(EU) č. 1182/2013Nařízení Rady (EU) č. 1182/2013 ze dne 19. listopadu 2013 , kterým se mění nařízení (ES) č. 754/2009, (EU) č. 1262/2012, (EU) č. 39/2013 a (EU) č. 40/2013, pokud jde o některá rybolovná práva

(1)

Nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 (1) požaduje, aby opatření Unie, jimiž se řídí přístup do vod a ke zdrojům a udržitelné provozování rybolovných činností, byla stanovena s ohledem na dostupná vědecká, technická a hospodářská doporučení, a zejména na zprávu vypracovanou Vědeckotechnickým a hospodářským výborem pro rybářství (VTHVR), jakož i s ohledem na každé doporučení získané od regionálních poradních sborů.

(2)

Nařízením Rady (ES) č. 754/2009 (2) Rada vyloučila některé skupiny plavidel z režimu intenzity rybolovu stanoveného v kapitole III nařízení Rady (ES) č. 1342/2008 (3). Povolená intenzita rybolovu pro plavidla, na něž se tento režim uplatňuje, v současné době vyplývá z přílohy IIA nařízení Rady (EU) č. 39/2013 (4) a z přílohy IIA nařízení Rady (EU) č. 40/2013 (5).

(3)

Mezinárodní rada pro průzkum moří (ICES) vydala v červnu roku 2013 doporučení pro rok 2014 týkající se štikozubce severního. V tomto doporučení ICES uvedla, že biomasa této populace dosáhla v roce 2013 rekordní výše a kromě toho se u ní v posledních letech výrazně snížila míra úmrtnosti způsobené rybolovem. ICES uvedla, že v roce 2014 lze TAC zvýšit o 49 % na 81 846 tun. S ohledem na toto doporučení vzneslo Irsko a Španělsko požadavek, aby byl platný TAC pro tuto populaci zvýšen v průběhu roku z 55 105 tun na 69 440 tun, aby bylo dosaženo objemu vykládek, které podle odhadů ICES odpovídají stávající míře úmrtnosti způsobené rybolovem, jež je zase v souladu s maximálním udržitelným výnosem. Tento požadavek je považován za přijatelný s ohledem na závazek dotčených členských států, že pomocí důsledné kontroly příslušného rybolovu zajistí konstantní intenzitu rybolovu, a tedy i míru úmrtnosti způsobené rybolovem.

(4)

Skupina plavidel plujících pod vlajkou Španělska, která loví západně od Skotska, je v současné době vyloučena z oblasti působnosti režimu intenzity rybolovu vyplývajícího z nařízení (ES) č. 1342/2008. Na základě informací, které Španělsko poskytlo v roce 2013, nebyl VTHVR schopen posoudit, zda jsou podmínky stanovené v nařízení (ES) č. 1342/2008 splněny i během období řízení v roce 2012. Je proto vhodné tuto skupinu španělských plavidel do uvedeného režimu intenzity rybolovu znovu zahrnout. Nařízení (ES) č. 754/2009 a příloha IIA nařízení (EU) č. 39/2013 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(5)

Skupina plavidel plujících pod vlajkou Francie, která loví v Severním moři, je v současné době vyloučena z oblasti působnosti režimu intenzity rybolovu vyplývajícího z nařízení (ES) č. 1342/2008. VTHVR dospěl na základě informací, které mu Francie poskytla v roce 2013, k závěru, že úlovky uvedených plavidel překročily stanovený limit. Je proto vhodné tuto skupinu francouzských plavidel do uvedeného režimu intenzity rybolovu znovu zahrnout. Nařízení (ES) č. 754/2009 a příloha IIA nařízení (EU) č. 40/2013 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(6)

Skupina plavidel plujících pod vlajkou Spojeného království, která loví hřebenatky (Aequipecten opercularis) v Irském moři v okolí ostrova Man, je v současné době vyloučena z oblasti působnosti režimu intenzity rybolovu stanoveného v nařízení (ES) č. 1342/2008. V důsledku matematické chyby však toto vyloučení není zohledněno ve stropech intenzity rybolovu uvedených v příloze IIA nařízení (EU) č. 39/2013. Nařízení (EU) č. 39/2013 je proto třeba odpovídajícím způsobem opravit.

(7)

Nařízení Rady (EU) č. 1262/2012 (6) stanoví omezení odlovu na rok 2013 a 2014, pokud jde o seznam hlubinných druhů žraloků. Komise požádala Mezinárodní radu pro průzkum moří (ICES) o poradní stanovisko ohledně toho, zda je vhodné provést revizi tohoto seznamu. ICES dospěla k závěru, že jsou k dispozici dostatečné vědecké informace, které podporují vyloučení máčky černoústé (Galeus melanostomus) ze seznamu hlubinných druhů žraloků a zahrnutí všech druhů rodu Centrophorus (Centrophorus spp.) na tento seznam. Nařízení (EU) č. 1262/2012 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(8)

V souladu s výsledkem konzultací, které proběhly mezi pobřežními státy ohledně řízení makrely obecné, tresky modravé, atlantsko-skandinávského sledě obecného a tresky jednoskvrnné v Severním moři, může Unie svým plavidlům povolit rybolov až do výše 10 % nad rámec kvóty stanovené pro Unii pod podmínkou, že jakékoli množství využité nad rámec této kvóty bude odečteno od její kvóty pro rok 2014. Podobně může Unie v roce 2014 využít nevyužitého množství až do výše 10 % kvóty stanovené pro Unii v roce 2013. Je vhodné umožnit takovou flexibilitu při stanovování těchto rybolovných práv za účelem zajištění rovných podmínek pro plavidla Unie, a to tak, že se dotčeným členským státům povolí rozhodnout se pro využití kvóty flexibility. V případech, kdy se členský stát nerozhodne pro využití kvóty flexibility pro určitou populaci, je vhodné, aby články 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96 nadále platily v souladu s čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) č. 40/2013.

(9)

Komise pro tuňáky Indického oceánu (IOTC) přijala na svém výročním zasedání konaném v roce 2013 rozhodnutí, které je určeno k ochraně žraloka dlouhoploutvého a je použitelné na rybářská plavidla zapsaná do rejstříku IOTC oprávněných plavidel, neboť jako prozatímní pilotní opatření zakazuje uchovávat na palubě, překládat či vykládat upravená těla žraloka dlouhoploutvého nebo části upravených těl. Uvedené rozhodnutí stanoví výjimku pro drobný rybolov, konkrétně pro rybářská plavidla, která se účastní rybolovných činností ve výlučné ekonomické zóně členského státu, pod jehož vlajkou plují. Nařízení (EU) č. 40/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(10)

Komise pro rybolov v západním a středním Tichém oceánu (WCPFC) přijala na svém výročním zasedání konaném v roce 2010 doporučení omezit počet plavidel, která aktivně loví jihotichomořského tuňáka křídlatého v oblasti úmluvy jižně od 20° j. š. V důsledku toho by se mělo zajistit, aby plavidla Unie tento druh v oblasti úmluvy WCPFC jižně od 20° j. š. ani nadále nelovila. Nařízení (EU) č. 40/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(11)

Rybolovná práva pro plavidla Unie v norských vodách a pro norská plavidla ve vodách Unie se stanoví každý rok na základě konzultací o rybolovných právech, které se konají v souladu s dvoustrannou dohodou o rybolovu uzavřenou s Norskem (7). Než byly ukončeny tyto konzultace o dohodách pro rok 2013, stanovilo nařízení (EU) č. 40/2013 pro příslušné populace prozatímní rybolovná práva. Konzultace s Norskem byly ukončeny dne 18. ledna 2013 a nařízení Rady (EU) č. 297/2013 (8) pozměnilo příslušná ustanovení nařízení (EU) č. 40/2013. Populace mníkovce bělolemého ve vodách Norska oblasti IV však byla v důsledku chyby vyloučena z působnosti nařízení (EU) č. 297/2013. Množství tresky modravé, jež může Norsko odlovit ve vodách Unie oblastí II, IVa, V, VI severně od 56° 30′ s. š. a oblasti VII západně od 12° z. d., navíc neodráželo schválený zápis z konzultací s touto zemí. Příloha IA nařízení (EU) č. 40/2013 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(12)

Byla zjištěna chyba v počtu plavidel a kapacitě přidělené Unii a schválené pro účely lovu mečouna obecného a tuňáka křídlatého v oblasti úmluvy IOTC. Příloha VI nařízení (EU) č. 40/2013 by proto měla být odpovídajícím způsobem opravena.

(13)

V souladu s aktem o přistoupení z roku 2012 a v návaznosti na přistoupení Chorvatska dne 1. července 2013 by ustanovení o přidělení rybolovných práv přidělených v roce 2013 na úrovni Unie Chorvatsku měla být zahrnuta do příslušných nástrojů Unie. Omezení týkající se lovné kapacity a kapacity chovu tuňáka obecného v Chorvatsku, která jsou doplněna tímto nařízením, vycházejí z ustanovení plánu obnovy populace tuňáka obecného pro Chorvatsko do roku 2013 podle Mezinárodní komise pro ochranu tuňáků v Atlantiku (ICCAT). Dále v souladu s článkem 5 nařízení Rady (ES) č. 302/2009 (9) má každý členský stát zajistit, aby jeho lovná kapacita odpovídala jeho kvótě.

(14)

Ustanovení tohoto nařízení týkající se omezení intenzity rybolovu by se měla použít ode dne 1. února 2013. Ustanovení týkající se omezení odlovu by se měla použít ode dne 1. ledna 2013, s výjimkou ustanovení týkajících se WCPFC a IOTC, která by se měla použít od okamžiku vstupu tohoto nařízení v platnost. Ustanovení vložená v důsledku přistoupení Chorvatska k Evropské unii by se měla použít ode dne přistoupení. Tímto zpětným účinkem nebude dotčena zásada právní jistoty, neboť příslušná rybolovná práva nebyla dosud vyčerpána. Jelikož mají změny režimů intenzity rybolovu přímý vliv na hospodářské činnosti dotčených loďstev, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost ihned po vyhlášení,

1)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 6a

Flexibilita při stanovování rybolovných práv některých populací

1.   Tento článek se vztahuje na tyto populace:

2.   U kterékoli z populací uvedených v odstavci 1 může členský stát rozhodnout o zvýšení původní kvóty stanovené v příloze I až o 10 %. Dotčený členský stát své rozhodnutí písemně oznámí Komisi. Na základě tohoto oznámení se zvýšená kvóta považuje za kvótu přidělenou danému členskému státu pro rok 2013.

3.   Veškerá množství využitá v roce 2013 v rámci této zvýšené kvóty, která překračují původní kvótu, se pro účely výpočtu kvóty dotčeného členského státu pro příslušnou populaci v roce 2014 odečítají, a to na základě počtu tun.

4.   Veškerá množství nevyužitá v rámci původní kvóty až do výše 10 % této kvóty se pro účely výpočtu kvóty dotčeného členského státu pro příslušnou populaci v roce 2014 přičítají.

5.   Jakákoli množství, která byla předmětem výměn s jinými členskými státy podle čl. 20 odst. 5 nařízení (ES) č. 2371/2002, jakož i jakákoli množství, která byla odečtena v souladu s články 37, 105 a 107 nařízení (ES) č. 1224/2009, budou zohledněna pro účely určení využitých a nevyužitých množství podle odstavců 3 a 4 tohoto článku.

6.   Pokud členský stát využil možnosti podle odstavce 2 ve vztahu k určité populaci, nepoužijí se u daného členského státu na danou populaci články 3 a 4 nařízení (ES) č. 847/96.“

2)

V čl. 10 odst. 2 se slova „v příloze I tohoto“ nahrazují slovy „v tomto“.

3)

Článek 23 se nahrazuje tímto:

„Článek 23

Žraloci

1.   U všech druhů rybolovu se zakazuje uchovávat na palubě, překládat či vykládat upravená těla liškounů všech druhů čeledi Alopiidae nebo části jejich upravených těl.

2.   U všech druhů rybolovu se zakazuje uchovávat na palubě, překládat či vykládat upravená těla žraloka dlouhoploutvého (Carcharhinus longimanus) nebo části jejich upravených těl, s výjimkou plavidel, jejichž celková délka je méně než 24 metrů a která provádějí pouze rybolovné činnosti ve výlučné hospodářské oblasti členského státu, pod jehož vlajkou plují, a za předpokladu, že je jejich úlovek určen výlučně k místní spotřebě.

3.   Při náhodném ulovení nesmějí být druhy uvedené v odstavcích 1 a 2 poraněny. Takové ryby se neprodleně vypouštějí.“

4)

Článek 29 se nahrazuje tímto:

„Článek 29

Podmínky pro rybolov tuňáka velkookého, tuňáka žlutoploutvého, tuňáka pruhovaného a jihotichomořského tuňáka křídlatého

1.   Členské státy zajistí, aby se počet dnů rybolovu přidělených plavidlům s košelkovými nevody provozujícím rybolov tuňáka velkookého (Thunnus obesus), tuňáka žlutoploutvého (Thunnus albacares) a tuňáka pruhovaného (Katsuwonus pelamis) v části oblasti úmluvy WCPFC nalézající se na volném moři mezi 20° s. š. a 20° j. š. nezvýšil.

2.   Plavidla EU neprovádějí cílený odlov jihotichomořského tuňáka křídlatého (Thunnus alalunga) v části oblasti úmluvy WCPFC jižně od 20° j. š.“

5)

Příloha IA se mění v souladu s přílohou IV tohoto nařízení.

6)

Příloha ID se mění v souladu s přílohou V tohoto nařízení.

7)

Příloha IIA se mění v souladu s přílohou VI tohoto nařízení.

8)

Příloha IV se mění v souladu s přílohou VII tohoto nařízení.

9)

Příloha VI se mění v souladu s přílohou VIII tohoto nařízení.