(EU) č. 285/2013Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 285/2013 ze dne 21. března 2013 , kterým se ukončuje částečné opětovné zahájení antidumpingového šetření týkajícího se dovozu ethanolaminů pocházejících ze Spojených států amerických a kterým se zastavuje přezkum před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 a částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 nařízení (ES) č. 1225/2009

(1)

Dne 2. února 1994 uložila Rada nařízením (ES) č. 229/94 (2) (dále jen „původní nařízení“) konečná antidumpingová cla na dovoz ethanolaminů (dále jen „dotčený výrobek“) pocházejících ze Spojených států amerických (dále jen „USA“). Dne 20. července 2000, po přezkumu před pozbytím platnosti, byla platnost těchto opatření nařízením Rady (ES) č. 1603/2000 (3) („nařízení o prvním přezkumu před pozbytím platnosti“) prodloužena na pět let.

(2)

Dne 23. října 2006, po druhém přezkumu před pozbytím platnosti, byla platnost těchto opatření nařízením Rady (ES) č. 1583/2006 (4) („nařízení o druhém přezkumu před pozbytím platnosti“) prodloužena na dalších pět let.

(3)

Dne 19. ledna 2010, po třetím přezkumu před pozbytím platnosti, byla antidumpingová cla na dovoz ethanolaminů pocházejících z USA prováděcím nařízením Rady (EU) č. 54/2010 (5) (dále jen „nařízení o třetím přezkumu před pozbytím platnosti“) uložena na další dva roky.

(4)

Dne 9. dubna 2010 podala společnost The Dow Chemical Company (dále též „Dow Chemical“) žádost o částečné zrušení prováděcího nařízení (EU) č. 54/2010.

(5)

Dne 12. března 2011 zveřejnila Evropská Komise (dále jen „Komise“) v Úředním věstníku Evropské unie oznámení (6) o nadcházejícím pozbytí platnosti opatření.

(6)

Na základě žádosti podané společnostmi BASF AG, Ineos Europe AG a Sasol Germany GmbH (dále jen „výrobní odvětví Unie“) zahájila Komise dne 21. ledna 2012 přezkum před pozbytím platnosti („čtvrtý přezkum před pozbytím platnosti“) (7).

(7)

Částečný prozatímní přezkum omezený na dumping, pokud jde o společnost Dow Chemical, byl zahájen dne 11. dubna 2012 (8).

(8)

V návaznosti na návrh (9) podaný dne 9. dubna 2010 Tribunál svým rozsudkem ze dne 8. května 2012 ve věci T-158/10 (10) (dále jen „rozsudek“) zrušil nařízení o třetím přezkumu před pozbytím platnosti v rozsahu, v němž se týkalo společnosti Dow Chemical.

(9)

Na základě uvedeného rozsudku bylo zveřejněno oznámení (11) o částečném opětovném zahájení šetření v rámci třetího přezkumu před pozbytím platnosti týkajícího se dovozu ethanolaminů pocházejících z USA. Rozsah opětovně zahájeného četření byl omezen na provedení rozsudku, pokud jde o rozhodnutí o pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení dumpingu během období přezkumného šetření a volnou kapacitu výroby ethanolaminů v USA.

(10)

Ve zmíněném oznámení byly strany informovány o tom, že s ohledem na rozsudek již dovoz ethanolaminů vyráběných společností Dow Chemical do Evropské unie nepodléhá antidumpingovým clům, která byla uložena nařízením o třetím přezkumu před pozbytím platnosti a že konečná antidumpingová cla z dovozu ethanolaminů zaplacená podle uvedeného nařízení by měla být vrácena nebo prominuta v souladu s příslušnými celními předpisy.

(11)

Komise o částečném opětovném zahájení šetření oficiálně informovala vyvážející výrobce, dovozce a uživatele, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, a výrobní odvětví Unie. Zainteresované strany měly možnost se písemně vyjádřit a ve lhůtě uvedené v oznámení požádat o slyšení.

(12)

Všechny strany, které o to v uvedené lhůtě požádaly a prokázaly, že existují zvláštní důvody, aby byly vyslechnuty, dostaly k vyslechnutí příležitost.

(13)

Svá stanoviska předložili dva vyvážející výrobci, tři výrobci v Unii a jeden uživatel dotčeného výrobku.

(14)

Je třeba připomenout, že důvodem pro zrušení napadeného nařízení bylo to, že Tribunál shledal, že v nařízení o třetím přezkumu před pozbytím platnosti byly při posuzování udělány dvě chyby: i) ve zjištění pokračujícího dumpingu v průběhu období přezkumného šetření, a tedy, na tomto základě, ve zjištění pravděpodobnosti pokračování dumpingu; a ii) určením, že volná kapacita výroby ethanolaminů v USA byla 60 000 tun.

(15)

Výrobní odvětví Unie uznalo, že rozsudek zpochybnil metody, které orgány použily k vyčíslení volné výrobní kapacity v USA. Trvalo však na tom, že vycházet u skutečné výrobní kapacity z 90 % kapacity jmenovité, jak učinily orgány, je příliš konzervativní, neboť je běžné a přijatelné, že podniky jmenovitou kapacitu překračují. Výrobní odvětví Unie vycházelo ze zveřejněných tržních údajů údajně získaných od PCI Xylenes & Polyesters (dále jen „PCI“) a dospělo k závěru, že v roce 2008 a v následujících letech volná kapacita skutečně existovala.

(16)

Výrobní odvětví Unie bylo navíc názoru, že tržní podmínky se od zveřejnění nařízení o třetím přezkumu před pozbytím platnosti nijak podstatně nezměnily, a uvedlo několik důvodů pro závěr, že existuje pravděpodobnost obnovení dumpingu. V této souvislosti uvedlo, že výrobní kapacita v USA od období přezkumného šetření stále převyšuje tamější poptávku; podstatné navýšení kapacity ve třetích zemích po roce 2009, díky čemuž mělo dojít k nárůstu soběstačnosti odbytišť pro vývoz z USA; existenci stávajících antidumpingových opatření ve třetích zemích nebo pravděpodobnost jejich brzkého uložení; navýšení kapacity výroby MEG (monoethylenglykol) po roce 2009; a návrh, aby byly některé ethanolaminy v USA zařazeny na seznam výrobků s potenciálně škodlivými účinky na zdraví, což by v konečném důsledku mohlo mít vliv na domácí spotřebu.

(17)

Dow Chemical vyjádřila pochybnosti o zákonnosti opětovného zahájení šetření s tím, že základní nařízení neobsahuje žádné ustanovení, které by k takovému kroku opravňovalo. Tento vyvážející výrobce také tvrdil, že opětovné zahájení by bylo v rozporu s patnáctiměsíční zákonnou lhůtou, která je v čl. 11 odst. 5 základního nařízení stanovena pro dokončení přezkumných šetření.

(18)

Dow Chemical dále tvrdila, že rozsudek nevyžadoval jakékoli prováděcí opatření a že Komise nemohla prvky napadeného nařízení právně napravit, neboť věcné důvody, které vedly k přijetí nařízení, byly buď zrušeny Tribunálem, anebo napadeny. Dow Chemical tudíž zastávala názor, že jediným zákonným způsobem, jak napravit zmíněné prvky nařízení o třetím přezkumu před pozbytím platnosti, by bylo zrušení stávajících opatření.

(19)

Uživatel v Unii, společnost Stepan Europe (dále jen „společnost Stepan“), uvedl, že jediným právním důsledkem rozsudku mohlo být pouze zrušení opatření uložených nařízením o třetím přezkumu před pozbytím platnosti, poněvadž byla uložena na základě chybné analýzy. Podobně se vyjádřil vyvážející výrobce Huntsman Petrochemical Corporation LLC (dále jen „Huntsman“). Skutečně, společnosti Stepan a Huntsman tvrdily, že Tribunál rozhodl, že v průběhu období přezkumného šetření bylo celostátní dumpingové rozpětí záporné, a proto nemohlo být zjištěno pokračování dumpingu. Společnost Stepan tvrdila, že se orgány tudíž měly zabývat tím, zda existuje pravděpodobnost obnovení dumpingu; ovšem nařízení o třetím přezkumu před pozbytím platnosti se této věci nijak nevěnovalo.

(20)

Společnost Stepan navíc zdůraznila, že pokud by byl pojem pokračování dumpingu vykládán u každé společnosti individuálně, měly orgány učinit závěr, že v případě Dow Chemical k pokračování dumpingu nedochází, poněvadž podle Soudního dvora tato společnost představovala více než 85 % veškerého dovozu z USA, a měly proto posuzovat, zda je u této společnosti pravděpodobné obnovení dumpingu. U ostatních vyvážejících společností se zjistilo, že k dumpingu došlo, a orgány tudíž měly určit, zda je pravděpodobné, že se v něm bude pokračovat. Podle společnosti Stepan byla analýza pravděpodobnosti pokračování dumpingu založena hlavně na celostátní volné kapacitě v USA v objemu 60 000 tun. Vzhledem k tomu, že Tribunál shledal, že orgány pochybily při posuzování volné kapacita v USA a dále k tomu, že, jak tvrdí společnost Stepan, se volná kapacita blížila nanejvýš 8 000 tunám, již nebylo možné nadále tvrdit, že by ostatní vyvážející společnosti pravděpodobně v dumpingu pokračovaly. Orgány by tak musely rovněž analyzovat a určit pravděpodobnost obnovení dumpingu.

(21)

Také společnost Huntsman při své analýze vycházela z předpokladu, že rozsudek potvrdil, že během období přezkumného šetření nebyla v USA žádná volná kapacita, a že tedy nebylo pravděpodobné, že by objem vývozu ethanolaminů do EU vzrostl. Tvrdila rovněž, že proto ani nebylo nutné analyzovat jiné faktory, například dopad opatření na ochranu obchodu ze strany třetích zemí, eventuální vývoj poptávky v USA a na jiných trzích nebo tlak na snížení cen. Společnost Huntsman dále argumentovala tím, že vzhledem k zjištění Soudního dvora, že v USA během období přezkumného šetření neexistovala volná kapacita, již Komise nemohla provést novou analýzu pravděpodobnosti obnovení dumpingu a újmy, a při tomto částečném opětovném zahájení tak ani nemohla dospět k závěru, že existuje pravděpodobnost obnovení dumpingu působícího újmu. Pokud by však Komise přesto byla schopna pravděpodobnost obnovení dumpingu a újmy znovu posoudit, společnost Huntsman tvrdila, že by stejně nebylo možné prokázat, že jsou splněny požadavky čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Co se týče pravděpodobnosti obnovení dumpingu, společnost Huntsman byla názoru, že na základě zjištění, že během období přezkumného šetření u zdaleka největšího vývozce, společnosti Dow Chemical, k dumpingu nedošlo, neexistovala ani pravděpodobnost jeho obnovení v celostátním měřítku po období přezkumného šetření v případě, že by antidumpingová cla byla zrušena.

(22)

Podle společnosti Huntsman by obnovení újmy nebylo pravděpodobné, poněvadž nebyla k dispozici nevyužitá výrobní kapacita, v důsledku čehož existoval pouze velmi malý prostor pro zvýšení vývozu do EU po období přezkumného šetření. Společnost Huntsman trvala na tom, že takový závěr je potvrzen i tím, že podle zprávy společnosti SRI (12) se předpokládaný nárůst spotřeby v USA podstatně neliší od ostatních trhů.

(23)

Společnost Huntsman vznesla argument, že utrpělo-li výrobní odvětví Unie újmu, je třeba to přičítat důsledkům hospodářské krize a nikoli dovozu z USA. Jen kvůli pouhému prohloubení nepříznivých dopadů krize prostřednictvím dovozu se nemohlo dospět k závěru, že tento dovoz pravděpodobně povede k obnovení újmy.

(24)

Pokud jde o údajnou protiprávnost opětovného zahájení (17. a 18. bod odůvodnění), je třeba připomenout, že Soudní dvůr ve svém rozsudku ve věci C-458/98 P (dále jen „rozsudek ve věci IPS“) uznal, že v případech, kdy řízení sestává z několika správních kroků, neznamená zrušení jednoho z těchto kroků zrušení celého řízení. Antidumpingové řízení je příkladem takového řízení sestávajícího z více kroků. Proto ze zrušení pozměňujícího nařízení ve vztahu k jedné straně neplyne zrušení celého postupu provedeného před přijetím uvedeného nařízení (13). Kromě toho podle článku 266 Smlouvy o fungování Evropské unie jsou orgány Unie povinny se daným rozsudkem řídit. S ohledem na výše uvedené bylo tvrzení, že neexistuje právní základ pro částečné obnovení přezkumného šetření, shledáno neopodstatněným.

(25)

Tvrzení, že zavedení lhůt pro dokončení antidumpingových šetření nedovoluje Komisi prodloužit vyšetřování za rámec patnáctiměsíčního zákonného limitu (17. bod odůvodnění), bylo rovněž shledáno neopodstatněným. Komise se domnívá, že v případě provádění rozsudku Soudního dvora není tato lhůta relevantní. Tato lhůta musí být dodržena pouze v případě dokončení původního přezkumného šetření od data jeho zahájení do data konečného opatření a nevztahuje se na žádné další opatření, které může být potřeba zavést například v důsledku soudního přezkumu. Přijetí takového argumentu by ve svém důsledku orgánům znemožnilo přihlédnout ke zjištěním Tribunálu (jak požaduje článek 266 SFEU). Rozsudky Tribunálu budou vlastně vždy vydávány v okamžiku, kdy lhůta pro šetření uplyne. Dále je třeba říci, že jakýkoli jiný výklad by znamenal například to, že úspěšná žaloba určité strany by pro tuto stranu neměla žádný praktický účinek, pokud by uplynutí lhůty na dokončení původního šetření neumožňovalo rozsudek Tribunálu provést. To by bylo v rozporu se zásadou, že všechny strany by měly mít právo na využití účinného soudního přezkumu.

(26)

K argumentu, že by Komise nebyla s to zjednat právní nápravu nesprávného posouzení, jež napadené nařízení podle učiněného zjištění obsahovalo, a že jediným způsobem provedení rozsudku je zrušení stávajících opatření (18. bod odůvodnění), je třeba uvést následující poznámky. Soudní dvůr již konstatoval, že zrušení nařízení rovněž zahrnuje možnost napravit ty prvky pozměňujícího nařízení, které vedly k jeho zrušení, přičemž části, jež napadeny nebyly a rozsudkem nejsou dotčeny, se ponechají beze změn – jak bylo stanoveno v rozsudku ve věci IPS. Orgány jsou tudíž povinny přihlížet nejen k normativní části rozsudku, ale i k odůvodnění, které k ní vedlo a představuje její nezbytnou oporu, neboť právě odůvodnění je nutné k určení jejího přesného významu (14). Postup za účelem nahrazení nezákonného opatření tudíž lze opětovně zahájit. (15) I tento argument se proto považuje za neopodstatněný.

(27)

Jak uvedly i společnosti Stepan a Huntsman (viz 19. bod odůvodnění), Tribunál zjistil, že během šetření, které vyústilo v přijetí nařízení o třetím přezkumu před pozbytím platnosti, nemohly orgány dospět k závěru, že dumping pokračoval v průběhu období přezkumného šetření, a ani k tomu, že existuje pravděpodobnost pokračování dumpingu. Velká většina dovozu z USA, z více než 85 % od společnosti Dow Chemical, jak podotkl Tribunál, se do Unie dostala za nedumpingové ceny. Daná situace měla navíc vést ke zjištění, že rozpětí pro dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z USA stanovené váženým průměrem je záporné. Tribunál učinil závěr, že orgány tudíž měly povinnost prokázat, že existuje pravděpodobnost obnovení dumpingu (16).

(28)

Jak všechny zúčastněné strany explicitně či implicitně uznávají, analýza pravděpodobnosti obnovení dumpingu v tomto případě souvisí s výpočtem volné výrobní kapacity v USA. Některé zúčastněné strany trvají na tom, že Tribunál potvrdil, že během období přezkumného šetření neexistovala v USA významná volná kapacita. Tribunál shledal, že metoda výpočtu, jejíž pomocí byla nevyužitá výrobní kapacita ethanolaminů v období přezkumného šetření stanovena na 60 000 tun, byla matoucí a že výsledný údaj 60 000 tun byl v rozporu s důkazy, o něž se Soud v tomto případě opíral (17).

(29)

Jak se uvádí 15. v bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie uvedlo, že na základě údajů PCI měla celostátní volná kapacita v roce 2008 překročit 60 000 tun. Je však třeba poznamenat, že ve výpočtu poskytnutém výrobním odvětvím Unie byla použita celková výrobní kapacita v USA, tj. bez úpravy na 90 % úroveň této kapacity.

(30)

Pokud jde o tvrzení ohledně výpočtu volné kapacity v období přezkumného šetření, je třeba uvést, že při šetření v rámci třetího přezkumu před pozbytím platnosti spolupracovali dva vyvážející výrobci. Během tohoto šetření bylo zjištěno, že společnost INEOS Oxide LLC (dále jen „INEOS“) v období přezkumného šetření žádnou volnou kapacitu neměla, kdežto Dow Chemical určitou volnou kapacitu vykazovala. Z ověřených informací vyplývá, že Dow Chemical svou volnou kapacitu v období přezkumného šetření nevyužila k lacinému vývozu, ačkoliv tak učinit mohla, poněvadž úroveň opatření byla ve valorickém vyjádření nízká.

(31)

Spolupracující společnosti, Dow Chemical a INEOS, navíc v období přezkumného šetření společně tvořily 91,6 % vývozu z USA do EU. Celkový vývoz společností Dow Chemical a INEOS činil 30 000 až 35 000 tun; vývoz od nespolupracujících společností nepřesáhl 3 000 až 4 000 tun. Celostátní dumpingové rozpětí v období přezkumného šetření bylo na úrovni de minimis a dovoz od nespolupracujících společností odpovídal méně než 1 % trhu EU. Z důvodu zachování důvěrnosti byly zmíněné údaje uvedeny ve formě rozpětí nebo se nejednalo o přesná čísla.

(32)

Jak se uvádí v 16. bodě odůvodnění, poukázalo výrobní odvětví Unie na různé faktory, které by podle něj ukazovaly, že pravděpodobnost obnovení dumpingu přetrvávala i po roce 2008. Podmínky na trhu se však od zveřejnění nařízení o třetím přezkumu před pozbytím platnosti nijak podstatně nezměnily. I výrobní odvětví Unie existenci těchto okolností uznalo. Je ovšem třeba zmínit, že, jak je uvedeno v 30. a 31. bodě odůvodnění, vzhledem k nízké úrovni opatření a nedostatku volné kapacity společnosti INEOS i absenci dumpingu ze strany Dow Chemical nic nenasvědčuje tomu, že by zrušením opatření pravděpodobně došlo ke změně situace.

(33)

Jeden vyvážející výrobce uvedl, že výsledkem třetího přezkumu před pozbytím platnosti nemělo být uložení opatření prováděcím nařízením (EU) č. 54/2010. Tento vyvážející výrobce požadoval zrušení opatření se zpětným účinkem, aby byla všechna cla zaplacená od data vstupu prováděcího nařízení (EU) č. 54/2010 v platnost vrácena všem dovozcům, kteří je řádně uhradili.

(34)

Toto tvrzení se zamítá, protože i jiní vyvážející výrobci než Dow Chemical mohli podat žalobu o zrušení nařízení, jež bylo zrušeno pouze v rozsahu, v němž se týkalo žadatele - společnosti Dow Chemical. V souladu se zásadou právní jistoty a judikaturou Soudního dvora (18) je nařízení s konečnou platností použitelné na ostatní vyvážející výrobce.

(35)

S ohledem na připomínky stran a jejich analýzu byl učiněn závěr, že z provedení rozsudku vyplývá, že během šetření, jež vedlo k přijetí prováděcího nařízení (EU) č. 54/2010, orgány nemohly dospět k závěru, že dumping přetrvával během období přezkumného šetření, ani že existuje pravděpodobnost jeho pokračování. Nadto měly orgány učinit závěr, že obnovení dumpingu není pravděpodobné.

(36)

Vzhledem k výše uvedenému se antidumpingové clo na ethanolaminy nemělo znovu ukládat. K Dow Chemical je třeba připomenout, že již rozsudkem Tribunálu ve věci T-158/10 bylo prováděcí nařízení (EU) č. 54/2010 zrušeno v rozsahu, v němž se týkalo této společnosti. Pro přehlednost by se tedy mělo zdůraznit, že na dovoz ethanolaminů od společnosti Dow Chemical se antidumpingová cla nevztahují již ode dne vstupu prováděcího nařízení (EU) č. 54/2010 v platnost (23. ledna 2010).

(37)

S ohledem na výše uvedené, a zejména na 35. bod odůvodnění, se má za to, že čtvrtý přezkum před pozbytím platnosti by měl být ukončen bez opětovného uložení cla. Pokud jde o společnost Dow Chemical, čtvrtý přezkum před pozbytím platnosti se stal bezpředmětným v důsledku rozsudku a ode dne 23. ledna 2010 neexistuje žádný právní základ pro výběr antidumpingových cel na dovoz od společnosti Dow Chemical.

(38)

S přihlédnutím k závěrům shrnutým v 35. bodě odůvodnění se má za to, že přezkum by měl být zastaven, neboť chybí samotný základ pro existenci opatření, tj. zjištění pravděpodobnosti pokračování či obnovení dumpingu působícího újmu.

(39)

Všechny strany byly informovány o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se zamýšlí doporučit, aby byla stávající opatření ukončena. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto poskytnutým informacím vznést námitky. Tyto připomínky byly řádně posouzeny, avšak nebyly takové povahy, aby si vyžádaly změnu závěrů.

(40)

Z výše uvedeného vyplývá, že částečné opětovné zahájení šetření by se mělo zastavit a že antidumpingová opatření na dovoz ethanolaminů pocházejících z USA by měla být zrušena. Vzhledem k tomu, že prováděcí nařízení (EU) č. 54/2010 bylo zrušeno v rozsahu, v němž se týkalo společnosti Dow Chemical, na dovoz ethanolaminů od této společnosti se opatření nevztahují již ode dne vstupu prováděcího nařízení (EU) č. 54/2010 v platnost (23. ledna 2010).

(41)

Rovněž čtvrté šetření před pozbytím platnosti týkající se platných antidumpingových cel na dovoz ethanolaminů pocházejících ze Spojených států amerických by mělo být ukončeno bez opětovného uložení cla. Tento přezkum před pozbytím platnosti se stal bezpředmětným, pokud jde o dovoz od společnosti Dow Chemical.

(42)

Částečný prozatímní přezkum, svým rozsahem omezený na zkoumání dumpingu, by měl být vzhledem k zrušení stávajících opatření zastaven,