(EU) č. 311/2012Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 311/2012 ze dne 21. prosince 2011 , kterým se mění nařízení Komise (ES) č. 809/2004, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES, pokud jde o prvky související s prospekty a inzeráty Text s významem pro EHP

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 809/2004 (2) vyžaduje, aby emitenti ze třetích zemí připravili historické finanční údaje obsažené v prospektech pro veřejnou nabídkou cenných papírů nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu v souladu s Mezinárodními standardy účetního výkaznictví (IFRS) nebo s vnitrostátními účetními standardy třetí země za předpokladu, že jsou rovnocenné s IFRS.

(2)

Za účelem posouzení rovnocennosti obecně uznávaných účetních zásad (GAAP) třetí země s přijatými IFRS stanoví nařízení Komise (ES) č. 1569/2007 (3) definici rovnocennosti a zřizuje mechanismus pro určení rovnocennosti GAAP třetí země. Na základě podmínek mechanismu rovnocennosti by mohlo být emitentům ze třetích zemí dovoleno po přechodné období končící dne 31. prosince 2011 používat zásady GAAP třetích zemí, které své standardy sbližují s IFRS nebo se zavázaly IFRS přijmout. Je důležité posoudit úsilí těch zemí, které přijaly opatření ke sblížení svých účetních standardů s IFRS nebo k přijetí IFRS. Nařízení (ES) č. 1569/2007 bylo proto změněno, aby se přechodné období prodloužilo do 31. prosince 2014. Komise vzala v úvahu zprávu podanou Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA) v listopadu 2010 o Číně, Kanadě, Indii a Jižní Koreji, které uplatňovaly přechodné období podle rozhodnutí Komise 2008/961/ES ze dne 12. prosince 2008 o používání vnitrostátních účetních standardů některých třetích zemí a mezinárodních standardů pro účetní výkaznictví emitenty cenných papírů ve třetích zemích při sestavování jejich konsolidovaných účetních závěrek (4), a nařízení Komise (ES) č. 809/2004, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES, pokud se jedná o prvky související s prospekty a inzeráty (5), a rovněž aktualizované informace o Číně a Indii z dubna 2011.

(3)

V dubnu 2010 vydalo ministerstvo financí Číny „Plán pro další sbližování účetních standardů pro obchodní společnosti (ASBE) se standardy IFRS“, v němž znovu zopakovalo závazek Číny pokračovat v procesu sbližování s IFRS. Od října 2010 byly všechny stávající standardy a výklady vydané Radou pro mezinárodní účetní standardy začleněny do ABSE. Úroveň sbližování je podle orgánu ESMA uspokojivá a rozdíly nejsou tak významné, aby představovaly nesoulad s IFRS. Proto je vhodné od 1. ledna 2012 považovat čínské účetní standardy pro obchodní společnosti (ASBE) za rovnocenné schváleným IFRS.

(4)

Rada pro účetní standardy Kanady se v lednu 2006 veřejně zavázala přijmout standardy IFRS do 31. prosince 2011. Schválila začlenění IFRS do příručky kanadského Institutu autorizovaných účetních znalců jako kanadské GAAP pro všechny veřejně odpovědné ziskové podniky počínaje rokem 2011. Proto je vhodné od 1. ledna 2012 považovat kanadské zásady GAAP za rovnocenné přijatým standardům IFRS.

(5)

Korejská komise finančního dozoru a Korejský účetní institut se v březnu 2007 veřejně zavázaly přijmout standardy IFRS do 31. prosince 2011. Korejská rada pro účetní standardy přijala IFRS ve formě korejských standardů IFRS (K-IFRS). K-IFRS jsou totožné s IFRS a od roku 2011 jsou povinné pro všechny společnosti kotované v Jižní Koreji. Nekotované finanční instituce a státní podniky jsou rovněž povinny K-IFRS používat. Ostatní nekotované společnosti se mohou rozhodnout, zda je budou uplatňovat, či nikoliv. Proto je vhodné od 1. ledna 2012 považovat zásady GAAP Jižní Korey za rovnocenné přijatým standardům IFRS.

(6)

Indická vláda a indický Institut autorizovaných účetních znalců se v červenci 2007 veřejně zavázaly přijmout standardy IFRS do 31. prosince 2011 s cílem uvést indické GAAP plně do souladu s IFRS do konce programu. Při šetření na místě v lednu 2011 však orgán ESMA zjistil, že indické zásady GAAP vykazují zřejmě řadu odchylek od IFRS, které by se mohly v praxi projevit jako významné. Nejasnosti ohledně časového harmonogramu pro zavedení systému podávání zpráv slučitelného s IFRS přetrvávají. Protože žádný z emitentů v Indii nevyužil dobrovolné předběžné uplatňování IFRS, neexistují žádné zkušenosti ohledně jejich prosazování.

(7)

Proto je vhodné prodloužit přechodné období v Unii nejvýše na tři roky, do 31. prosince 2014, aby emitenti třetích zemí mohli sestavit své roční a pololetní účetní závěrky v souladu se zásadami GAAP Indie.

(8)

Protože přechodné období, pro které byla udělena rovnocennost GAAP Číny, Kanady, Jižní Korey a Indie podle nařízení (ES) č. 809/2004, skončilo dne 31. prosince 2011, mělo by se toto nařízení použít ode dne 1. ledna 2012. Je to nezbytné k tomu, aby byla emitentům z těchto třetích zemí kotovaným v Unii poskytnuta právní jistota a předešlo se riziku, že by své účetní závěrky museli přepracovat podle IFRS. Ustanovení o zpětné platnosti tak zmenšuje případné další zatížení pro dotčené emitenty.

(9)

Nařízení (ES) č. 809/2004 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

1)

v odstavci 5 se vkládá druhý pododstavec, který zní:

„Kromě standardů uvedených v prvním pododstavci mohou od 1. ledna 2012 emitenti ze třetích zemí předkládat své historické finanční údaje v souladu s těmito standardy:

2)

odstavec 5a se nahrazuje tímto:

„5a.   Emitenti ze třetích zemí nejsou povinni podle přílohy I bodu 20.1; přílohy IV bodu 13,1; přílohy VII bodu 8,2; přílohy X bodu 20.1 nebo přílohy XI bodu 11.1 přepracovat historické finanční údaje zahrnuté do prospektu a relevantní pro účetní období před účetním obdobím počínajícím dne 1. ledna 2015 nebo po tomto datu, nebo podle požadavku podle přílohy VII bodu 8.2a; přílohy IX bodu 11.1; nebo přílohy X bodu 20.1a poskytnout popis rozdílů mezi mezinárodními standardy pro účetní výkaznictví přijatými podle nařízení (ES) č. 1606/2002 a účetními zásadami, v souladu s nimiž byly tyto údaje vypracovány s ohledem na účetní období před účetním obdobím počínajícím dne 1. ledna 2015 nebo po tomto datu, za předpokladu, že historické finanční údaje jsou vypracovány v souladu s obecně uznávanými účetními zásadami Indické republiky.“