(EU) č. 214/2013Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 214/2013 ze dne 11. března 2013 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz určitých výrobků z oceli s organickým povlakem pocházejících z Čínské lidové republiky a o konečném výběru uloženého prozatímního cla

(1)

Nařízením (EU) č. 845/2012 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) uložila Evropská komise (dále jen „Komise“) prozatímní antidumpingové clo (dále jen „prozatímní opatření“) na dovoz určitých výrobků z oceli s organickým povlakem pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“).

(2)

Řízení bylo zahájeno na základě podnětu, který podalo dne 7. listopadu 2011 sdružení Eurofer (dále jen „stěžovatel“) jménem výrobců představujících podstatnou část, v tomto případě více než 70 %, celkové výroby oceli s organickým povlakem v Unii. Podnět obsahoval zjevné důkazy o dumpingu oceli s organickým povlakem a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za dostačující pro zahájení řízení.

(3)

Po zveřejnění základních skutečností a úvah, na jejichž základě bylo rozhodnuto o uložení prozatímních antidumpingových opatření (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), předložilo několik zúčastněných stran k prozatímním informacím písemné připomínky. Strany, které o to požádaly, dostaly možnost slyšení.

(4)

Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování veškerých informací, které považovala za nezbytné ke stanovení konečných zjištění. Další inspekce na místě proběhly v prostorách následující společnosti:

(5)

Následně byly všem stranám sděleny základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě se mělo doporučit uložení konečného antidumpingového cla na dovoz určitých výrobků z oceli s organickým povlakem pocházejících z ČLR a konečný výběr částek zajištěných prostřednictvím prozatímního cla („poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k uvedenému poskytnutí konečných informací předložit své připomínky.

(6)

Připomínky předložené zúčastněnými stranami byly posouzeny a případně zohledněny.

(7)

Jak je uvedeno v 12. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. října 2010 do 30. září 2011 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od ledna 2008 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(8)

V 19. a 20. bodě odůvodnění prozatímního nařízení je stanoveno, že Komise obdržela několik žádostí o vyloučení některých typů výrobku a že tato otázka nebyla ke dni zveřejnění prozatímního nařízení uzavřena.

(9)

Po poskytnutí prozatímních informací byly obdrženy další žádosti, které se staly předmětem následující analýzy:

(10)

Uživatel oceli s organickým povlakem podal žádost, aby byla ocel s organickým povlakem s podkladem opatřeným kovovým povlakem chromu nebo cínu vyloučena z definice výrobku. Z šetření vyplynulo, že kovový povlak chromu nebo cínu činí tento typ výrobku fyzikálně a chemicky odlišným od oceli s organickým povlakem, jež je předmětem šetření. Ocel s organickým povlakem s podkladem opatřeným kovovým povlakem chromu nebo cínu je takřka výhradně používána v obalech na potraviny a v kabelovém odvětví. Výrobní odvětví Unie rovněž vysvětlilo, že nemělo v úmyslu, aby tento výrobek patřil do definice výrobku. Z tohoto důvodu byla ocel s organickým povlakem s podkladem opatřeným kovovým povlakem chromu nebo cínu z definice výrobku, který je předmětem šetření, vyloučena.

(11)

Čínské sdružení železa a oceli (China Iron and Steel Association – CISA), dva dovozci a jeden uživatel navrhli vyloučení dalších čtyř typů výrobku. Tyto žádosti byly analyzovány a zamítnuty, jak je uvedeno níže.

(12)

Tato žádost byla zamítnuta, neboť tyto výrobky nejsou zařazeny do kódů KN, které jsou předmětem šetření. Barvení nebo nanášení povlaků je určeno pouze pro ochranu proti korozi, a proto jsou tyto výrobky zařazeny do kódu KN 7208, a nikoli do kódu KN 7210. Plechy válcované za tepla s ochrannou základní vrstvou, organickou či anorganickou, nejsou zařazeny do definice výrobku, a nemohou být tudíž z této definice vyloučeny.

(13)

Sdružení CISA a dva dovozci požádali o vyloučení oceli s organickým povlakem s podkladem o tloušťce 0,6 mm až 2,0 mm – představující 5–10 % dovozu z Číny – a uvedli, že se přímá hospodářská soutěž mezi čínským vývozem a produkcí výrobního odvětví Unie týká pouze oceli s organickým povlakem s podkladem o tloušťce 0,25 mm až 0,6 mm.

(14)

Tato žádost byla zamítnuta vzhledem k tomu, že ocel s organickým povlakem s podkladem o tloušťce 0,6 mm až 2,0 mm vyrábějí a prodávají jak čínští vývozci, tak i výrobní odvětví Unie, a že si těmito výrobky tudíž jasně navzájem konkurují. Nebyl předložen žádný důkaz na podporu tvrzení, že si ocel s organickým povlakem s podkladem o tloušťce větší než 0,6 mm a ocel s organickým povlakem s podkladem o tloušťce menší než 0,6 mm navzájem nekonkurují, a že by se tudíž jednalo o rozdílný typ výrobku. Ocel s organickým povlakem s podkladem o tloušťce menší než 0,6 mm a ocel s organickým povlakem s podkladem o tloušťce větší než 0,6 mm mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a totéž konečné použití, a jedná se tudíž o tentýž výrobek.

(15)

Oba dovozci tvrdili, že licenci na výrobu tohoto typu výrobku mají pouze čtyři výrobci v Unii a že jej ve skutečnosti vyráběla pouze jedna společnost. Tvrdili také, že se tento výrobek svými vlastnostmi liší od pozinkované oceli s organickým povlakem.

(16)

Tato žádost byla zamítnuta, neboť dva uvedené typy výrobku jsou vzájemně zaměnitelné, jejich použití se překrývá a během období šetření tento typ výrobku vyráběli nejméně dva spolupracující výrobci v Unii. Je třeba poznamenat, že do Unie tento typ výrobku během období šetření vyvážel pouze jeden spolupracující čínský vyvážející výrobce.

(17)

Tato žádost byla zamítnuta, neboť v rozporu s tvrzením jednoho z uživatelů je tento výrobek vyráběn a prodáván ve významném množství několika výrobci z Unie, má stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a stejné konečné použití jako ostatní typy oceli s organickým povlakem.

(18)

Po poskytnutí prozatímních informací jedno sdružení požadovalo, aby ocel s organickým povlakem opatřená kovovým povlakem chromu nebo cínu, která je zařazena do kódů TARIC 7210122010 a 7210500010, byla začleněna do definice výrobku. Tato žádost byla zamítnuta, neboť uvedené kódy nebyly začleněny do původního podnětu a fyzikální a technické vlastnosti výrobků spadajících pod tyto kódy se liší od vlastností výrobků, jichž se podnět týká.

(19)

Vzhledem k tomu, že bylo vyloučení oceli s organickým povlakem opatřené kovovým povlakem chromu nebo cínu akceptováno, pozměňují se tímto vyloučením prozatímní zjištění týkající se dotčeného výrobku, která jsou uvedena v 13. a 14. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(20)

Dotčeným výrobkem jsou tudíž určité výrobky z oceli s organickým povlakem, tj. ploché válcované výrobky z nelegované nebo legované oceli (kromě korozivzdorné oceli), které jsou opatřené barvou, lakované nebo potažené plastem alespoň na jedné straně, kromě tzv. „sendvičových panelů“, které se používají ve stavebnictví a sestávají ze dvou vnějších kovových plechů se stabilizačním jádrem z izolačního materiálu uprostřed, kromě výrobků se svrchním povlakem ze zinkového prachu (zinkový nátěr obsahující 70 % hmotnostních nebo více zinku) a kromě výrobků s podkladem opatřeným kovovým povlakem chromu nebo cínu, v současnosti kódů KN ex 7210 70 80, ex 7212 40 80, ex 7225 99 00, ex 7226 99 70 a pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčený výrobek“).

(21)

Jelikož nebyly obdrženy žádné připomínky, pokud jde o závěry uvedené v 15. až 18. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, potvrzují se prozatímní zjištění týkající se obdobného výrobku.

(22)

Několik čínských vyvážejících výrobců předložilo své připomínky týkající se dumpingu poté, co byla čínským vyvážejícím výrobcům uložena prozatímní opatření a poskytnuty prozatímní informace Komise.

(23)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se zacházení jako v tržním hospodářství, potvrzuje se 21. až 38. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Ani jedna ze dvou skupin spolupracujících vývozců v ČLR, které požádaly o zacházení jako v tržním hospodářství, nemohla prokázat splnění kritérií pro přiznání zacházení jako v tržním hospodářství.

(24)

Dva vyvážející výrobci v ČLR splnili kritéria pro přiznání individuálního zacházení (40. bod odůvodnění prozatímního nařízení). Další zúčastněná strana opět podala žádost o přiznání individuálního zacházení a individuálního zjišťování. Tato strana svou žádost o zacházení jako v tržním hospodářství ve skutečnosti stáhla zpět, ale nadále žádala o přiznání individuálního zacházení, jakož i individuálního zjišťování. Tato žádost byla považována za žádost o individuální zjišťování, a byla tudíž zařazena do žádostí uvedených v 41. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. V souladu s čl. 9 odst. 5 a čl. 9 odst. 6 základního nařízení se individuální clo uplatní na dovoz od vývozců či výrobců, kterým bude přiznáno individuální zjišťování, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 3 základního nařízení. Žádost o individuální celní sazbu, jak je podrobněji popsáno níže v 26. až 31. bodě odůvodnění, byla pro tuto stranu zamítnuta.

(25)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se individuálního zacházení, potvrzuje se 39. až 40. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(26)

Žádosti o individuální zjišťování předložilo podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení osm vyvážejících výrobců. Jak je vysvětleno v 41. a 42. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, jež se tímto potvrzují, byla u jednoho vyvážejícího výrobce, společnost Union Steel China, který požádal o zacházení jako v tržním hospodářství, provedena inspekce v rámci přezkumu jeho žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství.

(27)

Vzhledem ke všem dalším žádostem o individuální zjišťování se dospělo k závěru, že individuální zjišťování by způsobilo nepřiměřenou zátěž a bránilo by včasnému ukončení šetření. Tyto žádosti tudíž nebyly akceptovány.

(28)

Jedna ze stran tvrdila, že její žádost nemůže být považována za administrativní zátěž, neboť po uplynutí prozatímní fáze útvarům Komise zbývá stále ještě šest měsíců do okamžiku přijetí konečných rozhodnutí. Mimo jiné v nedávných řízeních útvary Komise přiznaly individuální zjišťování po uplynutí prozatímní fáze.

(29)

Jiná strana – již zmíněná v 24. bodě odůvodnění– tvrdila, že by jí mělo být přiznáno individuální zjišťování, neboť potřebné informace předložila ve stanovené lhůtě a individuální zjišťování již bylo přiznáno jinému vyvážejícímu výrobci, společnosti Union Steel China.

(30)

Rozhodnutí o tom, zda akceptovat či neakceptovat individuální zjišťování, jsou přijímána podle jednotlivých případů, přičemž je zohledněn počet předložených žádostí a doba, která je k dispozici pro účely posouzení těchto žádostí. Vzhledem k počtu předložených žádostí, k omezené době, jež byla k dispozici po přezkoumání vyvážejících výrobců zařazených do vzorku a žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství podané vyvážejícím výrobcem, který nebyl do vzorku zařazen, a procesním lhůtám, jež musejí být dodrženy, bylo v tomto případě rozhodnuto, že tyto žádosti nemohou být akceptovány, jak je uvedeno v 27. bodě odůvodnění výše.

(31)

Jak je vysvětleno ve 41. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, pokud jde o společnost Union Steel China, okolnosti byly rozdílné, neboť u této společnosti již byla provedena inspekce v rámci přezkoumávání její žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství.

(32)

Nebyly obdrženy žádné další připomínky týkající se výběru Kanady jakožto srovnatelné země. Potvrzuje se tudíž 43. až 49. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(33)

Běžná hodnota byla vypočítána na základě údajů, které poskytl jediný spolupracující výrobce ve srovnatelné zemi (tj. Kanadě). Běžná hodnota byla tudíž stanovena na základě cen při prodeji na domácím trhu a na základě vypočtené běžné hodnoty kanadského výrobce obdobného výrobku, jak je vysvětleno v 50. až 55. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(34)

Po poskytnutí prozatímních informací dva čínští vyvážející výrobci uvedli, že Komise neposkytla potřebné informace týkající se běžné hodnoty ve srovnatelné zemi, zejména pokud jde o rozdílné typy výrobku, srovnatelnost výrobků, reprezentativnost a úpravy.

(35)

Tato tvrzení byla akceptována částečně. Komise poskytla čínským vyvážejícím výrobcům všechny důležité informace týkající se údajů použitých k výpočtu běžné hodnoty, jež mohly být zpřístupněny, aniž by byla porušena ustanovení článku 19 základního nařízení, což znamená, že současně zajistila, aby bylo se všemi důvěrnými údaji poskytnutými jediným kanadským výrobcem zacházeno jako s takovými a aby nebyly poskytnuty ostatním stranám. Vyvážející výrobci mohli díky informacím, které jim byly poskytnuty, pochopit metodiku použitou v souladu s článkem 2 základního nařízení. Bylo nicméně zjištěno, že k jednotlivým typům výrobku mohly být poskytnuty podrobnější informace v podobě rozpětí s cílem dodržet důvěrnost údajů. Takové údaje byly zpřístupněny v okamžiku poskytnutí konečných informací. Navíc byly poskytnuty podrobnější informace o tom, proč některé typy výrobku nebyly shledány jako reprezentativní, a informace o úrovni úprav běžné hodnoty.

(36)

Po poskytnutí konečných informací jedna strana uznala, že podrobnější údaje byly skutečně předloženy, avšak uvedla, že některé údaje stále chyběly, zejména pokud jde o úroveň výrobních nákladů použitých pro výpočet běžné hodnoty pro uvedené typy výrobku, které nebyly prodány na domácím trhu.

(37)

Pro uvedené typy výrobku, které nebyly prodány na domácím trhu, byly jako základ použity výrobní náklady nejpodobnějších výrobků, přičemž tyto náklady byly v případě potřeby upraveny. Ačkoli nebyly totožné s výrobky vyváženými čínskými vyvážejícími výrobci, typům výrobku prodávaným čínskými vyvážejícími výrobci se nicméně velmi podobaly, neboť rozdíl spočíval obvykle pouze v tloušťce organického povlaku. Rozdíly ve výrobních nákladech tudíž byly shledány jako velmi malé.

(38)

Jak tato strana ve svém podání uznala, Komise poskytla konečné informace obsahující podrobnější údaje v podobě rozpětí, včetně údajů týkajících se výrobních nákladů, prodejních, správních a režijních nákladů a zisku ve srovnatelné zemi, jež byly použity pro výpočet běžné hodnoty, údajů týkajících se celkové úrovně úprav běžné hodnoty, údajů týkajících se konečné běžné hodnoty podle skupiny složené z jednotlivých typů výrobku, údajů týkajících se reprezentativnosti, povahy a účinků úprav běžné hodnoty.

(39)

Z výše uvedeného vyplývá, že poskytnutí konečných informací, které proběhlo v souladu s požadavky článku 20 základního nařízení, zúčastněným stranám umožnilo jasné pochopení metodiky použité v souladu s ustanoveními článku 2 základního nařízení a všem stranám byla dána příležitost, aby se k poskytnutí konečných informací vyjádřily. Dospělo se tudíž k závěru, že poskytnutí informací bylo úplné a že práva na obhajobu zúčastněných stran byla plně dodržena.

(40)

Jedna strana tvrdila, že v případech, kdy byla vypočtena běžná hodnota, zůstal zdroj prodejních, správních a režijních nákladů a zisk nevysvětlen. V 55. bodě odůvodnění prozatímního nařízení je vysvětleno, že prodejní, správní a režijní náklady, jakož i ziskové rozpětí kanadského výrobce u typů výrobku, jež byly shledány jako ziskové, byly použity v případě, že bylo nutné vypočítat běžnou hodnotu. V souladu s čl. 2 odst. 3 a čl. 2 odst. 6 základního nařízení jsou prodejní, správní a režijní náklady a zisk založeny na ověřených nákladech výrobce ve srovnatelné zemi a na ověřeném prodeji prováděném tímto výrobcem na domácím trhu v běžném obchodním styku.

(41)

Vzhledem k výše uvedenému se potvrzuje 50. až 55. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(42)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky, potvrzuje se 56. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(43)

Dvě strany uvedly, že Komise neposkytla dostatečné informace týkající se srovnatelnosti typů výrobku a jejich reprezentativnosti na úrovni typu výrobku.

(44)

Jak je vysvětleno v 35. bodě odůvodnění výše, Komise poskytla čínským vyvážejícím výrobcům všechny příslušné údaje, které bylo možno uvést s přihlédnutím k ustanovením o důvěrnosti obsaženým v základním nařízení. V návaznosti na uvedené tvrzení učiněné po poskytnutí prozatímních informací byly skutečně předloženy podrobnější informace podle typu výrobku, včetně uvedení důvodů, proč některé typy výrobku nebyly shledány jako reprezentativní a proč musela být vypočtena běžná hodnota.

(45)

Po inspekci na místě u kanadského výrobce ve srovnatelné zemi byly běžné hodnoty pro některé typy výrobku upraveny směrem dolů o rozdíly ve fyzických vlastnostech v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. a) základního nařízení, a to zejména z důvodu zjištění toho, že kvalita organického povlaku používaného kanadským výrobcem u některých typů výrobků byla odlišná od kvality organického povlaku, který používali čínští vyvážející výrobci. Z těchto úprav vyplynula nižší běžná hodnota u dotčených typů výrobku.

(46)

Jedna strana žádala o informace o částkách odpovídajících každé z úprav běžné hodnoty. Tyto údaje nebylo možno poskytnout, aby byla dodržena důvěrnost údajů předložených kanadským výrobcem. Celkové procento úprav bylo nicméně zveřejněno v okamžiku poskytnutí konečných informací a vyplynulo z něj, že dopad úprav byl zanedbatelný.

(47)

Jak je uvedeno v 37. bodě odůvodnění, typy výrobku prodávané na domácím trhu se velmi podobaly typům výrobku, které prodávali čínští vyvážející výrobci, a to i v případě, že byl mezi nimi zjištěn určitý rozdíl. Bylo zjištěno, že tyto výrobky byly podobné, pokud jde o kvalitu oceli, šířku podkladu a tloušťku použitého podkladu a o typ a množství použitého kovového povlaku.

(48)

V případě potřeby se provedla úprava o rozdíly ve fyzických vlastnostech – jak je uvedeno v 45. bodě odůvodnění výše – z důvodu rozdílné kvality organického povlaku použitého u některých typů výrobku. V zájmu posouzení tržní hodnoty tohoto rozdílu se zohlednil rozdíl v průměrných nákladech ve srovnání s nejpodobnějším typem výrobku, jakož i mezinárodní tržní ceny.

(49)

Tatáž strana zjišťovala, zda byly náklady na dopravu a na pojištění zahrnuty do prodejních, správních a režijních nákladů. Je třeba poznamenat, že zahrnuty nebyly, neboť srovnání bylo provedeno na základě cen ze závodu.

(50)

Jedna strana uvedla, že její žádost o úpravu v souvislosti s hodnotou tří faktur měla být zohledněna a že tomu tak mělo být i u jedné konkrétní prodejní transakce, na níž nebyl brán ohled. Uvedená žádost se týkala kompenzace vyplacené zákazníkovi v souvislosti s prodejem, k němuž došlo před obdobím šetření, která byla však vyřízena formou slevy z hodnoty těchto tří faktur vydaných během období šetření, což vedlo k tomu, že byla hodnota těchto faktur uměle snížena. Žádost společnosti byla přijata. Požadovaná úprava byla provedena a prodejní transakce, která byla omylem opomenuta, byla zařazena do výpočtu vývozní ceny.

(51)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrzuje se 57. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(52)

Jelikož v tomto ohledu nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzuje se metodika stanovená v 58. a 59. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(53)

Po poskytnutí prozatímních informací byla Komise informována, že některé obchodní společnosti, které dotyčný výrobek nevyráběly, byly uvedeny v normativní části tohoto nařízení. Tyto obchodní společnosti byly nyní z normativní části vyřazeny a v současnosti jsou uvedeny pouze vyvážející výrobci.

(54)

Vzhledem k úpravě běžné hodnoty, zcela nepatrné úpravě vývozní ceny, jak je uvedeno v 45. a 50. bodě odůvodnění výše, a neexistenci jakýchkoli dalších připomínek jsou konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento z ceny CIF na hranice Unie před proclením stanovena takto:

(55)

Na základě skutečností uvedených v 60. bodě odůvodnění prozatímního nařízení bylo konečné celostátní dumpingové rozpětí pro ČLR vypočteno za použití nejvyššího dumpingového rozpětí stanoveného pro reprezentativní typy výrobků vyvážejících výrobců. Vzhledem k úpravě běžné hodnoty, jak je uvedeno v 45. bodě odůvodnění výše, vyrovnávacím clům vyplývajícím z vývozních subvencí, která byla v současně probíhajícím antisubvenčním řízení uvalena na tentýž výrobek, a k neexistenci jakýchkoli dalších připomínek se celostátní úroveň dumpingu stanoví na 68,1 % z ceny CIF na hranice Unie před proclením.

(56)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky týkající se výroby v Unii, potvrzuje se 63. až 64. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(57)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky týkající se trhu Unie, potvrzuje se 65. až 69. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(58)

Mnohé zúčastněné strany upozornily po zveřejnění prozatímního nařízení na některé nesrovnalosti ve zveřejněných údajích o újmě. Komise údaje opět prozkoumala a v případě potřeby revidovala údaje týkající se výrobního odvětví Unie a trhu Unie. Přestože tato revize měla za následek změnu některých číselných údajů pro určité roky, zůstávají trendy, a tudíž i závěry týkající se těchto údajů obecně beze změny.

(59)

Po revizi vysvětlené výše se celková spotřeba Unie vyvíjela takto:

(60)

Během posuzovaného období se celková spotřeba na trhu Unie snížila o 7 %. V letech 2008 a 2009 došlo k poklesu o přibližně 25 %, a to zejména v důsledku globálních negativních dopadů hospodářské krize, které se projevily především v odvětví stavebnictví. Poté začala spotřeba opět stoupat a vzrostla od roku 2009 do období šetření o 18 procentních bodů, nicméně zůstala pod původní úrovní z roku 2008.

(61)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se spotřeby v Unii, potvrzuje se 70. až 72. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(62)

Během posuzovaného období se dovoz z ČLR do Unie vyvíjel takto: procentuální podíl na trhu se změnil v důsledku změn hodnot spotřeby:

(63)

Změnou ve výše uvedených údajích o spotřebě se změnil procentuální podíl dovozu z ČLR na trhu ve srovnání s údaji zveřejněnými v prozatímním nařízení. Trend však zůstává beze změny. Podíl dovozu z ČLR na trhu se výrazně zvýšil z 9,1 % na začátku posuzovaného období na 14,6 % na konci posuzovaného období. Po snížení v roce 2009, které odráží prudký pokles spotřeby v důsledku hospodářské krize, se dovoz znovu rychle zvýšil, přičemž podíl na trhu se za jeden rok znovu dostal na úroveň z roku 2008, tedy na úroveň před vypuknutím hospodářské krize, a na konci období šetření tuto úroveň významně překročil.

(64)

Po poskytnutí informací požadoval jeden vyvážející výrobce další informace o výpočtu cenového podbízení v případě, že se typ výrobku vyvážený z ČLR a typ výrobku prodávaný na trhu Unie výrobním odvětvím Unie zcela neshodovaly. Požadoval rovněž informace o tom, zda byla provedena úprava o fyzické rozdíly v případě, že nebyla zjištěna naprostá shoda mezi výrobky.

(65)

Pokud se vyvážený typ výrobku a typ výrobku prodávaný výrobním odvětvím Unie zcela neshodovaly, Komise porovnala vyvážený typ výrobku s nejpodobnějším typem výrobku prodávaným výrobním odvětvím Unie. V těchto případech se porovnávalo s velmi podobným typem výrobku, který se lišil pouze tloušťkou podkladu.

(66)

Když velmi podobných typů výrobku bylo několik, Komise porovnala vyvážený typ výrobku s levnějším typem výrobku prodávaným na trhu Unie bez ohledu na to, zda tloušťka podkladu u tohoto levnějšího typu výrobku byla menší či větší. Úprava o fyzické rozdíly se tudíž nepovažovala za nutnou.

(67)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky týkající se cen dovozu a cenového podbízení, potvrzuje se 78. až 81. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(68)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se předběžných poznámek o hospodářské situaci výrobního odvětví Unie, nemění se závěry uvedené v 82. až 85. bodě odůvodnění.

(69)

Po poskytnutí prozatímních informací uvedených v 86. až 92. bodě odůvodnění Komise aktualizovala zdroje údajů, na nichž byly tyto informace založeny. Tato změna nezpůsobila výraznou změnu ukazatelů zveřejněných v prozatímním nařízení ani změnu trendů, na nichž byla založena analýza újmy vypracovaná Komisí. Aktualizované údaje jsou uvedeny níže:

(70)

Ačkoli se údaje nepatrně změnily, trendy a závěry stanovené v 87. a 88. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se nemění, a tudíž se potvrzují. Výroba v roce 2009 prudce klesla, v roce 2010 o něco vzrostla a v období šetření sice zůstala stabilní, avšak stále pod úrovněmi z roku 2008. Výrobní kapacita zůstala v průběhu posuzovaného období neměnná, zatímco využití kapacity bylo v důsledku vývoje výroby menší.

(71)

V roce 2009 výrazně klesl objem prodeje výrobního odvětví Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, a to o 23 %. V roce 2010 se objem prodeje zvýšil o třináct procentních bodů, ale poté během období šetření klesl o dva procentní body. Potvrzují se tudíž závěry stanovené v 90. a 91. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(72)

Vzhledem k tomu, že se údaje nepatrně změnily, závěry týkající se zaměstnanosti stanovené v 92. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(73)

Po poskytnutí prozatímních informací uvedených v 93. až 108. bodě odůvodnění Komise aktualizovala zdroje údajů, na nichž byly tyto informace založeny. Tato změna nezpůsobila výraznou změnu ukazatelů zveřejněných v prozatímním nařízení ani změnu trendů, na nichž byla založena analýza újmy vypracovaná Komisí. Aktualizované údaje jsou uvedeny níže:

(74)

Po poklesu jednotkové ceny pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, o 21 % v roce 2009 a související ztrátě začala jednotková cena opět stoupat. V roce 2010 a během období šetření výrobní odvětví Unie zaznamenalo růst nákladů a v zájmu jejich pokrytí mohlo pouze mírně zvýšit ceny, což přesně stačilo na udržení téže nízké úrovně ziskovosti za rok 2010 a během období šetření. V důsledku toho ovšem došlo k další ztrátě podílu na trhu, jelikož ceny čínského dovozu byly trvale nižší než ceny výrobního odvětví Unie.

(75)

Tato tabulka je zde uvedena pouze pro orientaci, neboť údaje, a tudíž i závěry z ní vyplývající se nezměnily.

(76)

Tato tabulka je zde uvedena pouze pro orientaci, neboť údaje, a tudíž i závěry z ní vyplývající se nezměnily.

(77)

Tato tabulka je zde uvedena pouze pro orientaci, neboť údaje, a tudíž i závěry z ní vyplývající se nezměnily.

(78)

Přestože byly údaje zveřejněné v prozatímním nařízení opraveny, nemění se zjištění týkající se využití pro vlastní spotřebu a závislého prodeje. Průměrná hodnota na tunu závislého prodeje zůstala během posuzovaného období stabilní a byla o 3 % nižší než prodejní cena, kterou výrobci v Unii zařazení do vzorku během období šetření účtovali odběratelům, kteří nejsou ve spojení.

(79)

Na základě výše uvedených skutečností se potvrzují prozatímní zjištění uvedená ve 110. až 113. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(80)

Dvě zúčastněné strany se po zveřejnění prozatímního nařízení ozvaly s tvrzením, že pro vymezení újmy jsou relevantnější údaje aktuálnější a že Komise neměla považovat za výchozí bod pro analýzu újmy rok 2008, ale spíše rok 2009. Uvedly, že podle judikatury WTO je pro vymezení újmy relevantnější použít místo údajů z minulosti údaje aktuálnější a že výsledek srovnání stavu z počátku a konce určitého období ve velké míře závisí na tom, která léta byla použita, neboť z jednoročního časového posunu může vyplynout rozdílný výsledek. Ze srovnání od roku 2009 do konce období šetření tudíž vyplývá rozdílný trend než ze srovnání období od počátku posuzovaného období do konce období šetření.

(81)

Toto tvrzení nebylo přijato. Posuzované období bylo vymezeno v souladu s běžnou praxí a doporučeními WTO jako objektivní období tří až čtyř let sahající až do konce období šetření, které je samo o sobě dvánáctiměsíčním obdobím, jež je ukončeno co nejblíže dni zahájení šetření.

(82)

I kdyby posuzované období začalo v roce 2009, zjištění týkající se podstatné újmy by bylo nadále platné. Zvýšením dovozu během uvedeného období výrobní odvětví Unie nedosáhlo svého cílového zisku, přestože došlo ke zvýšení objemů výroby, prodeje a k růstu produktivity. Zvyšující se spotřeba po roce 2009 byla pokryta dovozy z Číny, a nikoli výrobním odvětvím Unie, které od roku 2009 do konce období šetření ztratilo podíl na trhu.

(83)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrzují se předběžná zjištění uvedená ve 115. až 119. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(84)

Malé změny údajů výrobního odvětví Unie nepatrně ovlivnily také údaje o podílech dovozu ze třetích zemí na trhu.

(85)

Některé zúčastněné strany napadly rozhodnutí Komise zahájit šetření pouze proti Číně, a nikoli proti Indii a Jižní Koreji, třebaže objemy dovozu a cenové trendy byly s objemy dovozu a cenovými trendy ČLR shodné.

(86)

Jak je uvedeno ve 120. až 122. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, objemy dovozu z Indie v průběhu posuzovaného období klesly a dovoz z Jižní Koreje se zvýšil pouze o 4 %. Indické ceny se snížily o 12 % a jihokorejské ceny zůstaly stabilní, ale vždy vyšší než ceny uplatňované ČLR. Komise neobdržela žádný důkaz či tvrzení o dumpingu a újmě vyplývající z dovozů z těchto zemí, a proto se tento argument zamítá.

(87)

Potvrzují se tudíž zjištění uvedená ve 120. až 122. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(88)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky týkající se vývozní výkonnosti výrobního odvětví Unie, potvrzuje se 123. až 124. bod odůvodnění.

(89)

Některé strany nadále tvrdily, že v rozporu s tím, co je uvedeno ve 125. bodě prozatímního nařízení, objem dovozu výrobního odvětví Unie z ČLR představoval až 40 % celkového dovozu z ČLR. Toto tvrzení není podloženo žádnými důkazy a nelze jej potvrdit. Toto tvrzení se proto zamítá.

(90)

Po poskytnutí konečných informací jeden dovozce uvedl, že výrobní odvětví Unie dováželo z ČLR velká množství dotčeného výrobku, a k potvrzení této skutečnosti využil svých údajů o dalším prodeji.

(91)

Skutečnost, že výrobní odvětví Unie dováželo z ČLR určitá množství dotčeného výrobku, se nezpochybňuje. I když se nicméně použijí vlastní údaje uvedeného dovozce, je zmíněný objem menší než 1 % celkového dovozu z ČLR, a je tudíž zanedbatelný. Jak je uvedeno ve 125. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, představoval dovoz výrobního odvětví Unie z ČLR během období šetření 2–3 % celkového dovozu.

(92)

Potvrzují se tudíž zjištění uvedená ve 125. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(93)

Po poskytnutí konečných informací sdružení CISA znovu uvedlo, že výrobní odvětví Unie prodávalo ocel s organickým povlakem svým navazujícím podnikům, s nimiž je ve spojení, za dotovanou cenu, čímž jim umožnilo prodávat za nižší cenu než jejich konkurenti v navazujícím odvětví. Nebyl nicméně předložen žádný důkaz, který by vedl ke změně závěrů Komise uvedených ve 127. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, tedy že rozdíl mezi prodejními cenami pro odběratele, kteří jsou ve spojení, a prodejními cenami pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, byl malý (2 %) a že se v této věci nejednalo o újmu způsobenou vlastní vinou.

(94)

Sdružení CISA rovněž zpochybnilo údaje o nákladech na výrobu oceli s organickým povlakem a v širším slova smyslu cenu oceli s organickým povlakem účtovanou stranám, které jsou ve spojení. Vzhledem k prodejní ceně žárově pozinkovaných svitků – suroviny používané při výrobě oceli s organickým povlakem – CISA uvedlo, že náklady na výrobu oceli s organickým povlakem během období šetření nemohly přesáhnout 900 EUR za tunu.

(95)

Přestože Komise nezpochybňuje údaje poskytnuté sdružením CISA, pokud jde o náklady na výrobu žárově pozinkovaných svitků, byly náklady na výrobu oceli s organickým povlakem ověřeny u všech výrobců Unie zařazených do vzorku. Komise vítá skutečnost, že celkové výrobní náklady (suroviny, zpracování, nanášení povlaků, prodejní, správní a režijní náklady, finanční náklady atd.) odpovídají nákladům stanoveným v 74. bodě odůvodnění výše.

(96)

Sdružení CISA poté uvedlo, že prodej oceli s organickým povlakem stranám, které jsou ve spojení, je ztrátový, a způsobuje tudíž výrobnímu odvětví Unie újmu. To je založeno na srovnání celkových výrobních nákladů (978 EUR za tunu) s průměrnou cenou pro odběratele, kteří jsou ve spojení (965 EUR za tunu).

(97)

Pokud by tvrzení, že by z jednoduchého matematického srovnání vyplynula ztrátovost prodeje stranám, které jsou ve spojení, bylo pravdivé, znamenalo by to, že by výrobní odvětví Unie neslo stejné prodejní, správní a režijní náklady a další režijní náklady související s prodejem jak v případě závislého prodeje, tak i prodeje stranám, které nejsou ve spojení. Jak je uvedeno ve 105. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, prodej stranám, které jsou ve spojení, probíhal na základě metody nákladů a přirážky (metoda „cost plus“), a výrobní odvětví Unie tudíž tímto prodejem své náklady získávalo nazpět.

(98)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky týkající se tohoto bodu, potvrzují se zjištění uvedená ve 126. až 127. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(99)

Po lhůtě k předložení připomínek týkajících se poskytnutí konečných informací jedna zúčastněná strana poukázala na oznámené uzavření jednoho závodu v Belgii a na to, že se v důsledku vyšší moci objevily potíže v běžné výrobě a při přepravě z ostatních zařízení v Belgii. Podle zúčastněné strany to je důkazem nedostatečného zabezpečení dodávek oceli s organickým povlakem v EU a také důvodem k tomu, aby dovozcům a uživatelům bylo umožněno svobodně využívat zdrojů oceli s organickým povlakem v zemích EU a Číně.

(100)

Tyto argumenty byly zamítnuty. Vzhledem k malému využití kapacity v EU nepředstavuje zabezpečení dodávek žádný problém, neboť dostupná kapacita výrobního odvětví Unie je přiměřená. V každém případě zařízení, jež byla v Belgii uzavřena, ocel s organickým povlakem nevyrábějí. Zabezpečení dodávek je pochopitelně důležité, ale navržená cla v tomto případě nejsou stanovena s cílem zastavit dodávky oceli s organickým povlakem z Číny, nýbrž jen předejít tomu, aby byly dodávky na trhu Unie předmětem dumpingu.

(101)

Jelikož nebyly vzneseny další připomínky týkající se tohoto bodu, potvrzují se zjištění uvedená ve 128. až 129. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(102)

Některé strany dále tvrdily, že výrobci Unie mají strukturální nadbytek kapacity převyšující celkovou spotřebu v Unii. Tato tvrzení byla vyslovena v dřívější fázi a rozpracována ve 130. až 132. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Jelikož nebyly k této věci předloženy další důkazy, potvrzuje se závěr těchto bodů odůvodnění.

(103)

Některé strany dále uvedly, že zdrojem újmy způsobené výrobcům v Unii je zvýšení jejich výrobních nákladů během posuzovaného období. Z výše uvedených údajů vyplývá, že se výrobní náklady zvýšily v průměru pouze o 6 %. Pokud by nedocházelo k dumpingovému dovozu z ČLR, mohlo by výrobní odvětví Unie přenést toto zvýšení na své odběratele; ceny se však snížily o 3 %. Tvrzení, že výrobní náklady byly příčinou újmy, se tudíž zamítá.

(104)

Na základě výše uvedených skutečností se nemění prozatímní zjištění uvedená ve 133. až 136. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, podle nichž dumpingový dovoz z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení. Potvrdila se rovněž prozatímní zjištění týkající se účinků jiných známých činitelů, které mohly způsobit újmu výrobnímu odvětví Unie: tyto činitele nejsou takové, aby narušily příčinnou souvislost zjištěnou mezi dumpingovým dovozem z ČLR a újmou, kterou výrobní odvětví Unie utrpělo.

(105)

Po poskytnutí předběžných informací nebyly obdrženy žádné nové připomínky ani informace týkající se zájmu výrobců Unie. Potvrzuje se proto 138. až 143. bod odůvodnění prozatímního nařízení týkající se zájmu těchto zúčastněných stran.

(106)

Po poskytnutí konečných informací byly obdrženy připomínky dovozců a dalších zúčastněných stran, nicméně pokud jde o zájem dovozců, obchodníků a uživatelů, nebyly obdrženy žádné nové připomínky ani informace. Potvrzují se tudíž prozatímní zjištění ohledně zájmu těchto stran uvedená ve 144. až 152. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(107)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se potvrzují prozatímní zjištění týkající se zájmu Unie, tj. že neexistují přesvědčivé důvody proti uložení konečných opatření na dovoz oceli s organickým povlakem pocházející z ČLR.

(108)

Po poskytnutí prozatímních informací dvě zúčastněné strany uvedly, že poskytnuté údaje neobsahovaly dostatek informací a vysvětlení, pokud jde o výpočet rozpětí cenového podbízení a rozpětí prodeje pod cenou. V prozatímních informacích je vysvětleno, že některé hodnoty nebyly zveřejněny z důvodů zachování důvěrnosti, neboť dotčený model byl vyráběn pouze jedním nebo dvěma výrobci v Unii. V okamžiku poskytnutí konečných informací byla pro tyto modely zveřejněna rozpětí.

(109)

Zúčastněné strany také zpochybnily použití údaje ve výši 6,7 % jako cílového zisku výrobního odvětví Unie pro výpočet rozpětí újmy. Tvrdily, že takový zisk je vzhledem k současné ekonomické situaci nadsazený a nereálný a že rok 2008 nebyl, pokud jde o ziskovost, rokem reprezentativním, neboť byl pro odvětví oceli rokem výjimečným.

(110)

Toto tvrzení se zamítá. Za prvé, ziskovost v případě oceli s organickým povlakem byla ve skutečnosti větší před rokem 2008 než v roce 2008, což je v rozporu s tvrzením, že rok 2008 byl rokem výjimečným. Za druhé, cílový zisk je ziskem, kterého lze dosáhnout při neexistenci dumpingového dovozu. Rok 2008 byl posledním rokem, ve kterém výrobní odvětví Unie nebylo ještě zcela zasaženo účinky dumpingového dovozu, a je tudíž vhodným základem pro stanovení cílového zisku.

(111)

Po poskytnutí konečných informací zúčastněné strany opět zpochybnily použití údaje ve výši 6,7 % jako cílového zisku výrobního odvětví Unie, jakož i označení roku 2008 rokem reprezentativním, pokud jde o ziskovost. Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné důkazy o tom, jaký by byl zisk výrobního odvětví Unie v roce 2008 v případě, že by nedošlo k hospodářské krizi, se tento argument zamítá. Argument uvedených stran, podle něhož byl zisk výrobního odvětví Unie v roce 2008 ovlivněn hospodářskou krizí, což z roku 2008 učinilo rok výjimečný, by navíc poukazoval na to, že zisk vytvořený v roce 2008 je nižší než zisk, který by výrobní odvětví Unie mohlo očekávat v běžném roce.

(112)

Zúčastněné strany rovněž zdůraznily, že objemy dovozu z ČLR byly nejnižší v roce 2009, spíše než v roce 2008. Nicméně vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie nebylo v roce 2009 ziskové, je nemožné použít údaje z roku 2009 pro stanovení cílového zisku pro výrobní odvětví Unie.

(113)

Sdružení CISA dále uvedlo, že zisk dosažený v roce 2008 z prodeje odběratelům, kteří nejsou ve spojení, nelze použít jako cílový zisk, neboť právě v roce 2008 byl zaznamenán největší rozdíl mezi prodejními cenami pro odběratele, kteří jsou ve spojení, a prodejními cenami pro odběratele, kteří nejsou ve spojení. Tento argument byl zamítnut, neboť uvedený cenový rozdíl není pro výpočet zisku z prodeje odběratelům, kteří nejsou ve spojení, relevantní.

(114)

Sdružení CISA dále navrhlo, aby byl cílový zisk pro prodej oceli s organickým povlakem stranám v Unii, které nejsou ve spojení, založen na průměrném celkovém zisku nadnárodní společnosti ArcelorMittal za rok 2010 a 2011. Tento návrh byl zamítnut, jelikož se nejedná o spolehlivý zdroj informací o zisku vytvořeném v Unii v případě oceli s organickým povlakem při neexistenci dumpingového dovozu; zisk, který byl v celosvětovém měřítku vytvořen celou skupinou ArcelorMittal, totiž zcela jasně nepředstavuje zisk z prodeje oceli s organickým povlakem v rámci Unie.

(115)

Zúčastněné strany rovněž zpochybnily náklady po dovozu použité k výpočtu prozatímních cel, neboť byly založeny na údajích předložených pouze jedním dovozcem. V pozdější fázi Komise provedla průzkum u druhého dovozce a jeho údaje byly nyní k výpočtu nákladů po dovozu použity. Použitím průměru obou společností uvedené náklady nyní mírně poklesly, čímž se odpovídajícím způsobem zvýšila rozpětí újmy.

(116)

Jedna zúčastněná strana zpochybnila metodiku Komise týkající se výpočtu rozpětí prodeje pod cenou. Toto tvrzení bylo nicméně založeno na nesprávném předpokladu, že Komise vypočítala rozpětí prodeje pod cenou tak, že z tržní ceny odstranila průměrný zisk výrobního odvětví Unie během období šetření (2,6 %), aby dosáhla „prahu výnosnosti“ (tedy ceny, z níž by vyplynul nulový zisk), a poté k tomuto „prahu výnosnosti“ přidala cílový zisk.

(117)

Komise vypočetla rozpětí prodeje pod cenou tak, že k výrobním nákladům každého typu výrobku přidala cílový zisk. Metodika navržená zúčastněnou stranou je chybná, protože průměrného zisku ve výši 2,6 % nebylo automaticky dosaženo při každém prodeji každého modelu všemi společnostmi, jejichž údaje byly použity.

(118)

Jedna zúčastněná strana rovněž zpochybnila výpočet újmy provedený Komisí. Vzhledem k tomu, že uvedená strana neměla úplný přístup k údajům, které Komise použila k výpočtu rozpětí újmy, pokusila se provést výpočet sama, přičemž vycházela z toho, jak sama pochopila rozdíl mezi tržní cenou podkladu potaženého slitinou hliník-zinek a podkladu potaženého zinkem, který podle jejího výpočtu činil 50 USD za tunu. Výsledkem tohoto přepočtu založeného na neúplných údajích bylo nižší rozpětí újmy než rozpětí vypočtené a zveřejněné Komisí.

(119)

Argumenty této strany byly zamítnuty, neboť po analýze úplných údajů poskytnutých vyvážejícími výrobci a výrobním odvětvím Unie nebylo možné údajný cenový rozdíl potvrdit. Je tedy třeba zdůraznit, že údaje použité zúčastněnou stranou byly neúplné, a nemohly být tudíž spolehlivým základem pro opětný výpočet újmy provedený Komisí.

(120)

Potvrzuje se proto 154. až 158. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

(121)

Na základě závěrů, jichž bylo dosaženo s ohledem na dumping, újmu, příčinnou souvislost a zájem Unie, a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by mělo být uloženo konečné antidumpingové clo na dovoz oceli s organickým povlakem pocházející z ČLR podle pravidla nižšího cla na úrovni nižší z hodnot odpovídajících dumpingovému rozpětí a rozpětí újmy. V tomto případě by v souladu s tímto pravidlem měla být celní sazba stanovena na úrovni zjištěné újmy.

(122)

Sedm společností nezařazených do vzorku spolupracovalo v rámci antidumpingového šetření, nikoliv však v rámci souběžného antisubvenčního šetření. Antidumpingová celní sazba pro tyto společnosti je nulová. V rámci antisubvenčního šetření se na tyto společnosti vztahuje zbytková celní sazba.

(123)

V zájmu zajištění rovného zacházení mezi novými vyvážejícími výrobci a spolupracujícími společnostmi nezařazenými do vzorku by mělo být přijato ustanovení zajišťující, že se na nové výrobce bude vztahovat vážený průměr cla uloženého spolupracujícím společnostem nezařazeným do vzorku, jelikož noví výrobci by jinak neměli nárok na přezkum podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení vzhledem k tomu, že čl. 11 odst. 4 neplatí v případě, kdy byl použit výběr vzorku.

(124)

Na základě výše uvedeného je sazba cel, která budou uložena, stanovena takto:

(125)

Vzhledem k rozsahu zjištěného dumpingového rozpětí a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie se s přihlédnutím ke skutečnosti, že v souběžném antisubvenčním řízení nebyla uložena žádná prozatímní opatření, považuje za nezbytné, aby se částky zajištěné prostřednictvím prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením vybraly s konečnou platností v rozsahu prozatímních uložených cel. Za těchto okolností by prozatímní clo v sazbách stanovených v čl. 1 odst. 2 prozatímního nařizení nařízení mělo být s konečnou platností vybráno. Prozatímně zajištěné částky u výrobků s podkladem opatřeným kovovým povlakem chromu nebo cínu by nicméně měly být uvolněny,