(EU) 2017/646Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/646 ze dne 5. dubna 2017, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2015/378, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014, pokud jde o postup schvalování roční účetní závěrky a schvalování souladu

(1)

První schvalování roční účetní závěrky podle článku 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/378 (2) zdůraznilo potřebu vyjasnit stav ročních předběžných plateb, které nejsou v předložené roční účetní závěrce plně zúčtovány.

(2)

Je třeba stanovit podmínky schvalování souladu, a zejména pravidla týkající se kritérií pro určení úrovně finanční opravy, kterou může Komise uplatnit podle článku 47 nařízení (EU) č. 514/2014 po dokončení uvedeného postupu.

(3)

Aby byla zajištěna právní jistota a rovné zacházení se všemi členskými státy, je nezbytné vyjasnit kritéria pro určování nedostatků v účinném fungování systémů řízení a kontroly, definovat základní druhy takových nedostatků a stanovit kritéria pro určení úrovně finanční opravy.

(4)

Prováděcí nařízení (EU) 2015/378 by proto mělo být změněno.

(5)

Opatření stanovená v tomto nařízení jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro Azylový, migrační a integrační fond a Fond pro vnitřní bezpečnost,

1)

Článek 1 se mění takto:

2)

Vkládají se články, které znějí:

„Článek 3a

Kritéria pro určování nedostatků v účinném fungování systému řízení a kontroly

1.   Komise posuzuje účinné fungování systému řízení a kontroly na základě výsledků všech dostupných auditů, které provedly členské státy, útvary Komise a Účetní dvůr, výsledků šetření prováděných Evropským úřadem pro boj proti podvodům nebo na základě jakýchkoli jiných informací o splnění kritérií pro určení uvedených v čl. 2 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1042/2014 (*1).

Posouzení Komise se týká prostředí vnitřní kontroly národního programu, řídicích a kontrolních činností odpovědného orgánu a kontrolních a auditních činností auditního orgánu a je podloženo ověřením souladu s klíčovými požadavky uvedenými v tabulce 1 přílohy.

2.   Soulad s klíčovými požadavky zmíněnými v odstavci 1 podle kategorií uvedených v tabulce 2 přílohy se použije k posouzení účinného fungování jednotlivých příslušných orgánů a k učinění celkového závěru ohledně systému řízení a kontroly. V celkovém závěru ohledně systému řízení a kontroly se zohlední případné polehčující nebo přitěžující faktory.

3.   Dospěje-li se k závěru, že kterýkoli z klíčových požadavků 2, 4, 5, 8, 11, 12 nebo 14 v tabulce 1 přílohy, nebo dva či více ostatních klíčových požadavků ve zmíněné tabulce spadají do kategorií 3 nebo 4 uvedených v tabulce 2 přílohy, musí to být považováno za druh závažného nedostatku v účinném fungování systému řízení a kontroly.

Článek 3b

Kritéria pro uplatnění a určení úrovně finančních oprav

1.   Komise uplatní finanční opravy, pokud zjistí jednu nebo více jednotlivých nebo systémových nesrovnalostí, nebo jeden nebo více nedostatků v účinném fungování systému řízení a kontroly (dále jen „systémové nedostatky“).

Pro účely tohoto nařízení se nesrovnalostí rozumí jakékoli porušení právních předpisů Unie či vnitrostátních právních předpisů nebo jakékoli porušení vnitrostátních předpisů vyplývající z jednání nebo opomenutí příjemce nebo příjemců, v důsledku kterého je nebo by mohl být poškozen souhrnný rozpočet Evropské unie započtením neoprávněného výdaje.

Výše finanční opravy se posuzuje pokud možno případ od případu a rovná se přesně výši výdajů nesprávně zúčtovaných k tíži rozpočtu EU.

Pokud Komise zjistí nesrovnalosti v reprezentativním vzorku výdajů v celém národním programu nebo jeho části, avšak ověření správnosti dalších výdajů není nákladově efektivní, lze opravu určit extrapolací výsledků posouzení vzorku na zbytek souboru, z nějž byl vzorek vybrán.

Pokud Komise zjistí systémové nesrovnalosti nebo systémové nedostatky, pro které nelze přesně vyčíslit opravu ani pomocí extrapolace, uplatní se na výdaje vykázané za dotčenou část systému paušální finanční oprava, a to v souladu s orientačními kritérii a stupnicí uvedenými v odstavcích 2 a 3.

Paušální opravu lze použít také na jednotlivé nesrovnalosti.

2.   Úroveň paušální opravy se určí s přihlédnutím k následujícím faktorům:

3.   Úroveň opravy se určí takto:

V souladu se zásadou proporcionality se sazba může snížit na 2 %, pokud se lze domnívat, že povaha a závažnost nesrovnalosti nebo systémového nedostatku neopravňuje 5 % sazbu opravy.

4.   Jestliže odpovědný orgán v daném rozpočtovém roce nepřijal v návaznosti na uplatnění finanční opravy příslušná nápravná opatření, a stejná nesrovnalost nebo nesrovnalosti nebo stejný nedostatek nebo nedostatky jsou proto zjištěny i v následujícím rozpočtovém roce, sazba paušální opravy může být z důvodu trvání nesrovnalosti nebo nesrovnalostí nebo nedostatku nebo nedostatků zvýšena na úroveň, jež nepřesahuje nejbližší další úroveň na stupnici stanovené v odstavci 3.

(*1)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1042/2014 ze dne 25. července 2014, kterým se doplňuje nařízení (EU) č. 514/2014, pokud jde o určení odpovědných orgánů a jejich řídicí a kontrolní povinnosti a o postavení a povinnosti auditních orgánů (Úř. věst. L 289, 3.10.2014, s. 3).“"

3)

Doplňuje se nová příloha ve znění uvedeném v příloze tohoto nařízení.