(EU) 2016/399Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex)

jednotlivcům nebo skupinám osob v případě požadavku zvláštního charakteru na příležitostné překračování vnějších hranic mimo hraniční přechody či mimo stanovenou provozní dobu, pokud jsou držiteli povolení, které je vyžadováno podle vnitrostátního práva, a pokud to není v rozporu se zájmy veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti členských států. Členské státy mohou zavést zvláštní pravidla ve dvoustranných dohodách. Obecné výjimky stanovené ve vnitrostátním právu a dvoustranných dohodách se podle článku 39 oznamují Komisi;

jednotlivcům nebo skupinám osob v případě nepředvídané nouzové situace;

podle zvláštních pravidel stanovených v článcích 19 a 20 ve spojení s přílohami VI a VII.

mají platný cestovní doklad opravňující držitele k překročení hranice, který splňuje tato kritéria:

mají platné vízum, pokud je požadováno na základě nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ( 8 ), ledaže jsou držiteli platného povolení k pobytu nebo platného dlouhodobého víza;

zdůvodní účel a podmínky předpokládaného pobytu a mají zajištěny dostatečné prostředky pro obživu jak na dobu předpokládaného pobytu, tak na návrat do své země původu nebo na průjezd do třetí země, ve které je zaručeno jejich přijetí, nebo jsou schopni si tyto prostředky legálním způsobem opatřit;

nejsou osobami vedenými v SIS, jimž má být odepřen vstup;

nejsou považováni za hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost, veřejné zdraví nebo mezinárodní vztahy kteréhokoliv z členských států, zejména nejsou osobami, jimž má být podle vnitrostátních databází členských států odepřen vstup ze stejných důvodů;

poskytují biometrické údaje, jsou-li požadovány k:

státním příslušníkům třetích zemí, kteří nesplňují všechny podmínky stanovené v odstavci 1, ale kteří jsou držiteli povolení k pobytu nebo dlouhodobého víza, je povolen vstup na území ostatních členských států pro účely průjezdu, aby mohli dosáhnout území členského státu, který povolení k pobytu nebo dlouhodobé vízum vydal, pokud nejsou uvedeni na vnitrostátním seznamu osob, jimž má být odepřen vstup na území členského státu, jehož vnější hranice hodlají překročit, a tento záznam není doplněn pokynem odepřít vstup nebo průjezd;

státním příslušníkům třetích zemí, kteří splňují podmínky stanovené v odstavci 1 s výjimkou podmínky podle písmene b) a kteří se dostaví na hranici, může být povolen vstup na území členských států, jestliže je jim na hranicích uděleno vízum v souladu s články 35 a 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ( 10 ).

Členské státy sestavují v souladu s článkem 46 nařízení (ES) č. 810/2009 a přílohou XII uvedeného nařízení statistiky víz udělených na hranicích.

Jestliže nelze doklad opatřit vízem, lze vízum mimořádně připojit na oddělený list vložený do dokladu. V takovém případě se použije jednotný vzor formuláře pro připojení víza, stanovený v nařízení Rady (ES) č. 333/2002 ( 11 );

státním příslušníkům třetích zemí, kteří nesplňují jednu nebo více podmínek stanovených v odstavci 1, může členský stát povolit vstup na své území z humanitárních důvodů, z důvodů národního zájmu anebo vzhledem ke svým mezinárodním závazkům. Pokud se na dotyčného příslušníka třetí země vztahuje záznam podle odst. 1 písm. d), uvědomí členský stát, který mu povolí vstup na své území, o tomto povolení ostatní členské státy.

státní příslušníci třetích zemí s oprávněním ke krátkodobému pobytu podle čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení;

státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou rodinnými příslušníky občana Unie, na nějž se vztahuje směrnice 2004/38/ES a kteří nejsou držiteli pobytové karty podle uvedené směrnice;

státní příslušníci třetích zemí, kteří:

státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou rodinnými příslušníky občana Unie, na nějž se vztahuje směrnice 2004/38/ES a kteří jsou držiteli pobytové karty podle uvedené směrnice, ať doprovázejí či následují občana Unie, či nikoliv;

státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou rodinnými příslušníky státního příslušníka třetí země, ať doprovázejí či následují státního příslušníka třetí země, či nikoliv, pokud:

držitelé povolení k pobytu podle čl. 2 bodu 16, jiní než ti, kteří jsou uvedeni v písmenech a) a b) tohoto odstavce;

držitelé dlouhodobých víz;

státní příslušníci třetích zemí využívající svého práva na mobilitu v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/66/EU ( *1 ) nebo směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ( *2 );

státní příslušníci Andorry, Monaka a San Marina a držitelé pasů vydaných Vatikánským městským státem nebo Svatým stolcem;

osoby nebo kategorie osob, které jsou osvobozeny od hraničních kontrol nebo využívají zvláštních pravidel ve vztahu ke hraničním kontrolám, a to:

osoby, které mají výjimku z povinnosti překračovat vnější hranice pouze na hraničních přechodech a během stanovené provozní doby podle čl. 5 odst. 2;

osoby, které v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1931/2006 ( *3 ) za účelem překročení hranic předloží platné povolení pro malý pohraniční styk;

členové posádky mezinárodních osobních a nákladních vlaků;

osoby, které za účelem překročení hranic předloží:

ověření totožnosti a státní příslušnosti osoby a pravosti a platnosti cestovního dokladu opravňujícího k překročení hranice, mimo jiné nahlédnutím do příslušných databází, zejména:

▼M3

Pokud cestovní doklad obsahuje elektronický nosič dat (čip), musí být pravost a neporušenost údajů uložených v čipu ověřena pomocí úplné řady platných certifikátů s výjimkou případů, kdy je toto ověření nemožné z technických důvodů, nebo v případě cestovního dokladu, který vydala třetí země, kvůli nedostupnosti platných certifikátů.

▼M2

ověření, zda osoba požívající právo na volný pohyb podle práva Unie není považována za hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost, veřejné zdraví nebo mezinárodní vztahy kteréhokoli z členských států, mimo jiné nahlédnutím do SIS a dalších příslušných databází Unie. Tím není dotčeno nahlížení do vnitrostátních databází a do databáze Interpolu.

V případě pochybností o pravosti cestovního dokladu nebo o totožnosti jeho držitele se ověří alespoň jeden z biometrických identifikátorů v cestovních pasech a cestovních dokladech vydávaných v souladu s nařízením Rady (ES) č. 2252/2004. Podle možnosti se toto ověření provádí rovněž u cestovních dokladů, na něž se uvedené nařízení nevztahuje.

▼M3

U osob, jejichž vstup podléhá registraci v systému EES v souladu s článkem 6a tohoto nařízení se provede ověření jejich totožnosti v souladu s čl. 23 odst. 2 nařízení (EU) 2017/2226 a případně zjištění totožnosti v souladu s čl. 23 odst. 4 uvedeného nařízení.

▼M2

důkladné kontroly při vstupu sestávají z ověření podmínek vstupu vymezených v čl. 6 odst. 1 a případně dokladů povolujících pobyt a výkon pracovní činnosti. To zahrnuje podrobné přezkoumání následujících aspektů:

▼M2

▼M3

▼M3

▼B

▼M2

▼B

jestliže je státní příslušník třetí země držitelem víza uvedeného v čl. 6 odst. 1 písm. b), sestávají důkladné kontroly při vstupu také z ověření totožnosti držitele víza a pravosti víza prostřednictvím Vízového informačního systému (VIS) v souladu s článkem 18 nařízení (ES) č. 767/2008;

jestliže je státní příslušník třetí země držitelem dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu, sestávají důkladné kontroly při vstupu z ověření totožnosti držitele dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu a pravosti a doby platnosti dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu prostřednictvím VIS v souladu s článkem 22g nařízení (ES) č. 767/2008.

Pokud ověření totožnosti držitele dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu nebo ověření pravosti a platnosti dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu nevedou k výsledku anebo pokud vzniknou pochybnosti o totožnosti držitele nebo pravosti dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu nebo cestovního dokladu, provedou řádně zmocnění pracovníci daných příslušných orgánů ověření čipu dokladu;

důkladné kontroly při výstupu sestávají:

▼M3

▼M2

▼M3

▼B

kromě kontrol uvedených v písmeni g) však důkladné kontroly při výstupu mohou také sestávat z:

▼M3 —————

▼M2 —————

za účelem zjištění totožnosti každé osoby, která nesplňuje nebo přestala splňovat podmínky pro vstup nebo pobyt na území členských států, je možné využít systém VIS v souladu s článkem 20 nařízení (ES) č. 767/2008 a systém EES v souladu s článkem 27 nařízení (EU) 2017/2226;

kontroly za použití databází podle písm. a) bodů i) a vi) a písm. g) mohou být prováděny předem na základě údajů o cestujících obdržených v souladu se směrnicí 2004/82/ES nebo v souladu s jiným unijním či vnitrostátním právem.

Pokud jsou kontroly na základě těchto údajů o cestujících prováděny předem, údaje obdržené předem je třeba na hraničním přechodu porovnat s údaji v cestovním dokladu. Rovněž je třeba ověřit totožnost a státní příslušnost dotčené osoby a pravost a platnost cestovního dokladu opravňujícího k překročení hranice;

pokud existují pochybnosti o pravosti cestovního dokladu nebo o totožnosti státního příslušníka třetí země, zahrnují kontroly podle možnosti ověření alespoň jednoho z biometrických identifikátorů v cestovních dokladech.

cestovní doklad obsahuje elektronický nosič dat (čip) a pravost a neporušenost údajů uložených v čipu je ověřena pomocí úplné řady platných certifikátů;

cestovní doklad obsahuje zobrazení obličeje zaznamenané v elektronickém nosiči dat (čipu), které je v samoobslužném systému technicky dostupné, aby bylo možné ověřit totožnost držitele cestovního dokladu porovnáním zobrazení obličeje zaznamenaného v elektronickém nosiči dat (čipu) se zobrazením obličeje pořízeným na místě; je-li to z technického i právního hlediska možné, lze toto ověření provést porovnáním otisků prstů pořízených na místě s otisky prstů zaznamenanými v elektronickém nosiči dat (čipu) cestovního dokladu.

státní příslušníci třetích zemí, kteří za účelem překročení vnějších hranic podléhají vízové povinnosti, musí do systému EES prostřednictvím samoobslužného systému předběžně zanést údaje uvedené v čl. 16 odst. 1, čl. 16 odst. 2 písm. c) až f) nařízení (EU) 2017/2226 a případně údaje uvedené v čl. 16 odst. 6 uvedeného nařízení a státní příslušníci třetích zemí, kteří za účelem překročení vnějších hranic nepodléhají vízové povinnosti, musí do systému EES prostřednictvím samoobslužného systému předběžně zanést údaje uvedené v čl. 17 odst. 1 písm. a), b) a c) a čl. 16 odst. 2 písm. c) uvedeného nařízení, popřípadě údaje uvedené v čl. 17 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení;

následně musí být daná osoba předána příslušníku pohraniční stráže, který:

aktualizuje údaje v systému EES jejich předběžným zanesením prostřednictvím samoobslužného systému;

musí být předána příslušníku pohraniční stráže, který ověří správnost aktualizace podle písmena a) tohoto odstavce a po přijetí rozhodnutí o povolení nebo odepření vstupu, aktualizuje individuální soubor v souladu s čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) 2017/2226.

cestovní doklad obsahuje elektronický nosič dat (čip) a pravost a neporušenost údajů uložených v čipu je ověřena pomocí úplné řady platných certifikátů;

cestovní doklad obsahuje zobrazení obličeje zaznamenané v elektronickém nosiči dat (čipu), které je v samoobslužném systému technicky dostupné, aby bylo možné ověřit totožnost držitele cestovního dokladu porovnáním tohoto zobrazení obličeje se zobrazením obličeje pořízeným na místě; a

dotčená osoba již je zaznamenána nebo předběžně zaznamenána v systému EES.

pokud není splněna jedna nebo více podmínek uvedených v odstavci 1;

pokud kontroly při vstupu nebo výstupu stanovené v odstavci 2 odhalí, že nebyla splněna jedna nebo více podmínek pro vstup nebo výstup;

pokud výsledky kontrol při vstupu nebo výstupu stanovených v odstavci 2 zpochybňují totožnost osoby nebo pokud odhalují, že dotčená osoba je považována za hrozbu pro vnitřní bezpečnost, veřejný pořádek nebo mezinárodní vztahy členského státu nebo za hrozbu pro veřejné zdraví;

v případě pochybností;

pokud nejsou k dispozici elektronické brány.

žadatel splňuje podmínky vstupu stanovené v čl. 6 odst. 1;

cestovní doklad žadatele a případně jeho vízum, dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu jsou platné a nejsou padělané, napodobené nebo pozměněné;

žadatel prokáže potřebu často nebo pravidelně cestovat nebo zdůvodní svůj záměr často nebo pravidelně cestovat;

žadatel prokáže svou bezúhonnost a spolehlivost, zvláště pokud se jedná o použití případných předchozích víz nebo víz s omezenou územní platností v souladu s právními předpisy, svou ekonomickou situaci v zemi původu a skutečný úmysl opustit území členských států před koncem oprávněného pobytu. V souladu s článkem 25 nařízení (EU) 2017/2226 musí mít orgány uvedené v odstavci 3 tohoto článku přístup k systému EES, aby mohly ověřit, zda žadatel v minulosti nepřekročil maximální délku oprávněného pobytu na území členských států;

žadatel zdůvodní účel a podmínky zamýšlených pobytů;

žadatel má dostatečné prostředky pro obživu jak na dobu předpokládaného pobytu, tak na návrat do své země původu nebo bydliště, nebo je schopen si tyto prostředky legálním způsobem opatřit;

je nahlédnuto do SIS.

odchylně od článku 6a tohoto nařízení se údaje uvedené v článcích 16 až 20 nařízení (EU) 2017/2226 dočasně uloží ve vnitrostátním jednotném rozhraní uvedeném v článku 7 uvedeného nařízení. Není-li to možné, údaje se dočasně uloží lokálně v elektronické podobě. V obou případech se údaje do ústředního systému EES vloží okamžitě, jakmile se technický problém či selhání systému vyřeší. Členské státy přijmou vhodná opatření a zapojí požadovanou infrastrukturu, vybavení a zdroje, aby zajistily, že je toto dočasné lokální ukládání možné provádět kdykoli a pro kterýkoli z jejich hraničních přechodů.

Aniž je dotčena povinnost provádět hraniční kontroly podle tohoto nařízení, ve výjimečných případech, kdy je technicky nemožné vložit údaje do ústředního systému EES a do vnitrostátního jednotného rozhraní a rovněž je technicky nemožné údaje dočasně uložit v elektronické podobě, uloží pohraniční orgán údaje o vstupu/výstupu podle článků 16 až 20 nařízení (EU) 2017/2226 ručně, s výjimkou biometrických údajů, a cestovní doklad státního příslušníka třetí země opatří vstupním nebo výstupním razítkem. Dotčené údaje se do ústředního systému EES vloží, jakmile to bude technicky možné.

Členské státy v souladu s článkem 21 odst. 2 nařízení (EU) 2017/2226 informují Komisi o opatřování cestovních dokladů otiskem razítka ve výjimečných případech uvedených ve druhém pododstavci tohoto bodu;

odchylně od čl. 8 odst. 3) písm. a) bodu iii) a písm. g) bodu iv) tohoto nařízení se ověření totožnosti držitele víza v případě státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou držiteli víza, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 1 písm. b), a pokud je to technicky možné, provádí přímo nahlédnutím do systému VIS v souladu s článkem 18 nařízení (ES) č. 767/2008.

hlav států, předsedů vlád a členů vlád jednotlivých států, včetně doprovázejících manželů nebo manželek, a členů jejich oficiální delegace a panovníků a dalších vysokých představitelů královské rodiny;

pilotů letadel a dalších členů posádky;

námořníků;

držitelů diplomatických, úředních nebo služebních pasů a členů mezinárodních organizací;

přeshraničních pracovníků;

nezletilých;

záchranných služeb, policie a hasičských sborů a pohraniční stráže;

pracovníků na pobřežním zařízení.

podat podnět k vyslání evropských jednotek pohraniční stráže v souladu s nařízením (ES) č. 2007/2004;

předložit své strategické plány vycházející z posouzení rizika, včetně informací o nasazení personálu a vybavení, agentuře k vyjádření stanoviska.

osoby požívající právo na volný pohyb podle práva Unie;

státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty podle směrnice Rady 2003/109/ES, a osoby, které mají právo na pobyt na základě jiných nástrojů práva Unie nebo vnitrostátního práva, včetně osob požívajících mezinárodní ochrany nebo osob, které jsou držiteli vnitrostátních dlouhodobých víz, jakož i jejich rodinní příslušníci.

pokud to vyžaduje povaha rozsáhlé mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví, určit kategorie osob uskutečňujících nezbytně nutné cesty uvedené v příloze XI části B, na něž se omezení vstupu nemá vztahovat;

stanovit zeměpisné oblasti nebo třetí země, na cesty z nichž se mohou vztahovat omezení, nebo výjimky z těchto omezení, a zavést postup pro pravidelný přezkum situace těchto oblastí nebo zemí a zavedených omezení cest na základě objektivní metodiky a objektivních kritérií, zejména s ohledem na epidemiologickou situaci;

stanovit podmínky, za kterých lze omezit cesty, jež nejsou nezbytně nutné, nebo stanovit výjimky z těchto omezení, včetně požadavků na doložení důvodnosti výjimek, a podmínky týkající se délky a povahy pobytu v oblastech nebo zemích uvedených v písmenu b);

odkazovat na minimální dočasná omezení související se zdravotní situací, která se mohou vztahovat na osoby uvedené v odst. 3 písm. a) a b);

odchylně od odstavců 4 a 5 stanovit podmínky, za kterých lze uložit cestovní omezení osobám, které uskutečňují nezbytně nutné cesty;

státní příslušník třetí země je zadržen během kontrol prováděných příslušnými orgány obou členských států v rámci dvoustranné spolupráce, která může zahrnovat zejména společné policejní hlídky, za podmínky, že členské státy souhlasily s použitím takového postupu v rámci dvoustranné spolupráce, a

existuje důvodné podezření, že státní příslušník třetí země přichází přímo z druhého členského státu, přičemž je na základě informací, které mají orgány, které zadržení provedly, okamžitě k dispozici, včetně výpovědi dotčené osoby, dokladů totožnosti, cestovních nebo jiných dokladů nalezených u této osoby nebo výsledků vyhledávání prováděného v příslušných vnitrostátních databázích a databázích Unie, zjištěno, že tento příslušník třetí země nemá právo pobytu na území členského státu, do něhož přišel.

dokládá přetrvávající hrozbu pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost;

dokládá, že alternativní opatření k nápravě hrozby jsou v době oznámení považována za neúčinná nebo byla shledána neúčinnými;

uvádí zmírňující opatření, jež jsou v souvislosti se znovuzavedením ochrany vnitřních hranic zvažována;

případně uvádí zvažované prostředky, opatření, podmínky a harmonogram pro zrušení ochrany vnitřních hranic.

vhodnost opatření spočívajícího ve znovuzavedení ochrany vnitřních hranic s ohledem na povahu zjištěné závažné hrozby, přičemž zejména posoudí, zda znovuzavedení ochrany vnitřních hranic pravděpodobně přispěje k adekvátnímu řešení hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost a zda by cílů tohoto znovuzavedení ochrany nebylo možné dosáhnout:

pravděpodobný dopad takového opatření na:

důvody znovuzavedení nebo prodloužení, včetně všech relevantních údajů upřesňujících události, které představují závažnou hrozbu pro jejich veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost;

rozsah navrhovaného znovuzavedení nebo prodloužení s upřesněním, na kterém úseku či úsecích vnitřních hranic má být ochrana hranic znovu zavedena nebo prodloužena;

názvy určených přechodů;

datum a dobu trvání plánovaného znovuzavedení nebo prodloužení;

posouzení nezbytnosti a přiměřenosti uvedené v čl. 26 odst. 1 a v případě prodloužení v čl. 26 odst. 2;

ve vhodných případech opatření, která mají přijmout jiné členské státy.

použitelnost opatření technické nebo finanční podpory, která mohou být či byla uplatněna na vnitrostátní úrovni, na úrovni Unie či na obou úrovních, včetně pomoci institucí a jiných subjektů Unie, například agentury, Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 439/2010 ( 20 ) či Evropského policejního úřadu (Europol), zřízeného rozhodnutím 2009/371/SVV, a míru, v jaké tato opatření pravděpodobně přispějí k odpovídajícímu řešení hrozby pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost v prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích;

současný a pravděpodobný budoucí dopad vážných nedostatků týkajících se ochrany vnějších hranic zjištěných v rámci hodnocení provedených na základě nařízení (EU) č. 1053/2013 a rozsah, v jakém tyto vážné nedostatky představují závažnou hrozbu pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost v prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích;

pravděpodobný dopad znovuzavedení ochrany vnitřních hranic na volný pohyb osob v prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích.

požádat členské státy, agenturu, Europol a další instituce a subjekty Unie o další informace;

provádět hodnotící návštěvy na místě za podpory odborníků z členských států a agentury, Europolu či jiné příslušné instituce nebo subjektu Unie, aby získala nebo ověřila informace relevantní pro přijetí takového doporučení.