(EU) č. 372/2013Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 372/2013 ze dne 22. dubna 2013 , kterým se na základě částečného prozatímního přezkumu podle čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 1225/2009 mění prováděcí nařízení (EU) č. 1008/2011 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

V červenci 2005 Rada nařízením (ES) č. 1174/2005 ( 2 ) uložila konečné antidumpingové clo na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“). Opatření měla podobu valorického antidumpingového cla v rozmezí 7,6 % a 46,7 %.

(2)

Na základě prozatímního přezkumu zaměřeného na definici výrobku Rada v červenci 2008 v nařízení (ES) č. 684/2008 ( 3 ) objasnila definici výrobku v původním šetření.

(3)

Na základě šetření zaměřeného proti obcházení předpisů Rada v červnu 2009 nařízením (ES) č. 499/2009 ( 4 ) rozšířila konečné antidumpingové clo uplatňované na „všechny ostatní společnosti“, které bylo nařízením (ES) č. 1174/2005 uloženo na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů zasílaných z Thajska bez ohledu na to, zda jsou deklarovány jako pocházející z Thajska či nikoli.

(4)

V říjnu 2011 Rada na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení uložila prováděcím nařízením (EU) č. 1008/2011 ( 5 ) konečné antidumpingové clo na dovoz ručních paletových vozíků a jejich základních dílů pocházejících z ČLR. Rozšířené clo uvedené v 3. bodě odůvodnění bylo rovněž potvrzeno prováděcím nařízením (EU) č. 1008/2011.

(5)

V průběhu přezkumu před pozbytím platnosti Evropská komise (dále jen „Komise“) zjistila, že od zavedení opatření došlo na trhu Unie ke změnám týkajícím se hospodářské soutěže. Čínský vyvážející výrobce s nejnižší celní sazbou, jemuž bylo v původním šetření uděleno zacházení jako v tržním hospodářství, skutečně téměř ovládl velkou částí unijního trhu a výrazně zvýšil svůj podíl na dovozu do Unie. Ve světle důkazů prima facie o narušení ocelářského trhu v ČLR Komise rovněž vyjádřila pochybnosti o původně přiznaném zacházení jako v tržním hospodářství. V tomto kontextu se mělo za to, že došlo ke změnám podmínek, na nichž se zakládala stávající opatření, a zdálo se, že jsou tyto změny trvalé povahy.

(6)

Po konzultaci s poradním výborem Komise rozhodla, že existují dostatečné důkazy odůvodňující zahájení částečného prozatímního přezkumu, a zveřejněním oznámení dne 14. února 2012 v Úředním věstníku Evropské unie ( 6 ) („oznámení o zahájení“) zahájila z moci úřední v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení částečný prozatímní přezkum omezený na přezkoumání dumpingu ve vztahu k čínským vyvážejícím výrobcům.

(7)

Šetření míry dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2011 (dále jen „období přezkumného šetření“).

(8)

O zahájení částečného prozatímního přezkumu Komise oficiálně vyrozuměla vyvážející výrobce, dovozce, kteří nejsou ve spojení, o nichž bylo známo, že se jich přezkum týká, orgány ČLR a výrobní odvětví Unie. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost k písemnému podání stanovisek a k podání žádosti o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(9)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(10)

S ohledem na potenciálně vysoký počet vyvážejících výrobců a dovozců, kteří nejsou ve spojení, bylo v souladu s článkem 17 základního nařízení považováno za vhodné přezkoumat, zda se má použít metoda vzorku. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byly výše uvedené strany podle článku 17 základního nařízení požádány, aby se do 15 dnů po zahájení přezkumu přihlásily a předložily Komisi informace požadované v oznámení o zahájení přezkumu. Ke spolupráci se přihlásili dva vyvážející výrobci a osm dovozců, kteří nebyli ve spojení. V případě vyvážejících výrobců ani dovozců, kteří nebyli ve spojení, výběr vzorku tudíž nebyl nutný.

(11)

Komise zaslala dotazníky a formuláře žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství všem stranám, o kterých bylo známo, že se jich věc týká, a těm, kteří se přihlásili ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení. Komise obdržela odpovědi od jednoho čínského vyvážejícího výrobce, Zhejiang Noblelift Equipment Joint Stock Co. Ltd (dále jen „Noblelift“), a od tří dovozců, kteří nejsou ve spojení.

(12)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, jež považovala za nezbytné pro stanovení dumpingu. Inspekční návštěva se uskutečnila v prostorách Zhejiang Noblelift Equipment Joint Stock Co. Ltd, Changxing, ČLR.

(13)

S ohledem na potřebu stanovit běžnou hodnotu pro vyvážejícího výrobce v ČLR, kterému nebylo uděleno zacházení jako v tržním hospodářství, proběhla inspekce v prostorách následujícího výrobce v Brazílii, která byla použita jako srovnatelná země:

(14)

Výrobek, jehož se týká tento přezkum, je tentýž jako při původním šetření a tentýž, jehož definici objasnil prozatímní přezkum, tedy ruční paletové vozíky a jejich základní díly, tj. podvozky a hydraulika, pocházející z ČLR, v současnosti kódů KN ex842790 00 a ex843120 00. Pro účely tohoto nařízení se ručními paletovými vozíky rozumí vozíky na kolech podpírající zvedací vidlicová ramena pro manipulaci s paletami, určené k manuálnímu tlačení, tažení a řízení na hladkém, rovném a pevném povrchu, které provádí pěší obsluha za použití kloubové řídicí páky. Ruční paletové vozíky jsou určeny pouze ke zdvižení nákladu pumpováním řídicí páky do dostatečné výše k přepravení nákladu a nemají žádné jiné dodatečné funkce nebo použití, jako například i) přemísťování a zvedání nákladu za účelem jeho uložení výše nebo usnadnění při skladování nákladu (vysokozdvižné vozíky), ii) zakládání jedné palety na druhou (zakladače), iii) zdvižení nákladu na pracovní plošinu (nůžkové zvedáky) nebo iv) zvedání a vážení nákladu (paletové vozíky s váhou).

(15)

Šetření potvrdilo, že dotčený výrobek a výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu v ČLR, stejně tak jako výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu srovnatelné země, Brazílie, a jako výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobci z Unie, mají stejné základní fyzikální a technické parametry i stejné použití.

(16)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(17)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se běžná hodnota v rámci antidumpingových šetření dovozu pocházejícího z ČLR určuje v souladu s odstavci 1 až 6 uvedeného článku u těch výrobců, kteří splňují kritéria uvedená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, tj. pokud se prokáže, že při výrobě nebo prodeji daného obdobného výrobku převažují podmínky tržního hospodářství. Tato kritéria jsou ve stručné a souhrnné podobě a pouze pro orientaci uvedena níže:

(18)

Noblelift požádal o zacházení jako v tržním hospodářství podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a ve stanovených lhůtách zaslal vyplněný formulář žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství.

(19)

Komise vyhledala všechny informace, které považovala za potřebné, a všechny informace uvedené v žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství ověřila v prostorách dotčené společnosti.

(20)

Šetřením se zjistilo, že ceny, které Noblelift v období přezkumného šetření platil za čínskou za tepla válcovanou uhlíkovou ocel, která je hlavní surovinou představující přibližně 25 % nákladů na konečný výrobek, byly ve stejném období přibližně o 24 % až 31 % nižší než mezinárodní ceny a byly významnou měrou zkresleny. Mezinárodní ceny byly stanoveny na základě statistik pro trhy Unie a Severní Ameriky zveřejněných agenturou Steel Business Briefing ( 7 ) a na základě dovozních cen z databáze Comext. Na tomto základě bylo zjištěno, že čínské ceny oceli zjevně neodpovídaly tržním hodnotám. Navíc zde existuje zavedená praxe státních zásahů do trhu se surovinami. Dvanáctý čínský pětiletý plán (2011–2015) pro odvětví železa a oceli obsahuje řadu opatření, z nichž vyplývá, že kvůli kontrole čínské vlády nad firmami nemohou ocelářské společnosti jednat jinak, než v souladu s nařízeními čínské vlády. Dospělo se proto k závěru, že Noblelift nesplňuje podmínky prvního kritéria pro zacházení jako v tržním hospodářství.

(21)

V rozpočtovém roce 2010 navíc společnost ve spojení poskytla společnosti Noblelift bankovní záruku na dva úvěry, které představovaly značnou část celkových aktiv společnosti ve spojení a společnosti Noblelift. Tyto záruky nebyly vykázány ani ve finančním prohlášení společnosti Noblelift, ani v účtech společnosti ve spojení. Toto není v souladu se standardem IAS 24 (Zveřejnění stran ve spojení) a auditor neměl k této praktice žádné výhrady. Uvedení transakcí stran ve spojení ve finančním prohlášení je důležité, jelikož poukazuje na možné dopady na finanční postavení společnosti. Neuvedení významných závazků, jako například dotčených záruk, v tomto případě brání náležitému posouzení činnosti společnosti, a to zejména z hlediska možných rizik a příležitostí. Dospělo se proto k závěru, že účetní záznamy společnosti nebyly v souladu s mezinárodními účetními standardy řádně auditovaný, a nesplňují proto požadavky druhého kritéria.

(22)

Noblelift navíc obdržel státní podporu ve formě preferenční daně z příjmu a příspěvků, což narušuje finanční situaci firmy a nesplňuje tedy požadavky třetího kritéria.

(23)

Dotčený vyvážející výrobce a výrobní odvětví Unie dostali možnost podat připomínky k výše uvedeným zjištěním.

(24)

Noblelift si na základě zveřejnění zjištění týkajících se zacházení jako v tržním hospodářství vyžádal více podrobností ohledně výpočtu mezinárodní tržní ceny oceli. Společnost tvrdila, že zkreslení cen surovin by se mělo řešit úpravou běžné hodnoty při výpočtu dumpingu, nikoliv odmítnutím zacházení jako v tržním hospodářství. Ustanovení čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení však jasně požaduje, aby se „náklady nejdůležitějších vstupů zakládaly na tržní hodnotě“. Úpravou při výpočtu dumpingu ke zohlednění zkreslených nákladů na vstupy by proto ustanovení čl. 2 odst. 7 písm. c) do značné míry pozbylo významu. Tyto připomínky proto nemohly změnit výše uvedená zjištění.

(25)

Po zveřejnění konečných zjištění společnost Noblelift zopakovala své argumenty. Nejprve uvedla, že Komise nesdělila podrobnosti, tj. všechny údaje, které byly použity pro výpočet rozdílů v cenách surovin.

(26)

V této souvislosti se především podotýká, že Komise zdroje dat pro srovnávání cen oceli při několika příležitostech uvedla. Komise zopakovala vysvětlení poskytnutá během předchozích jednání, že ceny vycházející z údajů agentury Steel Business Briefing jsou chráněny autorským právem, neboť tato služba je dostupná formou předplatného. Komise proto nemůže ze zákonných důvodů tyto údaje zveřejňovat přímo, daná databáze je však dostupná a po uhrazení příslušného poplatku přístupná. Nicméně aby byla zajištěna rovnováha mezi ochranou práva k duševnímu vlastnictví a ochranou práva na obhajobu, použité údaje byly ověřeny úředníkem pro slyšení z generálního ředitelství pro obchod, který výpočet cenového rozdílu potvrdil a výsledky svého ověření sdělil firmě Noblelift.

(27)

Dále je třeba uvést, že agentura Steel Business Briefing přesně popisuje použitou metodologii (rozměry, tloušťku, šířku, místo v přepravě). Tyto parametry jsou obecné a slouží jako návod, který zároveň odkazuje na podrobnost údajů použitých při srovnání cen surovin, jehož cílem je zjistit, zda se náklady nejdůležitějších vstupů v zásadě zakládají na tržní hodnotě. Pro referenci Komise použila ceny v Evropě a v Severní Americe.

(28)

Společnost Noblelift dále uvedla, že při původním šetření nebyly rozdíly mezi cenami oceli na domácím trhu v ČLR a mezinárodními cenami oceli považovány za faktor bránící společnosti splnit podmínky prvního kritéria zacházení jako v tržním hospodářství. Jak uvádí 22. bod odůvodnění nařízení Komise (ES) č. 128/2005 ( 8 ) ze dne 27. ledna 2005, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo v rámci původního šetření: „Pro všechny čtyři společnosti bylo celkově prokázáno (…) že náklady a ceny odrážely tržní hodnoty.“ Původní šetření skutečně neprokázalo podstatné rozdíly v cenách surovin získávaných z místních zdrojů v ČLR a surovin nakoupených za mezinárodní ceny. Toto zjištění však nemůže orgánům zabránit v tom, aby v případě, že dojde ke změně okolností a vzniku cenových rozdílů, tyto rozdíly odhalily při pozdějším šetření. Jak uvádí 76. bod odůvodnění níže, okolnosti se mezi lety 2004 (datum původního šetření) a 2011 (období šetření v rámci tohoto přezkumu), tj. v průběhu sedmi let, podstatně změnily. V tomto ohledu, a zejména při šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti v roce 2010, byly získány důkazy prima facie dokládající zkreslení cen na trhu s ocelí v ČLR způsobené státními zásahy. Toto byl také jeden z důvodů, proč došlo z moci úřední k zahájení současného přezkumu, a tento důvod se v současném šetření skutečně potvrdil (viz 20. bod odůvodnění).

(29)

Společnost Noblelift dále zopakovala své připomínky týkající se nezávažných dopadů úvěrových záruk a zanedbatelného vlivu státní podpory. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení je jasný a neodkazuje na podstatný vliv na finanční výsledky („společnosti vedou jednoznačné a jasné účetnictví ověřené nezávislými auditory v souladu s mezinárodními účetními standardy a používané ke všem účelům“). V každém případě, jak uvádí 21. bod odůvodnění výše, neuvedení významných závazků, jako například dotčených úvěrových záruk, v tomto případě brání náležitému posouzení činnosti společnosti, a to zejména z hlediska možných rizik a příležitostí. Co se týká státní podpory, Komise dotčené straně již v průběhu šetření odpověděla, že tato podpora přesahuje částku 10 milionů CNY. Tyto námitky proto nebylo možné přijmout.

(30)

Na závěr společnost Noblelift uvedla, že šetření mělo skončit, jelikož došlo k porušení tříměsíční lhůty, v rámci které musí být podle čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení rozhodnuto o udělení zacházení jako v tržním hospodářství. V tomto ohledu se odkazuje na změnu zavedenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1168/2012 ze dne 12. prosince 2012, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1225/2009 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství a jejím zpětným účinkem. ( 9 ) Dále je třeba uvést, že rozhodnutí o zacházení jako v tržním hospodářství bylo přijato ve lhůtě delší než tři měsíce od začátku šetření kvůli procedurálním aspektům a časovým omezením šetření. Z důvodu složitosti otázek, které při posouzení žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství vyvstaly, se ukázalo, že tříměsíční lhůta byla skutečně téměř nesplnitelná. Je však třeba poznamenat, že doba rozhodnutí neměla na výsledek vliv.

(31)

Vyvozuje se proto závěr, že připomínky uvádějící důvody pro udělení zacházení jako v tržním hospodářství nejsou oprávněné.

(32)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti a podle čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení bylo stanoveno, že společnosti Noblelift zacházení jako v tržním hospodářství nebude uděleno.

(33)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení musí být v případě zemí bez tržního hospodářství a, pokud nelze zacházení jako v tržním hospodářství udělit, také v případě transformujících se zemí běžná hodnota stanovena na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(34)

Při původním šetření byla pro účely stanovení běžné hodnoty zvolena jako srovnatelná země Kanada. Jelikož však byla výroba v Kanadě ukončena, byla v oznámení o zahájení stávajícího přezkumu zamýšlena jako srovnatelná země Brazílie.

(35)

Dva vyvážející výrobci a jeden dovozce proti tomu, aby byla Brazílie použita jako srovnatelná země, vznesli výhrady. Jako argumenty proti výběru Brazílie bylo uvedeno, že na brazilském trhu s ručními paletovými vozíky je v důsledku malého počtu domácích výrobců nízká úroveň konkurence a prodejní ceny, zisky a výrobní náklady v Brazílii jsou tak zkresleny. Dotčení vyvážející výrobci navrhli jako vhodnou srovnatelnou zemi Indii, Malajsii nebo Tchaj-wan.

(36)

Na základě těchto připomínek Komise kontaktovala 38 indických výrobců, tři tchajwanské výrobce, dva malajsijské výrobce a dva brazilské výrobce, o nichž je známo, že vyrábí ruční paletové vozíky, a zaslala jim příslušný dotazník. Spolupráci se podařilo navázat jen s jedním výrobcem v Brazílii: Paletrans.

(37)

Po zveřejnění konečných zjištění a návrhu Komise strany znovu zopakovaly své připomínky, že Brazílie není kvůli chybějící konkurenci na brazilském trhu vhodnou volbou srovnatelné země. Strany uvedly, že výrobce ze spolupracující srovnatelné země má na brazilském trhu monopolní postavení umocněné vysokým dovozním clem. Další připomínky se týkaly nedostatků v odpovědích nedůvěrné povahy poskytnutých výrobcem ze srovnatelné země. A konečně bylo uváděno, že by měly být provedeny úpravy, které by zohledňovaly rozdíly mezi výrobcem ve srovnatelné zemi a vyvážejícím výrobcem v dotčené zemi.

(38)

Pokud jde o vhodnost Brazílie jako srovnatelné země, je nutné upozornit na to, že skutečnost, že výrobce ve srovnatelné zemi je hlavním výrobcem na brazilském trhu neznamená, že na tomto trhu existuje monopol. Konkurenci zde představují alespoň dva místní výrobci a nezanedbatelný dovoz a zjistilo se, že míra zisku výrobce ve srovnatelné zemi je v souladu s otevřeným trhem.

(39)

Jak uvádí 36. bod odůvodnění výše, po výhradách proti použití Brazílie jako srovnatelné země vznesených v počátečním stádiu řízení, Komise kontaktovala 45 výrobců ve čtyřech různých zemích, včetně společností navržených společností Noblelift. Navzdory opakovaným kontaktům s těmito společnostmi prostřednictvím telefonu a emailu požadované informace poskytl a při šetření spolupracoval pouze jeden brazilský výrobce.

(40)

S ohledem na tvrzení o údajných nedostatcích je třeba uvést, že při šetření spolupracoval pouze jeden výrobce ve srovnatelné zemi. Tato situace není neobvyklá, ale při zveřejňování údajů způsobuje problémy. Vzhledem k častým obtížím při navazování spolupráce s výrobci ve srovnatelné zemi musí Komise zaručit vysokou úroveň ochrany důvěrných informací. V tomto případě došlo při předložení informací, které nejsou důvěrné, ke vzniku jistých nedorozumění týkajících se údajných nedostatků, ty však byly s dotčenými stranami vyjasněny. Jedna strana konkrétně uvedla, že nedostatky v odpovědi výrobce ze srovnatelné země by měly vyřadit Brazílii jako srovnatelnou zemi a vzhledem k tomu, že Komise není schopna stanovit běžnou hodnotu, by mělo být šetření zastaveno. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že během současného šetření měla Komise všechny potřebné informace nutné pro výpočet dumpingu.

(41)

Stížnosti ohledně vhodnosti Brazílie jako srovnatelné země tedy nebylo možné přijmout.

(42)

S ohledem na požadavky na úpravy je třeba uvést, že úroveň rozdílů v obchodu mezi brazilským výrobcem a čínským vyvážejícím výrobcem byla zohledněna prostřednictvím úpravy úrovně obchodu (viz 59. bod odůvodnění níže).

(43)

Na závěr jedna strana uvedla, že by měly být provedeny úpravy zohledňující údajně rušivý vliv 14 % dovozního cla ve srovnatelné zemi. Vzhledem k tomu, že mezi dovozním clem jako takovým a úrovní cen na domácím trhu neexistuje spojitost, tuto námitku nezle přijmout.

(44)

Jelikož dostatečnou konkurenci v Brazílii představují alespoň dva místní výrobci a nezanedbatelný dovoz, lze ji považovat za vhodnou srovnatelnou zemi.

(45)

Komise v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení nejprve zkoumala, zda byl v případě firmy Paletrans tuzemský prodej obdobného výrobku nezávislým odběratelům reprezentativní. V tomto ohledu bylo zjištěno, že celkový objem tohoto prodeje činil alespoň 5 % celkového objemu vývozního prodeje společnosti Noblelift do Unie.

(46)

Komise následně zkoumala, zda společnost Paletrans na domácím trhu prodává obdobné výrobky, které by z hlediska funkcí a použitých materiálů byly dostatečně srovnatelné s typy prodávanými společností Noblelift na vývoz do Unie. Šetření zjistilo, že řada typů, které Paletrans prodává na domácím trhu, je dostatečně srovnatelná s typy vyváženými společností Noblelift do Unie.

(47)

Komise následně ve vztahu k výrobci ze srovnatelné země přezkoumala, zda je možné domácí prodej každého srovnatelného typu obdobného výrobku prodávaného na domácím trhu považovat za prodej uskutečněný v běžném obchodním styku. Toto přezkoumání proběhlo na základě stanovení podílu ziskového prodeje každého druhu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu v průběhu období přezkumného šetření.

(48)

Pokud objem prodeje určitého typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu odpovídající vypočteným výrobním nákladům nebo vyšší představoval více než 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu výrobku, a pokud se vážená průměrná cena tohoto typu rovnala výrobním nákladům nebo byla vyšší, byla běžná hodnota stanovena na základě skutečné ceny na domácím trhu. Tak tomu bylo v případě všech srovnatelných typů a běžná hodnota byla vypočtena jako vážený průměr cen všech tuzemských prodejů daného druhu realizovaných během období přezkumného šetření.

(49)

Pro nesrovnatelné typy je možné běžnou hodnotu určit v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení, tedy tím, že se k případně upraveným výrobním nákladům připočte přiměřená částka za domácí prodejní, správní a režijní náklady a přiměřené ziskové rozpětí na domácím trhu. Prodejní, správní a režijní náklady a zisk byly stanoveny na základě skutečných údajů o výrobě a prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku, pocházejících od výrobce ve srovnatelné zemi. Je nutno uvést, že takto určená cena byla předmětem úprav uvedených v 59. bodě odůvodnění, především s cílem zohlednit rozdíly v obchodní úrovni mezi vývozem společnosti Noblelift a domácím prodejem výrobce ze srovnatelné země.

(50)

Jediný spolupracující vyvážející výrobce uvedl, že Komise provedla výpočet dumpingu na základě „neúplných kontrolních čísel výrobků“ a neposkytla žádná vysvětlení ohledně parametrů použitých pro porovnání.

(51)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení se dumpingové rozpětí obvykle zjišťuje na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem cen všech vývozních obchodů, pokud ustanovení upravující spravedlivé srovnání nestanoví jinak.

(52)

S ohledem na spravedlivé srovnání je nutno uvést, že kontrolní číslo výrobku je nástroj, který se při šetření používá za účelem strukturování a uspořádání značného množství velmi podrobných údajů poskytnutých společnostmi. Jedná se o pomůcku k provedení podrobnější analýzy různých vlastností výrobků v rámci dané kategorie dotčeného výrobku a obdobného výrobku.

(53)

Komise shromáždila informace týkající se řady parametrů (materiál podvozku, nátěr podvozku, nosnost, druh hydraulického systému, pracovní délka, vidlice, rozchod vidlic, materiál ovládací rukojeti, materiál nosného kola, druh nosného kola, druh brzd), ale aby bylo možné vzít v úvahu všechny vývozní transakce, bylo považováno za rozumné a proveditelné v tomto případě vycházet při srovnání z parametrů představujících nejvhodnější vlastnosti (materiál podvozku, nátěr podvozku, materiál ovládací rukojeti, materiál nosného kola, druh nosného kola).

(54)

V zájmu spravedlivého srovnání a vyšší shody bylo toto srovnání založeno na nejvhodnějších vlastnostech. Je nutno zdůraznit, že Komise neopomenula žádné údaje. Není však neobvyklé, že určité parametry použité v kontrolním čísle výrobku mají menší váhu a že některé parametry tvoří v porovnání s jinými lepší základ pro spravedlivé srovnání. Při srovnání na základě fyzických rozdílů nebo z jakýchkoli jiných důvodů nebyly opominuty žádné výrobky a ani nebyly vytvořeny nové typy výrobků. Naopak, do srovnání byl zahrnut veškerý prodej. Ačkoli bylo uznáno, že na cenu mají vliv i jiné parametry, pokládalo se za vhodnější, aby byly výpočty založeny na pěti nejdůležitějších parametrech, jelikož to vede k nejvyšší úrovni shody.

(55)

Co se týká procesních aspektů srovnání, je třeba uvést, že vyvážející výrobce měl naprosto dostatečnou příležitost vyjádřit se k výpočtům, jež byly provedeny v tomto případě. Úplné údaje o těchto výpočtech byly opakovaně zveřejněny.

(56)

V důsledku toho musely být výše uvedené námitky zamítnuty.

(57)

Veškerý prodej na vývoz čínského vyvážejícího výrobce do Unie byl uskutečněn přímo nezávislým odběratelům v Unii. Vývozní cena byla proto v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě skutečně zaplacených cen nebo cen, které je třeba za dotčený výrobek zaplatit.

(58)

Jedna strana namítla, že do výpočtu by měl být zahrnut i vývozní prodej podvozků a hydraulik. Tato námitka byla přijata.

(59)

Srovnání vážené průměrné běžné hodnoty a vážené průměrné vývozní ceny bylo provedeno na základě ceny ze závodu a na stejné obchodní úrovni. V zájmu spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny bylo podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení přihlédnuto k rozdílům mezi činiteli, které ovlivňovaly ceny a srovnatelnost cen. Za tímto účelem byly tam, kde to bylo možné a oprávněné, provedeny náležité úpravy rozdílů v úrovni obchodu (odhadované cenové rozdíly při prodeji různým druhům zákazníků na domácím trhu srovnatelné země), v dopravě (sestávající z nákladů na vnitrozemskou nákladní dopravu ve vyvážející zemi a na námořní dopravu použitou k přepravě do Unie), v pojištění (náklady na pojištění námořní přepravy), v manipulaci a nakládání a ve vedlejších nákladech, provizích (za prodej na vývoz), bankovních poplatcích (za prodej na vývoz), nákladech na poskytnutí úvěru (založených na dohodnutých platebních podmínkách a na převládajících úrokových sazbách) a v nákladech na balení (cena použitého balicího materiálu).

(60)

Na základě námitky jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce byly provedeny úpravy zohledňující rozdílné tloušťky oceli používané výrobcem ve srovnatelné zemi a vyvážejícím výrobcem v dotčené zemi a běžná hodnota byla upravena tak, jak se považovalo za vhodné. Tyto úpravy vycházely z rozdílu tloušťky v poměru k tomu, nakolik se ocel podílí na ceně obdobného výrobku prodávaného v Brazílii výrobcem srovnatelné země. Toto vedlo ke změně dumpingového rozpětí (viz 73. bod odůvodnění níže). Po dodatečném zveřejnění, které vyzývalo zainteresované strany k podávání připomínek k úpravě tloušťky oceli, jedna strana pro absenci věcných podkladů úpravu zpochybnila. Uvedla rovněž, že nedůvěrná podání vyvážejícího výrobce usilující o změnu měla nedostatky, čímž porušila právo jiných stran na obhajobu. Komise ověřila údaje ve spisu, na němž byla založena úprava tloušťky oceli, a potvrdila, že úprava byla oprávněná.

(61)

Jediný spolupracující vývozce přednesl požadavky na několik dalších úprav s ohledem na rozdíly ve výkonnosti a produktivitě, přičemž zejména tvrdil, že výrobce ve srovnatelné zemi je méně výkonný (má menší výkon na pracovníka) a má větší spotřebu surovin na jednotku.

(62)

Úvodem je třeba uvést, že ačkoliv mezi společnostmi mohou existovat rozdíly ve výkonnosti a produktivitě, hlavní zásadou je zajistit porovnatelnost mezi vývozními cenami a běžnou hodnotou, což nevyžaduje, aby byly okolnosti v případě výrobce ve srovnatelné zemi a vyvážejícího výrobce v zemi bez tržního hospodářství zcela v souladu. Ospravedlněny jsou ve skutečnosti pouze úpravy rozdílů ve faktorech, které ovlivňují ceny a srovnatelnost cen mezi výrobcem ve srovnatelné zemi a vyvážejícím výrobcem v zemi bez tržního hospodářství.

(63)

Je nicméně třeba uvést, že šetření neodhalilo žádné okolnosti, které by naznačovaly, že výrobní proces výrobce ve srovnatelné zemi není dostatečně výkonný.

(64)

Pokud jde o nákladové faktory (např. produktivitu), tyto by se neměly vydělovat a posuzovat individuálně. K posouzení toho, zda jsou výhody ve vztahu k jednomu nákladovému faktoru (např. produktivitě) případně kompenzovány nevýhodami v jiných faktorech, by bylo zapotřebí spíše komplexní analýzy. Nižší využití pracovních sil je totiž ve skutečnosti často způsobeno vyšší mírou automatizace, což vede k vyšším nákladům v jiných oblastech (odpisy, kapitál, financování, výrobní režijní náklady). Pouze komplexní analýza by mohla odhalit všechny rozdíly v nákladových faktorech a prokázat, zda jsou ovlivněny ceny a cenová srovnatelnost, a odůvodnit tak úpravu. Tyto požadavky tudíž nelze přijmout.

(65)

Kromě toho, co již bylo výše uvedeno, požadavky na úpravy rozdílu energie na jednotku, odpisů na jednotku a rozdílu ve výrobních režijních nákladech byly nepodložené. Zejména ve vztahu k energetické účinnosti nebylo vysvětleno, kvůli jakým prvkům výrobního procesu je brazilský výrobce v porovnání s jediným spolupracujícím vyvážejícím výrobcem neefektivní. Výše úpravy byla založena na poměru rozdílu nákladů na jednotku pracovní síly (založené na rozdílu v produktivitě) spojených s podílem nákladů na pracovní sílu na celkových nákladech. Souvislost mezi tímto poměrem a energetickou účinností a odpisy a rozdíly ve výrobních režijních nákladech nebyla vysvětlena a nebyla srozumitelná. Tyto požadavky se tedy zamítají.

(66)

Jedna strana rovněž požadovala, aby byly provedeny úpravy parametrů, mimo jiné nosnosti a vidlice. V tomto ohledu se odkazuje na připomínky k parametrům pro srovnání (viz 50. bod odůvodnění výše), kde se uvádí, že aby byla zajištěna nejvyšší úroveň shody, je srovnání založeno na nejdůležitějších parametrech. V každém případě tato tvrzení nebyla doložena.

(67)

Dále byla požadována úprava zohledňující skutečnost, že vyvážející výrobce používá patentovanou technologii. Toto tvrzení nebylo blíže doloženo. Vyvážející výrobce tuto úpravu především nevyčíslil. Jedinou předloženou informací byl dokument, o kterém bylo uvedeno, že se jedná o patent. V pozdějším podání byla úprava částečně kvantifikovaná, avšak bez podpůrných důkazů. Z tohoto důvodu nebylo možné tento požadavek přijmout.

(68)

Požadavek na úpravu rozdílu v účinnosti při použití surovin byl pokryt úpravou tloušťky oceli (viz 60. bod odůvodnění výše), jelikož rozdílná tloušťka oceli může vést k celkově nižší spotřebě oceli.

(69)

Na závěr vyvážející výrobce uvedl, že prodává prostřednictvím jiných distribučních kanálů, zejména neznačkové výrobky prostřednictvím výrobců původního zařízení (dále jen „OEM“), než výrobce ve srovnatelné zemi. Byl proto vznesen požadavek na úpravu zohledňující tento rozdíl. Jak je uvedeno výše (59. bod odůvodnění), byla provedena úprava úrovně obchodu. Tato úprava se zakládala na předpokládaných cenových rozdílech při prodeji různým druhům zákazníků, včetně prodejů OEM, na domácím trhu srovnatelné země. Z důvodu důvěrné povahy údajů nelze rozsah těchto úprav zveřejnit, jelikož by došlo k odhalení běžné hodnoty založené na údajích poskytnutých jediným výrobcem ze srovnatelné země. Dospělo se tudíž k závěru, že rozdíly, kvůli nimž byly požadovány úpravy, byly již zohledněny.

(70)

Je nicméně třeba uvést, že vyvážející výrobce požadované změny nekvantifikoval. Pouze uvedl, že úprava provedená v jiném řízení dosáhla výše 40 %. Úprava provedená v jiném řízení (a tedy specifická pro konkrétní okolnosti onoho řízení) nemůže sama o sobě sloužit jako měřítko pro úpravy v tomto případě.

(71)

Po dodatečném zveřejnění informací (obsahujících výzvu k podávání připomínek k úpravě tloušťky oceli) vyvážející výrobce přednesl dodatečné požadavky na úpravy (nesouvisející s úpravou o tloušťku oceli): úpravy zohledňující povrchové úpravy, manipulaci a ceny oceli v Brazílii.

(72)

Především je třeba uvést, že požadavky byly doručeny po lhůtě pro podání připomínek a byly tak formálně nepřípustné. V každém případě tato tvrzení nebyla ani kvantifikovaná, ani doložená. Společnost své připomínky nedoložila důkazy, ani nevysvětlila, jak byl nebo jak by měl být rozsah různých úprav vypočítán.

(73)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo provedeno srovnání váženého průměru běžné hodnoty podle druhu výrobku a váženého průměru vývozní ceny dotčeného výrobku. Dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento z ceny CIF na hranicích Unie před proclením je 70,8 %.

(74)

Dumpingové rozpětí pro všechny ostatní vyvážející výrobce v původním šetření kromě společnosti Noblelift se pohybovalo mezi 28,5 % a 46,7 %. Vzhledem k tomu, že při tomto přezkumu společnost Noblelift spolupracovala, a jelikož převážná většina čínského vývozu pochází od společnosti Noblelift, lze míru této spolupráce považovat za vysokou, zrevidovala Komise celostátní dumpingové rozpětí i pro všechny ostatní vývozce. Následkem toho by zbytkové dumpingové rozpětí mělo být stanoveno na stejné úrovni jako pro Noblelift, tj. 70,8 %.

(75)

Jedna strana uvedla, že celostátní clo by se nemělo rovnat dumpingovému rozpětí jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce, jelikož neexistují důkazy dokládající, že převážná většina dovozu pocházela od tohoto jediného spolupracujícího vývozce. V tomto ohledu bylo potvrzeno, že dle statistických údajů převážná většina dovozu z ČLR pochází od jediného spolupracujícího vyvážejícího výrobce. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(76)

Podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení se také posuzovalo, zda lze změněné okolnosti přiměřeně považovat za okolnosti trvalé povahy.

(77)

Původní šetření v tomto ohledu neprokázalo podstatné rozdíly v cenách surovin získávaných čínskými vyvážejícími výrobci (včetně společnosti Noblelift) z místních zdrojů v ČLR a surovin zakoupených za mezinárodní ceny. Okolnosti se mezi lety 2004 (datum původního šetření) a 2011 (období přezkumného šetření), kdy byly ceny za tepla válcované oceli, hlavní suroviny, o 24 % až 31 % nižší než mezinárodní ceny, podstatně změnily. Tyto ceny v důsledku zkreslení cen na trhu s ocelí v ČLR (viz 20. bod odůvodnění výše) neodpovídaly tržním hodnotám. Čínský trh s ocelí se během těchto sedmi let skutečně podstatně změnil a ČLR se změnila z čistě dovozní země oceli na významného výrobce a světového vývozce; tuto skutečnost lze důvodně považovat za změnu trvalé povahy.

(78)

Čínské high-tech společnosti včetně společnosti Noblelift jsou navíc od roku 2008 příjemci státní podpory ve formě preferenční daně z příjmu (15 %). Během období původního šetření byla na společnosti uvalena základní sazba 25 %. Tato změna okolností může být proto důvodně považována za změnu trvalé povahy.

(79)

Proto se má za to, že okolnosti, kvůli nimž byl tento prozatímní přezkum zahájen, se pravděpodobně v dohledné době nezmění způsobem, který by měl vliv na zjištění tohoto prozatímního přezkumu. Proto byl učiněn závěr, že se tyto změny považují za trvalé a že zachování současné výše opatření již nemá opodstatnění.

(80)

S ohledem na výsledky tohoto přezkumného šetření a vzhledem k tomu, že nové dumpingové rozpětí 70,8 % je nižší než úroveň odstranění újmy stanovená v původním šetření (viz 120. a 123. bod odůvodnění nařízení (ES) č. 128/2005), považuje se za vhodné změnit antidumpingové clo platné pro dovoz dotčeného výrobku od společnosti Noblelift i od ostatních vyvážejících výrobců na 70,8 %.

(81)

Jedna strana uvedla, že nově stanovené dumpingové rozpětí by nemělo být srovnáváno s úrovní odstranění újmy stanovenou při původním šetření. Úroveň odstranění újmy by spíše měla být stanovena při každém šetření, a to i v případě částečného přezkumu omezeného na dumping. Dle této strany představuje stávající způsob, kdy se nehodnotí újma, porušení pravidla nižšího cla. Strana rovněž tvrdila, že měl být zahájen plný prozatímní přezkum.

(82)

V tomto ohledu je třeba poznamenat, že vzhledem k tomu, že Komise zahájila částečný prozatímní přezkum omezený na dumping, újma nemohla být v tomto rámci zhodnocena. Podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení může Komise z vlastního podnětu nutnost zachování opatření v podložených případech přezkoumat. Komise tedy nemá povinnost zahájit prozatímní přezkum z moci úřední, který by se vztahoval na dumping i újmu, a který by měl být v každém případě podložený. V tomto případě byly informace a důkazy, které měla Komise k dispozici, dostačující pro zahájení prozatímního přezkumu omezeného na dumping. Navíc kdyby měla být újma vždy posuzována v rámci prozatímních přezkumů, možnost částečného prozatímního přezkumu omezeného na dumping stanovená čl. 11 odst. 3 základního nařízení by ztratila svůj význam. Tvrzení je proto nutno odmítnout. Je nicméně třeba připomenout, že dotčená zúčastněná strana má možnost v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení požadovat prozatímní přezkum újmy.

(83)

Pravidlo nižšího cla bylo plně zohledněno a nově stanovené dumpingové rozpětí bylo skutečně porovnáno s úrovní odstranění újmy stanovenou v původním šetření (nejnovější zjištění o újmě).

(84)

Jedna strana uvedla, že v tomto případě by byla vhodnější minimální dovozní cena. Případně by mělo být uloženo pevně stanovené clo.

(85)

V tomto ohledu je třeba uvést, že pro produkty, které se nabízejí v široké škále druhů a za různé ceny, které se dále neustále mění a zdokonalují, není vhodné stanovit ani minimální dovozní cenu, ani pevně stanovené clo. Velké množství celních sazeb by se velmi obtížně spravovalo. Dalším omezením ve stávajícím případě je skutečnost, že minimální dovozní ceny by musely být založeny na běžné hodnotě (jelikož clo je založeno na dumpingu), která se zakládá na důvěrných informacích jedné společnosti na trhu srovnatelné země. Tyto požadavky se tedy zamítají.

(86)

Vyvážející výrobce v rámci zákonných lhůt projevil zájem jednat. Žádná formální nabídka však nebyla učiněna, a Komise proto nebyla schopna se tímto dále zabývat.

(87)

Zúčastněné strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se zamýšlí změnit celní sazby uplatňované na vyvážející výrobce, a bylo jim umožněno vyjádřit své připomínky.

(88)

Ústní a písemné připomínky předložené stranami byly zváženy.

(89)

Podle čl. 1 odst. 3 prováděcího nařízení (EU) č. 1008/2011 se 70,8 % antidumpingové clo, uložené tímto nařízením „všem ostatním společnostem“, vztahuje na ruční paletové vozíky a jejich základní díly, definované v čl. 1 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 1008/2011, zasílané z Thajska, bez ohledu na to, zda je u nich deklarován původ z Thajska či nikoli,