(EU) 2015/1829Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/1829 ze dne 23. dubna 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1144/2014 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích

Publikováno: Úř. věst. L 266, 13.10.2015, s. 3-8 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 23. dubna 2015 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 20. října 2015 Nabývá účinnosti: 20. října 2015
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2015/1829

ze dne 23. dubna 2015,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1144/2014 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1144/2014 ze dne 22. října 2014 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 3/2008 (1), a zejména na čl. 7 odst. 2, čl. 11 odst. 1, čl. 13 odst. 1 druhý pododstavec a čl. 15 odst. 8 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (2), a zejména na čl. 64 odst. 6 písm. a) a čl. 66 odst. 3 písm. d) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) č. 1144/2014 zrušilo nařízení Rady (ES) č. 3/2008 (3) a stanovilo nová pravidla, podle nichž mohou být informační a propagační opatření, která se týkají zemědělských produktů a některých potravinářských výrobků vyrobených ze zemědělských produktů a která se uskutečňují na vnitřním trhu nebo ve třetích zemích, zcela nebo částečně financována z rozpočtu Unie.

(2)

Pravidla stanovená v tomto nařízení se týkají převážně jednoduchých programů, které řídí členské státy. U složených programů, které řídí přímo Komise, by se mělo uplatňovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (4). Podmínky stanovené v článku 1 tohoto nařízení, za nichž navrhující organizace může předložit program, by se však měly vztahovat jak na složené, tak jednoduché programy.

(3)

Článek 7 nařízení (EU) č. 1144/2014 stanoví seznam navrhujících organizací. Je nezbytné konkretizovat podmínky, za kterých mohou jednotlivé kategorie navrhujících organizací podávat návrh informačního a propagačního programu, který má být spolufinancován Unií. Aby bylo zajištěno, že budou navrhující organizace pro dotčené odvětví reprezentativní, je nutné nezbytnou úroveň reprezentace specifikovat. Pokud je to možné, mělo by se uplatňovat jednoduché pravidlo, že reprezentují většinu daného odvětví.

(4)

Informační a propagační opatření spolufinancovaná Unií by se měla zaměřovat na otevírání nových trhů ve třetích zemích a měla by být prováděna širším okruhem organizací. V zájmu posílení hospodářské soutěže a zajištění co nejširšího přístupu k režimu propagace Unie by měla být stanovena pravidla, která zajistí, že organizace neobdrží podporu na stejný propagační program vícekrát než dvě po sobě jdoucí období.

(5)

Při výběru subjektů odpovědných za provádění jednoduchých programů musí navrhující organizace zajistit co nejlepší poměr mezi kvalitou a cenou. Zároveň musí zabránit možnému střetu zájmů. Pokud je navrhující organizací veřejnoprávní subjekt ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (5), použijí se pravidla stanovená v uvedené směrnici a provedená do vnitrostátního práva.

(6)

Režim propagace Unie by měl doplnit a posílit režimy uskutečňované členskými státy a měl by se zaměřit na sdělení týkající se Unie. V tomto ohledu by měla informační a propagační opatření spolufinancovaná Unií prokázat specifický unijní rozměr, pro který je třeba stanovit nezbytná kritéria.

(7)

Doposud se navrhující organizace téměř u dvou třetin programů prováděných na vnitřním trhu zaměřovaly pouze na členský stát původu. Kromě toho může být nyní za určitých podmínek původ produktu uveden na informačních a propagačních materiálech. Aby se zajistila skutečná přidaná hodnota pro Unii, měly by se trhy, na které se zaměřují programy spolufinancované Unií a uskutečňované na vnitřním trhu, rozšířit a neomezovat se na členský stát původu navrhující organizace, pokud tyto programy netlumočí sdělení týkající se evropských systémů jakosti nebo správných stravovacích návyků v souladu s bílou knihou Evropské komise o strategii týkající se zdravotních problémů souvisejících s výživou, nadváhou a obezitou (6).

(8)

Aby nedocházelo k překrývání s propagačními opatřeními financovanými podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (7), je nezbytné vyloučit z financování podle tohoto nařízení programy, které mají pouze místní dopad, a upřednostnit programy, které budou zejména na vnitřním trhu významné z hlediska přeshraničního působení.

(9)

Informační a propagační opatření, jež Unie spolufinancuje, by neměla být zaměřena na určité obchodní značky nebo na určitý původ, ale měla by zprostředkovávat nějaké sdělení týkající se Unie. V této souvislosti by informační a propagační opatření na vnitřním trhu vztahující se na určitý režim podle čl. 5 odst. 4 nařízení (EU) č. 1144/2014 mělo tlumočit informace o charakteristikách nebo zárukách, které tyto režimy nabízejí, a zejména se zaměřit na zvyšování povědomí o režimech jakosti Unie a jejich uznávání.

(10)

V zájmu informování spotřebitelů by mělo být výslovně uvedeno, že jakékoli informace o dopadu produktu na zdraví musí být založeny na uznávaných vědeckých poznatcích a musí být v souladu s přílohou nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 (8) nebo musí být potvrzeny příslušnými vnitrostátními orgány odpovědnými za veřejné zdraví v zemi, kde se operace provádějí.

(11)

Vzhledem ke specifické povaze propagačních opatření by měla být stanovena pravidla pro způsobilost nákladů, které vzniknou příjemci při provádění programu.

(12)

Jednoduché programy by měly být financovány na základě nařízení (EU) č. 1306/2013. V čl. 19 odst. 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 (9) se stanoví, že poplatky týkající se jistot by měla nést strana, která jistotu poskytuje. Podle čl. 126 odst. 3 druhého pododstavce písm. a) nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, které by se mělo vztahovat na složené programy, by se měly náklady související s jistotou, kterou příjemce grantu složil pro účely předběžného financování, považovat za způsobilé pro financování z prostředků Unie. Aby se zajistilo rovné zacházení u jednoduchých a složených programů, které mohou předkládat tytéž navrhující organizace, je třeba stanovit odchylku od čl. 19 odst. 4 nařízení (EU) č. 907/2014 a povolit, aby byly náklady na složení jistoty způsobilé pro financování z prostředků Unie.

(13)

Za účelem účinné ochrany finančních zájmů Unie je třeba přijmout odpovídající opatření k boji proti podvodům a vážným zanedbáním. Měly by být proto stanoveny účinné, odrazující a přiměřené správní sankce. Správní sankce podle tohoto nařízení by měly být považovány za dostatečně odrazující od úmyslného nedodržování předpisů.

(14)

V zájmu srozumitelnosti a právní jistoty by mělo být zrušeno nařízení Komise (ES) č. 501/2008 (10), kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 3/2008. Mělo by však nadále platit pro programy, které byly vybrány podle jeho ustanovení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Podmínky, za jakých může navrhující organizace předložit jednoduchý nebo složený program

1.   Navrhující organizace uvedené v čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) č. 1144/2014 mohou předložit návrh informačního a propagačního programu za předpokladu, že reprezentativně zastupují příslušné odvětví nebo produkt, takto:

a)

oborová nebo mezioborová organizace usazená v členském státě nebo na úrovni Unie, jak je uvedena v čl. 7 odst. 1 písm. a) a b) nařízení (EU) č. 1144/2014, se považuje za reprezentativní pro odvětví, kterého se program týká:

i)

pokud na ni v dotyčném členském státě nebo na úrovni Unie připadá alespoň 50 % z počtu producentů nebo 50 % z objemu či hodnoty tržní produkce produktů nebo dotčeného odvětví, nebo

ii)

pokud se jedná o mezioborovou organizaci uznanou členským státem podle článku 158 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (11) nebo podle článku 16 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 (12);

b)

seskupení ve smyslu čl. 3 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (13), na které odkazuje čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1144/2014, se považuje za reprezentativní pro název chráněný podle nařízení (EU) č. 1151/2012, na který se vztahuje program, pokud na ně připadá alespoň 50 % z objemu nebo hodnoty tržní produkce produktů, jejichž název je chráněn;

c)

organizace producentů nebo sdružení organizací producentů podle čl. 7 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1144/2014 se považují za reprezentativní pro produkty nebo odvětví, kterých se program týká, pokud jsou uznány členským státem v souladu s články 154 nebo 156 nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo s článkem 14 nařízení (EU) č. 1379/2013;

d)

s výjimkou programů prováděných po ztrátě důvěry spotřebitelů je subjekt agropotravinářského sektoru uvedený v čl. 7 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) č. 1144/2014 reprezentativní pro příslušná odvětví, kterých se program týká, pokud má mezi svými členy zástupce uvedených produktů nebo odvětví.

2.   Odchylně od odst. 1 písm. a) bodu i) a odst. 1 písm. b) mohou být akceptovány nižší prahové hodnoty, pokud navrhující organizace v předloženém návrhu prokáže, že existují zvláštní okolnosti, mimo jiné důkazy týkající se struktury trhu, které by odůvodnily, aby se s navrhující organizací zacházelo jako s reprezentativní pro příslušné produkty nebo odvětví.

3.   Navrhující organizace má nezbytné technické, finanční a odborné zdroje pro účinné provádění programu.

4.   Navrhující organizace neobdrží podporu na informační a propagační programy týkající se stejného produktu nebo režimu, které jsou prováděny na stejném zeměpisném trhu, vícekrát než dvě po sobě jdoucí období.

Článek 2

Výběr subjektů pověřených prováděním jednoduchých programů

1.   Při výběru subjektů pověřených prováděním jednoduchých programů musí navrhující organizace zajistit nejlepší poměr mezi kvalitou a cenou. Musí přijmout veškerá opatření, aby zabránila jakékoli situaci, kdy by bylo nezaujaté a objektivní provádění programu ohroženo z důvodů souvisejících s ekonomickými zájmy, politickou nebo státní příslušností, rodinnými či citovými vazbami nebo jakýmkoli jiným společným zájmem („střet zájmů“).

2.   Pokud je navrhující organizací veřejnoprávní subjekt ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 4 směrnice 2014/24/EU, musí vybrat subjekty pověřené prováděním jednoduchých programů v souladu s vnitrostátními právními předpisy provádějícími uvedenou směrnici.

Článek 3

Způsobilost jednoduchých programů

1.   Aby byl jednoduchý program způsobilý, musí:

a)

splňovat právní předpisy Unie týkající se příslušných produktů a jejich uvádění na trh;

b)

být významný svým rozsahem, zejména pokud jde o jeho plánovaný měřitelný přeshraniční dopad. Na vnitřním trhu to znamená, že program se bude provádět alespoň ve dvou členských státech a že podíl z přiděleného rozpočtu bude logicky odpovídat zejména velikosti příslušného trhu v dotčených členských státech, nebo že se bude provádět v jednom členském státě, pokud je tento členský stát jiný než členský stát původu navrhující organizace. Tento požadavek neplatí pro programy, které tlumočí nějaké sdělení, jež se týká režimů jakosti Unie uvedených v čl. 5 odst. 4 písm. a), b) a c) nařízení (EU) č. 1144/2014, a pro programy, které tlumočí nějaké sdělení, které se týká správných stravovacích návyků;

c)

mít unijní rozměr, a to jak z hlediska obsahu sdělení, tak dopadu, zejména poskytovat informace týkající se evropských norem produkce, jakosti a bezpečnosti evropských potravinářských výrobků a evropských stravovacích návyků a kultury, zlepšovat vnímání evropských produktů na vnitřním trhu a na mezinárodních trzích a zvyšovat povědomí o evropských produktech a logách u široké veřejnosti a v obchodních podnicích. To znamená, že zejména program na vnitřním trhu, který zahrnuje jeden nebo více režimů podle čl. 5 odst. 4 nařízení (EU) č. 1144/2014, by se měl na tento režim (tyto režimy) zaměřit ve svém hlavním sdělení týkajícím se Unie. Pokud je v tomto programu režim znázorněn jedním nebo několika produkty, jsou ve vztahu k hlavnímu sdělení Unie až na druhém místě.

2.   Pokud se navíc sdělení tlumočené programem týká informací o dopadu na zdraví, musí toto sdělení:

a)

na vnitřním trhu – splňovat ustanovení přílohy nařízení (ES) č. 1924/2006 nebo být potvrzeno příslušným vnitrostátním orgánem odpovědným za veřejné zdraví v členském státě, kde se operace provádějí;

b)

ve třetích zemích – být potvrzeno vnitrostátním orgánem odpovědným za veřejné zdraví v zemi, kde se operace provádějí.

Článek 4

Náklady na jednoduché programy způsobilé pro financování z prostředků Unie

1.   Náklady způsobilé pro financování z prostředků Unie musí splňovat všechna tato kritéria:

a)

skutečně vznikly navrhující organizaci během provádění programu, s výjimkou nákladů, které se týkají závěrečných zpráv a hodnocení;

b)

jsou uvedeny v celkovém odhadovaném rozpočtu programu;

c)

jsou nezbytné k provedení programu, na který se spolufinancování vztahuje;

d)

lze je identifikovat a ověřit, zejména tím, že jsou zaznamenány v účetních záznamech navrhující organizace a stanoveny v souladu s platnými účetními standardy členského státu, v němž je navrhující organizace usazena;

e)

splňují požadavky platných daňových předpisů a předpisů v oblasti sociálního zabezpečení;

f)

jsou přiměřené, odůvodněné a splňují zásadu řádného finančního řízení, zejména pokud jde o hospodárnost a účelnost.

2.   Kategorie nákladů, které jsou považovány za způsobilé pro financování Unií, jsou stanoveny ve výzvách k předkládání návrhů podle čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) č. 1144/2014.

Způsobilé jsou nicméně tyto kategorie nákladů:

a)

odchylně od čl. 19 odst. 4 nařízení (EU) č. 907/2014 náklady spojené s jistotou, kterou poskytla banka nebo finanční instituce a složila navrhující organizace, pokud je jistota požadována podle čl. 15 odst. 6 nařízení (EU) č. 1144/2014;

b)

náklady spojené s externími audity, pokud jsou tyto audity požadovány na doložení žádostí o platbu;

c)

personální náklady omezené na platy, příspěvky na sociální zabezpečení a další náklady zahrnuté do odměn zaměstnanců zapojených do provádění programu, vyplývající z platných vnitrostátních právních předpisů nebo z pracovní smlouvy, náklady na fyzické osoby pracující na základě jiného přímého smluvního vztahu s navrhující organizací, než je pracovní smlouva, nebo vyslané za úplatu třetí stranou;

d)

daň z přidané hodnoty (DPH), pokud je bez nároku na odpočet podle platných vnitrostátních právních předpisů o DPH a pokud ji hradí jiný příjemce než osoba nepovinná k dani podle čl. 13 odst. 1 prvního pododstavce směrnice Rady 2006/112/ES (14);

e)

náklady na studie hodnotící výsledky informačních a propagačních opatření, jak je uvedeno v čl. 15 odst. 4 nařízení (EU) č. 1144/2014, které jsou prováděny nezávislým a kvalifikovaným externím subjektem.

3.   Nepřímé způsobilé náklady se stanoví za použití paušální sazby ve výši 4 % celkových přímých způsobilých nákladů na zaměstnance navrhující organizace.

Článek 5

Správní sankce, které se týkají jednoduchých programů

1.   V případě nesrovnalostí se uloží navrhující organizaci správní sankce, kterou tvoří dvojnásobek rozdílu mezi původně vyplacenou částkou nebo částkou požadovanou a částkou skutečně dlužnou.

2.   V případě vážného pochybení, zejména opakovaného výskytu nesrovnalostí uvedených v odstavci 1, nebo pokud bylo zjištěno, že navrhující organizace závažně porušila své povinnosti v rámci výběrového řízení nebo při provádění programů, je navrhující organizace zbavena práva účastnit se na informačních a propagačních opatřeních po dobu tří let od data, kdy bylo pochybení zjištěno.

Článek 6

Zrušení

Nařízení (ES) č. 501/2008 se zrušuje. Zůstává však použitelné pro programy schválené v souladu s jeho ustanoveními před 1. prosincem 2015.

Článek 7

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. prosince 2015 na návrhy programů předložené 1. prosince 2015 a po tomto datu.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. dubna 2015.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 56.

(2)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549.

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 3/2008 ze dne 17. prosince 2007 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích (Úř. věst. L 3, 5.1.2008, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65). Směrnice 2004/18/ES se zrušuje s účinkem od 18. dubna 2016.

(6)  KOM(2007) 279 v konečném znění ze dne 30. května 2007.

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin (Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 9).

(9)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schválení účetní závěrky, jistoty a použití eura (Úř. věst. L 255, 28.8.2014, s. 18).

(10)  Nařízení Komise (ES) č. 501/2008 ze dne 5. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 3/2008 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích (Úř. věst. L 147, 6.6.2008, s. 3).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).

(14)  Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU