(EU) č. 1186/2010Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 1186/2010 ze dne 13. prosince 2010 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Indie po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009

(1)

Na základě antidumpingového šetření (dále jen „původní šetření“) uložila Rada nařízením (ES) č. 1629/2004 (2) konečné antidumpingové clo na dovoz některých uhlíkových elektrod, v současnosti kódu KN ex 8545 11 00, a spojníků používaných pro takové elektrody, v současnosti kódu KN ex 8545 90 90, pocházejících z Indie (dále jen „konečná antidumpingová opatření“). Opatření měla podobu valorického cla o sazbě 0 %.

(2)

Na základě antisubvenčního šetření uložila Rada nařízením (ES) č. 1628/2004 (3) konečné vyrovnávací clo na dovoz některých uhlíkových elektrod, v současnosti kódu KN ex 8545 11 00, a spojníků používaných pro takové elektrody, v současnosti kódu KN ex 8545 90 90, pocházejících z Indie (dále jen „konečná vyrovnávací opatření“). Opatření měla podobu valorického cla o sazbě 15,7 %, kromě jedné společnosti, pro niž byla celní sazba stanovena na 7 %.

(3)

Rada na základě částečného prozatímního přezkumu vyrovnávacích opatření provedeného z moci úřední změnila nařízení (ES) č. 1628/2004 a (ES) č. 1629/2004 nařízením (ES) č. 1354/2008 (4). Sazby konečného vyrovnávacívh cla byly upraveny na 6,3 % a 7,0 % pro dovoz jednotlivě vyjmenovaných vývozců se zbytkovou sazbou cla 7,2 %. Sazby konečného antidumpingového cla byly upraveny na 9,4 % a 0 % pro dovoz jednotlivě vyjmenovaných vývozců se zbytkovou sazbou cla 8,5 %.

(4)

Na základě zveřejnění oznámení o nadcházejícím konci platnosti (5) konečných antidumpingových opatření obdržela Komise dne 18. června 2009 žádost o zahájení přezkumu těchto opatření před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Žádost podali tři výrobci v Unii: společnosti Graftech International, SGL Carbon GmbH a Tokai ERFTCARBON GmbH (dále jen „žadatelé“) představující podstatnou část, v tomto případě více než 90 %, celkové výroby některých sad uhlíkových elektrod v Unii.

(5)

Žádost byla odůvodněna tím, že by skončení platnosti stávajících opatření pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy pro výrobní odvětví Unie.

(6)

Komise po konzultaci s poradním výborem dospěla k závěru, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 17. září 2009 oznámila zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (6) (dále jen „oznámení o zahájení přezkumu“) zahájení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(7)

Oznámením o zahájení přezkumu zveřejněném v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. září 2009 (7) Komise rovněž oznámila zahájení přezkumu konečných vyrovnávacích opatření podle článku 18 nařízení Rady (ES) č. 597/2009 ze dne 11. června 2009 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství (8) před pozbytím platnosti.

(8)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu proběhlo v období od 1. července 2008 do 30. června 2009 (dále jen „období přezkumného šetření“). Přezkum tendencí, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkal období od 1. ledna 2006 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(9)

O zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise oficiálně vyrozuměla žadatele, ostatní známé výrobce v Unii, vyvážející výrobce, dovozce a uživatele, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, jakož i zástupce země vývozu. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost k písemnému podání stanovisek a k podání žádosti o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(10)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(11)

Vzhledem k zjevně vysokému počtu dovozců, kteří nejsou ve spojení, bylo podle článku 17 základního nařízení považováno za vhodné přezkoumat, zda by měla být použita metoda výběru vzorku. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byly výše uvedené strany podle článku 17 základního nařízení požádány, aby se do patnácti dnů po zahájení přezkumů přihlásily a předložily Komisi informace požadované v oznámení o zahájení přezkumu. Žádní dovozci, kteří nejsou ve spojení, se však ke spolupráci nepřihlásili. Výběr vzorku nebyl tudíž nutný.

(12)

Komise zaslala dotazníky všem známým dotčeným stranám a těm, které se přihlásily, ve lhůtě uvedené v oznámení o zahájení přezkumu. Odpovědi obdržela od tří skupin výrobců v Unii (tj. žadatelů), jednoho vyvážejícího výrobce a sedmnácti uživatelů. Během výběru vzorků se nepřihlásil žádný dovozce a žádný jiný dovozce nedodal Komisi informace ani se nepřihlásil v průběhu šetření.

(13)

Pouze jeden ze dvou známých vyvážejících výrobců v Indii, jmenovitě společnost HEG Limited (dále jen „HEG“), při přezkumu plně spolupracoval a předložil odpovědi na dotazník. Zde je třeba poznamenat, že při původním šetření bylo plné úřední jméno této společnosti Hindustan Electro Graphite Limited. Společnost své jméno poté změnila na HEG Limited. Druhý vyvážející výrobce, který při původním šetření spolupracoval, jmenovitě společnost Graphite India Limited (dále jen „GIL“), se při stávajícím přezkumu rozhodl odpověď na dotazník nepředložit.

(14)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro účely stanovení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu a následné újmy a pro stanovení zájmu Unie. Kontrolní návštěvy se uskutečnily v prostorách těchto zúčastněných stran:

(15)

Dotčeným výrobkem, jehož se týká současný přezkum, je týž výrobek jako při původním šetření, totiž uhlíkové elektrody používané v elektrických pecích, o hustotě 1,65 g/cm3 nebo vyšší a o elektrickém odporu 6,0 μΩ.m nebo nižším, v současnosti kódu KN ex 8545 11 00, a spojníky používané pro takové elektrody, v současnosti kódu KN ex 8545 90 90, ať už dovážené společně nebo odděleně, pocházející z Indie (dále jen „dotčený výrobek“).

(16)

Stejně jako v případě původního šetření potvrdilo i toto šetření, že dotčený výrobek a výrobky vyráběné a prodávané vyvážejícím výrobcem na domácím trhu v Indii stejně jako výrobky vyráběné a prodávané výrobci v Unii na trhu Unie mají stejné základní fyzické a technické vlastnosti a použití, a považují se tudíž za obdobný výrobek ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(17)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo zkoumáno, zda je pravděpodobné, že by skončení platnosti stávajících opatření vedlo k přetrvání či obnovení dumpingu.

(18)

Spolupracoval jeden vyvážející výrobce v Indii. Druhý známý vyvážející výrobce při šetření nespolupracoval.

(19)

Ze srovnání údajů o objemu vývozu spolupracujícího vyvážejícího výrobce a celkového objemu vývozu z Indie do Unie vyplynulo, že spolupracující vyvážející výrobce se na celkovém dovozu z Indie do Unie podílel v průběhu období přezkumného šetření z velké většiny. Úroveň spolupráce byla proto považována za vysokou.

(20)

Podle čl. 2 odst. 2 základního nařízení Komise nejdříve přezkoumala, zda byl prodej obdobného výrobku na domácím trhu spolupracujícího vyvážejícího výrobce v Indii nezávislým odběratelům reprezentativní, tj. zda celkový objem tohoto prodeje činil alespoň 5 % celkového objemu odpovídajícího vývozu do Unie.

(21)

Komise poté určila ty druhy obdobného výrobku prodávané dotčenou společností na domácím trhu, které jsou totožné nebo přímo srovnatelné s druhy výrobku prodávanými na vývoz do Unie. Při stanovení druhů sad uhlíkových elektrod bylo vzato v úvahu i) zda byly prodávány se spojníky nebo ne, ii) jejich průměr a iii) jejich délka.

(22)

Spolupracující vyvážející výrobce tvrdil, že by se při určování totožných nebo přímo srovnatelných druhů sad uhlíkových elektrod rovněž měla zohlednit skutečnost, že sady uhlíkových elektrod jsou vyráběny z koksu různé kvality (základní surovina). Bylo skutečně potvrzeno, že společnost ve výrobním procesu využívá dva různé druhy koksu: dovážený jehličkový koks, který má vyšší kvalitu, a normální koks získávaný na indickém trhu. Bylo rovněž potvrzeno, že druh používaného koksu určuje výrobní náklady a cenu konečného výrobku.

(23)

V zájmu spravedlivého srovnání a za účelem vypočítání dumpingu rozdělila Komise výrobky do dvou kategorií, na výrobky s nižší kvalitou a výrobky s vyšší kvalitou.

(24)

Potom bylo zjišťováno, zda prodej na domácím trhu spolupracujícího vyvážejícího výrobce byl u každého druhu výrobku reprezentativní, tj. zda prodej každého druhu výrobku na domácím trhu představoval alespoň 5 % objemu prodeje stejného druhu výrobku vyváženého do Unie. U těchto druhů výrobků prodávaných v reprezentativním množství bylo dále zjišťováno, zda se tento prodej uskutečnil v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení.

(25)

Zjišťování, zda u prodeje jednotlivých druhů výrobku v reprezentativních množstvích na domácím trhu lze mít za to, že byl uskutečněn v běžném obchodním styku, vycházelo ze stanovení podílu ziskového prodeje příslušného druhu nezávislým odběratelům. Ve všech případech, kdy byl prodej určitého druhu výrobku na domácím trhu uskutečněn v dostatečném množství a v běžném obchodním styku, byla běžná hodnota založena na skutečné ceně na domácím trhu, vypočítané jako vážený průměr veškerého prodeje tohoto druhu na domácím trhu během období přezkumného šetření.

(26)

Nicméně u zbývajících druhů výrobku, jejichž prodej na domácím trhu nebyl reprezentativní nebo se neuskutečnil v běžném obchodním styku, byla běžná hodnota stanovena početně v souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení. Běžná hodnota byla stanovena jako součet výrobních nákladů vyvážených druhů výrobku, jenž byl v případě potřeby upraven o přiměřené částky za prodejní, správní a režijní náklady a o přiměřený zisk, a to na základě skutečných údajů ohledně výroby a prodeje v běžném obchodním styku obdobného výrobku vyvážejícím výrobcem, který byl předmětem šetření, podle čl. 2 odst. 6 první věty základního nařízení.

(27)

Jelikož byl vývoz spolupracujícího vyvážejícího výrobce v Indii do Unie uskutečněn přímo nezávislým odběratelům, byla vývozní cena stanovena na základě skutečně zaplacených nebo splatných cen za dotčený výrobek v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(28)

Srovnání vážené průměrné běžné hodnoty a vážené průměrné vývozní ceny bylo provedeno na základě ceny ze závodu a na stejné obchodní úrovni. V zájmu spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny bylo podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení přihlédnuto k rozdílům činitelů, u kterých bylo prokázáno, že ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. Za tímto účelem byl provedeny náležité úpravy, které se týkaly nákladů na dopravu a pojištění, manipulačních nákladů, nákladů při nakládání a vedlejších nákladů, finančních nákladů, bankovních poplatků a antidumpingových cel, která žadatel v odůvodněných případech platí.

(29)

Spolupracující vyvážející výrobce v Indii tvrdil, že v jeho případě je režim Duty Entitlement Passbook (dále jen režim „DEPB“) skutečně režim vracení cla, jelikož licence na režim DEPB se používají pouze k zaplacení dovozních cel na suroviny používané při výrobě sad uhlíkových elektrod. Proto, je-li výrobek vyvážen za nižší vývozní cenu, jsou náklady na dovozní cla zaplacená za suroviny vraceny. Společnost proto tvrdila, že by mělo dojít k úpravě cen stanovených pro domácí trh, jelikož tyto ceny nejsou ovlivňovány vracením dovozních cel. Z šetření však vyplynulo, že v rozporu se svým tvrzením společnost využívá dovezené suroviny osvobozené od cla při výrobě sad uhlíkových elektrod určených nejen na vývoz, ale i na domácí trh. Z toho důvodu nemá režim DEPB žádný vliv na cenový rozdíl mezi výrobky prodávanými na domácím trhu a vyváženými výrobky, a požadovanou úpravu tudíž nelze provést.

(30)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo provedeno srovnání vážené průměrné běžné hodnoty podle druhu výrobku a vážené průměrné vývozní ceny odpovídajícího druhu dotčeného výrobku. Na základě této metody představuje dumpingové rozpětí stanovené pro spolupracujícího vyvážejícího výrobce 11–12 %.

(31)

V připomínkách k poskytnutým informacím o stěžejních skutečnostech a důvodech, na jejichž základě byl přijat záměr doporučit, aby byla stávající opatření zachována („poskytnutí konečných informací“), daná společnost tvrdila, že vypočtení dumpingového rozpětí na základě čtyř ze dvanácti měsíců období přezkumného šetření představuje odchylku od metody použité při původním šetření, kde bylo zohledněno všech dvanáct měsíců období šetření. Společnost proto tvrdila, že metoda použitá při výpočtu dumpingové rozpětí zvyšuje.

(32)

Připomíná se, že výpočet dumpingového rozpětí na základě čtyř měsíců je metoda, kterou Komise běžně používá při přezkumu před pozbytím platnosti, kde je třeba rozhodnout, zda dumping přetrvává nebo zda existuje pravděpodobnost, že bude obnoven. Z šetření na místě vyplynulo, že uvedené čtyři měsíce byly reprezentativní pro celé dvanáctiměsíční období. Tento závěr byl učiněn na základě srovnání údajů o nákladech a cenách za uvedené čtyři měsíce s údaji za zbývajících osm měsíců. Čtyři vybrané měsíce byly navíc poslední měsíce každého čtvrtletí, a byly tudíž rovnoměrně rozvrženy po celém dvanáctiměsíčním období. Komise tudíž nesouhlasí s tvrzením, že použitá metoda má vliv na závěr, který byl učiněn ohledně výskytu dumpingu během období přezkumného šetření, a ani nezvyšuje dumpingové rozpětí.

(33)

Vzhledem k nedostatečné spolupráci druhého známého vyvážejícího výrobce v Indii nemohlo být dumpingové rozpětí v jeho případě vypočítáno. Nicméně podle žádosti o přezkum probíhal vývoz této společnosti do Unie rovněž za dumpingové ceny. Jelikož většina vývozu z Indie připadá na spolupracujícího indického výrobce, u něhož byl zjištěn dumping, a průměrná cena dotčeného výrobku dováženého z Indie je podle Eurostatu nižší než průměrná vývozní cena spolupracující společnosti, je potvrzena existence dumpingu na úrovni celé země.

(34)

Kromě analýzy existence dumpingu v průběhu období přezkumného šetření byla zkoumána též pravděpodobnost obnovení dumpingu. Vzhledem k tomu, že na tomto šetření spolupracoval pouze jeden vyvážející výrobce v Indii, vycházejí níže uvedené závěry z údajů jediné spolupracující společnosti a ze skutečností dostupných v souladu s článkem 18 základního nařízení, konkrétně z údajů Eurostatu a z žádosti o přezkum.

(35)

V této souvislosti byly analyzovány tyto prvky: volná kapacita vyvážejících indických výrobců, přitažlivost trhu Unie pro indické výrobce a vývozní ceny do třetích zemí.

(36)

V případě spolupracujícího vyvážejícího výrobce v Indii šetření ukázalo, že tato společnost má volnou kapacitu. Společnost kromě toho veřejně uvedla, že plánuje stávající kapacitu zvýšit. Je rovněž třeba zdůraznit, že společnost je orientovaná na vývoz, většina jejího obratu v období přezkumného šetření pocházela z prodeje na vývoz, a navzdory platným opatřením zůstává Unie i nadále důležitou destinací vývozu.

(37)

Pokud jde o druhého indického výrobce, uvádí se v žádosti o přezkum, že tato společnost svou kapacitu od uložení opatření výrazně zvýšila a plánuje ji nadále zvyšovat. Nelze proto vyloučit, že alespoň část této zvýšené kapacity by při absenci opatření mohla být namířena na trh Unie.

(38)

Přitažlivost trhu Unie lze ilustrovat na skutečnosti, že uložení antidumpingových a vyrovnávacích cel expanzi indického vývozu nezastavilo. Během posledních tří let naopak došlo k více než zdvojnásobení indického vývozu a jeho podíl na trhu Unie se více než ztrojnásobil. Je rovněž třeba zdůraznit, že během tohoto období vzrostly ceny na trhu Unie o 40 %.

(39)

Pokud jde o vývoz do třetích zemí, šetření ukázalo, že výše vývozních cen ze závodu spolupracující společnosti v období přezkumného šetření byla nižší než výše vývozních cen do Unie, u nichž byl zjištěn dumping. Lze tedy očekávat, že s ohledem na přitažlivost trhu Unie by spolupracující vyvážející výrobce při absenci opatření přesměroval alespoň část svého vývozu právě do Unie.

(40)

Vzhledem k výše uvedeným zjištěním lze dospět k závěru, že vývoz z Indie je stále prováděn za dumpingové ceny a že je pravděpodobné, že by došlo k přetrvání dumpingu na trhu Unie, pokud by stávající antidumpingová opatření byla zrušena. Zdá se, že stávající volná kapacita v Indii a přitažlivost trhu Unie skutečně představuje pobídku pro vyvážející indické výrobce svůj vývoz do Unie za dumpingové ceny zvýšit, alespoň pokud jde o spolupracujícího vyvážejícího výrobce.

(41)

V Unii vyrábí obdobný výrobek pět společností nebo skupin společností, jejichž výstup tvoří celkovou výrobu obdobného výrobku v Unii ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(42)

Dvě z těchto pěti společností žádost nepodpořily a při přezkumném šetření nespolupracovaly, jelikož nepředložily odpovědi na dotazník. Žádost podaly tyto tři skupiny výrobců, které souhlasily, že budou při šetření spolupracovat: Graftech International, SGL Carbon GmbH a Tokai ERFTCARBON GmbH.

(43)

Tyto tři skupiny výrobců tvoří podstatnou část celkové výroby obdobného výrobku v Unii, jelikož představují více než 90 % celkové výroby některých sad uhlíkových elektrod v Unii, jak je uvedeno ve 4. bodě odůvodnění výše. Má se proto za to, že tvoří výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení, a budou nadále označováni jako „výrobní odvětví Unie“.

(44)

Vzhledem k tomu, že při tomto šetření spolupracoval pouze jeden indický vyvážející výrobce, nejsou v zájmu zachování důvěrnosti podle článku 19 základního nařízení údaje týkající se dovozu dotčeného výrobku pocházejícího z Indie do Evropské unie uvedeny v přesných číslech.

(45)

Situace v odvětví s uhlíkovými elektrodami úzce souvisí se situací v ocelářství, jelikož uhlíkové elektrody se využívají zejména v odvětví elektrooceli. V této souvislosti je třeba poznamenat, že v roce 2007 a během prvních tří čtvrtletí roku 2008 převládaly v ocelářství velmi pozitivní tržní podmínky, což mělo příznivé důsledky i pro odvětví s uhlíkovými elektrodami.

(46)

Je třeba poznamenat, že objem prodeje uhlíkových elektrod víceméně kopíruje objem výroby oceli. Smlouvy o dodávkách uhlíkových elektrod, které zahrnují i ceny a množství, jsou však obvykle uzavírány na dobu šesti až dvanácti měsíců. Z toho důvodu dochází zpravidla k prodlevě mezi vývojem objemu prodeje, který je výsledkem změn v poptávce, a případným výsledným dopadem na ceny.

(47)

Spotřeba Unie byla stanovena na základě objemu prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie, odhadu objemu prodeje dalších výrobců v Unii na trhu v Unii, údajů o dovozu poskytnutých Eurostatem a údajů sebraných v souladu s čl. 14 odst. 6 základního nařízení. Stejně jako při původním šetření (9) nebyl dovoz v některých případech brán v úvahu, jelikož se na základě dostupných informací nejednalo o dovoz výrobku, který je předmětem šetření.

(48)

Mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření klesla spotřeba Unie o téměř 25 %, přičemž k hlavnímu poklesu došlo mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření. Je třeba poznamenat, že díky velmi pozitivním tržním podmínkám na počátku posuzovaného období byla spotřeba Unie velmi vysoká a mezi obdobím původního šetření a rokem 2006 vzrostla o 30 %.

Tabulka 1

(49)

Objem dovozu pocházejícího z Indie (dále jen „dotčená země“) během posuzovaného období vzrostl o 143 procentních bodů a v období přezkumného šetření se zvýšil z 5 000 tun na 7 000 tun. Podíl dovozu z dotčené země na trhu se mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření, kdy dosáhl 5 %, více než ztrojnásobil. Podíl na trhu během období přezkumného šetření i přes výrazný pokles poptávky dále rostl. Ceny dovozu z dotčené země vzrostly během posuzovaného období o 52 %, a kopírovaly tak vývoj cen výrobního odvětví Unie, avšak zůstaly soustavně nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Jelikož v Indii jsou pouze dva známí vyvážející výrobci, nejsou údaje v tabulce 2 z důvodu zachování důvěrnosti uvedeny v přesných číslech.

Tabulka 2

(50)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení Komise posoudila veškeré relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují situaci výrobního odvětví Unie.

(51)

V období přezkumného šetření výroba ve srovnání s rokem 2006 klesla o 29 %. Ve srovnání s rokem 2006 výroba výrobního odvětví Unie v roce 2007 nejprve vzrostla o 2 %, poté však došlo zejména v období přezkumného šetření k prudkému poklesu.

Tabulka 3

(52)

Výrobní kapacita mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření mírně poklesla (celkem o 2 %). Jelikož v roce 2008 a zejména během období přezkumného šetření výroba rovněž poklesla, vykázalo výsledné využití kapacity mezi rokem 2006 a obdobím šetření celkový pokles o 25 procentních bodů.

Tabulka 4

(53)

V roce 2007 zůstal konečný stav zásob výrobního odvětví Unie ve srovnání s rokem 2006 stabilní a poté v roce 2008 klesl o 10 %. V období přezkumného šetření se stav zásob o něco zvýšil, ale byl stále o 5 % nižší než v roce 2006.

Tabulka 5

(54)

Prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, během posuzovaného období klesl o 39 %. Na začátku posuzovaného období byl velmi vysoký, jelikož ve srovnání s obdobím původního šetření vzrostl o téměř 70 %. Objem prodeje se v roce 2007 a 2008 mírně snížil, ale zůstal na poměrně vysoké úrovni (v roce 2008 byl stále 47 % nad úrovní období původního šetření). Avšak mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření objem prodeje výrazně poklesl (téměř o třetinu).

Tabulka 6

(55)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření postupně klesl o téměř 16 procentních bodů (z 84,6 % na 68,7 %).

Tabulka 7

(56)

Mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření klesla spotřeba Unie o téměř 25 %. Výrobní odvětví Unie ztratilo téměř 16 procentních bodů podílu na trhu, zatímco podíl dotčeného dovozu na trhu stoupl o 3,4 procentních bodů.

(57)

Míra zaměstnanosti ve výrobním odvětví Unie poklesla mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření o 7 %.

Tabulka 8

(58)

Produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie měřená v jednotkách výstupu na osobu a rok klesla mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření o 24 %. Během roku 2007 a 2008 se mírně zvýšila, avšak poté během období přezkumného šetření klesla o téměř 25 %.

Tabulka 9

(59)

Jednotkové prodejní ceny výrobního odvětví Unie vykazují pozitivní trend, jelikož během posuzovaného období vzrostly o 40 %. Došlo k tomu díky: i) celkové výši cen na trhu, ii) nutnosti vyrovnat nárůst výrobních nákladů a iii) způsobu, jakým jsou ve smlouvách o dodávkách stanovovány ceny.

(60)

V roce 2007 a 2008 bylo výrobní odvětví Unie v kontextu celkově rostoucích tržních cen schopno zvýšit své ceny, zejména díky stabilně velké poptávce po uhlíkových elektrodách. Tato poptávka byla výsledkem velmi pozitivních tržních podmínek převládajících v ocelářství až do konce 3. čtvrtletí roku 2008, jak uvádí 45. bod odůvodnění.

(61)

V roce 2007 a 2008 vzrostly také ceny částečně s cílem pokrýt rostoucí výrobní náklady, zejména náklady na suroviny. V letech 2006 až 2008 vzrostly náklady o 23 %. Výrobní odvětví Unie však bylo schopno je pokrýt, jelikož výrazně zvedlo ceny (o 33 %).

(62)

Ceny rostly i v období přezkumného šetření, i když méně (o 5 %). Skutečnost, že ceny v době klesající poptávky neklesly, vysvětluje způsob, jakým jsou na trhu uzavírány smlouvy o dodávkách, a skutečnost, že většina smluv o dodávkách na rok 2009 byla uzavřena v roce 2008. Jak se uvádí ve 46. bodě odůvodnění, kopíruje objem prodeje uhlíkových elektrod více méně výrobu oceli. Dojednávání smluv o dodávkách uhlíkových elektrod na období šesti až dvanácti měsíců však může vést ke zpoždění vlivu jakékoliv změny v poptávce (nárůstu nebo poklesu) na ceny. Smlouvy jsou dojednávány na základě předpokládaného objemu, který se může lišit od skutečné úrovně prodeje, a výsledkem je tudíž skutečnost, že cenový vývoj v daném období nemusí nutně odrážet vývoj objemu prodeje za totéž období. To byl také případ období přezkumného šetření, kdy objem prodeje klesl, avšak ceny zůstaly nadále vysoké, protože většina smluv o dodávkách na rok 2009 byla uzavřena v roce 2008, a některé dodávky plánované na rok 2008 byly odloženy na rok 2009. Pětiprocentní nárůst cen během období přezkumného šetření však na rozdíl od dřívějších období nestačil na pokrytí růstu nákladů (o 13 %). Po období přezkumného šetření byly ceny znovu sjednány na nižší úrovni.

(63)

Jak je uvedeno ve 49. bodě odůvodnění, kopírovaly ceny dovozu z dotčené země vývoj cen výrobního odvětví Unie, avšak zůstaly soustavně nižší než ceny výrobního odvětví Unie.

Tabulka 10

(64)

Mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření vzrostla průměrná mzda na zaměstnance o 15 %.

Tabulka 11

(65)

Mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření se roční tok investic do dotčeného výrobku ze strany výrobního odvětví Unie zvýšil o 37 %. Během období přezkumného šetření však investice ve srovnání s rokem 2008 klesly o 14 %.

Tabulka 12

(66)

I při nárůstu nákladů o 40 % během posuzovaného období dokázalo výrobní odvětví Unie v roce 2006 a 2007 zvyšovat své ceny rychleji, než jak rostly náklady. To vedlo na nárůstu zisku z 19 % v roce 2006 na 26 % v roce 2007. Od roku 2007 do roku 2008 rostly ceny i náklady stejným tempem, a ziskové rozpětí výrobního odvětví Unie zůstalo tudíž stabilní na úrovni z roku 2007. V období přezkumného šetření zisk poté opět klesl na 19 %, a to kvůli dopadu, který mělo nižší využití výrobní kapacity a vyšší ceny surovin na náklady. V roce 2009 zisk dále klesal, jelikož výrobní odvětví Unie muselo snížit ceny, aby zohlednilo celkový pokles prodejních cen na trhu s uhlíkovými elektrodami, k němuž došlo na základě nižší poptávky v ocelářství.

(67)

Návratnost investic vzrostla ze 71 % v roce 2006 na 103 % v roce 2007. V roce 2008 dosáhla úrovně 119 % a poté během období přezkumného šetření klesla na 77 %. Mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření tedy návratnost investic vzrostla celkově pouze o 6 procentních bodů.

Tabulka 13

(68)

Čistý peněžní tok z provozních činností se mezi rokem 2006 a 2007 zvýšil. V roce 2008 tento růst nadále pokračoval až do období přezkumného šetření, kdy poklesl. Peněžní tok byl v období přezkumného šetření o 28 % vyšší než na začátku posuzovaného období.

(69)

Neobjevily se známky toho, že by výrobní odvětví Unie mělo problémy se zvyšováním kapitálu, zejména proto, že někteří výrobci jsou součástí větších skupin.

Tabulka 14

(70)

Vzhledem k objemu, podílu na trhu a cenám dovozu z Indie nelze považovat dopad skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie za zanedbatelný.

(71)

Výše posuzované ukazatele vykazují mírné zlepšení hospodářské a finanční situace výrobního odvětví Unie po uložení konečných vyrovnávacích a antidumpingových opatření v roce 2004. Zejména od roku 2006 do roku 2008 těžilo výrobní odvětví Unie z vyšších cen a zisků. Bylo tomu tak zejména díky velmi pozitivním tržním podmínkám, které umožnily zachování vysoké úrovně cen a ziskovosti, ačkoli, jak je vysvětleno v 55. bodě odůvodnění, podíl výrobního odvětví Unie na trhu klesal. Přesto se během stejného období a navzdory opatřením podíl indického dovozu na trhu zvýšil a indické výrobky byly dováženy za nižší ceny než ceny výrobního odvětví Unie. Již během období přezkumného šetření začal zisk výrobního odvětví Unie klesat a v roce 2009 poklesl ještě více z důvodu vyšších nákladů a omezenému růstu cen.

(72)

Navzdory poklesu spotřeby v Unii během posuzovaného období se objem dovozu z dotčené země více než zdvojnásobil a podíl tohoto dovozu na trhu se více než ztrojnásobil (viz 49. bod odůvodnění). Nejsou-li antidumpingová a vyrovnávací cla brána v úvahu, docházelo během období přezkumného šetření při dovozu z dotčené země k cenovému podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie, i když to bylo o méně než 2 %.

(73)

Když na konci roku 2008 vypukla hospodářská krize, bylo výrobní odvětví Unie díky velmi pozitivním hospodářským podmínkám převládajícím v roce 2007 a prvních třech čtvrtletích roku 2008 v ocelářství a souvisejících odvětvích, včetně odvětví uhlíkových elektrod, v poměrně dobré hospodářské situaci. Skutečnost, že smlouvy o dodávkách uhlíkových elektrod jsou zpravidla sjednávány na období šesti až dvanácti měsíců, znamená, že existuje zpoždění vlivu jakékoliv změny v poptávce (nárůstu nebo poklesu) na ceny. Jelikož byly smlouvy platné v období přezkumného šetření sjednány v době, kdy nebylo možné účinky hospodářské krize předvídat, týkal se její dopad v období přezkumného šetření zejména objemu, jelikož v případě cen by výrobní odvětví Unie jakýkoli dopad pocítilo se zpožděním. V této souvislosti je třeba poznamenat, že situace výrobního odvětví Unie se v určitém ohledu zhoršila i během období převládajících pozitivních hospodářských podmínek, jelikož odvětví ztratilo podíl na trhu ve prospěch dovozu z dotčené země. Skutečnost, že toto zhoršení nevedlo k výraznějším nepříznivým účinkům, lze částečně připsat vysoké poptávce v letech 2007–2008, která výrobnímu odvětví Unie umožnila udržet si vysoký objem výroby a prodeje, a částečně skutečnosti, že když tento objem v období přezkumného šetření poklesl, mohly být ceny zachovány z důvody výše popsané prodlevy.

(74)

Protože byly do údajů o dovozu dostupných na úrovni kódu KN získaných od Eurostatu zahrnuty i jiné výrobky než je výrobek, který je předmětem šetření, byla níže uvedená analýza provedena na základě údajů o dovozu na úrovni kódu Taric a byla doplněna o informace pocházející z údajů sebraných v souladu s čl. 14 odst. 6 základního nařízení. V některých případech nebyl dovoz brán v úvahu, jelikož se na základě dostupných informací nejednalo o dovoz výrobku, který je předmětem šetření.

(75)

Odhaduje se, že objem dovozu z ostatních třetích zemí se zvýšil o 63 % z přibližně 11 000 tun v roce 2006 na přibližně 18 500 tun v období přezkumného šetření. Podíl dovozu z ostatních zemí na trhu vzrostl z 6,6 % v roce 2006 na 14,4 % v období přezkumného šetření. Průměrná cena dovozu z ostatních třetích zemí se mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření zvýšila o 42 %. Zdá se, že dotčený výrobek je dovážen zejména z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“), Ruska, Japonska a Mexika, což byly jediné země, které během období přezkumného šetření dosahovaly jednotlivého podílu na trhu vyššího než 1 %. Dovoz z těchto zemí je dále zkoumán v bodech odůvodnění níže. Dovoz z devíti dalších zemí představuje celkový podíl na trhu pouze přibližně 2 % a není dále zkoumán.

(76)

Podíl čínského dovozu na trhu během posuzovaného období vzrostl o 2,4 procentní body (z 0,2 % na 2,6 %). Z dostupných informací vyplývá, že tento dovoz se uskutečnil za ceny nižší než ceny výrobního odvětví Unie a rovněž nižší než ceny dovozu z Indie.

(77)

Podíl ruského dovozu na trhu během posuzovaného období vzrostl o 4,2 procentní body (z 1,9 % na 6,1 %). Z dostupných informací vyplývá, že tento dovoz se uskutečnil za ceny mírně nižší než ceny výrobního odvětví Unie, avšak vyšší než ceny dovozu z Indie.

(78)

Podíl japonského dovozu na trhu během posuzovaného období poklesl o 0,4 procentní body (z 2,0 % na 1,6 %). Z dostupných informací vyplývá, že tento dovoz se uskutečnil za ceny podobné nebo vyšší než ceny výrobního odvětví Unie a rovněž vyšší než ceny dovozu z Indie.

(79)

Podíl mexického dovozu na trhu během posuzovaného období vzrostl o 1,0 procentní bod (z 0,9 % na 1,9 %). Z dostupných informací vyplývá, že tento dovoz se uskutečnil za ceny vyšší než ceny výrobního odvětví Unie a rovněž vyšší než ceny dovozu z Indie.

(80)

Závěrem nelze vyloučit, že vývoj dovozu z ČLR a Ruska mohl do určité míry přispět ke zhoršení podílu výrobního odvětví Unie na trhu. Ovšem vzhledem k obecnosti údajů získaných ze statistiky vývozu, která neumožňuje cenové srovnání podle druhu výrobku, což bylo možné v případě Indie díky podrobným informacím poskytnutým vyvážejícím výrobcem, nemohl být dopad dovozu z ČLR a Ruska určen s jistotou.

Tabulka 15

(81)

Jak je uvedeno ve 49. bodě odůvodnění, objem dovozu z dotčené země se mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření více než zdvojnásobil. Vzhledem k tomu, že spotřeba ve stejném období klesla téměř o 25 %, podíl indických vývozců na trhu prudce vzrostl z přibližně 1,5 % v roce 2006 na přibližně 5 % během období přezkumného šetření. I když ceny indického vývozu do Unie v důsledku obecně vysokých tržních cen během posuzovaného období výrazně vzrostly, stále docházelo vůči cenám výrobního odvětví Unie k cenovému podbízení.

(82)

Mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření se i přes existenci antidumpingových a vyrovnávacích opatření vyvíjela řada důležitých ukazatelů nepříznivě: objem výroby a prodeje klesl o 29, respektive 39 %, využití kapacity o 28 % a poté následoval pokles zaměstnanosti a produktivity. I když je možné část tohoto nepříznivého vývoje vysvětlit silným poklesem spotřeby, která se během posuzovaného období snížila o téměř 25 %, musí být významný pokles podílu výrobního odvětví Unie na trhu (mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření o 15,9 procentních bodů) rovněž interpretován s ohledem na neustálý nárůst podílu indického dovozu na trhu.

(83)

Poměrně vysoký zisk během období přezkumného šetření je třeba připsat zejména přetrvávajícím vysokým cenám, a to z důvodů uvedených v 62. bodě odůvodnění. Závěrem lze konstatovat, že situace výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období celkově zhoršila a že na konci období přezkumného šetření se výrobní odvětví Unie nacházelo v obtížné situaci, a to i přes poměrně vysoký zisk v této době, přičemž jeho snaha udržet objem prodeje a dostatečnou úroveň cen při menší poptávce byla mařena zvýšeným dumpingovým dovozem z Indie.

(84)

Jak je uvedeno výše, uložení antidumpingových opatření umožnilo výrobnímu odvětví Unie zotavit se ze vzniklé újmy pouze do určité míry. Jakmile však vysoká spotřeba Unie, která bylo pozorována během většiny posuzovaného období, během období přezkumného šetření odezněla, ocitlo se výrobní odvětví Unie v obtížné a nestabilní situaci a navíc muselo stále čelit škodlivému účinku dumpingového dovozu z Indie. Zejména schopnost výrobního odvětví Unie vyrovnat rostoucí náklady byla na konci období přezkumného šetření slabá.

(85)

Bylo zjištěno, že průměrná vývozní cena indického prodeje do států, které nejsou členy Unie, byla nižší než průměrná vývozní cena do Unie a také nižší než ceny na domácím trhu. Prodej indického vývozce určený do států, které nejsou členy Unie, byl uskutečňován v podstatném množství, které představovalo většinu jeho celkového prodeje na vývoz. Mělo se tudíž za to, že v případě zrušení platných opatření by bylo pro indické vývozce výhodné přesunout podstatnou část vývozu z ostatních třetích zemí na přitažlivější trh Unie, a to za ceny vyšší, než jsou ceny vývozu do třetích zemí, ale pravděpodobně stále nižší, než je současná cenová úroveň vývozu do Unie.

(86)

Spolupracující indický výrobce měl velké množství volné kapacity a plánoval ji v období 2010/11 dále zvýšit. Existuje tedy možnost podstatného zvýšení množství zboží vyváženého do Unie, zejména s ohledem na skutečnost, že nic nenasvědčuje tomu, že by trhy třetích zemí nebo domácí trh byly schopny pojmout jakékoli další výrobky.

(87)

V připomínkách k poskytnutým informacím spolupracující indický výrobce uvedl, že jeho volná kapacita vznikla zejména kvůli hospodářské krizi a souvisejícímu poklesu poptávky. Značná část volné kapacity této společnosti však může být vysvětlena skutečností, že společnost mezi rokem 2006 a obdobím přezkumného šetření svou kapacitu výrazně zvýšila. Dále je třeba poznamenat, že společnost plánuje kapacitu dále zvyšovat. Kromě toho je nutno říci, že existuje ještě další indický výrobce, který nespolupracoval, který má podobnou kapacitu i její využití a který rovněž nedávno oznámil, že kapacitu hodlá zvyšovat ještě výrazněji.

(88)

Výrobci v dotčené zemi jsou schopni zvýšit nebo přesměrovat svůj objem vývozu na trh Unie. Ceny indického vývozu do třetích zemí jsou kromě toho nižší než ceny vývozu do Unie. Z šetření vyplynulo, že na základě srovnatelných druhů výrobku prodával spolupracující vyvážející výrobce dotčený výrobek za ceny nižší, než jsou ceny výrobního odvětví Unie. Tyto nízké ceny by pravděpodobně klesly v souladu s nižšími cenami účtovanými při vývozu do zbytku světa. Taková cenová politika kombinovaná se schopností vývozců v dotčené zemi dodávat na trh Unie značné množství dotčeného výrobku by se vší pravděpodobností měla nepříznivý dopad na hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(89)

Jak je uvedeno výše, je výrobní odvětví Unie nadále nestabilní a ohrozitelné. Je pravděpodobné, že pokud by bylo vystaveno zvýšenému objemu dovozu z dotčené země za dumpingové ceny, snížil by se objem jeho prodeje, podíl na trhu i prodejní ceny, a v důsledku toho by se zhoršila jeho finanční situace na úroveň zjištěnou při původním šetření. S ohledem na uvedené skutečnosti lze tudíž dojít k závěru, že zrušení platných opatření by se vší pravděpodobností vedlo ke zhoršení již tak nestabilní situace výrobního odvětví Unie a k obnovení podstatné újmy vzniklé výrobnímu odvětví Unie.

(90)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo proti zájmu Unie jako celku. Určení zájmu Unie vycházelo ze zhodnocení jednotlivých zájmů, jichž se věc týká, tedy zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(91)

Je vhodné připomenout, že při původním šetření bylo stanoveno, že zavedení opatření není proti zájmu Unie. Skutečnost, že toto šetření je přezkumem, tedy analýzou situace, ve které jsou antidumpingová opatření již v platnosti, umožňuje zhodnotit jakýkoli nepřiměřený nežádoucí dopad, který mohla platná antidumpingová opatření mít na dotčené strany.

(92)

Na tomto základě se posuzovalo, zda i přes závěry o pravděpodobnosti přetrvání či obnovení poškozujícího dumpingu neexistují přesvědčivé důkazy, které by vedly k závěru, že zachování opatření není v tomto konkrétním případě v zájmu Unie.

(93)

Výrobní odvětví Unie prokázalo, že je strukturálně životaschopným odvětvím. To potvrdil i příznivý vývoj jeho hospodářské situace zaznamenaný po uložení antidumpingových opatření v roce 2004. Zejména skutečnost, že výrobní odvětví Unie během několika let před obdobím přezkumného šetření zvýšilo svou ziskovost, je v ostrém kontrastu se situací před uložením příslušných opatření. Výrobní odvětví Unie však svůj podíl na trhu stále ztrácí, zatímco podíl dovozu z dotčené země na trhu během posuzovaného období výrazně vzrostl. Bez příslušných opatření by se výrobní odvětví Unie pravděpodobně nacházelo v mnohem horší situaci.

(94)

Žádný z devíti oslovených dovozců, kteří nejsou ve spojení, se nepřihlásil ke spolupráci.

(95)

Přihlásilo se sedmnáct uživatelů, kteří předložili odpovědi na dotazník. Většina z nich již několik let nezískává uhlíkové elektrody z Indie, a jsou proto v otázce možného zachování opatření neutrální, zatímco šest uživatelů alespoň v menším měřítku indické elektrody používá. Čtyři uživatelé tvrdí, že zachování opatření by mělo nepříznivý dopad na hospodářskou soutěž. Jedno sdružení (Eurofer) se zachováním opatření silně nesouhlasí a tvrdí, že opatření vedla k výraznému stažení indických vývozců z trhu Unie. Sdružení se domnívá, že zachování opatření by bránilo výrobcům oceli nalézt alternativní zdroje zásob a umožnilo by výrobnímu odvětví Unie si udržet dominantní, téměř duopolní postavení. Z vývoje indického dovozu po uložení opatření však jasně vyplývá, že k žádnému výraznému stažení nedošlo. Dovoz z Indie se naopak během posuzovaného období výrazně zvýšil. Šetření kromě toho ukázalo, že uhlíkové elektrody stále více přicházejí na trh Unie z řady dalších třetích zemí. Pokud jde sílu postavení výrobního odvětví Unie na trhu, připomíná se, že během posuzovaného období klesl jeho podíl na trhu o téměř šestnáct procentních bodů (viz 55. bod odůvodnění výše). Uvedené sdružení navíc přiznalo, že uhlíkové elektrody představují pouze relativně malou část celkových nákladů výrobců oceli.

(96)

Dále je třeba připomenout, že podle zjištění z původního šetření nebyl dopad uložení opatření pro uživatele významný (10). Přestože jsou tato opatření uplatňována již pět let, získávají dovozci/uživatelé v Unii nadále své zboží mimo jiné i v Indii. Nebyly ani uvedeny žádné skutečnosti svědčící o obtížích při hledání jiných zdrojů. Navíc je třeba připomenout, že co se týče účinku uložení opatření na uživatele, byl v původním šetření učiněn závěr, že vzhledem k zanedbatelnému významu nákladů na uhlíkové elektrody pro výrobní odvětví uživatelů by jakékoli zvýšení nákladů pravděpodobně nemělo na toto výrobní odvětví podstatný vliv. Po uložení opatření nebyly zjištěny žádné skutečnosti svědčící o opaku. Je proto možné dojít k závěru, že zachování antidumpingových opatření nebude mít pravděpodobně na vývozce/uživatele v Unii podstatný účinek.

(97)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl učiněn závěr, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, proč by stávající antidumpingová opatření neměla být zachována.

(98)

Všechny strany byly informovány o stěžejních skutečnostech a důvodech, na jejichž základě byl přijat záměr doporučit, aby byla stávající opatření zachována. Byl jim rovněž poskytnut čas na podání připomínek k poskytnutým informacím. Oprávněná vyjádření a připomínky byly patřičným způsobem zohledněny.

(99)

Z výše uvedeného vyplývá, že v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení by měla být antidumpingová opatření uložená z dovozu některých uhlíkových elektrod pocházejících z Indie zachována. Připomíná se, že tato opatření byla uložena ve formě valorických cel.

(100)

Sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz dotčeného výrobku vyráběného těmito společnostmi, a tedy konkrétně uvedenými právnickými osobami. Dovoz dotčeného výrobku vyráběného jakoukoli jinou společností, jejíž název a adresa nejsou výslovně uvedeny v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů, které jsou s těmito výslovně jmenovanými společnostmi ve spojení, nemůže využít těchto sazeb a podléhá sazbě cla použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(101)

Všechny žádosti o uplatňování těchto sazeb antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měly být neprodleně zaslány Komisi (11) se všemi náležitými údaji, zejména s údaji o jakýchkoli změnách činnosti společnosti, které se týkají výroby, domácího a vývozního prodeje a které souvisejí například s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. Je-li to na místě, nařízení se poté pozmění tak, že se aktualizuje seznam společností, které mají prospěch z individuálních celních sazeb,