(EU) č. 803/2011Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 803/2011 ze dne 4. srpna 2011 , kterým se na základě přezkumu podle čl. 18 odst. 2 nařízení (ES) č. 597/2009 zrušuje vyrovnávací clo na dovoz určitých širokospektrých antibiotik pocházejících z Indie a ukončuje řízení týkající se tohoto dovozu

(1)

V květnu 2005 uložila Rada po kombinovaném přezkumu opatření před pozbytím platnosti a prozatímním přezkumu (dále jen „kombinovaný přezkum“) nařízením (ES) č. 713/2005 (2) konečné vyrovnávací clo z dovozu určitých širokospektrých antibiotik, jmenovitě trihydrátu amoxicilinu, trihydrátu ampicilinu a cefalexinu, které nejsou v odměřených dávkách nebo upravené ve formě nebo v balení pro drobný prodej (dále jen „dotčený výrobek“), v současnosti kódů KN ex29411000 a ex29419000, pocházejících z Indie. Opatření měla formu valorického cla v rozmezí od 17,3 % do 32 %. Původní opatření byla uložena nařízením Rady (ES) č. 2164/98 (3).

(2)

Po provedení částečného prozatímního přezkumu změnila Rada nařízením (ES) č. 1176/2008 (4) sazbu vyrovnávacího cla použitelnou na jednoho indického vývozce.

(3)

Na základě zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti (5) konečných opatření obdržela Komise od dvou výrobců v Unii žádost o zahájení přezkumu před pozbytím platnosti nařízení (ES) č. 713/2005 podle čl. 18 odst. 2 základního nařízení. Uvedení dva výrobci jsou společnost DSM a společnost Sandoz (dále jen „žadatelé“), které představují podstatnou část, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby určitých širokospektrých antibiotik v Unii.

(4)

Žádost byla odůvodněna tím, že by skončení platnosti opatření pravděpodobně vedlo k přetrvávání nebo obnovení subvencování a újmy pro výrobní odvětví Unie.

(5)

Před zahájením přezkumu před pozbytím platnosti a v souladu s čl. 10 odst. 9 a čl. 22 odst. 1 základního nařízení upozornila Komise indickou vládu, že obdržela náležitě doloženou žádost o přezkum. Indická vláda byla přizvána ke konzultacím s cílem vyjasnit situaci s ohledem na obsah žádosti a dospět k oboustranně přijatelnému řešení. Indická vláda odpověděla na tuto výzvu velmi pozdě, a proto k žádným takovým konzultacím nedošlo.

(6)

Po konzultaci s poradním výborem byl vyvozen závěr, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a Komise dne 12. května 2010 oznámila zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (6) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s článkem 18 základního nařízení.

(7)

Šetření ohledně přetrvávání nebo obnovení subvencování proběhlo v období od 1. dubna 2009 do 31. března 2010 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2007 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(8)

O zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise oficiálně vyrozuměla žadatele, další známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce, dovozce, dodavatele a uživatele, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, a rovněž indickou vládu. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost k písemnému podání stanovisek a k podání žádosti o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(9)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a prokázaly, že mají zvláštní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(10)

Vzhledem ke zjevně vysokému počtu vyvážejících výrobců dotčeného výrobku v Indii, kteří byli uvedeni v žádosti, se v souladu s článkem 27 základního nařízení považovalo za vhodné zvážit, zda by se měl provést výběr vzorku. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byly výše uvedené strany podle článku 27 základního nařízení požádány, aby se do 15 dnů po zahájení přezkumu přihlásily a předložily Komisi informace požadované v oznámení o zahájení přezkumu. Přihlásili se pouze tři vyvážející výrobci. Proto se výběr vzorku nepoužil.

(11)

Komise zaslala dotazníky všem známým dotčeným stranám a těm, které se přihlásily, ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu. Odpovědi obdržela od tří výrobců v Unii, tří vyvážejících výrobců a od indické vlády. Žádný jiný výrobce neodpověděl na dotazník ani neposkytl žádné informace. Během výběru vzorků se nepřihlásil žádný dovozce a žádný jiný dovozce nedodal Komisi informace ani se nepřihlásil v průběhu šetření.

(12)

Jeden výrobce tvrdil, že při posouzení situace výrobního odvětví Unie by se mělo rovněž přihlédnout k údajům od jiného údajného výrobce v Unii. Jelikož však bylo zjištěno, že uvedená společnost nevyráběla šetřený výrobek, byla tato žádost zamítnuta.

(13)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro účely stanovení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení subvencování a následné újmy a pro stanovení zájmu Unie. Kontrolní návštěvy se uskutečnily v prostorách těchto zúčastněných stran:

(14)

Výrobek, jehož se týká tento přezkum, je totožný s výrobkem, jehož se týkalo nařízení (ES) č. 713/2005, tedy trihydrát amoxicilinu, trihydrát ampicilinu a cefalexin, které nejsou v odměřených dávkách nebo upravené ve formě nebo v balení pro drobný prodej, v současnosti kódů KN ex29411000 a ex29419000, pocházející z Indie (dále jen „dotčený výrobek“).

(15)

Stejně jako v případě předchozího přezkumného šetření potvrdilo i toto šetření, že dotčený výrobek a výrobky vyráběné a prodávané vyvážejícími výrobci na domácím trhu v Indii, stejně jako výrobky vyráběné a prodávané výrobci v Unii na trhu Unie mají tytéž základní fyzické a technické vlastnosti a tatáž použití, a považují se tudíž za obdobný výrobek ve smyslu čl. 2 písm. c) základního nařízení.

(16)

Jak bylo uvedeno v 11. bodě odůvodnění, přihlásili se tři vyvážející výrobci, kteří vyplnili dotazník. Pouze dva z těchto tří vyvážejících výrobců však uvedli, že během období přezkumného šetření prodávali dotčený výrobek do Unie.

(17)

Na základě informací uvedených v žádosti o přezkum a v odpovědích na dotazník Komise byly prošetřeny tyto režimy, které údajně zahrnují poskytování subvencí:

(18)

Režimy uvedené výše v písmenech a) až f) vycházejí ze zákona o zahraničním obchodu (rozvoj a regulace) z roku 1992 (č. 22 z roku 1992), který vstoupil v platnost dne 7. srpna 1992 (dále jen „zákon o zahraničním obchodu“). Zákon o zahraničním obchodu opravňuje indickou vládu vydávat oznámení o vývozní a dovozní politice. Tato oznámení jsou shrnuta v dokumentech o politice zahraničního obchodu, které jsou každých pět let vydávány ministerstvem obchodu a pravidelně aktualizovány. Pro období přezkumného šetření, které se vztahuje na tento případ, jsou relevantní dva dokumenty o politice zahraničního obchodu, a sice FTP 04-09 a FTP 09-14. Druhý dokument vstoupil v platnost v srpnu 2009. Indická vláda kromě toho stanoví postupy pro dokumenty FTP 04-09 a FTP 09-14 v Příručce postupů, svazku I („Handbook of Procedures, Volume I“, dále jen „HOP I 04-09“ a „HOP I 09-14“). Příručka postupů je také pravidelně aktualizována.

(19)

Program uvedený v písmeni g) vychází z § 21 a § 35 A zákona o regulaci bankovnictví z roku 1949, který umožňuje Indické centrální bance (dále jen „ICB“) dávat pokyny komerčním bankám v oblasti vývozních úvěrů.

(20)

Režim uvedený v písmeni h) vychází ze zákona o daních z příjmu z roku 1961, který je každoročně pozměňován finančním zákonem.

(21)

Program uvedený v písmeni i) je spravován vládou státu Paňdžáb a vychází z kodexu průmyslové politiky a pobídek vlády státu Paňdžáb.

(22)

Program uvedený v písmeni j) je spravován vládou státu Gudžarát a vychází z politiky státu Gudžarát týkající se průmyslových pobídek.

(23)

Podrobný popis tohoto režimu je uveden v odstavcích 4.1.1 až 4.1.14 dokumentů FTP 04-09 a FTP 09-14 a v odstavcích 4.1 až 4.30 A příruček HOP I 04-09 a HOP I 09-14.

(24)

Režim předběžných povolení sestává z šesti podprogramů, jak je podrobněji popsáno v 25. bodě odůvodnění. Tyto podprogramy se mimo jiné liší v rozsahu způsobilosti. Vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci, kteří jsou „vázáni“ k pomocným výrobcům, jsou způsobilí pro režim předběžných povolení na fyzický vývoz a pro režim předběžných povolení na roční potřebu. Pro režim předběžných povolení na dodávky meziproduktů jsou způsobilí vyvážející výrobci poskytující dodávky konečnému vývozci. Hlavní dodavatelé dodávající v rámci kategorií „domnělého vývozu“ uvedených v odstavci 8.2 FTP 04-09 a FTP 09-14, např. dodavatelé jednotky orientované na vývoz, jsou způsobilí pro režim předběžných povolení na domnělý vývoz. Dodavatelé meziproduktů vyvážejícím výrobcům jsou způsobilí pro výhody „domnělého vývozu“ v rámci podprogramů předběžného příkazu k uvolnění (Advance Release Order, „ARO“) a tuzemského back-to-back akreditivu.

(25)

Předběžná povolení mohou být vydávána na:

(26)

Během období přezkumného šetření získal jeden ze dvou spolupracujících vývozců úlevy spadající pod režim předběžných povolení. Podprogram, který tato společnost využila, byl podprogram uvedený v bodě i) fyzický vývoz. Není proto nezbytné zjišťovat napadnutelnost zbývajících nevyužívaných podprogramů.

(27)

Dovážený vstupní materiál je nepřenosný a musí být použit k výrobě výsledného výrobku určeného na vývoz. Vývozní povinnost musí být splněna v předepsané lhůtě po vydání předběžného povolení. Po kombinovaném přezkumu byla tato lhůta prodloužena na 36 měsíců (24 měsíců s možností dvojího prodloužení, vždy o šest měsíců).

(28)

Pro účely ověření indickými orgány je držitel předběžného povolení ze zákona povinen vést registr skutečné spotřeby („pravdivou a řádnou evidenci“) bezcelně dováženého zboží/zboží nakupovaného z domácích zdrojů v případě každého předběžného povolení ve stanoveném formátu (odstavce 4.26 a 4.30 a dodatek 23 HOP I 04-09 a HOP I 09-14). Tento registr musí ověřit externí autorizovaný účetní/kontrolor nákladů a provedené práce, který vydává potvrzení, že stanovené registry a příslušné záznamy byly zkontrolovány a že informace předávané podle dodatku 23 jsou po všech stránkách pravdivé a správné.

(29)

Pokud jde o režim předběžných povolení využívaný během období šetření pro fyzický vývoz, jsou dovozní množství a vývozní povinnost pevně stanoveny co do množství a hodnoty indickou vládou a jsou zaznamenány v předběžném povolení. Kromě toho musí být v době dovozu a vývozu odpovídající transakce zaznamenány v předběžném povolení vládními úředníky. Objem dovozu povolený v rámci tohoto režimu je určen indickou vládou na základě standardních norem vstupů a výstupů. Standardní normy vstupů a výstupů existují pro většinu výrobků včetně dotčeného výrobku a jsou vydávány indickou vládou. Po kombinovaném přezkumu byly standardní normy vstupů a výstupů sníženy a během období přezkumného šetření byly v případě surovinových vstupů a v závislosti na výrobku a cestě o 2,3 % až 16,1 % nižší než během kombinovaného přezkumu.

(30)

I přes toto snížení standardních norem vstupů a výstupů bylo zjištěno, že u jednoho z dotčených druhů výrobků byla stále skutečná spotřeba nižší než standardní normy vstupů a výstupů. Kromě toho bylo zjištěno, že společnost nevedla povinný registr spotřeby uvedený v 28. bodě odůvodnění („dodatek 23“), což mohl ověřit externí účetní. Přestože tato společnost nedodržela uvedený požadavek, využívala výhod režimu předběžných povolení, které proto vzhledem k zjištěnému nadhodnocení standardních norem vstupů a výstupů přesahovaly právní ustanovení.

(31)

Indická vláda a jeden vyvážející výrobce předložili připomínky k režimu předběžných povolení.

(32)

Indická vláda tvrdila, že režim předběžných povolení funguje jako povolený systém vracení nebo vracení u náhradních vstupů, pro který existuje ověřovací systém v souladu s ustanoveními příloh I, II a III základního nařízení, přičemž účelem tohoto ověřovacího systému je monitorování spojitosti mezi bezcelně dováženými vstupy a výslednými výrobky určenými na vývoz. Indická vláda dále tvrdila, že podle základního nařízení lze napadnout pouze prominutí nebo vrácení dovozních poplatků uložených navíc mimo dovozní poplatky uložené na dovážené vstupy, které jsou spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku. Pokud jde o ověřovací systém, indická vláda trvá na tom, že byl zaveden přiměřený ověřovací systém. V této souvislosti odkazuje na řadu ověřovacích prvků, které měla indická vláda pro takové ověřování k dispozici, včetně standardních norem vstupů a výstupů, informací o množství z dovozních a vývozních dokumentů a ověření náhrad po uskutečnění dovozu a vývozu. Indická vláda také upozornila na to, že tento režim v případě existence nevyužitého materiálu předepisuje zaplacení celého cla i s úroky.

(33)

Vyvážející výrobce, který využil režimu předběžných povolení pro své prodeje v Unii, neměl žádné připomínky ke zjištěním týkajícím se popisu a praktického provádění, jak bylo shrnuto v oddílech a) až c), ale napadl řadu údajů uvedených ve výpočtu výše subvence. Výpočet byl tedy zkontrolován, nebylo třeba provést žádné opravy a tato otázka byla dotčené společnosti objasněna.

(34)

Osvobození od dovozního cla je subvencí ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení, tj. finanční příspěvek indické vlády, která poskytla zvýhodnění šetřenému vývozci.

(35)

Navíc režim předběžných povolení na fyzický vývoz jasně právně závisí na vývozní výkonnosti, a je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení. Bez vývozního závazku nemůže společnost využívat výhod vyplývajících z tohoto programu.

(36)

Tento přezkum před pozbytím platnosti proto potvrdil, že hlavní podprogram využitý v aktuálním případě nelze považovat za povolený systém vracení cla nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovuje pravidlům stanoveným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Přestože ověřovací systém nebo postup za účelem potvrzení, zda a v jakém množství byly vstupy spotřebovány při výrobě vyváženého výrobku (příloha II část II odst. 4 základního nařízení a v případě programů navracení u náhradních vstupů příloha III část II odst. 2 základního nařízení) existuje, indická vláda jej neuplatňovala účinně. Standardní normy vstupů a výstupů jako takové nelze považovat za systém ověřování skutečné spotřeby, jelikož bylo zjištěno, že jsou příliš velkorysé a že výhody, které byly získány navíc, nebyly indickou vládou požadovány zpět. Mimoto se neprováděla účinná kontrola ze strany indické vlády na základě náležitě vedeného registru skutečné spotřeby. Indická vláda kromě toho neprovedla další přezkoumání na základě skutečných vstupů, ačkoli za normálních okolností by takové přezkoumání bylo vzhledem k absenci účinně uplatňovaného ověřovacího systému potřebné (příloha II část II odst. 5 a příloha III část II odst. 3 základního nařízení). Kromě toho bylo potvrzeno, že zapojení autorizovaných účetních znalců do ověřovacího procesu, které je ze zákona povinné, není v praxi zaručeno.

(37)

Režim předběžných povolení pro fyzický vývoz je proto napadnutelný.

(38)

Při neexistenci povoleného systému navracení cla nebo systému navracení u náhradních vstupů má napadnutelná výhoda podobu prominutí celkových dovozních cel obvykle splatných při dovozu vstupů. V této souvislosti a vzhledem k tvrzení indické vlády uvedenému v 32. bodě odůvodnění je třeba poznamenat, že základní nařízení nestanoví pouze napadnutí „nadměrného“ vrácení cla. Podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a přílohy I písm. i) základního nařízení lze napadnout pouze nadměrné vrácení cla za předpokladu, že jsou splněny podmínky obsažené v přílohách II a III základního nařízení. Tyto podmínky však v tomto případě splněny nebyly. Proto v případě, že bude zjištěno, že neproběhl vhodný monitorovací proces, výše uvedenou výjimku pro programy navracení nelze použít a namísto údajného nadměrného vrácení se použije obvyklé pravidlo napadnutí výše nezaplaceného cla (ušlého příjmu). Jak je uvedeno v příloze II části II a příloze III části II základního nařízení, není výpočet takového nadměrného vrácení povinností vyšetřujícího orgánu. Naopak podle čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení musí tento orgán pouze získat dostatečné důkazy k vyvrácení vhodnosti údajného ověřovacího systému.

(39)

Výše subvence pro vývozce, který využil režimu předběžných povolení, byla vypočtena na základě ušlého dovozního cla (základní clo a zvláštní dodatečné clo) z materiálu dovezeného v rámci podprogramu pro dotčený výrobek během období přezkumného šetření (čitatel). V souladu s čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení byly poplatky nezbytně vynaložené za účelem získání subvence v případě oprávněné žádosti z výše subvence odečteny. V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na vývozní obrat dotčeného výrobku během období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(40)

Sazba subvence zjištěná pro tento režim během období přezkumného šetření pro jediného spolupracujícího výrobce činí 12,3 %.

(41)

Podrobný popis režimu DEPB je uveden v odstavci 4.3 FTP 04-09 a FTP 09-14 a v kapitole 4 příruček HOP I 04-09 a HOP I 09-14.

(42)

Pro tento program je způsobilý kterýkoli vyvážející výrobce nebo vyvážející obchodník.

(43)

Způsobilý vývozce může zažádat o úvěry v rámci režimu DEPB, které jsou vypočteny jako procento hodnoty výrobků vyvezených v rámci tohoto režimu. Tyto sazby režimu DEPBS byly stanoveny indickými orgány pro většinu výrobků včetně dotčeného výrobku. Jsou stanoveny na základě standardních norem vstupů a výstupů (viz 29. bod odůvodnění) a daňového zatížení předpokládaného dovozního podílu bez ohledu na to, zda bylo dovozní clo skutečně zaplaceno či nikoli. Sazby DEPB pro dotčený výrobek během období přezkumného šetření v rámci tohoto šetření činily 8 % pro trihydrát amoxicilinu a 7 % pro trihydrát ampicilinu a cefalexin, a proto jsou ve všech případech vyšší než během kombinovaného přezkumu.

(44)

Aby mohla společnost využívat výhod tohoto režimu, musí vyvážet. V čase vývozní transakce musí vývozce podat úřadům v Indii prohlášení, že probíhá vývoz v režimu DEPB. Aby mohlo být zboží vyvezeno, vydají indické celní úřady během odeslání vývozní přepravní doklad. Ten obsahuje mimo jiné výši úvěru v rámci režimu DEPB, který má být poskytnut pro danou vývozní transakci. V tomto okamžiku zná vývozce výši výhody, kterou obdrží. Jakmile celní úřady vydají vývozní přepravní doklad, je indická vláda povinna poskytnout úvěr DEPB. Příslušná sazba režimu DEPB pro výpočet výše výhody je sazba, která je použita v okamžiku podání vývozní deklarace. Neexistuje tudíž možnost zpětné úpravy výše výhody.

(45)

Bylo zjištěno, že v souladu s indickými účetními standardy mohou být úvěry DEPB při splnění vývozní povinnosti zaúčtovány do komerčních účtů na základě časového rozlišení jako příjem. Tyto úvěry mohou být použity k zaplacení cla z následného dovozu jakéhokoliv volně dováženého zboží, s výjimkou investičního majetku. Zboží dovezené na základě takových úvěrů může být prodáno na domácím trhu (přičemž podléhá dani z prodeje), nebo použito jinak. Úvěry v rámci režimu DEPB jsou volně převoditelné a jsou platné po dobu 24 měsíců od data vydání.

(46)

Žádost o úvěry v rámci režimu DEPB se vyplňují elektronicky a mohou se vztahovat na neomezený počet vývozních transakcí. Pro podávání žádostí o úvěry v rámci režimu DEPB v podstatě neexistují jasně dané lhůty. Elektronický systém používaný ke správě režimu DEPB automaticky nevylučuje vývozní transakce mimo lhůty pro podávání uvedené v odstavci 4.47 příručky HOP I 04-09 a HOP I 09-14. Jak je dále stanoveno v odstavci 9.3 příručky HOP I 04-09 a HOP I 09-14, žádosti obdržené po uplynutí lhůt pro podání lze vždy přijmout a přitom uložit drobnou pokutu (např. 10 % nároku).

(47)

Bylo zjištěno, že jeden spolupracující vyvážející výrobce v Indii tento režim během období přezkumného šetření využíval.

(48)

Indická vláda tvrdila, že „výhodu vzniklou příjemci“ lze změřit a napadnutelnost subvence lze určit pouze tehdy, pokud jsou licence DEPB prodávány na trhu, jelikož výhodu poskytují pouze tehdy, když jsou prodávány na trhu. Jinými slovy, úvěry v rámci režimu DEPB nejsou napadnutelné, pokud jsou použity pro platbu cla za dovezené zboží, které se použije jako vstup pro výrobu zboží určeného na vývoz.

(49)

Režim DEPB poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Úvěr v rámci režimu DEPB je finančním příspěvkem indické vlády, protože bude nakonec použit ke kompenzaci dovozního cla, a sníží tak příjmy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné. Kromě toho úvěr v rámci režimu DEPB poskytuje vývozci výhodu, protože zlepšuje jeho likviditu nejen tehdy, když se licence prodává na trhu, jak tvrdila indická vláda, ale i tehdy, když je použit jako platba cla z dováženého zboží.

(50)

Režim DEPB je kromě toho právně závislý na vývozní výkonnosti, a proto je považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení.

(51)

Tento režim nelze považovat za povolený systém vracení cla nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovuje přísným pravidlům uvedeným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla pro navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Vývozce nemá žádnou povinnost skutečně spotřebovat bezcelně dovezené zboží ve výrobním procesu a částka úvěru není vypočtena ve vztahu ke skutečně využitému vstupnímu materiálu. Navíc neexistuje systém nebo postup pro potvrzení, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány ve výrobním procesu výrobku určeného na vývoz, nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozního cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. V neposlední řadě má vývozce nárok na výhody režimu DEPB bez ohledu na to, zda vůbec nějaký vstupní materiál doveze. Pro získání výhody stačí, aby vývozce jednoduše vyvezl zboží, aniž by prokazoval, že byl dovezen nějaký vstupní materiál. Dokonce i vývozci, kteří nakupují veškeré své vstupní materiály v místě a nedovážejí žádné zboží, které lze použít jako vstupní materiál, mají tudíž nárok na výhodu vyplývající z režimu DEPB.

(52)

V souladu s čl. 3 odst. 2 a článkem 5 základního nařízení byla výše napadnutelných subvencí vypočtena na základě výhody u příjemce, která byla zjištěna za období přezkumného šetření. V tomto ohledu se mělo za to, že výhoda je poskytnuta příjemci v okamžiku vývozní transakce podle tohoto programu. V tomto okamžiku se indická vláda musí vzdát cla, což představuje finanční příspěvek ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení.

(53)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti je považováno za vhodné stanovit, že výhoda vyplývající z režimu DEPB odpovídá výši úvěrů získaných ze všech vývozních transakcí provedených podle tohoto režimu v období přezkumného šetření.

(54)

V případě, že byla podána oprávněná žádost, byly podle čl. 7 odst. 1 písm. a) základního nařízení poplatky nezbytně vynaložené na získání subvence odečteny z takto zjištěných úvěrů a výsledná částka byla použita jako čitatel pro výpočet výše subvence.

(55)

V souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení byla výše subvence přepočtena na celkový vývozní obrat v průběhu období přezkumného šetření jako příslušný jmenovatel, neboť subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(56)

Na základě výše uvedených skutečností činí sazba subvence pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce zjištěná v souvislosti s tímto režimem během období přezkumného šetření 6,9 %.

(57)

Podrobný popis režimu EPCGS je uveden v kapitole 5 FTP 04-09 a FTP 09-14 a v kapitole 5 příruček HOP I 04-09 a HOP I 09-14.

(58)

Pro tento režim jsou způsobilí vyvážející výrobci a vyvážející obchodníci „vázaní“ na podpůrné výrobce a poskytovatele služeb.

(59)

Pod podmínkou vývozní povinnosti je společnosti dovoleno dovážet investiční majetek (nový i použitý investiční majetek až 10 let starý) za sníženou celní sazbu. Za tímto účelem vydává indická vláda po požádání a zaplacení poplatku licenci EPCG. Tento režim zajišťuje sníženou sazbu dovozního cla ve výši 5 % použitelnou na veškerý investiční majetek dovezený v rámci tohoto režimu. Aby byla splněna vývozní povinnost, musí být dovezený investiční majetek využit k výrobě určitého množství zboží na vývoz v průběhu určitého období. Podle FTP 09-14 může být investiční majetek dovážen v rámci EPCG při sazbě v nulové výši, avšak v takovém případě je lhůta pro splnění vývozní povinnosti kratší.

(60)

Držitel licence EPCG může také pořídit investiční majetek z domácích zdrojů. V takovém případě může domácí výrobce investičního majetku využít výhody bezcelního dovozu dílů nutných pro výrobu tohoto investičního majetku. Případně může domácí výrobce požadovat výhodu domnělého vývozu pro dodávky investičního majetku držiteli licence EPCG.

(61)

Bylo zjištěno, že oba spolupracující vyvážející výrobci tento režim během období přezkumného šetření využívali.

(62)

Po poskytnutí informací zpochybnila indická vláda napadnutelnost EPCG. Zejména tvrdila, že subvence v rámci režimu EPCG týkající se nákupu investičního majetku, u nějž byla vývozní povinnost splněna již před začátkem období přezkumného šetření, by již neměla být považována za závislou na vývozní výkonnosti. Jeden vyvážející výrobce, u nějž bylo zjištěno, že využil subvence v rámci režimu EPCG, tvrdil, že k těmto subvencím se nemělo přihlížet, jelikož nebyly použity k nákupu investičního majetku použitého k výrobě dotčeného výrobku.

(63)

Režim EPCG poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Snížení cla představuje finanční příspěvek indické vlády, neboť tato úleva snižuje příjmy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné. Nadto poskytuje snížení cla vývozci výhodu, protože ušetřením cla při dovozu se zvyšuje likvidita společnosti.

(64)

Tvrzení, že subvence v rámci režimu EPCG týkající se nákupu investičního majetku, u nějž byla vývozní povinnost splněna již před začátkem období přezkumného šetření, by již neměla být považována za závislou na vývozní výkonnosti, bylo třeba odmítnout. Nezpochybňuje se, že režim EPCG právně závisí na vývozní výkonnosti, protože takové licence EPCG nelze získat bez závazku vyvážet. Je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení. Doba, kdy byla vývozní povinnost skutečně splněna, je v tomto ohledu irelevantní. Pokud jde o otázku, zda byl investiční majetek použit k výrobě dotčeného výrobku či nikoli, podle kapitoly 5.2 FTP 09-14 je v rámci režimu EPCG povoleno dovážet investiční majetek pro předvýrobní, výrobní a povýrobní činnosti (včetně výrobků ve zcela rozebraném stavu (CKD)/v polosmontované formě (SKD) a počítačového softwaru). Proto je zřejmé, že i na zboží, které nebylo použito k výrobě dotčeného výrobku, se mohou vztahovat výhody z režimu EPCG. Kromě toho bylo zjištěno, že vývozní povinnost v rámci režimu EPCG byla splněna s použitím vývozu dotčeného výrobku. Toto tvrzení se tedy zamítá.

(65)

Režim EPCG nelze považovat za povolený režim vracení cla nebo režim vracení cla u náhradních vstupů ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Investiční majetek není zahrnut do působnosti takových povolených systémů, jak je uvedeno v příloze I písm. i) základního nařízení, protože není spotřebován ve výrobě výrobků určených na vývoz.

(66)

Výše subvence byla vypočtena v souladu s čl. 7 odst. 3 základního nařízení rozložením nezaplaceného cla z dováženého investičního majetku na dobu odpovídající běžné době amortizace takového investičního majetku v dotčeném výrobním odvětví. K této částce byl připočten úrok, aby byla zohledněna úplná hodnota výhody v čase. Za vhodnou pro tento účel byla považována komerční úroková sazba pro úvěry v místní měně v Indii během období přezkumného šetření.

(67)

V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení byla tato výše subvence přepočtena na vývozní obrat během období přezkumného šetření jako příslušný jmenovatel, neboť subvence závisí na vývozní výkonnosti.

(68)

Sazba subvence pro spolupracující vyvážející výrobce zjištěná v souvislosti s tímto režimem během období přezkumného šetření činí 0,1 %–0,5 %.

(69)

Podrobný popis režimu FMS je uveden v odstavcích 3.9.1 až 3.9.2.2 FTP 04-09 a v odstavcích 3.14.1 až 3.14.3 FTP 09-14 a v odstavcích 3.20 až 3.20.3 HOP I 04-09 a v odstavcích 3.8 až 3.8.2 HOP I 09-14.

(70)

Pro tento režim je způsobilý kterýkoli vyvážející výrobce nebo vyvážející obchodník.

(71)

Vývoz všech výrobků v rámci tohoto režimu do zemí uvedených v dodatku 37 C) HOP I 04-09 a HOP I 09-14 má nárok na úvěry na clo rovnající se 2,5 % hodnoty FOB výrobků vyvezených v rámci tohoto programu. Na určitý typ vývozních činností, např. na vývoz dováženého či překládaného zboží, domnělý vývoz, vývoz služeb a vývozní obrat jednotek působících v rámci zvláštních ekonomických zón/jednotek orientovaných na vývoz, se tento program nevztahuje. Nevztahuje se ani na určité typy výrobků, např. na diamanty, vzácné kovy, rudy, obilí, cukr a ropné produkty.

(72)

Úvěry na clo v rámci FMS jsou volně převoditelné a platné po dobu 24 měsíců ode dne vydání příslušného osvědčení o nároku na úvěr. Mohou být použity k zaplacení cla u následného dovozu jakéhokoliv vstupního materiálu nebo zboží včetně investičního majetku.

(73)

Osvědčení o nároku na úvěr se vydává v přístavu, ze kterého se vývoz realizuje, po uskutečnění vývozu nebo po odeslání zboží. Pokud žadatel předloží orgánům kopie všech příslušných vývozních dokumentů (např. příkazu k vývozu, faktur, přepravních dokladů, potvrzení banky o uskutečnění vývozu), nemůže indická vláda poskytnutí úvěrů na clo nikterak ovlivnit.

(74)

Po poskytnutí informací indická vláda tvrdila, že dokud osvědčení o nároku na úvěr není prodáno na trhu, nepředstavuje pro příjemce žádný prospěch, a proto není napadnutelné. Tvrdila, že úvěry na clo v rámci FMS nejsou napadnutelné, pokud jsou použity pro platbu cla za dovezené zboží, které se použije jako vstup pro výrobu zboží určeného na vývoz. Spolupracující vyvážející výrobce, který využil výhod v rámci FMS, tvrdil, že tento režim se z geografického hlediska týká pouze jiných zemí, a proto jej Unie nemůže napadnout.

(75)

FMS poskytuje subvence ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu ii) a čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Úvěr na clo v rámci FMS je finančním příspěvkem indické vlády, protože bude nakonec použit k vyrovnání dovozního cla, a bude tak snižovat výnosy indické vlády z cla, které by bylo jinak splatné. Kromě toho bez ohledu na to, zda se osvědčení o nároku na úvěr použije k vyrovnání dovozního cla, nebo je prodáno na trhu, úvěr na clo v rámci FMS poskytuje vývozci výhodu, protože zlepšuje jeho likviditu.

(76)

Kromě toho FMS právně závisí na vývozní výkonnosti, a je proto považován za specifický a napadnutelný podle čl. 4 odst. 4 prvního pododstavce písm. a) základního nařízení. Skutečnost, že se FMS nevztahuje na země Unie, není v rozporu ani s praktickým prováděním tohoto režimu, ani se způsobem, jakým jsou využívány výhody FMS, jak je uvedeno v 72. až 74. bodě odůvodnění. Toto tvrzení tedy bylo nutné odmítnout.

(77)

Tento režim nelze považovat za povolený systém navracení nebo systém navracení u náhradních vstupů ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. a) bodu ii) základního nařízení. Nevyhovuje přísným pravidlům uvedeným v příloze I písm. i), příloze II (definice a pravidla pro navracení) a příloze III (definice a pravidla navracení u náhradních vstupů) základního nařízení. Vývozce nemá žádnou povinnost skutečně spotřebovat bezcelně dovezené zboží ve výrobním procesu a částka úvěru není vypočtena ve vztahu ke skutečně využitému vstupnímu materiálu. Neexistuje systém nebo zavedený postup pro potvrzení, jaké vstupní materiály jsou spotřebovány ve výrobním procesu výrobku určeného na vývoz, nebo zda došlo k nadměrné platbě dovozního cla ve smyslu přílohy I písm. i) a příloh II a III základního nařízení. Vývozce má nárok na výhody FMS bez ohledu na to, zda vůbec nějaké vstupní materiály doveze. Pro získání výhody stačí, aby vývozce jednoduše vyvezl zboží, aniž by prokazoval, že byl dovezen nějaký vstupní materiál. Dokonce i vývozci, kteří nakupují veškeré své vstupní materiály v místě a nedovážejí žádné zboží, které lze použít jako vstupní materiál, mají nárok na výhodu z FMS. Kromě toho může vývozce využít úvěry na clo v rámci FMS k dovozu investičního majetku, ačkoliv investiční majetek nespadá do působnosti povolených systémů navracení cla, jak je uvedeno v příloze I písm. i) základního nařízení, protože není spotřebováno při výrobě vyvážených výrobků.

(78)

Výše napadnutelných subvencí byla vypočtena na základě výhody, kterou získal příjemce a u které bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření byla zaúčtována spolupracujícím vyvážejícím výrobcem, který tento program využívá, na základě časového rozlišení jako příjem ve stadiu vývozní transakce. V souladu s čl. 7 odst. 2 a 3 základního nařízení byla tato výše subvence (čitatel) přepočtena na vývozní obrat během období přezkumného šetření (jmenovatel), protože subvence závisí na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(79)

Míra subvence zjištěná s ohledem na tento režim během období přezkumného šetření u spolupracujícího vyvážejícího výrobce, který tento program využívá, činí < 0,1 %.

(80)

V průběhu šetření bylo zjištěno, že spolupracující indičtí výrobci v průběhu období přezkumného šetření režim povolení bezcelního dovozu nevyužívali. Proto nebylo nutné tento režim v rámci tohoto šetření dále analyzovat.

(81)

V průběhu šetření bylo zjištěno, že spolupracující indičtí výrobci v průběhu období přezkumného šetření tyto programy nevyužívali. Proto nebylo nutné tyto programy v rámci tohoto šetření dále analyzovat.

(82)

Podrobnosti tohoto programu jsou uvedeny v rámcovém oběžníku DBOD č. DIR.(Exp). BC 07/04.02.02/2009-10 (vývozní úvěr v cizí měně a rupiích a služby pro vývozce) ICB, který je určen všem komerčním bankám v Indii.

(83)

Pro tento program jsou způsobilí vyrábějící vývozci a obchodující vývozci.

(84)

Podle tohoto programu nastavuje ICB povinně maximální úrokové sazby použitelné pro vývozní úvěry, jak v indických rupiích, tak v cizí měně, které mohou komerční banky účtovat vývozci. PVÚ se skládá ze dvou podprogramů, programu vývozních úvěrů před odesláním („balicí úvěr“), který pokrývá úvěry poskytované vývozci na financování nákupu, zpracování, výroby, balení a/nebo odeslání zboží před vývozem, a program vývozních úvěrů po odeslání, který zajišťuje provozní úvěry za účelem financování vývozních pohledávek. ICB také vydává bankám pokyny, aby poskytly určitou částku svého čistého bankovního úvěru ve prospěch financování vývozu.

(85)

Na základě rámcového oběžníku ICB mohou vývozci obdržet vývozní úvěry za preferenční úrokové sazby ve srovnání s úrokovými sazbami běžných komerčních úvěrů (hotovostní úvěry), které jsou stanoveny čistě za tržních podmínek. Rozdíl v sazbách se může pro společnosti s dobrým úvěrovým hodnocením snížit. Společnosti s vysokým hodnocením mohou ve skutečnosti získat vývozní úvěry a hotovostní úvěry za stejných podmínek.

(86)

Preferenční úrokové sazby úvěru PVÚ stanovené rámcovým oběžníkem ICB uvedeným v 85. bodě odůvodnění mohou snížit úrokové náklady vývozce ve srovnání s úrokovými náklady stanovenými čistě tržními podmínkami a poskytují v tomto případě takovému vývozci výhodu ve smyslu čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Financování vývozu není samo o sobě bezpečnější než tuzemské financování. Obvykle je ve skutečnosti vnímáno jako rizikovější a rozsah požadovaných záruk pro určitý úvěr bez ohledu na předmět financování je čistě komerčním rozhodnutím dané komerční banky. Rozdíly v sazbách s ohledem na různé banky jsou výsledkem metodiky ICB spočívající ve stanovení maximální úvěrové sazby pro každou komerční banku individuálně. Kromě toho by komerční banky nemusely poskytovat půjčovatelům vývozního financování výhodnější úrokové sazby pro vývozní úvěry v cizí měně.

(87)

Bez ohledu na skutečnost, že jsou preferenční úvěry v rámci programu vývozních úvěrů poskytovány komerčními bankami, je tato výhoda finančním příspěvkem vlády ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu iv) základního nařízení. V této souvislosti je třeba poznamenat, že ani čl. 3 odst. 1 písm. a) bod iv) základního nařízení, ani DSVO nevyžaduje pro zjištění subvence výdej veřejných finančních prostředků, např. odškodnění komerčních bank ze strany indické vlády, ale pouze pokyn vlády vykonávat funkce uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. a) bodech i), ii) nebo iii) základního nařízení. ICB je veřejnoprávním subjektem, a spadá tedy pod definici „vláda“, jak je uvedeno v čl. 2 písm. b) základního nařízení. Je to subjekt ve 100 % vlastnictví státu, realizuje cíle veřejné politiky, např. měnovou politiku, a její vedení je jmenováno indickou vládou. ICB dává pokyny soukromým subjektům ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a) bodu vi) druhé odrážky základního nařízení, protože komerční banky jsou vázány uvedenými podmínkami, mimo jiné maximálními stropy úrokových sazeb pro úroky z vývozních úvěrů stanovenými v rámcovém oběžníku ICB a ustanoveními ICB, že komerční banky musí poskytnout určitou částku svých čistých bankovních úvěrů ve prospěch financování vývozu. Tato povinnost zavazuje komerční banky k tomu, aby vykonávaly funkce zmíněné v čl. 3 odst. 1 písm. a) bodě i) základního nařízení, v tomto případě poskytovaly půjčky ve formě preferenčního financování vývozu. Takový přímý převod peněžních prostředků ve formě půjček za určitých podmínek by jinak byl svěřen vládě a výkon této funkce se v žádném smyslu neliší od jednání obvykle prováděného vládou v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) bodem iv) základního nařízení. Tato subvence je považována za specifickou a napadnutelnou, protože preferenční úrokové sazby jsou k dispozici pouze ve vztahu k financování vývozních transakcí, a proto jsou závislé na vývozní výkonnosti podle čl. 4 odst. 4 písm. a) základního nařízení.

(88)

Výše subvence byla vypočtena na základě rozdílu mezi úrokem placeným za vývozní úvěry využité během období přezkumného šetření a úrokovou sazbou, která by byla splatná za běžné komerční úvěry využité jediným spolupracujícím vyvážejícím výrobcem, který tento program využívá. Tato výše subvence (čitatel) byla přepočtena na celkový vývozní obrat během období přezkumného šetření (jmenovatel) v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení, neboť subvence je závislá na vývozní výkonnosti a nebyla poskytnuta podle množství zhotovených, vyrobených, vyvezených nebo přepravených výrobků.

(89)

Míra subvence zjištěná s ohledem na tento program během období přezkumného šetření u spolupracujícího vyvážejícího výrobce, který tento program využívá, byla zanedbatelná.

(90)

V průběhu šetření bylo zjištěno, že spolupracující indičtí výrobci během období přezkumného šetření režim osvobození od daně z příjmu nevyužívali. Proto nebylo nutné tento režim v rámci tohoto šetření dále analyzovat.

(91)

V průběhu šetření bylo zjištěno, že spolupracující indičtí výrobci v průběhu období přezkumného šetření program státu Paňdžáb týkající se průmyslových pobídek nevyužívali. Proto nebylo nutné tento program v rámci tohoto šetření dále analyzovat.

(92)

V průběhu šetření bylo zjištěno, že spolupracující indičtí výrobci v průběhu období přezkumného šetření program státu Gudžarát týkající se průmyslových pobídek nevyužívali. Proto nebylo nutné tento program v rámci tohoto šetření dále analyzovat.

(93)

Výše napadnutelných subvencí určená v souladu s ustanoveními základního nařízení vyjádřená valoricky se u šetřených vyvážejících výrobců pohybovala v rozmezí 7,5 % až 12,4 %. Tato výše subvencí je vyšší než nepatrná podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení.

(94)

Má se tudíž za to, že podle článku 18 základního nařízení byly v období přezkumného šetření nadále poskytovány subvence.

(95)

V souladu s čl. 18 odst. 2 základního nařízení bylo zkoumáno, zda je pravděpodobné, že subvence přetrvají nebo se obnoví, pokud stávající opatření pozbudou platnosti.

(96)

V této souvislosti je třeba připomenout, že spolupracovali pouze dva známí vyvážející výrobci dotčeného výrobku. Na základě dostupných statistických informací Indie a Unie nelze stanovit podíl těchto vývozců na celkovém prodeji indických vyvážejících výrobců dotčeného výrobku v Unii. Uvedené statistické údaje však naznačují, že existují další výrobci, kteří možná prodávají dotčený výrobek do Unie.

(97)

Bylo zjištěno, že během období přezkumného šetření spolupracující vyvážející výrobci nadále získávali výhody z napadnutelného subvencování ze strany indické vlády. Výše analyzované subvenční režimy poskytují opakované výhody a nic nenasvědčuje tomu, že by tyto režimy měly být v dohledné budoucnosti ukončeny nebo upraveny nebo že by spolupracující vyvážející výrobci přestali čerpat výhody v rámci těchto režimů.

(98)

Nejsou k dispozici žádné informace, které by naznačovaly, že ostatní vyvážející výrobci dále nevyužívají výše analyzované subvenční režimy. Byl proto učiněn závěr, že subvencování na úrovni celé země pokračuje.

(99)

Vzhledem k výše uvedeným zjištěním byl učiněn závěr, že subvencování pokračovalo i v období přezkumného šetření a že je pravděpodobné, že bude pokračovat i v budoucnu.

(100)

Během období přezkumného šetření vyráběli obdobný výrobek v Unii tito výrobci v Unii: Sandoz, DSM, Deretil, ACS Dobfar SpA a Antibioticos S.A. Žadatelé požadovali přezkum platných antisubvenčních opatření před pozbytím platnosti. K zjištění celkové výroby v Unii byly použity veškeré dostupné informace týkající se výrobců v Unii, včetně informací uvedených v žádosti a údajů shromážděných od výrobců v Unii před zahájením šetření a poté. Na tomto základě činila odhadovaná celková výroba v Unii během období přezkumného šetření 7 093 tun.

(101)

Výrobci v Unii představující celkovou výrobu v Unii proto představují výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 9 odst. 1 základního nařízení, a jsou proto dále označováni jako „výrobní odvětví Unie“. Jelikož obdobný výrobek vyráběný třemi výrobci v Unii, kteří poskytli odpovědi na dotazník během období přezkumného šetření, představuje až 95 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii, považují se údaje o těchto výrobcích za reprezentativní pro celé výrobní odvětví Unie.

(102)

Za účelem analýzy objemu dovozu a cenových trendů byly použity statistiky Eurostatu pro kódy TARIC 2941101010, 2941102010 a 2941900030 za rok 2007 a 2008 a kódy TARIC 2941100010 a 2941900030 za rok 2009 a dále, platné během posuzovaného období.

(103)

S přihlédnutím k počtu výrobců v Unii a ke skutečnosti, že jeden výrobce v Unii vyráběl obdobný výrobek na základě dohody o poplatcích s jiným výrobcem, jsou informace o výrobním odvětví Unie v případě nutnosti uvedeny pouze ve formě indexů nebo rozpětí, aby byla chráněna důvěrnost údajů.

(104)

Výrobní odvětví Unie prodává obdobný výrobek odběratelům, kteří nejsou ve spojení, a ten je dále prodáván/převáděn společnostem ve spojení pro další následné zpracování.

(105)

Prodeje nezávislým subjektům byly považovány za „volný trh“. Prodeje/převody subjektům ve spojení byly považovány za „vlastní spotřebu“.

(106)

Při výpočtu zřejmé spotřeby dotčeného výrobku a obdobného výrobku v Unii Komise sečetla:

(107)

Je třeba uvést, že aby se zabránilo dvojímu započtení objemů prodeje, byly z tohoto výpočtu vyloučeny prodeje, ke kterým došlo na základě dohody o poplatcích mezi dvěma výrobci v Unii.

(108)

Na základě výše uvedených skutečností se spotřeba dotčeného výrobku a obdobného výrobku v Unii během posuzovaného období postupně zvýšila o 28 %.

(109)

Podle údajů Eurostatu se objem dovozu dotčeného výrobku z Indie pro volný oběh v posuzovaném období snížil o 96 %. K významnému snížení o 51 procentních bodů došlo v roce 2008 a následovalo další snížení o 43 procentních bodů v roce 2009 a o dva procentní body v období přezkumného šetření.

(110)

Mírně odlišný trend bylo možné pozorovat u dovozu v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku, který je osvobozen od vyrovnávacího cla a základního cla. Po počátečním poklesu v letech 2007 až 2008 o 92 % vzrostl objem dovozu v roce 2009 a v období přezkumného šetření zůstal relativně stabilní.

(111)

Průměrná dovozní cena dotčeného výrobku z Indie pro volný oběh vzrostla v letech 2007 až 2009 o 34 %, poté v období přezkumného šetření prudce poklesla a dosáhla úrovně o 26 % nižší než v roce 2007. Rovněž ceny dovozu v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku měly sestupný trend a poklesly v posuzovaném období o 16 %. Rozdílné cenové trendy mezi těmito dvěma režimy lze vysvětlit odlišným typem dotčeného výrobku, který byl hlavně dovážen, tj. cefalexin, který je ve srovnání s ostatními typy dražší.

(112)

Podíl dovozu z Indie pro volný oběh na trhu nebo dovozu v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku byl v posuzovaném období velmi malý a v obou případech se ještě snížil.

(113)

Jeden výrobce v Unii uvedl, že odhad indického dovozu na základě údajů z Eurostatu byl proveden chybně, jelikož indické vývozní statistiky vykazují větší objem vývozu, než je objem uváděný Eurostatem. V této souvislosti je třeba poznamenat, že běžnou praxí Komise je používat Eurostat jako základ pro statistiky dovozu. Dále je nutné uvést, že indické vývozní statistiky neudávají konečné místo určení vývozu ani skutečnost, zda se vývoz skutečně dostal do Unie. Toto tvrzení tedy bylo nutné odmítnout.

(114)

Vzhledem k extrémně malému objemu dovozu z Indie, který byl uváděn do volného oběhu na trh Unie, nelze vyvodit žádný smysluplný závěr ohledně cenového podbízení. Pokud jde o dovoz v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku, zjištěné rozpětí cenového podbízení bylo negativní. Objem tohoto dovozu však činil méně než deset tun a týkal se pouze jednoho typu výrobku (cefalexin), který je zároveň nejdražším a nejméně zastoupeným typem výrobku na trhu. Proto byl vyvozen závěr, že transakční údaje týkající se dovozu v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku nejsou reprezentativní pro účely rozumného výpočtu cenového podbízení a nejsou vhodné pro další analýzu.

(115)

Jeden výrobce v Unii uvedl, že oddělená analýza těchto dvou kategorií dovozu, tj. dovozu pro volný oběh a dovozu v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku, nebyla v souladu s přístupem použitým během předchozího přezkumného šetření, a proto byla v rozporu s běžnou praxí Komise.

(116)

K tomu je třeba poznamenat, že podle závěru ve 115. bodě odůvodnění nebyla množství dovezená jak v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku, tak pro volný oběh dostatečná k tomu, aby bylo možné vyvodit smysluplný závěr. Vzhledem k malému množství celkového objemu se tento závěr použije obdobně i na uvedený objem.

(117)

Dovoz přezkoumávaného výrobku z jiných zemí než z Indie vzrostl během posuzovaného období o 62 % a jeho podíl na trhu se zvýšil o více než 10 procentních bodů z 37,6 % na 47,7 %, což se shodovalo se zvýšenou spotřebou na trhu Unie. Mezi dovážejícími zeměmi jsou největšími dodavateli na trhu Unie Singapur, Čína a Omán.

(118)

Průměrné dovozní ceny ze třetích zemí se v posuzovaném období výrazně snížily, a sice o 43 %. Přestože ceny hlavních vyvážejících zemí (Singapur, Čína a Omán) představovaly v období přezkumného šetření cenové podbízení vůči cenám Unie asi o 20 % pro každý výrobek a objem dovozu lze považovat za významný, tento dovoz za nízké ceny zjevně neměl vliv na ziskovost výrobního odvětví Unie.

(119)

Jeden výrobce v Unii tvrdil, že při analýze trendu průměrné dovozní ceny mělo být přihlédnuto k různým druhům výrobků. V této souvislosti je třeba poznamenat, že podle standardní praxe je nutné provádět analýzu mimo jiné cenových trendů na základě dotčeného výrobku bez ohledu na podíl každého druhu výrobku. Dále je třeba uvést, že v tomto případě nebyl vyvozen žádný závěr z trendu dovozních cen ze třetích zemí v posuzovaném období. Výše uvedené tvrzení bylo proto nutné odmítnout.

(120)

Všichni výrobci v Unii tvrdili, že mimo jiné u dovozu z Číny a Ománu se jedná o trihydrát amoxicilinu pro veterinární použití a že k tomu mělo být přihlédnuto při analýze výše uvedených cen. V této souvislosti je třeba poznamenat, že pod výrobek, který je předmětem přezkumu, spadají antibiotika pro lidskou i veterinární spotřebu. Kromě toho informace poskytnuté na podporu tohoto tvrzení nebyly podložené. Výše uvedené tvrzení bylo proto nutné odmítnout.

(121)

Jeden výrobce v Unii zpochybnil základ použitý pro srovnání cen trihydrátu amoxicilinu a trihydrátu ampicilinu v období přezkumného šetření vzhledem k tomu, že údaje z Eurostatu nerozlišují mezi těmito dvěma druhy. Jelikož bylo v této souvislosti zjištěno, že ceny výrobního odvětví Unie u těchto dvou druhů výrobků jsou podobné, bylo přiměřené provést souhrnné srovnání cen.

(122)

Pokud jde o dovoz ze Singapuru, všichni výrobci v Unii tvrdili, že k němu docházelo za transferové ceny mezi stranami ve spojení. Za těchto okolností by zahrnutí tohoto dovozu narušilo průměrné ceny dovozu z jiných třetích zemí. Je třeba poznamenat, že kdyby byl tento dovoz vyňat ze srovnání cen, výše uvedené zjištění ohledně rozpětí cenového podbízení by se nijak významně nezměnilo a závěr v tom smyslu, že tento dovoz za nízké ceny neměl vliv na ziskovost výrobního odvětví Unie, by zůstal platný.

(123)

U následujících ekonomických ukazatelů vztahujících se k výrobnímu odvětví Unie bylo zjištěno, že smysluplná analýza a hodnocení se musí zaměřit na situaci na volném trhu: objem prodeje a prodejní ceny na trhu Unie, podíl na trhu a ziskovost. Pokud to bylo možné a odůvodněné, byly tyto zjištěné údaje následně porovnány s údaji pro závislý trh, aby se získal celý obrázek situace ve výrobním odvětví Unie.

(124)

U ostatních ekonomických ukazatelů bylo však na základě šetření zjištěno, že mohly být smysluplně zkoumány jedině vztažením k celé činnosti. Ve skutečnosti výroba (jak u závislého, tak u volného trhu), kapacita, využití kapacity, zásoby, investice, zaměstnanost, produktivita, mzdy a schopnost opatřit si kapitál závisejí na celé činnosti, ať už je výroba závislá nebo prodávaná na volném trhu.

(125)

Po obdržení připomínek od jednoho výrobce v Unii po poskytnutí konečných skutečností a úvah, na jejichž základě bylo navrženo zastavit šetření, byly některé ekonomické ukazatele v následujících bodech odůvodnění opraveny. Tyto změny nebyly takové povahy, aby se změnil závěr ohledně situace výrobního odvětví Unie.

(126)

Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie byla v letech 2007 až 2008 stabilní a poté se zvýšila o 4 % v letech 2008 až 2009 a o další tři procentní body v období přezkumného šetření.

(127)

Objem produkce však nesledoval tento nárůst, protože jeden výrobce v Unii měl nepředvídatelné technické problémy v roce 2008, kdy objem výroby poklesl o 5 % a do začátku období přezkumného šetření se postupně vyrovnal.

(128)

V důsledku tohoto nárůstu výrobní kapacity v kombinaci s lehkým poklesem výroby klesalo vytížení kapacity postupně během posuzovaného období a v období přezkumného šetření dosáhlo úrovně, která byla o 9 % nižší než v roce 2007.

(129)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie stranám, které nejsou ve spojení, byl v období přezkumného šetření o něco nižší než v roce 2007, v roce 2009 poklesl o 7 % a během období přezkumného šetření vzrostl o šest procentních bodů.

(130)

Průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie na trhu Unie v posuzovaném období vzrostla o 4 %. Ceny se nejprve prudce zvýšily o 21 % v roce 2008, poté v roce 2009 o 17 procentních bodů poklesly a během období přezkumného šetření zůstaly stabilní.

(131)

Jeden výrobce v Unii tvrdil, že dopad cen dovozu z Indie na výrobní odvětví Unie nebyl posouzen správně. V této souvislosti je nejprve třeba poznamenat, že nebylo zjištěno žádné cenové podbízení, jak je uvedeno ve 115. bodě odůvodnění. Kromě toho, jak je uvedeno v předcházejícím bodě odůvodnění, ceny výrobního odvětví Unie v posuzovaném období vzrostly o 4 %. Za těchto okolností se má za to, že dovoz z Indie neměl žádný nepříznivý dopad na situaci výrobního odvětví Unie.

(132)

Snížení objemu prodeje na trhu Unie stranám, které nejsou ve spojení, se odrazilo na podílu na trhu, který se ve srovnání s rokem 2007 během období přezkumného šetření o 22 procentních bodů snížil.

(133)

Objem prodeje výrobního odvětví Unie stranám, které nejsou ve spojení, se během posuzovaného období i přes vzrůstající poptávku snižoval, ale objem závislého prodeje vzrostl o 28 %.

(134)

Podíl závislého prodeje výrobního odvětví Unie na trhu se v roce 2008 zvýšil o 9 procentních bodů a poté se postupně snižoval až na úroveň z roku 2007.

(135)

Podíl výrobního odvětví Unie jako celku na trhu byl vypočítán součtem objemu volného a závislého trhu v Unii. Přestože se tento objem během posuzovaného období zvýšil o 14 %, podíl výrobního odvětví Unie na trhu se snížil o 10 procentních bodů, jelikož spotřeba na trhu během téhož období vzrostla o 28 %. To znamená, že výrobní odvětví Unie nemělo z nárůstu spotřeby žádný prospěch.

(136)

Stav zásob se v době od roku 2007 do konce období přezkumného šetření snížil o 54 %, což lze vysvětlit zejména nárůstem závislé poptávky.

(137)

Ziskovost prodeje výrobního odvětví Unie stranám, které nejsou ve spojení, na trhu Unie se během období přezkumného šetření výrazně zvýšila, a sice o 153 procentních bodů. Tento vývoj lze vysvětlit průměrným nárůstem cen o 2 % a snížením výrobních nákladů. Ve srovnání se ziskovým rozpětím, jehož bylo dosaženo během období přezkumného šetření v souvislosti s posledním šetřením před pozbytím platnosti, vzrostl zisk o více než 400 procentních bodů.

(138)

Je třeba uvést, že s výjimkou roku 2007 se úroveň ziskovosti výrobního odvětví Unie pohybovala v posuzovaném období nad cílovým ziskovým rozpětím stanoveným v předchozím přezkumném šetření před pozbytím platnosti, tj. 10 % (dále jen „cílový zisk“).

(139)

Dva výrobci v Unii tvrdili, že ziskovost nebyla posouzena správně, jelikož zisk, kterého dosáhli subdodavatelé, byl odečten od jejich nákladů. V této souvislosti je běžnou praxí odečítat zisk dosažený stranami ve spojení, které se podílejí na produkci surovin. Proto bylo nutné tento argument odmítnout.

(140)

Ziskovost závislého prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie se během období přezkumného šetření zvýšila, a sice o 51 %. Tento vývoj lze vysvětlit zejména průměrným nárůstem cen o 10 %. Jelikož je však tento trend založen na transferových cenách, nelze z výše uvedených skutečností vyvodit žádný smysluplný závěr.

(141)

Investice se během posuzovaného období zvýšily. Tyto investice souvisely s nárůstem výrobní kapacity s cílem pomoci závislému i volnému trhu.

(142)

Z šetření rovněž vyplynulo, že návratnost investic, tj. čistý zisk před zdaněním z prodeje výrobku vyjádřený jako procentní podíl čisté účetní hodnoty stálých aktiv přiřazených k tomuto výrobku, se v průběhu posuzovaného období snížila.

(143)

Peněžní tok se v posuzovaném období zvýšil o 7 %, jelikož pokles ziskovosti mohl být vyrovnán poklesem stavu zásob v druhé polovině posuzovaného období.

(144)

Zaměstnanost se během posuzovaného období zvýšila o 9 % v souladu s investicemi do výrobní kapacity, ale průměrné mzdy vzrostly pouze o 6 %. Produktivita se snížila celkem o 11 % v důsledku neočekávaných technických problémů, se kterými se potýkal jeden výrobce v Unii.

(145)

Vzhledem k objemu subvencovaných dovozů z Indie nelze dopad stávající výše subvencí považovat za významný.

(146)

Situace výrobního odvětví Unie se od posledního přezkumného šetření a v posuzovaném období značně zlepšila. Proto lze učinit závěr, že výrobnímu odvětví Unie se podařilo plně překonat účinky dřívějšího subvencování.

(147)

V době mezi rokem 2007 a obdobím přezkumného šetření byl objem subvencovaného dovozu dotčeného výrobku zanedbatelný. S výjimkou určitých ukazatelů újmy, jako je podíl na trhu, objem produkce a návratnost investic, se většina ukazatelů újmy, včetně ziskovosti (+ 153 %), prodejní ceny (+ 4 %), objemu prodeje (+ 14 %), zaměstnanosti (+ 10 %) a investic (+ 29 %), během posuzovaného období vyvíjela pozitivně. Úroveň ziskovosti dosažená na trhu Unie se s výjimkou roku 2007 pohybovala nad cílovým ziskovým rozpětím stanoveným v předchozím přezkumném šetření před pozbytím platnosti, tj. 10 %. Pozitivní trend, který vykazovala velká většina ukazatelů, je zejména důsledkem spolehlivosti výrobního odvětví Unie a dlouhodobých vztahů se zákazníky, které si v minulých letech vybudovalo, ale také úrovně cen, které dokázalo dosáhnout na trhu.

(148)

Jeden výrobce v Unii tvrdil, že při analýze cenových trendů a trendů v oblasti zisku by se mělo přihlížet k nedostatku surovin v letech 2007 a 2008. Tento nedostatek prý vedl k výjimečnému nárůstu cen a zisku v roce 2008 a do určité míry i v roce 2009. V této souvislosti je třeba uvést, že (jak je vidět v tabulkách 5.5.2.1 a 5.5.4.1) tato výjimečná úroveň cen a ziskovosti se týká pouze roku 2008. Úrovně ziskovosti, jichž bylo dosaženo v roce 2009 a v období přezkumného šetření, zjevně již nebyly ovlivněny nedostatkem surovin. Závěr uvedený ve 139. bodě odůvodnění v tom smyslu, že zisky během celého posuzovaného období se pohybovaly nad cílovým ziskem, tedy zůstává platný.

(149)

Pokud jde o závislé prodeje, možnost výrobního odvětví Unie prodávat část své výroby na závislé trhy zjistila vysokou míru využití kapacity a umožnila výrobnímu odvětví Unie rozmělnit fixní náklady a z hlediska nákladů tak zůstat konkurenceschopným.

(150)

Závěrem se vzhledem k příznivému vývoji ukazatelů týkajících se výrobního odvětví Unie usuzuje, že výrobnímu odvětví Unie během období přezkumného šetření nevznikla podstatná újma.

(151)

Vzhledem k malému objemu dotčeného výrobku, který byl v posuzovaném období dovezen do Unie, neměl subvencovaný dovoz negativní vliv na výkonnost výrobního odvětví Unie. Jak již bylo uvedeno výše, byl učiněn závěr, že výrobnímu odvětví nebyla v období přezkumného šetření způsobena podstatná újma.

(152)

Je třeba připomenout, že výrobnímu odvětví Unie nebyla v posuzovaném období způsobena podstatná újma, jelikož většina ukazatelů újmy v této době vykazovala pozitivní trend. V souladu s čl. 18 odst. 2 základního nařízení bylo proto zkoumáno, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy, pokud stávající opatření pozbudou platnosti.

(153)

Šetření ukázalo, že využití kapacity u tří spolupracujících indických vyvážejících výrobců dosáhlo v období přezkumného šetření velmi vysoké míry. Proto se zdá, že volná kapacita, která by mohla být při neexistenci opatření směrována na trh Unie, je omezená.

(154)

Po poskytnutí informací tvrdili někteří výrobci v Unii, že volná kapacita v Indii je velká a že vytížení kapacity spolupracujících indických vyvážejících výrobců nebylo reprezentativní pro indické výrobní odvětví jako celek. Jeden výrobce v Unii dokonce tvrdil, že volná kapacita sedmi předních indických vývozců představuje objem vysoce převyšující spotřebu na volném trhu Unie.

(155)

V této souvislosti je nejprve třeba zdůraznit, že vytížení kapacity tří spolupracujících vyvážejících výrobců byl výpočet váženého průměru, který byl založený na ověřených údajích a týkal se konkrétně dotčeného výrobku. Kromě toho se u dotčených tří spolupracujících vyvážejících výrobců jedná o velké výrobce, kteří patří mezi sedm indických vývozců, které uvedený výrobce v Unii označuje za „přední“. Naopak údaje předložené výrobci v Unii týkající se volné kapacity těchto sedmi indických výrobců byly založeny zejména na „znalosti trhu“ a nemohly být podloženy žádnými spolehlivými konkrétními důkazy, přestože to bylo výslovně požadováno. K těmto informacím tedy nemohlo být přihlédnuto a bylo potvrzeno, že na základě ověřených údajů v dokumentaci je volná kapacita indických výrobců zjevně omezená.

(156)

Na základě údajů z indických oficiálních statistik bylo zjištěno, že ceny prodeje na vývoz na deset hlavních indických vývozních trhů byly v průměru asi o 20 % nižší než ceny prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie během období přezkumného šetření. Tyto indické vývozní ceny byly v souladu s cenami ostatních hlavních aktérů na trhu Unie, jak bylo uvedeno ve 119. bodě odůvodnění. Bylo zjištěno, že uvedený dovoz za nízké ceny z těchto jiných zemí během posuzovaného období neměl negativní účinky na výkonnost výrobního odvětví Unie. Za těchto okolností se dospělo k závěru, že pokud opatření pozbudou platnosti, indické vývozní ceny pravděpodobně nebudou mít nepříznivý vliv na výrobní odvětví Unie, jelikož mu již konkurují jiné vyvážející země, které mají tutéž cenovou politiku, aniž by utrpělo jakoukoli podstatnou újmu.

(157)

Dva výrobci v Unii také namítli, že pokud opatření pozbudou platnosti, indičtí výrobci přesměrují svůj vývoz, který v současnosti prodávají na jiných trzích, do Unie, jelikož trh Unie je atraktivní z hlediska cen. Nejprve je třeba poznamenat, že kdyby indičtí výrobci chtěli přesměrovat svůj vývoz do Unie, čelili by konkurenci ze strany jiných třetích zemí, které již do Unie vyvážejí významná množství. Kromě toho, jak je uvedeno ve 119. bodě odůvodnění, byl učiněn závěr, že dovoz ze třetích zemí za ceny podobné indickým vývozním cenám na jiných trzích neměl vliv na výkonnost výrobního odvětví Unie. Proto se má za to, že pokud vzroste objem indického vývozu do Unie za ceny podobné cenám na jiných vývozních trzích, neutrpí výrobní odvětví Unie žádnou podstatnou újmu.

(158)

Dva výrobci v Unii rovněž tvrdili, že skutečnost, že v USA platí zákaz dovozu pro některé indické výrobní závody produkující antibiotika, povede k přesměrování dalšího množství na trh Unie. V této souvislosti však nadále platí závěry uvedené v předešlém bodě odůvodnění týkající se možného přesměrování vývozu.

(159)

Zatímco závislý trh tvořil v posuzovaném období 50–60 % volných a závislých trhů výrobního odvětví Unie, spotřeba na závislém trhu výrobního odvětví Unie v tomtéž období vzrostla o více než 20 %. S ohledem na charakter a velikost tohoto trhu se předpokládá, že pokud opatření pozbudou platnosti, nebude mít pravděpodobný nárůst indického vývozu vliv na závislý trh, a proto bude pro výrobní odvětví Unie nadále zajišťovat vysokou míru využití kapacity a úspor z rozsahu.

(160)

Na základě výše uvedených skutečností byl učiněn závěr, že pokud opatření pozbudou platnosti, subvencovaný dovoz z Indie pravděpodobně nezpůsobí výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu, jelikož většina ukazatelů újmy vykazovala v posuzovaném období pozitivní vývoj, a to i přes narůstající a nezanedbatelný dovoz z jiných zemí, jehož ceny byly podobné jako u indického vývozu do jiných zemí. Proto byl učiněn závěr, že pokud opatření pozbudou platnosti, obnovení podstatné újmy je nepravděpodobné.

(161)

Jeden výrobce v Unii tvrdil, že měla být provedena zkušební analýza zájmu Unie. Jelikož se však dospělo k závěru, že obnovení újmy není pravděpodobné, analýza zájmu Unie nemá žádný smysl. Proto bylo toto tvrzení odmítnuto.

(162)

Vzhledem k závěrům ohledně pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení subvencování uvedeným ve 100. bodě odůvodnění a vzhledem k dopadu, který by mohlo mít na budoucí obchodní toky, bude Komise monitorovat objem dovozu dotčeného výrobku. Kdyby došlo k nějaké významné změně v tomto objemu, Komise zváží, zda je třeba přijmout opatření a případně jaké.

(163)

Monitorování se omezí na dobu dvou let po vyhlášení tohoto nařízení.

(164)

Vzhledem k výsledkům tohoto přezkumného šetření se považuje za vhodné zrušit vyrovnávací clo na dovoz určitých širokospektrých antibiotik pocházejících z Indie.

(165)

Zúčastněné strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě Komise zamýšlí zastavit šetření, a bylo jim umožněno vyjádřit své připomínky. Předložené připomínky byly projednány v příslušných oddílech výše a nebyly takové povahy, aby změnily výše uvedené závěry,