(EU) č. 258/2014Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2014 ze dne 3. dubna 2014 , kterým se zavádí program Unie na podporu zvláštních činností v oblasti účetního výkaznictví a auditu na období 2014–2020 a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 716/2009/ES Text s významem pro EHP

(1)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 716/2009/ES (3) zavedlo program Společenství na podporu zvláštních činností v oblasti finančních služeb, účetního výkaznictví a auditu. Na základě tohoto rozhodnutí je Evropské poradní skupině pro účetní výkaznictví (EFRAG), Nadaci mezinárodních standardů účetního výkaznictví (nadace IFRS), jež je právním nástupcem Nadace Výboru pro mezinárodní účetní standardy (IASCF), a Radě pro dozor nad veřejnými zájmy (PIOB) poskytováno do 31. prosince 2013 spolufinancování ze strany Unie ve formě grantů na provozní náklady.

(2)

Krize na finančních trzích, která se projevuje od roku 2008, posunula otázku účetního výkaznictví a provádění auditů do popředí zájmu politik Unie. Řádně fungující společný rámec účetního výkaznictví je nezbytný pro vnitřní trh, pro efektivní fungování kapitálových trhů a pro vytvoření integrovaného trhu finančních služeb v Unii.

(3)

Účetní výkazy nejenže hrají klíčovou úlohu při zajištění toho, aby investoři měli k dispozici podstatné informace týkající se účetní rozvahy, výsledovky a peněžních toků, ale podporuje rovněž efektivní správu a řízení společností.

(4)

Účetní výkazy nejenže hrají klíčovou úlohu při ochraně zájmů akcionářů a věřitelů, ale současně tvoří i základ obezřetnostní regulace, neboť všechny zásadní legislativní nástroje v oblasti finančních služeb, včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (4) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (5), se opírají o podnikové účetní výkazy. Regulátoři vycházejí z účetní terminologie, když posuzují, jaká rizika určitá společnost podstupuje, a tedy i jaké kroky by měla učinit.

(5)

V globálním hospodářství je třeba vytvořit globální účetní jazyk, přičemž je třeba zohlednit četné a rozmanité již používané účetní zvyklosti. Skupina G20 opakovaně vyzývá k zavedení celosvětových účetních standardů a ke sbližování současných a budoucích účetních standardů. Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) vypracované Radou pro mezinárodní účetní standardy (IASB) jsou přejímány a používány v mnoha státech po celém světě, ale ne v některých důležitých. Takové mezinárodní účetní standardy musí být vytvářeny transparentním a demokraticky odpovědným způsobem. Pro zajištění respektování zájmů Unie a vysoce kvalitních celosvětových standardů slučitelných s právem Unie je nezbytné, aby zájmy Unie byly při vytváření mezinárodních standardů odpovídajícím způsobem zohledněny. Tyto zájmy zahrnují zachování zásady, aby účetní závěrky poskytovaly „věrný a poctivý obraz“ a byly spolehlivé a srozumitelné, srovnatelné a relevantní.

(6)

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (6) by IFRS měly být začleněny do práva Unie, aby byly používány společnostmi s cennými papíry kotovanými na regulovaném trhu v Unii, pouze pokud IFRS splňují kritéria stanovená v uvedeném nařízení, včetně požadavku, aby účetní závěrka podávala „věrný a poctivý obraz“, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (7). IFRS tudíž hrají významnou úlohu ve fungování vnitřního trhu a Unie má tak přímý zájem na zajištění toho, aby výsledkem procesu, v rámci něhož jsou IFRS vypracovávány a schvalovány, byly standardy, jež jsou v souladu s požadavky právního rámce pro vnitřní trh.

(7)

IFRS vydává IASB a související výklad těchto standardů vydává Výbor pro výklad IFRS, což jsou dva orgány v rámci nadace IFRS. Je tedy důležité vytvořit vhodné mechanismy financování nadace IFRS.

(8)

EFRAG byla založena v roce 2001 evropskými organizacemi, které zastupují emitenty a účetní podílející se na účetním výkaznictví. V souladu s nařízením (ES) č. 1606/2002 poskytuje EFRAG Komisi stanoviska ohledně toho, zda je účetní standard vydaný IASB nebo výklad vydaný Výborem pro výklad IFRS, který má být převzat, v souladu s kritérii pro přejímání stanovenými v uvedeném nařízení.

(9)

EFRAG přebírá úlohu „jednotného evropského hlasu v oblasti účetnictví“ na globální scéně. Z tohoto titulu poskytuje EFRAG náměty v procesu vytváření standardů IASB. Vzhledem k významným názorovým rozdílům mezi jednotlivými členskými státy a zúčastněnými subjekty by se měla EFRAG, má-li výše uvedenou úlohu plnit, seznámit se všemi možnými názory, které jsou v Unii zastávány, v řádném postupu, v němž hrají zásadní úlohu vnitrostátní orgány stanovující standardy, vlády, regulátoři a další zúčastněné subjekty. Veškeré interakce EFRAG s IASB by měly být zcela transparentní a jakékoli rozhodnutí EFRAG by mělo být přijato po náležité konzultaci s vnitrostátními orgány stanovujícími standardy.

(10)

S přihlédnutím k významu EFRAG při posuzování toho, zda jsou IFRS v souladu s požadavkem práva obchodních společností Unie a její politiky v této oblasti, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 1606/2002, je nezbytné, aby Unie zajistila stabilní financování EFRAG, a přispěla tak na její financování.

(11)

Dne 12. listopadu 2013 Komise zveřejnila zprávu Philippa Maystadta, zvláštního poradce komisaře pro vnitřní trh a služby (dále jen „zpráva zvláštního poradce“), v níž nastínil potenciální reformy správy a řízení EFRAG, jejichž cílem je posílit přispění Unie k rozvoji mezinárodních účetních standardů. Za účelem dosažení očekávaných cílů programu spolufinancování zavedeného tímto nařízením (dále jen „program“) je nutné, aby byly revidovány mechanismy správy a řízení v souladu s doporučeními uvedenými ve zprávě zvláštního poradce a aby byly tyto reformy neprodleně provedeny. Komise by měla sledovat provádění reformy správy a řízení v EFRAG a informovat Evropský parlament a Radu o pokroku v jejím provádění. Za tímto účelem by Komise do 31. března 2014 měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu o provádění reformy správy a řízení.

(12)

Odborná práce EFRAG by měla být zaměřena na odborné poradenství Komisi ohledně schválení IFRS, jakož i vhodnou účast v procesu vývoje IFRS, a měla by zajistit, aby zájmy Unie byly při vytváření mezinárodních standardů náležitě zohledněny. Tyto zájmy by měly zahrnovat pojem „obezřetnosti“, zachování požadavku na „věrný a poctivý obraz“, jak je stanoveno ve směrnici 2013/34/EU, a měly by brát v úvahu dopad standardů na finanční stabilitu a hospodářství. Komise by měla posuzovat odbornou práci EFRAG ve zprávách vypracovaných v souladu s kritérii stanovenými v tomto nařízení.

(13)

Pokud jde o oblast povinných auditů, zřídila v roce 2005 Monitorovací skupina, což je mezinárodní organizace odpovědná za sledování reformy správy a řízení Mezinárodní federace účetních (IFAC), PIOB. Úlohou PIOB je dohlížet na proces vedoucí k přijetí mezinárodních auditorských standardů (ISA) a na ostatní činnosti IFAC v oblasti veřejného zájmu. ISA je možné přijmout k uplatňování v Unii zejména za předpokladu, že tyto standardy byly vypracovány řádným a transparentním způsobem pod veřejným dohledem ve smyslu článku 26 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES (8). Návrhy Komise týkající se oblasti auditu ze dne 30. listopadu 2011 rovněž předpokládají zavedení ISA v Unii.

(14)

Zavedení ISA v Unii a klíčový význam PIOB pro zajištění toho, aby tyto standardy splňovaly požadavky stanovené směrnicí 2006/43/ES, znamená, že Unie má přímý zájem na zajištění toho, aby postupy pro vypracovávání a schvalování ISA zajistily jejich soulad s právním rámcem vnitřního trhu. Návrh Komise na změnu směrnice 2006/43/ES také výslovně uznává úlohu PIOB. Je tedy důležité zajistit vhodné mechanismy financování PIOB.

(15)

Subjekty pracující v oblasti účetnictví a auditu jsou velmi závislé na financování a mají v Unii významnou úlohu, která je rozhodující pro fungování vnitřního trhu. Navrhovaní příjemci programu zavedeného rozhodnutím č. 716/2009/ES byli spolufinancováni granty na provozní náklady z rozpočtu Unie, jež jim umožnily posílit jejich finanční nezávislost na soukromém sektoru a zdrojích ad hoc, a tím i zvýšit jejich možnosti a důvěryhodnost. Financování z veřejných zdrojů by však samo o sobě nemělo být chápáno jako potvrzení této nezávislosti na soukromém sektoru. Měla by být především požadována větší transparentnost v otázkách spojených s členstvím v radách mimo jiné IASB a EFRAG s cílem zajistit, aby v procesech vytváření standardů a schvalování byly zastoupeny všechny zúčastněné subjekty. EFRA a IASB by měly přijmout veškerá vhodná opatření, aby nedošlo ke střetu zájmů, včetně požadavků na zveřejňování informací přizpůsobených funkci a odpovědnosti různých kategorií zaměstnanců těchto organizací.

(16)

Zkušenosti ukázaly, že spolufinancování Unií zajišťuje, že se těmto příjemcům dostane jasného, stabilního, diverzifikovaného, řádného a odpovídajícího financování, a přispěje k tomu, aby tito příjemci byli schopni plnit své úkoly v oblasti veřejného zájmu nezávisle a účinně. Dostatečné finanční prostředky by proto měly být i nadále poskytovány prostřednictvím příspěvku Unie na vytváření mezinárodních účetních a auditorských standardů, zejména pak nadaci IFRS, EFRAG a PIOB.

(17)

Kromě změny struktury financování podstoupily nadace IFRS a EFRAG reformy správy a řízení s cílem zajistit, aby bylo v rámci jejich struktury a vnitřních postupů zajištěno, že budou schopny plnit své poslání v oblasti veřejného zájmu nezávisle, účinně, transparentně a demokraticky. V souvislosti s nadací IFRS byla v roce 2009 vytvořena Rada pro monitorování, která má zajišťovat veřejnou kontrolu a dohled, zlepšila se efektivita Poradního výboru pro standardy, zvýšila se transparentnost a role posuzování dopadů byla formalizována jako součást řádného postupu IASB. Úsilí o zlepšení řízení těchto subjektů bude pokračovat. V roce 2013 zahájila Komise hodnocení uplatňování nařízení (ES) č. 1606/2002. Rozsah hodnocení se týká zejména kritérií pro schvalování IFRS v Unii, jak je stanoveno v čl. 3 odst. 2 uvedeného nařízení, a opatření v oblasti správy a řízení přijatá nadací IFRS a IASB. Komise má v úmyslu hodnocení dokončit a o výsledcích podat zprávu Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2014. V případě potřeby předloží Komise legislativní návrh ke zlepšení fungování uvedeného nařízení.

(18)

Toto nařízení stanoví pro celou dobu trvání programu finanční krytí, které je pro Evropský parlament a Radu hlavní referenční částkou v ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, o spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení (9).

(19)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (10) a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU, Euratom) č. 1268/2012 (11), jež chrání finanční zájmy Unie, mají být používána při provádění programu se zřetelem na zásady jednoduchosti a jednotnosti ve výběru rozpočtových nástrojů, na omezení počtu případů, ve kterých si Komise ponechává přímou odpovědnost za provádění a řízení, a na požadovanou úměrnost mezi výší zdrojů a administrativní zátěží související s jejich použitím.

(20)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o sestavování ročních pracovních programů.

(21)

Očekává se, že program přispěje k zajištění porovnatelnosti a transparentnosti účetních závěrek společností napříč Unií a k tomu, aby byly brány v potaz potřeby Unie v kontextu celosvětové harmonizace standardů finančního výkaznictví. Jednotný evropský postoj by přispěl k podpoře mezinárodního uznání IFRS, konvergence a vysoce kvalitních mezinárodních auditorských standardů ve všech členských státech. Program rovněž přispívá k naplňování strategie Evropa 2020 tím, že podporuje vznik jednotného trhu finančních služeb a kapitálu, jakož i k vnější dimenzi této strategie.

(22)

Toto nařízení by mělo umožnit spolufinancovat činnosti určitých subjektů sledujících cíl, který je součástí politiky Unie v oblasti vypracovávání standardů, jejich schvalování nebo dohlížení na procesy vytváření standardů v oblasti účetního výkaznictví a auditů, a tuto politiku podporuje.

(23)

Financování Unií je navrhováno pro jasně vymezený a omezený počet nejdůležitějších subjektů v oblasti účetního výkaznictví a auditů. Ve stávajícím institucionálním rámci by měl mechanismus financování zajistit stálé, diverzifikované, řádné a přiměřené financování, aby příslušné subjekty mohly plnit své poslání ve vztahu k Unii nebo ve veřejném zájmu nezávisle a účinně. Tyto subjekty by měly zveřejňovat rozpis částek dalšího financování pocházejícího z alternativních zdrojů.

(24)

S ohledem na vývoj po předložení doporučení uvedeného ve zprávě zvláštního poradce by měla Komise předložit v březnu 2014 a poté počínaje rokem 2015 každoročně, nejpozději v červnu, zprávu o pokroku EFRAG při provádění reforem správy a řízení. IASB iniciovala revizi koncepčního rámce. Po vydání revidovaného koncepčního rámce by měla Komise podat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o případných změnách v koncepčním rámci a jejich zdůvodnění, se zaměřením především na pojmy obezřetnosti a spolehlivosti a zajištění „věrného a poctivého obrazu“, jak je stanoveno ve směrnici 2013/34/EU. Příjemci by měli zajistit účinné a hospodárné využití prostředků z veřejných zdrojů, včetně cestovních a souvisejících výdajů.

(25)

Program by měl nahradit předchozí program spolufinancování pro uvedené příjemce. Proto by mělo být v zájmu právní jistoty zrušeno rozhodnutí č. 716/2009/ES.

(26)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zavedení programu Unie na podporu činností subjektů, které přispívají k dosažení cílů politiky Unie v oblasti účetního výkaznictví a auditů, na období 2014-2020, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu jeho rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, smí Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(27)

Jakákoli finanční podpora pro nové příjemce, a to i tehdy, jedná-li se o přímé nástupce jednoho z příjemců uvedených v tomto nařízení, podléhá schválení Evropským parlamentem a Radou v souladu s článkem 294 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(28)

Dobu použitelnosti tohoto nařízení je vhodné uvést do souladu s dobou použitelnosti nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (12). Toto nařízení by se tedy mělo použít ode dne 1. ledna 2014 do dne 31. prosince 2020,

a)

v oblasti účetního výkaznictví:

b)

v oblasti auditů: PIOB.

a)

pro EFRAG: 9 303 000 EUR,

b)

pro nadaci IFRS: 31 632 000 EUR,

c)

pro PIOB: 2 241 000 EUR.

a)

očekávané výsledky,

b)

přehled rozpočtu podle jednotlivých příjemců, v souladu s orientačními částkami stanovenými v čl. 6 odst. 3.

a)

zda EFRAG při své odborné práci na mezinárodních účetních standardech náležitě zohledňuje požadavek uvedený v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1606/2002, zejména při posuzování toho, zda jsou nové nebo pozměněné IFRS v souladu se zásadou „věrného a poctivého obrazu“ a zda odpovídají evropskému veřejnému zájmu;

b)

zda EFRAG při své odborné práci na IFRS poskytuje odpovídající hodnocení toho, zda navržené, nové či pozměněné mezinárodní účetní standardy vypracované IASB jsou podložené a odpovídají potřebám Unie s ohledem na rozmanitost účetních a hospodářských modelů a názorů v Unii; a

c)

jakého pokroku dosáhla EFRAG při provádění reforem správy a řízení s ohledem na vývoj po předložení doporučení uvedeného ve zprávě zvláštního poradce.