(EU) 2017/1485Nařízení Komise (EU) 2017/1485 ze dne 2. srpna 2017, kterým se stanoví rámcový pokyn pro provoz elektroenergetických přenosových soustav (Text s významem pro EHP. )
Publikováno: | Úř. věst. L 220, 25.8.2017, s. 1-120 | Druh předpisu: | Nařízení |
Přijato: | 2. srpna 2017 | Autor předpisu: | Evropská komise |
Platnost od: | 14. září 2017 | Nabývá účinnosti: | 14. března 2019 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/1485 ze dne 2. srpna 2017, kterým se stanoví rámcový pokyn pro provoz elektroenergetických přenosových soustav (Úř. věst. L 220 25.8.2017, s. 1) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/280 ze dne 22. února 2021, |
L 62 |
24 |
23.2.2021 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/1485
ze dne 2. srpna 2017,
kterým se stanoví rámcový pokyn pro provoz elektroenergetických přenosových soustav
(Text s významem pro EHP)
ČÁST I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět
Za účelem zajištění bezpečnosti provozu, kvality frekvence a efektivního využívání propojených soustav a zdrojů stanoví toto nařízení podrobné rámcové pokyny pro:
požadavky a zásady týkající se bezpečnosti provozu;
pravidla a odpovědnost, pokud jde o koordinaci a výměnu dat mezi provozovateli přenosových soustav, mezi provozovateli přenosových soustav a provozovateli distribučních soustav a mezi provozovateli přenosových soustav nebo provozovateli distribučních soustav a významnými uživateli sítě při přípravě provozu a při provozu blízkém reálnému času;
pravidla pro výcvik a certifikaci zaměstnanců provozovatelů soustav;
požadavky na koordinaci odstávek;
požadavky týkající se plánování výroby, spotřeby a výměn mezi regulačními oblastmi provozovatelů přenosových soustav a
pravidla mající za cíl vytvoření unijního rámce pro řízení výkonové rovnováhy a frekvence a pro stanovení regulačních záloh.
Článek 2
Oblast působnosti
Pravidla a požadavky stanovené v tomto nařízení se vztahují na tyto významné uživatele sítě:
stávající a nové výrobní moduly klasifikované nebo potenciálně klasifikované jako moduly typu B, C a D v souladu s kritérii stanovenými v článku 5 nařízení Komise (EU) 2016/631 ( 1 );
stávající a nová odběrná elektrická zařízení připojená k přenosové soustavě;
stávající a nové uzavřené distribuční soustavy připojené k přenosové soustavě;
stávající a nová odběrná elektrická zařízení, uzavřené distribuční soustavy a třetí osoby, jestliže poskytují odezvu na straně poptávky přímo provozovateli přenosové soustavy v souladu s kritérii stanovenými v článku 27 nařízení Komise (EU) 2016/1388 ( 2 );
poskytovatele redispečinku prostřednictvím agregace výrobních modulů nebo odběrných elektrických zařízení a poskytovatele zálohy činného výkonu v souladu s částí IV hlavou 8 tohoto nařízení a
stávající a nové vysokonapěťové stejnosměrné soustavy v souladu s kritérii stanovenými v čl. 3 odst. 1 nařízení Komise (EU) 2016/1447 ( 3 ).
Článek 3
Definice
Dále se rozumí:
„bezpečností provozu“ schopnost přenosové soustavy udržet se v normálním stavu nebo se co nejdříve do normálního stavu vrátit, přičemž je tato schopnost charakterizována limity provozní bezpečnosti;
„síťovým omezením“ situace, ve které je třeba připravit a aktivovat nápravné opatření za účelem dodržení limitů provozní bezpečnosti;
„situací N“ situace, kdy není žádný prvek přenosové soustavy nedostupný v důsledku kontingence;
„seznamem kontingencí“ seznam kontingencí, které se simulují při ověřování souladu s limity provozní bezpečnosti;
„normálním stavem“ situace, kdy se soustava nachází v limitech provozní bezpečnosti v situaci N a po výskytu jakékoli kontingence ze seznamu kontingencí, s ohledem na účinek příslušných nápravných opatření;
„zálohami pro automatickou regulaci frekvence“ nebo „FCR“ (Frequency Containment Reserves) zálohy činného výkonu, které jsou k dispozici k udržení frekvence soustavy při její odchylce;
„zálohami pro regulaci výkonové rovnováhy“ nebo „FRR“ (Frequency Restoration Reserves) zálohy činného výkonu, které jsou k dispozici k obnovení frekvence soustavy na jmenovitou frekvenci a v případě synchronně propojené oblasti zahrnující více než jednu oblast LFC k obnovení výkonové rovnováhy na plánovanou hodnotu;
„zálohami pro náhradu“ nebo „RR“ (Replacement Reserves) zálohy činného výkonu, které jsou k dispozici k obnově nebo podpoře požadované úrovně FRR, připravované pro další odchylky frekvence, včetně výrobních záloh;
„poskytovatelem záloh“ právnická osoba s právním nebo smluvním závazkem poskytovat FCR, FRR nebo RR alespoň jednou jednotkou poskytující zálohy nebo skupinou poskytující zálohy;
„jednotkou poskytující zálohy“ samostatný výrobní modul a/nebo odběrná jednotka nebo jejich sdružení připojené ke společnému místu připojení a splňující požadavky na poskytování FCR, FRR nebo RR;
„skupinou poskytující zálohy“ sdružení výrobních modulů, odběrných jednotek a/nebo jednotek poskytujících zálohy připojené k více než jednomu místu připojení a splňující požadavky na poskytování FCR, FRR nebo RR;
„oblastí řízení výkonové rovnováhy a frekvence“ nebo „oblastí LFC“ část synchronně propojené oblasti nebo celá synchronně propojená oblast, fyzicky vymezená měřicími body v místě propojovacích vedení k dalším oblastem LFC, provozovaná jedním nebo více provozovateli přenosových soustav, kteří splňují povinnosti pro řízení výkonové rovnováhy a frekvence;
„dobou do obnovení frekvence“ v případě synchronně propojené oblasti s pouze jednou oblastí LFC maximální předpokládaný čas od výskytu okamžité bilanční odchylky odpovídající nejvýše referenční události, v němž se frekvence soustavy vrátí do rozsahu obnovení frekvence, a v případě synchronně propojených oblastí s více než jednou oblastí LFC maximální předpokládaný čas od výskytu okamžité bilanční odchylky v oblasti LFC, v němž je odchylka kompenzována;
„kritériem (N–1)“ pravidlo, podle něhož jsou prvky, které v regulační oblasti provozovatele přenosové soustavy zůstanou v provozu po vzniku kontingence, schopny zvládnout novou provozní situaci bez překročení limitů provozní bezpečnosti;
„situací (N–1)“ situace v přenosové soustavě, při které nastala jedna z kontingencí ze seznamu kontingencí;
„zálohou činného výkonu“ regulační zálohy, které jsou k dispozici pro udržení frekvence;
„výstražným stavem“ stav soustavy, při kterém je soustava v limitech provozní bezpečnosti, ovšem byla zjištěna kontingence ze seznamu kontingencí, a pokud nastane, dostupná nápravná opatření nejsou k udržení normálního stavu dostatečná;
„blokem řízení výkonové rovnováhy a frekvence“ nebo „blokem LFC“ část synchronně propojené oblasti nebo celá synchronně propojená oblast, fyzicky vymezená měřicími body v místě propojovacích vedení k dalším blokům LFC, tvořená jednou nebo více oblastmi LFC, provozovaná jedním nebo více provozovateli přenosových soustav, kteří splňují povinnosti pro řízení výkonové rovnováhy a frekvence;
„regulační odchylkou oblasti“ součet regulační odchylky výkonu („ΔP“), tj. rozdílu v reálném čase mezi naměřenou skutečnou hodnotou výměny výkonu v reálném čase („P“) a regulačním programem („P0“) určité oblasti LFC nebo určitého bloku LFC, a regulační odchylky frekvence („K*Δf“), tj. součinu výkonového čísla a odchylky frekvence této oblasti nebo bloku, tedy ΔP+K*Δf;
„regulačním programem“ sled zadaných hodnot pro výměnu výkonu oblasti LFC nebo bloku LFC prostřednictvím propojovacích vedení střídavého proudu po vzájemném započtení dílčích hodnot (saldo);
„řízením napětí“ ruční nebo automatická regulace ve výrobním uzlu, koncových uzlech střídavých vedení nebo vysokonapěťových stejnosměrných soustav, na transformátorech nebo jiné způsoby za účelem udržení stanovené napěťové hladiny nebo stanovené hodnoty jalového výkonu;
„stavem blackoutu“ stav soustavy, při kterém je provoz části nebo celé přenosové soustavy znemožněn;
„vnitřní kontingencí“ kontingence v regulační oblasti provozovatele přenosové soustavy, včetně propojovacích vedení;
„vnější kontingencí“ kontingence mimo regulační oblast provozovatele přenosové soustavy a vyjma propojovacích vedení, jejíž faktor vlivu je vyšší než mezní hodnota vlivu kontingence;
„faktorem vlivu“ číselná hodnota používaná pro vyjádření největšího účinku odstávky prvku přenosové soustavy nacházejícího se mimo regulační oblast provozovatele přenosové soustavy vyjma propojovacích vedení, pokud jde o změnu toků výkonu nebo napětí způsobenou touto odstávkou, na kterýkoli prvek přenosové soustavy. Čím je tato hodnota vyšší, tím větší je účinek;
„mezní hodnotou vlivu kontingence“ číselná mezní hodnota, s níž se porovnávají jednotlivé faktory vlivu kontingencí, přičemž účinek kontingence mimo regulační oblast provozovatele přenosové soustavy s faktorem vlivu vyšším než mezní hodnota vlivu kontingence je považován za významný na regulační oblast provozovatele přenosové soustavy včetně propojovacích vedení;
„kontingenční analýzou“ počítačová simulace kontingencí ze seznamu kontingencí;
„kritickou dobou do odstranění poruchy“ maximální doba trvání poruchy, po kterou si přenosová soustava udrží stabilitu provozu;
„poruchou“ všechny typy zkratů (jedno-, dvou- a třífázový, včetně zemních), přerušený vodič, přerušený obvod nebo přerušované spojení, které mají za následek trvalou nedostupnost dotčeného prvku přenosové soustavy;
„prvkem přenosové soustavy“ jakýkoli komponent přenosové soustavy;
„narušením“ neplánovaná událost, která může způsobit vybočení přenosové soustavy z normálního stavu;
„dynamickou stabilitou“ běžně používaný termín zahrnující úhlovou stabilitu, stabilitu frekvence a stabilitu napětí;
„posouzením dynamické stability“ posouzení bezpečnosti provozu z hlediska dynamické stability;
„stabilitou frekvence“ schopnost přenosové soustavy udržet si stabilní frekvenci jak v situaci N, tak po výskytu narušení;
„stabilitou napětí“ schopnost přenosové soustavy udržet si ve všech uzlech přenosové soustavy přijatelné napětí jak v situaci N, tak po výskytu narušení;
„stavem soustavy“ provozní stav přenosové soustavy s ohledem na limity provozní bezpečnosti, kterým může být normální stav, výstražný stav, nouzový stav, stav blackoutu a stav obnovy;
„nouzovým stavem“ stav soustavy, při kterém jsou překročeny jeden nebo více limitů provozní bezpečnosti;
„stavem obnovy“ stav soustavy, při kterém je cílem všech činností v přenosové soustavě obnovení provozu soustavy a zajištění bezpečnosti provozu po stavu blackoutu nebo nouzovém stavu;
„mimořádnou kontingencí“ současný výskyt více kontingencí se společnou příčinou;
„odchylkou frekvence“ rozdíl mezi skutečnou a jmenovitou frekvencí synchronně propojené oblasti, který může být záporný nebo kladný;
„frekvencí soustavy“ elektrická frekvence soustavy, kterou lze naměřit ve všech částech synchronně propojené oblasti pouze s minimálními rozdíly mezi různými místy měření za předpokladu koherentní hodnoty pro danou soustavu v rámci sekund;
„procesem obnovení frekvence a výkonové rovnováhy“ proces, jehož účelem je obnovení frekvence na jmenovitou frekvenci, a v případě synchronně propojených oblastí zahrnujících více než jednu oblast LFC proces, jehož účelem je obnovení výkonové rovnováhy na plánovanou hodnotu;
„regulační odchylkou frekvence a výkonové rovnováhy“ regulační odchylka procesu obnovení frekvence a výkonové rovnováhy, která se rovná regulační odchylce oblasti pro oblast LFC nebo odchylce frekvence, pokud oblast LFC geograficky odpovídá synchronně propojené oblasti;
„plánem“ referenční soubor hodnot představujících výrobu, spotřebu nebo výměnu elektrické energie pro dané časové období;
„výkonovým číslem oblasti LFC nebo bloku LFC“ hodnota vyjádřená v megawattech na hertz („MW/Hz“), která je pokud možno co nejbližší součtu autoregulace výroby, samoregulace zatížení a příspěvku FCR vztaženému k maximální odchylce frekvence v ustáleném stavu, nebo je vyšší;
„místním stavem“ vymezení výstražného stavu, nouzového stavu nebo stavu blackoutu, kdy neexistuje riziko šíření následků mimo regulační oblast včetně propojovacích vedení k ní připojených;
„maximální odchylkou frekvence v ustáleném stavu“ maximální předpokládaná odchylka frekvence po výskytu výkonové nerovnováhy odpovídající referenční události nebo menší, při níž má být frekvence soustavy stabilizována;
„sledovanou oblastí“ vlastní přenosová soustava provozovatele přenosové soustavy a příslušné části distribučních soustav a přenosových soustav sousedních provozovatelů přenosových soustav, v nichž provozovatel přenosové soustavy provádí dohled a modelování v reálném čase pro zajištění bezpečnosti provozu ve své regulační oblasti, včetně propojovacích vedení;
„sousedními provozovateli přenosových soustav“ provozovatelé přenosových soustav přímo propojení nejméně jedním střídavým nebo stejnosměrným propojovacím vedením;
„analýzou bezpečnosti provozu“ úplný soubor počítačových, ručních a automatických činností prováděných za účelem posouzení bezpečnosti provozu přenosové soustavy a vyhodnocení nápravných opatření za účelem zajištění bezpečnosti provozu;
„ukazateli bezpečnosti provozu“ ukazatele používané provozovateli přenosových soustav k monitorování bezpečnosti provozu z hlediska stavů soustavy a poruch a narušení ovlivňujících bezpečnost provozu;
„klasifikací bezpečnosti provozu“ klasifikace používaná provozovateli přenosových soustav k monitorování bezpečnosti provozu na základě ukazatelů bezpečnosti provozu;
„provozními zkouškami“ zkoušky prováděné provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy za účelem údržby, vývoje postupů provozu soustavy a výcviku a za účelem získání informací o chování přenosové soustavy za abnormálních podmínek a zkoušky prováděné pro podobné účely významnými uživateli sítě na jejich zařízeních;
„běžnou kontingencí“ výskyt kontingence jedné větve nebo dodávky;
„nedosažitelnou kontingencí“ současný výskyt více kontingencí bez společné příčiny nebo ztráta výrobních modulů s úplnou ztrátou výrobní kapacity přesahující referenční událost;
„gradientem činného výkonu“ rychlost změny činného výkonu výrobního modulu, odběrného elektrického zařízení nebo vysokonapěťové stejnosměrné soustavy;
„zálohou jalového výkonu“ jalový výkon, který je k dispozici pro udržení napětí;
„referenční událostí“ maximální okamžitá kladná nebo záporná odchylka výkonu mezi výrobou a poptávkou v synchronně propojené oblasti, která se bere v úvahu při dimenzování FCR;
„úhlovou stabilitou“ schopnost synchronních strojů zůstat v synchronismu jak za situace N, tak po výskytu narušení;
„plánem bezpečnosti“ plán zahrnující posouzení rizik pro kritická zařízení provozovatele přenosové soustavy z hlediska závažných fyzických a kybernetických hrozeb s posouzením možných dopadů;
„limity stability“ povolené limity pro provoz přenosové soustavy z hlediska dodržení limitů stability napětí, úhlové stability a stability frekvence;
„stavem rozlehlé oblasti“ vymezení výstražného stavu, nouzového stavu nebo stavu blackoutu, existuje-li riziko šíření do propojených přenosových soustav;
„plánem obrany soustavy“ technická a organizační opatření, jejichž účelem je zabránit šíření nebo zhoršení narušení v přenosové soustavě, aby nedošlo k narušení ve stavu rozlehlé oblasti a ke stavu blackoutu;
„topologií“ data o možnostech spojení různých prvků přenosové nebo distribuční soustavy v rozvodně, která zahrnují elektrické zapojení a polohy vypínačů a odpojovačů;
„přechodným dovoleným přetížením“ dočasné přetížení prvků přenosové soustavy, které je přípustné na omezenou dobu a které nezpůsobí fyzické poškození prvků přenosové soustavy, jsou-li dodrženy stanovené časy a mezní hodnoty;
„virtuálním propojovacím vedením“ dodatečný vstup regulátorů příslušných oblastí LFC, který má stejný účinek jako měřené fyzické hodnoty propojovacího vedení a umožňuje výměnu elektrické energie mezi příslušnými oblastmi;
„zařízeními FACTS“ zařízení pro přenos střídavého elektrického proudu, jejichž účelem je zvýšení regulovatelnosti a schopnosti přenosu činného výkonu;
„přiměřeností“ schopnost dodávek do oblasti pokrýt zátěž v dané oblasti;
„agregovaným vnějším plánem se vzájemným započtením“ plán představující agregaci všech vnějších plánů provozovatelů přenosových soustav a vnějších obchodních plánů zahrnující dvě oblasti plánování nebo oblast plánování a skupinu jiných oblastí plánování se vzájemným započtením;
„plánem dostupnosti“ kombinace všech plánovaných stavů dostupnosti relevantního zařízení pro dané časové období;
„stavem dostupnosti“ schopnost výrobního modulu, prvku sítě nebo odběrného elektrického zařízení poskytovat službu pro dané časové období, bez ohledu na to, zda je v provozu či nikoli;
výrazem „blízký reálnému času“ časová prodleva nejvýše 15 minut mezi poslední uzávěrkou obchodování na vnitrodenním trhu a reálným časem;
„plánem spotřeby“ plán představující spotřebu odběrného elektrického zařízení nebo skupiny odběrných elektrických zařízení;
„datovým prostředím ENTSO-E pro přípravu provozu“ soubor aplikačních programů a zařízení vyvinutých pro ukládání, výměnu a správu dat používaných při procesu přípravy provozu mezi provozovateli přenosových soustav;
„vnějším obchodním plánem“ plán představující obchodní výměnu elektrické energie mezi účastníky trhu v různých oblastech plánování;
„vnějším plánem provozovatelů přenosových soustav“ plán představující výměnu elektrické energie mezi provozovateli přenosových soustav v různých oblastech plánování;
„nucenou odstávkou“ neplánované odstavení relevantního zařízení z provozu z jakéhokoli naléhavého důvodu, který nepatří k operativnímu řízení provozovatele dotčeného relevantního zařízení;
„plánem výroby“ plán představující výrobu elektrické energie výrobního modulu nebo skupiny výrobních modulů;
„vnitřním obchodním plánem“ plán představující obchodní výměnu elektrické energie v oblasti plánování mezi různými účastníky trhu;
„vnitřním relevantním zařízením“ relevantní zařízení, které je součástí regulační oblasti provozovatele přenosové soustavy, nebo relevantní zařízení nacházející se v distribuční soustavě, včetně uzavřených distribučních soustav, která je s regulační oblastí tohoto provozovatele přenosové soustavy přímo nebo nepřímo spojena;
„pozicí ze střídavých propojení oblasti po vzájemném započtení“ agregace všech vnějších plánů pro střídavé propojení v oblasti po vzájemném započtení;
„regionem pro koordinaci odstávek“ kombinace regulačních oblastí, pro které provozovatelé přenosových soustav stanoví postupy týkající se monitorování a v případě potřeby koordinace stavu dostupnosti relevantních zařízení ve všech časových rámcích;
„relevantním odběrným elektrickým zařízením“ odběrné elektrické zařízení, které se podílí na koordinaci odstávek a jehož stav dostupnosti ovlivňuje přeshraniční bezpečnost provozu;
„relevantním zařízením“ jakékoli relevantní odběrné elektrické zařízení, relevantní výrobní modul nebo relevantní prvek sítě, které se účastní koordinace odstávek;
„relevantním prvkem sítě“ jakýkoli komponent přenosové soustavy, včetně propojovacích vedení, nebo distribuční soustavy, včetně uzavřené distribuční soustavy, jako je například samostatné vedení, samostatný obvod, samostatný transformátor, samostatný transformátor s regulací fázového posunu nebo zařízení pro vyrovnávání napětí, který se účastní koordinace odstávek a jehož stav dostupnosti ovlivňuje přeshraniční bezpečnost provozu;
„kolizí v plánování odstávek“ stav, ve kterém kombinace stavu dostupnosti jednoho nebo více relevantních prvků sítě, relevantních výrobních modulů a/nebo relevantních odběrných elektrických zařízení a nejlepšího odhadu předpovídaného stavu elektrické sítě vede k překročení limitů provozní bezpečnosti se zohledněním beznákladových nápravných opatření, která má provozovatel přenosové soustavy k dispozici;
„subjektem pro plánování odstávek“ subjekt, jehož úkolem je plánování stavu dostupnosti relevantního výrobního modulu, relevantního odběrného elektrického zařízení nebo relevantního prvku sítě;
„relevantním výrobním modulem“ výrobní modul, který se účastní koordinace odstávek a jehož stav dostupnosti ovlivňuje přeshraniční bezpečnost provozu;
„regionálním bezpečnostním koordinátorem“ subjekt nebo subjekty, vlastněné nebo kontrolované provozovateli přenosových soustav, v jednom nebo více regionech pro výpočet kapacity, provádějící úkoly související s regionální koordinací provozovatelů přenosových soustav;
„subjektem pro plánování“ subjekt nebo subjekty, jejichž úkolem je předávání plánů od účastníků trhu provozovatelům přenosových soustav nebo v příslušných případech třetím osobám;
„oblastí plánování“ oblast, v níž platí povinnosti provozovatelů přenosových soustav týkající se plánování výroby, spotřeby a výměn na základě provozních nebo organizačních potřeb;
výrazem „týdenní“ vztahující se k týdnu před kalendářním týdnem provozu;
výrazem „roční“ vztahující se k roku před kalendářním rokem provozu;
„dotčeným provozovatelem přenosové soustavy“ provozovatel přenosové soustavy, který potřebuje informace o výměně záloh a/nebo sdílení záloh a/nebo o procesu vzájemné výměny systémových odchylek a/nebo o procesu přeshraniční aktivace pro účely analýzy a zachování bezpečnosti provozu;
„objemem regulačních záloh“ množství FCR, FRR nebo RR, které provozovatel přenosové soustavy potřebuje mít k dispozici;
„výměnou záloh“ možnost přístupu provozovatele přenosové soustavy k objemu regulačních záloh spojených s jinou oblastí LFC, jiným blokem LFC nebo jinou synchronně propojenou oblastí, aby naplnil své potřeby v oblasti záloh vyplývající z jeho procesu dimenzování FCR, FRR nebo RR, je-li tento objem regulačních záloh určen výhradně pro tohoto provozovatele přenosové soustavy a žádný jiný provozovatel přenosové soustavy jej nezohledňuje k naplnění svých potřeb v oblasti záloh vyplývajících z jeho příslušných procesů dimenzování záloh;
„sdílením záloh“ mechanismus, při němž více než jeden provozovatel přenosové soustavy zohledňuje stejný objem regulačních záloh, ať se jedná o FCR, FRR nebo RR, za účelem naplnění svých příslušných potřeb v oblasti záloh vyplývajících z jejich procesů dimenzování záloh;
„dobou do spuštění výstražného stavu“ doba před aktivací výstražného stavu;
„automatickými FRR“ FRR, které mohou být aktivovány automatickým regulačním zařízením;
„prodlevou aktivace automatických FRR“ doba mezi zadáním nové zadané hodnoty regulátorem výkonové rovnováhy a zahájením fyzické dodávky automatických FRR;
„dobou do plné aktivace automatických FRR“ doba mezi zadáním nové zadané hodnoty regulátorem výkonové rovnováhy a příslušnou aktivací nebo deaktivací automatických FRR;
„daty o průměrné regulační odchylce frekvence a výkonové rovnováhy“ soubor dat obsahující průměrnou hodnotu zaznamenané okamžité regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy oblasti nebo bloku LFC za danou měřenou dobu;
„provozovatelem přenosové soustavy poskytujícím regulační zálohy“ provozovatel přenosové soustavy, který aktivuje svůj objem regulačních záloh pro provozovatele přenosové soustavy přijímajícího regulační zálohy za podmínek stanovených dohodou o sdílení záloh;
„provozovatelem přenosové soustavy přijímajícím regulační zálohy“ provozovatel přenosové soustavy, který vypočítává objem regulačních záloh s ohledem na objem regulačních záloh, který je dostupný prostřednictvím provozovatele přenosové soustavy poskytujícího regulační zálohy za podmínek stanovených dohodou o sdílení záloh;
„procesem uplatnění kritérií“ proces výpočtu cílových parametrů pro synchronně propojenou oblast, blok LFC a oblast LFC na základě dat získaných procesem sběru a poskytování dat;
„procesem sběru a poskytování dat“ proces shromažďování souboru dat potřebných k uplatnění kritérií pro posouzení kvality frekvence;
„procesem přeshraniční aktivace FRR“ proces dohodnutý mezi provozovateli přenosových soustav účastnícími se procesu, který umožňuje aktivaci FRR připojených v jiné oblasti LFC odpovídající úpravou vstupu souvisejících procesů obnovení frekvence a výkonové rovnováhy;
„procesem přeshraniční aktivace RR“ proces dohodnutý mezi provozovateli přenosových soustav účastnícími se procesu, který umožňuje aktivaci RR připojených v jiné oblasti LFC odpovídající úpravou vstupu příslušného procesu náhrady záloh;
„dimenzovací událostí“ nejvyšší předpokládaná okamžitá odchylka činného výkonu v bloku LFC v kladném i záporném směru;
„elektrickou časovou odchylkou“ časový rozdíl mezi synchronním časem a koordinovaným světovým časem („UTC“);
„odchylkou frekvence pro plnou aktivaci FCR“ jmenovitá hodnota odchylky frekvence, při které jsou FCR v synchronně propojené oblasti plně aktivovány;
„dobou do plné aktivace FCR“ doba mezi výskytem referenční události a příslušnou plnou aktivací FCR;
„přiděleným objemem FCR“ část veškerých FCR, za kterou je odpovědný konkrétní provozovatel přenosové soustavy;
„procesem automatické regulace frekvence“ proces, jehož účelem je stabilizace frekvence soustavy kompenzací odchylek pomocí příslušných záloh;
„procesem frekvenčního propojení“ proces dohodnutý všemi provozovateli přenosových soustav ze dvou synchronně propojených oblastí, který umožňuje sladit aktivaci FCR přizpůsobením toků ve vysokonapěťové stejnosměrné soustavě mezi synchronně propojenými oblastmi;
„určujícím parametrem kvality frekvence“ hlavní proměnné frekvence soustavy, které vymezují zásady kvality frekvence;
„cílovým parametrem kvality frekvence“ hlavní cíl vztahující se k frekvenci soustavy, pomocí něhož se hodnotí chování procesů aktivace FCR, FRR a RR v normálním stavu;
„kritérii pro posouzení kvality frekvence“ soubor výpočtů používajících měření frekvence soustavy, který umožňuje posoudit kvalitu frekvence soustavy na základě cílových parametrů kvality frekvence;
„daty pro posouzení kvality frekvence“ soubor dat, který umožňuje výpočet kritérií pro posouzení kvality frekvence;
„rozsahem zotavení frekvence“ rozsah frekvence soustavy, do něhož by se měla vrátit frekvence soustavy v synchronně propojených oblastech Velká Británie a Irsko a Severní Irsko po výskytu odchylky odpovídající nejvýše referenční události v době do zotavení frekvence;
„dobou do zotavení frekvence“ pro synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko maximální předpokládaná doba po výskytu odchylky odpovídající nejvýše referenční události, během níž se frekvence soustavy vrátí na maximální odchylku frekvence v ustáleném stavu;
„rozsahem obnovení frekvence“ rozsah frekvence soustavy, do něhož by se měla vrátit frekvence soustavy v synchronně propojených oblastech Velká Británie, Irsko a Severní Irsko a v severské synchronně propojené oblasti po výskytu odchylky odpovídající nejvýše referenční události v době do obnovení frekvence;
„cílovými parametry regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy“ hlavní cílové proměnné bloku LFC, na jejichž základě se stanoví a posuzují kritéria pro dimenzování FRR a RR bloku LFC a které se používají pro zohlednění chování bloku LFC za normálního provozu;
„výměnou výkonu pro regulaci výkonové rovnováhy“ výkon, který je vyměňován mezi oblastmi LFC v procesu přeshraniční aktivace FRR;
„zadanou hodnotou frekvence“ cílová hodnota frekvence používaná v procesu obnovení frekvence a výkonové rovnováhy, stanovená jako součet jmenovité frekvence soustavy a hodnoty kompenzace pro snížení elektrické časové odchylky;
„požadavky na dostupnost FRR“ soubor požadavků na dostupnost FRR stanovených provozovateli přenosových soustav z bloku LFC;
„pravidly dimenzování FRR“ specifikace procesu dimenzování FRR bloku LFC;
„procesem vzájemné výměny systémových odchylek“ proces dohodnutý mezi provozovateli přenosových soustav, který umožňuje zabránit souběžné aktivaci FRR v opačných směrech, při zohlednění příslušných regulačních odchylek frekvence a výkonové rovnováhy i aktivovaných FRR a provedením odpovídající úpravy vstupu příslušných procesů obnovení frekvence a výkonové rovnováhy;
„výměnou výkonu při vzájemné výměně systémových odchylek“ výkon, který je vyměňován mezi oblastmi LFC v procesu vzájemné výměny systémových odchylek;
„výchozím přiděleným objemem FCR“ množství FCR přidělených provozovateli přenosové soustavy na základě klíče pro sdílení;
„daty o okamžité frekvenci“ soubor měření celkové frekvence soustavy pro synchronně propojenou oblast s periodou měření rovnou jedné sekundě nebo kratší, který se používá pro účely posouzení kvality frekvence soustavy;
„okamžitou odchylkou frekvence“ soubor měření celkových odchylek frekvence soustavy pro synchronně propojenou oblast s periodou měření rovnou jedné sekundě nebo kratší, který se používá pro účely posouzení kvality frekvence soustavy;
„okamžitými daty regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy“ soubor dat regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy bloku LFC s periodou měření rovnou 10 sekundám nebo kratší, který se používá pro účely posouzení kvality frekvence soustavy;
„rozsahem regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy první úrovně“ první rozsah používaný pro účely posouzení kvality frekvence soustavy na úrovni bloku LFC, v němž by měla být regulační odchylka frekvence a výkonové rovnováhy udržována po stanovený procentní podíl času;
„rozsahem regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy druhé úrovně“ druhý rozsah používaný pro účely posouzení kvality frekvence soustavy na úrovni bloku LFC, v němž by měla být regulační odchylka frekvence a výkonové rovnováhy udržována po stanovený procentní podíl času;
„dohodou o provozování bloku LFC“ vícestranná dohoda mezi všemi provozovateli přenosových soustav z bloku LFC, je-li blok LFC provozován více než jedním provozovatelem přenosové soustavy, a metodika provozování bloku LFC přijatá jednostranně příslušným provozovatelem přenosové soustavy, je-li blok LFC provozován pouze jedním provozovatelem přenosové soustavy;
„výměnou výkonu pro náhradu“ výkon, který je vyměňován mezi oblastmi LFC v rámci procesu přeshraniční aktivace RR;
„odchylkami v bloku LFC“ součet regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy, aktivace FRR a aktivace RR v rámci bloku LFC a výměny výkonu při vzájemné výměně systémových odchylek, výměny výkonu pro regulaci výkonové rovnováhy a výměny výkonu pro náhradu tohoto bloku s jinými bloky LFC;
„orgánem dohledu bloku LFC“ provozovatel přenosové soustavy odpovědný za sběr dat pro kritéria pro posouzení kvality frekvence a za uplatňování těchto kritérií pro daný blok LFC;
„organizační strukturou řízení výkonové rovnováhy a frekvence“ základní struktura zohledňující všechny příslušné aspekty řízení výkonové rovnováhy a frekvence, zejména s ohledem na příslušnou odpovědnost a povinnosti, jakož i typy a účel záloh činného výkonu;
„organizační strukturou odpovědnosti za procesy“ struktura pro stanovení odpovědnosti a povinností s ohledem na zálohy činného výkonu na základě regulační struktury synchronně propojené oblasti;
„organizační strukturou aktivace procesů“ struktura pro klasifikaci procesů, pokud jde o různé typy záloh činného výkonu z hlediska účelu a aktivace;
„dobou do plné aktivace ručně ovládaných FRR“ doba mezi změnou zadané hodnoty a příslušnou aktivací nebo deaktivací ručně ovládaných FRR;
„maximální okamžitou odchylkou frekvence“ maximální předpokládaná absolutní hodnota okamžité odchylky frekvence po výskytu výkonové nerovnováhy odpovídající nejvýše referenční události, při jejímž překročení jsou aktivována nouzová opatření;
„monitorovanou oblastí“ část synchronně propojené oblasti nebo celá synchronně propojená oblast, fyzicky vymezená měřicími body v místě propojovacích vedení k dalším monitorovaným oblastem, provozovaná jedním nebo více provozovateli přenosových soustav, kteří splňují povinnosti pro monitorovanou oblast;
„předběžnou kvalifikací“ proces ověření shody jednotky poskytující zálohy nebo skupiny poskytující zálohy s požadavky stanovenými provozovatelem přenosové soustavy;
„dobou rampování“ doba vymezená pevným počátečním bodem a časovým obdobím, po které se zvyšuje nebo snižuje vstup a/nebo výstup činného výkonu;
„provozovatelem přenosové soustavy povelujícím zálohy“ provozovatel přenosové soustavy odpovědný za vydání pokynu jednotce poskytující zálohy nebo skupině poskytující zálohy, aby aktivovaly FRR a/nebo RR;
„provozovatelem distribuční soustavy s připojenými zálohami“ provozovatel distribuční soustavy odpovědný za distribuční soustavu, ke které je připojena jednotka poskytující zálohy nebo skupina poskytující zálohy, která poskytuje zálohy provozovateli přenosové soustavy;
„provozovatelem přenosové soustavy s připojenými zálohami“ provozovatel přenosové soustavy odpovědný za monitorovanou oblast, ke které je připojena jednotka poskytující zálohy nebo skupina poskytující zálohy;
„provozovatelem přenosové soustavy přijímajícím zálohy“ provozovatel přenosové soustavy, který se účastní výměny s provozovatelem přenosové soustavy s připojenými zálohami a/nebo jednotkou poskytující zálohy či skupinou poskytující zálohy připojenou k jiné oblasti dohledu nebo oblasti LFC;
„procesem náhrady záloh“ proces obnovení aktivovaných FRR a pro oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko navíc obnovení aktivovaných FCR;
„požadavky na dostupnost RR“ soubor požadavků na dostupnost RR stanovených provozovateli přenosových soustav z bloku LFC;
„pravidly dimenzování RR“ specifikace procesu dimenzování RR v bloku LFC;
„standardním rozsahem frekvence“ stanovený symetrický interval kolem jmenovité hodnoty frekvence, ve kterém se má nacházet frekvence soustavy synchronně propojené oblasti;
„standardní odchylkou frekvence“ absolutní hodnota odchylky frekvence, která vymezuje standardní rozsah frekvence;
„odchylkou frekvence v ustáleném stavu“ absolutní hodnota odchylky frekvence po stabilizaci frekvence soustavy v návaznosti na výskyt výkonové nerovnováhy;
„orgánem dohledu synchronně propojené oblasti“ provozovatel přenosové soustavy odpovědný za sběr dat pro kritéria pro posouzení kvality frekvence a za uplatňování těchto kritérií pro synchronně propojenou oblast;
„procesem časové regulace“ regulační zásah za účelem vrácení elektrické časové odchylky mezi synchronním časem a koordinovaným světovým časem na nulovou hodnotu.
Článek 4
Cíle a regulační aspekty
Cílem tohoto nařízení je:
stanovit společné požadavky a zásady týkající se bezpečnosti provozu;
stanovit společné zásady pro přípravu provozu v propojených soustavách;
stanovit společné procesy a organizační struktury řízení výkonové rovnováhy a frekvence;
zajistit podmínky pro udržování bezpečnosti provozu v celé Unii;
zajistit podmínky pro udržování úrovně kvality frekvence ve všech synchronně propojených oblastech v Unii;
podporovat koordinaci provozu soustav a přípravy provozu;
zajistit a posílit transparentnost a spolehlivost informací o provozu přenosových soustav;
přispět k efektivnímu provozu a rozvoji elektroenergetické přenosové soustavy a elektroenergetiky v Unii.
Členské státy, příslušné orgány a provozovatelé soustav musí při uplatňování tohoto nařízení:
uplatňovat zásady proporcionality a nediskriminace;
zajistit transparentnost;
uplatňovat zásadu optimalizace mezi co nejvyšší celkovou efektivitou a co nejnižšími celkovými náklady pro všechny zúčastněné strany;
zajistit, aby pro zajištění bezpečnosti a stability soustavy provozovatelé přenosových soustav v co největší míře využívali tržní mechanismy;
respektovat odpovědnost svěřenou příslušnému provozovateli přenosové soustavy za účelem zajištění bezpečnosti provozu soustavy, a to včetně toho, co vyžadují vnitrostátní právní předpisy;
konzultovat s příslušnými provozovateli distribučních soustav a brát v úvahu možné dopady na jejich soustavu a
přihlédnout k dohodnutým evropským normám a technickým specifikacím.
Článek 5
Podmínky nebo metodiky provozovatelů přenosových soustav
Pokud provozovatelé přenosových soustav, kteří rozhodují o návrzích podmínek nebo metodik uvedených v čl. 6 odst. 2, nedokážou dosáhnout dohody, rozhodnou na základě hlasování kvalifikovanou většinou. U návrhů podle čl. 6 odst. 2 kvalifikovaná většina vyžaduje většinu:
provozovatelů přenosových soustav, kteří zastupují nejméně 55 % členských států, a
provozovatelů přenosových soustav zastupujících členské státy, které představují nejméně 65 % obyvatelstva Unie.
Pokud provozovatelé přenosových soustav, kteří rozhodují o návrzích podmínek nebo metodik v souladu s čl. 6 odst. 3, nedokážou dosáhnout dohody a pokud jsou dotčené regiony složeny z více než pěti členských států, rozhodnou hlasováním kvalifikovanou většinou. U návrhů podle čl. 6 odst. 3 kvalifikovaná většina vyžaduje většinu:
provozovatelů přenosových soustav, kteří zastupují nejméně 72 % dotčených členských států, a
provozovatelů přenosových soustav zastupujících členské státy, které představují nejméně 65 % obyvatelstva dotčeného regionu.
Článek 6
Schválení podmínek nebo metodik provozovatelů přenosových soustav
Návrhy následujících podmínek nebo metodik a veškeré jejich změny schvaluje agentura, přičemž členský stát k nim může dotčenému regulačnímu orgánu poskytnout stanovisko:
klíčové organizační požadavky, úlohy a odpovědnost v souvislosti s výměnou dat týkajících se bezpečnosti provozu v souladu s čl. 40 odst. 6;
metodika vytváření společných modelů sítě v souladu s čl. 67 odst. 1 a článkem 70;
metodika koordinace analýzy bezpečnosti provozu v souladu s článkem 75.
Návrhy následujících podmínek nebo metodik a veškeré jejich změny schvalují všechny regulační orgány dotčeného regionu, přičemž členský stát k nim může dotčenému regulačnímu orgánu poskytnout stanovisko:
metodika, kterou se pro každou synchronně propojenou oblast vymezí v souladu s čl. 39 odst. 3 písm. b) minimální setrvačnost;
společná ustanovení pro jednotlivé regiony pro výpočet kapacity týkající se regionální koordinace bezpečnosti provozu v souladu s článkem 76;
metodika posuzování relevantnosti zařízení pro účely koordinace odstávek, vztahující se alespoň na každou synchronně propojenou oblast, v souladu s článkem 84;
metodiky, podmínky a hodnoty obsažené v dohodách o provozování synchronně propojené oblasti podle článku 118, pokud jde o:
určující parametry kvality frekvence a cílový parametr kvality frekvence v souladu s článkem 127;
pravidla dimenzování FCR v souladu s článkem 153;
dodatečné vlastnosti FCR v souladu s čl. 154 odst. 2;
opatření za účelem zotavení zásobníků energie v souladu s čl. 156 odst. 6 písm. b) pro synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko;
minimální dobu aktivace pro synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa a severskou synchronně propojenou oblast, kterou musí poskytovatelé FCR zajistit, v souladu s čl. 156 odst. 10;
předpoklady a metodiku pro účely analýzy nákladů a přínosů pro synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa a severskou synchronně propojenou oblast v souladu s čl. 156 odst. 11;
limity pro výměnu FCR mezi provozovateli přenosových soustav pro synchronně propojené oblasti jiné než kontinentální Evropa v relevantních případech v souladu s čl. 163 odst. 2;
metodiku určování minimálního poskytování objemu FCR mezi synchronně propojenými oblastmi stanovenou v souladu s čl. 174 odst. 2 písm. b) pro synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko;
limity pro rozsah výměny FRR mezi synchronně propojenými oblastmi podle čl. 176 odst. 1 a limity pro rozsah sdílení FRR mezi synchronně propojenými oblastmi podle čl. 177 odst. 1;
limity pro rozsah výměny RR mezi synchronně propojenými oblastmi podle čl. 178 odst. 1 a limity pro rozsah sdílení RR mezi synchronně propojenými oblastmi podle čl. 179 odst. 1;
metodiky a podmínky obsažené v dohodách o provozování bloku LFC podle článku 119, pokud jde o:
omezení rampování pro činný výkon na výstupu v souladu s čl. 137 odst. 3 a 4;
koordinační opatření mající za cíl snížení regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy v souladu s čl. 152 odst. 14;
opatření ke snížení regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy prostřednictvím požadavku na změny ve výrobě nebo spotřebě činného výkonu výrobních modulů a odběrných jednotek v souladu s čl. 152 odst. 16;
pravidla dimenzování FRR v souladu s čl. 157 odst. 1;
opatření ke zmírnění dopadů pro jednotlivé synchronně propojené oblasti nebo bloky LFC v souladu s článkem 138;
společný návrh na stanovení bloků LFC v souladu s čl. 141 odst. 2 pro každou synchronně propojenou oblast.
Nestanoví-li členský stát jinak, následující podmínky nebo metodiky a veškeré jejich změny schvaluje individuálně subjekt určený členským státem v souladu s odstavcem 1:
návrh každého provozovatele přenosové soustavy, kterým se určí velikost ztráty odběrů, při které se přenosová soustava nachází ve stavu blackoutu, pro synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko;
rozsah výměny dat s provozovateli distribučních soustav a významnými uživateli sítě v souladu s čl. 40 odst. 5;
dodatečné požadavky na skupiny poskytující FCR v souladu s čl. 154 odst. 3;
vyloučení skupin poskytujících FCR z povinnosti poskytovat tyto zálohy v souladu s čl. 154 odst. 4;
návrh týkající se dočasné minimální doby aktivace, kterou musí poskytovatelé FCR zajistit, vypracovaný provozovatelem přenosové soustavy v souladu s čl. 156 odst. 9 pro synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa a severskou synchronně propojenou oblast;
technické požadavky na FRR vymezené provozovatelem přenosové soustavy v souladu s čl. 158 odst. 3;
vyloučení skupin poskytujících FRR z poskytování těchto záloh v souladu s čl. 159 odst. 7;
technické požadavky na připojení jednotek a skupin poskytujících RR vymezené provozovatelem přenosové soustavy v souladu s čl. 161 odst. 3 a
vyloučení skupin poskytujících RR z poskytování těchto záloh v souladu s čl. 162 odst. 6.
Článek 7
Změny podmínek nebo metodik provozovatelů přenosových soustav
Článek 8
Zveřejnění podmínek nebo metodik na internetu
Zveřejní se rovněž:
rozšíření nástrojů provozování sítě v souladu s čl. 55 písm. e);
cílové parametry regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy v souladu s článkem 128;
omezení rampování na úrovni synchronně propojené oblasti v souladu s čl. 137 odst. 1;
omezení rampování na úrovni bloku LFC v souladu s čl. 137 odst. 3;
opatření přijatá ve výstražném stavu z důvodu nedostatečných záloh činného výkonu v souladu s čl. 152 odst. 11 a
žádost provozovatele přenosové soustavy s připojenými zálohami poskytovateli FCR, aby zpřístupnil informace v reálném čase v souladu s čl. 154 odst. 11.
Článek 9
Úhrada nákladů
Článek 10
Zapojení zainteresovaných stran
Agentura v úzké spolupráci se sítí ENTSO pro elektřinu zajistí zapojení zainteresovaných stran, pokud jde o bezpečný provoz soustavy a další aspekty provádění tohoto nařízení. Zajistí mimo jiné pravidelná setkání se zainteresovanými stranami, aby bylo možné poukázat na problémy a navrhnout zlepšení, pokud jde o bezpečný provoz soustavy.
Článek 11
Veřejné konzultace
Článek 12
Povinnost mlčenlivosti
Článek 13
Dohody s provozovateli přenosových soustav, na které se toto nařízení nevztahuje
Zahrnuje-li synchronně propojená oblast provozovatele přenosových soustav z Unie i ze třetích zemí, všichni provozovatelé přenosových soustav z Unie v této synchronně propojené oblasti budou usilovat o uzavření dohody s provozovateli přenosových soustav ze třetích zemí, kteří nejsou vázáni tímto nařízením, vymezující základy jejich spolupráce při zajišťování bezpečného provozu soustav a obsahující ujednání, která zajistí, aby provozovatelé ze třetích zemí plnili povinnosti stanovené tímto nařízením, do 18 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost.
Článek 14
Monitorování
Síť ENTSO pro elektřinu sleduje provádění tohoto nařízení v souladu s čl. 8 odst. 8 nařízení (ES) č. 714/2009. Monitorování se zaměří alespoň na:
ukazatele bezpečnosti provozu podle článku 15;
řízení výkonové rovnováhy a frekvence podle článku 16;
posouzení regionální koordinace podle článku 17;
zjišťování případných rozdílů ve vnitrostátním provádění tohoto nařízení, pokud jde o podmínky nebo metodiky uvedené v čl. 6 odst. 3;
určení případných dodatečných zlepšení u nástrojů a služeb podle čl. 55 písm. a) a b) nad rámec zlepšení určených provozovateli přenosových soustav v souladu s čl. 55 písm. e);
určení veškerých nezbytných zlepšení ve výroční zprávě založené na stupnici pro klasifikaci mimořádných událostí v souladu s článkem 15, která jsou zapotřebí na podporu udržitelné a dlouhodobé bezpečnosti provozu, a
zjišťování případných problémů v oblasti spolupráce na zajišťování bezpečného provozu soustavy s provozovateli přenosových soustav ze třetích zemí.
Článek 15
Výroční zpráva o ukazatelích bezpečnosti provozu
Výroční zprávy uvedené v odstavci 1 musí obsahovat alespoň tyto ukazatele bezpečnosti provozu relevantní pro bezpečnost provozu:
počet vypnutých prvků přenosové soustavy za rok a provozovatele přenosové soustavy;
počet vypnutých výroben elektřiny za rok a provozovatele přenosové soustavy;
objem energie nedodané v důsledku neplánovaného odpojení odběrných elektrických zařízení na provozovatele přenosové soustavy za rok;
dobu trvání a počet případů, kdy nastal výstražný a nouzový stav, na provozovatele přenosové soustavy;
dobu trvání a počet událostí, během nichž byl zjištěn nedostatek záloh, na provozovatele přenosové soustavy;
dobu trvání a počet odchylek napětí přesahujících rozsahy uvedené v tabulkách 1 a 2 přílohy II na provozovatele přenosové soustavy;
počet minut mimo standardní rozsah frekvence a počet minut mimo 50 % maximální odchylky frekvence v ustáleném stavu, na synchronně propojenou oblast;
počet rozpadů soustavy na části s různými frekvencemi nebo místních stavů blackoutu a
počet blackoutů zahrnujících dva nebo více provozovatelů přenosových soustav.
Výroční zpráva uvedená v odstavci 1 musí obsahovat tyto ukazatele bezpečnosti provozu relevantní pro přípravu provozu:
počet událostí, při nichž mimořádná událost uvedená na seznamu kontingencí vedla ke zhoršení provozního stavu soustavy;
počet událostí podle písmene a), při nichž ke zhoršení provozních podmínek soustavy došlo v důsledku neočekávaných rozdílů oproti předpovědím zatížení nebo výroby;
počet událostí, při nichž došlo ke zhoršení provozních podmínek soustavy v důsledku mimořádné kontingence;
počet událostí podle písmene c), při nichž ke zhoršení provozních podmínek soustavy došlo v důsledku neočekávaných rozdílů oproti předpovědím zatížení nebo výroby, a
počet událostí vedoucích ke zhoršení provozních podmínek soustavy v důsledku nedostatečných záloh činného výkonu.
Článek 16
Výroční zpráva o řízení výkonové rovnováhy a frekvence
Počínaje 14. září 2018 provozovatelé přenosových soustav v každém členském státě sdělí každoročně vždy do 1. března síti ENTSO pro elektřinu tyto informace za předchozí rok:
označení bloků LFC, oblastí LFC a monitorovaných oblastí v daném členském státě;
označení bloků LFC, které se nenacházejí celé v daném členském státě a které zahrnují oblasti LFC a monitorované oblasti, které se nacházejí v daném členském státě;
označení synchronně propojených oblastí, k nimž jednotlivé členské státy náleží;
data související s kritérii pro posouzení kvality frekvence pro každou synchronně propojenou oblast a každý blok LFC uvedené v písmenech a), b) a c) pro každý měsíc za nejméně dva předchozí kalendářní roky;
přidělený objem FCR a výchozí přidělený objem FCR pro každého provozovatele přenosové soustavy působícího v daném členském státě pro každý měsíc za nejméně dva předchozí kalendářní roky a
popis a datum zavedení veškerých opatření ke zmírnění dopadů a požadavků na rampování ke zmírnění deterministických odchylek frekvence přijatých v předchozím kalendářním roce v souladu s články 137 a 138, na nichž se podíleli provozovatelé přenosových soustav z daného členského státu.
Článek 17
Výroční zpráva o posouzení regionální koordinace
Každoročně vždy do 1. března každý regionální bezpečnostní koordinátor vypracuje a předloží síti ENTSO pro elektřinu výroční zprávu, ve které v souvislosti s úkoly, které vykonává, uvede tyto informace:
počet, průměrnou dobu trvání a důvody případů neplnění funkcí regionálního bezpečnostního koordinátora;
statistiky týkající se síťových omezení, včetně jejich doby trvání, místa a počtu výskytů, společně se souvisejícími aktivovanými nápravnými opatřeními a jejich případně vzniklými náklady;
počet případů, kdy provozovatelé přenosových soustav odmítli zavést nápravná opatření doporučená regionálním bezpečnostním koordinátorem, a důvody jejich odmítnutí;
počet případů kolizí v plánování odstávek zjištěných v souladu s článkem 80 a
popis případů, kdy byla zjištěna nedostatečná regionální přiměřenost, a popis přijatých opatření ke zmírnění dopadů.
ČÁST II
BEZPEČNOST PROVOZU
HLAVA 1
POŽADAVKY NA BEZPEČNOST PROVOZU
KAPITOLA 1
Stavy soustavy, nápravná opatření a limity provozní bezpečnosti
Článek 18
Klasifikace stavů soustavy
Přenosová soustava se nachází v normálním stavu, jsou-li splněny všechny následující podmínky:
napětí a toky výkonu se nacházejí v limitech provozní bezpečnosti stanovených v souladu s článkem 25;
frekvence splňuje tato kritéria:
odchylka frekvence soustavy v ustáleném stavu je ve standardním rozsahu frekvence nebo
absolutní hodnota odchylky frekvence soustavy v ustáleném stavu není větší než maximální odchylka frekvence v ustáleném stavu a není dosaženo limitů frekvence soustavy stanovených pro výstražný stav;
zálohy činného a jalového výkonu jsou dostatečné pro vyřešení kontingencí ze seznamu kontingencí vymezeného v souladu s článkem 33 bez překročení limitů provozní bezpečnosti;
po aktivaci nápravných opatření po výskytu kontingence ze seznamu kontingencí vymezeného v souladu s článkem 33 se provoz regulační oblasti daného provozovatele přenosové soustavy nachází a zůstane v limitech provozní bezpečnosti.
Přenosová soustava se nachází ve výstražném stavu, pokud:
napětí a toky výkonu se nacházejí v limitech provozní bezpečnosti stanovených v souladu s článkem 25 a
objem regulačních záloh provozovatele přenosové soustavy je snížen o více než 20 % po dobu delší než 30 minut a neexistuje žádná možnost toto snížení kompenzovat při provozování soustavy v reálném čase nebo
frekvence splňuje tato kritéria:
absolutní hodnota odchylky frekvence soustavy v ustáleném stavu není větší než maximální odchylka frekvence v ustáleném stavu a
absolutní hodnota odchylky frekvence soustavy v ustáleném stavu trvale přesahuje 50 % maximální odchylky frekvence v ustáleném stavu po dobu delší, než je doba do spuštění výstražného stavu, nebo standardní rozsah frekvence po dobu delší, než je doba do obnovení frekvence, nebo
alespoň jedna kontingence ze seznamu kontingencí vymezeného v souladu s článkem 33 vede i po aktivaci nápravných opatření k překročení limitů provozní bezpečnosti provozovatele přenosové soustavy.
Přenosová soustava se nachází v nouzovém stavu, je-li splněna alespoň jedna z následujících podmínek:
dojde k alespoň jednomu překročení limitů provozní bezpečnosti provozovatele přenosové soustavy vymezených v souladu s článkem 25;
frekvence nesplňuje kritéria pro normální stav ani pro výstražný stav vymezený v souladu s odstavci 1 a 2;
je aktivováno alespoň jedno opatření z plánu obrany soustavy provozovatele přenosové soustavy;
selže fungování nástrojů, prostředků a zařízení vymezených v souladu s čl. 24 odst. 1, což má za následek nedostupnost těchto nástrojů, prostředků a zařízení po dobu delší než 30 minut.
Přenosová soustava se nachází ve stavu blackoutu, je-li splněna alespoň jedna z následujících podmínek:
v regulační oblasti daného provozovatele přenosové soustavy došlo ke ztrátě více než 50 % odběrů;
v regulační oblasti daného provozovatele přenosové soustavy zcela chybí napětí po dobu nejméně tří minut, což vede ke spuštění plánů obnovy.
Provozovatel přenosové soustavy v synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko může vypracovat návrh, kterým se určí velikost ztráty odběrů, při které se přenosová soustava nachází ve stavu blackoutu. Provozovatelé přenosových soustav z těchto oblastí o tom informují síť ENTSO pro elektřinu.
Článek 19
Monitorování a určování stavů soustav provozovateli přenosových soustav
Každý provozovatel přenosové soustavy ve své regulační oblasti monitoruje tyto parametry přenosové soustavy v reálném čase a na základě telemetrických měření v reálném čase nebo vypočítaných hodnot ze sledované oblasti, přičemž zohledňuje strukturální data a data získaná v reálném čase v souladu s článkem 42:
toky činného a jalového výkonu;
napětí na přípojnici;
frekvenci a regulační odchylku frekvence a výkonové rovnováhy ve své oblasti LFC;
zálohy činného a jalového výkonu a
výrobu a zatížení.
Nenachází-li se přenosová soustava v normálním stavu a stav této soustavy je kvalifikován jako stav rozlehlé oblasti, provozovatel této přenosové soustavy:
informuje všechny provozovatele přenosových soustav o stavu své přenosové soustavy prostřednictvím IT nástroje pro výměnu dat v reálném čase na celoevropské úrovni a
poskytne dodatečné informace o prvcích své přenosové soustavy, které jsou součástí sledované oblasti ostatních provozovatelů přenosových soustav, těmto provozovatelům přenosových soustav.
Článek 20
Nápravná opatření v provozu soustavy
Článek 21
Zásady a kritéria vztahující se na nápravná opatření
Každý provozovatel přenosové soustavy se při aktivaci a koordinaci nápravných opatření v souladu s článkem 23 řídí těmito zásadami:
v případě narušení bezpečnosti provozu, která není třeba řešit koordinovaně, provozovatel přenosové soustavy navrhne, připraví a aktivuje nápravná opatření za účelem obnovení normálního stavu soustavy a zabránění šíření výstražného nebo nouzového stavu mimo svou regulační oblast podle kategorií vymezených v článku 22;
v případě narušení bezpečnosti provozu, která je třeba řešit koordinovaně, provozovatel přenosové soustavy navrhne, připraví a aktivuje nápravná opatření v koordinaci s ostatními provozovateli přenosových soustav, kterých se to týká, na základě metodiky koordinované přípravy nápravných opatření podle čl. 76 odst. 1 písm. b) a s ohledem na doporučení regionálního bezpečnostního koordinátora v souladu s čl. 78 odst. 4.
Při výběru vhodných nápravných opatření každý provozovatel přenosové soustavy uplatňuje tato kritéria:
aktivuje nejúčinnější a ekonomicky nejefektivnější nápravná opatření;
aktivuje nápravná opatření co nejbližší reálnému času, přičemž zohlední předpokládanou dobu aktivace a naléhavost situace provozu soustavy, kterou hodlá řešit;
vezme v úvahu riziko vzniku poruchy při použití dostupných nápravných opatření a jejich dopad na bezpečnost provozu, například:
riziko vzniku poruchy nebo zkratu v důsledku změny topologie;
riziko odstávek v důsledku změn činného nebo jalového výkonu na výrobních modulech nebo odběrných elektrických zařízeních a
riziko závad způsobených chováním zařízení;
upřednostní nápravná opatření, která dávají pro přidělení kapacity k dispozici největší kapacitu mezi zónami, a to při zachování všech limitů provozní bezpečnosti.
Článek 22
Kategorie nápravných opatření
Každý provozovatel přenosové soustavy používá tyto kategorie nápravných opatření:
úprava doby trvání plánované odstávky nebo obnovení provozu prvků přenosové soustavy za účelem dosažení jejich provozní dostupnosti;
aktivní ovlivnění toků výkonu prostřednictvím:
přepínání odboček výkonových transformátorů;
přepínání odboček transformátorů s regulací fázového posunu;
modifikace topologie;
řízení napětí a jalového výkonu prostřednictvím:
přepínání odboček výkonových transformátorů;
zapínání kondenzátorů a reaktorů;
přepínání zařízení používaných pro řízení napětí a jalového výkonu, která jsou založena na výkonové elektronice;
vydání pokynu provozovatelům distribučních soustav, kteří jsou připojeni k přenosové soustavě, a významným uživatelům sítě, aby blokovali automatické řízení napětí a jalového výkonu transformátorů nebo aby na svých zařízeních aktivovali nápravná opatření podle bodů i) až iii), pokud zhoršení napětí ohrožuje bezpečnost provozu nebo může vést k napěťovému kolapsu v přenosové soustavě;
žádosti o změnu jalového výkonu na výstupu nebo zadané hodnoty napětí synchronních výrobních modulů připojených k přenosové soustavě;
žádosti o změnu jalového výkonu na výstupu konvertorů nesynchronních výrobních modulů připojených k přenosové soustavě;
nový výpočet denních a vnitrodenních kapacit mezi zónami v souladu s nařízením (EU) 2015/1222;
redispečink uživatelů soustavy připojených k přenosové nebo distribuční soustavě v rámci regulační oblasti provozovatele přenosové soustavy, a to mezi dvěma nebo více provozovateli přenosových soustav;
protiobchod mezi dvěma nebo více nabídkovými zónami;
úprava toků činného výkonu prostřednictvím vysokonapěťových stejnosměrných soustav;
aktivace postupů řízení odchylky frekvence;
omezení již přidělené kapacity mezi zónami v nouzové situaci podle čl. 16 odst. 2 nařízení (ES) č. 714/2009, jestliže využití kapacity ohrožuje bezpečnost provozu, všichni provozovatelé přenosových soustav pro dané propojovací vedení s touto úpravou souhlasí a redispečink nebo protiobchod nejsou možné, a
je-li to možné, a to i za normálního nebo výstražného stavu, ručně ovládané odlehčování sítě.
Článek 23
Příprava, aktivace a koordinace nápravných opatření
Každý provozovatel přenosové soustavy připraví a aktivuje nápravná opatření v souladu s kritérii stanovenými v čl. 21 odst. 2, aby zabránil zhoršování stavu soustavy, na základě těchto součástí:
monitorování a určení stavů soustavy v souladu s článkem 19;
kontingenční analýza při provozu v reálném čase v souladu s článkem 34 a
kontingenční analýza při přípravě provozu v souladu s článkem 72.
Pokud provozovatel přenosové soustavy aktivuje nápravné opatření, každý dotčený významný uživatel sítě a provozovatel distribuční soustavy připojený k přenosové soustavě vykoná pokyny vydané provozovatelem přenosové soustavy.
Článek 24
Dostupnost prostředků, nástrojů a zařízení provozovatele přenosové soustavy
Každý provozovatel přenosové soustavy zajistí dostupnost, spolehlivost a redundanci:
zařízení pro monitorování stavu přenosové soustavy, včetně prostředků pro stavovou estimaci, a zařízení pro řízení výkonové rovnováhy a frekvence;
prostředků pro řízení spínání vypínačů, příčných spínačů přípojnic, přepínačů odboček transformátorů a dalších zařízení, která slouží k ovládání prvků přenosové soustavy;
prostředků pro komunikaci s dispečerskými pracovišti ostatních provozovatelů přenosových soustav a regionálních bezpečnostních koordinátorů;
nástrojů pro analýzu bezpečnosti provozu a
nástrojů a komunikačních prostředků, které provozovatelé přenosových soustav potřebují k provádění přeshraničních operací na trhu.
Článek 25
Limity provozní bezpečnosti
Každý provozovatel přenosové soustavy stanoví limity provozní bezpečnosti pro každý prvek své přenosové soustavy přinejmenším s ohledem na tyto fyzikální charakteristiky:
napěťové limity v souladu s článkem 27;
limity zkratového proudu v souladu s článkem 30 a
limity proudu z hlediska zatížitelnosti, včetně přechodného dovoleného přetížení.
Článek 26
Plán bezpečnosti pro ochranu kritické infrastruktury
KAPITOLA 2
Řízení napětí a jalového výkonu
Článek 27
Povinnosti všech provozovatelů přenosových soustav s ohledem na napěťové limity
Článek 28
Povinnosti významných uživatelů sítě s ohledem na řízení napětí a jalového výkonu při provozu soustavy
Článek 29
Povinnosti všech provozovatelů přenosových soustav s ohledem na řízení napětí a jalového výkonu při provozu soustavy
KAPITOLA 3
Řízení zkratového proudu
Článek 30
Zkratový proud
Každý provozovatel přenosové soustavy stanoví:
maximální zkratový proud, při němž je překročena jmenovitá kapacita vypínačů a dalšího zařízení, a
minimální zkratový proud pro řádný provoz ochran.
Článek 31
Výpočet zkratového proudu a související opatření
Při provádění výpočtů zkratového proudu každý provozovatel přenosové soustavy:
používá nejpřesnější a vysoce kvalitní dostupná data;
zohledňuje mezinárodní normy a
jako základ pro výpočet maximálního zkratového proudu používá takové provozní podmínky, které poskytují co nejvyšší úroveň zkratového proudu, včetně příspěvku zkratového proudu z jiných přenosových soustav a distribučních soustav zahrnujících uzavřené distribuční soustavy.
KAPITOLA 4
Řízení toku výkonu
Článek 32
Limity toku výkonu
KAPITOLA 5
Kontingenční analýza a řešení kontingencí
Článek 33
Seznamy kontingencí
Při sestavování seznamu kontingencí každý provozovatel přenosové soustavy klasifikuje jednotlivé kontingence na základě toho, zda jsou běžné, mimořádné nebo nedosažitelné, přičemž zohlední pravděpodobnost výskytu a tyto zásady:
každý provozovatel přenosové soustavy klasifikuje kontingence pro svou vlastní regulační oblast;
pokud provozní nebo klimatické podmínky významně zvyšují pravděpodobnost mimořádné kontingence, každý provozovatel přenosové soustavy zařadí tuto mimořádnou kontingenci do svého seznamu kontingencí, a
aby zohlednil mimořádné kontingence s výrazným dopadem na vlastní přenosovou soustavu nebo sousední přenosové soustavy, zařadí každý provozovatel přenosové soustavy tyto mimořádné kontingence do svého seznamu kontingencí.
Článek 34
Kontingenční analýza
Článek 35
Řešení kontingencí
Provozovatel přenosové soustavy nemusí kritérium (N–1) dodržet v těchto situacích:
během provádění manipulací;
během doby potřebné pro přípravu a aktivaci nápravných opatření.
KAPITOLA 6
Chránění
Článek 36
Obecné požadavky na chránění
Článek 37
Zvláštní schémata chránění
Pokud provozovatel přenosové soustavy používá zvláštní schéma chránění (SPS), tak:
zajistí, aby každé zvláštní schéma chránění fungovalo selektivně, spolehlivě a účinně;
při návrhu zvláštního schématu chránění zhodnotí důsledky pro přenosovou soustavu v případě jejího nesprávného fungování a zohlední přitom dopad na dotčené provozovatele přenosových soustav;
ověří, zda je spolehlivost zvláštního schématu chránění srovnatelná se systémy chránění používanými k primárnímu chránění prvků přenosové soustavy;
provozuje přenosovou soustavu podle zvláštního schématu chránění v limitech provozní bezpečnosti stanovených v souladu s článkem 25 a
koordinuje funkce zvláštního schématu chránění, zásady aktivace a nastavení se sousedními provozovateli přenosových soustav a dotčenými provozovateli distribučních soustav, včetně uzavřených distribučních soustav, připojenými k přenosové soustavě a dotčenými významnými uživateli sítě připojenými k přenosové soustavě.
Článek 38
Monitorování a posuzování dynamické stability
Při provádění koordinovaných posouzení dynamické stability daní provozovatelé přenosových soustav určí:
rozsah koordinovaného posouzení dynamické stability, alespoň pokud jde o společný model sítě;
soubor dat, která si daní provozovatelé přenosových soustav při provádění koordinovaného posouzení dynamické stability vyměňují;
seznam společně dohodnutých scénářů pro koordinované posouzení dynamické stability a
seznam společně dohodnutých kontingencí nebo narušení, jejichž dopad se posoudí prostřednictvím koordinovaného posouzení dynamické stability.
Při rozhodování o metodách používaných při posuzování dynamické stability postupuje každý provozovatel přenosové soustavy podle těchto pravidel:
pokud je s ohledem na seznam kontingencí dosaženo limitů ustáleného stavu před limity stability, provozovatel přenosové soustavy vychází při posuzování dynamické stability pouze z off-line studií stability prováděných ve fázi dlouhodobější přípravy provozu;
pokud si jsou limity ustáleného stavu a limity stability za podmínek plánované odstávky s ohledem na seznam kontingencí blízké nebo je limitů stability dosaženo před limity ustáleného stavu, provozovatel přenosové soustavy provede posouzení dynamické stability ve fázi denní přípravy provozu, pokud tyto podmínky přetrvávají. Provozovatel přenosové soustavy plánuje nápravná opatření tak, aby je bylo možné v případě potřeby uplatnit při provozu v reálném čase, a
pokud se přenosová soustava s ohledem na seznam kontingencí nachází v situaci N a limitů stability je dosaženo před limity ustáleného stavu, provozovatel přenosové soustavy provede posouzení dynamické stability ve všech fázích přípravy provozu a co nejdříve znovu posoudí limity stability, je-li zjištěna významná změna v situaci N.
Článek 39
Řízení dynamické stability
S ohledem na požadavky na minimální setrvačnost, které jsou relevantní pro stabilitu frekvence na úrovni synchronně propojené oblasti:
všichni provozovatelé přenosových soustav z této synchronně propojené oblasti provedou nejpozději do dvou let od vstupu tohoto nařízení v platnost společnou studii pro každou synchronně propojenou oblast, aby zjistili, zda je třeba určit minimální požadovanou setrvačnost s ohledem na náklady a přínosy a na potenciální alternativy. Všichni provozovatelé přenosových soustav informují o svých studiích své regulační orgány. Všichni provozovatelé přenosových soustav provádějí pravidelný přezkum a tyto studie každé dva roky aktualizují;
pokud studie podle písmene a) prokážou potřebu určit minimální požadovanou setrvačnost, všichni provozovatelé přenosových soustav z příslušné synchronně propojené oblasti společně vypracují metodiku vymezení minimální setrvačnosti nezbytné k zajištění bezpečnosti provozu a zabránění překročení limitů stability. Tato metodika dodržuje zásady účelnosti a proporcionality, je vypracována do šesti měsíců od dokončení studií podle písmene a) a je aktualizována do šesti měsíců od aktualizace a zpřístupnění studií; a
každý provozovatel přenosové soustavy používá ve své vlastní regulační oblasti minimální setrvačnost při provozu v reálném čase v souladu se stanovenou metodikou a výsledky získanými v souladu s písmenem b).
HLAVA 2
VÝMĚNA DAT
KAPITOLA 1
Obecné požadavky na výměnu dat
Článek 40
Organizace, úlohy, odpovědnost a kvalita vyměňovaných dat
Každý provozovatel přenosové soustavy shromažďuje následující data o své sledované oblasti a v rozsahu, který je nezbytný pro provedení analýzy bezpečnosti provozu v souladu s článkem 72, si je vyměňuje se všemi ostatními provozovateli přenosových soustav:
výroba;
spotřeba;
plány;
bilance obchodních pozic;
plánované odstávky a topologie rozvoden a
předpovědi.
Každý provozovatel přenosové soustavy stanoví v koordinaci s provozovateli distribučních soustav a významnými uživateli sítě uplatnitelnost a rozsah výměny dat na základě těchto kategorií:
strukturální data v souladu s článkem 48;
data týkající se plánování výroby, spotřeby a výměn a data z předpovědí v souladu s článkem 49;
data v reálném čase v souladu s články 44, 47 a 50 a
poskytování dat v souladu s články 51, 52 a 53.
Do šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost se všichni provozovatelé přenosových soustav společně dohodnou na hlavních organizačních požadavcích, úlohách a odpovědnosti v souvislosti s výměnou dat. Tyto organizační požadavky, úlohy a odpovědnost zohlední a v případě potřeby doplní provozní podmínky v metodice poskytování údajů o výrobě a zatížení vypracované v souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2015/1222. Použijí se na všechna ustanovení o výměně dat obsažená v této hlavě a zahrnují organizační požadavky, úlohy a odpovědnost pro následující prvky:
povinnost provozovatelů přenosových soustav neprodleně informovat všechny sousední provozovatele přenosových soustav o veškerých změnách nastavení ochran, limitů zatížitelnosti a technických kapacit v propojovacích vedeních mezi jejich regulačními oblastmi;
povinnost provozovatelů distribučních soustav přímo připojených k přenosové soustavě sdělovat v dohodnutých lhůtách provozovatelům přenosových soustav, ke kterým jsou připojeni, veškeré změny dat a informací podle této hlavy;
povinnost sousedících provozovatelů distribučních soustav a/nebo provozovatele distribuční soustavy nižší napěťové úrovně a provozovatele distribuční soustavy vyšší napěťové úrovně sdělovat si navzájem v dohodnutých lhůtách veškeré změny dat a informací podle této hlavy;
povinnost významných uživatelů sítě sdělovat v dohodnutých lhůtách svým provozovatelům přenosových nebo distribučních soustav veškeré relevantní změny dat a informací podle této hlavy;
podrobný obsah dat a informací podle této hlavy, včetně hlavních zásad, typu dat, komunikačních prostředků, používaného formátu a norem, načasování a odpovědnosti;
opatřování časovou značkou a četnost předávání dat a informací poskytovaných provozovateli distribučních soustav a významnými uživateli sítě, které použijí provozovatelé přenosových soustav v různých lhůtách. Stanoví se četnost výměn dat pro data v reálném čase, data související s plánováním a aktualizace strukturálních dat; a
formát předávání dat a informací podle této hlavy.
Organizační požadavky, úlohy a odpovědnost zveřejní síť ENTSO pro elektřinu.
KAPITOLA 2
Výměna dat mezi provozovateli přenosových soustav
Článek 41
Výměna strukturálních dat a dat z předpovědí
Sousední provozovatelé přenosových soustav si vyměňují alespoň tato strukturální data týkající se sledované oblasti:
obvyklou topologii rozvoden a další relevantní data podle napěťové hladiny;
technická data týkající se přenosových vedení;
technická data týkající se transformátorů připojujících provozovatele distribučních soustav, významných uživatelů sítě, kteří představují odběrná elektrická zařízení, a blokových transformátorů generátorů významných uživatelů sítě, kteří představují výrobny elektřiny;
maximální a minimální činný a jalový výkon významných uživatelů sítě, kteří představují výrobní moduly;
technická data týkající se transformátorů s regulací fázového posunu;
technická data týkající se vysokonapěťových stejnosměrných soustav;
technická data týkající se reaktorů, kondenzátorů a statických kompenzátorů VAR a
limity provozní bezpečnosti stanovené jednotlivými provozovateli přenosových soustav v souladu s článkem 25.
Za účelem koordinace analýz bezpečnosti provozu a vytvoření společného modelu sítě v souladu s články 67, 68, 69 a 70 si každý provozovatel přenosové soustavy vyměňuje alespoň se všemi ostatními provozovateli přenosových soustav ze stejné synchronně propojené oblasti alespoň tato data:
topologii přenosových soustav o napětí 220 kV a vyšším v rámci své regulační oblasti;
model nebo ekvivalent přenosové soustavy o napětí nižším než 220 kV s významným dopadem na jeho vlastní přenosovou soustavu;
limity zatížitelnosti prvků přenosové soustavy a
realistický a přesný předpovídaný agregovaný objem dodávek a odběrů výkonu na každý primární zdroj energie v každém uzlu přenosové soustavy pro různé časové rámce.
Pro účely koordinace posouzení dynamické stability podle čl. 38 odst. 2 a 4 a pro účely jejich provádění si každý provozovatel přenosové soustavy vyměňuje s ostatními provozovateli přenosových soustav z téže synchronně propojené oblasti nebo její příslušné části tato data:
data týkající se významných uživatelů sítě, kteří představují výrobní moduly, mimo jiné s ohledem na:
elektrické parametry alternátoru potřebné pro posouzení dynamické stability, včetně celkové setrvačnosti;
modely ochran;
alternátor a jeho pohonný systém,
popis blokového transformátoru;
minimální a maximální jalový výkon;
napěťové modely a modely regulátoru otáček a
modely pohonných systémů a modely budicích souprav vhodné pro simulaci narušení velkého rozsahu;
data o způsobu regulace a rozsahu regulace napětí týkající se přepínačů odboček transformátoru, včetně popisu stávajících přepínačů odboček vinutí transformátoru pod zatížením, a data o způsobu regulace a rozsahu regulace napětí týkající se blokových a síťových transformátorů a
data týkající se vysokonapěťových stejnosměrných soustav a zařízení FACTS, pokud jde o dynamické modely soustavy nebo zařízení a související regulaci vhodnou pro simulaci narušení velkého rozsahu.
Článek 42
Výměna dat v reálném čase
V souladu s články 18 a 19 si každý provozovatel přenosové soustavy pomocí IT nástroje pro výměnu dat v reálném čase na celoevropské úrovni poskytnutého sítí ENTSO pro elektřinu vyměňuje s ostatními provozovateli přenosových soustav z téže synchronně propojené oblasti následující data týkající se stavu jeho přenosové soustavy:
frekvenci;
regulační odchylku frekvence a výkonové rovnováhy;
měřené výměny činného výkonu mezi oblastmi LFC;
agregovanou dodávku do soustavy;
stav soustavy v souladu s článkem 18;
zadanou hodnotu regulátoru řízení výkonové rovnováhy a frekvence a
výměnu výkonu prostřednictvím virtuálních propojovacích vedení.
Každý provozovatel přenosové soustavy si s ostatními provozovateli přenosových soustav ve své sledované oblasti vyměňuje následující data týkající se jeho přenosové soustavy prostřednictvím výměny dat v reálném čase mezi systémy průmyslového řízení a sběru dat (SCADA) a systémy vyšších energetických funkcí (EMS) těchto provozovatelů přenosových soustav:
skutečnou topologii rozvoden;
činný a jalový výkon v poli vedení, včetně přenosových a distribučních vedení a vedení k připojení významných uživatelů sítě;
činný a jalový výkon v poli transformátorů, včetně přenosových transformátorů, distribučních transformátorů a transformátorů připojujících významné uživatele sítě;
činný a jalový výkon v poli výrobny elektřiny;
polohy odboček transformátorů, včetně transformátorů s regulací fázového posunu;
změřené nebo estimované napětí na přípojnici;
jalový výkon v poli reaktorů a kondenzátorů nebo ze statického kompenzátoru VAR a
omezení schopnosti dodávek činného a jalového výkonu ve vztahu ke sledované oblasti.
KAPITOLA 3
Výměna dat mezi provozovateli přenosových soustav a provozovateli distribučních soustav v regulační oblasti provozovatele přenosové soustavy
Článek 43
Výměna strukturálních dat
Strukturální data týkající se sledované oblasti podle odstavců 1 a 2, která každý provozovatel distribuční soustavy poskytuje provozovateli přenosové soustavy, zahrnují alespoň:
rozvodny podle napětí;
vedení, která propojují rozvodny uvedené v písmenu a);
transformátory rozvoden uvedených v písmenu a);
významné uživatele sítě a
reaktory a kondenzátory připojené k rozvodnám uvedeným v písmenu a).
Článek 44
Výměna dat v reálném čase
Nestanoví-li provozovatel přenosové soustavy jinak, poskytuje každý provozovatel distribuční soustavy svému provozovateli přenosové soustavy v reálném čase data týkající se sledované oblasti provozovatele přenosové soustavy podle čl. 43 odst. 1 a 2, včetně:
aktuální topologie rozvoden;
činného a jalového výkonu v poli vedení;
činného a jalového výkonu v poli transformátorů;
dodávky činného a jalového výkonu v poli výrobny elektřiny;
poloh odboček transformátorů připojených k přenosové soustavě;
napětí na přípojnici;
jalového výkonu v poli reaktorů a kondenzátorů;
nejlepších dostupných dat týkajících se agregované výroby v oblasti provozovatele distribuční soustavy podle primárních zdrojů energie a
nejlepších dostupných dat týkajících se agregované poptávky v oblasti provozovatele distribuční soustavy.
KAPITOLA 4
Výměna dat mezi provozovateli přenosových soustav a vlastníky propojovacích vedení nebo jiných vedení a výrobních modulů připojených k přenosové soustavě
Článek 45
Výměna strukturálních dat
Každý významný uživatel sítě, který je vlastníkem výrobny elektřiny s výrobním modulem typu D připojeným k přenosové soustavě, poskytuje provozovateli přenosové soustavy alespoň tato data:
obecná data týkající se výrobního modulu, včetně instalované kapacity a primárního zdroje energie;
data týkající se turbíny a výrobny elektřiny, včetně doby studeného a teplého startu;
data pro výpočty zkratového proudu;
data transformátoru výrobny elektřiny;
data týkající se FCR v případě výrobních modulů nabízejících nebo poskytujících tuto službu v souladu s článkem 154;
data týkající se FRR v případě výrobních modulů nabízejících nebo poskytujících tuto službu v souladu s článkem 158;
data týkající se RR v případě výrobních modulů nabízejících nebo poskytujících tuto službu v souladu s článkem 161;
data nezbytná pro obnovu přenosové soustavy;
data a modely nezbytné pro provedení dynamické simulace;
data týkající se chránění;
data nezbytná pro určení nákladů nápravných opatření v souladu s čl. 78 odst. 1 písm. b); využívá-li provozovatel přenosové soustavy v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. d) tržní mechanismy, považuje se za dostatečné, pokud jsou poskytnuty ceny, které má provozovatel přenosové soustavy zaplatit;
regulační zálohu pro řízení napětí a jalového výkonu.
Každý významný uživatel sítě, který je vlastníkem výrobny elektřiny s výrobním modulem typu B nebo C připojeným k přenosové soustavě, poskytuje provozovateli přenosové soustavy alespoň tato data:
obecná data týkající se výrobního modulu, včetně instalované kapacity a primárního zdroje energie;
data pro výpočty zkratového proudu;
data týkající se FCR podle definice a požadavků uvedených v článku 173 v případě výrobních modulů nabízejících nebo poskytujících tuto službu;
data týkající se FRR v případě výrobních modulů nabízejících nebo poskytujících tuto službu;
data týkající se RR v případě výrobních modulů nabízejících nebo poskytujících tuto službu;
data týkající se chránění;
regulační zálohu pro řízení jalového výkonu;
data nezbytná pro určení nákladů nápravných opatření v souladu s čl. 78 odst. 1 písm. b); využívá-li provozovatel přenosové soustavy v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. d) tržní mechanismy, považuje se za dostatečné, pokud jsou poskytnuty ceny, které má provozovatel přenosové soustavy zaplatit;
data nezbytná pro provedení posouzení dynamické stability v souladu s článkem 38.
Každý vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy nebo propojovacího vedení poskytuje provozovateli přenosové soustavy tato data týkající se vysokonapěťové stejnosměrné soustavy nebo propojovacího vedení:
výrobní údaje zařízení;
data týkající se transformátorů;
data týkající se filtrů a soustav filtrů;
data týkající se kompenzace jalového výkonu;
regulační zálohu pro řízení činného výkonu;
regulační zálohu pro řízení jalového výkonu a napětí;
nastavení priority provozního režimu činného nebo jalového výkonu, pokud existuje;
schopnost frekvenční odezvy;
dynamické modely pro dynamickou simulaci;
data týkající se chránění a
schopnost překlenutí poruchy.
Každý vlastník střídavého propojovacího vedení poskytuje provozovateli přenosové soustavy alespoň tato data:
výrobní údaje zařízení;
elektrické parametry;
příslušné chránění.
Článek 46
Výměna dat souvisejících s plánováním
Každý významný uživatel sítě, který je vlastníkem výrobny elektřiny s výrobním modulem typu B, C nebo D připojeným k přenosové soustavě, poskytuje provozovateli přenosové soustavy alespoň tato data:
objem a dostupnost činného výkonu a záloh činného výkonu na výstupu na denní a vnitrodenní bázi;
neprodleně jakoukoli plánovanou nedostupnost nebo omezení činného výkonu;
jakékoli předpovídané omezení regulační zálohy pro řízení jalového výkonu a
jako výjimku z písmen a) a b) v oblastech se systémem centrálního nasazování zdrojů data požadovaná provozovatelem přenosové soustavy pro vypracování jeho plánu činného výkonu na výstupu.
Každý provozovatel vysokonapěťové stejnosměrné soustavy poskytuje provozovatelům přenosových soustav alespoň tato data:
plán a dostupnost činného výkonu na denní a vnitrodenní bázi;
neprodleně plánovanou nedostupnost nebo omezení činného výkonu a
jakékoli předpovídané omezení regulační zálohy pro řízení jalového výkonu nebo napětí.
Článek 47
Výměna dat v reálném čase
Nestanoví-li provozovatel přenosové soustavy jinak, každý významný uživatel sítě, který je vlastníkem výrobny elektřiny s výrobním modulem typu B, C nebo D, poskytuje provozovateli přenosové soustavy v reálném čase alespoň tato data:
polohu vypínačů v místě připojení nebo jiném místě interakce dohodnutém s provozovatelem přenosové soustavy;
činný a jalový výkon v místě připojení nebo jiném místě interakce dohodnutém s provozovatelem přenosové soustavy a
v případě výrobny elektřiny se spotřebou, která není vlastní spotřebou, čistý činný a jalový výkon.
Nestanoví-li provozovatel přenosové soustavy jinak, každý vlastník vysokonapěťové stejnosměrné soustavy nebo střídavého propojovacího vedení poskytuje provozovatelům přenosových soustav v reálném čase alespoň tato data týkající se místa připojení vysokonapěťové stejnosměrné soustavy nebo střídavého propojovacího vedení:
polohu vypínačů;
provozní stav a
činný a jalový výkon.
KAPITOLA 5
Výměna dat mezi provozovateli přenosových soustav, provozovateli distribučních soustav a výrobními moduly připojenými k distribuční soustavě
Článek 48
Výměna strukturálních dat
Nestanoví-li provozovatel přenosové soustavy jinak, každý vlastník výrobny elektřiny s výrobním modulem, který je významným uživatelem sítě podle čl. 2 odst. 1 písm. a) a prostřednictvím agregace podle čl. 2 odst. 1 písm. e) je připojen k distribuční soustavě, poskytuje provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy, s nímž má místo připojení, alespoň tato data:
obecné údaje o výrobním modulu, včetně instalované kapacity a primárního zdroje energie nebo typu paliva;
data týkající se FCR podle definice a požadavků uvedených v článku 173 v případě výroben elektřiny nabízejících nebo poskytujících tuto službu;
data týkající se FRR v případě výroben elektřiny nabízejících nebo poskytujících tuto službu;
data týkající se RR v případě výrobních modulů nabízejících nebo poskytujících tuto službu;
data týkající se chránění;
regulační zálohu pro řízení jalového výkonu;
schopnost vzdáleného přístupu k vypínači;
data nezbytná pro provedení dynamické simulace v souladu s ustanoveními nařízení (EU) 2016/631 a
napěťovou hladinu a polohu jednotlivých výrobních modulů.
Článek 49
Výměna dat souvisejících s plánováním
Nestanoví-li provozovatel přenosové soustavy jinak, každý vlastník výrobny elektřiny s výrobním modulem, který je významným uživatelem sítě v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. a) a e) připojeným k distribuční soustavě, poskytuje provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy, s nímž má místo připojení, alespoň tato data:
svou plánovanou nedostupnost, své plánované omezení činného výkonu a svůj předpovídaný plánovaný činný výkon na výstupu v místě připojení;
jakékoli předpovídané omezení regulační zálohy pro řízení jalového výkonu a
jako výjimku z písmen a) a b) v oblastech se systémem centrálního nasazování zdrojů data požadovaná provozovatelem přenosové soustavy pro vypracování jeho plánu činného výkonu na výstupu.
Článek 50
Výměna dat v reálném čase
Nestanoví-li provozovatel přenosové soustavy jinak, každý vlastník výrobny elektřiny s výrobním modulem, který je významným uživatelem sítě v souladu s čl. 2 odst. 1 písm. a) a e) připojeným k distribuční soustavě, poskytuje provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy, s nímž má místo připojení, alespoň tato data v reálném čase:
stav spínacích zařízení a vypínačů v místě připojení a
toky činného a jalového výkonu, proud a napětí v místě připojení.
Článek 51
Výměna dat mezi provozovateli přenosových soustav a provozovateli distribučních soustav týkajících se významných výrobních modulů
KAPITOLA 6
Výměna dat mezi provozovateli přenosových soustav a odběrnými elektrickými zařízeními
Článek 52
Výměna dat mezi provozovateli přenosových soustav a odběrnými elektrickými zařízeními připojenými k přenosové soustavě
Nestanoví-li provozovatel přenosové soustavy jinak, každý vlastník odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě poskytuje provozovateli přenosové soustavy tato strukturální data:
elektrická data transformátorů připojených k přenosové soustavě;
charakteristiky zatížení odběrného elektrického zařízení a
charakteristiky řízení jalového výkonu.
Nestanoví-li provozovatel přenosové soustavy jinak, každý vlastník odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě poskytuje provozovateli přenosové soustavy tato data:
plánovanou spotřebu činného výkonu a předpovídanou spotřebu jalového výkonu na denní a vnitrodenní bázi, včetně změn těchto plánů nebo předpovědí;
jakékoli předpovídané omezení regulační zálohy pro řízení jalového výkonu;
v případě účasti na odezvě na straně poptávky plán svého rozsahu strukturálního minimálního a maximálního výkonu, který má být omezen, a
jako výjimku z písmene a) v oblastech se systémem centrálního nasazování zdrojů data požadovaná provozovatelem přenosové soustavy pro vypracování jeho plánu činného výkonu na výstupu.
Nestanoví-li provozovatel přenosové soustavy jinak, každý vlastník odběrného elektrického zařízení připojeného k přenosové soustavě poskytuje provozovateli přenosové soustavy v reálném čase tato data:
činný a jalový výkon v místě připojení a
rozsah minimálního a maximálního výkonu, který má být omezen.
Článek 53
Výměna dat mezi provozovateli přenosových soustav a odběrnými elektrickými zařízeními připojenými k distribuční soustavě nebo třetími osobami, které se účastní odezvy na straně poptávky
Nestanoví-li provozovatel přenosové soustavy jinak, každý významný uživatel sítě, který představuje odběrné elektrické zařízení připojené k distribuční soustavě a který se účastní odezvy na straně poptávky jinak než prostřednictvím třetí osoby, poskytuje provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy tato data související s plánováním a data v reálném čase:
strukturální minimální a maximální činný výkon dostupný pro odezvu na straně poptávky a maximální a minimální dobu trvání jakéhokoli potenciálního využití tohoto výkonu pro odezvu na straně poptávky;
předpověď neomezeného činného výkonu dostupného pro odezvu na straně poptávky a jakoukoli plánovanou odezvu na straně poptávky;
činný a jalový výkon v reálném čase v místě připojení a
potvrzení, že jsou použity odhady skutečných hodnot odezvy na straně poptávky.
Nestanoví-li provozovatel přenosové soustavy jinak, každý významný uživatel sítě, který je třetí osobou účastnící se odezvy na straně poptávky podle článku 27 nařízení (EU) 2016/1388, poskytuje provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy za všechna svá odběrná elektrická zařízení připojená k distribuční soustavě na denní bázi a blízko reálnému času tato data:
strukturální minimální a maximální činný výkon dostupný pro odezvu na straně poptávky a maximální a minimální dobu trvání jakékoli potenciální aktivace odezvy na straně poptávky v určité zeměpisné oblasti stanovené provozovatelem přenosové soustavy a provozovatelem distribuční soustavy;
předpověď neomezeného činného výkonu dostupného pro odezvu na straně poptávky a jakoukoli plánovanou úroveň odezvy na straně poptávky v určité zeměpisné oblasti stanovené provozovatelem přenosové soustavy a provozovatelem distribuční soustavy;
činný a jalový výkon v reálném čase a
potvrzení, že jsou použity odhady skutečných hodnot odezvy na straně poptávky.
HLAVA 3
SOULAD
KAPITOLA 1
Úlohy a odpovědnost
Článek 54
Odpovědnost významných uživatelů sítě
Článek 55
Úkoly provozovatelů přenosových soustav s ohledem na provoz soustavy
Každý provozovatel přenosové soustavy je odpovědný za bezpečnost provozu své regulační oblasti, a zejména:
vyvíjí a zavádí nástroje pro provoz sítě, které jsou relevantní pro jeho regulační oblast a souvisejí s provozem v reálném čase a přípravou provozu;
vyvíjí a zavádí nástroje a řešení mající za cíl prevenci a nápravu narušení;
využívá služby poskytované třetími osobami, popřípadě na základě zprostředkování, jako je například redispečink nebo protiobchod, služby řízení přetížení, výrobní zálohy a další podpůrné služby;
dodržuje stupnici pro klasifikaci mimořádných událostí přijatou sítí ENTSO pro elektřinu v souladu s čl. 8 odst. 3 písm. a) nařízení (ES) č. 714/2009 a poskytuje síti ENTSO pro elektřinu informace požadované pro plnění úkolů souvisejících s vytvářením stupnice pro klasifikaci mimořádných událostí a
každoročně monitoruje vhodnost nástrojů pro provoz sítě zavedených podle písmen a) a b), které jsou nezbytné pro zajištění bezpečnosti provozu. Každý provozovatel přenosové soustavy určí jakákoli vhodná zlepšení těchto nástrojů pro provoz sítě, přičemž zohlední výroční zprávy sítě ENTSO pro elektřinu na základě stupnice pro klasifikaci mimořádných událostí v souladu s článkem 15. Provozovatel přenosové soustavy následně veškerá stanovená zlepšení provede.
KAPITOLA 2
Provozní zkoušky
Článek 56
Účel a odpovědnost
Každý provozovatel přenosové soustavy a každý provozovatel distribuční soustavy nebo významný uživatel sítě připojený k přenosové soustavě může provádět provozní zkoušky svých prvků přenosové soustavy a svých zařízení za simulovaných provozních podmínek a po omezenou dobu trvání. Na tyto zkoušky s dostatečným předstihem před jejich zahájením upozorní a minimalizuje účinek na provoz soustavy v reálném čase. Provozní zkoušky mají za cíl:
prokázat splnění všech příslušných technických a organizačních provozních ustanovení tohoto nařízení pro nový prvek přenosové soustavy při jeho prvním uvedení do provozu;
prokázat splnění všech příslušných technických a organizačních provozních ustanovení tohoto nařízení pro nové zařízení významného uživatele sítě nebo provozovatele distribuční soustavy při jeho prvním uvedení do provozu;
prokázat splnění všech příslušných technických a organizačních provozních ustanovení tohoto nařízení po každé změně prvku přenosové soustavy nebo zařízení významného uživatele sítě nebo provozovatele distribuční soustavy relevantní pro provoz soustavy;
posoudit potenciální negativní účinky poruchy, zkratu nebo jiné neplánované a neočekávané mimořádné události v provozu soustavy na prvek přenosové soustavy nebo na zařízení významného uživatele sítě nebo provozovatele distribuční soustavy.
Výsledky provozních zkoušek uvedených v odstavci 1 využívá provozovatel přenosové soustavy, provozovatel distribuční soustavy nebo významný uživatel sítě následujícím způsobem:
provozovatel přenosové soustavy k tomu, aby zajistil řádné fungování prvků přenosové soustavy;
provozovatel distribuční soustavy a významní uživatelé sítě k tomu, aby zajistili řádné fungování distribučních soustav a zařízení významných uživatelů sítě;
provozovatel přenosové soustavy, provozovatel distribuční soustavy nebo významný uživatel sítě k tomu, aby zachovali stávající a vyvíjeli nové provozní postupy;
provozovatel přenosové soustavy k tomu, aby zajistil plnění podpůrných služeb;
provozovatel přenosové soustavy, provozovatel distribuční soustavy nebo významný uživatel sítě k tomu, aby získali informace o fungování prvků přenosové soustavy a zařízení významných uživatelů sítě a provozovatelů distribučních soustav za podmínek a v souladu se všemi příslušnými provozními ustanoveními tohoto nařízení, pokud jde o:
řízené používání změn frekvence nebo napětí mající za cíl získání informací o chování přenosové soustavy a jednotlivých prvků a
zkoušky provozních postupů v nouzovém stavu a stavu obnovy.
Každý provozovatel přenosové soustavy zajistí, aby výsledky příslušných provozních zkoušek provedených společně se všemi souvisejícími analýzami byly:
začleněny do postupu výcviku a certifikace zaměstnanců, kteří řídí provoz v reálném čase;
používány jako vstupy pro výzkum a vývoj prováděný sítí ENTSO pro elektřinu a
používány ke zlepšení provozních postupů, včetně postupů v nouzovém stavu a stavu obnovy.
Článek 57
Provádění provozních zkoušek a analýz
Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy, s níž má významný uživatel sítě místo připojení, zveřejní seznam informací a dokumentů, jež mají být poskytnuty, a požadavků, které má významný uživatel sítě při provozních zkouškách souladu splnit. Tento seznam obsahuje alespoň tyto informace:
veškerou dokumentaci a certifikáty zařízení, které poskytne významný uživatel sítě;
podrobná technická data zařízení významného uživatele sítě relevantní pro provoz soustavy;
požadavky na modely pro posouzení dynamické stability a
případně studie významného uživatele sítě ukazující předpokládaný výsledek posouzení dynamické stability.
HLAVA 4
VÝCVIK
Článek 58
Výcvikový program
Do 18 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost každý provozovatel přenosové soustavy vypracuje a přijme:
úvodní výcvikový program pro účely certifikace a průběžný program pro průběžný výcvik zaměstnanců, kteří řídí provoz přenosové soustavy v reálném čase;
výcvikový program pro své zaměstnance, kteří jsou pověřeni přípravou provozu. Každý provozovatel přenosové soustavy se podílí na vypracovávání a přijímání výcvikových programů pro zaměstnance příslušných regionálních bezpečnostních koordinátorů;
výcvikový program pro své zaměstnance, kteří řídí udržování výkonové rovnováhy.
Každý provozovatel přenosové soustavy zařadí do svého výcvikového programu pro zaměstnance, kteří řídí provoz přenosové soustavy v reálném čase, četnost výcviku a tyto části:
popis prvků přenosové soustavy;
provoz přenosové soustavy za všech stavů soustavy, včetně stavu obnovy;
používání pracovních systémů a postupů;
koordinaci provozu mezi provozovateli přenosových soustav a uspořádání trhu;
rozpoznávání a řešení nestandardních provozních situací;
relevantní oblasti silnoproudé elektrotechniky;
relevantní aspekty vnitřního trhu s elektřinou v Unii;
relevantní aspekty kodexů sítě nebo rámcových pokynů přijatých v souladu s články 6 a 18 nařízení (ES) č. 714/2009;
bezpečnost osob, jaderného i jiného zařízení při provozu přenosové soustavy;
spolupráci a koordinaci mezi provozovateli přenosových soustav při provozu v reálném čase a při přípravě provozu na úrovni hlavních dispečerských pracovišť; tato část proběhne v angličtině, není-li stanoveno jinak;
případný společný výcvik s provozovateli distribučních soustav a významnými uživateli sítě připojenými k přenosové soustavě;
pracovní návyky se zvláštním zaměřením na zvládání stresu, lidské jednání v kritických situacích, odpovědnost a motivační dovednosti a
postupy a nástroje pro přípravu provozu, včetně těch, které při přípravě provozu používají příslušní regionální bezpečnostní koordinátoři.
Článek 59
Podmínky výcviku
Článek 60
Výcvikoví koordinátoři a trenéři
Odpovědnost výcvikových koordinátorů zahrnuje navrhování výcvikových programů, dohled nad nimi a jejich aktualizaci, spolu se stanovením:
kvalifikací a postupu výběru zaměstnanců provozovatele přenosové soustavy, kteří mají výcvik absolvovat;
výcviku vyžadovaného pro certifikaci zaměstnanců, kteří řídí provoz soustavy v reálném čase;
postupů pro úvodní a průběžné výcvikové programy, včetně příslušné dokumentace;
postupu certifikace zaměstnanců, kteří řídí provoz soustavy v reálném čase, a
postupu pro prodloužení délky výcviku a doby platnosti certifikace zaměstnanců, kteří řídí provoz soustavy v reálném čase.
Článek 61
Certifikace zaměstnanců, kteří řídí provoz soustavy v reálném čase
Článek 62
Společný jazyk pro komunikaci mezi zaměstnanci, kteří řídí provoz soustavy v reálném čase
Článek 63
Spolupráce na výcviku mezi provozovateli přenosových soustav
ČÁST III
PŘÍPRAVA PROVOZU
HLAVA 1
DATA PRO ANALÝZU BEZPEČNOSTI PROVOZU PŘI PŘÍPRAVĚ PROVOZU
Článek 64
Obecná ustanovení pro individuální a společné modely sítě
Při provádění analýzy bezpečnosti provozu podle hlavy 2 této části každý provozovatel přenosové soustavy vypracuje v souladu s metodikami stanovenými na základě článku 17 nařízení (EU) 2015/1222 a článku 18 nařízení (EU) 2016/1719 individuální modely sítě pro každý z následujících časových rámců za použití formátu dat stanoveného v souladu s čl. 114 odst. 2:
roční, v souladu s články 66, 67 a 68;
případně týdenní, v souladu s článkem 69;
denní, v souladu s článkem 70, a
vnitrodenní, v souladu s článkem 70.
Článek 65
Roční scénáře
Všichni provozovatelé přenosových soustav společně vypracují společný seznam ročních scénářů, podle nichž posoudí provoz propojené přenosové soustavy v následujícím roce. Tyto scénáře umožní zjistit a posoudit vliv propojené přenosové soustavy na bezpečnost provozu. Scénáře zahrnují tyto proměnné:
poptávku po elektřině;
podmínky související s příspěvkem obnovitelných zdrojů energie;
stanovené importní/exportní pozice, včetně dohodnutých referenčních hodnot umožňujících spojení;
skladba výroby při plně dostupném výrobním parku;
roční výhled rozvoje sítě.
Při vypracovávání společného seznamu scénářů provozovatelé přenosových soustav zohlední tyto prvky:
typickou skladbu přeshraniční výměny pro různé úrovně spotřeby, nasazení obnovitelných zdrojů energie a konvenční výroby;
pravděpodobnost výskytu scénářů;
možné odchylky od limitů provozní bezpečnosti pro každý scénář;
objem výkonů vyrobených a spotřebovaných výrobnami elektřiny a odběrnými elektrickými zařízeními připojenými do distribučních soustav.
Pokud se provozovatelům přenosových soustav nepodaří vypracovat společný seznam scénářů podle odstavce 1, použijí se tyto výchozí scénáře:
Winter Peak (zimní špička), 3. středa v lednu stávajícího roku, 10:30 SEČ;
Winter Valley (zimní minimum), 2. neděle v lednu stávajícího roku, 3:30 SEČ;
Spring Peak (jarní špička), 3. středa v dubnu stávajícího roku, 10:30 SEČ;
Spring Valley (jarní minimum), 2. neděle v dubnu stávajícího roku, 3:30 SEČ;
Summer Peak (letní špička), 3. středa v červenci předchozího roku, 10:30 SEČ;
Summer Valley (letní minimum), 2. neděle v červenci předchozího roku, 3:30 SEČ;
Autumn Peak (podzimní špička), 3. středa v říjnu předchozího roku, 10:30 SEČ;
Autumn Valley (podzimní minimum), 2. neděle v říjnu předchozího roku, 3:30 SEČ.
Článek 66
Roční individuální modely sítě
Při stanovování svého ročního individuálního modelu sítě každý provozovatel přenosové soustavy:
dohodne se se sousedními provozovateli přenosových soustav na odhadovaném toku výkonu po vysokonapěťových stejnosměrných soustavách spojujících jejich regulační oblasti;
uvede pro každý scénář do rovnováhy celkové množství/objem:
netto výměn po střídavých vedeních;
odhadovaných toků výkonu ve vysokonapěťových stejnosměrných soustavách;
zatížení včetně odhadu ztrát a
výroby.
Každý provozovatel přenosové soustavy zahrne do svých ročních individuálních modelů sítě agregovaný výkon na výstupu pro výrobny elektřiny připojené do distribučních soustav. Tento agregovaný výkon:
odpovídá strukturálním datům poskytnutým v souladu s požadavky článků 41, 43, 45 a 48;
odpovídá scénářům vypracovaným v souladu s článkem 65 a
rozlišuje podle typu primárního zdroje energie.
Článek 67
Roční společné modely sítě
Do šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost všichni provozovatelé přenosových soustav společně vypracují návrh metodiky vytváření ročních společných modelů sítě z individuálních modelů sítě vypracovaných v souladu s čl. 66 odst. 1 a metodiky jejich ukládání. Tato metodika zohlední a v případě potřeby doplní provozní podmínky metodiky společného modelu sítě vypracované v souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2015/1222 a článkem 18 nařízení (EU) 2016/1719, pokud jde o tyto prvky:
lhůty pro shromáždění ročních individuálních modelů sítě, jejich spojení do společného modelu sítě a ukládání individuálních a společných modelů sítě;
kontrolu kvality individuálních a společných modelů sítě, prováděnou za účelem zajištění jejich úplnosti a konzistence, a
opravu a vylepšení individuálních a společných modelů sítě za pomoci alespoň kontrol kvality podle písmene b).
Článek 68
Aktualizace ročních individuálních a společných modelů sítě
Článek 69
Týdenní individuální a společné modely sítě
Článek 70
Metodika vytváření denních a vnitrodenních společných modelů sítě
Do šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost všichni provozovatelé přenosových soustav společně vypracují návrh metodiky pro vytváření denních a vnitrodenních společných modelů sítě z individuálních modelů sítě a pro jejich ukládání. Tato metodika zohlední a v případě potřeby doplní provozní podmínky metodiky společného modelu sítě vypracované v souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2015/1222, pokud jde o tyto prvky:
definici časových značek;
lhůty pro shromáždění individuálních modelů sítě, pro jejich spojení do společného modelu sítě a pro ukládání individuálních a společných modelů sítě. Lhůty odpovídají regionálním postupům stanoveným pro přípravu a aktivaci nápravných opatření;
kontrolu kvality individuálních modelů sítě a společného modelu sítě, které mají být zavedeny, za účelem zajištění jejich úplnosti a konzistentnosti;
opravu a vylepšení individuálních a společných modelů sítě za pomoci alespoň kontrol kvality podle písmene c) a
zpracování doplňkových informací týkajících se provozního uspořádání, jako jsou například nastavení ochran nebo schémata chránění soustavy, přehledová schémata a zapojení rozvoden za účelem dosažení bezpečnosti provozu.
Při vytváření denních nebo vnitrodenních individuálních modelů sítě podle odstavce 2 každý provozovatel přenosové soustavy zahrne:
aktuální předpovědi zatížení a výroby;
dostupné výsledky procesů na denních a vnitrodenních trzích;
dostupné výsledky úkolů souvisejících s plánováním výroby, spotřeby a výměn, které jsou uvedeny v části III hlavě 6;
pro výrobny elektřiny připojené do distribučních soustav agregovaný činný výkon na výstupu členěný podle typu primárního zdroje energie, ve shodě s daty poskytovanými v souladu s články 40, 43, 44, 48, 49 a 50;
aktuální topologii přenosové soustavy.
Článek 71
Kontrola kvality pro modely sítě
Při stanovení kontrol kvality v souladu s čl. 67 odst. 1 písm. b) a čl. 70 odst. 1 písm. c) všichni provozovatelé přenosových soustav společně určí kontroly, jejichž účelem je ověřit přinejmenším:
koherentnost stavů propojovacích vedení;
zda se hodnoty napětí pro prvky přenosové soustavy, které mají vliv na ostatní regulační oblasti, nacházejí v obvyklých provozních mezích;
koherentnost přechodných dovolených přetížení propojovacích vedení a
zda dodávky nebo odběry činného a jalového výkonu odpovídají obvyklým provozním hodnotám.
HLAVA 2
ANALÝZA BEZPEČNOSTI PROVOZU
Článek 72
Analýza bezpečnosti provozu při přípravě provozu
Každý provozovatel přenosové soustavy provádí koordinované analýzy bezpečnosti provozu alespoň pro tyto časové rámce:
roční;
týdenní (v příslušných případech v souladu s článkem 69);
denní a
vnitrodenní.
Článek 73
Roční až týdenní analýza bezpečnosti provozu
Každý provozovatel přenosové soustavy provádí roční a v příslušných případech týdenní analýzy bezpečnosti provozu, aby zjistil přinejmenším tato síťová omezení:
toky výkonu a napětí přesahující limity provozní bezpečnosti;
překročení limitů stability přenosové soustavy stanovených v souladu s čl. 38 odst. 2 a 6 a
překročení zkratových limitů přenosové soustavy.
Článek 74
Denní a vnitrodenní analýza bezpečnosti provozu a analýza bezpečnosti provozu blízká reálnému času
Článek 75
Metodika koordinace analýz bezpečnosti provozu
Do 12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost všichni provozovatelé přenosových soustav společně vypracují návrh metodiky koordinace analýz bezpečnosti provozu. Cílem této metodiky je standardizace analýz bezpečnosti provozu alespoň pro každou synchronně propojenou oblast a zahrnuje přinejmenším:
metody posuzování vlivu prvků přenosové soustavy a významných uživatelů sítě nacházejících se mimo regulační oblast provozovatele přenosové soustavy, aby bylo možné určit prvky, které jsou zahrnuty do sledované oblasti provozovatele přenosové soustavy, a mezní hodnoty vlivu kontingencí, při jejichž překročení znamenají kontingence těchto prvků vnější kontingence;
zásady společného posouzení rizik, které pro kontingence podle článku 33 zahrnují přinejmenším:
příslušnou pravděpodobnost;
přechodná dovolená přetížení a
dopad kontingencí;
zásady posuzování a řešení nejistoty výroby a zatížení s ohledem na spolehlivostní zálohu v souladu s článkem 22 nařízení (EU) 2015/1222;
požadavky na koordinaci a výměnu informací mezi regionálními bezpečnostními koordinátory v souvislosti s úkoly uvedenými v čl. 77 odst. 3;
úlohu sítě ENTSO pro elektřinu při řízení společných nástrojů, zlepšování pravidel týkajících se kvality dat, monitorování metodiky koordinované analýzy bezpečnosti provozu a společných ustanovení o regionální koordinaci bezpečnosti provozu v jednotlivých regionech pro výpočet kapacity.
Metody podle odst. 1 písm. a) umožní určit všechny prvky sledované oblasti provozovatele přenosové soustavy, ať se jedná o prvky sítě ostatních provozovatelů přenosových soustav nebo provozovatelů distribučních soustav, výrobních modulů nebo odběrných elektrických zařízení připojených k přenosové soustavě. Tyto metody zohlední následující vlastnosti prvků přenosových soustav a významných uživatelů sítě:
stav připojení nebo elektrické hodnoty (například napětí, toky výkonu, rotorový úhel), které významně ovlivňují přesnost výsledků stavové estimace pro regulační oblast provozovatele přenosové soustavy nad rámec běžných mezních hodnot;
stav připojení nebo elektrické hodnoty (například napětí, toky výkonu, rotorový úhel), které významně ovlivňují přesnost výsledků analýzy bezpečnosti provozu provozovatele přenosové soustavy nad rámec běžných mezních hodnot, a
požadavky na zajištění odpovídající reprezentace připojených prvků ve sledované oblasti provozovatele přenosové soustavy.
Metody uvedené v odst. 1 písm. a) umožní určit všechny prvky seznamu vnějších kontingencí provozovatele přenosové soustavy s těmito charakteristikami:
každý prvek má faktor vlivu na elektrické hodnoty v regulační oblasti provozovatele přenosové soustavy, jako jsou například napětí, toky výkonu či rotorový úhel, který je větší než běžné mezní hodnoty vlivu kontingencí, což znamená, že odstávka tohoto prvku může významně ovlivnit výsledky kontingenční analýzy provozovatele přenosové soustavy;
výběr mezních hodnot vlivu kontingencí minimalizuje riziko, že by výskyt kontingence zjištěné v regulační oblasti jiného provozovatele přenosové soustavy, která není uvedena v seznamu vnějších kontingencí provozovatele přenosové soustavy, mohl vést k takovému chování soustavy daného provozovatele přenosové soustavy, které je považováno za nepřijatelné pro kterýkoli prvek z jeho seznamu vnitřních kontingencí, jako například k nouzovému stavu;
posouzení tohoto rizika je založeno na situacích, které jsou reprezentativní pro různé předpokládané podmínky a jež jsou charakterizovány proměnnými, jako jsou úroveň a skladba výroby, úrovně výměn a odstávky zařízení.
Zásady společného posouzení rizik uvedené v odst. 1 písm. b) stanoví kritéria pro posuzování bezpečnosti propojené soustavy. Tato kritéria se stanoví s odkazem na harmonizovanou úroveň maximálně přijatelného rizika mezi analýzami bezpečnosti různých provozovatelů přenosových soustav. Tyto zásady se týkají:
konzistentnosti definice mimořádných kontingencí;
hodnocení pravděpodobnosti a dopadu mimořádných kontingencí a
zohlednění mimořádných kontingencí v seznamu kontingencí provozovatele přenosové soustavy, pokud jejich pravděpodobnost přesahuje běžnou mezní hodnotu.
Zásady posuzování a řešení nejistoty podle odst. 1 písm. c) předpokládají udržení dopadu nejistoty ohledně výroby nebo poptávky pod harmonizovanou maximální úrovní přijatelnou pro analýzu bezpečnosti provozu každého provozovatele přenosové soustavy. Tyto zásady stanoví:
harmonizované podmínky, za nichž jeden provozovatel přenosové soustavy aktualizuje svou analýzu bezpečnosti provozu. Podmínky zohlední relevantní aspekty, jako jsou například časový horizont předpovědí výroby a poptávky, úroveň změny předpovídaných hodnot v regulační oblasti daného provozovatele přenosové soustavy nebo v regulační oblasti jiných provozovatelů přenosových soustav, místo výroby a poptávky a předchozí výsledky jeho analýz bezpečnosti provozu a
minimální četnost aktualizací předpovědí výroby a poptávky v závislosti na jejich proměnlivosti a instalované kapacitě výroby bez možnosti řízení.
Článek 76
Návrh regionální koordinace bezpečnosti provozu
Do tří měsíců po schválení metodiky koordinace analýz bezpečnosti provozu podle čl. 75 odst. 1 všichni provozovatelé přenosových soustav v každém regionu pro výpočet kapacity společně vypracují návrh společných ustanovení týkajících se regionální koordinace bezpečnosti provozu, která mají být uplatňována regionálními bezpečnostními koordinátory a provozovateli přenosových soustav z daného regionu pro výpočet kapacity. Návrh respektuje metodiky koordinace analýz bezpečnosti provozu vypracované podle čl. 75 odst. 1 a v případě potřeby doplňuje metodiky vypracované podle článků 35 a 74 nařízení (EU) 2015/1222. Návrh stanoví:
podmínky a četnost vnitrodenní koordinace analýzy bezpečnosti provozu, jakož i aktualizace společného modelu sítě, které provádí regionální bezpečnostní koordinátor;
metodiku přípravy koordinovaně řízených nápravných opatření, u nichž se zohlední jejich přeshraniční význam v souladu s článkem 35 nařízení (EU) 2015/1222, přičemž tato metodika vezme v potaz požadavky článků 20 až 23 a stanoví alespoň
postup výměny informací o dostupných nápravných opatřeních mezi příslušnými provozovateli přenosových soustav a regionálním bezpečnostním koordinátorem;
klasifikaci síťových omezení a nápravná opatření v souladu s článkem 22;
určení nejúčinnějších a ekonomicky nejefektivnějších nápravných opatření v případě narušení bezpečnosti provozu podle článku 22;
přípravu a aktivaci nápravných opatření podle čl. 23 odst. 2;
sdílení nákladů nápravných opatření podle článku 22, kterým se v případě potřeby doplní společná metodika vypracovaná podle článku 74 nařízení (EU) 2015/1222. Obecně platí, že náklady související s přetížením, které nemá přeshraniční význam, nese provozovatel přenosové soustavy odpovědný za danou regulační oblast a náklady na odlehčení, která mají přeshraniční význam, pokryjí provozovatelé přenosových soustav odpovědní za dané regulační oblasti, a to poměrně k zhoršujícímu vlivu výměny energie mezi danými regulačními oblastmi na přetížený prvek sítě.
Článek 77
Organizace regionální koordinace bezpečnosti provozu
Návrh společných ustanovení týkajících se regionální koordinace bezpečnosti provozu podle čl. 76 odst. 1, vypracovaný všemi provozovateli přenosových soustav z regionu pro výpočet kapacity, obsahuje rovněž společná ustanovení týkající se organizace regionální koordinace bezpečnosti provozu, která zahrnují alespoň:
jmenování regionálního bezpečnostního koordinátora nebo koordinátorů, kteří budou pro daný region pro výpočet kapacity plnit úkoly podle odstavce 3;
pravidla týkající se správy a fungování regionálního bezpečnostního koordinátora nebo koordinátorů, která všem zapojeným provozovatelům přenosových soustav zajistí rovné zacházení;
navrhnou-li provozovatelé přenosových soustav v souladu s písmenem a), aby byl jmenován více než jeden regionální bezpečnostní koordinátor:
návrh koherentního rozdělení úkolů mezi regionální bezpečnostní koordinátory, kteří budou v daném regionu pro výpočet kapacity působit. Návrh plně zohlední potřebu koordinace jednotlivých úkolů, které jsou regionálním bezpečnostním koordinátorům přiděleny;
posouzení, z něhož vyplývá, že jsou navržená struktura regionálních bezpečnostních koordinátorů a rozdělení úkolů účinné a efektivní a že jsou v souladu s regionálním koordinovaným výpočtem kapacity zavedeným podle článků 20 a 21 nařízení (EU) 2015/1222;
efektivní koordinační a rozhodovací postup k řešení situací, kdy jednotliví regionální bezpečnostní koordinátoři v daném regionu pro výpočet kapacity mají k určité otázce odlišná stanoviska.
Při vypracovávání návrhu společných ustanovení týkajících se organizace regionální koordinace bezpečnosti provozu podle odstavce 1 musí být splněny tyto požadavky:
pro každého provozovatele přenosové soustavy musí existovat alespoň jeden regionální bezpečnostní koordinátor;
všichni provozovatelé přenosových soustav zajistí, aby celkový počet regionálních bezpečnostních koordinátorů napříč Unií nebyl vyšší než šest.
Provozovatelé přenosových soustav v každém regionu pro výpočet kapacity navrhnou v souladu s odstavcem 1 pověření těmito úkoly:
regionální koordinace bezpečnosti provozu v souladu s článkem 78 za účelem podpory provozovatelů přenosových soustav při plnění jejich povinností pro roční, denní a vnitrodenní časové rámce uvedené v čl. 34 odst. 3 a článcích 72 a 74;
vytvoření společného modelu sítě v souladu s článkem 79;
regionální koordinace odstávek v souladu s článkem 80 za účelem podpory provozovatelů přenosových soustav při plnění jejich povinností uvedených v článcích 98 a 100;
posouzení regionální přiměřenosti v souladu s článkem 81 za účelem podpory provozovatelů přenosových soustav při plnění jejich povinností podle článku 107.
Článek 78
Regionální koordinace bezpečnosti provozu
Každý provozovatel přenosové soustavy poskytuje regionálnímu bezpečnostnímu koordinátorovi veškeré informace a data potřebné k provedení koordinovaného regionálního posouzení bezpečnosti provozu, což zahrnuje alespoň:
aktualizovaný seznam kontingencí, vypracovaný v souladu s kritérii vymezenými v metodice koordinace analýz bezpečnosti provozu přijaté v souladu s čl. 75 odst. 1;
aktualizovaný seznam potenciálních nápravných opatření z kategorií uvedených v článku 22, jejichž účelem je přispět ke zmírnění jakéhokoli síťového omezení zjištěného v daném regionu, jakož i jejich předpokládaných nákladů poskytnutých podle článku 35 nařízení (EU) 2015/1222, pokud nápravné opatření zahrnuje redispečink nebo protiobchod, a
limity provozní bezpečnosti stanovené podle článku 25.
Každý regionální bezpečnostní koordinátor:
provádí koordinované regionální posouzení bezpečnosti provozu v souladu s článkem 76 na základě společných modelů sítě vytvořených v souladu s článkem 79, seznamu kontingencí a limitů provozní bezpečnosti poskytnutých každým provozovatelem přenosové soustavy podle odstavce 1. Výsledky tohoto posouzení poskytuje minimálně všem provozovatelům přenosových soustav z daného regionu pro výpočet kapacity. Zjistí-li síťové omezení, doporučí příslušným provozovatelům přenosových soustav nejúčinnější a ekonomicky nejefektivnější nápravná opatření, přičemž může rovněž doporučit jiná nápravná opatření než ta, která poskytují provozovatelé přenosových soustav. K tomuto doporučení nápravných opatření se přiloží odůvodnění;
koordinuje přípravu nápravných opatření spolu s provozovateli přenosových soustav a mezi nimi v souladu s čl. 76 odst. 1 písm. b), aby byli provozovatelé přenosových soustav s to zajistit koordinovanou aktivaci nápravných opatření v reálném čase.
Článek 79
Vytváření společných modelů sítě
Článek 80
Regionální koordinace odstávek
Každý provozovatel přenosové soustavy poskytuje regionálnímu bezpečnostnímu koordinátorovi informace potřebné pro zjišťování a řešení regionálních kolizí v plánování odstávek, které zahrnují alespoň:
plány dostupnosti vnitřních relevantních zařízení provozovatele, uložené v datovém prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu;
nejnovější plány dostupnosti pro všechna nerelevantní zařízení v regulační oblasti provozovatele, která jsou:
schopna ovlivnit výsledky analýzy kolizí v plánování odstávek;
modelována v individuálních modelech sítě používaných k posouzení kolizí v plánování odstávek;
scénáře, s jejichž pomocí se musí zjišťovat kolize v plánování odstávek a které se používají k vytváření odpovídajících společných modelů sítě odvozených od společných modelů sítě pro jednotlivé časové rámce vytvořených v souladu s články 67 a 79.
Článek 81
Posouzení regionální přiměřenosti
Každý provozovatel přenosové soustavy poskytuje regionálnímu bezpečnostnímu koordinátorovi informace potřebné pro posouzení regionální přiměřenosti podle odstavce 1, včetně:
předpokládaného celkového zatížení a dostupných zdrojů odezvy na straně poptávky;
dostupnosti výrobních modulů a
limitů provozní bezpečnosti.
HLAVA 3
KOORDINACE ODSTÁVEK
KAPITOLA 1
Regiony pro koordinaci odstávek a relevantní zařízení
Článek 82
Cíl koordinace odstávek
Každý provozovatel přenosové soustavy, v případech stanovených tímto nařízením s podporou regionálního bezpečnostního koordinátora, provádí koordinaci odstávek v souladu se zásadami této hlavy, aby mohl monitorovat stav dostupnosti relevantních zařízení a koordinovat plány dostupnosti za účelem zajištění bezpečnosti provozu přenosové soustavy.
Článek 83
Regionální koordinace
Všichni provozovatelé přenosových soustav z regionu pro koordinaci odstávek společně vypracují provozní postup regionální koordinace, jehož cílem je určit provozní aspekty koordinace odstávek v jednotlivých regionech a který zahrnuje:
četnost, rozsah a typ koordinace alespoň pro roční a týdenní časové rámce;
ustanovení o používání posouzení, která provedl regionální bezpečnostní koordinátor podle článku 80;
praktická opatření za účelem validace ročních plánů dostupnosti relevantních prvků sítě podle požadavků článku 98.
Článek 84
Metodika posuzování relevantnosti zařízení pro účely koordinace odstávek
Metodika podle odstavce 1 je založena na kvalitativních a kvantitativních aspektech, které určují dopad stavu dostupnosti výrobních modulů, odběrných elektrických zařízení nebo prvků sítě, které se nacházejí v přenosové soustavě nebo v distribuční soustavě, včetně uzavřených distribučních soustav, a které jsou přímo nebo nepřímo připojeny k regulační oblasti jiného provozovatele přenosové soustavy, na regulační oblast provozovatele přenosové soustavy; zejména je založena na:
kvantitativních aspektech vycházejících z hodnocení změn elektrických hodnot, jako jsou například napětí, toky výkonu či rotorový úhel, na nejméně jednom prvku sítě regulační oblasti provozovatele přenosové soustavy v důsledku změny stavu dostupnosti potenciálního relevantního zařízení nacházejícího se v jiné regulační oblasti. Toto hodnocení se provádí na základě ročních společných modelů sítě;
prahových hodnotách citlivosti elektrických hodnot podle písmene a), podle nichž se posuzuje relevantnost zařízení. Tyto prahové hodnoty se harmonizují alespoň pro každou synchronně propojenou oblast;
potenciálu potenciálních relevantních výrobních modulů nebo odběrných elektrických zařízení, aby se na ně nahlíželo jako na významné uživatele sítě;
kvalitativních aspektech, jako je mimo jiné velikost potenciálních relevantních výrobních modulů, odběrných elektrických zařízení nebo prvků sítě a jejich blízkost k hranicím regulační oblasti;
systematické relevantnosti všech prvků sítě nacházejících se v přenosové soustavě nebo v distribuční soustavě, které propojují různé regulační oblasti, a
systematické relevantnosti všech kritických prvků sítě.
Článek 85
Seznamy relevantních výrobních modulů a relevantních odběrných elektrických zařízení
V případě každého vnitřního relevantního zařízení, které je výrobním modulem nebo odběrným elektrickým zařízením, provozovatel přenosové soustavy
informuje vlastníka relevantního výrobního modulu nebo relevantního odběrného elektrického zařízení o jejich zařazení do seznamu;
informuje provozovatele distribučních soustav o relevantních výrobních modulech a relevantních odběrných elektrických zařízeních, které jsou připojeny k jejich distribuční soustavě, a
informuje provozovatele uzavřených distribučních soustav o relevantních výrobních modulech a relevantních odběrných elektrických zařízeních, které jsou připojeny k jejich uzavřené distribuční soustavě.
Článek 86
Aktualizace seznamů relevantních výrobních modulů a relevantních odběrných elektrických zařízení
Článek 87
Seznamy relevantních prvků sítě
V případě každého vnitřního relevantního zařízení, které je prvkem sítě, provozovatel přenosové soustavy:
informuje vlastníka relevantního prvku sítě o jeho zařazení do seznamu;
informuje provozovatele distribučních soustav o relevantních prvcích sítě, které jsou připojeny k jejich distribuční soustavě, a
informuje provozovatele uzavřených distribučních soustav o relevantních prvcích sítě, které jsou připojeny k jejich uzavřené distribuční soustavě.
Článek 88
Aktualizace seznamu relevantních prvků sítě
Článek 89
Jmenování subjektů pro plánování odstávek
Článek 90
Správa relevantních zařízení nacházejících se v distribuční soustavě nebo v uzavřené distribuční soustavě
KAPITOLA 2
Vypracovávání a aktualizace plánů dostupnosti relevantních zařízení
Článek 91
Odchylky od lhůt pro roční koordinaci odstávek
Všichni provozovatelé přenosových soustav v synchronně propojené oblasti se mohou dohodnout, že přijmou a budou uplatňovat časový rámec pro roční koordinaci odstávek, který se odchýlí od časového rámce vymezeného v článcích 94, 97 a 99, není-li tím dotčena koordinace odstávek jiných synchronně propojených oblastí.
Článek 92
Obecná ustanovení týkající se plánů dostupnosti
Každé relevantní zařízení se nachází v jednom z následujících stavů dostupnosti:
„dostupný“, je-li relevantní zařízení schopno a připraveno poskytovat službu bez ohledu na to, zda je či není v provozu;
„nedostupný“, pokud relevantní zařízení není schopno nebo připraveno poskytovat službu;
„zkušební“, probíhají-li zkoušky schopnosti relevantního zařízení poskytovat službu.
„Zkušební“ stav se použije pouze v případě potenciálního dopadu na přenosovou soustavu a pro tyto časové intervaly:
mezi prvním připojením a posledním uvedením relevantního zařízení do provozu a
přímo poté, co proběhla údržba relevantního zařízení.
Plány dostupnosti obsahují alespoň tyto informace:
důvod „nedostupného“ stavu relevantního zařízení;
podmínky, které je třeba splnit před použitím „nedostupného“ stavu relevantního zařízení v reálném čase, jsou-li takové podmínky zjištěny;
doba potřebná na případné opětovné uvedení relevantního zařízení do provozu, aby byla zajištěna bezpečnost provozu.
Článek 93
Dlouhodobé informativní plány dostupnosti
Článek 94
Předkládání návrhů ročních plánů dostupnosti
Provozovatel, respektive provozovatelé přenosových soustav podle odstavce 1 přezkoumá, respektive přezkoumají žádosti o změnu plánu dostupnosti po dokončení roční koordinace odstávek
v pořadí, v jakém žádosti o změnu obdržel, a
postupem podle článku 100.
Článek 95
Roční koordinace stavu dostupnosti relevantních zařízení, pro něž subjektem pro plánování odstávek není provozovatel přenosové soustavy, který je součástí regionu pro koordinaci odstávek, ani provozovatel distribuční soustavy nebo provozovatel uzavřené distribuční soustavy
Pokud provozovatel přenosové soustavy zjistí kolize v plánování odstávek, postupuje takto:
každý dotčený subjekt pro plánování odstávek informuje o podmínkách, které má splnit za účelem zmírnění zjištěných kolizí v plánování odstávek;
provozovatel přenosové soustavy může požadovat, aby jeden nebo více subjektů pro plánování odstávek předložil alternativní plán dostupnosti splňující podmínky podle písmene a), a
provozovatel přenosové soustavy zopakuje posouzení podle odstavce 1, aby zjistil, zda nějaké kolize v plánování přetrvávají.
Pokud v návaznosti na žádost provozovatele přenosové soustavy v souladu s odst. 2 písm. b) subjekt pro plánování odstávek nepředloží alternativní plán dostupnosti za účelem zmírnění veškerých kolizí v plánování odstávek, provozovatel přenosové soustavy:
vypracuje alternativní plán dostupnosti, který zohlední dopad hlášený dotčenými subjekty pro plánování odstávek a případně i provozovatelem distribuční soustavy nebo provozovatelem uzavřené distribuční soustavy;
omezí změny alternativního plánu dostupnosti na rozsah, který je naprosto nezbytný ke zmírnění kolizí v plánování odstávek, a
informuje svůj regulační orgán, případně dotčené provozovatele distribučních soustav a provozovatele uzavřených distribučních soustav a dotčené subjekty pro plánování odstávek o tomto alternativním plánu dostupnosti, včetně důvodů jeho vypracování, a o dopadu hlášeném dotčenými subjekty pro plánování odstávek a případně provozovateli distribučních soustav nebo provozovateli uzavřených distribučních soustav.
Článek 96
Roční koordinace stavu dostupnosti relevantních zařízení, pro něž je subjektem pro plánování odstávek provozovatel přenosové soustavy, který je součástí regionu pro koordinaci odstávek, provozovatel distribuční soustavy nebo provozovatel uzavřené distribuční soustavy
Při zjišťování stavu dostupnosti relevantních prvků sítě v souladu s odstavci 1 a 2 provozovatel přenosové soustavy, provozovatel distribuční soustavy a provozovatel uzavřené distribuční soustavy:
minimalizuje dopad na trh při současném zachování bezpečnosti provozu a
vychází z plánů dostupnosti předložených a vypracovaných v souladu s článkem 94.
Pokud po přijetí opatření v odstavci 4 není plánován „nedostupný“ stav relevantního prvku sítě a absence takovéhoto plánování by ohrozila bezpečnost provozu, provozovatel přenosové soustavy:
přijme nezbytná opatření pro naplánování „nedostupného“ stavu, přičemž současně zajistí bezpečnost provozu a zohlední dopad hlášený provozovateli přenosové soustavy dotčenými subjekty pro plánování odstávek;
oznámí opatření podle písmene a) všem dotčeným stranám a
informuje příslušné regulační orgány, případně dotčené provozovatele distribučních soustav nebo provozovatele uzavřených distribučních soustav a dotčené subjekty pro plánování odstávek o přijatých opatřeních, včetně odůvodnění těchto opatření, a o dopadu hlášeném dotčenými subjekty pro plánování odstávek a případně provozovateli distribučních soustav nebo provozovateli uzavřených distribučních soustav.
Článek 97
Předkládání předběžných ročních plánů dostupnosti
Článek 98
Validace ročních plánů dostupnosti v regionech pro koordinaci odstávek
Není-li pro kolizi v plánování odstávek nalezeno žádné řešení, každý provozovatel přenosové soustavy, kterého se to týká, po schválení příslušným regulačním orgánem, pokud tak členský stát stanoví,
změní stav relevantních zařízení, jichž se týká kolize v plánování odstávek během příslušné doby, z „nedostupného“ nebo „zkušebního“ na „dostupný“ a
informuje příslušné regulační orgány, případně dotčené provozovatele distribučních soustav nebo provozovatele uzavřených distribučních soustav a dotčené subjekty pro plánování odstávek o přijatých opatřeních, včetně odůvodnění těchto opatření, a o dopadu hlášeném dotčenými subjekty pro plánování odstávek a případně provozovateli distribučních soustav nebo provozovateli uzavřených distribučních soustav.
Článek 99
Konečné roční plány dostupnosti
Před 1. prosincem každého kalendářního roku každý provozovatel přenosové soustavy:
dokončí roční koordinaci odstávek vnitřních relevantních zařízení a
dokončí roční plány dostupnosti pro vnitřní relevantní zařízení a uloží je v datovém prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu.
Článek 100
Aktualizace konečných ročních plánů dostupnosti
V případě žádosti o změnu podle odstavce 2 se použije tento postup:
oslovený provozovatel přenosové soustavy vezme žádost na vědomí a v co nejkratším rozumném termínu posoudí, zda změna nevede ke kolizím v plánování odstávek;
jsou-li zjištěny kolize v plánování odstávek, zúčastnění provozovatelé přenosových soustav z regionu pro koordinaci odstávek společně určí řešení v koordinaci s příslušnými subjekty pro plánování odstávek a případně provozovateli distribučních soustav a provozovateli uzavřených distribučních soustav za využití prostředků, které mají k dispozici;
není-li zjištěna kolize v plánování odstávek nebo nepřetrvává-li, oslovený provozovatel přenosové soustavy požadovanou změnu validuje a příslušní provozovatelé přenosových soustav o ní následně informují všechny dotčené strany a aktualizují konečný roční plán dostupnosti v datovém prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu, a
není-li pro kolize v plánování odstávek nalezeno žádné řešení, oslovený provozovatel přenosové soustavy požadovanou změnu zamítne.
Pokud provozovatel přenosové soustavy, která je součástí regionu pro koordinaci odstávek, hodlá změnit konečný roční plán dostupnosti relevantního zařízení, pro něž působí jako subjekt pro plánování odstávek, zahájí tento postup:
dožadující provozovatel přenosové soustavy připraví návrh změny konečného ročního plánu dostupnosti včetně posouzení toho, zda by mohl vést ke kolizím v plánování odstávek, a svůj návrh předloží všem ostatním provozovatelům přenosových soustav ze svého regionu, respektive svých regionů pro koordinaci odstávek;
jsou-li zjištěny kolize v plánování odstávek, zúčastnění provozovatelé přenosových soustav z daného regionu pro koordinaci odstávek společně určí řešení v koordinaci s příslušnými subjekty pro plánování odstávek a případně provozovateli distribučních soustav a provozovateli uzavřených distribučních soustav za využití prostředků, které mají k dispozici;
není-li zjištěna kolize v plánování odstávek nebo je-li nalezeno řešení této kolize, daní provozovatelé přenosových soustav požadovanou změnu validují a následně o ní informují všechny dotčené strany a aktualizují konečný roční plán dostupnosti v datovém prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu;
není-li pro kolize v plánování odstávek nalezeno žádné řešení, dožadující provozovatel přenosové soustavy postup přijímání změny zastaví.
KAPITOLA 3
Provádění plánů dostupnosti
Článek 101
Řízení „zkušebního“ stavu relevantních zařízení
Subjekt pro plánování odstávek relevantního zařízení, pro které byl vyhlášen „zkušební“ stav dostupnosti, poskytne provozovateli přenosové soustavy, a je-li zařízení připojeno k distribuční soustavě, včetně uzavřených distribučních soustav, pak i provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli uzavřené distribuční soustavy nejpozději jeden měsíc před zahájením „zkušebního“ stavu tyto podklady:
podrobný plán zkoušek;
informativní plán výroby nebo spotřeby, je-li dotčené relevantní zařízení relevantním výrobním modulem nebo relevantním odběrným elektrickým zařízením, a
změny topologie přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, je-li dotčené relevantní zařízení relevantním prvkem sítě.
Článek 102
Postup řešení nucených odstávek
Při oznamování nucené odstávky pro plánování odstávek poskytne tyto informace:
důvod nucené odstávky;
předpokládanou dobu trvání nucené odstávky a
případně dopad nucené odstávky na stav dostupnosti ostatních relevantních zařízení, pro která je subjektem pro plánování odstávek.
Článek 103
Provádění plánů dostupnosti v reálném čase
HLAVA 4
PŘIMĚŘENOST
Článek 104
Předpověď pro účely analýzy přiměřenosti regulační oblasti
Každý provozovatel přenosové soustavy zpřístupní jakoukoli předpověď používanou pro analýzy přiměřenosti regulační oblasti v souladu s článkem 105 a článkem 107 všem ostatním provozovatelům přenosových soustav prostřednictvím datového prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu.
Článek 105
Analýza přiměřenosti regulační oblasti
Při provádění analýzy přiměřenosti regulační oblasti podle odstavce 1 každý provozovatel přenosové soustavy:
používá nejnovější plány dostupnosti a nejnovější dostupná data týkající se:
kapacity výrobních modulů, poskytovaná podle čl. 43 odst. 5 a článků 45 a 51;
kapacity mezi zónami;
potenciální odezvy na straně poptávky, poskytovaná podle článků 52 a 53;
zohlední příspěvky výroby z obnovitelných zdrojů energie a zatížení;
posoudí pravděpodobnost a předpokládanou dobu trvání nepřiměřenosti a předpokládaný objem energie, který nebude v důsledku této nepřiměřenosti dodán.
Článek 106
Přiměřenost regulační oblasti až po týdenní časový rámec včetně
Článek 107
Přiměřenost regulační oblasti v denním a vnitrodenním časovém rámci
Každý provozovatel přenosové soustavy provádí analýzu přiměřenosti regulační oblasti v denním a vnitrodenním časovém rámci na základě:
plánů podle článku 111;
předpovídaného zatížení;
předpovídané výroby z obnovitelných zdrojů energie;
záloh činného výkonu v souladu s daty poskytnutými podle čl. 46 odst. 1 písm. a);
importních a exportních kapacit regulační oblasti odpovídajících kapacitám pro přenos mezi zónami, případně vypočítaným v souladu s článkem 14 nařízení (EU) 2015/1222;
kapacit výrobních modulů v souladu s daty poskytnutými podle čl. 43 odst. 4, článku 45 a článku 51 a jejich stavy dostupnosti a
kapacit odběrných elektrických zařízení s odezvou na straně poptávky v souladu s daty poskytnutými podle článků 52 a 53 a jejich stavy dostupnosti.
Každý provozovatel přenosové soustavy posoudí:
minimální úroveň importu a maximální úroveň exportu slučitelnou s přiměřeností jeho regulační oblasti;
předpokládanou dobu trvání potenciální nepřiměřenosti a
objem energie, který při nepřiměřenosti nebude dodán.
HLAVA 5
PODPŮRNÉ SLUŽBY
Článek 108
Podpůrné služby
Pokud jde o služby činného a jalového výkonu, každý provozovatel přenosové soustavy a v příslušných případech i v koordinaci s ostatními provozovateli přenosových soustav:
navrhne, zavede a zajistí zajišťování podpůrných služeb;
na základě dat poskytovaných podle části II hlavy 2 monitoruje, zda úroveň a umístění dostupných podpůrných služeb umožňují zajištění bezpečnosti provozu, a
používá všechny dostupné, ekonomicky efektivní a přiměřené prostředky pro zajištění potřebné úrovně podpůrných služeb.
Článek 109
Podpůrné služby jalového výkonu
Pro zvýšení účinnosti provozu prvků své přenosové soustavy každý provozovatel přenosové soustavy monitoruje:
dostupné rozsahy jalového výkonu výroben elektřiny;
dostupné rozsahy jalového výkonu odběrných elektrických zařízení připojených k přenosové soustavě;
dostupné rozsahy jalového výkonu provozovatelů distribučních soustav;
dostupná zařízení připojená k přenosové soustavě určená k poskytování jalového výkonu a
poměry činného a jalového výkonu na rozhraní mezi přenosovou soustavou a distribučními soustavami připojenými k přenosové soustavě.
Není-li úroveň podpůrných služeb jalového výkonu dostatečná pro zajištění bezpečnosti provozu, každý provozovatel přenosové soustavy:
informuje sousední provozovatele přenosových soustav a
připraví a aktivuje nápravná opatření v souladu s článkem 23.
HLAVA 6
PLÁNOVÁNÍ VÝROBY, SPOTŘEBY A VÝMĚN
Článek 110
Zavádění postupů týkajících se plánování výroby, spotřeby a výměn
Článek 111
Oznamování plánů v oblastech plánování
Každý subjekt pro plánování, s výjimkou subjektů pro plánování převodních zprostředkovatelů, předkládá provozovateli přenosové soustavy provozujícímu oblast plánování, pokud o to požádá, a v příslušných případech třetí osobě tyto plány:
plány výroby;
plány spotřeby;
vnitřní obchodní plány a
vnější obchodní plány.
Každý subjekt pro plánování převodního zprostředkovatele nebo v příslušných případech centrální protistrany předkládá provozovateli přenosové soustavy provozujícímu oblast plánování, na kterou se vztahuje propojení trhů, pokud o to požádá, a v příslušných případech třetí osobě tyto plány:
vnější obchodní plány, jako jsou:
mnohostranné výměny mezi oblastí plánování a skupinou jiných oblastí plánování;
dvoustranné výměny mezi oblastí plánování a jinou oblastí plánování;
vnitřní obchodní plány mezi převodním zprostředkovatelem a centrálními protistranami;
vnitřní obchodní plány mezi převodním zprostředkovatelem a jinými převodními zprostředkovateli.
Článek 112
Soulad plánů
Článek 113
Poskytování informací ostatním provozovatelům přenosových soustav
Provozovatel přenosové soustavy na žádost jiného provozovatele přenosové soustavy vypočte a poskytne:
agregované vnější plány se vzájemným započtením a
pozici ze střídavých propojení oblasti po vzájemném započtení, pokud je oblast plánování propojena s ostatními oblastmi plánování prostřednictvím střídavých přenosových vedení.
Je-li to zapotřebí při vytváření společných modelů sítě v souladu s čl. 70 odst. 1, každý provozovatel přenosové soustavy provozující oblast plánování jakémukoli provozovateli přenosové soustavy na vyžádání poskytne:
plány výroby a
plány spotřeby.
HLAVA 7
DATOVÉ PROSTŘEDÍ ENTSO-E PRO PŘÍPRAVU PROVOZU
Článek 114
Obecná ustanovení týkající se datového prostředí ENSTSO-E pro přípravu provozu
Článek 115
Individuální modely sítě, společné modely sítě a analýza bezpečnosti provozu
Pro roční časový rámec jsou v datovém prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu k dispozici tyto informace:
roční individuální model sítě pro každého provozovatele přenosové soustavy a každý scénář stanovený v souladu s článkem 66 a
roční společný model sítě pro každý scénář stanovený v souladu s článkem 67.
Pro denní a vnitrodenní časové rámce jsou v datovém prostředí ENTSO-E pro přípravu provozu k dispozici tyto informace:
denní a vnitrodenní individuální modely sítě pro každého provozovatele přenosové soustavy a v souladu s časovým rozlišením stanoveným podle čl. 70 odst. 1;
plánované výměny v příslušných časech pro každou oblast plánování nebo každou hranici oblasti plánování, kterou provozovatelé přenosových soustav považují za relevantní, a pro každou vysokonapěťovou stejnosměrnou soustavu spojující oblasti plánování;
společné denní a vnitrodenní modely sítě v souladu s časovým rozlišením stanoveným podle čl. 70 odst. 1 a
seznam připravených a dohodnutých nápravných opatření za účelem řešení síťových omezení s přeshraničním významem.
Článek 116
Koordinace odstávek
Článek 117
Přiměřenost soustavy
Informace uvedené v odstavci 1 zahrnují přinejmenším:
data týkající se přiměřenosti soustavy na příští sezónu poskytnutá každým provozovatelem přenosové soustavy;
zprávu o analýze celoevropské přiměřenosti soustavy na příští sezónu;
předpovědi pro účely stanovení přiměřenosti v souladu s článkem 104 a
informace o nepřiměřenosti v souladu s čl. 105 odst. 4.
ČÁST IV
ŘÍZENÍ VÝKONOVÉ ROVNOVÁHY A FREKVENCE A STANOVENÍ REGULAČNÍCH ZÁLOH
HLAVA 1
DOHODY O PROVOZOVÁNÍ
Článek 118
Dohody o provozování synchronně propojené oblasti
Do 12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti společně vypracují společné návrhy, pokud jde o:
pravidla dimenzování FCR v souladu s článkem 153;
dodatečné vlastnosti FCR v souladu s čl. 154 odst. 2;
určující parametry kvality frekvence a cílové parametry kvality frekvence v souladu s článkem 127;
pro synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa a severskou synchronně propojenou oblast cílové parametry regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy pro každý blok LFC v souladu s článkem 128;
metodiku posouzení rizik a vývoje rizika vyčerpání FCR synchronně propojené oblasti v souladu s čl. 131 odst. 2;
orgán dohledu synchronně propojené oblasti v souladu s článkem 133;
výpočet regulačního programu z pozice ze střídavých propojení oblasti po vzájemném započtení se společnou dobou rampování pro účely výpočtu regulační odchylky oblasti pro synchronně propojenou oblast s více než jednou oblastí LFC v souladu s článkem 136;
případně omezení činného výkonu na výstupu vysokonapěťových stejnosměrných propojovacích vedení mezi synchronně propojenými oblastmi v souladu s článkem 137;
strukturu řízení výkonové rovnováhy a frekvence v souladu s článkem 139;
případně metodiku snížení elektrické časové odchylky v souladu s článkem 181;
je-li synchronně propojená oblast provozována více než jedním provozovatelem přenosové soustavy, konkrétní rozdělení odpovědnosti mezi provozovatele přenosových soustav v souladu s článkem 141;
provozní postupy v případě vyčerpání FCR v souladu s čl. 152 odst. 7;
pro synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko opatření za účelem zotavení zásobníků energie v souladu s čl. 156 odst. 6 písm. b);
provozní postupy pro snížení odchylky frekvence systému za účelem obnovení normálního stavu soustavy a omezení rizika přechodu do nouzového stavu v souladu s čl. 152 odst. 10;
úlohy a odpovědnost provozovatelů přenosových soustav při provádění vzájemné výměny systémových odchylek, procesu přeshraniční aktivace FRR nebo procesu přeshraniční aktivace RR v souladu s čl. 149 odst. 2;
požadavky na dostupnost, spolehlivost a redundanci technické infrastruktury v souladu s čl. 151 odst. 2;
obecná pravidla pro provoz v normálním stavu a výstražném stavu v souladu s čl. 152 odst. 6 a opatření podle čl. 152 odst. 15;
pro synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa a severskou synchronně propojenou oblast minimální dobu aktivace, kterou musí poskytovatelé FCR zajistit, v souladu s čl. 156 odst. 10;
pro synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa a severskou synchronně propojenou oblast předpoklady a metodiku pro účely analýzy nákladů a přínosů v souladu s čl. 156 odst. 11;
v příslušných případech pro synchronně propojené oblasti jiné než kontinentální Evropa limity pro výměnu FCR mezi provozovateli přenosových soustav v souladu s čl. 163 odst. 2;
úlohy a odpovědnost provozovatele přenosové soustavy s připojenými zálohami, provozovatele přenosové soustavy přijímajícího zálohy a dotčeného provozovatele přenosové soustavy, pokud jde o výměnu FRR a RR, vymezené v souladu s čl. 165 odst. 1;
úlohy a odpovědnost provozovatele přenosové soustavy poskytujícího regulační zálohy, provozovatele přenosové soustavy přijímajícího regulační zálohy a dotčeného provozovatele přenosové soustavy, pokud jde o sdílení FRR a RR, vymezené v souladu s čl. 166 odst. 1;
úlohy a odpovědnost provozovatele přenosové soustavy s připojenými zálohami, provozovatele přenosové soustavy přijímajícího zálohy, dotčeného provozovatele přenosové soustavy pro výměnu záloh mezi synchronně propojenými oblastmi, provozovatele přenosové soustavy poskytujícího regulační zálohy, provozovatele přenosové soustavy přijímajícího regulační zálohy a dotčeného provozovatele přenosové soustavy, pokud jde o sdílení záloh mezi synchronně propojenými oblastmi, vymezené v souladu s čl. 171 odst. 2;
metodiku určování limitů pro rozsah sdílení FCR mezi synchronně propojenými oblastmi stanovenou v souladu s čl. 174 odst. 2;
pro synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko metodiku určování minimálního poskytování objemu FCR podle čl. 174 odst. 2 písm. b);
metodiku určování limitů pro rozsah výměny FRR mezi synchronně propojenými oblastmi stanovenou v souladu s čl. 176 odst. 1 a metodiku určení limitů pro rozsah sdílení FRR mezi synchronně propojenými oblastmi stanovenou v souladu s čl. 177 odst. 1 a
metodiku určování limitů pro rozsah výměny RR mezi synchronně propojenými oblastmi stanovenou v souladu s čl. 178 odst. 1 a metodiku určení limitů pro rozsah sdílení RR mezi synchronně propojenými oblastmi stanovenou v souladu s čl. 179 odst. 1.
Článek 119
Dohody o provozování bloku LFC
Do 12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost všichni provozovatelé přenosových soustav v každém bloku LFC společně vypracují společné návrhy, pokud jde o:
je-li blok LFC tvořen více než jednou oblastí LFC, cílové parametry regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy pro každou oblast LFC stanovené v souladu s čl. 128 odst. 4;
orgán dohledu bloku LFC podle čl. 134 odst. 1;
omezení rampování pro činný výkon na výstupu v souladu s čl. 137 odst. 3 a 4;
je-li blok LFC provozován více než jedním provozovatelem přenosové soustavy, konkrétní rozdělení odpovědnosti mezi provozovatele přenosových soustav v daném bloku v souladu s čl. 141 odst. 9;
v příslušných případech jmenování provozovatele přenosové soustavy odpovědného za úkoly uvedené v čl. 145 odst. 6;
dodatečné požadavky na dostupnost, spolehlivost a redundanci technické infrastruktury stanovené v souladu s čl. 151 odst. 3;
provozní postupy v případě vyčerpání FRR nebo RR v souladu s čl. 152 odst. 8;
pravidla dimenzování FCR stanovená v souladu s čl. 157 odst. 1;
pravidla dimenzování RR stanovená v souladu s čl. 160 odst. 2;
je-li blok LFC provozován více než jedním provozovatelem přenosové soustavy, konkrétní rozdělení odpovědnosti stanovené v souladu s čl. 157 odst. 3 a případně konkrétní rozdělení odpovědnosti stanovené v souladu s čl. 160 odst. 6;
eskalační proceduru stanovenou v souladu s čl. 157 odst. 4 a v příslušných případech eskalační proceduru stanovenou v souladu s čl. 160 odst. 7;
požadavky na dostupnost FRR, požadavky na kvalitu regulace stanovené v souladu s čl. 158 odst. 2 a případně požadavky na dostupnost RR a požadavky na kvalitu regulace stanovené v souladu s čl. 161 odst. 2;
v příslušných případech limity pro výměnu FCR mezi oblastmi LFC různých bloků LFC v synchronně propojené oblasti kontinentální Evropa a výměnu FRR nebo RR mezi oblastmi LFC bloku LFC synchronně propojené oblasti tvořené více než jedním blokem LFC stanovené v souladu s čl. 163 odst. 2, článkem 167 a čl. 169 odst. 2;
úlohy a odpovědnost provozovatele přenosové soustavy s připojenými zálohami, provozovatele přenosové soustavy přijímajícího zálohy a dotčeného provozovatele přenosové soustavy pro výměnu FRR a/nebo RR s provozovateli přenosových soustav z jiných bloků LFC stanovené v souladu s čl. 165 odst. 6;
úlohy a odpovědnost provozovatele přenosové soustavy poskytujícího regulační zálohy, provozovatele přenosové soustavy přijímajícího regulační zálohy a dotčeného provozovatele přenosové soustavy pro účely sdílení FRR a RR stanovené v souladu s čl. 166 odst. 7;
úlohy a odpovědnost provozovatele přenosové soustavy poskytujícího regulační zálohy, provozovatele přenosové soustavy přijímajícího regulační zálohy a dotčeného provozovatele přenosové soustavy pro účely sdílení FRR a RR mezi synchronně propojenými oblastmi v souladu s čl. 175 odst. 2;
koordinační opatření mající za cíl snížení regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy v souladu s čl. 152 odst. 14 a
opatření za účelem snížení regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy na základě požadovaných změn ve výrobě nebo spotřebě činného výkonu výrobních modulů a odběrných jednotek v souladu s čl. 152 odst. 16.
Článek 120
Dohoda o provozování oblasti LFC
Do 12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost všichni provozovatelé přenosových soustav v každé oblasti LFC uzavřou dohodu o provozování oblasti LFC, která obsahuje alespoň:
konkrétní rozdělení odpovědností mezi provozovatele přenosových soustav v oblasti LFC v souladu s čl. 141 odst. 8;
jmenování provozovatele přenosové soustavy odpovědného za provádění a řízení procesu obnovení frekvence a výkonové rovnováhy v souladu s čl. 143 odst. 4.
Článek 121
Dohoda o provozování monitorované oblasti
Do 12 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost všichni provozovatelé přenosových soustav v každé monitorované oblasti uzavřou dohodu o provozování monitorované oblasti, která obsahuje alespoň rozdělení odpovědností mezi provozovatele přenosových soustav v téže monitorované oblasti v souladu s čl. 141 odst. 7.
Článek 122
Dohoda o vzájemné výměně systémových odchylek
Všichni provozovatelé přenosových soustav účastnící se stejného procesu vzájemné výměny systémových odchylek uzavřou dohodu o vzájemné výměně systémových odchylek, která obsahuje alespoň úlohy a odpovědnost provozovatelů přenosových soustav v souladu s čl. 149 odst. 3.
Článek 123
Dohoda o přeshraniční aktivaci FRR
Všichni provozovatelé přenosových soustav účastnící se stejného procesu přeshraniční aktivace FRR uzavřou dohodu o přeshraniční aktivaci FRR, která obsahuje alespoň úlohy a odpovědnost provozovatelů přenosových soustav v souladu s čl. 149 odst. 3.
Článek 124
Dohoda o přeshraniční aktivaci RR
Všichni provozovatelé přenosových soustav účastnící se stejného procesu přeshraniční aktivace RR uzavřou dohodu o přeshraniční aktivaci RR, která obsahuje alespoň úlohy a odpovědnost provozovatelů přenosových soustav v souladu s čl. 149 odst. 3.
Článek 125
Dohoda o sdílení
Všichni provozovatelé přenosových soustav účastnící se stejného procesu sdílení FCR, FRR nebo RR uzavřou dohodu o sdílení, která obsahuje alespoň:
v případě sdílení FRR nebo RR v synchronně propojené oblasti úlohy a odpovědnost provozovatele přenosové soustavy přijímajícího regulační zálohy a provozovatele přenosové soustavy poskytujícího regulační zálohy a dotčených provozovatelů přenosových soustav v souladu s čl. 165 odst. 3 nebo
v případě sdílení záloh mezi synchronně propojenými oblastmi úlohy a odpovědnost provozovatele přenosové soustavy přijímajícího regulační zálohy a provozovatele přenosové soustavy poskytujícího regulační zálohy v souladu s čl. 171 odst. 4 a postupy pro případ, že sdílení záloh mezi synchronně propojenými oblastmi není v reálném čase v souladu s čl. 171 odst. 9 uskutečněno.
Článek 126
Dohoda o výměně
Všichni provozovatelé přenosových soustav účastnící se stejné výměny FCR, FRR nebo RR uzavřou dohodu o výměně, která obsahuje alespoň:
v případě výměny FRR nebo RR v synchronně propojené oblasti úlohy a odpovědnost provozovatelů přenosových soustav s připojenými zálohami a provozovatelů přenosových soustav přijímajících zálohy v souladu s čl. 165 odst. 3 nebo
v případě výměny záloh mezi synchronně propojenými oblastmi úlohy a odpovědnost provozovatelů přenosových soustav s připojenými zálohami a provozovatelů přenosových soustav přijímajících zálohy v souladu s čl. 171 odst. 4 a postupy pro případ, že výměna záloh mezi synchronně propojenými oblastmi není v reálném čase v souladu s čl. 171 odst. 9 uskutečněna.
HLAVA 2
KVALITA FREKVENCE
Článek 127
Určující a cílové parametry kvality frekvence
Určujícími parametry kvality frekvence jsou:
jmenovitá frekvence pro všechny synchronně propojené oblasti;
standardní rozsah frekvence pro všechny synchronně propojené oblasti;
maximální okamžitá odchylka frekvence pro všechny synchronně propojené oblasti;
maximální odchylka frekvence v ustáleném stavu pro všechny synchronně propojené oblasti;
doba do obnovení frekvence pro všechny synchronně propojené oblasti;
doba do zotavení frekvence pro synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko;
rozsah obnovení frekvence pro synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko a pro severskou synchronně propojenou oblast;
rozsah zotavení frekvence pro synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko a
doba do spuštění výstražného stavu pro všechny synchronně propojené oblasti.
Všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti kontinentální Evropa a severské synchronně propojené oblasti jsou oprávněni v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti navrhnout hodnoty odlišné od hodnot stanovených v tabulkách 1 a 2 přílohy III, pokud jde o:
dobu do spuštění výstražného stavu;
maximální počet minut mimo standardní rozsah frekvence.
Všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojených oblastí Velká Británie a Irsko a Severní Irsko jsou oprávněni v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti navrhnout hodnoty odlišné od hodnot stanovených v tabulkách 1 a 2 přílohy III, pokud jde o:
dobu do obnovení frekvence;
dobu do spuštění výstražného stavu a
maximální počet minut mimo standardní rozsah frekvence.
Návrh změny hodnot podle odstavců 6 a 7 vychází z posouzení zaznamenaných hodnot frekvence soustavy za období nejméně jednoho roku a z rozvoje synchronně propojené oblasti a splňuje tyto podmínky:
navrhovaná změna určujících parametrů kvality frekvence uvedených v tabulce 1 přílohy III nebo cílového parametru kvality frekvence uvedeného v tabulce 2 přílohy III zohledňuje:
velikost soustavy na základě spotřeby a výroby synchronně propojené oblasti a setrvačnosti synchronně propojené oblasti;
referenční událost;
strukturu sítě a/nebo topologii soustavy;
chování zatížení a výroby;
počet a odezvu výrobních modulů s omezeným frekvenčně závislým režimem při nadfrekvenci a omezeným frekvenčně závislým režimem při podfrekvenci v souladu s čl. 13 odst. 2 a čl. 15 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) 2016/631;
počet a odezvu odběrných jednotek s aktivovanou odezvou na straně poptávky – regulací systémové frekvence nebo odezvou na straně poptávky – velmi rychlou regulací činného výkonu ve smyslu článků 29 a 30 nařízení (EU) 2016/1388 a
technické schopnosti výrobních modulů a odběrných jednotek;
všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti vedou veřejné konzultace týkající se dopadu navrhované změny určujících parametrů kvality frekvence uvedených v tabulce 1 přílohy III nebo cílového parametru kvality frekvence uvedeného v tabulce 2 přílohy III na zainteresované strany.
Článek 128
Cílové parametry regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy
Všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti kontinentální Evropa a severské synchronně propojené oblasti usilují o to, aby byly dodrženy následující cílové parametry regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy pro každý blok LFC synchronně propojené oblasti:
počet časových intervalů mimo rozsah regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy první úrovně za rok v časovém intervalu odpovídajícím době do obnovení frekvence je nižší než 30 % časových intervalů za daný rok a
počet časových intervalů mimo rozsah regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy druhé úrovně za rok v časovém intervalu odpovídajícím době do obnovení frekvence je nižší než 5 % časových intervalů za daný rok.
Všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojených oblastí Velká Británie a Irsko a Severní Irsko usilují o to, aby byly dodrženy následující cílové parametry regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy synchronně propojené oblasti:
maximální počet časových intervalů mimo rozsah regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy první úrovně musí být roven hodnotě uvedené v tabulce přílohy IV nebo menší, vyjádřeno jako procentní podíl časových intervalů za rok;
maximální počet časových intervalů mimo rozsah regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy druhé úrovně musí být roven hodnotě uvedené v tabulce přílohy IV nebo menší, vyjádřeno jako procentní podíl časových intervalů za rok.
Článek 129
Proces uplatnění kritérií
Proces uplatnění kritérií zahrnuje:
sběr dat pro posouzení kvality frekvence a
výpočet kritérií pro posouzení kvality frekvence.
Článek 130
Data pro posouzení kvality frekvence
Data pro posouzení kvality frekvence jsou:
pro synchronně propojenou oblast:
data o okamžité frekvenci a
data o okamžité odchylce frekvence;
pro každý blok LFC synchronně propojené oblasti: okamžitá data regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy.
Článek 131
Kritéria pro posouzení kvality frekvence
Kritéria pro posouzení kvality frekvence zahrnují:
pro synchronně propojenou oblast během provozu v normálním stavu nebo výstražném stavu v souladu s čl. 18 odst. 1 a 2 měsíčně, pokud jde o data o okamžité frekvenci:
střední hodnotu;
směrodatnou odchylku;
1., 5., 10., 90., 95. a 99. percentil;
celkovou dobu, po kterou byla absolutní hodnota okamžité odchylky frekvence větší než standardní odchylka frekvence, s rozlišením mezi zápornými a kladnými okamžitými odchylkami frekvence;
celkovou dobu, po kterou byla absolutní hodnota okamžité odchylky frekvence větší než maximální okamžitá odchylka frekvence, s rozlišením mezi zápornými a kladnými okamžitými odchylkami frekvence;
počet událostí, při kterých absolutní hodnota okamžité odchylky frekvence synchronně propojené oblasti přesáhla 200 % standardní odchylky frekvence a okamžitá odchylka frekvence se v době do obnovení frekvence nevrátila na 50 % standardní odchylky frekvence pro synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa a do rozsahu obnovení frekvence pro synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko a pro severskou synchronně propojenou oblast. Údaje rozlišují mezi zápornými a kladnými odchylkami frekvence;
pro synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko počet událostí, při kterých se absolutní hodnota okamžité odchylky frekvence nacházela mimo rozsah zotavení frekvence a v době do zotavení frekvence se do rozsahu zotavení frekvence nevrátila, s rozlišením mezi zápornými a kladnými odchylkami frekvence;
pro každý blok LFC synchronně propojené oblasti kontinentální Evropa nebo severské synchronně propojené oblasti během provozu v normálním stavu nebo výstražném stavu v souladu s čl. 18 odst. 1 a 2, a to měsíčně:
pro soubor dat obsahující průměrné hodnoty regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy bloku LFC v časových intervalech odpovídající době do obnovení frekvence:
pro soubor dat obsahující průměrné hodnoty regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy bloku LFC v minutových intervalech: počet událostí měsíčně, při kterých regulační odchylka frekvence a výkonové rovnováhy přesáhla 60 % objemu FRR a v době do obnovení frekvence se nevrátila na 15 % objemu FRR, s rozlišením mezi zápornou a kladnou regulační odchylkou frekvence a výkonové rovnováhy;
pro bloky LFC synchronně propojené oblasti Velká Británie nebo Irsko a Severní Irsko během provozu v normálním stavu nebo výstražném stavu v souladu s čl. 18 odst. 1 a 2 měsíčně a pro soubor dat obsahující průměrné hodnoty regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy bloku LFC v minutových intervalech: počet událostí, při kterých absolutní hodnota regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy přesáhla maximální odchylku frekvence v ustáleném stavu a regulační odchylka frekvence a výkonové rovnováhy se v době do obnovení frekvence nevrátila na 10 % maximální odchylky frekvence v ustáleném stavu, s rozlišením mezi zápornou a kladnou regulační odchylkou frekvence a výkonové rovnováhy.
Článek 132
Proces sběru a poskytování dat
Proces sběru a poskytování dat zahrnuje:
měření frekvence soustavy;
výpočet dat pro posouzení kvality frekvence a
poskytnutí dat pro posouzení kvality frekvence pro účely procesu uplatnění kritérií.
Článek 133
Orgán dohledu synchronně propojené oblasti
Článek 134
Orgán dohledu bloku LFC
Článek 135
Informace o chování zatížení a výroby
V souladu s článkem 40 je každý připojující provozovatel přenosové soustavy oprávněn požadovat od významných uživatelů sítě informace potřebné pro účely monitorování chování zatížení a výroby v souvislosti s odchylkami. Tyto informace mohou zahrnovat:
zadanou hodnotu činného výkonu s časovou značkou pro provoz v reálném čase a budoucí provoz a
celkový činný výkon na výstupu s časovou značkou.
Článek 136
Doba rampování v synchronně propojené oblasti
Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti s více než jednou oblastí LFC stanoví v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti společnou dobu rampování agregovaných vnějších plánů se vzájemným započtením mezi oblastmi LFC v synchronně propojené oblasti. Výpočet regulačního programu z pozice ze střídavých propojení oblasti po vzájemném započtení pro účely výpočtu regulační odchylky oblasti se provádí se společnou dobou rampování.
Článek 137
Omezení rampování pro činný výkon na výstupu
Všichni provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC jsou oprávněni v dohodě o provozování tohoto bloku stanovit následující opatření na podporu plnění cílového parametru regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy bloku LFC a ke zmírnění deterministických odchylek frekvence, přičemž přihlédnou k technickým omezením výrobních modulů a odběrných jednotek:
povinnosti výrobních modulů a/nebo odběrných jednotek týkající se dob rampování a/nebo maximálních gradientů činného výkonu;
povinnosti výrobních modulů a/nebo odběrných jednotek v bloku LFC týkající se individuální doby spuštění rampování a
koordinace rampování mezi výrobními moduly, odběrnými jednotkami a spotřebou činného výkonu v bloku LFC.
Článek 138
Zmírňování dopadu
Jestliže se hodnoty vypočítané pro období jednoho kalendářního roku, které odpovídají cílovým parametrům kvality frekvence nebo cílovým parametrům regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy, nacházejí mimo cíle stanovené pro synchronně propojenou oblast nebo pro blok LFC, všichni provozovatelé přenosových soustav z příslušné synchronně propojené oblasti nebo příslušného bloku LFC:
analyzují, zda se cílové parametry kvality frekvence nebo cílové parametry regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy budou i nadále nacházet mimo cíle stanovené pro synchronně propojenou oblast nebo pro blok LFC, a pokud existuje odůvodněné riziko, že k tomu může dojít, analyzují příčiny a vypracují doporučení, a
vypracují opatření ke zmírnění dopadu, aby bylo v budoucnu možné dodržet cíle pro synchronně propojenou oblast nebo pro blok LFC.
HLAVA 3
ORGANIZAČNÍ STRUKTURA ŘÍZENÍ VÝKONOVÉ ROVNOVÁHY A FREKVENCE
Článek 139
Základní struktura
Organizační struktura řízení výkonové rovnováhy a frekvence každé synchronně propojené oblasti zahrnuje:
organizační strukturu aktivace procesu v souladu s článkem 140 a
organizační strukturu odpovědnosti za procesy v souladu s článkem 141.
Článek 140
Organizační struktura aktivace procesů
Organizační struktura aktivace procesů zahrnuje:
proces automatické regulace frekvence podle článku 142;
proces obnovení frekvence a výkonové rovnováhy podle článku 143 a
pro synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa proces časové regulace podle článku 181.
Organizační struktura aktivace procesů může zahrnovat:
proces náhrady záloh podle článku 144;
proces vzájemné výměny systémových odchylek v souladu s článkem 146;
proces přeshraniční aktivace FRR v souladu s článkem 147;
proces přeshraniční aktivace RR v souladu s článkem 148 a
pro synchronně propojené oblasti jiné než kontinentální Evropa proces časové regulace podle článku 181.
Článek 141
Organizační struktura odpovědnosti za procesy
Při stanovování organizační struktury odpovědnosti za procesy všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti zohlední alespoň tato kritéria:
velikost a celkovou setrvačnost, včetně umělé setrvačnosti, synchronně propojené oblasti;
strukturu sítě a/nebo topologii soustavy a
chování zatížení, výroby a připojení vysokonapěťových stejnosměrných soustav.
Do čtyř měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti vypracují společný návrh na stanovení bloků LFC, který splňuje tyto požadavky:
monitorovaná oblast odpovídá pouze jedné oblasti LFC nebo je součástí pouze jedné takové oblasti;
oblast LFC odpovídá pouze jednomu bloku LFC nebo je součástí pouze jednoho takového bloku;
blok LFC odpovídá pouze jedné synchronně propojené oblasti nebo je součástí pouze jedné takové oblasti a
každý prvek sítě je součástí pouze jedné monitorované oblasti, pouze jedné oblasti LFC a pouze jednoho bloku LFC.
Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé oblasti LFC:
nepřetržitě monitorují regulační odchylku frekvence a výkonové rovnováhy v oblasti LFC;
provádějí a řídí proces obnovení frekvence a výkonové rovnováhy pro oblast LFC;
usilují o plnění cílových parametrů regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy v oblasti LFC v souladu s článkem 128 a
jsou oprávněni provést jeden nebo několik procesů v souladu s čl. 140 odst. 2.
Všichni provozovatelé přenosových soustav v každém bloku LFC:
usilují o plnění cílových parametrů regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy bloku LFC, jak jsou vymezeny v článku 128, a
dodržují pravidla dimenzování FRR podle článku 157 a pravidla dimenzování RR podle článku 160.
Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti:
provádějí a řídí proces automatické regulace frekvence pro synchronně propojenou oblast;
dodržují pravidla dimenzování FCR podle článku 153 a
usilují o plnění cílových parametrů kvality frekvence podle článku 127.
Článek 142
Proces automatické regulace frekvence
Článek 143
Proces obnovení frekvence a výkonové rovnováhy
Regulačním cílem procesu obnovení frekvence a výkonové rovnováhy je:
regulovat regulační odchylku frekvence a výkonové rovnováhy v době do obnovení frekvence směrem k nule;
pro synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa a severskou synchronně propojenou oblast postupně nahradit aktivované FCR prostřednictvím aktivace FRR v souladu s článkem 145.
Regulační odchylkou frekvence a výkonové rovnováhy je:
regulační odchylka oblasti LFC, jestliže v synchronně propojené oblasti existuje více než jedna oblast LFC, nebo
odchylka frekvence, jestliže jedna oblast LFC odpovídá bloku LFC a synchronně propojené oblasti.
Regulační odchylka oblasti LFC se vypočítá tak, že se součin výkonového čísla oblasti LFC a odchylky frekvence sečte s rozdílem:
celkového toku činného výkonu v reálném a virtuálním propojovacím vedení a
regulačního programu v souladu s článkem 136.
Článek 144
Proces náhrady záloh
Regulačním cílem procesu náhrady záloh je splnění nejméně jednoho z následujících cílů prostřednictvím aktivace RR:
postupná obnova aktivovaných FRR;
podpora aktivace FRR;
pro synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko postupná obnova aktivovaných FCR a FRR.
Článek 145
Automatický a ručně ovládaný proces obnovení frekvence a výkonové rovnováhy
Automatický proces obnovení frekvence a výkonové rovnováhy se provádí v uzavřené smyčce, kde vstupem je regulační odchylka frekvence a výkonové rovnováhy a výstupem je zadaná hodnota pro automatickou aktivaci FRR. Zadanou hodnotu pro automatickou aktivaci FRR vypočítá jeden regulátor výkonové rovnováhy řízený provozovatelem přenosové soustavy v rámci jeho oblasti LFC. Pro synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa a severskou synchronně propojenou oblast regulátor výkonové rovnováhy:
představuje automatické regulační zařízení navržené pro účely snížení regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy na nulu;
je proporcionálně-integrační;
má regulační algoritmus, který zabraňuje integrační části proporcionálně-integračního regulátoru hromadit regulační odchylky a způsobit překmit, a
má funkce pro mimořádné provozní režimy pro výstražný a nouzový stav.
Kromě zavedení automatického procesu obnovení frekvence a výkonové rovnováhy v oblasti LFC jsou všichni provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC, který je tvořen více než jednou oblastí LFC, oprávněni v dohodě o provozování tohoto bloku jmenovat jednoho provozovatele přenosové soustavy z daného bloku, který:
vypočítává a monitoruje regulační odchylku frekvence a výkonové rovnováhy celého bloku LFC a
kromě regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy své oblasti LFC zohledňuje při výpočtu zadané hodnoty pro aktivaci automatických FRR v souladu s čl. 143 odst. 3 také regulační odchylku frekvence a výkonové rovnováhy celého bloku LFC.
Článek 146
Proces vzájemné výměny systémových odchylek
Provozovatelé přenosových soustav provádějí proces vzájemné výměny systémových odchylek tak, aby neovlivňoval:
stabilitu procesu automatické regulace frekvence synchronně propojené oblasti nebo synchronně propojených oblastí, které se účastní procesu vzájemné výměny systémových odchylek;
stabilitu procesu obnovení frekvence a výkonové rovnováhy a procesu náhrady záloh v každé oblasti LFC provozované účastnícími se nebo dotčenými provozovateli přenosových soustav a
bezpečnost provozu.
Provozovatelé přenosových soustav provádějí výměnu výkonu při vzájemné výměně systémových odchylek mezi oblastmi LFC synchronně propojené oblasti alespoň jedním z těchto způsobů:
stanovením toku činného výkonu přes virtuální propojovací vedení, které je součástí výpočtu regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy;
nastavením toků činného výkonu přes vysokonapěťová stejnosměrná propojovací vedení.
Článek 147
Proces přeshraniční aktivace FRR
Provozovatelé přenosových soustav provádějí proces přeshraniční aktivace FRR tak, aby nebyla ovlivněna:
stabilita procesu automatické regulace frekvence synchronně propojené oblasti nebo synchronně propojených oblastí, které se účastní procesu přeshraniční aktivace FRR;
stabilita procesu obnovení frekvence a výkonové rovnováhy a procesu náhrady záloh v každé oblasti LFC provozované účastnícími se nebo dotčenými provozovateli přenosových soustav a
bezpečnost provozu.
Provozovatelé přenosových soustav provádějí výměnu výkonu pro regulaci výkonové rovnováhy mezi oblastmi LFC stejné synchronně propojené oblasti jedním z těchto způsobů:
stanovením toku činného výkonu přes virtuální propojovací vedení, které je součástí výpočtu regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy, je-li aktivace FRR automatická;
nastavením regulačního programu nebo stanovením toku činného výkonu přes virtuální propojovací vedení mezi oblastmi LFC, je-li aktivace FRR ovládána ručně, nebo
nastavením toků činného výkonu přes vysokonapěťová stejnosměrná propojovací vedení.
Článek 148
Proces přeshraniční aktivace RR
Provozovatelé přenosových soustav provádějí proces přeshraniční aktivace RR tak, aby nebyla ovlivněna:
stabilita procesu automatické regulace frekvence synchronně propojené oblasti nebo synchronně propojených oblastí, které se účastní procesu přeshraniční aktivace RR;
stabilita procesu obnovení frekvence a výkonové rovnováhy a procesu náhrady záloh v každé oblasti LFC provozované účastnícími se nebo dotčenými provozovateli přenosových soustav a
bezpečnost provozu.
Provozovatelé přenosových soustav provádějí regulační program mezi oblastmi LFC stejné synchronně propojené oblasti alespoň jedním z těchto způsobů:
stanovením toku činného výkonu přes virtuální propojovací vedení, které je součástí výpočtu regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy;
nastavením regulačního programu nebo
nastavením toků činného výkonu přes vysokonapěťová stejnosměrná propojovací vedení.
Článek 149
Obecné požadavky týkající se přeshraničních regulačních procesů
Všichni provozovatelé přenosových soustav, kteří se účastní téhož procesu vzájemné výměny systémových odchylek, přeshraniční aktivace FRR nebo přeshraniční aktivace RR, v příslušných dohodách stanoví úlohy a odpovědnost všech provozovatelů přenosových soustav, včetně:
poskytování všech vstupních dat potřebných pro:
výpočet výměny výkonu s ohledem na limity provozní bezpečnosti a
provedení analýzy bezpečnosti provozu v reálném čase účastnícími se a dotčenými provozovateli přenosových soustav;
odpovědnosti za výpočet výměny výkonu a
provedení provozních postupů za účelem zajištění bezpečnosti provozu.
Článek 150
Oznámení provozovatele přenosové soustavy
Provozovatelé přenosových soustav, kteří chtějí uplatnit nárok na provedení procesu vzájemné výměny systémových odchylek, procesu přeshraniční aktivace FRR, procesu přeshraniční aktivace RR, výměny záloh nebo sdílení záloh, tři měsíce před uplatněním tohoto nároku informují všechny ostatní provozovatele přenosových soustav z téže synchronně propojené oblasti o:
účastnících se provozovatelích přenosových soustav;
předpokládaném objemu výměny výkonu při procesu vzájemné výměny systémových odchylek, procesu přeshraniční aktivace FRR nebo procesu přeshraniční aktivace RR;
typu záloh a maximálním objemu výměny nebo sdílení záloh a
časovém harmonogramu výměny nebo sdílení záloh.
Dotčený provozovatel přenosové soustavy je oprávněn:
požadovat, aby byly v reálném čase poskytnuty hodnoty výměny výkonu při vzájemné výměně systémových odchylek, výměny výkonu pro regulaci výkonové rovnováhy a regulačního programu, které jsou nezbytné pro analýzu bezpečnosti provozu v reálném čase, a
požadovat provedení provozního postupu, který dotčenému provozovateli přenosové soustavy umožní stanovit limity pro výměnu výkonu při vzájemné výměně systémových odchylek, výměnu výkonu pro regulaci výkonové rovnováhy a regulační program mezi příslušnými oblastmi LFC na základě analýzy bezpečnosti provozu v reálném čase.
Článek 151
Infrastruktura
Všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti stanoví minimální požadavky na dostupnost, spolehlivost a redundanci technické infrastruktury podle odstavce 1, včetně:
přesnosti, rozlišení, dostupnosti a redundance měření toku činného výkonu a virtuálního propojovacího vedení;
dostupnosti a redundance digitálních regulačních systémů;
dostupnosti a redundance komunikační infrastruktury a
komunikačních protokolů.
Každý provozovatel přenosové soustavy oblasti LFC:
zajistí dostatečnou kvalitu a dostupnost výpočtů regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy;
dohlíží na kvalitu výpočtů regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy v reálném čase;
přijme opatření v případě nesprávného výpočtu regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy a
je-li regulační odchylka frekvence a výkonové rovnováhy stanovena na základě regulační odchylky oblasti, provádí následné monitorování kvality výpočtů regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy na základě srovnání regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy s referenčními hodnotami nejméně jednou ročně.
HLAVA 4
ŘÍZENÍ VÝKONOVÉ ROVNOVÁHY A FREKVENCE
Článek 152
Stavy soustavy související s frekvencí soustavy
Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti stanoví výměnu dat v reálném čase podle článku 42, která zahrnuje:
stav přenosové soustavy podle článku 18 a
data z měření v reálném čase týkající se regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy bloků a oblastí LFC synchronně propojené oblasti.
Orgán dohledu bloku LFC je odpovědný za zjišťování jakýchkoli překročení limitů podle odstavců 12 a 13 a:
o zjištěných porušeních informuje ostatní provozovatele přenosových soustav z bloku LFC a
společně s provozovateli přenosových soustav z bloku LFC provádí koordinovaná opatření za účelem snížení regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy, která se stanoví v dohodě o provozování tohoto bloku.
HLAVA 5
ZÁLOHY PRO AUTOMATICKOU REGULACI FREKVENCE (FCR)
Článek 153
Dimenzování FCR
Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti stanoví pravidla dimenzování v souladu s těmito kritérii:
objem FCR potřebný pro synchronně propojenou oblast pokrývá přinejmenším referenční událost a pro synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa a severskou synchronně propojenou oblast výsledky postupu dimenzování FCR založeného na pravděpodobnosti provedeného podle písmene c);
velikost referenční události se stanoví v souladu s těmito podmínkami:
pro synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa je referenční událost 3 000 MW v kladném směru a 3 000 MW v záporném směru;
pro synchronně propojené oblasti Velká Británie, Irsko a Severní Irsko a pro severskou synchronně propojenou oblast je referenční událostí největší odchylka, jaká může být důsledkem okamžité změny činného výkonu jednoho výrobního modulu, jednoho odběrného elektrického zařízení nebo jednoho vysokonapěťového stejnosměrného propojovacího vedení nebo důsledkem vypnutí střídavého vedení, nebo je referenční událostí maximální okamžitá ztráta spotřeby činného výkonu v důsledku vypnutí jednoho nebo dvou míst připojení. Referenční událost je stanovena samostatně pro kladný a záporný směr;
pro synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa a severskou synchronně propojenou oblast jsou všichni provozovatelé přenosových soustav z dané synchronně propojené oblasti oprávněni stanovit postup dimenzování FCR založený na pravděpodobnosti s ohledem na skladbu zatížení, výroby a setrvačnosti včetně umělé setrvačnosti i dostupné prostředky pro zajištění minimální setrvačnosti v reálném čase v souladu s metodikou podle článku 39 s cílem snížit pravděpodobnost nedostatečných FCR na jednou nebo méně než jednou za 20 let, a
podíly na objemu FCR potřebné pro každého provozovatele přenosové soustavy jako výchozí přidělený objem FCR jsou založeny na součtu čisté výroby a spotřeby regulační oblasti tohoto provozovatele děleno součtem čisté výroby a spotřeby synchronně propojené oblasti za období jednoho roku.
Článek 154
Minimální technické požadavky na FCR
Každý provozovatel přenosové soustavy ze synchronně propojené oblasti kontinentální Evropa zajistí, aby kombinovaná reakce FCR oblasti LFC splňovala tyto požadavky:
aktivace FCR nesmí být uměle zpožďována a musí začít co nejdříve po výskytu odchylky frekvence;
v případě odchylky frekvence, která se rovná nebo je větší než 200 mHz, musí být nejpozději po 15 sekundách dodáváno nejméně 50 % celkové kapacity FCR;
v případě odchylky frekvence, která se rovná nebo je větší než 200 mHz, musí být nejpozději po 30 sekundách dodáváno 100 % celkové kapacity FCR;
v případě odchylky frekvence, která se rovná nebo je větší než 200 mHz, musí aktivace celkové kapacity FCR v době od 15. do 30. sekundy růst alespoň lineárně a
v případě odchylky frekvence menší než 200 mHz musí být příslušná aktivovaná kapacita FCR přinejmenším úměrná chování ve stejném čase podle písmen a) až d).
Každý provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami monitoruje svůj příspěvek k procesu automatické regulace frekvence a svou aktivaci FCR s ohledem na svůj přidělený objem FCR, včetně jednotek a skupin poskytujících FCR. Každý poskytovatel FCR poskytne provozovateli přenosové soustavy s připojenými zálohami za každou ze svých jednotek a skupin poskytujících FCR alespoň tyto informace:
stav s časovou značkou uvádějící, zda jsou FCR připraveny k poskytnutí, nebo nikoli;
data týkající se činného výkonu s časovou značkou, která jsou zapotřebí k ověření aktivace FCR, včetně okamžitého činného výkonu s časovou značkou;
statika regulátoru pro výrobní moduly typu C a D ve smyslu článku 5 nařízení (EU) 2016/631, které fungují jako jednotky poskytující FCR, nebo jeho ekvivalentní parametr pro skupiny poskytující FCR tvořené výrobními moduly typu A a/nebo typu B ve smyslu článku 5 nařízení (EU) 2016/631, a/nebo odběrné jednotky s odezvou na straně poptávky – regulací činného výkonu ve smyslu článku 28 nařízení (EU) 2016/1388.
Článek 155
Postup předběžné kvalifikace FCR
Kvalifikace jednotek nebo skupin poskytujících FCR se opětovně posoudí:
nejméně jednou za pět let;
v případě změny technických požadavků či požadavků na dostupnost nebo změny zařízení a
v případě modernizace zařízení souvisejícího s aktivací FCR.
Článek 156
Poskytování FCR
Všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti nejméně jednou ročně stanoví velikost výkonového čísla synchronně propojené oblasti, přičemž zohlední přinejmenším tyto faktory:
objem FCR děleno maximální odchylkou frekvence v ustáleném stavu;
autoregulace výroby;
samoregulace zatížení s ohledem na příspěvek v souladu s články 27 a 28 nařízení (EU) 2016/1388;
frekvenční odezva vysokonapěťových stejnosměrných propojovacích vedení podle článku 172 a
aktivace omezeného frekvenčně závislého režimu (LFSM) a frekvenčně závislého režimu (FSM) v souladu s články 13 a 15 nařízení (EU) 2016/631.
Všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti, která je tvořena více než jednou oblastí LFC, stanoví v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti podíly výkonového čísla pro jednotlivé oblasti LFC, které vycházejí přinejmenším z těchto faktorů:
výchozí přidělené objemy FCR;
autoregulace výroby;
samoregulace zatížení;
frekvenční propojení prostřednictvím vysokonapěťové stejnosměrné soustavy mezi synchronně propojenými oblastmi;
výměna FCR.
Každý provozovatel přenosové soustavy zajistí nebo požaduje, aby jeho poskytovatelé FCR zajistili, že ztráta jednotky poskytující FCR neohrozí bezpečnost provozu, a to tak, že:
omezí podíl poskytovaných FCR na jednotku poskytující FCR na 5 % objemu těchto regulačních záloh potřebného jednak pro celou synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa, jednak pro celou severskou synchronně propojenou oblast;
vyloučí FCR poskytované jednotkou, která vymezuje referenční událost dané synchronně propojené oblasti, z procesu dimenzování pro synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko a pro severskou synchronně propojenou oblast a
nahradí FCR, které jsou nedostupné v důsledku nucené odstávky nebo nedostupnosti jednotky nebo skupiny poskytující FCR, jakmile je to technicky možné a v souladu s podmínkami, které stanoví provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami.
Do šesti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti kontinentální Evropa a severské synchronně propojené oblasti navrhnou předpoklady a metodiku pro účely analýzy nákladů a přínosů, která má být provedena, aby posoudili dobu, po kterou musí jednotky nebo skupiny poskytující FCR s omezenými zásobníky energie zůstat během výstražného stavu dostupné. Do dvanácti měsíců poté, co tyto předpoklady a metodiku schválí všechny regulační orgány dotčeného regionu, předloží provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti kontinentální Evropa a severské synchronně propojené oblasti výsledky své analýzy nákladů a přínosů dotčeným regulačním orgánům, přičemž navrhnou dobu, která nebude delší než 30 ani kratší než 15 minut. V analýze nákladů a přínosů se zohlední alespoň:
získané zkušenosti s různými časovými rozsahy a podíly vznikajících technologií v jednotlivých blocích LFC;
vliv stanovené doby na celkové náklady na FCR v dané synchronně propojené oblasti;
vliv stanovené doby na rizika pro stabilitu soustavy, zejména v důsledku déletrvajících nebo opakovaných událostí spojených s odchylkou frekvence;
vliv na rizika pro stabilitu soustavy a na celkové náklady na FCR v případě zvyšujícího se celkového objemu těchto záloh;
vliv technického rozvoje na náklady spojené s dobami, po které musí být FCR od příslušných jednotek nebo skupin poskytujícími FCR s omezenými zásobníky energie dostupné.
Poskytovatel FCR, který používá jednotky nebo skupiny poskytující FCR se zásobníkem energie, který omezuje jejich schopnost poskytovat FCR, zajistí zotavení zásobníků energie v kladném nebo záporném směru v souladu s těmito kritérii:
v případě synchronně propojených oblastí Velká Británie a Irsko a Severní Irsko poskytovatel FCR uplatní metody stanovené v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti;
v případě synchronně propojené oblasti kontinentální Evropa a severské synchronně propojené oblasti poskytovatel FCR zajistí zotavení zásobníků energie co nejdříve, a to do dvou hodin od skončení výstražného stavu.
HLAVA 6
ZÁLOHY PRO REGULACI VÝKONOVÉ ROVNOVÁHY (FRR)
Článek 157
Dimenzování FRR
Pravidla dimenzování FRR zahrnují přinejmenším následující:
všichni provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC v synchronně propojené oblasti kontinentální Evropa a severské synchronně propojené oblasti stanoví požadovaný objem FRR bloku LFC na základě soustavných záznamů za uplynulé období obsahujících alespoň minulé hodnoty odchylky v daném bloku. Vzorek těchto záznamů za uplynulé období pokrývá přinejmenším dobu do obnovení frekvence. Časové období těchto záznamů je reprezentativní a zahrnuje období nejméně jednoho celého roku, které nekončí dříve než šest měsíců před datem, kdy byl proveden výpočet;
všichni provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC v synchronně propojené oblasti kontinentální Evropa a severské synchronně propojené oblasti stanoví takový objem FRR bloku LFC, který je dostatečný pro dodržení aktuálních cílových parametrů regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy uvedených v článku 128 pro dobu uvedenou v písmenu a), a to alespoň na základě metodiky založené na pravděpodobnosti. Při používání metodiky založené na pravděpodobnosti provozovatelé přenosových soustav zohledňují omezení stanovená v dohodách o sdílení nebo výměně záloh v důsledku potenciálních narušení bezpečnosti provozu a požadavky na dostupnost FRR. Všichni provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC zohlední předpokládané významné změny distribuce odchylek v bloku LFC nebo zohlední jiné relevantní ovlivňující faktory, které se vztahují na zvažovanou dobu;
všichni provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC stanoví poměr automatických a ručně ovládaných FRR a dobu do plné aktivace těchto automatických a ručně ovládaných záloh, aby splnili požadavky podle písmene b). Za tímto účelem nesmí být doba do plné aktivace automatických ani ručně ovládaných FRR bloku LFC delší než doba do obnovení frekvence;
provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC stanoví velikost referenční události, jež představuje největší odchylku, která může nastat v důsledku okamžité změny činného výkonu jednoho výrobního modulu, jednoho odběrného elektrického zařízení nebo jednoho vysokonapěťového stejnosměrného propojovacího vedení nebo v důsledku vypnutí střídavého vedení v bloku LFC;
všichni provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC stanoví kladný objem FRR, který není menší než kladná dimenzovací událost v bloku LFC;
všichni provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC stanoví záporný objem FRR, který není menší než záporná dimenzovací událost bloku LFC;
všichni provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC stanoví objem FRR daného bloku, veškerá případná zeměpisná omezení v daném bloku a veškerá případná zeměpisná omezení pro jakoukoli výměnu záloh nebo sdílení záloh s jinými bloky za účelem dodržení limitů provozní bezpečnosti;
všichni provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC zajistí, aby kladný objem FRR nebo kombinace objemu FRR a RR byl dostatečný pro pokrytí kladné odchylky v bloku LFC po nejméně 99 % času na základě záznamů za uplynulá období podle písmene a);
všichni provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC zajistí, aby záporný objem FRR nebo kombinace objemu FRR a RR byl dostatečný pro pokrytí záporné odchylky v bloku LFC po nejméně 99 % času na základě záznamů za uplynulé období podle písmene a);
všichni provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC mohou snížit kladný objem FRR bloku LFC vyplývající z procesu dimenzování FRR tak, že uzavřou dohodu o sdílení FRR s ostatními bloky LFC v souladu s ustanoveními hlavy 8. Pro tuto dohodu o sdílení platí následující požadavky:
pro synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa a severskou synchronně propojenou oblast je snížení kladného objemu FRR bloku LFC omezeno na rozdíl – je-li kladný – mezi velikostí kladné dimenzovací události a objemem FRR potřebným k pokrytí kladných odchylek v bloku LFC po 99 % času na základě záznamů za uplynulé období podle písmene a). Omezení kladného objemu regulačních záloh nepřesahuje 30 % velikosti kladné dimenzovací události;
pro synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko jsou kladný objem FRR a riziko neposkytnutí v důsledku sdílení nepřetržitě posuzovány provozovateli přenosových soustav z bloku LFC;
všichni provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC mohou snížit záporný objem FRR bloku LFC vyplývající z procesu dimenzování FRR tak, že uzavřou dohodu o sdílení těchto záloh s ostatními bloky LFC v souladu s ustanoveními hlavy 8. Pro tuto dohodu o sdílení platí následující požadavky:
pokud jde o synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa a severskou synchronně propojenou oblast, je omezení záporného objemu FRR bloku LFC omezeno na rozdíl – je-li kladný – mezi velikostí záporné dimenzovací události a objemem FRR potřebným k pokrytí záporných odchylek v bloku LFC po 99 % času na základě záznamů za uplynulé období podle písmene a);
pokud jde o synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko, provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC tento záporný objem FRR a toto riziko neposkytnutí v důsledku sdílení nepřetržitě posuzují.
Článek 158
Minimální technické požadavky na FRR
Na FRR se vztahují tyto minimální technické požadavky:
každá jednotka a skupina poskytující FRR musí být připojena pouze k jednomu provozovateli přenosové soustavy s připojenými zálohami;
jednotka nebo skupina poskytující FRR aktivuje FRR v souladu se zadanou hodnotou obdrženou od provozovatele přenosové soustavy povelujícího zálohy;
provozovatelem přenosové soustavy povelujícím zálohy je provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami nebo provozovatel přenosové soustavy jmenovaný provozovatelem přenosové soustavy s připojenými zálohami v dohodě o výměně FRR podle čl. 165 odst. 3 nebo čl. 171 odst. 4;
prodleva aktivace automatických FRR jednotky nebo skupiny poskytující FRR nepřesáhne 30 sekund;
poskytovatel FRR zajistí, aby aktivace FRR jednotek poskytujících FRR v rámci skupiny poskytující zálohy mohla být monitorována. Za tímto účelem je poskytovatel FRR schopen poskytovat provozovateli přenosové soustavy s připojenými zálohami a provozovateli přenosové soustavy povelujícímu zálohy měření v reálném čase z místa připojení nebo jiného místa interakce dohodnutého s provozovatelem přenosové soustavy s připojenými zálohami, pokud jde o:
plánovaný činný výkon na výstupu s časovou značkou;
okamžitý činný výkon s časovou značkou pro:
jednotka nebo skupina poskytující automatické FRR musí být schopna aktivovat svůj celkový objem automatických FRR v době do plné aktivace těchto automatických záloh;
jednotka nebo skupina poskytující ručně ovládané FRR musí být schopna aktivovat svůj celkový objem ručně ovládaných FRR v době do plné aktivace těchto ručně ovládaných záloh;
poskytovatel FRR musí splňovat požadavky na dostupnost těchto záloh a
jednotka nebo skupina poskytující FRR musí splňovat požadavky na gradient činného výkonu bloku LFC.
Každý poskytovatel FRR:
zajistí, aby jeho jednotky a skupiny poskytující FRR splňovaly minimální technické požadavky na tyto zálohy, požadavky na jejich dostupnost a požadavky na gradient činného výkonu podle odstavců 1 až 3, a
co nejdříve informuje svého provozovatele přenosové soustavy povelujícího zálohy o omezení aktuální dostupnosti své jednotky nebo skupiny poskytující FRR či její části.
Článek 159
Postup předběžné kvalifikace FRR
Kvalifikace jednotek nebo skupin poskytujících FRR se opětovně posoudí:
nejméně jednou za pět let a
v případě změny technických požadavků či požadavků na dostupnost nebo změny zařízení.
HLAVA 7
ZÁLOHY PRO NÁHRADU (RR)
Článek 160
Dimenzování RR
Pravidla dimenzování RR zahrnují přinejmenším tyto požadavky:
pro severskou synchronně propojenou oblast a synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa existuje dostatečný kladný objem RR umožňující obnovení požadovaného množství kladných FRR. Pokud jde o synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko, musí existovat dostatečný kladný objem RR umožňující obnovení požadovaného množství kladných FCR a kladných FRR;
pro severskou synchronně propojenou oblast a synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa existuje dostatečný záporný objem RR umožňující obnovení požadovaného množství záporných FRR. Pokud jde o synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko, musí existovat dostatečný záporný objem RR umožňující obnovení požadovaného množství záporných FCR a záporných FRR;
existuje dostatečný objem RR, je-li zohledňována při dimenzování objemu FRR za účelem dodržení kvalitativního cíle regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy na příslušné období, a
je dodržena bezpečnost provozu v bloku LFC s cílem stanovit objem RR.
Všichni provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC mohou snížit kladný objem RR bloku LFC, který vyplývá z procesu dimenzování RR, tak, že s ostatními bloky LFC v souladu s ustanoveními hlavy 8 části IV uzavřou dohodu o sdílení RR pro tento kladný objem RR. Provozovatel přenosové soustavy přijímající regulační zálohy omezí snížení svého kladného objemu RR, aby zaručil, že:
dokáže nadále dodržovat své cílové parametry regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy stanovené v článku 128;
nebude ohrožena bezpečnost provozu a
snížení kladného objemu RR nepřesáhne zbývající kladný objem RR bloku LFC.
Všichni provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC mohou snížit záporný objem RR bloku LFC, který vyplývá z procesu dimenzování RR, tak, že s ostatními bloky LFC v souladu s ustanoveními hlavy 8 části IV uzavřou dohodu o sdílení RR pro tento záporný objem RR. Provozovatel přenosové soustavy přijímající regulační zálohy omezí snížení svého objemu RR, aby zaručil, že:
dokáže nadále dodržovat své cílové parametry regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy stanovené v článku 128;
bezpečnost provozu není ohrožena a
omezení záporného objemu RR nepřesahuje zbývající záporný objem RR bloku LFC.
Článek 161
Minimální technické požadavky na RR
Jednotky a skupiny poskytující RR musí splňovat tyto minimální technické požadavky:
jednotka či skupina je připojena pouze k jednomu provozovateli přenosové soustavy s připojenými zálohami;
RR se aktivují v souladu se zadanou hodnotou obdrženou od provozovatele přenosové soustavy povelujícího zálohy;
provozovatelem přenosové soustavy povelujícím zálohy je provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami nebo provozovatel přenosové soustavy, který je jmenován provozovatelem přenosové soustavy s připojenými zálohami v dohodě o výměně RR podle čl. 165 odst. 3 nebo čl. 171 odst. 4;
celkový objem RR je aktivován v době pro aktivaci stanovené povelujícím provozovatelem přenosové soustavy;
RR jsou deaktivovány v souladu se zadanou hodnotou obdrženou od provozovatele přenosové soustavy povelujícího zálohy;
poskytovatel RR zajistí, aby aktivace RR jednotek poskytujících RR v rámci skupiny poskytující zálohy mohla být monitorována. Za tímto účelem je poskytovatel RR schopen poskytovat provozovateli přenosové soustavy s připojenými zálohami a provozovateli přenosové soustavy povelujícímu zálohy měření v reálném čase z místa připojení nebo jiného místa interakce dohodnutého s provozovatelem přenosové soustavy s připojenými zálohami, pokud jde o:
plánovaný činný výkon na výstupu s časovou značkou pro každou jednotku a skupinu poskytující RR, jakož i pro každý výrobní modul nebo odběrnou jednotku skupiny poskytující RR s maximálním činným výkonem na výstupu rovným nebo větším než 1,5 MW;
okamžitý činný výkon s časovou značkou pro každou jednotku a skupinu poskytující RR a pro každý výrobní modul nebo odběrnou jednotku skupiny poskytující RR s maximálním činným výkonem na výstupu rovným nebo větším než 1,5 MW;
splnění požadavků na dostupnost RR.
Každý poskytovatel RR:
zajistí, aby jeho jednotky a skupiny poskytující RR splňovaly minimální technické požadavky na RR a požadavky na dostupnost RR uvedené v odstavcích 1 až 3, a
co nejdříve informuje svého provozovatele přenosové soustavy povelujícího zálohy o omezení aktuální dostupnosti nebo nucené odstávce své jednotky a skupiny poskytující RR nebo její části.
Článek 162
Postup předběžné kvalifikace RR
Kvalifikace jednotek nebo skupin poskytujících RR se opětovně posoudí:
nejméně jednou za pět let a
v případě změny technických požadavků či požadavků na dostupnost nebo změny zařízení.
HLAVA 8
VÝMĚNA A SDÍLENÍ ZÁLOH
KAPITOLA 1
Výměna a sdílení záloh v synchronně propojené oblasti
Článek 163
Výměna FCR v synchronně propojené oblasti
Článek 164
Sdílení FCR v synchronně propojené oblasti
Provozovatel přenosové soustavy nesdílí FCR s ostatními provozovateli přenosových soustav ze své synchronně propojené oblasti, aby dosáhl přiděleného objemu FCR a snížil celkový objem FCR synchronně propojené oblasti v souladu s článkem 153.
Článek 165
Obecné požadavky na výměnu FRR a RR v synchronně propojené oblasti
Provozovatelé přenosových soustav s připojenými zálohami a provozovatelé přenosových soustav přijímající zálohy, kteří se účastní výměny FRR či RR, v dohodě o výměně těchto záloh stanoví své úlohy a odpovědnost, včetně:
odpovědnosti provozovatele přenosové soustavy povelujícího zálohy za objem FRR a RR, který je předmětem výměny FRR či RR;
objemu FRR a RR, který je předmětem výměny FRR či RR;
provádění procesu přeshraniční aktivace FRR či RR v souladu s články 147 a 148;
minimálních technických požadavků na FRR či RR, které se týkají procesu přeshraniční aktivace FRR či RR, pokud provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami není provozovatelem přenosové soustavy povelujícím zálohy;
provádění předběžné kvalifikace FRR či RR pro objem těchto regulačních záloh, který je předmětem výměny, v souladu s články 159 a 162;
odpovědnosti za dohled nad plněním technických požadavků na FRR či RR a požadavků na dostupnost FRR či RR v případě objemu těchto regulačních záloh, který je předmětem výměny, v souladu s čl. 158 odst. 5 a čl. 161 odst. 5 a
postupů zajišťujících, aby výměna FRR či RR nevedla k takovým tokům výkonu, které překračují limity provozní bezpečnosti.
Článek 166
Obecné požadavky na sdílení FRR a RR v synchronně propojené oblasti
Provozovatel přenosové soustavy přijímající regulační zálohy a provozovatel přenosové soustavy poskytující regulační zálohy, kteří se účastní sdílení FRR či RR, v dohodě o sdílení FRR či RR specifikují své úlohy a odpovědnost včetně:
objemu FRR a RR, který je předmětem sdílení FRR či RR;
provádění procesu přeshraniční aktivace FRR či RR v souladu s články 147 a 148;
postupů zajišťujících, aby aktivace objemu FRR a RR, který je předmětem sdílení FRR či RR, nevedla k takovým tokům výkonu, které překračují limity provozní bezpečnosti.
V případě sdílení FRR či RR provozovatel přenosové soustavy poskytující regulační zálohy dá provozovateli přenosové soustavy přijímajícímu regulační zálohy k dispozici podíl svého vlastního objemu FRR a RR potřebný ke splnění svých požadavků na FRR a/nebo RR, které vyplývají z pravidel dimenzování těchto záloh podle článků 157 a 160. Provozovatelem přenosové soustavy poskytujícím regulační zálohy může být:
provozovatel přenosové soustavy povelující zálohy pro objem FRR a RR, který je předmětem sdílení FRR či RR, nebo
provozovatel přenosové soustavy, který má přístup ke svému objemu FRR a RR, který je předmětem sdílení FRR či RR, prostřednictvím zavedeného procesu přeshraniční aktivace FRR či RR coby součásti dohody o výměně FRR či RR.
Každý provozovatel přenosové soustavy přijímající regulační zálohy je odpovědný za řešení mimořádných událostí a odchylek v případě, že objem FRR a RR, který je předmětem sdílení FRR či RR, je nedostupný v důsledku:
omezení týkajících se poskytování obnovy frekvence nebo úpravy regulačního programu v souvislosti s bezpečností provozu a
částečného nebo plného využití objemu FRR a RR provozovatelem přenosové soustavy poskytujícím regulační zálohy.
Článek 167
Výměna FRR v synchronně propojené oblasti
Všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti tvořené více než jedním blokem LFC, kteří se účastní výměny FRR v dané synchronně propojené oblasti, musí dodržovat požadavky a limity pro výměnu těchto záloh stanovené v tabulce přílohy VII.
Článek 168
Sdílení FRR v synchronně propojené oblasti
Každý provozovatel přenosové soustavy z bloku LFC je oprávněn sdílet FRR s ostatními bloky LFC ve své synchronně propojené oblasti v rozsahu limitů, které jsou dány pravidly dimenzování těchto záloh podle čl. 157 odst. 1 a v souladu s článkem 166.
Článek 169
Výměna RR v synchronně propojené oblasti
Všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti tvořené více než jedním blokem LFC, kteří se účastní výměny RR v dané synchronně propojené oblasti, musí dodržovat požadavky a limity pro výměnu těchto záloh stanovené v tabulce přílohy VIII.
Článek 170
Sdílení RR v synchronně propojené oblasti
Každý provozovatel přenosové soustavy z bloku LFC je oprávněn sdílet RR s ostatními bloky LFC stejné synchronně propojené oblasti v rozsahu limitů, které jsou dány pravidly dimenzování těchto záloh podle čl. 160 odst. 4 a 5 a v souladu s článkem 166.
KAPITOLA 2
Výměna a sdílení záloh mezi synchronně propojenými oblastmi
Článek 171
Obecné požadavky
Provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami a provozovatel přenosové soustavy přijímající zálohy, kteří se účastní výměny záloh, v dohodě o výměně specifikují své úlohy a odpovědnost včetně:
odpovědnosti provozovatele přenosové soustavy povelujícího zálohy za objem regulačních záloh, který je předmětem výměny záloh;
objemu regulačních záloh, který je předmětem výměny záloh;
provádění procesu přeshraniční aktivace FRR či RR v souladu s články 147 a 148;
provádění předběžné kvalifikace pro objem regulačních záloh, který je předmětem výměny záloh, v souladu s články 155, 159 a 162;
odpovědnosti za dohled nad dodržováním technických požadavků a požadavků na dostupnost objemu regulačních záloh, který je předmětem výměny záloh, podle čl. 158 odst. 5 a čl. 161 odst. 5 a
postupů zajišťujících, aby výměna záloh nevedla k takovým tokům výkonu, které překračují limity provozní bezpečnosti.
Provozovatel přenosové soustavy poskytující regulační zálohy a provozovatel přenosové soustavy přijímající regulační zálohy, kteří se účastní sdílení záloh, v dohodě o sdílení specifikují své úlohy a odpovědnost včetně:
objemu regulačních záloh, který je předmětem sdílení záloh;
provádění procesu přeshraniční aktivace FRR či RR v souladu s články 147 a 148 a
postupů zajišťujících, aby sdílení záloh nevedlo k takovým tokům výkonu, které překračují limity provozní bezpečnosti.
Provozovatel přenosové soustavy s připojenými zálohami a provozovatel přenosové soustavy přijímající zálohy, kteří se účastní výměny záloh, nebo provozovatel přenosové soustavy poskytující regulační zálohy a provozovatel přenosové soustavy přijímající regulační zálohy, kteří se účastní sdílení záloh, vypracují a přijmou dohodu o provozování a koordinaci vysokonapěťového stejnosměrného propojovacího vedení s vlastníky a/nebo provozovateli těchto vedení nebo s právnickými osobami, které vlastníky a/nebo provozovatele těchto vedení zahrnují, včetně:
interakcí napříč všemi harmonogramy, včetně plánování a aktivace;
koeficientu citlivosti vyjádřeného v MW/Hz, lineární/dynamické nebo statické/krokové funkce odezvy každého vysokonapěťového stejnosměrného propojovacího vedení mezi synchronně propojenými oblastmi a
podílu/interakce těchto funkcí napříč vícečetnými vysokonapěťovými stejnosměrnými propojeními mezi synchronně propojenými oblastmi.
Článek 172
Frekvenční propojení mezi synchronně propojenými oblastmi
Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti specifikují technický plán procesu frekvenčního propojení v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti. Proces frekvenčního propojení zohlední:
provozní dopad mezi synchronně propojenými oblastmi;
stabilitu procesu automatické regulace frekvence synchronně propojené oblasti;
schopnost provozovatelů přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti dodržovat cílové parametry kvality frekvence vymezené podle článku 127 a
bezpečnost provozu.
Článek 173
Výměna FCR mezi synchronně propojenými oblastmi
Článek 174
Sdílení FCR mezi synchronně propojenými oblastmi
Všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti stanoví limity pro sdílení FCR v souladu s těmito kritérii:
pokud jde o synchronně propojenou oblast kontinentální Evropa a severskou synchronně propojenou oblast, všichni provozovatelé přenosových soustav zajistí, aby součet FCR poskytovaných v synchronně propojené oblasti a z jiných synchronně propojených oblastí v rámci výměny FCR pokrýval přinejmenším referenční událost;
pokud jde o synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko, všichni provozovatelé přenosových soustav stanoví metodiku určování minimálního poskytování objemu FCR v dané synchronně propojené oblasti.
Článek 175
Obecné požadavky na sdílení FRR a RR mezi synchronně propojenými oblastmi
V případě sdílení FRR nebo RR provozovatel přenosové soustavy poskytující regulační zálohy dá provozovateli přenosové soustavy přijímajícímu regulační zálohy k dispozici podíl svého vlastního objemu FRR a RR potřebný ke splnění požadavků na FRR a/nebo RR, které vyplývají z pravidel dimenzování FRR či RR podle článků 157 a 160. Provozovatelem přenosové soustavy poskytujícím regulační zálohy může být:
provozovatel přenosové soustavy povelující zálohy pro objem FRR a RR, který je předmětem sdílení FRR či RR, nebo
provozovatel přenosové soustavy, který má přístup ke svému objemu FRR a RR, který je předmětem sdílení FRR či RR, prostřednictvím zavedeného procesu přeshraniční aktivace FRR či RR coby součásti dohody o výměně FRR či RR.
Článek 176
Výměna FRR mezi synchronně propojenými oblastmi
Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti stanoví metodu určování limitů pro výměnu FRR s jinými synchronně propojenými oblastmi. Tato metoda zohlední:
provozní dopad mezi synchronně propojenými oblastmi;
stabilitu procesu obnovení frekvence a výkonové rovnováhy synchronně propojené oblasti;
schopnost provozovatelů přenosových soustav z dané synchronně propojené oblasti dodržovat cílové parametry kvality frekvence stanovené v souladu s článkem 127 a cílové parametry regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy stanovené v souladu s článkem 128 a
bezpečnost provozu.
Článek 177
Sdílení FRR mezi synchronně propojenými oblastmi
Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti stanoví metodiku určování limitů pro sdílení FRR s ostatními synchronně propojenými oblastmi. Tato metodika zohlední:
provozní dopad mezi synchronně propojenými oblastmi;
stabilitu procesu obnovení frekvence a výkonové rovnováhy synchronně propojené oblasti;
maximální snížení FRR, které lze zohlednit při dimenzování těchto záloh v souladu s článkem 157 v důsledku sdílení těchto záloh;
schopnost synchronně propojené oblasti dodržovat cílové parametry kvality frekvence stanovené v souladu s článkem 127 a cílové parametry regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy stanovené v souladu s článkem 128 a
bezpečnost provozu.
Článek 178
Výměna RR mezi synchronně propojenými oblastmi
Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti stanoví metodu určování limitů pro výměnu RR s jinými synchronně propojenými oblastmi. Tato metoda zohledňuje:
provozní dopad mezi synchronně propojenými oblastmi;
stabilitu procesu náhrady záloh synchronně propojené oblasti;
schopnost synchronně propojené oblasti dodržovat cílové parametry kvality frekvence stanovené v souladu s článkem 127 a cílové parametry regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy stanovené v souladu s článkem 128 a
bezpečnost provozu.
Článek 179
Sdílení RR mezi synchronně propojenými oblastmi
Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti stanoví metodu určování limitů pro sdílení RR s jinými synchronně propojenými oblastmi. Tato metoda zohlední:
provozní dopad mezi synchronně propojenými oblastmi;
stabilitu procesu náhrady záloh synchronně propojené oblasti;
maximální snížení RR, které lze zohlednit v pravidlech dimenzování RR v souladu s článkem 160 v důsledku sdílení RR;
schopnost provozovatelů přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti dodržovat cílové parametry kvality frekvence vymezené v souladu s článkem 127 a schopnost bloků LFC dodržovat cílové parametry regulační odchylky frekvence a výkonové rovnováhy vymezené v souladu s článkem 128 a
bezpečnost provozu.
KAPITOLA 3
Proces přeshraniční aktivace FRR nebo RR
Článek 180
Proces přeshraniční aktivace FRR nebo RR
Všichni provozovatelé přenosových soustav, kteří se účastní přeshraniční aktivace FRR a RR ve stejných nebo různých synchronně propojených oblastech dodržují, požadavky stanovené v článcích 147 a 148.
HLAVA 9
PROCES ČASOVÉ REGULACE
Článek 181
Proces časové regulace
Všichni provozovatelé přenosových soustav ze synchronně propojené oblasti v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti v relevantních případech stanoví metodiku korekce elektrické časové odchylky, která zahrnuje:
časové intervaly, ve kterých se provozovatelé přenosových soustav snaží udržovat elektrickou časovou odchylku;
úpravy zadané hodnoty frekvence za účelem vrácení elektrické časové odchylky na nulu a
opatření za účelem zvýšení nebo snížení průměrné frekvence soustavy pomocí záloh činného výkonu.
Orgán dohledu synchronně propojené oblasti:
monitoruje elektrickou časovou odchylku;
vypočítává zadanou hodnotu frekvence a
koordinuje opatření v rámci procesu časové regulace.
HLAVA 10
SPOLUPRÁCE S PROVOZOVATELI DISTRIBUČNÍCH SOUSTAV
Článek 182
Skupiny nebo jednotky poskytující zálohy připojené k síti provozovatele distribuční soustavy
Pro účely postupů předběžné kvalifikace pro FCR podle článku 155, FRR podle článku 159 a RR podle článku 162 každý provozovatel přenosové soustavy v dohodě se svými provozovateli distribučních soustav s připojenými zálohami a zprostředkujícími provozovateli distribučních soustav vypracuje a stanoví podmínky výměny informací, které jsou pro tyto postupy předběžné kvalifikace pro jednotky nebo skupiny poskytující zálohy nacházející se v distribučních soustavách a pro dodávku záloh činného výkonu zapotřebí. Postup předběžné kvalifikace v případě FCR podle článku 155, v případě FRR uvedený podle 159 a v případě RR podle článku 162 stanoví informace sdělované potenciálními jednotkami nebo skupinami poskytujícími zálohy, které zahrnují:
napěťové hladiny a místa připojení jednotek nebo skupin poskytujících zálohy;
typ záloh činného výkonu;
maximální objem regulačních záloh poskytovaný jednotkami nebo skupinami poskytujícími zálohy v každém místě připojení a
maximální rychlost výměny činného výkonu pro jednotky nebo skupiny poskytující zálohy.
HLAVA 11
TRANSPARENTNOST INFORMACÍ
Článek 183
Obecné požadavky na transparentnost
Článek 184
Informace o dohodách o provozování
Článek 185
Informace o kvalitě frekvence
Orgán dohledu každé synchronně propojené oblasti předá výsledky procesu uplatnění kritérií pro svou synchronně propojenou oblast síti ENTSO pro elektřinu ke zveřejnění do tří měsíců po poslední časové značce periody měření, nejméně však čtyřikrát ročně. Tyto výsledky zahrnují alespoň:
hodnoty kritérií pro posouzení kvality frekvence vypočítané pro synchronně propojenou oblast a pro každý blok LFC v synchronně propojené oblasti v souladu s čl. 133 odst. 3 a
rozlišení měření, přesnost měření a způsob výpočtu stanovený v souladu s článkem 132.
Článek 186
Informace o organizační struktuře řízení výkonové rovnováhy a frekvence
Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti předají síti ENTSO pro elektřinu ke zveřejnění nejméně tři měsíce před datem použitelnosti dohody o provozování synchronně propojené oblasti tyto informace:
informace o organizační struktuře aktivace procesů v dané synchronně propojené oblasti, které zahrnují alespoň informace o stanovených monitorovaných oblastech, oblastech LFC a blocích LFC a jejich příslušných provozovatelích přenosových soustav a
informace o organizační struktuře odpovědnosti za procesy v synchronně propojené oblasti, které zahrnují alespoň informace o postupech vypracovaných v souladu s čl. 140 odst. 1 a 2.
Článek 187
Informace o FCR
Článek 188
Informace o FRR
Článek 189
Informace o RR
Článek 190
Informace o sdílení a výměně
Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti předají každoroční souhrny dohod o sdílení FRR a o sdílení RR za každý blok LFC v synchronně propojené oblasti síti ENTSO pro elektřinu ke zveřejnění v souladu s čl. 188 odst. 3 a čl. 189 odst. 2. Tyto souhrny musí obsahovat následující informace:
identifikaci bloků LFC, pro které existuje dohoda o sdílení FRR nebo RR, a
podíl FRR a RR snížený v důsledku jednotlivých dohod o sdílení těchto záloh.
Všichni provozovatelé přenosových soustav v každé synchronně propojené oblasti předají informace o sdílení FCR mezi synchronně propojenými oblastmi síti ENTSO pro elektřinu ke zveřejnění v souladu s čl. 187 odst. 1. Tyto informace musí zahrnovat:
objem FCR sdílený mezi provozovateli přenosových soustav, kteří uzavřeli dohody o sdílení těchto záloh, a
vliv sdílení FCR na objem FCR zúčastněných provozovatelů přenosových soustav.
ČÁST V
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 191
Změny smluv a všeobecných podmínek
Všechna příslušná ustanovení obsažená ve smlouvách a všeobecných podmínkách provozovatelů přenosových soustav, provozovatelů distribučních soustav a významných uživatelů sítě týkající se provozu soustav musí splňovat požadavky tohoto nařízení. Za tímto účelem se tyto smlouvy a všeobecné podmínky náležitým způsobem upraví.
Článek 192
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Ustanovení článků 41 až 53 se použijí po uplynutí 18 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost. Předpokládají-li jiné články poskytnutí nebo použití dat popsaných v článcích 41 až 53, použijí se v období mezi vstupem tohoto nařízení v platnost a začátkem použitelnosti článků 41 až 53 poslední dostupná ekvivalentní data, a to ve formátu, který stanoví subjekt odpovědný za jejich poskytnutí, pokud se dohodou nestanoví jinak.
Ustanovení čl. 54 odst. 4 se použije ode dne použitelnosti čl. 41 odst. 2 nařízení (EU) 2016/631 a čl. 35 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1388.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
Ustanovení, která se v souladu s čl. 2 odst. 4 nevztahují na provozovatele přenosových soustav z Litvy, Lotyšska a Estonska:
čl. 16 odst. 2 písm. d), e) a f);
čl. 38 odst. 2;
čl. 39 odst. 3;
článek 118;
článek 119;
článek 125;
článek 126;
čl. 127 odst. 1 písm. i), odst. 3, 4, 5 a 9;
čl. 128 odst. 4 a 7;
čl. 130 odst. 1 písm. b);
článek 131;
čl. 132 odst. 2;
články 133 až 140;
čl. 141 odst. 1, 2, odst. 4 písm. c), odst. 5, 6, 9, 10 a 11;
článek 142;
čl. 143 odst. 3;
čl. 145 odst. 1, 2, 3, 4 a 6;
čl. 149 odst. 3;
článek 150;
čl. 151 odst. 2;
články 152 až 181;
čl. 184 odst. 2;
článek 185;
čl. 186 odst. 1;
článek 187;
čl. 188 odst. 1 a 2 a
čl. 189 odst. 1.
PŘÍLOHA II
Rozsahy napětí podle článku 27:
Tabulka 1
Rozsahy napětí v místě připojení mezi 110 kV a 300 kV
Synchronně propojená oblast |
Rozsah napětí |
Kontinentální Evropa |
0,90 p. j. – 1,118 p. j. |
Severská |
0,90 p. j. – 1,05 p. j. |
Velká Británie |
0,90 p. j. – 1,10 p. j. |
Irsko a Severní Irsko |
0,90 p. j. – 1,118 p. j. |
Pobaltí |
0,90 p. j. – 1,118 p. j. |
Tabulka 2
Rozsahy napětí v místě připojení mezi 300 kV a 400 kV
Synchronně propojená oblast |
Rozsah napětí |
Kontinentální Evropa |
0,90 p. j. – 1,05 p. j. |
Severská |
0,90 p. j. – 1,05 p. j. |
Velká Británie |
0,90 p. j. – 1,05 p. j. |
Irsko a Severní Irsko |
0,90 p. j. – 1,05 p. j. |
Pobaltí |
0,90 p. j. – 1,097 p. j. |
PŘÍLOHA III
Určující parametry kvality frekvence podle článku 127:
Tabulka 1
Určující parametry kvality frekvence jednotlivých synchronně propojených oblastí
|
Kontinentální Evropa |
Velká Británie |
Irsko a Severní Irsko |
Severská |
Standardní rozsah frekvence |
± 50 mHz |
± 200 mHz |
± 200 mHz |
± 100 mHz |
Maximální okamžitá odchylka frekvence |
800 mHz |
800 mHz |
1 000 mHz |
1 000 mHz |
Maximální odchylka frekvence v ustáleném stavu |
200 mHz |
500 mHz |
500 mHz |
500 mHz |
Doba do zotavení frekvence |
nepoužívá se |
1 minuta |
1 minuta |
nepoužívá se |
Rozsah zotavení frekvence |
nepoužívá se |
± 500 mHz |
± 500 mHz |
nepoužívá se |
Doba do obnovení frekvence |
15 minut |
15 minut |
15 minut |
15 minut |
Rozsah obnovení frekvence |
nepoužívá se |
± 200 mHz |
± 200 mHz |
± 100 mHz |
Doba do spuštění výstražného stavu |
5 minut |
10 minut |
10 minut |
5 minut |
Cílové parametry kvality frekvence podle článku 127:
Tabulka 2
Cílové parametry kvality frekvence jednotlivých synchronně propojených oblastí
|
Kontinentální Evropa |
Velká Británie |
Irsko a Severní Irsko |
Severská |
Maximální počet minut mimo standardní rozsah frekvence |
15 000 |
15 000 |
15 000 |
15 000 |
PŘÍLOHA IV
Cílové parametry regulační odchylky obnovení frekvence podle článku 128:
Tabulka
Cílové parametry regulační odchylky obnovení frekvence pro synchronně propojené oblasti Velká Británie a Irsko a Severní Irsko
|
Velká Británie |
Irsko a Severní Irsko |
První úroveň |
3 % |
3 % |
Druhá úroveň |
1 % |
1 % |
PŘÍLOHA V
Minimální technické požadavky na FCR podle článku 154:
Tabulka
Vlastnosti FCR v jednotlivých synchronně propojených oblastech
Minimální přesnost měření frekvence |
kontinentální Evropa, Velká Británie, Irsko a Severní Irsko a severská |
10 mHz nebo odvětvový standard, je-li lepší |
Maximální kombinovaný účinek inherentní necitlivosti frekvenční odezvy a potenciálního záměrného pásma necitlivosti frekvenční odezvy regulátoru jednotek poskytujících FCR nebo skupin poskytujících FCR |
kontinentální Evropa |
10 mHz |
Velká Británie |
15 mHz |
|
Irsko a Severní Irsko |
15 mHz |
|
severská |
10 mHz |
|
Doba do plné aktivace FCR |
kontinentální Evropa |
30 s |
Velká Británie |
10 s |
|
Irsko a Severní Irsko |
15 s |
|
severská |
30 s, je-li frekvence soustavy mimo standardní rozsah frekvence |
|
Odchylka frekvence pro plnou aktivaci FCR |
kontinentální Evropa |
± 200 mHz |
Velká Británie |
± 500 mHz |
|
Irsko a Severní Irsko |
dynamické FCR: ± 500 mHz |
|
|
statické FCR: ± 1 000 mHz |
|
severská |
± 500 mHz |
PŘÍLOHA VI
Limity a požadavky týkající se výměny FCR podle článku 163:
Tabulka
Limity a požadavky týkající se výměny FCR
Synchronně propojená oblast |
Vzájemnou výměnu FCR smějí provádět: |
Limity pro výměnu FCR |
Synchronně propojená oblast kontinentální Evropa |
provozovatelé přenosových soustav ze sousedících bloků LFC |
— Provozovatelé přenosových soustav z bloku LFC zajistí, aby nejméně 30 % jejich celkového kombinovaného výchozího přiděleného objemu FCR bylo fyzicky poskytnuto uvnitř jejich bloku, a — objem regulačních záloh pro automatickou regulaci frekvence, který se fyzicky nachází v bloku LFC v důsledku výměny FCR s jinými bloky, nesmí přesáhnout: — — 30 % celkového kombinovaného výchozího přiděleného objemu FCR provozovatelů přenosových soustav z daného bloku LFC, k němuž je objem regulačních záloh pro automatickou regulaci frekvence fyzicky připojen, a — objem regulačních záloh pro automatickou regulaci frekvence ve výši 100 MW. |
provozovatelé přenosových soustav z oblastí LFC ve stejném bloku LFC |
— Provozovatelé přenosových soustav z oblastí LFC, které tvoří blok LFC, jsou oprávněni stanovit v dohodě o provozování bloku LFC interní limity pro výměnu FCR mezi oblastmi LFC ve stejném bloku LFC, aby — — při aktivaci FCR nedocházelo k vnitřnímu přetížení, — bylo pro případ rozpadu soustavy zajištěno rovnoměrné rozložení objemu regulačních záloh pro automatickou regulaci frekvence a — nebyla ovlivněna stabilita procesu automatické regulace frekvence nebo bezpečnost provozu. |
|
Ostatní synchronně propojené oblasti |
provozovatelé přenosových soustav z dané synchronně propojené oblasti |
— Provozovatelé přenosových soustav z dané synchronně propojené oblasti jsou oprávněni stanovit v dohodě o provozování synchronně propojené oblasti limity pro výměnu FCR, aby — — při aktivaci FCR nedocházelo k vnitřnímu přetížení, — bylo pro případ rozpadu soustavy zajištěno rovnoměrné rozložení FCR a — nebyla ovlivněna stabilita procesu automatické regulace frekvence nebo bezpečnost provozu. |
PŘÍLOHA VII
Požadavky a limity týkající se výměny FRR v synchronně propojené oblasti podle článku 167:
Tabulka
Požadavky a limity týkající se výměny FRR v synchronně propojené oblasti
Synchronně propojená oblast |
Vzájemnou výměnu FRR smějí provádět: |
Limity pro výměnu FRR |
Všechny synchronně propojené oblasti tvořené více než jedním blokem LFC |
provozovatelé přenosových soustav z různých bloků LFC |
— Provozovatelé přenosových soustav z daného bloku LFC zajistí, aby se nejméně 50 % jejich celkového kombinovaného objemu regulačních záloh pro regulaci výkonové rovnováhy, který vyplývá z pravidel dimenzování FRR podle čl. 157 odst. 1, před případným snížením plynoucím ze sdílení těchto záloh podle čl. 157 odst. 2, nacházelo v jejich bloku. |
provozovatelé přenosových soustav z oblastí LFC ve stejném bloku LFC |
— Provozovatelé přenosových soustav z oblastí LFC, které tvoří blok LFC, jsou oprávněni v případě potřeby stanovit v dohodě o provozování bloku LFC interní limity pro výměnu FRR mezi oblastmi LFC daného bloku, aby — — v důsledku aktivace objemu regulačních záloh pro regulaci výkonové rovnováhy, který je předmětem výměny FRR, nedocházelo k vnitřnímu přetížení, — bylo v synchronně propojené oblasti a blocích LFC pro případ rozpadu soustavy zajištěno rovnoměrné rozložení FRR, — nebyla ovlivněna stabilita procesu obnovení frekvence nebo bezpečnost provozu. |
PŘÍLOHA VIII
Požadavky a limity týkající se výměny RR v synchronně propojené oblasti podle článku 169:
Tabulka
Požadavky a limity týkající se výměny RR v synchronně propojené oblasti
Synchronně propojená oblast |
Vzájemnou výměnu RR smějí provádět: |
Limity pro výměnu RR |
Všechny synchronně propojené oblasti tvořené více než jedním blokem LFC |
provozovatelé přenosových soustav z různých bloků LFC |
— Provozovatelé přenosových soustav z oblastí LFC, které tvoří blok LFC, zajistí, aby se nejméně 50 % jejich celkového kombinovaného objemu regulačních záloh pro náhradu, který vyplývá z pravidel dimenzování RR podle čl. 160 odst. 3, před případným snížením objemu regulačních záloh pro náhradu plynoucím ze sdílení těchto záloh podle čl. 160 odst. 4 a 5, nacházelo v jejich bloku LFC. |
provozovatelé přenosových soustav z oblastí LFC ve stejném bloku LFC |
— Provozovatelé přenosových soustav z oblastí LFC, které tvoří blok LFC, jsou oprávněni v případě potřeby stanovit v dohodě o provozování bloku LFC interní limity pro výměnu RR mezi oblastmi LFC daného bloku, aby — — v důsledku aktivace objemu regulačních záloh pro náhradu, který je předmětem výměny RR, nedocházelo k vnitřnímu přetížení; — bylo v synchronně propojené oblasti pro případ rozpadu soustavy zajištěno rovnoměrné rozložení RR a — nebyla ovlivněna stabilita procesu náhrady záloh nebo bezpečnost provozu. |
( 1 ) Nařízení Komise (EU) 2016/631 ze dne 14. dubna 2016, kterým se stanoví kodex sítě pro požadavky na připojení výroben k elektrizační soustavě (Úř. věst. L 112, 27.4.2016, s. 1).
( 2 ) Nařízení Komise (EU) 2016/1388 ze dne 17. srpna 2016, kterým se stanoví kodex sítě pro připojení spotřeby (Úř. věst. L 223, 18.8.2016, s. 10).
( 3 ) Nařízení Komise (EU) 2016/1447 ze dne 26. srpna 2016, kterým se stanoví kodex sítě pro požadavky na připojení vysokonapěťových stejnosměrných soustav a nesynchronních výrobních modulů se stejnosměrným připojením k elektrizační soustavě (Úř. věst. L 241, 8.9.2016, s. 1).
( 4 ) Nařízení Komise (EU) 2015/1222 ze dne 24. července 2015, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení (Úř. věst. L 197, 25.7.2015, s. 24).
( 5 ) Nařízení Komise (EU) 2016/1719 ze dne 26. září 2016, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity na dlouhodobém trhu (Úř. věst. L 259, 27.9.2016 s. 42).
( 6 ) Nařízení Komise (EU) č. 543/2013 ze dne 14. června 2013 o předkládání a zveřejňování údajů na trzích s elektřinou a o změně přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 (Úř. věst. L 163, 15.6.2013, s. 1).
( 7 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55).
( 8 ) Směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu (Úř. věst. L 345, 23.12.2008, s. 75).