(EU) č. 830/2014Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 830/2014 ze dne 30. července 2014 , kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1890/2005, prováděcí nařízení Rady (EU) č. 2/2012 a prováděcí nařízení Rady (EU) č. 205/2013, pokud jde o oblast působnosti stávajících antidumpingových opatření týkajících se spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli a pokud jde o žádosti o přezkum pro nové vývozce, a kterým se stanoví možnost vrácení nebo prominutí cla v některých případech

(1)

Nařízením Rady (ES) č. 1890/2005 (2) (dále jen „původní nařízení“) uložila Rada konečné antidumpingové clo (dále jen „původní opatření“) na dovoz některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“), Indonésie, Tchaj-wanu, Thajska a Vietnamu.

(2)

Na základě přezkumu před pozbytím platnosti (dále jen „přezkum před pozbytím platnosti“) podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 1225/2009 (dále jen „základní nařízení“), který se omezoval na opatření, jež byla uložena na dovoz pocházející z ČLR a Tchaj-wanu, byla původní opatření v rozmezí od 11,4 % do 27,4 % v případě ČLR a 8,8 % až 23,6 % v případě Tchaj-wanu prodloužena prováděcím nařízením Rady (EU) č. 2/2012 (3) (dále jen „nařízení o přezkumu před pozbytím platnosti“).

(3)

V návaznosti na šetření zaměřené proti obcházení opatření na základě čl. 13 odst. 3 základního nařízení (dále jen „šetření proti obcházení opatření“) bylo konečné antidumpingové clo použitelné na „všechny ostatní společnosti“ z ČLR prováděcím nařízením Rady (EU) č. 205/2013 (4) rozšířeno na dovoz spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli zasílaných z Filipín, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Filipín či nikoli.

(4)

Tchajwanský vyvážející výrobce, společnost Sheh Kai Precision Co., Ltd (dále jen „žadatel“), podala žádost o částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení. Žadatel požadoval vyjmutí některých typů spojovacích prostředků, konkrétně bimetalových spojovacích prostředků, z oblasti působnosti stávajících opatření z důvodu jejich údajně rozdílných fyzikálních, chemických a technických vlastností.

(5)

Evropská komise (dále jen „Komise“) rozhodla, že existují dostatečné důkazy pro zahájení částečného prozatímního přezkumu, a po konzultaci s poradním výborem zveřejněním oznámení dne 6. června 2013 v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) (5) zahájila částečný prozatímní přezkum antidumpingových opatření vztahujících se na dovoz některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli pocházejících z ČLR a Tchaj-wanu (6).

(6)

Současný přezkum se omezuje na posouzení rozsahu definice výrobku, aby se objasnilo, zda určité typy šroubů z korozivzdorné oceli, konkrétně bimetalové spojovací prostředky, spadají do působnosti původních opatření, jejichž platnost byla prodloužena a která byla rozšířena.

(7)

Komise informovala o zahájení přezkumu známé výrobce v Unii a jejich sdružení, dovozce a uživatele, zástupce vyvážejících zemí a rovněž všechny známé výrobce v ČLR a na Tchaj-wanu.

(8)

Komise si vyžádala informace ode všech výše zmíněných stran a od dalších stran, které se ohlásily v rámci časového limitu stanoveného v oznámení o zahájení přezkumu. Komise rovněž poskytla zúčastněným stranám příležitost, aby písemně sdělily svá stanoviska a požádaly o slyšení.

(9)

Třináct tchajwanských vyvážejících výrobců, jeden čínský vyvážející výrobce, jeden výrobce v Unii, sedm dovozců a jeden uživatel poskytli odpověď na dotazník.

(10)

Kromě toho sdružení zastupující výrobce v Unii – žadatele v původním šetření a v přezkumu před pozbytím platnosti – potvrdilo, že žádná z unijních společností nevyrábí bimetalové spojovací prostředky, a tudíž nemá k vlastnostem bimetalových spojovacích prostředků žádné stanovisko.

(11)

Žádné z dalších šesti evropských sdružení výrobců známých z původního šetření neposkytlo žádné informace.

(12)

Během šetření nebyla požadována žádná slyšení.

(13)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné. Inspekce na místě se uskutečnily v prostorách těchto společností:

Výrobce v Unii

Dovozce v Unii

Vyvážející výrobci na Tchaj-wanu

(14)

Dotčeným výrobkem, jak je definován v čl. 1 odst. 1 nařízení o přezkumu před pozbytím platnosti, jsou některé spojovací prostředky a jejich části z korozivzdorné oceli, v současnosti kódů KN 7318 12 10, 7318 14 10, 7318 15 30, 7318 15 51, 7318 15 61 a 7318 15 70 pocházející z ČLR a Tchaj-wanu.

(15)

V žádosti o přezkum žadatel požadoval vynětí některých spojovacích prostředků z korozivzdorné oceli z oblasti působnosti stávajícího antidumpingového opatření. Výrobkem, jehož vynětí se v žádosti o přezkum požaduje, jsou bimetalové „závitořezné a samovrtné šrouby s dříkem a hlavou z korozivzdorné oceli a hrotem z uhlíkové oceli umožňující, aby si šroub vyvrtal vlastní vodicí díru a vyřezal vlastní závit do tvrdých kovů, v současnosti kódu KN ex 7318 14 10“.

(16)

Jeden ze spolupracujících dovozců tvrdil, že Komise měla rozlišovat nikoli mezi bimetalovými spojovacími prostředky a spojovacími prostředky a jejich částmi z korozivzdorné oceli, ale mezi samovrtnými a samořeznými (závitořeznými) spojovacími prostředky, s cílem vyloučit samovrtné spojovací prostředky z rozsahu definice výrobku, na nějž se vztahují antidumpingová opatření, bez ohledu na to, zda se jedná o bimetalové spojovací prostředky či spojovací prostředky a jejich části z korozivzdorné oceli.

(17)

Účelem tohoto přezkumu, jak je uvedeno v žádosti předložené žadatelem a jak je výslovně zmíněno v bodě 4 prvním pododstavci oznámení o zahájení přezkumu, je prozkoumat, zda přesně bimetalové samořezné (závitořezné) a samovrtné šrouby by měly být vyňaty z rozsahu definice výrobku, na něž se v současnosti vztahují antidumpingová opatření. Toto tvrzení proto muselo být odmítnuto.

(18)

Komise zároveň vzala v úvahu rozdíly mezi samovrtnými a samořeznými (závitořeznými) spojovacími prostředky. To se projevilo ve změně definice poskytnuté žadatelem a citované v 15. bodě odůvodnění, jak je uvedeno v 19. bodě odůvodnění.

(19)

Pro účely tohoto přezkumu by bimetalové spojovací prostředky měly být definovány takto: bimetalové samovrtné šrouby s dříkem a hlavou z korozivzdorné oceli a hrotem a vodicími závity z uhlíkové oceli, jež jsou spojeny svarem, umožňující, aby si šroub vyvrtal vlastní vodicí díru a vyřezal vlastní závit do tvrdých kovů; a bimetalové samořezné (závitořezné) šrouby s dříkem a hlavou z korozivzdorné oceli a vodicími závity z uhlíkové oceli, jež jsou spojeny svarem, umožňující, aby si šroub vyřezal vlastní závit do tvrdých kovů; v obou případech v současnosti kódu KN ex 7318 14 10.

(20)

Bimetalové spojovací prostředky jsou relativně novým výrobkem na trhu, který byl vytvořen, aby bylo možné zkombinovat v jednom spojovacím prostředku nejdůležitější vlastnosti spojovacích prostředků z uhlíkové oceli a z korozivzdorné oceli, konkrétně tvrdost uhlíkové oceli a odolnost vůči korozi korozivzdorné oceli. Bimetalové spojovací prostředky se vyrábí svařováním části z uhlíkové oceli a části z korozivzdorné oceli, v důsledku čehož je získán samovrtný a/nebo samořezný (závitořezný) spojovací prostředek, který má hrot a vodicí závity (v případě samořezných (závitořezných) spojovacích prostředků pouze vodicí závity, jelikož hrot u nich neexistuje) z uhlíkové oceli, zatímco dřík s dalšími závity a hlava jsou z korozivzdorné oceli.

(21)

Tyto bimetalové spojovací prostředky jsou schopny proniknout do kovových plechů o tloušťce až 25 mm bez nutnosti předvrtání, zatímco běžné spojovací prostředky z korozivzdorné oceli mohou proniknout pouze do kovových plechů o tloušťce nejvýše 3 mm. Bimetalové spojovací prostředky si zároveň zachovávají odolnost vůči korozi, a proto jsou vhodné k venkovnímu použití, např. u oken a střech, a v chemicky agresivních prostředích, jakými jsou například plavecké areály a některé továrny.

(22)

Během původního šetření i během šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti se bimetalové spojovací prostředky nerozlišovaly od spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli. Jinak řečeno, byly pouze shromažďovány informace o různých typech korozivzdorné oceli používané jako surovina pro spojovací prostředky, avšak nikoli o spojovacích prostředcích obsahujících jako surovinu korozivzdornou ocel i uhlíkovou ocel.

(23)

Jedna zúčastněná strana po poskytnutí konečných informací v rámci přezkumu před pozbytím platnosti tvrdila, že bimetalové spojovací prostředky by neměly být zahrnuty do rozsahu definice výrobku, jelikož se od spojovacích prostředků z korozivzdorné oceli značně odlišují, pokud jde o jednotkové prodejní ceny, výrobní náklady, základní fyzikální a technické vlastnosti (surovinu) a také použití (7). Nicméně, jak bylo vysvětleno v 21. bodě odůvodnění nařízení o přezkumu před pozbytím platnosti, rozsah definice výrobku nelze v rámci přezkumu před pozbytím platnosti měnit.

(24)

Aby bylo možné posoudit, zda se na bimetalové spojovací prostředky vztahují původní opatření, bylo zkoumáno, zda bimetalové spojovací prostředky a spojovací prostředky a jejich částí z korozivzdorné oceli mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a koncová užití. V tomto ohledu byla rovněž posouzena zaměnitelnost a vzájemná konkurence mezi těmito dvěma typy spojovacích prostředků.

(25)

Hlavním fyzikálním rozdílem mezi bimetalovými spojovacími prostředky a spojovacími prostředky a jejich částmi z korozivzdorné oceli je skutečnost, že bimetalové spojovací prostředky sestávají ze dvou různých typů oceli, jež jsou svařeny dohromady, zatímco standardní spojovací prostředky a jejich části z korozivzdorné oceli jsou vystříhány a vytvarovány z jednoho drátu z korozivzdorné oceli. V případě bimetalových spojovacích prostředků jsou tři až čtyři vodicí závity a vrtací hrot vyrobeny z uhlíkové oceli, zatímco dřík a hlava jsou vyrobeny z korozivzdorné oceli.

(26)

Pokud není použito speciální povrstvení, lze části bimetalových spojovacích prostředků z korozivzdorné oceli a z uhlíkové oceli vizuálně rozlišit. Je třeba poznamenat, že ve většině případů spojovací prostředky procházejí procesem povrstvování, který dále zvyšuje jejich odolnost vůči korozi, a proto nemusí být spojovací prostředky a jejich části z korozivzdorné oceli a bimetalové spojovací prostředky rozlišitelné pouhým okem.

(27)

Bimetalové spojovací prostředky však ve své části z uhlíkové oceli vykazují magnetické vlastnosti, což je významný rys používaný k jejich odlišení od spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli.

(28)

Bimetalové spojovací prostředky mají schopnost vrtat otvory a řezat závity do tvrdých a silných kovových plechů díky složce uhlíkové oceli. Spojovací prostředky a jejich části z korozivzdorné oceli tuto schopnost z důvodu vlastností korozivzdorné oceli nemají.

(29)

Vzhledem k obsahu uhlíkové oceli je chemické složení bimetalových spojovacích prostředků odlišné od spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli, které jsou složeny výlučně z korozivzdorné oceli.

(30)

Na základě výše uvedených skutečností se vyvozuje závěr, že i když se bimetalové spojovací prostředky mohou fyzicky jevit jako podobné spojovacím prostředkům a jejich částem z korozivzdorné oceli (jsou-li povrstveny), mají odlišné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti než spojovací prostředky a jejich části z korozivzdorné oceli.

(31)

Komise posuzovala, zda zjištěné rozdíly, pokud jde o fyzikální, chemické a technické vlastnosti, se u bimetalových spojovacích prostředků a spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli promítají do odlišného koncového užití a vnímání trhu.

(32)

Bylo zjištěno, že bimetalové spojovací prostředky se používají především ve venkovních kovových prvcích střech, v kovovém plátování, u okapnic oken a interiérových upevňovacích prostředků v chemicky agresivním prostředí, jako jsou plavecké areály a některé továrny. Všechna tato použití obvykle vyžadují, aby byly kovové plechy různé tloušťky spojeny navzájem nebo připevněny k jiným materiálům, např. k izolačním vrstvám různého složení. U všech těchto použití je z hlediska zákazníka velmi důležité využití spojovacích prostředků, které jsou odolné vůči korozi, a v některých případech/zemích se dokonce jedná o zákonný požadavek.

(33)

Bimetalové spojovací prostředky jsou vyvinuty speciálně k tomu, aby splňovaly požadavky těchto použití, a to tím, že mají schopnost provrtat se skrze všechny typy povrchů včetně silných kovových plechů (jako spojovací prostředky z uhlíkové oceli), a zároveň jsou odolné vůči korozi (jako spojovací prostředky z korozivzdorné oceli).

(34)

Jediný spolupracující výrobce v Unii tvrdil, že stejného výsledku, totiž vzájemného spojení různých povrchů, může být dosaženo jak pomocí bimetalových spojovacích prostředků, tak pomocí spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli. Podle této společnosti je jediným rozdílem způsob aplikace šroubu, totiž za použití předvrtání či bez něj. Předvrtání znamená, že jako první krok se vyvrtají otvory, a to pomocí vrtáků, které se liší podle materiálu. Potom se v rámci samostatného kroku našroubují šrouby. Předvrtání je nezbytné při použití spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli v kombinaci s kovovými plechy. Z tohoto důvodu se uvedená společnost domnívá, že volba mezi spojovacími prostředky a jejich částmi z korozivzdorné oceli a bimetalovými spojovacími prostředky je pouhým ekonomickým rozhodnutím spočívajícím ve volbě mezi vyššími mzdovými náklady a vyššími materiálovými náklady.

(35)

Šetření však odhalilo, že v praxi je metoda předvrtání nejen náročná s ohledem na čas a na práci, ale u některých použití (zejména u okapnic oken) není vůbec proveditelná. Důvodem je to, že tato metoda by vyžadovala předvrtání tří nebo dokonce více různých povrchů, a to u každého jiným druhem vrtáku, a následně jejich dokonalé sladění, aby bylo možné vložit spojovací prostředky a jejich části z korozivzdorné oceli. Proto se v tomto případě místo bimetalových spojovacích prostředků používají spojovací prostředky pouze z uhlíkové oceli než z korozivzdorné oceli. Řešení, při němž se použijí spojovací prostředky pouze z uhlíkové oceli, nesplňuje požadavky na odolnost vůči korozi.

(36)

Kromě toho v případě tlustších kovových povrchů nebudou po předvrtání aplikované spojovací prostředky a jejich části z korozivzdorné oceli moci vytvořit své vlastní vnitřní závity a v důsledku toho bude odolnost v tahu menší než v případě bimetalových spojovacích prostředků (nebo spojovacích prostředků z uhlíkové oceli).

(37)

Na základě výše uvedených skutečností by tvrzení zmíněné v 34. bodě odůvodnění mělo být odmítnuto.

(38)

Lze vyvodit závěr, že zjištěné rozdíly ve fyzikálních, chemických a technických vlastnostech ovlivňují koncové užití bimetalových spojovacích prostředků. Na rozdíl od spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli plní bimetalové spojovací prostředky spíše specifické funkce a jejich použití je omezeno na přesně vymezené tržní segmenty, jako jsou venkovní kovové konstrukce, okapnice u oken a některé interiérové upevňovací prostředky v chemicky agresivních prostředích.

(39)

Z šetření vyplývá, že výrobní proces bimetalových spojovacích prostředků se podstatně liší od výrobního procesu spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli, neboť zahrnuje řadu dalších výrobních kroků, jiné mechanické zařízení a know-how. Zejména svařování a indukční ohřev lze považovat za nákladné, jedinečné a technologicky citlivé výrobní kroky, které se týkají pouze bimetalových spojovacích prostředků.

(40)

Bylo rovněž potvrzeno, že tyto rozdíly ve výrobním procesu mají za následek výrazně vyšší výrobní náklady a ceny bimetalových spojovacích prostředků. Rozdíl ve výrobních nákladech u podobného typu bimetalových spojovacích prostředků a spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli se může pohybovat mezi 40 % až 150 % v závislosti na výrobní metodě a druhu/délce spojovacího prostředku, přičemž cenové rozdíly mohou překročit i 400 %.

(41)

Značný rozdíl mezi cenami (a náklady) mezi bimetalovými spojovacími prostředky a spojovacími prostředky a jejich částmi z korozivzdorné oceli má za následek, že bimetalové spojovací prostředky nebudou používány tam, kde mohou být používány spojovací prostředky a jejich části z korozivzdorné oceli se stejným výsledkem, zejména při upevnění povrchů jiných než ze tlustých kovů. To podporuje závěr uvedený v 38. bodě odůvodnění, že spotřebitelé si jsou dobře vědomi rozdílů mezi těmito dvěma druhy spojovacích prostředků a vnímají je jako odlišné výrobky.

(42)

Výše uvedená zjištění ukazují, že bimetalové spojovací prostředky mají odlišné fyzikální, chemické a technické vlastnosti ve srovnání se spojovacími prostředky a jejich částmi z korozivzdorné oceli a že tyto rozdíly jsou relevantní pro koncové užití bimetalových spojovacích prostředků a vnímání trhu s nimi.

(43)

Zaměnitelnost mezi bimetalovými spojovacími prostředky a spojovacími prostředky a jejich částmi z korozivzdorné oceli je spíše omezená, protože ve většině případů spojovací prostředky a jejich části z korozivzdorné oceli nelze použít se stejnými výsledky jako bimetalové spojovací prostředky. Kromě toho zaměnitelnosti mezi spojovacími prostředky a jejich částmi z korozivzdorné oceli a bimetalovými spojovacími prostředky brání podstatný rozdíl v ceně těchto dvou výrobků.

(44)

S ohledem na uvedené rozdíly byl učiněn závěr, že bimetalové spojovací prostředky nespadají do rozsahu definice výrobku v původním šetření a že opatření přijatá na základě původního šetření neměla být na dovoz bimetalových spojovacích prostředků uplatňována. V důsledku toho je třeba rozsah použití opatření objasnit se zpětným účinkem pomocí změn nařízení (ES) č. 1890/2005, prováděcího nařízení (EU) č. 2/2012 a prováděcího nařízení (EU) č. 205/2013.

(45)

Podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení by v nařízení o přezkumu před pozbytím platnosti měla být stanovena možnost žádat o přezkum pro nové vývozce.

(46)

Jelikož současné přezkumné šetření je omezeno na upřesnění rozsahu definice výrobku a jelikož se na bimetalové spojovací prostředky neměla vztahovat původní opatření, považuje se za vhodné, aby se zjištění uplatňovalo se zpětným účinkem ode dne vstupu původního nařízení v platnost, včetně veškerého dovozu, na který se vztahují prozatímní cla mezi 22. květnem 2005 a 19. listopadem 2005, aby se zabránilo jakémukoli následnému poškození dovozců uvedeného výrobku.

(47)

V oznámení o zahájení přezkumu byly zúčastněné strany výslovně vyzvány, aby se vyjádřily k možné zpětné působnosti závěrů. Dva dovozci vyjádřili zpětné působnosti svou podporu a žádná ze zúčastněných stran nevyjádřila se zpětnou působností výsledků přezkumu nesouhlas.

(48)

V důsledku toho prozatímní cla vybraná s konečnou platností a konečná antidumpingová cla zaplacená z dovozu bimetalových spojovacích prostředků do Unie podle nařízení (ES) č. 1890/2005, jakož i konečná antidumpingová cla zaplacená z dovozu bimetalových spojovacích prostředků do Unie podle prováděcího nařízení (EU) č. 2/2012, jež byla rozšířena prováděcím nařízením (EU) č. 205/2013 na dovoz některých spojovacích prostředků z korozivzdorné oceli zasílaných z Filipín, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Filipín či nikoli, by měla být vrácena nebo prominuta. Žádost o vrácení nebo prominutí se podává u vnitrostátních celních orgánů v souladu s příslušnými celními předpisy.

(49)

Tímto přezkumem není dotčeno datum, k němuž pozbude platnosti nařízení (EU) č. 2/2012 podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(50)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení.

(51)

Všem zúčastněným stranám byly sděleny podstatné skutečnosti a úvahy, které vedly k výše uvedeným závěrům, a bylo jim umožněno, aby se k nim vyjádřily. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta pro podání stanovisek v návaznosti na poskytnutí závěrečných informací. Nebyly předloženy žádné informace ani stanoviska,

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozu některých spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli v současnosti kódů KN 7318 12 10, ex 7318 14 10 (kódy TARIC ode dne následujícího po vyhlášení prováděcího nařízení Komise (EU) č. 830/2014 (8): 7318141051, 7318141059, 7318141081 a 7318141089), 7318 15 30, 7318 15 51, 7318 15 61 a 7318 15 70 pocházejících z Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu.

Na bimetalové spojovací prostředky definované takto: bimetalové samovrtné šrouby s dříkem a hlavou z korozivzdorné oceli a hrotem a vodicími závity z uhlíkové oceli, jež jsou spojeny svarem, umožňující, aby si šroub vyvrtal vlastní vodicí díru a vyřezal vlastní závit do tvrdých kovů; a bimetalové samořezné (závitořezné) šrouby s dříkem a hlavou z korozivzdorné oceli a vodicími závity z uhlíkové oceli, jež jsou spojeny svarem, umožňující, aby si šroub vyřezal vlastní závit do tvrdých kovů; v obou případech v současnosti kódu KN ex 7318 14 10, se konečné antidumpingové clo nevztahuje.

(8)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 830/2014 ze dne 30. července 2014, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1890/2005, prováděcí nařízení Rady (EU) č. 2/2012 a prováděcí nařízení Rady (EU) č. 205/2013, pokud jde o oblast působnosti stávajících antidumpingových opatření týkajících se spojovacích prostředků a jejich částí z korozivzdorné oceli a pokud jde o žádosti o přezkum pro nové vývozce, a kterým se stanoví možnost vrácení nebo prominutí cla v některých případech (Úř. věst. L 226, 31.7.2014, s. 16).“"

b)

doplňuje se odstavec 4, který zní:

„4.   Pokud kterýkoli vyvážející výrobce na Tchaj-wanu poskytne Komisi dostatečné důkazy, že:

příloha může být změněna přidáním nového vyvážejícího výrobce do seznamu spolupracujících společností nezařazených do vzorku, na něž se tudíž vztahuje vážená průměrná celní sazba ve výši 15,8 %.“