(EU) 2016/1040Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/1040 ze dne 24. června 2016, kterým se přiznává odchylka požadovaná Italskou republikou pro regiony Lombardia a Piemonte podle směrnice Rady 91/676/EHS o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (oznámeno pod číslem C(2016) 3820)

(1)

Pokud se množství statkových hnojiv, které členský stát hodlá použít na hektar za rok, liší od množství stanoveného v první větě druhého pododstavce bodu 2 přílohy III směrnice 91/676/EHS a v písm. a) uvedeného pododstavce, musí být určeno tak, aby neohrozilo dosažení cílů uvedených v článku 1 uvedené směrnice, a musí být zdůvodněno na základě objektivních kritérií, jakými jsou v tomto případě např. dlouhé vegetační období a plodiny s vysokou spotřebou dusíku.

(2)

Dne 3. listopadu 2011 přijala Komise prováděcí rozhodnutí 2011/721/EU (2), kterým umožnila Itálii povolit v regionech Emilia Romagna, Lombardia, Piemonte a Veneto za určitých podmínek použití až 250 kg dusíku na hektar za rok ze statkových hnojiv pocházejících ze skotu a z upravených statkových hnojiv pocházejících z prasečí kejdy v zemědělských podnicích, kde se pěstuje alespoň 70 % plodin s vysokou potřebou dusíku a s dlouhým vegetačním obdobím.

(3)

Odchylka přiznaná prováděcím rozhodnutím 2011/721/EU se týkala přibližně 300 zemědělských podniků a 13 000 ha půdy a její platnost skončila dne 31. prosince 2015.

(4)

Dne 20. ledna 2016 Itálie předložila Komisi žádost o přiznání odchylky podle bodu 2 třetího pododstavce přílohy III směrnice 91/676/EHS pro regiony Lombardia a Piemonte.

(5)

Požadovaná odchylka se týká záměru Itálie povolit v regionech Lombardia a Piemonte použití až 250 kg dusíku na hektar za rok ze statkových hnojiv pocházejících ze skotu a z upravených statkových hnojiv pocházejících z prasečí kejdy v zemědělských podnicích, kde se pěstuje alespoň 70 % plodin s vysokou potřebou dusíku a s dlouhým vegetačním obdobím. Odchylka se podle odhadů potenciálně týká přibližně 600 zemědělských podniků s chovem skotu a 60 zemědělských podniků s chovem prasat v regionech Lombardia a Piemonte, což představuje 15 % celkového počtu zemědělských podniků s chovem skotu a 6 % celkového počtu zemědělských podniků s chovem prasat v uvedených regionech, 4 % využívané zemědělské půdy, 14 % celkového počtu hospodářských zvířat chovaných na mléko a 7,4 % celkového počtu prasat v těchto regionech. O přiznání odchylky mohou žádat také zemědělské podniky hospodařící na orné půdě.

(6)

Právní předpisy, kterými se provádí směrnice 91/676/EHS a zavádějí akční programy pro regiony Lombardia (rozhodnutí č. X/5171 ze dne 16. května 2016) a Piemonte (rozhodnutí č. 19/2971 ze dne 29. února 2016), byly přijaty a použijí ve spojení s tímto rozhodnutím pro období 2016 až 2019.

(7)

Vymezené zranitelné oblasti, na něž se tyto akční programy vztahují, zahrnují přibližně 80 % využívané zemědělské půdy regionu Lombardia a 44 % využívané zemědělské půdy regionu Piemonte.

(8)

Z předložených údajů o jakosti vody vyplývá, že 87 % útvarů podzemních vod v regionech Lombardia a Piemonte má průměrnou koncentraci dusičnanů nižší než 50 mg/l a 55 % má průměrnou koncentraci dusičnanů nižší než 25 mg/l. Pokud jde o povrchové vody, je na více než 90 % monitorovacích míst průměrná koncentrace dusičnanů nižší než 25 mg/l a na žádném monitorovacím místě koncentrace dusičnanů nepřekračuje hodnotu 50 mg/l.

(9)

Na regiony Lombardia a Piemonte připadá více než 35 % hospodářských zvířat v Itálii: konkrétně 38 % mléčného skotu, 60 % prasat a 15 % drůbeže. Počty hospodářských zvířat vykazují v období let 2007 až 2013 klesající trend.

(10)

V období 2003–2013 se snížila spotřeba dusíku z umělých hnojiv přibližně o 27 %, rovněž použití minerálních fosforečných hnojiv bylo sníženo o 57 %.

(11)

Přibližně 65 % celkové zemědělské plochy v regionech Lombardia a Piemonte zabírají travinné porosty, kukuřice pěstovaná na zrno, kukuřice pěstovaná na siláž a ozimé obiloviny.

(12)

Z podpůrných dokumentů předložených spolu s žádostí o přiznání odchylky vyplývá, že navrhované množství 250 kg dusíku na hektar za rok ze statkových hnojiv pocházejících ze skotu a z upravené prasečí kejdy je zdůvodněno na základě objektivních kritérií, jakými jsou například vysoké srážky, dlouhé vegetační období a velké výnosy plodin s vysokou spotřebou dusíku.

(13)

Komise po posouzení žádosti zastává názor, že navrhované množství 250 kg dusíku na hektar ze statkových hnojiv pocházejících ze skotu a z upravené prasečí kejdy neohrozí dosažení cílů směrnice 91/676/EHS, budou-li splněny určité přísné podmínky.

(14)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (3) stanoví ucelený přeshraniční přístup k ochraně vod, založený na oblastech povodí s cílem dosáhnout na evropské úrovni do roku 2015 dobrého stavu vodních útvarů. Snížení živin je nedílnou součástí tohoto cíle. Přiznáním odchylky podle tohoto rozhodnutí nejsou dotčena ustanovení podle směrnice 2000/60/ES ani není vyloučeno, že k plnění povinností, které z něj vyplývají, může být zapotřebí přijetí dalších opatření.

(15)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES (4) stanoví obecná pravidla pro zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Unii pro účely unijních politik v oblasti životního prostředí a politik nebo činností, které mohou mít vliv na životní prostředí. Prostorové informace shromážděné v souvislosti s tímto rozhodnutím by měly být pokud možno v souladu s ustanoveními této směrnice. V zájmu snížení administrativní zátěže a zlepšení soudržnosti údajů by Itálie při sběru potřebných dat, na která se vztahuje toto rozhodnutí, měla případně využít informace získané v rámci integrovaného administrativního a kontrolního systému zřízeného podle kapitoly II hlavy V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (5).

(16)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro dusičnany zřízeného podle článku 9 směrnice 91/676/EHS,

a)

„zemědělskými podniky“ zemědělské podniky provozující nebo neprovozující chov hospodářských zvířat;

b)

„pozemkem“ jednotlivé pole nebo skupina polí homogenní z hlediska plodin, půdního typu a postupů hnojení;

c)

„travinnými porosty“ trvalé nebo dočasné travinné porosty (za dočasné se považují pozemky ležící ladem méně než pět let);

d)

„pozdní odrůdou kukuřice“ kukuřice třídy FAO 600–700, která se vysazuje od poloviny března do začátku dubna a má vegetační cyklus v délce alespoň 145–150 dní;

e)

„kukuřicí nebo čirokem, po jejichž sklizni následuje zimní porost“ středně pozdní nebo raná kukuřice podle mezinárodní klasifikace FAO nebo čirok, po jejichž sklizni následuje zimní porost, například jílek mnohokvětý, ječmen, tritikale nebo ozimé žito;

f)

„ozimou obilovinou, po jejíž sklizni následuje letní porost“ ozimá pšenice, ozimý ječmen nebo tritikale, po jejichž sklizni následuje letní porost, například kukuřice, čirok, bér (Setaria) nebo proso (Panicum sp.);

g)

„plodinami s vysokou potřebou dusíku a s dlouhým vegetačním obdobím“ travinné porosty, pozdní odrůdy kukuřice, kukuřice nebo čirok, po jejichž sklizni následuje zimní porost, a ozimé obiloviny, po jejichž sklizni následuje letní porost;

h)

„statkovým hnojivem pocházejícím ze skotu“ statkové hnojivo pocházející z výkalů skotu, včetně pasoucího se skotu, případně též ve zpracované formě;

i)

„úpravou statkových hnojiv“ zpracování prasečí kejdy na dvě frakce, pevnou a kapalnou, které se provádí za účelem lepšího použití a zvýšeného nahrazení dusíku a fosforu;

j)

„upraveným statkovým hnojivem“ kapalná frakce, která je výsledkem úpravy prasečí kejdy, s minimálním poměrem dusíku k fosfátu (N/P2O5) 2,5;

k)

„upraveným statkovým hnojivem s odstraněným dusíkem“ upravené statkové hnojivo s obsahem dusíku nižším než 30 % obsahu dusíku v neupravené prasečí kejdě;

l)

„půdami s nízkým obsahem organické hmoty“ půdy s obsahem organického uhlíku v horních 30 centimetrech půdy nižším než 2 %;

m)

„nezasolenými půdami a půdami s nízkým obsahem soli“ půdy s elektrickou vodivostí nasyceného pastovitého půdního extraktu ECe < 4 mS/cm nebo s elektrickou vodivostí kapalného extraktu v poměru půda/voda 1:2 EC 1:2 < 1 mS/cm nebo oblasti, u nichž je stanoveno, že v žádném případě nejsou ohroženy rizikem zasolení, a které jsou vyznačeny na mapě půdy vypracované na regionální úrovni;

n)

„účinností využití dusíku“ procentní podíl celkového dusíku použitého ve formě statkových hnojiv, který je v roce jeho použití dostupný plodinám.

a)

typ zpracování statkových hnojiv;

b)

kapacita a hlavní vlastnosti zařízení pro úpravu statkových hnojiv, včetně jeho účinnosti;

c)

množství statkových hnojiv předaných k úpravě;

d)

množství, složení, včetně uvedení obsahu dusíku a fosforu, a místo určení pevné frakce;

e)

množství, složení, včetně uvedení obsahu dusíku a fosforu, a místo určení upraveného statkového hnojiva;

f)

odhad úniku plynů během úpravy.

a)

počet hospodářských zvířat, popis systému ustájení a uskladnění, včetně kapacity a typu dostupných skladovacích prostor pro statková hnojiva;

b)

výpočet množství vyprodukovaného dusíku i fosforu ve statkových hnojivech v zemědělském podniku;

c)

popis úpravy statkových hnojiv a vlastnosti upravených statkových hnojiv (pokud má tato informace význam);

d)

množství, druh a vlastnosti statkových hnojiv vyvezených mimo zemědělský podnik nebo v rámci zemědělského podniku;

e)

střídání plodin a výměra u pozemků, na kterých jsou vysety plodiny s vysokou potřebou dusíku a s dlouhým vegetačním obdobím, a u pozemků s jinými plodinami;

f)

předpokládané výnosy každé pěstované plodiny, v závislosti na dostupnosti živin a vody, jakož i na místních podmínkách, jako je podnebí, půdní typ atd.;

g)

odhadovaná potřeba dusíku a fosforu u plodin na každém pozemku;

h)

výpočet množství dusíku a fosforu ze statkových hnojiv, které má být použito na každém pozemku;

i)

výpočet množství dusíku z umělých hnojiv, které má být použito na každém pozemku;

j)

odhad množství vody potřebné k zavlažování s jasným uvedením vodního zdroje; plán zahrnuje povolení k odběru vody nebo smlouvu o používání vody s příslušným „vodním konsorciem“, případně mapu, z níž vyplývá, že se zemědělský podnik nachází v oblastech, kde je mělká podzemní voda ve styku s kořenovou zónou.

a)

alespoň na 70 % výměry půdy zemědělského podniku jsou vysety plodiny s vysokou potřebou dusíku a s dlouhým vegetačním obdobím;

b)

dočasné travinné porosty se zaorají na jaře;

c)

dočasné a trvalé travinné porosty nezahrnují více než 50 % luštěnin ani jiných rostlin, které vážou atmosférický dusík;

d)

pozdní odrůdy kukuřice se sklidí (včetně stonků);

e)

zimní porost, jako je jílek mnohokvětý, ječmen, tritikale nebo ozimé žito, se vyseje do dvou týdnů od sklizně kukuřice nebo čiroku a sklidí se nejdříve dva týdny před osevem kukuřice nebo čiroku;

f)

letní porost, jako je kukuřice, čirok, bér (Setaria) nebo proso (Panicum sp.), se vyseje do dvou týdnů od sklizně ozimých obilovin a sklidí se nejdříve dva týdny před osevem ozimých obilovin;

g)

osev plodinou s vysokou potřebou dusíku následuje do dvou týdnů po zaorání trávy a v roce zaorání trvalého travinného porostu se nepoužijí hnojiva.

a)

vyhodnocení toho, jak je uplatňována odchylka, založené na kontrolách na úrovni zemědělských podniků, jakož i na kontrolách přepravy statkových hnojiv, a informace o nevyhovujících zemědělských podnicích, založené na výsledcích správních inspekcí a inspekcí v terénu;

b)

informace o úpravě statkových hnojiv, včetně dalšího zpracování a využití pevných frakcí, a podrobné údaje o vlastnostech systémů úpravy a jejich účinnosti, o složení upravených statkových hnojiv a o konečném místě určení pevných frakcí;

c)

mapy, na kterých jsou vyznačeny oblasti s nízkým obsahem organické hmoty, jakož i informace o přijatých opatřeních podporujících používání stabilizované pevné frakce na půdách s nízkým obsahem organické hmoty, která jsou uvedena v čl. 5 odst. 2;

d)

metodiky uvedené v čl. 5 odst. 3, s jejichž pomocí se hodnotí složení upravených statkových hnojiv, rozdíly ve složení a účinnost úpravy u každého zemědělského podniku, který využívá jednotlivou odchylku;

e)

inventura emisí amoniaku a dalších emisí z úpravy statkových hnojiv uvedená v čl. 5 odst. 4;

f)

zavedený protokol pro měření elektrické vodivosti a mapy znázorňující oblasti postižené zasolením, které jsou uvedeny v čl. 6 odst. 12;

g)

metodiky pro ověřování slučitelnosti přiznaných odchylek s kapacitou zařízení pro úpravu statkových hnojiv, jak je uvedeno v čl. 8 odst. 1;

h)

metodiky pro ověřování slučitelnosti každé přiznané odchylky se schváleným používáním vody v zemědělském podniku, který využívá odchylku, jak je uvedeno v čl. 8 odst. 2;

i)

mapy zachycující procentní podíl zemědělských podniků, procentní podíl hospodářských zvířat a procentní podíl zemědělské půdy, na které se vztahují jednotlivé odchylky, a mapy zachycující místní využívání půdy, jakož i údaje o střídání plodin a o zemědělských postupech v zemědělských podnicích, kterých se týká odchylka, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 1 a 2;

j)

výsledky monitorování vody, včetně informací o trendech jakosti podzemních a povrchových vod včetně vod pobřežních a také o vlivu odchylky na jakost vody, jak je uvedeno v čl. 10 odst. 3;

k)

seznam nejohroženějších vodních útvarů, které jsou uvedeny v čl. 10 odst. 4;

l)

shrnutí a vyhodnocení údajů získaných z monitorovacích míst uvedených v čl. 10 odst. 5.