(EU) č. 1395/2014Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1395/2014 ze dne 20. října 2014 , kterým se stanoví plán výmětů pro určité druhy drobného pelagického rybolovu a komerční rybolov v Severním moři

(1)

Cílem nařízení (EU) č. 1380/2013 je postupně odstranit výměty ve veškerém evropském rybolovu zavedením povinnosti vykládky úlovků druhů, na něž se vztahují omezení odlovu.

(2)

Na základě čl. 15 odst. 6 nařízení (EU) č. 1380/2013 je Komise zmocněna přijímat prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci plány výmětů pro období nepřesahující tři roky na základě společných doporučení, jež členské státy vypracovaly s příslušnými poradními sbory.

(3)

Přímý zájem na řízení rybolovu v Severním moři má Belgie, Dánsko, Německo, Francie, Nizozemsko, Švédsko a Spojené království. Tyto členské státy předložily Komisi společná doporučení, jež vypracovaly na základě konzultací s poradním sborem pro pelagický rybolov a poradním sborem pro Severní moře a vědeckých podkladů od příslušných vědeckých subjektů. Opatření uvedená ve společném doporučení jsou v souladu s čl. 15 odst. 6 nařízení (EU) č. 1380/2013, a měla by být tedy zahrnuta do tohoto nařízení v souladu s čl. 18 odst. 3 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(4)

Pokud jde o Severní moře, měla by se v souladu s čl. 15 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1380/2013 povinnost vykládky vztahovat nejpozději od 1. ledna 2015 na všechna plavidla provádějící drobný pelagický rybolov a komerční rybolov u druhů ulovených v rámci tohoto rybolovu, které podléhají omezením odlovu.

(5)

V souladu se společným doporučením by se plán výmětů měl od 1. ledna 2015 vztahovat na určitý rybolov makrely obecné, sledě obecného, kranase obecného, tresky modravé, stříbrnice atlantské a šprota obecného, jakož i komerční rybolov tresky Esmarkovy, šprota obecného a smačkovitých v Severním moři.

(6)

Součástí společného doporučení je i výjimka z povinnosti vykládky pro úlovky makrely obecné a sledě obecného ulovené pomocí košelkových nevodů za určitých podmínek, a to na základě vědeckých důkazů o vysoké míře přežití v souladu s čl. 15 odst. 4 písm. b) nařízení (EU) č. 1380/2013. Vědecké důkazy o vysoké míře přežití poskytla Scheveningenská skupina ve společném doporučení, které odkazovalo na řadu vědeckých studií o přežití ryb při proklouznutí ze sítí v rybolovu košelkovými nevody. Podle těchto studií závisí míra přežití na době, po kterou jsou ryby stísněny v síti a jejich hustotě v síti, přičemž oba aspekty jsou v tomto rybolovu obvykle omezené. Výbor VTHVR tyto informace přezkoumal na svém plenárním zasedání 14–02. Výbor dospěl k závěru, že za předpokladu, že výsledky studií o přežití jsou pro míru přežití v rámci komerčního rybolovu reprezentativní, dosahovala by míra přežití u proklouznutých makrel zhruba 70 % a ve srovnání s hustotou, při níž bylo zaznamenáno zvýšení úmrtnosti sledě, by vedla k mnohem nižší hustotě. Zákaz vypouštět makrelu obecnou a sledě obecného do moře dříve, než je síť zcela vytažena na palubu rybářského plavidla, což vede ke ztrátě uhynulých či umírajících ryb, je stanoven v čl. 19b odst. 2 nařízení (EU) č. 950/1998 (2). Platný zákaz není výjimkou uloženou z důvodu přežití nijak dotčen, neboť k vypuštění ryb do moře dojde v takovém okamžiku rybolovné činnosti, kdy by u ryb po jejich vypuštění existovala vysoká míra přežití. Tato výjimka by proto měla být zahrnuta do tohoto nařízení.

(7)

Součástí společného doporučení je i výjimka de minimis z povinnosti vykládky, jejímž účelem je zamezit nepřiměřeným nákladům na zacházení s nežádoucími úlovky, jako jsou například náklady na skladování, pracovní sílu a mražení, a zohlednit obtížné zvyšování selektivity pro pelagický rybolov zaměřený na makrelu obecnou, kranase obecného a sledě obecného v oblastech ICES IV b a c jižně od 54° severní šířky. Tato výjimka byla stanovena na základě vědeckých důkazů, které předložily členské státy, jež se podílely na vypracování společného doporučení, a přezkoumal je Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR). VRHVR dospěl k závěru, že společné doporučení uvádí odůvodněné kvalitativní argumenty, které podporují zavedení výjimky de minimis z důvodu nepřiměřených nákladů na zacházení s nežádoucími úlovky. S ohledem na výše uvedené a vzhledem k tomu, že jiné vědecké poznatky neexistují, je vhodné zavést výjimku de minimis v souladu s procentními údaji navrhovanými ve společných prohlášeních a v rozsahu nepřesahujícím ustanovení čl. 15 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1380/2013. Tato výjimka by tedy měla být zahrnuta do tohoto nařízení.

(8)

S cílem zajistit řádnou kontrolu by měly být stanoveny specifické požadavky pro dokumentaci úlovků vyložených v rámci výjimek, na něž se vztahuje toto nařízení.

(9)

Vzhledem k tomu, že opatření stanovená v tomto nařízení mají přímý dopad na hospodářské činnosti související s rybolovným obdobím plavidel Unie a na jeho plánování, mělo by nařízení vstoupit v platnost ihned po svém zveřejnění.

(10)

Toto nařízení by mělo být použitelné od 1. ledna 2015, aby byl zajištěn soulad s časovým rámcem stanoveným v čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013. V souladu s čl. 15 odst. 6 uvedeného nařízení by mělo být použitelné nejvýše tři roky,

—

úlovek je vrácen do moře dříve, než se určitý procentní podíl (stanovený níže v odstavcích 2 a 3) košelkového nevodu uzavře (dále jen „okamžik výlovu“),

—

zařízení košelkového nevodu je vybaveno viditelnou bójí, jež zřetelně označuje horní mez pro okamžik výlovu,

—

plavidlo a zařízení košelkového nevodu jsou vybavena elektronickým systémem, jenž u všech rybolovných činností zaznamenává a dokumentuje okamžik, místo a rozsah vytažení košelkového nevodu z moře.