistí, aby účastníci poskytli dostatečné zdroje ve smyslu odstavce 3 k pokrytí úvěrových expozic, které vznikly z platebních, zúčtovacích a vypořádacích postupů v rámci systému SIPS, ve vztahu k dvěma účastníkům, kteří spolu se svými přidruženými společnostmi mají největší celkovou úvěrovou expozici.

5. Provozovatel SIPS zavede pravidla a postupy k řešení ztrát, které přímo vznikly z důvodu selhání jednoho či více účastníků, pokud se týká plnění jejich povinností vůči systému SIPS. Tato pravidla a postupy řeší rozdělení případných nekrytých ztrát včetně splacení peněžních prostředků, které si provozovatel SIPS případně půjčí od poskytovatelů likvidity. Zahrnují pravidla a postupy provozovatele SIPS týkající se doplnění finančních zdrojů, které systém SIPS použil v průběhu stresové události, na výši stanovenou v odstavcích 3 a 4.“

Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

Riziko likvidity

1. Provozovatel SIPS zavede komplexní rámec pro řízení rizik likvidity, jež představují účastníci systému SIPS, zúčtovací banky, nostro agenti, uschovatelské banky, poskytovatelé likvidity a jiné příslušné subjekty. Provozovatel SIPS poskytne účastníkům vhodné nástroje pro účinné řízení jejich likvidity a sleduje a usnadňuje plynulý tok likvidity v rámci systému.

2. Provozovatel SIPS zavede provozní a analytické nástroje, které umožňují průběžně a včas identifikovat, měřit a sledovat zúčtovací a peněžní toky včetně používání vnitrodenní likvidity.

2a. Provozovatel SIPS, který provozuje systém s odloženým netto vypořádáním, zajistí, aby

a)	finanční závazky vznikly nejpozději v okamžiku, kdy je převodní příkaz zahrnut do výpočtu čistých zúčtovacích pozic, k nimž má přístup každý účastník, a

b)	nejpozději v okamžiku podle písmene a) byly k dispozici dostatečné likvidní zdroje v souladu s odstavci 3 až 6.

3. Provozovatel SIPS od okamžiku vzniku finančních závazků vždy má nebo zajistí, aby účastníci od tohoto okamžiku vždy měli dostatečné likvidní zdroje ve všech měnách, s nimiž pracuje, aby bylo možné provést zúčtování platebních závazků ve stejný den v celé řadě možných stresových scénářů. Je-li to vhodné, zahrnuje takové zúčtování vnitrodenní či vícedenní zúčtování. Stresové scénáře zahrnují: a) selhání účastníka, který má spolu se svými přidruženými společnostmi největší souhrnný finanční závazek, za mimořádných, ale možných tržních podmínek; a b) jiné scénáře podle odstavce 11.

4. Provozovatel SIPS, který provádí zúčtování jednostranných plateb v eurech, má nebo zajistí, aby účastníci měli dostatečné likvidní zdroje v souladu s odstavcem 3, s cílem umožnit včasné zúčtování finančních závazků v případě selhání účastníka, který má spolu se svými přidruženými společnostmi největší souhrnný finanční závazek ve smyslu odst. 3 písm. a), a to jedním z těchto způsobů:

a)	v hotovosti u Eurosystému, nebo

ve formě způsobilého zajištění ve smyslu rámce Eurosystému pro zajištění, který je vymezen v obecných zásadách Evropské centrální banky (EU) 2015/510 (ECB/2014/60) (*5) a obecných zásadách Evropské centrální banky ECB/2014/31 (*6), za předpokladu, že provozovatel SIPS je schopen prokázat, že toto zajištění je ihned k dispozici a převoditelné na hotovost tentýž den na základě předem sjednaných a vysoce spolehlivých ujednání o financování, a to i za obtížných podmínek na trhu.

5. Provozovatel SIPS, který provádí zúčtování jednostranných plateb v eurech, má nebo zajistí, aby účastníci měli dodatečné likvidní zdroje v souladu s odst. 3 písm. b), a to některým ze způsobů uvedených v odstavci 4, nebo u důvěryhodné obchodní banky ve formě jednoho či více těchto nástrojů:

a)	závazné úvěrové linky;

b)	závazné devizové swapy;

c)	závazné repo obchody;

d)	aktiva v souladu s požadavky čl. 7 odst. 1, která jsou v držení uschovatele;

e)	investice.

Všechny tyto nástroje musí umožnit, aby hotovost byla k dispozici v čase, který umožní dokončit zúčtování ve stejný den. Provozovatel SIPS musí být zejména schopen prokázat, že nepeněžní nástroje jsou ihned k dispozici a směnitelné na hotovost tentýž den na základě předem sjednaných a vysoce spolehlivých ujednání o financování, a to i za obtížných podmínek na trhu.

Provozovatel SIPS bude připraven na to, aby příslušnému orgánu na základě dostatečného interního posouzení prokázal, že daná obchodní banka je důvěryhodná.

6. Provozovatel SIPS, který provádí zúčtování dvoustranných plateb nebo jednostranných plateb v měnách jiných než euro, má nebo zajistí, aby účastníci měli dostatečné likvidní zdroje v souladu s odstavcem 3, a to některým ze způsobů uvedených v odstavci 5.

7. Pokud provozovatel SIPS doplní zdroje uvedené v odstavci 3 jinými aktivy, jsou tato aktiva po selhání pravděpodobně obchodovatelná nebo přijatelná jako zajištění (např. pro úvěrové linky, swapy nebo repo operace) v jednotlivém případě, i když to nelze spolehlivě předem sjednat či zaručit za mimořádných, ale možných tržních podmínek. Pokud účastník doplní zdroje uvedené v odstavci 3 jinými aktivy, provozovatel SIPS zajistí, aby tato jiná aktiva splňovala požadavky uvedené v první větě tohoto odstavce. Předpokládá se, že aktiva jsou pravděpodobně obchodovatelná nebo přijatelná jako zajištění, pokud provozovatel SIPS zohlednil pravidla a postupy příslušné centrální banky týkající se způsobilosti zajištění.

8. Provozovatel SIPS nepředpokládá, že bude k dispozici nouzový úvěr od centrální banky.

9. Provozovatel SIPS provede hloubkovou kontrolu s cílem ověřit, že každý poskytovatel likvidních zdrojů systému SIPS ve smyslu odstavce 3: a) má dostatečné a aktuální informace k pochopení a řízení svých rizik likvidity spojených s poskytováním hotovosti nebo aktiv a b) je schopen poskytnout požadovanou hotovost nebo aktiva. Provozovatel SIPS nejméně jednou ročně přezkoumá, jak plní svou povinnost provádět hloubkovou kontrolu. Jako poskytovatele likvidity lze akceptovat pouze subjekty, které mají přístup k úvěru od emisní centrální banky. Provozovatel SIPS pravidelně testuje postupy pro přístup k likvidním zdrojům systému SIPS.

10. Je-li to možné, provozovatel SIPS, který má přístup k účtům, platebním službám nebo službám v oblasti cenných papírů, jež jsou poskytovány centrální bankou, těchto služeb využívá.

11. Provozovatel SIPS pomocí důkladných zátěžových testů určuje objem likvidních zdrojů potřebný ke splnění požadavků podle odstavců 3 a 4 a pravidelně prověřuje, zda jsou tyto zdroje dostatečné. Při provádění zátěžových testů vezme provozovatel SIPS v úvahu různé relevantní scénáře, včetně selhání jednoho či více účastníků v tentýž den a během dvou či více po sobě jdoucích dnů.

U těchto scénářů se zohlední koncepce a provoz systému SIPS a prověří se všechny subjekty, které by mohly představovat podstatné riziko likvidity pro systém SIPS, a to včetně zúčtovacích bank, nostro agentů, uschovatelských bank, poskytovatelů likvidity a propojených infrastruktur finančního trhu. Je-li to vhodné, pokryjí tyto scénáře období více dnů.

12. Provozovatel SIPS ve formě dokumentu uvede důvody pro držbu hotovosti a jiných aktiv držených provozovatelem SIPS nebo účastníky a zavede vhodná opatření pro jejich správu a řízení. Zavede jednoznačné postupy pro ohlašování výsledků svých zátěžových testů radě a tyto výsledky použije k hodnocení vhodnosti svého rámce pro řízení rizika likvidity a k provedení úprav tohoto rámce.

13. Provozovatel SIPS zavede jednoznačná pravidla a postupy, jež umožní, aby systém SIPS po selhání jednoho či více účastníků tohoto systému SIPS prováděl zúčtování finančních závazků ve stejný den, popřípadě jejich včasné vnitrodenní a vícedenní zúčtování. Tato pravidla a postupy:

a)	řeší nepředvídaný a případně nekrytý nedostatek likvidity;

b)	mají za cíl zamezit zrušení, odvolání či zpoždění zúčtování finančních závazků ve stejný den;

c)	uvádějí, jak doplnit hotovost a ostatní aktiva, která systém SIPS použil v průběhu stresové události, na výši stanovenou v odstavcích 3 až 5.

(*5) Obecné zásady Evropské centrální banky (EU) 2015/510 ze dne 19. prosince 2014 o provádění rámce měnové politiky Eurosystému (ECB/2014/60) (Úř. věst. L 91, 2.4.2015, s. 3)."

(*6) Obecné zásady Evropské centrální banky ECB/2014/31 ze dne 9. července 2014 o dodatečných dočasných opatřeních týkajících se refinančních operací Eurosystému a způsobilosti zajištění a o změně obecných zásad ECB/2007/9 (Úř. věst. L 240, 13.8.2014, s. 28).“"

V článku 10 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Provozovatel SIPS, který provádí zúčtování jednostranných plateb v eurech, zajistí, aby ke konečnému zúčtování docházelo v penězích centrální banky. Provozovatel SIPS, který provádí zúčtování plateb pro jiné systémy SIPS, vynakládá úsilí, aby těmto jiným systémům SIPS umožnil zúčtování i v nouzových situacích.“

Článek 13 se nahrazuje tímto:

„Článek 13

Obecné podnikatelské riziko

1. Provozovatel SIPS zavede spolehlivé systémy řízení a kontroly s cílem identifikovat, sledovat a řídit obecné riziko podnikání včetně ztrát v důsledku špatného provádění obchodní strategie, záporných hotovostních toků nebo nečekaných a nadměrně vysokých provozních výdajů.

2. Provozovatel SIPS udržuje funkční plán ozdravných postupů a – s výjimkou systému SIPS Eurosystému – plán na řádné ukončení činnosti, jak požaduje čl. 5 odst. 4.

3. Provozovatel SIPS určí na základě svého profilu obecného podnikatelského rizika a času, který je třeba k ozdravení nebo řádnému ukončení jeho kritických operací a služeb, objem aktiv potřebný k provedení plánů uvedených v odstavci 2. Hodnota těchto aktiv nesmí být nižší než hodnota, kterou představují běžné provozní výdaje za šest měsíců.

4. Ke krytí objemu uvedeného v odstavci 3 drží provozovatel SIPS likvidní čistá aktiva, která jsou financována z kapitálu, např. kmenových akcií, zveřejněných fondů nebo jiného nerozděleného zisku, aby mohl i nadále pokračovat v provozu a poskytování služeb jako trvající podnik. Tato aktiva doplňují zdroje držené za účelem pokrytí selhání účastníka nebo jiných rizik uvedených v článcích 6 a 8. Lze zahrnout i kapitál držený podle mezinárodních kapitálových standardů založených na riziku s cílem zamezit zdvojení kapitálových požadavků.

5. Aktiva uvedená v odstavci 4, která jsou držena za účelem pokrytí obecného podnikatelského rizika, musí být dostatečně likvidní a kvalitní, aby byla včas k dispozici, a musí být oddělena od aktiv provozovatele SIPS používaných pro každodenní operace. Provozovatel SIPS musí být schopen aktiva držená za účelem pokrytí obecného podnikatelského rizika realizovat s malým nepříznivým dopadem na cenu (případně bez tohoto dopadu), aby mohl pokračovat v provozu a poskytování služeb jako trvající podnik v případě, že u něj dojde k obecným ztrátám z podnikání.

6. Provozovatel SIPS zavede funkční kapitálový plán pro získání dodatečného kapitálu, pokud se jeho kapitál sníží na úroveň blízkou hodnotě uvedené v odstavci 3 nebo pod tuto hodnotu.

7. Odstavce 3 až 6 neplatí pro systém SIPS Eurosystému.“

Článek 15 se mění takto:

a)	vkládá se nový odstavec 1a, který zní: „1a. Provozovatel SIPS pravidelně a po významných změnách přezkoumává, reviduje a testuje systémy, provozní zásady, postupy a kontrolní mechanismy.“;

vkládá se nový odstavec 4a, který zní:

„4a. Provozovatel SIPS zavede účinný rámec pro kybernetickou odolnost, jenž zahrnuje vhodná opatření v oblasti řízení kybernetického rizika. Provozovatel SIPS určí své kritické operace a podpůrná aktiva a má k dispozici vhodná opatření, jejichž cílem je chránit tyto operace a tato aktiva před kybernetickými útoky, odhalovat takové útoky, reagovat na ně a překonat následky těchto útoků. Tato opatření jsou pravidelně testována. Provozovatel SIPS zajistí, aby jeho informovanost o situaci v oblasti kybernetických hrozeb byla na náležité úrovni. Provozovatel SIPS zajistí, aby existoval proces trvalého vzdělávání a rozvoje, který mu umožní v případě potřeby včas přizpůsobit rámec pro kybernetickou odolnost dynamické povaze kybernetických rizik.“

10)

Článek 16 se nahrazuje tímto:

„Článek 16

Kritéria pro přístup a účast

1. Provozovatel SIPS zavede a zveřejní nediskriminační kritéria pro přístup ke službám systému SIPS a účast na těchto službách pro přímé, případně nepřímé účastníky a pro jiné infrastruktury finančního trhu. Tato kritéria alespoň jednou ročně přezkoumá.

2. Kritéria pro přístup a účast uvedená v odstavci 1 musí být odůvodněna z hlediska bezpečnosti a účinnosti systému SIPS a trhů, kterým slouží, a přizpůsobena a nastavena přiměřeně specifickým rizikům systému SIPS. V souladu se zásadou proporcionality stanoví provozovatel SIPS požadavky, které omezují přístup v co nejmenším možném rozsahu. Pokud provozovatel SIPS odepře žádajícímu subjektu přístup, písemně tento postup na základě komplexní analýzy rizik odůvodní.

3. Provozovatel SIPS průběžně monitoruje to, jak účastníci splňují kritéria pro přístup a účast v systému SIPS. Zavede nediskriminační postupy k řešení pozastavení nebo řádného ukončení práva účastníka na účast v případech, kdy účastník tato kritéria nesplňuje, a zveřejní klíčové aspekty těchto postupů. Tyto postupy nejméně jednou ročně přezkoumá.“

11)

V článku 17 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1. Pro účely řízení rizik provozovatel SIPS zajistí, aby mu pravidla, postupy a smluvní ujednání systému SIPS umožňovala shromažďovat informace o nepřímé účasti s cílem identifikovat, sledovat a řídit všechna podstatná rizika, která pro systém SIPS z účasti vyplývají. Tyto informace zahrnují přinejmenším tyto skutečnosti:

a)	činnost, kterou přímí účastníci provádějí svým jménem a jménem nepřímých účastníků v poměru k činnosti na úrovni systému;

b)	počet nepřímých účastníků, kteří provádějí zúčtování prostřednictvím jednotlivých přímých účastníků;

c)	objem a hodnotu plateb v systému SIPS, které pocházejí od jednotlivých nepřímých účastníků;

d)	objem a hodnotu plateb uvedených v písmeni c) v poměru k objemu či hodnotě plateb přímého účastníka, jehož prostřednictvím má nepřímý účastník přístup do systému SIPS.

2. Provozovatel SIPS identifikuje podstatnou závislost mezi přímými a nepřímými účastníky, která může mít vliv na systém SIPS, přičemž zohlední informace uvedené v odstavci 1.“

12)

Článek 21 se nahrazuje tímto:

„Článek 21

Pravomoci příslušného orgánu

1. Příslušný orgán je oprávněn:

a)	kdykoli obdržet od provozovatele SIPS veškeré informace a dokumenty nezbytné k posouzení souladu s požadavky podle tohoto nařízení nebo k podpoře plynulého fungování platebních systémů na systémové úrovni. Provozovatel SIPS příslušné informace příslušnému orgánu sdělí bez zbytečného odkladu;

požadovat, aby provozovatel SIPS jmenoval nezávislého odborníka za účelem prověření nebo nezávislého přezkoumání fungování systému SIPS. Příslušný orgán může stanovit požadavky týkající se odborníka, který má být jmenován, obsahu a rozsahu zprávy, která má být vypracována, nakládání se zprávou, včetně zpřístupnění a zveřejnění určitých prvků, a časového rámce pro její vypracování. Provozovatel SIPS informuje příslušný orgán o tom, jak byly stanovené požadavky splněny;

c)	provádět kontroly na místě nebo provedením těchto kontrol pověřit třetí osoby. Vyžaduje-li to řádné provedení a účinnost kontroly, může ji příslušný orgán provést bez předchozího ohlášení.

2. ECB přijme rozhodnutí o postupech a podmínkách pro výkon pravomocí uvedených v odstavci 1.“

13)

Vkládají se nové články 21a a 21b, které znějí:

„Článek 21a

Organizace činností dozoru

Příslušný orgán může činnosti dozoru vykonávat průběžně a/nebo ad hoc s cílem posoudit, jak provozovatel SIPS plní požadavky vymezené v článcích 3 až 21, nebo v zájmu podpory plynulého fungování platebních systémů na systémové úrovni.

Článek 21b

Důvěrnost

Informace, které provozovatel SIPS důvěrně sdílí s příslušným orgánem, mohou být sdíleny s Evropským systémem centrálních bank (ESCB). Členové ESCB s takovými informacemi nakládají jako s důvěrnými v souladu s povinností zachovávat služební tajemství podle článku 37.1 statutu ESCB.“

14)

Článek 22 se nahrazuje tímto:

„Článek 22

Nápravná opatření

1. Pokud provozovatel SIPS neplní požadavky tohoto nařízení nebo pokud existuje důvodné podezření, že provozovatel neplní požadavky tohoto nařízení, příslušný orgán:

a)	provozovatele písemně uvědomí o povaze neplnění nebo podezření z neplnění požadavků a

b)	dá provozovateli SIPS možnost se vyjádřit a poskytnout vysvětlení.

2. S přihlédnutím k informacím poskytnutým provozovatelem SIPS může příslušný orgán uložit provozovateli SIPS nápravná opatření s cílem napravit dané neplnění a/nebo zamezit jeho opakování.

3. Příslušný orgán může uložit nápravná opatření ihned, pokud zjistí, že neplnění požadavků je natolik závažné, že vyžaduje okamžitý zásah. Své rozhodnutí odůvodní.

4. Příslušný orgán (jiný než ECB) o svém záměru uložit nápravné opatření provozovateli SIPS neprodleně informuje ECB.

5. Nápravná opatření mohou být uložena nezávisle na sankcích uložených podle nařízení Rady (ES) č. 2532/98 (*7) nebo souběžně s nimi.

6. ECB přijme rozhodnutí, kterým stanoví postup při ukládání nápravných opatření.

(*7) Nařízení Rady (ES) č. 2532/98 ze dne 23. listopadu 1998 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce (Úř. věst. L 318, 27.11.1998, s. 4).“"

15)

Článek 23 se nahrazuje tímto:

„Článek 23

Sankce

V případě porušení tohoto nařízení může ECB ukládat sankce. Tyto sankce musí být v souladu s nařízením (ES) č. 2532/98 a nařízením Evropské centrální banky (ES) č. 2157/99 (ECB/1999/4) (*8). ECB přijme rozhodnutí o metodice pro výpočet výše sankcí.

(*8) Nařízení Evropské centrální banky (ES) č. 2157/99 ze dne 23. září 1999 o pravomoci Evropské centrální banky uvalovat sankce (ECB/1999/4) (Úř. věst. L 264, 12.10.1999, s. 21).“"

16)	Článek 24 se nahrazuje tímto: „Článek 24 Přezkum Rada guvernérů přezkoumá obecné použití tohoto nařízení nejpozději do dvou let od jeho vstupu v platnost a poté každé tři roky, a posoudí, zda je třeba jej změnit.“

Článek 2

Závěrečná ustanovení

1. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2. Provozovatelé SIPS, kterým bylo rozhodnutí Rady guvernérů podle čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 795/2014 (ECB/2014/28) oznámeno před vstupem tohoto nařízení v platnost, mají jeden rok ode dne vstupu v platnost na to, aby splnili požadavky stanovené tímto nařízením s výjimkou požadavků uvedených v čl. 1 bodech 5 a 6, na jejichž splnění mají 18 měsíců.

3. Provozovatelé SIPS, kterým bylo rozhodnutí Rady guvernérů podle čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 795/2014 (ECB/2014/28) oznámeno po vstupu tohoto nařízení v platnost, mají jeden rok ode dne tohoto oznámení na to, aby splnili požadavky stanovené tímto nařízením s výjimkou požadavků uvedených v čl. 1 bodech 5 a 6, na jejichž splnění mají 18 měsíců.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

Ve Frankfurtu nad Mohanem dne 3. listopadu 2017.

Za Radu guvernérů ECB

prezident ECB

Mario DRAGHI

(1) K dispozici na internetových stránkách Banky pro mezinárodní platby www.bis.org.

(2) Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 795/2014 ze dne 3. července 2014 o požadavcích v oblasti dozoru nad systémově významnými platebními systémy (ECB/2014/28) (Úř. věst. L 217, 23.7.2014, s. 16).

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).

Zavřít

(EU) 2017/2094Nařízení Evropské centrální banky (EU) 2017/2094 ze dne 3. listopadu 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 795/2014 o požadavcích v oblasti dozoru nad systémově významnými platebními systémy (ECB/2017/32)

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání