2013/732/EU2013/732/EU: Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 9. prosince 2013 , kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro výrobu chloru a alkalických hydroxidů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích (oznámeno pod číslem C (2013) 8589) Text s významem pro EHP

Publikováno: Úř. věst. L 332, 11.12.2013, s. 34-48 Druh předpisu: Prováděcí rozhodnutí
Přijato: 9. prosince 2013 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 10. prosince 2013 Nabývá účinnosti: 10. prosince 2013
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 9. prosince 2013,

kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro výrobu chloru a alkalických hydroxidů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích

(oznámeno pod číslem C(2013) 8589)

(Text s významem pro EHP)

(2013/732/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (1), a zejména na čl. 13 odst. 5 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Ustanovení čl. 13 odst. 1 směrnice 2010/75/EU vyžaduje, aby Komise pořádala výměnu informací o průmyslových emisích mezi Komisí a členskými státy, dotčenými průmyslovými odvětvími a nevládními organizacemi, které podporují ochranu životního prostředí, za účelem usnadnění vypracování referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách (BAT) definovaných v čl. 3 odst. 11 uvedené směrnice.

(2)

V souladu s čl. 13 bodem 2 směrnice 2010/75/EU se výměna informací týká zejména výkonnosti zařízení a technik z hlediska emisí, vyjádřených případně jako krátkodobé a dlouhodobé průměry, a souvisejících referenčních podmínek, spotřeby a povahy surovin, spotřeby vody, využívání energie a vzniku odpadů a používaných technik, souvisejícího monitorování, mezisložkových vlivů, ekonomické a technické přijatelnosti a rozvoje v těchto oblastech a nejlepších dostupných technik a nově vznikajících technik zjištěných v návaznosti na posouzení otázek uvedených v čl. 13 odst. 2 písmenech a) a b) uvedené směrnice.

(3)

„Závěry o BAT“ definované v čl. 3 bodě 12 směrnice 2010/75/EU jsou hlavním prvkem referenčních dokumentů o BAT a stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách, jejich popis, informace k hodnocení jejich použitelnosti, úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, související monitorování, související úrovně spotřeby a případně příslušná sanační opatření.

(4)

V souladu s čl. 14 odst. 3 směrnice 2010/75/EU se závěry o BAT použijí jako reference při stanovení podmínek povolení pro zařízení, na která se vztahuje kapitola II uvedené směrnice.

(5)

Ustanovení čl. 15 odst. 3 směrnice 2010/75/EU vyžaduje, aby příslušný orgán stanovil mezní hodnoty emisí, které zajišťují, že za běžných provozních podmínek emise nepřekročí úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, jak jsou stanoveny v rozhodnutích o závěrech o BAT uvedených v čl. 13 odst. 5 směrnice 2010/75/EU.

(6)

Ustanovení čl. 15 odst. 4 směrnice 2010/75/EU stanoví odchylky od požadavku stanoveného v čl. 15 odst. 3 pouze v případě, kdy by dosažení úrovní emisí spojených s BAT vedlo k nákladům, jejichž výše by nebyla přiměřená přínosům pro životní prostředí z důvodu zeměpisné polohy daného zařízení, jeho místních environmentálních podmínek nebo jeho technické charakteristiky.

(7)

Ustanovení čl. 16 odst. 1 směrnice 2010/75/EU stanoví, že požadavky na monitorování uvedené v čl. 14 odst. 1 písm. c) směrnice vycházejí ze závěrů týkajících se monitorování, které jsou popsány v závěrech o BAT.

(8)

V souladu s čl. 21 odst. 3 směrnice 2010/75/EU musí příslušný orgán do čtyř let od zveřejnění rozhodnutí o závěrech o BAT přezkoumat a v případě nutnosti aktualizovat všechny podmínky povolení a zajistit, aby zařízení tyto podmínky povolení dodržovalo.

(9)

Rozhodnutí Komise ze dne 16. května 2011 zřizuje fórum (2) pro výměnu informací v souladu s článkem 13 směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích, které je složeno ze zástupců členských států, dotčených průmyslových odvětví a nevládních organizací, které podporují ochranu životního prostředí.

(10)

V souladu s čl. 13 odst. 4 směrnice 2010/75/EU Komise dne 6. června 2013 obdržela stanovisko uvedeného fóra k navrhovanému obsahu referenčního dokumentu o BAT pro výrobu chloru a alkalických hydroxidů a zveřejnila je (3).

(11)

Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 75 odst. 1 směrnice 2010/75/EU,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Závěry o BAT pro výrobu chloru a alkalických hydroxidů jsou stanoveny v příloze tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 9. prosince 2013.

Za Komisi

Janez POTOČNIK

člen Komise


(1)  Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17.

(2)  Úř. věst. C 146, 17.5.2011, s. 3.

(3)  https://circabc.europa.eu/w/browse/d4fbf23d-0da7-47fd-a954-0ada9ca91560


PŘÍLOHA

ZÁVĚRY O BAT PRO VÝROBU CHLORU A ALKALICKÝCH HYDROXIDŮ

OBLAST PŮSOBNOSTI 37
OBECNÉ INFORMACE 38
DEFINICE 38
ZÁVĚRY O BAT 39

1.

Technologie s využitím článků 39

2.

Vyřazení rtuťových výrobních provozů z provozu nebo jejich konverze 39

3.

Vznik odpadních vod 41

4.

Energetická účinnost 42

5.

Monitorování emisí 43

6.

Emise do ovzduší 44

7.

Emise do vody 45

8.

Vznik odpadů 47

9.

Sanace starých zátěží 47
SLOVNÍČEK POJMŮ 48

OBLAST PŮSOBNOSTI

Tyto závěry o BAT (nejlepších dostupných technikách) se vztahují na některé průmyslové činnosti uvedené v příloze I bodě 4.2 písm. a) a písm. c) směrnice 2010/75/EU, a to na výrobu chloru a alkalických hydroxidů (chlor, vodík, hydroxid draselný a hydroxid sodný) elektrolýzou solanky.

Tyto závěry o BAT se vztahují zejména na následující postupy a činnosti:

skladování soli,

přípravu, rafinaci a opětovné nasycení solanky,

elektrolýzu solanky,

zahušťování, rafinaci a skladování hydroxidu sodného a hydroxidu draselného a manipulaci s nimi,

chlazení, sušení, rafinaci, stlačování, zkapalňování, skladování chloru a manipulaci s ním,

chlazení, rafinaci, stlačování a skladování vodíku a manipulaci s ním,

konverzi rtuťových výrobních provozů na membránové výrobní provozy,

vyřazení rtuťových výrobních provozů z provozu,

sanace zařízení na výrobu chloru a alkalických hydroxidů.

Tyto závěry o BAT se netýkají následujících činností nebo postupů:

elektrolýzy kyseliny chlorovodíkové za účelem výroby chloru,

elektrolýzy solanky za účelem výroby chlorečnanu sodného; na tu se vztahuje referenční dokument o BAT pro velkoobjemovou výrobu anorganických chemikálií – pevných látek a ostatní výroby (LVIC-S),

elektrolýzy roztavených solí pro výrobu alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin a chloru; na tu se vztahuje referenční dokument o BAT pro odvětví neželezných kovů,

speciální výroby, např. alkoholátů, dithioničitanů a alkalických kovů pomocí amalgamu alkalického kovu vyrobeného rtuťovým výrobním postupem,

výroby chloru, vodíku nebo hydroxidu sodného/hydroxidu draselného jinými postupy než elektrolýzou.

Tyto závěry o BAT se nezabývají následujícími aspekty výroby chloru a alkalických hydroxidů, protože na ně se vztahuje referenční dokument o BAT pro běžné čištění odpadních vod a odpadních plynů/systémy managementu v chemickém průmyslu:

čištěním odpadních vod vypouštěných z provozu v čistírně odpadních vod,

systémy environmentálního řízení,

emisemi hluku.

Další referenční dokumenty, které jsou významné pro činnosti zahrnuté do těchto závěrů o BAT, jsou uvedeny níže:

Referenční dokument

Předmět

BREF Běžné čištění odpadních vod a odpadních plynů / systémy managementu v chemickém průmyslu (CWW)

Běžné čištění odpadních vod a odpadních plynů / systémy managementu

Ekonomické a mezisložkové vlivy (ECM)

Ekonomické a mezisložkové vlivy technik

Emise ze skladování (EFS)

Skladování materiálů a nakládání s nimi

Energetická účinnost (ENE)

Obecné aspekty energetické účinnosti

Průmyslové chladicí systémy (ICS)

Nepřímé chlazení vodou

Velká spalovací zařízení (LCP)

Spalovací zařízení se jmenovitým tepelným příkonem 50 MW a více

Obecné principy monitorování (MON)

Obecné aspekty monitorování emisí a spotřeby

Spalování odpadu (WI)

Spalování odpadu

Odvětví zpracování odpadu (WT)

Zpracování odpadu

OBECNÉ INFORMACE

Techniky uvedené a popsané v těchto závěrech o BAT nejsou normativní ani kompletní. Mohou být použity i jiné techniky, které zajistí přinejmenším stejnou úroveň ochrany životního prostředí.

Pokud není uvedeno jinak, jsou závěry o BAT obecně použitelné.

Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AELs) pro emise do ovzduší uvedené v těchto závěrech o BAT se vztahují k:

úrovním hmotnostní koncentrace emitovaných látek na jednotku objemu odpadního plynu za standardních podmínek (273,15 K, 101,3 kPa) po odečtení obsahu vody, ale bez korekce obsahu kyslíku, v mg/m3.

BAT-AELs pro emise do vody uvedené v těchto závěrech o BAT se vztahují k:

úrovním koncentrace vyjádřeným jako hmotnost emitovaných látek na objem odpadní vody v mg/l.

DEFINICE

Pro účely těchto závěrů o BAT se použijí tyto definice:

Použitý termín

Definice

Nový provoz

Provoz, který je v zařízení poprvé spuštěn po zveřejnění těchto závěrů o BAT nebo který po zveřejnění těchto závěrů o BAT úplně nahradil provoz na stávajících základech.

Stávající provoz

Provoz, který není novým provozem.

Nová jednotka na zkapalňování chloru

Jednotka na zkapalňování chloru poprvé použitá v provozu po zveřejnění těchto závěrů o BAT nebo jednotka na zkapalňování chloru kompletně přebudovaná po zveřejnění těchto závěrů o BAT.

Chlor a oxid chloričitý vyjádřené jako Cl2

Součet chloru (Cl2) a oxidu chloričitého (ClO2) měřený společně a vyjádřený jako chlor (Cl2).

Volný chlor vyjádřený jako Cl2

Součet rozpuštěného elementárního chloru, chlornanu, kyseliny chlorné, rozpuštěného elementárního bromu, bromnanu a kyseliny bromné měřený společně a vyjádřený jako chlor Cl2

Rtuť vyjádřená jako Hg

Součet všech anorganických a organických sloučenin rtuti měřený společně a vyjádřený jako Hg.

ZÁVĚRY O BAT

1.   Technologie s využitím článků

BAT č. 1: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) pro výrobu chloru a alkalických hydroxidů je použití jednoho z níže uvedených postupů nebo jejich kombinace. Rtuťový výrobní postup nelze za žádných okolností považovat za BAT. Použití azbestových diafragem není považováno za BAT.

 

Technika

Popis

Použitelnost

a

Technologie s využitím bipolárního membránového výrobního postupu

Membránové moduly sestávají z anody a katody, které jsou odděleny membránou. V bipolárním uspořádání jsou jednotlivé membránové články elektricky zapojeny do série.

Obecně použitelné.

b

Technologie s využitím monopolárního membránového výrobního postupu

Membránové moduly sestávají z anody a katody, které jsou odděleny membránou. V monopolárním uspořádání jsou jednotlivé membránové články elektricky zapojeny paralelně.

Nepoužije se pro nové provozy s kapacitou > 20 kt/rok.

c

Diafragmový výrobní postup nepoužívající azbest

Diafragmové moduly používající diafragmy neobsahující azbest sestávají z anody a katody, které jsou odděleny diafragmou neobsahující azbest. Jednotlivé membránové články jsou elektricky zapojeny do série (bipolární) nebo paralelně (monopolární).

Obecně použitelné.

2.   Vyřazení rtuťových výrobních provozů z provozu nebo jejich konverze

BAT č. 2: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) ke snížení emisí rtuti a snížení množství odpadu kontaminovaného rtutí během vyřazování rtuťových výrobních provozů z provozu nebo jejich konverze je vypracovat a provést plán na vyřazení z provozu, který obsahuje všechny tyto charakteristiky:

i)

zapojení některých pracovníků, kteří mají zkušenosti s provozováním bývalého provozu, do všech etap zpracování a provádění,

ii)

zajištění postupů a pokynů pro všechny etapy provádění,

iii)

zajištění podrobného programu školení a dohledu pro pracovníky bez jakýchkoli zkušeností s manipulací se rtutí,

iv)

stanovení množství kovové rtuti, která má být získána zpět, a odhad množství odpadu, který má být zlikvidován, včetně kontaminace tohoto odpadu rtutí,

v)

zajištění pracovních prostorů, které jsou:

a)

zastřešené;

b)

opatřeny hladkou, svažující se, nepropustnou podlahou, která bude svádět rozlitou rtuť do sběrné jímky;

c)

dobře osvětlené;

d)

bez překážek a smetí, které může absorbovat rtuť;

e)

opatřeny zdrojem vody pro umytí;

f)

napojeny na zařízení pro čištění odpadních vod,

vi)

vyprazdňování článků a přesun kovové rtuti do kontejnerů za dodržení těchto podmínek:

a)

pokud možno udržovat systém uzavřený;

b)

smývání rtuti;

c)

pokud možno využívat gravitační přepravy;

d)

odstraňování tuhých nečistot ze rtuti v případě potřeby;

e)

plnění kontejnerů do ≤ 80 % jejich objemové kapacity;

f)

hermetické utěsnění kontejnerů po naplnění;

g)

umývání prázdných článků s následným naplněním vodou,

vii)

provádění všech demontážních a demoličních prací za dodržení těchto podmínek:

a)

pokud je to možné, nahrazení dělení zařízení za tepla dělením za studena;

b)

skladování kontaminovaného zařízení ve vhodných prostorech;

c)

časté umývání podlahy pracovního prostoru;

d)

rychlé odklizení rozlité rtuti pomocí odsávacího zařízení s filtry s aktivním uhlím;

e)

evidence jednotlivých částí odpadu;

f)

separace odpadu kontaminovaného rtutí od nekontaminovaného odpadu;

g)

dekontaminace odpadu kontaminovaného rtutí mechanickými a fyzikálními postupy (např. praním, ultrazvukovými vibracemi, vysavači), chemickou cestou (např. vypíráním chlornanem, chlorovanou solankou nebo peroxidem vodíku) a/nebo postupy tepelného zpracování (např. destilací/destilací v retortě);

h)

pokud je to možné, opětovné použití nebo recyklace dekontaminovaného zařízení;

i)

dekontaminace budovy, ve které se nachází hala elektrolyzérů, očištěním stěn a podlahy s následnou aplikací povlaku nebo nátěru, které zajistí nepropustnost povrchu v případě, že budova má být znovu využívána;

j)

dekontaminace nebo renovace sběrných systémů odpadních vod v provozu nebo jeho okolí;

k)

uzavření pracovního prostoru a čištění odsávaného vzduchu, jestliže se předpokládají vysoké koncentrace rtuti (např. pro vysokotlaké umývání); mezi způsoby čištění odsávaného vzduchu patří adsorpce na jódovaném nebo sířeném aktivním uhlí, vypírání chlornanem nebo chlorovanou solankou nebo přidání chloru za tvorby chloridu rtuťného;

l)

čištění odpadních vod obsahujících rtuť, včetně vody z praní ochranného vybavení;

m)

monitorování rtuti v ovzduší, vodě a odpadu, včetně přiměřené doby po vyřazení z provozu nebo konverzi,

viii)

v případě potřeby prozatímní skladování kovové rtuti na místě ve skladovacím zařízení, které je:

a)

dobře osvětlené a odolné vůči povětrnostním vlivům;

b)

vybavené vhodným sekundárním zachycovacím zařízením schopným zadržet 110 % tekutého objemu kteréhokoli jednotlivého kontejneru;

c)

bez překážek a smetí, které může absorbovat rtuť;

d)

vybaveno odsávacím zařízením s filtry s aktivním uhlím;

e)

periodicky kontrolováno jak vizuálně, tak pomocí zařízení na monitorování rtuti,

ix)

v případě potřeby dopravu, další potenciální úpravu a likvidaci odpadu.

BAT č. 3: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) ke snížení emisí rtuti do vody během vyřazování rtuťových výrobních provozů z provozu nebo jejich konverze je použití jednoho z níže uvedených postupů nebo jejich kombinace.

 

Technika

Popis

a

Oxidace a výměna iontů

Oxidační činidla, jako jsou chlornany, chlor nebo peroxid vodíku, se používají k úplné přeměně rtuti na její oxidovanou formu, ze které je následně odstraněna iontově výměnnými pryskyřicemi.

b

Oxidace a srážení

Oxidační činidla, jako jsou chlornany, chlor nebo peroxid vodíku, se používají k úplné přeměně rtuti na její oxidovanou formu, ze které je následně odstraněna srážením jako sulfid rtuťnatý, s následnou filtrací.

c

Redukce a adsorpce na aktivním uhlí

Redukční činidla, jako je hydroxylamin, se používají k úplné přeměně rtuti na její elementární formu, ze které je následně odstraněna shlukováním a opětovným získáním kovové rtuti, s následnou adsorpcí na aktivním uhlí.

Úroveň environmentálního profilu spojená s BAT  (1) pro emise rtuti do vody, vyjádřená jako Hg na výstupu z jednotky pro zpracování rtuti během vyřazování z provozu nebo konverze je 3–15 μg/l v každodenně odebíraných 24hodinových vzorcích slévaných z podílů odpovídajících toku odpadních vod. Související monitorování je popsáno v BAT č. 7.

3.   Vznik odpadních vod

BAT č. 4: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) ke snížení vzniku odpadních vod je použít kombinaci níže uvedených postupů.

 

Technika

Popis

Použitelnost

a

Recirkulace solanky

Vyčerpaná solanka z elektrolytických článků je znovu nasycena tuhou solí nebo odpařováním a vrácena zpět do článků.

Nepoužije se pro diafragmové výrobní provozy. Nepoužije se pro membránové výrobní provozy pracující se solankou získanou podzemním loužením, ve kterých jsou k dispozici bohaté zdroje soli a vody a slaný recipient, který toleruje vysoké úrovně emisí chloridu. Nepoužije se pro membránové výrobní provozy využívající odpuštěnou solanku v jiných výrobních jednotkách.

b

Recyklace dalších produktů vznikajících při výrobě

Produkty výrobního procesu v provozu na výrobu chloru a alkalických hydroxidů, např. kondenzáty ze zpracování chloru, hydroxidu sodného / hydroxidu draselného a vodíku, se vracejí zpět do různých fází procesu. Stupeň recyklace je omezen požadavky na čistotu kapalného produktu, do kterého se recyklovaný produkt vrací, a na bilanci vody v provozu.

Obecně použitelné.

c

Recyklace odpadní vody obsahující sůl z jiných výrobních procesů

Odpadní vody obsahující sůl z jiných výrobních procesů jsou upravovány a vraceny zpět do solanky. Stupeň recyklace je omezen požadavky na čistotu solanky a na bilanci vody v provozu.

Nepoužije se na provozy, ve kterých dodatečná úprava této odpadní vody ruší environmentální přínosy.

d

Použití odpadní vody pro těžbu podzemním loužením

Odpadní voda z provozu na výrobu chloru a alkalických hydroxidů je upravována a čerpána zpět do solného dolu.

Nepoužije se pro membránové výrobní provozy využívající odpuštěnou solanku v jiných výrobních jednotkách. Nepoužije se, jestliže je důl umístěn ve značně vyšší nadmořské výšce než provoz.

e

Zahušťování kalů z filtrace solanky

Kaly z filtrace solanky se zahušťují v tlakových filtrech, vakuových filtrech s rotačním bubnem nebo v odstředivkách. Zbytková voda se vrací do solanky.

Nepoužije se, jestliže kaly z filtrace solanky lze odstranit jako suchý koláč. Nepoužije se na provozy, které používají odpadní vodu pro těžbu podzemním loužením.

f

Nanofiltrace

Zvláštní typ membránové filtrace s velikostí pórů membrány přibližně 1 nm, používaný ke zkoncentrování síranu v odpuštěné solance, čímž se snižuje objem odpadní vody.

Použitelné pro membránové výrobní provozy s recirkulací solanky, jestliže je míra odpouštění solanky určována koncentrací síranu.

g

Postupy na snížení emisí chlorečnanů

Postupy na snížení emisí chlorečnanů jsou popsány v BAT č. 14. Tyto postupy snižují objem odpouštěné solanky.

Použitelné pro membránové výrobní provozy s recirkulací solanky, jestliže je míra odpouštění solanky určována koncentrací chlorečnanu.

4.   Energetická účinnost

BAT č. 5: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) k účinnému využití energie v procesu elektrolýzy je použít kombinaci níže uvedených postupů.

 

Technika

Popis

Použitelnost

a

Vysoce výkonné membrány

Vysoce výkonné membrány vykazují nízké napěťové ztráty a vysoké proudové výtěžky při současném zajištění mechanické a chemické stability za daných provozních podmínek.

Použitelné pro membránové výrobní provozy v případě obnovy membrán na konci jejich životnosti.

b

Diafragmy neobsahující azbest

Diafragmy neobsahující azbest sestávají z fluorovaného uhlovodíkového polymeru a výplní, jako je oxid zirkoničitý. Tyto diafragmy vykazují nižší ohmická přepětí než azbestové diafragmy.

Obecně použitelné

c

Vysoce výkonné elektrody a povlaky

Elektrody a povlaky se zlepšeným uvolňováním plynu (nízké přepětí způsobené bublinami plynu) a nízká přepětí elektrod.

Použitelné v případě obnovy povlaků na konci jejich životnosti.

d

Solanka o vysoké čistotě

Solanka je dostatečně vyčištěná, aby se minimalizovala kontaminace elektrod a diafragem/membrán, což by jinak mohlo zvýšit spotřebu energie.

Obecně použitelné.

BAT č. 6: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) je maximalizovat využití vedlejšího produktu z elektrolýzy – vodíku – jako chemického činidla nebo paliva.

Popis

Vodík lze využít v chemických reakcích (např. při výrobě čpavku, peroxidu vodíku, kyseliny chlorovodíkové a methanolu; redukci organických sloučenin; hydrogenačním odsiřování ropy; hydrogenaci olejů a tuků; zakončení řetězové reakce při výrobě polyolefinů) nebo jako palivo v procesu spalování při výrobě páry a/nebo elektrické energie nebo k vytápění pece. Míra využití vodíku závisí na řadě faktorů (např. poptávce po vodíku jako chemickém činidle v daném místě, potřebě páry v daném místě a vzdálenosti k potenciálním uživatelům).

5.   Monitorování emisí

BAT č. 7: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) je monitorování emisí do ovzduší a vody pomocí postupů monitorování v souladu s normami EN s alespoň níže uvedenou minimální četností. Pokud nejsou k dispozici normy EN, je nejlepší dostupnou technikou použití norem ISO nebo jiných mezinárodních či vnitrostátních norem, jejichž použitím se získají údaje srovnatelné odborné kvality.

Environmentální médium

Látka (látky)

Vzorkovací místo

Metoda

Norma (normy)

Minimální četnost monitorování

Monitorování související s

Ovzduší

Chlor a oxid chloričitý vyjádřené jako Cl2  (2)

Výstup z absorpční jednotky chloru

Elektrochemické články

Neexistuje žádná norma EN nebo ISO

Nepřetržitě

Absorpce v roztoku s následnou analýzou

Neexistuje žádná norma EN nebo ISO

Každoročně (nejméně tři po sobě jdoucí hodinová měření)

BAT č. 8

Voda

Chlorečnany

V místě, kde emise opouštějí zařízení

Iontová chromatografie

EN ISO 10304–4

Měsíčně

BAT č. 14

Chloridy

Odpouštění solanky

Iontová chromatografie nebo průtoková analýza

EN ISO 10304–1 nebo EN ISO 15682

Měsíčně

BAT č. 12

Volný chlor (2)

V blízkosti zdroje

Redukční potenciál

Neexistuje žádná norma EN nebo ISO

Nepřetržitě

V místě, kde emise opouštějí zařízení

Volný chlor

EN ISO 7393–1 nebo –2

Měsíčně

BAT č. 13

Halogenované organické sloučeniny

Odpouštění solanky

Adsorbovatelné organicky vázané halogeny (AOX)

Příloha A normy EN ISO 9562

Každoročně

BAT č. 15

Rtuť

Výpusť z jednotky pro zpracování rtuti

Atomová absorpční spektrometrie nebo atomová fluorescenční spektrometrie

EN ISO 12846 nebo EN ISO 17852

Denně

BAT č. 3

Sírany

Odpouštění solanky

Iontová chromatografie

EN ISO 10304–1

Každoročně

Příslušné těžké kovy (např. nikl, měď)

Odpouštění solanky

Optická emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem nebo hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem

EN ISO 11885 nebo EN ISO 17294-2

Každoročně

6.   Emise do ovzduší

BAT č. 8: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) ke snížení řízeně odváděných emisí chloru a oxidu chloričitého do ovzduší ze zpracování chloru je navrhnout, udržovat a provozovat absorpční jednotku chloru, která zahrnuje vhodnou kombinaci těchto charakteristik:

i)

absorpční jednotka založená na výplňových kolonách a/nebo proudových vývěvách s alkalickým roztokem (např. roztokem hydroxidu sodného) jako prací kapalinou,

ii)

mokrá pračka s dávkovacím zařízením peroxidu vodíku nebo samostatná mokrá pračka s možností použít peroxid vodíku v případě potřeby ke snížení koncentrací oxidu chloričitého,

iii)

velikost vhodná pro nejhorší možný scénář (odvozená z posouzení rizik), pokud jde o celkové množství a průtočné množství vyrobeného chloru (absorpce celé produkce haly elektrolyzérů po dostatečnou dobu do odstavení provozu),

iv)

velikost dodávky prací kapaliny a skladovací kapacita dostatečné pro zajištění přebytku za všech okolností,

v)

v případě výplňových kolon by jejich velikost měla být schopná zabránit zaplavení za všech okolností,

vi)

zabránění proniknutí kapalného chloru do absorpční jednotky,

vii)

zabránění zpětného toku prací kapaliny do chlorového systému,

viii)

prevence srážení tuhých látek v absorpční jednotce,

ix)

použití výměníků tepla k omezení teploty v absorpční jednotce pod 55 °C za všech okolností,

x)

dodávka ředícího vzduchu za absorpcí chloru s cílem zabránit vytvoření výbušných směsí plynů,

xi)

použití konstrukčních materiálů, které odolávají extrémně korozivnímu prostředí za všech okolností,

xii)

použití záložního zařízení, např. další pračky v sérii s pračkou, která je v provozu, havarijní nádrž s prací kapalinou, která je do pračky dopravována gravitačně, záložní a náhradní ventilátory, záložní a náhradní čerpadla,

xiii)

zajištění nezávislého záložního systému napájení pro rozhodující elektrické zařízení,

xiv)

zajištění automatického spínače záložního systému pro případ havarijních situací, včetně periodických zkoušek tohoto systému a spínače,

xv)

zajištění monitorovacího a poplachového systému pro tyto parametry:

a)

chlor na výstupu z absorpční jednotky a v okolí;

b)

teplota pracích kapalin;

c)

redukční potenciál a alkalita pracích kapalin;

d)

sací tlak;

e)

průtočné množství pracích kapalin.

Úroveň emisí spojená s BAT pro chlor a oxid chloričitý, měřená společně a vyjádřená jako Cl2, je 0,2–1,0 mg/m3, jako průměrná hodnota posledních tří po sobě jdoucích hodinových měření prováděných alespoň jednou ročně na výstupu z absorpční jednotky chloru. Související monitorování je popsáno v BAT č. 7.

BAT č. 9: Použití chloridu uhličitého k eliminaci chloridu dusitého nebo k opětovnému získání chloru z koncového plynu není považováno za BAT.

BAT č. 10: Použití chladiv s vysokým potenciálem globálního oteplování, v každém případě vyšším než 150 (např. mnohé fluorované uhlovodíky (HFC)), v nových jednotkách pro zkapalňování chloru nelze považovat za BAT.

Popis

Mezi vhodná chladiva patří např.:

kombinace oxidu uhličitého a čpavku ve dvou chladicích okruzích,

chlor,

voda.

Použitelnost

Při výběru chladiva by se mělo přihlédnout k provozní bezpečnosti a energetické účinnosti.

7.   Emise do vody

BAT č. 11: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) ke snížení emisí látek znečišťujících vodu je použít vhodnou kombinaci níže uvedených postupů.

 

Technika

Popis

a

Techniky začleněné do výrobního postupu (3)

Postupy, které zabraňují tvorbě znečišťujících látek nebo ji omezují

b

Čištění odpadní vody u zdroje (3)

Postupy ke snížení množství znečišťujících látek nebo jejich zpětné získání před jejich vypuštěním

c

Předčištění odpadní vody (4)

Postupy ke snížení množství znečišťujících látek před konečným čištěním odpadní vody

d

Konečné čištění odpadní vody (4)

Konečné čištění odpadní vody mechanickými, fyzikálně-chemickými a/nebo biologickými postupy před vypuštěním do recipientu

BAT č. 12: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) ke snížení emisí chloridů do vody z provozu na výrobu chloru a alkalických hydroxidů je použít kombinaci postupů uvedených v BAT č. 4.

BAT č. 13: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) ke snížení emisí volného chloru do vody z provozu na výrobu chloru a alkalických hydroxidů je čistit proudy odpadních vod obsahující volný chlor co nejblíže zdroje, aby se zabránilo stripování chloru a/nebo tvorbě halogenovaných organických sloučenin použitím jednoho z níže uvedených postupů nebo jejich kombinace.

 

Technika

Popis

a

Chemická redukce

Volný chlor je zlikvidován reakcí s redukčními činidly, jako jsou siřičitany a peroxid vodíku, v promíchávaných nádržích.

b

Katalytický rozklad

Volný chlor se rozkládá na chlorid a kyslík v katalytických reaktorech s pevným ložem. Katalyzátorem může být oxid niklu aktivovaný železem na oxidu hlinitém.

c

Tepelný rozklad

Volný chlor se tepelným rozkladem při teplotě přibližně 70 °C přemění na chloridy a chlorečnany. Vznikající odpadní voda se musí dále čistit za účelem snížení emisí chlorečnanů a bromičnanů (BAT č. 14).

d

Rozklad kyselinou

Volný chlor se rozkládá okyselením s následným uvolněním a opětovným získáním chloru. Rozklad kyselinou lze provádět v samostatném reaktoru nebo recyklací odpadní vody do systému solanky. Stupeň recyklace odpadní vody do okruhu solanky je omezen bilancí vody v provozu.

e

Recyklace odpadní vody

Proudy odpadní vody z provozu na výrobu chloru, které obsahují volný chlor, se recyklují do jiných výrobních jednotek.

Úroveň emisí spojená s BAT pro volný chlor, vyjádřená jako Cl2, je 0,05–0,2 mg/l v jednotlivých vzorcích odebíraných nejméně jednou měsíčně v místě, ve kterém emise opouštějí zařízení. Související monitorování je popsáno v BAT č. 7.

BAT č. 14: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) ke snížení emisí chlorečnanů do vody z provozu na výrobu chloru a alkalických hydroxidů je použití jednoho z níže uvedených postupů nebo jejich kombinace.

 

Technika

Popis

Použitelnost

a

Vysoce výkonné membrány

Membrány vykazující vysoké proudové výtěžky, které snižují tvorbu chlorečnanů při současném zajištění mechanické a chemické stability za daných provozních podmínek.

Použitelné pro membránové výrobní provozy v případě obnovy membrán na konci jejich životnosti.

b

Vysoce výkonné povlaky

Povlaky s nízkými elektrodovými přepětími vedoucí ke snížené tvorbě chlorečnanů a zvýšené tvorbě kyslíku na anodě.

Použitelné v případě obnovy povlaků na konci jejich životnosti. Použitelnost může být omezena požadavky na kvalitu vyráběného chloru (koncentraci kyslíku).

c

Solanka o vysoké čistotě

Solanka je dostatečně vyčištěná, aby se minimalizovala kontaminace elektrod a diafragem/membrán, což by jinak mohlo zvýšit tvorbu chlorečnanů.

Obecně použitelné.

d

Okyselení solanky

Před elektrolýzou se solanka okyselí za účelem snížení tvorby chlorečnanů. Stupeň okyselení je omezen měrným odporem použitého zařízení (např. membrán a anod).

Obecně použitelné.

e

Redukce kyselinou

Chlorečnany se redukují kyselinou chlorovodíkovou o hodnotě pH = 0 a teplotách vyšších než 85 °C.

Nepoužije se pro provozy s otevřeným solankovým okruhem.

f

Katalytická redukce

Chlorečnany se redukují v tlakovém reaktoru se skrápěným ložem v třífázové reakci pomocí vodíku a rhodiového katalyzátoru na chloridy.

Nepoužije se pro provozy s otevřeným solankovým okruhem.

g

Využití proudů odpadních vod obsahujících chlorečnany v jiných výrobních jednotkách

Proudy odpadních vod z provozu na výrobu chloru a alkalických hydroxidů se recyklují do jiných výrobních jednotek, nejčastěji do solankového systému jednotky na výrobu chlorečnanu sodného.

Použití je omezeno na závody, které mohou využít proudy odpadních vod této kvality v jiných výrobních jednotkách.

BAT č. 15: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) ke snížení emisí halogenovaných organických sloučenin do vody z provozu na výrobu chloru a alkalických hydroxidů je použití kombinace níže uvedených postupů.

 

Technika

Popis

a

Výběr a kontrola soli a pomocných materiálů

Sůl a pomocné materiály jsou vybírány a kontrolovány za účelem snížení úrovně organických nečistot v solance.

b

Čištění vody

Pro čištění provozní vody lze použít postupy, jako je membránová filtrace, výměna iontů, ozařování ultrafialovým světlem a adsorpce na aktivním uhlí, čímž se sníží úroveň organických nečistot v solance.

c

Výběr a kontrola zařízení

Zařízení, jako jsou články, trubky, ventily a čerpadla, se pečlivě vybírají za účelem snížení potenciálního úniku organických nečistot do solanky.

8.   Vznik odpadů

BAT č. 16: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) ke snížení množství spotřebované kyseliny sírové zasílané k likvidaci je použití jednoho z níže uvedených postupů nebo jejich kombinace. Neutralizace spotřebované kyseliny sírové ze sušení chloru dosud nepoužitými činidly se nepovažuje za BAT.

 

Technika

Popis

Použitelnost

a

Použití v závodě nebo mimo něj

Spotřebovaná kyselina se využívá k jiným účelům, např. na řízení pH v provozní a odpadní vodě nebo k likvidaci přebytečných chlornanů.

Použitelné v závodech, ve kterých existuje poptávka po spotřebované kyselině této kvality v závodě nebo mimo něj.

b

Opětovné zahušťování

Spotřebovaná kyselina se znovu zahušťuje v závodě nebo mimo něj v odpařovačích s uzavřenou smyčkou nepřímým ohřevem za využití vakua nebo zesílením s využitím oxidu sírového.

Opětovné zahušťování mimo závod je omezeno na závody, u kterých má poskytovatel služby provozovnu v okolí.

Úroveň environmentálního profilu spojená s BAT pro množství spotřebované kyseliny sírové určené k odstranění, vyjádřená jako H2SO4 (96 % hmotnostních), je ≤ 0,1 kg na tunu vyrobeného chloru.

9.   Sanace starých zátěží

BAT č. 17: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) ke snížení kontaminace půdy, podzemní vody a ovzduší i k zastavení rozptylování znečišťujících látek a jejich přenosu do bioty z kontaminovaných zařízení na výrobu chloru a alkalických hydroxidů je navrhnout a realizovat plán sanace starých zátěží, který zahrnuje všechny tyto charakteristiky:

i)

zavedení mimořádných postupů za účelem přerušení expozičních cest a rozšiřování kontaminace,

ii)

předběžnou studii s cílem identifikovat původ, rozsah a složení kontaminace (např. rtuť, PCDD/PCDF, polychlorované naftaleny),

iii)

popis kontaminace, včetně průzkumů a vypracování zprávy,

iv)

posouzení rizik v průběhu času a v prostoru v závislosti na současném a schváleném budoucím využití závodu,

v)

vypracování technického projektu včetně:

a)

dekontaminace a/nebo trvalého zapouzdření;

b)

harmonogramů;

c)

plánu monitorování;

d)

finančního plánování a investic potřebných k dosažení cíle,

vi)

realizace technického projektu tak, aby závod s přihlédnutím ke svému současnému a schválenému budoucímu využití již nepředstavoval žádné významné riziko pro lidské zdraví ani životní prostředí. Na základě jiných závazků může být nutné realizovat technický projekt podle přísnějších požadavků,

vii)

pro plochu zařízení lze v případě potřeby uplatnit omezení z důvodu zbytkové kontaminace a s přihlédnutím k současnému a schválenému budoucímu využití závodu,

viii)

související monitorování plochy zařízení a jejího okolí za účelem ověření, zda bylo dosaženo stanovených cílů a zda tento stav trvá.

Popis

Plán sanace starých zátěží je často navrhován a prováděn po přijetí rozhodnutí o vyřazení závodu z provozu, ačkoli mohou vzniknout i jiné požadavky, na základě kterých je nutno zpracovat (částečný) plán sanace závodu, přičemž závod je stále ještě v provozu.

Některé charakteristiky plánu sanace starých zátěží se v závislosti na jiných požadavcích mohou překrývat, být vynechány nebo prováděny v jiném pořadí.

Použitelnost

Použitelnost BAT č. 17 v) až 17 viii) je podmíněna výsledky posouzení rizik dle BAT č. 17 iv).

SLOVNÍČEK POJMŮ

Anoda

Elektroda, kterou elektrický proud vtéká do polarizovaného elektrického zařízení. Její polarita může být kladná nebo záporná. V elektrolytických článcích dochází na kladně nabité anodě k oxidaci.

Azbest

Soubor šesti přirozeně se vyskytujících křemičitých minerálů komerčně využívaných kvůli jejich vhodným fyzikálním vlastnostem. Chryzotil (také nazývaný bílý azbest) je jediná forma azbestu používaná v diafragmových výrobních provozech.

Solanka

Roztok nasycený nebo téměř nasycený chloridem sodným nebo chloridem draselným.

Katoda

Elektroda, kterou elektrický proud vytéká z polarizovaného elektrického zařízení. Její polarita může být kladná nebo záporná. V elektrolytických článcích dochází na záporně nabité katodě k redukci.

Elektroda

Elektrický vodič používaný k vytvoření kontaktu s nekovovou částí elektrického obvodu.

Elektrolýza

Průchod stejnosměrného elektrického proudu ionizovanou látkou, v důsledku čehož dochází na elektrodách k chemickým reakcím. Ionizovaná látka je buď roztavená, nebo rozpuštěná ve vhodném rozpouštědle.

EN

Evropská norma přijatá Evropským výborem pro normalizaci (CEN).

HFC

Fluorovaný uhlovodík.

ISO

Mezinárodní organizace pro normalizaci nebo norma přijatá touto organizací.

Přepětí

Rozdíl napětí mezi termodynamicky stanoveným redukčním potenciálem poloviční reakce a potenciálem, při kterém je experimentálně pozorována redoxní reakce. V elektrolytickém článku přepětí vede k větší spotřebě energie, než vyplývá z termodynamického předpokladu pro průběh reakce.

PCDD

Polychlorovaný dibenzo-p-dioxin.

PCDF

Polychlorovaný dibenzofuran.


(1)  Vzhledem k tomu, že se tato úroveň environmentálního profilu nevztahuje k normálním provozním podmínkám, nejedná se o úroveň emisí spojenou s nejlepšími dostupnými technikami ve smyslu čl. 3 bodu 13 směrnice o průmyslových emisích (2010/75/EU).

(2)  Monitorování zahrnuje nepřetržité i periodické monitorování, jak je uvedeno.

(3)  Jsou součástí BAT č. 1, č. 4, č. 12, č. 13, č. 14 a č. 15.

(4)  V rámci oblasti působnosti referenčního dokumentu o BAT pro běžné čištění odpadních vod a odpadních plynů / systémy managementu v chemickém průmyslu (CWW BREF).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU