(EU) 2015/1535Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Text s významem pro EHP)

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2015/1535

ze dne 9. září 2015

o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (kodifikované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 114, 337 a 43 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES (3) byla několikrát podstatně změněna (4). Z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti by měla být uvedená směrnice kodifikována.

(2)	Vnitřní trh představuje prostor bez vnitřních hranic, ve kterém je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Zákaz množstevních omezení pohybu zboží a zákaz opatření s rovnocenným účinkem je proto jednou ze základních zásad Unie.

(3)	V zájmu plynulého fungování vnitřního trhu by měla být zajištěna co možná největší transparentnost iniciativ členských států při zavádění technických předpisů.

(4)	Překážky obchodu, které vyplývají z technických předpisů týkajících se výrobků, jsou přípustné jen tehdy, jsou-li nezbytné ke splnění základních požadavků a je-li jejich cílem veřejný zájem, jehož jsou hlavní zárukou.

(5)	Je nezbytně nutné, aby Komise měla před přijetím technických předpisů k dispozici potřebné informace. V důsledku toho musí členské státy, které jí mají usnadňovat plnění jejích úkolů podle čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, oznamovat Komisi své návrhy v oblasti technických předpisů.

(6)	Všechny členské státy musí být informovány o technických předpisech připravovaných kterýmkoli členským státem.

(7)

Cílem vnitřního trhu je vytvořit prostředí vedoucí ke konkurenceschopnosti podniků. Zvyšování informovanosti je jedním ze způsobů, jak pomoci podnikům lépe využívat výhod vlastních tomuto trhu. Je tedy nezbytné umožnit hospodářským subjektům posoudit dopad vnitrostátních technických předpisů navrhovaných jinými členskými státy pravidelným zveřejňováním názvů oznámených návrhů a opatřeními týkajícími se důvěrnosti těchto návrhů.

(8)	V zájmu právní jistoty je vhodné, aby členské státy veřejně oznamovaly přijetí vnitrostátního technického předpisu v souladu s pravidly stanovenými touto směrnicí.

(9)	Jedná-li se o technické předpisy pro výrobky, zahrnují opatření navržená pro zajištění řádného fungování trhu nebo jeho trvalého rozvoje větší transparentnost vnitrostátních záměrů a rozšíření kritérií a podmínek pro posuzování možného vlivu navrhovaných předpisů na trh.

(10)	Je nezbytné posuzovat všechny požadavky kladené na výrobek a zvažovat vývoj vnitrostátní praxe v oblasti právní úpravy týkající se výrobků.

(11)	Požadavky na spotřební cyklus výrobku po jeho uvedení na trh jiné než technické specifikace mají vliv na volný pohyb tohoto výrobku nebo brání řádnému fungování vnitřního trhu.

(12)

Je nezbytné vysvětlit pojem technického předpisu de facto. Zejména předpisy, v nichž orgán veřejné moci odkazuje na technické specifikace nebo jiné požadavky nebo vyzývá k jejich dodržování, a předpisy vztahující se na výrobky, s nimiž je orgán veřejné moci ve veřejném zájmu spjat, vedou ve svém důsledku k větší závaznosti těchto požadavků nebo specifikací, než by tomu jinak bylo na základě jejich vlastního původu.

(13)	Komise a členské státy musí mít navíc dostatek času pro navržení změn předpokládaného opatření, aby byly odstraněny nebo zmenšeny jakékoli překážky, které by toto opatření mohlo klást volnému pohybu zboží.

(14)	Dotčený členský stát musí při formulování konečného znění předpokládaného opatření brát tyto navrhované změny v úvahu.

(15)

Vnitřní trh předpokládá, že zejména tam, kde členské státy nemohou zavést zásadu vzájemného uznávání, Komise přijímá závazné akty nebo navrhuje jejich přijetí. Bylo stanoveno zvláštní období pro dočasné pozastavení prací, které brání tomu, aby zavedení vnitrostátních opatření ohrozilo přijetí závazných aktů Evropským parlamentem a Radou nebo Komisí v téže oblasti.

(16)	Dotčený členský stát má v souladu s obecnými povinnostmi stanovenými v čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii odložit zavedení předpokládaného opatření o dobu postačující ke společnému přezkoumání navrhovaných změn nebo k vypracování návrhu legislativního aktu nebo přijetí závazného aktu Komise.

(17)	V zájmu snazšího přijímání opatření Evropským parlamentem a Radou by se členské státy měly zdržet přijímání technických předpisů poté, co Rada přijme postoj v prvním čtení k návrhu Komise pro příslušné odvětví.

(18)	Je nezbytné ustavit stálý výbor, jehož členy jmenují členské státy a jehož úkolem je napomáhat Komisi v jejím úsilí snižovat všechny nepříznivé dopady na volný pohyb zboží.

(19)	Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených v části B přílohy III ve vnitrostátním právu,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

1.   Pro účely této směrnice se rozumí:

a)	„výrobkem“ každý průmyslově vyrobený výrobek a každý zemědělský produkt včetně produktů rybolovu;

b)

„službou“ jakákoli služba informační společnosti, tj. každá služba poskytovaná zpravidla za úplatu, na dálku, elektronicky a na individuální žádost příjemce služeb. Pro účely této definice se rozumí: i) „službou poskytovanou na dálku“ služba poskytovaná bez současné přítomnosti stran, ii) „službou poskytovanou elektronicky“ služba odeslaná z výchozího místa a přijatá v místě jejího určení prostřednictvím elektronického zařízení pro zpracování (včetně digitální komprese) a uchovávání dat a jako celek odeslaná, přenesená nebo přijatá drátově, rádiově, opticky nebo jinými elektromagnetickými prostředky, iii) „službou poskytovanou na individuální žádost příjemce služeb“ služba poskytovaná přenosem dat na individuální žádost. Příklady služeb, které nejsou zahrnuty do této definice, jsou uvedeny v příloze I;

c)

„technickou specifikací“ specifikace obsažená v dokumentu, který stanoví požadované charakteristiky výrobku, jako jsou úrovně jakosti, ukazatele vlastností, bezpečnost nebo rozměry, včetně požadavků na výrobek, jako jsou obchodní název, terminologie, symboly, zkoušení a zkušební metody, balení a označování výrobků a postupy posuzování shody. Výraz „technická specifikace“ zahrnuje rovněž výrobní metody a postupy používané v souvislosti se zemědělskými produkty podle čl. 38 odst. 1 druhého pododstavce Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), s výrobky určenými pro lidskou spotřebu a pro spotřebu zvířat a s léčivými přípravky ve smyslu článku 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES (5), jakož i výrobní metody a postupy týkající se jiných výrobků, mají-li vliv na jejich charakteristiky;

d)

„jinými požadavky“ požadavek jiný než technická specifikace kladený na výrobek zejména z důvodu ochrany spotřebitelů nebo životního prostředí, který má vliv na jeho spotřební cyklus po jeho uvedení na trh, jako jsou podmínky použití, recyklace, opětovného používání nebo zneškodňování, pokud tyto podmínky mohou významně ovlivnit složení nebo povahu výrobku nebo jeho uvádění na trh;

e)

„předpisem pro služby“ obecný požadavek týkající se přístupu ke službám a jejich poskytování ve smyslu písmene b), zejména ustanovení týkající se poskytovatele služeb, služeb samotných a příjemce služeb, s výjimkou předpisů, které se nezaměřují specificky na služby definované v uvedeném písmenu. Pro účely této definice: i) se předpis považuje za zaměřený specificky na služby informační společnosti, je-li s ohledem na jeho odůvodnění a jeho znění zvláštním záměrem a cílem všech nebo některých jeho ustanovení regulovat tyto služby přímo a cíleně, ii) předpis se nepovažuje za zaměřený specificky na služby informační společnosti, působí-li na tyto služby pouze nepřímo nebo vedlejším způsobem;

f)

„technickým předpisem“ technické specifikace a jiné požadavky nebo předpisy pro služby včetně příslušných správních předpisů, jejichž dodržování je při uvedení na trh, při poskytování služby, při usazování poskytovatele služeb nebo při používání v členském státě nebo na jeho větší části závazné de iure nebo de facto, jakož i právní a správní předpisy členských států zakazující výrobu, dovoz, prodej nebo používání určitého výrobku nebo zakazující poskytování nebo využívání určité služby nebo usazování poskytovatele služeb, s výjimkou předpisů stanovených v článku 7. Technické předpisy de facto zahrnují: i) právní nebo správní předpisy členského státu, které odkazují buď na technické specifikace, jiné požadavky nebo předpisy pro služby, nebo na profesní pravidla nebo pravidla správné praxe, které samy obsahují odkaz na technické specifikace, jiné požadavky nebo předpisy pro služby, přičemž soulad s nimi zakládá předpoklad shody s požadavky uloženými uvedenými právními nebo správními předpisy, ii) dobrovolné dohody, v nichž je smluvní stranou orgán veřejné moci a které ve veřejném zájmu stanoví shodu s technickými specifikacemi, jinými požadavky nebo předpisy pro služby, s výjimkou specifikací pro nabídková řízení při zadávání veřejných zakázek, iii) technické specifikace, jiné požadavky nebo předpisy pro služby, které souvisejí s daňovými nebo finančními opatřeními ovlivňujícími spotřebu výrobků nebo služeb tím, že vyzývají ke shodě s těmito technickými specifikacemi, jinými požadavky nebo předpisy pro služby; to však neplatí pro technické specifikace, jiné požadavky nebo předpisy pro služby, které se týkají národních systémů sociálního zabezpečení. Patří sem technické předpisy přijaté orgány určenými členskými státy a uvedenými na seznamu vypracovaném a případně aktualizovaném Komisí ve výboru uvedeném v článku 2. Stejný postup se použije pro změnu tohoto seznamu;

g)

„návrhem technického předpisu“ znění technické specifikace, jiného požadavku nebo předpisu pro služby včetně správních předpisů, které je vypracováno se záměrem vydat tuto specifikaci, jiný požadavek nebo předpis pro služby, nebo je v konečném stadiu nechat vydat jako technický předpis a které je ve stadiu přípravy, kdy ještě mohou být provedeny zásadní změny.

2.   Tato směrnice se nevztahuje na:

a)	služby rozhlasového vysílání;

b)	služby televizního vysílání uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. e) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU (6).

3.   Tato směrnice se nevztahuje na předpisy týkající se záležitostí upravených právními předpisy Unie v oblasti telekomunikačních služeb, na které se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES (7).

4.   Tato směrnice se nevztahuje na předpisy týkající se záležitostí upravených právními předpisy Unie v oblasti finančních služeb, jejichž příklady jsou uvedeny v příloze II.

5.   S výjimkou čl. 5 odst. 3 se tato směrnice nevztahuje na předpisy vydané regulovanými trhy ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (8) nebo pro tyto trhy anebo vydané jinými trhy nebo subjekty provádějícími na těchto trzích clearingové nebo zúčtovací operace nebo pro tyto trhy a subjekty.

6.   Tato směrnice se nevztahuje na opatření, která členské státy považují podle Smluv za nezbytná pro ochranu osob, zejména pracovníků, při používání výrobků, pokud tato opatření nemají na výrobky vliv.

Článek 2

Zřizuje se stálý výbor složený ze zástupců jmenovaných členskými státy, kteří si mohou přizvat ke spolupráci odborníky nebo poradce; výboru předsedá zástupce Komise.

Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 3

1.   Výbor se schází nejméně dvakrát ročně.

Výbor se schází ve zvláštním složení za účelem přezkoumání otázek týkajících se služeb informační společnosti.

2.   Komise předkládá výboru zprávu o zavádění a používání postupů uvedených v této směrnici a návrhy na odstranění existujících nebo předvídatelných překážek obchodu.

3.   Výbor se vyjádří ke sdělením a návrhům uvedeným v odstavci 2 a v této souvislosti může Komisi navrhovat zejména, aby:

a)	zajistila, aby dotčené členské státy tam, kde to bude nezbytné k zamezení vzniku překážek obchodu, rozhodly nejprve mezi sebou o vhodných opatřeních;

b)	přijala všechna vhodná opatření;

c)	určila oblasti, v nichž je nezbytné provést harmonizaci, a popřípadě přijala vhodná opatření k provedení harmonizace v daném odvětví.

4.   Komise konzultuje s výborem:

a)	při výběru konkrétního systému, jímž má výměna informací podle této směrnice probíhat, a při jakékoli jeho změně;

b)	při ověřování fungování systému podle této směrnice.

5.   Komise může konzultovat s výborem každý jí předložený předběžný návrh technického předpisu.

6.   Výboru může být na žádost jeho předsedy nebo členského státu předložena jakákoli otázka týkající se provádění této směrnice.

7.   Jednání výboru a jemu předkládané informace jsou důvěrné.

Výbor a vnitrostátní orgány však mohou za účelem získání odborného stanoviska a při dodržení nezbytných bezpečnostních opatření konzultovat fyzické nebo právnické osoby včetně osob ze soukromého sektoru.

8.   V souvislosti s předpisy pro služby může Komise a výbor konzultovat fyzické nebo právnické osoby z průmyslu nebo z akademického prostředí a tam, kde je to vhodné, zastupitelské orgány schopné vypracovat odborné stanovisko o sociálních a společenských cílech a důsledcích jakéhokoli návrhu předpisu pro služby a vzít v úvahu jejich stanovisko, je-li od nich vyžádáno.

Článek 4

Členské státy oznámí Komisi v souladu s čl. 5 odst. 1 veškeré žádosti podané normalizačním institucím týkající se vypracování technických specifikací nebo normy pro určité výrobky za účelem přijetí technického předpisu pro tyto výrobky, jako návrhy technických předpisů, a uvedou důvody pro jejich přijetí.

Článek 5

1.   S výhradou článku 7 sdělí členské státy neprodleně Komisi každý návrh technického předpisu s výjimkou případu, kdy se jedná pouze o úplné převzetí mezinárodní nebo evropské normy, a kdy postačí informace o dotyčné normě; členské státy současně Komisi sdělí důvody, pro které je nezbytné takový technický předpis přijmout, pokud již nebyly uvedeny v samotném návrhu.

Je-li to vhodné a nebylo-li tak již učiněno předchozím sdělením, oznámí členské státy současně Komisi znění základních právních předpisů, které jsou zásadně a přímo dotčeny, pokud je znalost těchto znění nezbytná pro posouzení účinků navrhovaného technického předpisu.

Členské státy sdělí Komisi v souladu s podmínkami uvedenými v prvním a druhém pododstavci tohoto odstavce znovu návrh technického předpisu, provedou-li v něm změny, které zásadně změní oblast jeho působnosti, zkrátí původně předpokládanou dobu jeho zavedení nebo doplní či zpřísní specifikace nebo požadavky.

Pokud návrh technického předpisu směřuje k omezení uvádění chemické látky, přípravku nebo výrobku na trh nebo jejich používání z důvodu ochrany veřejného zdraví, spotřebitelů nebo životního prostředí, předají členské státy rovněž buď přehled všech příslušných údajů o příslušné látce, přípravku nebo výrobku a o známých a dostupných náhražkách, nebo odkazy na ně, jsou-li takové údaje dostupné, a sdělí předpokládané účinky opatření na veřejné zdraví a ochranu spotřebitele a životního prostředí společně s analýzou rizik provedenou odpovídajícím způsobem v souladu se zásadami stanovenými v příslušné části oddílu II.3 přílohy XV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (9).

Komise neprodleně oznámí ostatním členským státům návrh technického předpisu a všechny dokumenty, které jí byly předány; může tento návrh předložit rovněž výboru uvedenému v článku 2 této směrnice a popřípadě výboru příslušnému pro danou oblast, aby se k němu vyjádřily.

U technických specifikací nebo jiných požadavků nebo předpisů pro služby uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. f) druhém pododstavci bodě iii) této směrnice se podrobné připomínky nebo stanoviska Komise nebo členských států mohou týkat pouze toho hlediska opatření, které může bránit obchodu nebo v případě předpisů pro služby volnému pohybu služeb nebo svobodě usazování poskytovatelů služeb, nikoli jeho hlediska daňového nebo finančního.

2.   Komise a členské státy mohou členskému státu, který předložil návrh technického předpisu, předat připomínky, které tento členský stát vezme v co největší míře v úvahu při následné přípravě technického předpisu.

3.   Členské státy neprodleně sdělí konečné znění technického předpisu Komisi.

4.   Informace poskytnuté podle tohoto článku nejsou považovány za důvěrné, pokud o to oznamující členský stát výslovně nepožádá. Každá taková žádost musí být odůvodněna.

Byla-li v podobných případech přijata nezbytná ochranná opatření, mohou si výbor uvedený v článku 2 a vnitrostátní orgány vyžádat znalecký posudek od fyzických nebo právnických osob činných v soukromém sektoru.

5.   Jsou-li navrhované technické předpisy součástí opatření, jejichž sdělení Komisi ve stadiu návrhu vyžaduje jiný akt Unie, mohou členské státy provést sdělení ve smyslu odstavce 1 podle tohoto jiného aktu, pokud výslovně uvedou, že uvedené sdělení je rovněž sdělením pro účely této směrnice.

Nečinnost Komise ve věci návrhu technického předpisu podle této směrnice nemá vliv na žádné rozhodnutí, které by mohlo být přijato podle jiných aktů Unie.

Článek 6

1.   Členské státy odloží přijetí návrhu technického předpisu o tři měsíce ode dne, kdy Komise obdrží sdělení podle čl. 5 odst. 1.

2.   Členské státy odloží:

—	přijetí návrhu technického předpisu, který má formu dobrovolné dohody ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. f) druhého pododstavce bodu ii), o čtyři měsíce, a

—	aniž jsou dotčeny odstavce 3, 4 a 5 tohoto článku, přijetí jakéhokoli jiného návrhu technického předpisu (s výjimkou návrhu předpisu pro služby) o šest měsíců,

ode dne, kdy Komise obdrží sdělení podle čl. 5 odst. 1, zaujme-li Komise nebo jiný členský stát do tří měsíců od tohoto dne podrobné stanovisko, z něhož vyplývá, že předpokládané opatření může vytvořit překážky volného pohybu zboží na vnitřním trhu,

—

aniž jsou dotčeny odstavce 4 a 5, přijetí jakéhokoli návrhu předpisu pro služby o čtyři měsíce ode dne, kdy Komise obdrží sdělení podle čl. 5 odst. 1, zaujme-li Komise nebo jiný členský stát do tří měsíců od tohoto dne podrobné stanovisko, z něhož vyplývá, že předpokládané opatření může vytvořit překážky volného pohybu služeb nebo svobody usazování poskytovatelů služeb na vnitřním trhu.

Podrobná stanoviska Komise nebo členských států k návrhům předpisů pro služby nesmějí mít vliv na opatření v oblasti kulturní politiky, zejména v audiovizuální oblasti, která by členské státy mohly v souladu s právem Unie přijmout s přihlédnutím ke své jazykové rozmanitosti, národním a regionálním zvláštnostem a kulturnímu dědictví.

Dotčený členský stát podá Komisi zprávu o opatřeních, která na základě těchto podrobných stanovisek hodlá přijmout. Komise se k těmto opatřením vyjádří.

V souvislosti s předpisy pro služby uvede dotčený členský stát v případě potřeby důvody, pro které nemůže podrobná stanoviska vzít v úvahu.

3.   S výjimkou návrhu předpisů týkajících se služeb odloží členské státy přijetí návrhu technického předpisu o dvanáct měsíců ode dne, kdy Komise obdržela sdělení podle čl. 5 odst. 1 této směrnice, ohlásí-li Komise do tří měsíců od tohoto dne svůj záměr navrhnout nebo přijmout směrnici, nařízení nebo rozhodnutí v této věci v souladu s článkem 288 Smlouvy o fungování EU.

4.   Členské státy odloží přijetí návrhu technického předpisu o dvanáct měsíců ode dne, kdy Komise obdržela sdělení podle čl. 5 odst. 1 této směrnice, ohlásí-li Komise do tří měsíců od tohoto dne své zjištění, že se návrh technického předpisu týká věci, která je v působnosti návrhu směrnice, nařízení nebo rozhodnutí předloženého Evropskému parlamentu a Radě v souladu s článkem 288 Smlouvy o fungování EU.

5.   Přijme-li Rada v období pozastavení prací podle odstavců 3 a 4 postoj v prvním čtení, prodlouží se tato doba, s výhradou odstavce 6, na osmnáct měsíců.

6.   Povinnosti uvedené v odstavcích 3, 4 a 5 zanikají:

a)	informuje-li Komise členské státy, že již nemá v úmyslu navrhnout nebo přijmout závazný akt;

b)	informuje-li Komise členské státy, že svůj návrh nebo záměr vzala zpět;

c)	jakmile Evropský parlament a Rada nebo Komise přijaly závazný akt.

7.   Odstavce 1 až 5 se nepoužijí, je-li:

a)

členský stát z naléhavých důvodů způsobených vážnými a nepředvídatelnými okolnostmi, které souvisejí s ochranou veřejného zdraví nebo bezpečnosti, s ochranou zvířat nebo rostlin a v případě předpisů pro služby také s veřejným pořádkem, zejména s ochranou mládeže, nucen ve velmi krátké lhůtě připravit technické předpisy tak, aby byly neprodleně vydány a provedeny, aniž by byly možné jakékoli konzultace; nebo

b)	členský stát z naléhavých důvodů způsobených vážnými okolnostmi, které souvisejí s ochranou bezpečnosti a integrity finančního systému, zejména s ochranou vkladatelů, investorů a pojištěnců, nucen neprodleně vydat a zavést předpisy pro finanční služby.

Ve sdělení podle článku 5 odůvodní členský stát naléhavost příslušných opatření. Komise se k tomuto sdělení vyjádří co nejdříve. V případech nesprávného použití tohoto postupu přijme Komise vhodná opatření. Komise pravidelně informuje Evropský parlament.

Článek 7

1.   Články 5 a 6 se nepoužijí pro právní a správní předpisy členských států nebo dobrovolné dohody, jimiž členské státy:

a)	plní závazné akty Unie, které vedou k přijetí technických specifikací nebo předpisů pro služby;

b)	plní závazky vyplývající z mezinárodních dohod, které vedou k přijetí společných technických specifikací nebo předpisů pro služby v Unii;

c)	využívají ochranných doložek obsažených v závazných aktech Unie;

d)	používají čl. 12 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES (10);

e)	se omezují na výkon rozsudku Soudního dvora Evropské unie;

f)	se omezují v souladu se žádostí Komise na změnu technického předpisu ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. f) se záměrem odstranit překážky obchodu nebo v případě předpisů pro služby překážky volného pohybu služeb nebo svobody usazování poskytovatelů služeb.

2.   Článek 6 se nepoužije na právní a správní předpisy členských států zakazující výrobu, pokud nebrání volnému pohybu výrobků.

3.   Ustanovení čl. 6 odst. 3 až 6 se nepoužijí na dobrovolné dohody uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. f) druhém pododstavci bodě ii).

4.   Článek 6 se nepoužije na technické specifikace nebo jiné požadavky nebo předpisy pro služby uvedené v čl. 1 odst. 1 písm. f) druhém pododstavci bodě iii).

Článek 8

Komise předloží každé dva roky Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o výsledcích dosažených při používání této směrnice.

Komise zveřejní roční statistické údaje o přijatých oznámeních v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 9

Technický předpis přijatý členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jeho úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Článek 10

Směrnice 98/34/ES ve znění aktů uvedených v části A přílohy III této směrnice, se zrušuje, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených v části B přílohy III zrušené směrnice a v části B přílohy III této směrnice ve vnitrostátním právu.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IV.

Článek 11

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 12

Tato směrnice je určena členským státům.

---

(1)  Stanovisko ze dne 14. července 2010 (Úř. věst. C 44, 11.2.2011, s. 142) a stanovisko ze dne 26. února 2014 (Úř. věst. C 214, 8.7.2014, s. 55).

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. dubna 2014 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 13. července 2015.

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37). Původní název zněl „směrnice Evropského Parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů“. Byl pozměněn směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/48/ES ze dne 20. července 1998, kterou se mění směrnice 98/34/ES o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů (Úř. věst. L 217, 5.8.1998, s. 18).

(4)  Viz část A přílohy III.

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33).

(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4).

---

---

---

---

---