2013/732/EU2013/732/EU: Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 9. prosince 2013 , kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro výrobu chloru a alkalických hydroxidů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích (oznámeno pod číslem C (2013) 8589) Text s významem pro EHP
Publikováno: | Úř. věst. L 332, 11.12.2013, s. 34-48 | Druh předpisu: | Prováděcí rozhodnutí |
Přijato: | 9. prosince 2013 | Autor předpisu: | Evropská komise |
Platnost od: | 10. prosince 2013 | Nabývá účinnosti: | 10. prosince 2013 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 9. prosince 2013,
kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro výrobu chloru a alkalických hydroxidů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích
(oznámeno pod číslem C(2013) 8589)
(Text s významem pro EHP)
(2013/732/EU)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (1), a zejména na čl. 13 odst. 5 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Ustanovení čl. 13 odst. 1 směrnice 2010/75/EU vyžaduje, aby Komise pořádala výměnu informací o průmyslových emisích mezi Komisí a členskými státy, dotčenými průmyslovými odvětvími a nevládními organizacemi, které podporují ochranu životního prostředí, za účelem usnadnění vypracování referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách (BAT) definovaných v čl. 3 odst. 11 uvedené směrnice. |
(2) |
V souladu s čl. 13 bodem 2 směrnice 2010/75/EU se výměna informací týká zejména výkonnosti zařízení a technik z hlediska emisí, vyjádřených případně jako krátkodobé a dlouhodobé průměry, a souvisejících referenčních podmínek, spotřeby a povahy surovin, spotřeby vody, využívání energie a vzniku odpadů a používaných technik, souvisejícího monitorování, mezisložkových vlivů, ekonomické a technické přijatelnosti a rozvoje v těchto oblastech a nejlepších dostupných technik a nově vznikajících technik zjištěných v návaznosti na posouzení otázek uvedených v čl. 13 odst. 2 písmenech a) a b) uvedené směrnice. |
(3) |
„Závěry o BAT“ definované v čl. 3 bodě 12 směrnice 2010/75/EU jsou hlavním prvkem referenčních dokumentů o BAT a stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách, jejich popis, informace k hodnocení jejich použitelnosti, úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, související monitorování, související úrovně spotřeby a případně příslušná sanační opatření. |
(4) |
V souladu s čl. 14 odst. 3 směrnice 2010/75/EU se závěry o BAT použijí jako reference při stanovení podmínek povolení pro zařízení, na která se vztahuje kapitola II uvedené směrnice. |
(5) |
Ustanovení čl. 15 odst. 3 směrnice 2010/75/EU vyžaduje, aby příslušný orgán stanovil mezní hodnoty emisí, které zajišťují, že za běžných provozních podmínek emise nepřekročí úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami, jak jsou stanoveny v rozhodnutích o závěrech o BAT uvedených v čl. 13 odst. 5 směrnice 2010/75/EU. |
(6) |
Ustanovení čl. 15 odst. 4 směrnice 2010/75/EU stanoví odchylky od požadavku stanoveného v čl. 15 odst. 3 pouze v případě, kdy by dosažení úrovní emisí spojených s BAT vedlo k nákladům, jejichž výše by nebyla přiměřená přínosům pro životní prostředí z důvodu zeměpisné polohy daného zařízení, jeho místních environmentálních podmínek nebo jeho technické charakteristiky. |
(7) |
Ustanovení čl. 16 odst. 1 směrnice 2010/75/EU stanoví, že požadavky na monitorování uvedené v čl. 14 odst. 1 písm. c) směrnice vycházejí ze závěrů týkajících se monitorování, které jsou popsány v závěrech o BAT. |
(8) |
V souladu s čl. 21 odst. 3 směrnice 2010/75/EU musí příslušný orgán do čtyř let od zveřejnění rozhodnutí o závěrech o BAT přezkoumat a v případě nutnosti aktualizovat všechny podmínky povolení a zajistit, aby zařízení tyto podmínky povolení dodržovalo. |
(9) |
Rozhodnutí Komise ze dne 16. května 2011 zřizuje fórum (2) pro výměnu informací v souladu s článkem 13 směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích, které je složeno ze zástupců členských států, dotčených průmyslových odvětví a nevládních organizací, které podporují ochranu životního prostředí. |
(10) |
V souladu s čl. 13 odst. 4 směrnice 2010/75/EU Komise dne 6. června 2013 obdržela stanovisko uvedeného fóra k navrhovanému obsahu referenčního dokumentu o BAT pro výrobu chloru a alkalických hydroxidů a zveřejnila je (3). |
(11) |
Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 75 odst. 1 směrnice 2010/75/EU, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Závěry o BAT pro výrobu chloru a alkalických hydroxidů jsou stanoveny v příloze tohoto rozhodnutí.
Článek 2
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
V Bruselu dne 9. prosince 2013.
Za Komisi
Janez POTOČNIK
člen Komise
(1) Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17.
(2) Úř. věst. C 146, 17.5.2011, s. 3.
(3) https://circabc.europa.eu/w/browse/d4fbf23d-0da7-47fd-a954-0ada9ca91560
PŘÍLOHA
ZÁVĚRY O BAT PRO VÝROBU CHLORU A ALKALICKÝCH HYDROXIDŮ
OBLAST PŮSOBNOSTI | 37 |
OBECNÉ INFORMACE | 38 |
DEFINICE | 38 |
ZÁVĚRY O BAT | 39 |
1. |
Technologie s využitím článků | 39 |
2. |
Vyřazení rtuťových výrobních provozů z provozu nebo jejich konverze | 39 |
3. |
Vznik odpadních vod | 41 |
4. |
Energetická účinnost | 42 |
5. |
Monitorování emisí | 43 |
6. |
Emise do ovzduší | 44 |
7. |
Emise do vody | 45 |
8. |
Vznik odpadů | 47 |
9. |
Sanace starých zátěží | 47 |
SLOVNÍČEK POJMŮ | 48 |
OBLAST PŮSOBNOSTI
Tyto závěry o BAT (nejlepších dostupných technikách) se vztahují na některé průmyslové činnosti uvedené v příloze I bodě 4.2 písm. a) a písm. c) směrnice 2010/75/EU, a to na výrobu chloru a alkalických hydroxidů (chlor, vodík, hydroxid draselný a hydroxid sodný) elektrolýzou solanky.
Tyto závěry o BAT se vztahují zejména na následující postupy a činnosti:
— |
skladování soli, |
— |
přípravu, rafinaci a opětovné nasycení solanky, |
— |
elektrolýzu solanky, |
— |
zahušťování, rafinaci a skladování hydroxidu sodného a hydroxidu draselného a manipulaci s nimi, |
— |
chlazení, sušení, rafinaci, stlačování, zkapalňování, skladování chloru a manipulaci s ním, |
— |
chlazení, rafinaci, stlačování a skladování vodíku a manipulaci s ním, |
— |
konverzi rtuťových výrobních provozů na membránové výrobní provozy, |
— |
vyřazení rtuťových výrobních provozů z provozu, |
— |
sanace zařízení na výrobu chloru a alkalických hydroxidů. |
Tyto závěry o BAT se netýkají následujících činností nebo postupů:
— |
elektrolýzy kyseliny chlorovodíkové za účelem výroby chloru, |
— |
elektrolýzy solanky za účelem výroby chlorečnanu sodného; na tu se vztahuje referenční dokument o BAT pro velkoobjemovou výrobu anorganických chemikálií – pevných látek a ostatní výroby (LVIC-S), |
— |
elektrolýzy roztavených solí pro výrobu alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin a chloru; na tu se vztahuje referenční dokument o BAT pro odvětví neželezných kovů, |
— |
speciální výroby, např. alkoholátů, dithioničitanů a alkalických kovů pomocí amalgamu alkalického kovu vyrobeného rtuťovým výrobním postupem, |
— |
výroby chloru, vodíku nebo hydroxidu sodného/hydroxidu draselného jinými postupy než elektrolýzou. |
Tyto závěry o BAT se nezabývají následujícími aspekty výroby chloru a alkalických hydroxidů, protože na ně se vztahuje referenční dokument o BAT pro běžné čištění odpadních vod a odpadních plynů/systémy managementu v chemickém průmyslu:
— |
čištěním odpadních vod vypouštěných z provozu v čistírně odpadních vod, |
— |
systémy environmentálního řízení, |
— |
emisemi hluku. |
Další referenční dokumenty, které jsou významné pro činnosti zahrnuté do těchto závěrů o BAT, jsou uvedeny níže:
Referenční dokument |
Předmět |
BREF Běžné čištění odpadních vod a odpadních plynů / systémy managementu v chemickém průmyslu (CWW) |
Běžné čištění odpadních vod a odpadních plynů / systémy managementu |
Ekonomické a mezisložkové vlivy (ECM) |
Ekonomické a mezisložkové vlivy technik |
Emise ze skladování (EFS) |
Skladování materiálů a nakládání s nimi |
Energetická účinnost (ENE) |
Obecné aspekty energetické účinnosti |
Průmyslové chladicí systémy (ICS) |
Nepřímé chlazení vodou |
Velká spalovací zařízení (LCP) |
Spalovací zařízení se jmenovitým tepelným příkonem 50 MW a více |
Obecné principy monitorování (MON) |
Obecné aspekty monitorování emisí a spotřeby |
Spalování odpadu (WI) |
Spalování odpadu |
Odvětví zpracování odpadu (WT) |
Zpracování odpadu |
OBECNÉ INFORMACE
Techniky uvedené a popsané v těchto závěrech o BAT nejsou normativní ani kompletní. Mohou být použity i jiné techniky, které zajistí přinejmenším stejnou úroveň ochrany životního prostředí.
Pokud není uvedeno jinak, jsou závěry o BAT obecně použitelné.
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AELs) pro emise do ovzduší uvedené v těchto závěrech o BAT se vztahují k:
— |
úrovním hmotnostní koncentrace emitovaných látek na jednotku objemu odpadního plynu za standardních podmínek (273,15 K, 101,3 kPa) po odečtení obsahu vody, ale bez korekce obsahu kyslíku, v mg/m3. |
BAT-AELs pro emise do vody uvedené v těchto závěrech o BAT se vztahují k:
— |
úrovním koncentrace vyjádřeným jako hmotnost emitovaných látek na objem odpadní vody v mg/l. |
DEFINICE
Pro účely těchto závěrů o BAT se použijí tyto definice:
Použitý termín |
Definice |
Nový provoz |
Provoz, který je v zařízení poprvé spuštěn po zveřejnění těchto závěrů o BAT nebo který po zveřejnění těchto závěrů o BAT úplně nahradil provoz na stávajících základech. |
Stávající provoz |
Provoz, který není novým provozem. |
Nová jednotka na zkapalňování chloru |
Jednotka na zkapalňování chloru poprvé použitá v provozu po zveřejnění těchto závěrů o BAT nebo jednotka na zkapalňování chloru kompletně přebudovaná po zveřejnění těchto závěrů o BAT. |
Chlor a oxid chloričitý vyjádřené jako Cl2 |
Součet chloru (Cl2) a oxidu chloričitého (ClO2) měřený společně a vyjádřený jako chlor (Cl2). |
Volný chlor vyjádřený jako Cl2 |
Součet rozpuštěného elementárního chloru, chlornanu, kyseliny chlorné, rozpuštěného elementárního bromu, bromnanu a kyseliny bromné měřený společně a vyjádřený jako chlor Cl2 |
Rtuť vyjádřená jako Hg |
Součet všech anorganických a organických sloučenin rtuti měřený společně a vyjádřený jako Hg. |
ZÁVĚRY O BAT
1. Technologie s využitím článků
BAT č. 1: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) pro výrobu chloru a alkalických hydroxidů je použití jednoho z níže uvedených postupů nebo jejich kombinace. Rtuťový výrobní postup nelze za žádných okolností považovat za BAT. Použití azbestových diafragem není považováno za BAT.
|
Technika |
Popis |
Použitelnost |
a |
Technologie s využitím bipolárního membránového výrobního postupu |
Membránové moduly sestávají z anody a katody, které jsou odděleny membránou. V bipolárním uspořádání jsou jednotlivé membránové články elektricky zapojeny do série. |
Obecně použitelné. |
b |
Technologie s využitím monopolárního membránového výrobního postupu |
Membránové moduly sestávají z anody a katody, které jsou odděleny membránou. V monopolárním uspořádání jsou jednotlivé membránové články elektricky zapojeny paralelně. |
Nepoužije se pro nové provozy s kapacitou > 20 kt/rok. |
c |
Diafragmový výrobní postup nepoužívající azbest |
Diafragmové moduly používající diafragmy neobsahující azbest sestávají z anody a katody, které jsou odděleny diafragmou neobsahující azbest. Jednotlivé membránové články jsou elektricky zapojeny do série (bipolární) nebo paralelně (monopolární). |
Obecně použitelné. |
2. Vyřazení rtuťových výrobních provozů z provozu nebo jejich konverze
BAT č. 2: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) ke snížení emisí rtuti a snížení množství odpadu kontaminovaného rtutí během vyřazování rtuťových výrobních provozů z provozu nebo jejich konverze je vypracovat a provést plán na vyřazení z provozu, který obsahuje všechny tyto charakteristiky:
i) |
zapojení některých pracovníků, kteří mají zkušenosti s provozováním bývalého provozu, do všech etap zpracování a provádění, |
ii) |
zajištění postupů a pokynů pro všechny etapy provádění, |
iii) |
zajištění podrobného programu školení a dohledu pro pracovníky bez jakýchkoli zkušeností s manipulací se rtutí, |
iv) |
stanovení množství kovové rtuti, která má být získána zpět, a odhad množství odpadu, který má být zlikvidován, včetně kontaminace tohoto odpadu rtutí, |
v) |
zajištění pracovních prostorů, které jsou:
|
vi) |
vyprazdňování článků a přesun kovové rtuti do kontejnerů za dodržení těchto podmínek:
|
vii) |
provádění všech demontážních a demoličních prací za dodržení těchto podmínek:
|
viii) |
v případě potřeby prozatímní skladování kovové rtuti na místě ve skladovacím zařízení, které je:
|
ix) |
v případě potřeby dopravu, další potenciální úpravu a likvidaci odpadu. |
BAT č. 3: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) ke snížení emisí rtuti do vody během vyřazování rtuťových výrobních provozů z provozu nebo jejich konverze je použití jednoho z níže uvedených postupů nebo jejich kombinace.
|
Technika |
Popis |
a |
Oxidace a výměna iontů |
Oxidační činidla, jako jsou chlornany, chlor nebo peroxid vodíku, se používají k úplné přeměně rtuti na její oxidovanou formu, ze které je následně odstraněna iontově výměnnými pryskyřicemi. |
b |
Oxidace a srážení |
Oxidační činidla, jako jsou chlornany, chlor nebo peroxid vodíku, se používají k úplné přeměně rtuti na její oxidovanou formu, ze které je následně odstraněna srážením jako sulfid rtuťnatý, s následnou filtrací. |
c |
Redukce a adsorpce na aktivním uhlí |
Redukční činidla, jako je hydroxylamin, se používají k úplné přeměně rtuti na její elementární formu, ze které je následně odstraněna shlukováním a opětovným získáním kovové rtuti, s následnou adsorpcí na aktivním uhlí. |
Úroveň environmentálního profilu spojená s BAT (1) pro emise rtuti do vody, vyjádřená jako Hg na výstupu z jednotky pro zpracování rtuti během vyřazování z provozu nebo konverze je 3–15 μg/l v každodenně odebíraných 24hodinových vzorcích slévaných z podílů odpovídajících toku odpadních vod. Související monitorování je popsáno v BAT č. 7.
3. Vznik odpadních vod
BAT č. 4: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) ke snížení vzniku odpadních vod je použít kombinaci níže uvedených postupů.
|
Technika |
Popis |
Použitelnost |
a |
Recirkulace solanky |
Vyčerpaná solanka z elektrolytických článků je znovu nasycena tuhou solí nebo odpařováním a vrácena zpět do článků. |
Nepoužije se pro diafragmové výrobní provozy. Nepoužije se pro membránové výrobní provozy pracující se solankou získanou podzemním loužením, ve kterých jsou k dispozici bohaté zdroje soli a vody a slaný recipient, který toleruje vysoké úrovně emisí chloridu. Nepoužije se pro membránové výrobní provozy využívající odpuštěnou solanku v jiných výrobních jednotkách. |
b |
Recyklace dalších produktů vznikajících při výrobě |
Produkty výrobního procesu v provozu na výrobu chloru a alkalických hydroxidů, např. kondenzáty ze zpracování chloru, hydroxidu sodného / hydroxidu draselného a vodíku, se vracejí zpět do různých fází procesu. Stupeň recyklace je omezen požadavky na čistotu kapalného produktu, do kterého se recyklovaný produkt vrací, a na bilanci vody v provozu. |
Obecně použitelné. |
c |
Recyklace odpadní vody obsahující sůl z jiných výrobních procesů |
Odpadní vody obsahující sůl z jiných výrobních procesů jsou upravovány a vraceny zpět do solanky. Stupeň recyklace je omezen požadavky na čistotu solanky a na bilanci vody v provozu. |
Nepoužije se na provozy, ve kterých dodatečná úprava této odpadní vody ruší environmentální přínosy. |
d |
Použití odpadní vody pro těžbu podzemním loužením |
Odpadní voda z provozu na výrobu chloru a alkalických hydroxidů je upravována a čerpána zpět do solného dolu. |
Nepoužije se pro membránové výrobní provozy využívající odpuštěnou solanku v jiných výrobních jednotkách. Nepoužije se, jestliže je důl umístěn ve značně vyšší nadmořské výšce než provoz. |
e |
Zahušťování kalů z filtrace solanky |
Kaly z filtrace solanky se zahušťují v tlakových filtrech, vakuových filtrech s rotačním bubnem nebo v odstředivkách. Zbytková voda se vrací do solanky. |
Nepoužije se, jestliže kaly z filtrace solanky lze odstranit jako suchý koláč. Nepoužije se na provozy, které používají odpadní vodu pro těžbu podzemním loužením. |
f |
Nanofiltrace |
Zvláštní typ membránové filtrace s velikostí pórů membrány přibližně 1 nm, používaný ke zkoncentrování síranu v odpuštěné solance, čímž se snižuje objem odpadní vody. |
Použitelné pro membránové výrobní provozy s recirkulací solanky, jestliže je míra odpouštění solanky určována koncentrací síranu. |
g |
Postupy na snížení emisí chlorečnanů |
Postupy na snížení emisí chlorečnanů jsou popsány v BAT č. 14. Tyto postupy snižují objem odpouštěné solanky. |
Použitelné pro membránové výrobní provozy s recirkulací solanky, jestliže je míra odpouštění solanky určována koncentrací chlorečnanu. |
4. Energetická účinnost
BAT č. 5: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) k účinnému využití energie v procesu elektrolýzy je použít kombinaci níže uvedených postupů.
|
Technika |
Popis |
Použitelnost |
a |
Vysoce výkonné membrány |
Vysoce výkonné membrány vykazují nízké napěťové ztráty a vysoké proudové výtěžky při současném zajištění mechanické a chemické stability za daných provozních podmínek. |
Použitelné pro membránové výrobní provozy v případě obnovy membrán na konci jejich životnosti. |
b |
Diafragmy neobsahující azbest |
Diafragmy neobsahující azbest sestávají z fluorovaného uhlovodíkového polymeru a výplní, jako je oxid zirkoničitý. Tyto diafragmy vykazují nižší ohmická přepětí než azbestové diafragmy. |
Obecně použitelné |
c |
Vysoce výkonné elektrody a povlaky |
Elektrody a povlaky se zlepšeným uvolňováním plynu (nízké přepětí způsobené bublinami plynu) a nízká přepětí elektrod. |
Použitelné v případě obnovy povlaků na konci jejich životnosti. |
d |
Solanka o vysoké čistotě |
Solanka je dostatečně vyčištěná, aby se minimalizovala kontaminace elektrod a diafragem/membrán, což by jinak mohlo zvýšit spotřebu energie. |
Obecně použitelné. |
BAT č. 6: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) je maximalizovat využití vedlejšího produktu z elektrolýzy – vodíku – jako chemického činidla nebo paliva.
Vodík lze využít v chemických reakcích (např. při výrobě čpavku, peroxidu vodíku, kyseliny chlorovodíkové a methanolu; redukci organických sloučenin; hydrogenačním odsiřování ropy; hydrogenaci olejů a tuků; zakončení řetězové reakce při výrobě polyolefinů) nebo jako palivo v procesu spalování při výrobě páry a/nebo elektrické energie nebo k vytápění pece. Míra využití vodíku závisí na řadě faktorů (např. poptávce po vodíku jako chemickém činidle v daném místě, potřebě páry v daném místě a vzdálenosti k potenciálním uživatelům).
5. Monitorování emisí
BAT č. 7: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) je monitorování emisí do ovzduší a vody pomocí postupů monitorování v souladu s normami EN s alespoň níže uvedenou minimální četností. Pokud nejsou k dispozici normy EN, je nejlepší dostupnou technikou použití norem ISO nebo jiných mezinárodních či vnitrostátních norem, jejichž použitím se získají údaje srovnatelné odborné kvality.
Environmentální médium |
Látka (látky) |
Vzorkovací místo |
Metoda |
Norma (normy) |
Minimální četnost monitorování |
Monitorování související s |
Ovzduší |
Chlor a oxid chloričitý vyjádřené jako Cl2 (2) |
Výstup z absorpční jednotky chloru |
Elektrochemické články |
Neexistuje žádná norma EN nebo ISO |
Nepřetržitě |
— |
Absorpce v roztoku s následnou analýzou |
Neexistuje žádná norma EN nebo ISO |
Každoročně (nejméně tři po sobě jdoucí hodinová měření) |
BAT č. 8 |
|||
Voda |
Chlorečnany |
V místě, kde emise opouštějí zařízení |
Iontová chromatografie |
EN ISO 10304–4 |
Měsíčně |
BAT č. 14 |
Chloridy |
Odpouštění solanky |
Iontová chromatografie nebo průtoková analýza |
EN ISO 10304–1 nebo EN ISO 15682 |
Měsíčně |
BAT č. 12 |
|
Volný chlor (2) |
V blízkosti zdroje |
Redukční potenciál |
Neexistuje žádná norma EN nebo ISO |
Nepřetržitě |
— |
|
V místě, kde emise opouštějí zařízení |
Volný chlor |
EN ISO 7393–1 nebo –2 |
Měsíčně |
BAT č. 13 |
||
Halogenované organické sloučeniny |
Odpouštění solanky |
Adsorbovatelné organicky vázané halogeny (AOX) |
Příloha A normy EN ISO 9562 |
Každoročně |
BAT č. 15 |
|
Rtuť |
Výpusť z jednotky pro zpracování rtuti |
Atomová absorpční spektrometrie nebo atomová fluorescenční spektrometrie |
EN ISO 12846 nebo EN ISO 17852 |
Denně |
BAT č. 3 |
|
Sírany |
Odpouštění solanky |
Iontová chromatografie |
EN ISO 10304–1 |
Každoročně |
— |
|
Příslušné těžké kovy (např. nikl, měď) |
Odpouštění solanky |
Optická emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem nebo hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem |
EN ISO 11885 nebo EN ISO 17294-2 |
Každoročně |
— |
6. Emise do ovzduší
BAT č. 8: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) ke snížení řízeně odváděných emisí chloru a oxidu chloričitého do ovzduší ze zpracování chloru je navrhnout, udržovat a provozovat absorpční jednotku chloru, která zahrnuje vhodnou kombinaci těchto charakteristik:
i) |
absorpční jednotka založená na výplňových kolonách a/nebo proudových vývěvách s alkalickým roztokem (např. roztokem hydroxidu sodného) jako prací kapalinou, |
ii) |
mokrá pračka s dávkovacím zařízením peroxidu vodíku nebo samostatná mokrá pračka s možností použít peroxid vodíku v případě potřeby ke snížení koncentrací oxidu chloričitého, |
iii) |
velikost vhodná pro nejhorší možný scénář (odvozená z posouzení rizik), pokud jde o celkové množství a průtočné množství vyrobeného chloru (absorpce celé produkce haly elektrolyzérů po dostatečnou dobu do odstavení provozu), |
iv) |
velikost dodávky prací kapaliny a skladovací kapacita dostatečné pro zajištění přebytku za všech okolností, |
v) |
v případě výplňových kolon by jejich velikost měla být schopná zabránit zaplavení za všech okolností, |
vi) |
zabránění proniknutí kapalného chloru do absorpční jednotky, |
vii) |
zabránění zpětného toku prací kapaliny do chlorového systému, |
viii) |
prevence srážení tuhých látek v absorpční jednotce, |
ix) |
použití výměníků tepla k omezení teploty v absorpční jednotce pod 55 °C za všech okolností, |
x) |
dodávka ředícího vzduchu za absorpcí chloru s cílem zabránit vytvoření výbušných směsí plynů, |
xi) |
použití konstrukčních materiálů, které odolávají extrémně korozivnímu prostředí za všech okolností, |
xii) |
použití záložního zařízení, např. další pračky v sérii s pračkou, která je v provozu, havarijní nádrž s prací kapalinou, která je do pračky dopravována gravitačně, záložní a náhradní ventilátory, záložní a náhradní čerpadla, |
xiii) |
zajištění nezávislého záložního systému napájení pro rozhodující elektrické zařízení, |
xiv) |
zajištění automatického spínače záložního systému pro případ havarijních situací, včetně periodických zkoušek tohoto systému a spínače, |
xv) |
zajištění monitorovacího a poplachového systému pro tyto parametry:
|
Úroveň emisí spojená s BAT pro chlor a oxid chloričitý, měřená společně a vyjádřená jako Cl2, je 0,2–1,0 mg/m3, jako průměrná hodnota posledních tří po sobě jdoucích hodinových měření prováděných alespoň jednou ročně na výstupu z absorpční jednotky chloru. Související monitorování je popsáno v BAT č. 7.
BAT č. 9: Použití chloridu uhličitého k eliminaci chloridu dusitého nebo k opětovnému získání chloru z koncového plynu není považováno za BAT.
BAT č. 10: Použití chladiv s vysokým potenciálem globálního oteplování, v každém případě vyšším než 150 (např. mnohé fluorované uhlovodíky (HFC)), v nových jednotkách pro zkapalňování chloru nelze považovat za BAT.
Mezi vhodná chladiva patří např.:
— |
kombinace oxidu uhličitého a čpavku ve dvou chladicích okruzích, |
— |
chlor, |
— |
voda. |
Při výběru chladiva by se mělo přihlédnout k provozní bezpečnosti a energetické účinnosti.
7. Emise do vody
BAT č. 11: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) ke snížení emisí látek znečišťujících vodu je použít vhodnou kombinaci níže uvedených postupů.
|
Technika |
Popis |
a |
Techniky začleněné do výrobního postupu (3) |
Postupy, které zabraňují tvorbě znečišťujících látek nebo ji omezují |
b |
Čištění odpadní vody u zdroje (3) |
Postupy ke snížení množství znečišťujících látek nebo jejich zpětné získání před jejich vypuštěním |
c |
Předčištění odpadní vody (4) |
Postupy ke snížení množství znečišťujících látek před konečným čištěním odpadní vody |
d |
Konečné čištění odpadní vody (4) |
Konečné čištění odpadní vody mechanickými, fyzikálně-chemickými a/nebo biologickými postupy před vypuštěním do recipientu |
BAT č. 12: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) ke snížení emisí chloridů do vody z provozu na výrobu chloru a alkalických hydroxidů je použít kombinaci postupů uvedených v BAT č. 4.
BAT č. 13: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) ke snížení emisí volného chloru do vody z provozu na výrobu chloru a alkalických hydroxidů je čistit proudy odpadních vod obsahující volný chlor co nejblíže zdroje, aby se zabránilo stripování chloru a/nebo tvorbě halogenovaných organických sloučenin použitím jednoho z níže uvedených postupů nebo jejich kombinace.
|
Technika |
Popis |
a |
Chemická redukce |
Volný chlor je zlikvidován reakcí s redukčními činidly, jako jsou siřičitany a peroxid vodíku, v promíchávaných nádržích. |
b |
Katalytický rozklad |
Volný chlor se rozkládá na chlorid a kyslík v katalytických reaktorech s pevným ložem. Katalyzátorem může být oxid niklu aktivovaný železem na oxidu hlinitém. |
c |
Tepelný rozklad |
Volný chlor se tepelným rozkladem při teplotě přibližně 70 °C přemění na chloridy a chlorečnany. Vznikající odpadní voda se musí dále čistit za účelem snížení emisí chlorečnanů a bromičnanů (BAT č. 14). |
d |
Rozklad kyselinou |
Volný chlor se rozkládá okyselením s následným uvolněním a opětovným získáním chloru. Rozklad kyselinou lze provádět v samostatném reaktoru nebo recyklací odpadní vody do systému solanky. Stupeň recyklace odpadní vody do okruhu solanky je omezen bilancí vody v provozu. |
e |
Recyklace odpadní vody |
Proudy odpadní vody z provozu na výrobu chloru, které obsahují volný chlor, se recyklují do jiných výrobních jednotek. |
Úroveň emisí spojená s BAT pro volný chlor, vyjádřená jako Cl2, je 0,05–0,2 mg/l v jednotlivých vzorcích odebíraných nejméně jednou měsíčně v místě, ve kterém emise opouštějí zařízení. Související monitorování je popsáno v BAT č. 7.
BAT č. 14: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) ke snížení emisí chlorečnanů do vody z provozu na výrobu chloru a alkalických hydroxidů je použití jednoho z níže uvedených postupů nebo jejich kombinace.
|
Technika |
Popis |
Použitelnost |
a |
Vysoce výkonné membrány |
Membrány vykazující vysoké proudové výtěžky, které snižují tvorbu chlorečnanů při současném zajištění mechanické a chemické stability za daných provozních podmínek. |
Použitelné pro membránové výrobní provozy v případě obnovy membrán na konci jejich životnosti. |
b |
Vysoce výkonné povlaky |
Povlaky s nízkými elektrodovými přepětími vedoucí ke snížené tvorbě chlorečnanů a zvýšené tvorbě kyslíku na anodě. |
Použitelné v případě obnovy povlaků na konci jejich životnosti. Použitelnost může být omezena požadavky na kvalitu vyráběného chloru (koncentraci kyslíku). |
c |
Solanka o vysoké čistotě |
Solanka je dostatečně vyčištěná, aby se minimalizovala kontaminace elektrod a diafragem/membrán, což by jinak mohlo zvýšit tvorbu chlorečnanů. |
Obecně použitelné. |
d |
Okyselení solanky |
Před elektrolýzou se solanka okyselí za účelem snížení tvorby chlorečnanů. Stupeň okyselení je omezen měrným odporem použitého zařízení (např. membrán a anod). |
Obecně použitelné. |
e |
Redukce kyselinou |
Chlorečnany se redukují kyselinou chlorovodíkovou o hodnotě pH = 0 a teplotách vyšších než 85 °C. |
Nepoužije se pro provozy s otevřeným solankovým okruhem. |
f |
Katalytická redukce |
Chlorečnany se redukují v tlakovém reaktoru se skrápěným ložem v třífázové reakci pomocí vodíku a rhodiového katalyzátoru na chloridy. |
Nepoužije se pro provozy s otevřeným solankovým okruhem. |
g |
Využití proudů odpadních vod obsahujících chlorečnany v jiných výrobních jednotkách |
Proudy odpadních vod z provozu na výrobu chloru a alkalických hydroxidů se recyklují do jiných výrobních jednotek, nejčastěji do solankového systému jednotky na výrobu chlorečnanu sodného. |
Použití je omezeno na závody, které mohou využít proudy odpadních vod této kvality v jiných výrobních jednotkách. |
BAT č. 15: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) ke snížení emisí halogenovaných organických sloučenin do vody z provozu na výrobu chloru a alkalických hydroxidů je použití kombinace níže uvedených postupů.
|
Technika |
Popis |
a |
Výběr a kontrola soli a pomocných materiálů |
Sůl a pomocné materiály jsou vybírány a kontrolovány za účelem snížení úrovně organických nečistot v solance. |
b |
Čištění vody |
Pro čištění provozní vody lze použít postupy, jako je membránová filtrace, výměna iontů, ozařování ultrafialovým světlem a adsorpce na aktivním uhlí, čímž se sníží úroveň organických nečistot v solance. |
c |
Výběr a kontrola zařízení |
Zařízení, jako jsou články, trubky, ventily a čerpadla, se pečlivě vybírají za účelem snížení potenciálního úniku organických nečistot do solanky. |
8. Vznik odpadů
BAT č. 16: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) ke snížení množství spotřebované kyseliny sírové zasílané k likvidaci je použití jednoho z níže uvedených postupů nebo jejich kombinace. Neutralizace spotřebované kyseliny sírové ze sušení chloru dosud nepoužitými činidly se nepovažuje za BAT.
|
Technika |
Popis |
Použitelnost |
a |
Použití v závodě nebo mimo něj |
Spotřebovaná kyselina se využívá k jiným účelům, např. na řízení pH v provozní a odpadní vodě nebo k likvidaci přebytečných chlornanů. |
Použitelné v závodech, ve kterých existuje poptávka po spotřebované kyselině této kvality v závodě nebo mimo něj. |
b |
Opětovné zahušťování |
Spotřebovaná kyselina se znovu zahušťuje v závodě nebo mimo něj v odpařovačích s uzavřenou smyčkou nepřímým ohřevem za využití vakua nebo zesílením s využitím oxidu sírového. |
Opětovné zahušťování mimo závod je omezeno na závody, u kterých má poskytovatel služby provozovnu v okolí. |
Úroveň environmentálního profilu spojená s BAT pro množství spotřebované kyseliny sírové určené k odstranění, vyjádřená jako H2SO4 (96 % hmotnostních), je ≤ 0,1 kg na tunu vyrobeného chloru.
9. Sanace starých zátěží
BAT č. 17: Nejlepší dostupnou technikou (BAT) ke snížení kontaminace půdy, podzemní vody a ovzduší i k zastavení rozptylování znečišťujících látek a jejich přenosu do bioty z kontaminovaných zařízení na výrobu chloru a alkalických hydroxidů je navrhnout a realizovat plán sanace starých zátěží, který zahrnuje všechny tyto charakteristiky:
i) |
zavedení mimořádných postupů za účelem přerušení expozičních cest a rozšiřování kontaminace, |
ii) |
předběžnou studii s cílem identifikovat původ, rozsah a složení kontaminace (např. rtuť, PCDD/PCDF, polychlorované naftaleny), |
iii) |
popis kontaminace, včetně průzkumů a vypracování zprávy, |
iv) |
posouzení rizik v průběhu času a v prostoru v závislosti na současném a schváleném budoucím využití závodu, |
v) |
vypracování technického projektu včetně:
|
vi) |
realizace technického projektu tak, aby závod s přihlédnutím ke svému současnému a schválenému budoucímu využití již nepředstavoval žádné významné riziko pro lidské zdraví ani životní prostředí. Na základě jiných závazků může být nutné realizovat technický projekt podle přísnějších požadavků, |
vii) |
pro plochu zařízení lze v případě potřeby uplatnit omezení z důvodu zbytkové kontaminace a s přihlédnutím k současnému a schválenému budoucímu využití závodu, |
viii) |
související monitorování plochy zařízení a jejího okolí za účelem ověření, zda bylo dosaženo stanovených cílů a zda tento stav trvá. |
Plán sanace starých zátěží je často navrhován a prováděn po přijetí rozhodnutí o vyřazení závodu z provozu, ačkoli mohou vzniknout i jiné požadavky, na základě kterých je nutno zpracovat (částečný) plán sanace závodu, přičemž závod je stále ještě v provozu.
Některé charakteristiky plánu sanace starých zátěží se v závislosti na jiných požadavcích mohou překrývat, být vynechány nebo prováděny v jiném pořadí.
Použitelnost BAT č. 17 v) až 17 viii) je podmíněna výsledky posouzení rizik dle BAT č. 17 iv).
SLOVNÍČEK POJMŮ
Anoda |
Elektroda, kterou elektrický proud vtéká do polarizovaného elektrického zařízení. Její polarita může být kladná nebo záporná. V elektrolytických článcích dochází na kladně nabité anodě k oxidaci. |
Azbest |
Soubor šesti přirozeně se vyskytujících křemičitých minerálů komerčně využívaných kvůli jejich vhodným fyzikálním vlastnostem. Chryzotil (také nazývaný bílý azbest) je jediná forma azbestu používaná v diafragmových výrobních provozech. |
Solanka |
Roztok nasycený nebo téměř nasycený chloridem sodným nebo chloridem draselným. |
Katoda |
Elektroda, kterou elektrický proud vytéká z polarizovaného elektrického zařízení. Její polarita může být kladná nebo záporná. V elektrolytických článcích dochází na záporně nabité katodě k redukci. |
Elektroda |
Elektrický vodič používaný k vytvoření kontaktu s nekovovou částí elektrického obvodu. |
Elektrolýza |
Průchod stejnosměrného elektrického proudu ionizovanou látkou, v důsledku čehož dochází na elektrodách k chemickým reakcím. Ionizovaná látka je buď roztavená, nebo rozpuštěná ve vhodném rozpouštědle. |
EN |
Evropská norma přijatá Evropským výborem pro normalizaci (CEN). |
HFC |
Fluorovaný uhlovodík. |
ISO |
Mezinárodní organizace pro normalizaci nebo norma přijatá touto organizací. |
Přepětí |
Rozdíl napětí mezi termodynamicky stanoveným redukčním potenciálem poloviční reakce a potenciálem, při kterém je experimentálně pozorována redoxní reakce. V elektrolytickém článku přepětí vede k větší spotřebě energie, než vyplývá z termodynamického předpokladu pro průběh reakce. |
PCDD |
Polychlorovaný dibenzo-p-dioxin. |
PCDF |
Polychlorovaný dibenzofuran. |
(1) Vzhledem k tomu, že se tato úroveň environmentálního profilu nevztahuje k normálním provozním podmínkám, nejedná se o úroveň emisí spojenou s nejlepšími dostupnými technikami ve smyslu čl. 3 bodu 13 směrnice o průmyslových emisích (2010/75/EU).
(2) Monitorování zahrnuje nepřetržité i periodické monitorování, jak je uvedeno.
(3) Jsou součástí BAT č. 1, č. 4, č. 12, č. 13, č. 14 a č. 15.
(4) V rámci oblasti působnosti referenčního dokumentu o BAT pro běžné čištění odpadních vod a odpadních plynů / systémy managementu v chemickém průmyslu (CWW BREF).