(EU) č. 1035/2010Nařízení Komise (EU) č. 1035/2010 ze dne 15. listopadu 2010 o uložení prozatímního antidumpingového cla z dovozu melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 4. ledna 2010 obdržela Komise podnět týkající se dovozu melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky podaný v souladu s článkem 5 základního nařízení společnostmi Borealis Agrolinz Melamine GmbH, DSM Melamine B.V. a Zakłady Azotowe Puławy (dále jen „žadatelé“) představujícími podstatnou část, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby melaminu v Unii.

(2)

Podnět obsahoval přímé důkazy o dumpingu a o podstatné újmě z něj vyplývající, což bylo považováno za dostatečné odůvodnění k zahájení řízení.

(3)

Oznámením zveřejněným v Úředním věstníku Evropské unie  (2) (dále jen „oznámení o zahájení“) Komise dne 17. února 2010 informovala o zahájení antidumpingového řízení, pokud jde o dovoz melaminu pocházejícího z Čínské lidové republiky (dále jen „dotčená země“ nebo „ČLR“) do Unie.

(4)

O zahájení řízení Komise oficiálně vyrozuměla žadatele, vyvážející výrobce v ČLR, dovozce, obchodníky, uživatele, dodavatele a sdružení, o nichž bylo známo, že se jich řízení týká, jakož i zástupce ČLR. Zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení předložily svá písemná stanoviska a požádaly o slyšení.

(5)

Vzhledem k zjevně vysokému počtu vyvážejících výrobců v ČLR se v oznámení o zahájení řízení v souladu s článkem 17 základního nařízení pro zjišťování dumpingu a újmy předpokládal výběr vzorku. Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, byli všichni vyvážející výrobci v ČLR požádáni, aby se Komisi přihlásili a aby v souladu se zněním oznámení o zahájení uvedli v průběhu období šetření (od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009) základní údaje o svých činnostech souvisejících s dotčeným výrobkem.

(6)

V rámci postupu pro výběr vzorku bylo získáno sedm odpovědí od vyvážejících výrobců či skupin vyvážejících výrobců v ČLR. Dvě společnosti však od další spolupráce při šetření odstoupily v rané fázi. Výběr vzorku už tedy nebyl nutný a všechny strany byly informovány o tom, že vzorek nebude vybrán.

(7)

Aby bylo vyvážejícím výrobcům v ČLR, kteří o to projeví zájem, umožněno předložit žádost o zacházení jako v tržním hospodářství nebo o individuální zacházení, zaslala Komise formuláře žádosti čínským vyvážejícím výrobcům, o nichž bylo známo, že se jich záležitost týká, čínským orgánům a dalším čínským vyvážejícím výrobcům, kteří se přihlásili ve lhůtách stanovených v oznámení o zahájení řízení. O zacházení jako v tržním hospodářství podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení, nebo o individuální zacházení v případě, že by šetření prokázalo, že podmínky pro zacházení jako v tržním hospodářství nesplňují, požádaly tři skupiny čínských vyvážejících výrobců a jedna společnost samostatně. Jedna další skupina požádala pouze o individuální zacházení.

(8)

Všem stranám, o nichž je známo, že se jich záležitost týká, a všem ostatním společnostem, které se přihlásily ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení, byly rozeslány dotazníky. Na dotazník odpovědělo pět vyvážejících výrobců a společností ve spojení v ČLR, jeden výrobce ve Spojených státech amerických, což byla navržená srovnatelná země, jak je uvedeno v oznámení o zahájení, a jeden výrobce v jiné možné srovnatelné zemi, Indonésii. Na dotazník rovněž odpověděli tři výrobci v Unii a sedm uživatelů spolupracovalo zasláním odpovědi na dotazník. Žádný z dovozců nedodal Komisi informace, a ani se nepřihlásil v průběhu šetření.

(9)

Komise si vyžádala a ověřila veškeré informace, jež považovala za nezbytné za účelem prozatímního stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie, a provedla inspekci v prostorách následujících společností:

(10)

S ohledem na potřebu stanovit běžnou hodnotu pro vyvážejícího výrobce, který žádal pouze o individuální zacházení, a vyvážející výrobce, kterým by nemuselo být uděleno zacházení jako v tržním hospodářství, proběhla v zájmu stanovení běžné hodnoty na základě údajů z Indonésie jako srovnatelné země inspekce v prostorách následující společnosti:

(11)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2009 (dále jen „období šetření“ nebo „OŠ“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2006 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(12)

Dotčeným výrobkem je melamin, v současnosti kódu KN 2933 61 00, pocházející z Čínské lidové republiky.

(13)

Melamin je bílý krystalický prášek získávaný z močoviny. Melamin se používá zejména v laminátech, lisovacích práškách, deskách na bázi dřeva a pryskyřicích pro povrchové úpravy.

(14)

Šetření ukázalo, že melamin vyráběný a prodávaný výrobním odvětvím Unie v Unii, melamin vyráběný a prodávaný na domácím trhu v ČLR, melamin dovážený do Unie z ČLR a melamin vyráběný a prodávaný v Indonésii, která byla vybrána jako srovnatelná země, mají v zásadě stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a stejné základní konečné použití.

(15)

Proto se uvedené výrobky prozatímně považují za obdobné ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(16)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se běžná hodnota v antidumpingových šetřeních týkajících se dovozu z ČLR stanoví v souladu s odstavci 1 až 6 uvedeného článku pro ty výrobce, u kterých se zjistilo, že splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Zmíněná kritéria jsou ve stručné a souhrnné podobě a pouze pro snazší odkazování uvedena níže:

(17)

Tři skupiny vyvážejících výrobců a jeden vyvážející výrobce z ČLR požádali o zacházení jako v tržním hospodářství a ve stanovené lhůtě vyplnili formulář žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství.

(18)

U všech těchto spolupracujících společností v ČLR si Komise vyžádala všechny informace, které považovala za nezbytné, a v prostorách těchto společností ověřila informace předložené v jejich žádostech o zacházení jako v tržním hospodářství.

(19)

U všech spolupracujících vyvážejících výrobců a skupin v ČLR bylo shledáno, že nesplňují kritéria pro udělení zacházení jako v tržním hospodářství. Všechny společnosti se sídlem v ČLR, které se podílejí na výrobě nebo uvádění melaninu na trh, byly vyzvány k požádání o zacházení jako v tržním hospodářství. Pokud by jedné skupině bylo odmítnuto udělení zacházení jako v tržním hospodářství, pak je odmítnuto i skupině jako celku.

(20)

U těch společností, které vyrábějí močovinu ze zemního plynu za účelem výroby melaminu, bylo toto odmítnutí odůvodněno tím, že náklady na nejdůležitější vstup, zemní plyn, se nezakládají v zásadě na tržní hodnotě, jak požaduje čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Šetření týkající se zacházení jako v tržním hospodářství stanovilo, že důvodem byly zásahy státu na trhu se zemním plynem v ČLR.

(21)

Na trhu se zemním plynem v ČLR dominují tři státní společnosti. Společnosti vyrábějící močovinu, kterou poté používají k výrobě melaminu, těží z nízkých, státem stanovených cen plynu pro výrobu močoviny. Společnost vyrábějící močovinu, která je hnojivem a je důležitá pro čínské zemědělství a potravinářský průmysl, platí za plyn podstatně nižší cenu než společnosti, které potřebují plyn pro jiná průmyslová použití. Kromě tohoto mechanismu dvojích cen, je cena zemního plynu pro průmyslové použití sama o sobě zkreslena státními zásahy a je podstatně nižší než cena zemního plynu na světovém trhu.

(22)

Tato nízká cena plynu umožňuje uvedeným výrobcům melaminu vyrábět jej za nepřirozeně snížené ceny, přičemž využívají výhody zkreslené nízké ceny zemního plynu. Jelikož zemní plyn tvoří převážnou část nákladů na močovinu (kolem 80 %) a tato močovina představuje 50 až 60 % nákladů na výrobu melaminu, nelze považovat kritérium 1 za splněné u těch společností v ČLR, které vyrábějí močovinu ze zemního plynu.

(23)

Některé společnosti však samy močovinu nevyrábějí, ale kupují ji od dodavatelů, kteří nejsou ve spojení. Avšak samotný trh močovinou je také zkreslený třemi hlavními druhy zásahů státu. Za prvé, existencí přísných dovozních kvót na močovinu a vývozních daní ve výši 110 % během sezóny a 10 % mimo sezónu v období šetření. Za druhé, čínská vláda od 1. července 2005 osvobodila domácí prodej močoviny od DPH. Za třetí, čínská vláda je přímým účastníkem trhu prostřednictvím státního systému pro hnojiva, který funguje od roku 2004 a v rámci kterého stát nakupuje močovinu přímo od výrobců s cílem zajistit strategickou rezervu, a také může uvolnit množství močoviny pro domácí trh. Výrobci močoviny rovněž využívají výhody preferenčních sazeb za elektřinu, preferenčních sazeb za nákladní železniční přepravu a, jak je uvedeno výše, preferenčních cen zemního plynu.

(24)

Omezení vývozu v kombinaci s výhodami v případě domácího prodeje vedou ke snižování objemu vývozu močoviny, a tím k odklonu dodávek na domácí trh a vytvoření tlaku na snižování domácí ceny. Tato nízká domácí cena je přímým důsledkem státních zásahů na trhu s močovinou v ČLR. Kritérium 1 proto nemůže být považováno za splněné u těch společností v ČLR, které močovinu nevyrábějí, ale kupují ji od třetích stran.

(25)

Kromě obecné situace popsané výše jedna skupina společností nesplnila ostatní požadavky kritéria 1, jelikož holdingová společnost je zcela ve vlastnictví státu, který je také většinovým vlastníkem jednotlivých společnosti v rámci skupiny. Tato skupina proto podléhá výrazným státním zásahům v souvislosti s významnými obchodními rozhodnutími.

(26)

Dvě společnosti nesplnily kritérium 2 či kritérium 3. Jedna z nich nebyla schopna předložit úplné účetní záznamy a od veřejného orgánu získala bezplatně kancelářské prostory. Druhá společnost nevedla své účetnictví v souladu s mezinárodními účetními standardy a nebyla schopna prokázat, že se převzetí společnosti, která byla ve vlastnictví státu, uskutečnilo za reálnou hodnotu.

(27)

Jedna společnost neprokázala, že splňuje kritérium 3, jelikož nezaplatila žádný úrok z dluhu v souvislosti s prodejem svých akcií vydaných v rámci privatizačního procesu. Konkrétněji, na počátku privatizačního procesu byl akcionáři zapůjčen zpět kapitál, který investoval. Při následných převodech akcií bylo převzetí závazku použito jako platba. Půjčku splatil tehdy soukromý vlastník uvedených akcií až po deseti letech, aniž by kdy byl účtován či zaplacen jakýkoli úrok z dané částky.

(28)

Jedné společnosti bylo odmítnuto zacházení jako v tržním hospodářství, jelikož její prodejní společnost ve spojení, která také obchodovala s dotčeným výrobkem, nevyplnila formulář žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství.

(29)

Komise dotčeným společnostem v ČLR, orgánům ČLR a žadatelům oficiálně sdělila výsledky zjištění týkající se zacházení jako v tržním hospodářství. Byla jim též dána možnost písemně se vyjádřit a požádat o slyšení, mají-li ke slyšení konkrétní důvody.

(30)

Bylo předloženo několik písemných stanovisek a konalo se slyšení s některými vyvážejícími výrobci. Vyvážející výrobci tvrdili, že v ČLR se přibližně 70 % močoviny vyrábí převážně s použitím uhlí jako hlavního vstupu a pouze asi 30 % močoviny se vyrábí ze zemního plynu. Jelikož však stát rovněž zasahuje do trhu s močovinou, jak je uvedeno v 23. a 24. bodě odůvodnění, nemění se tím závěr, že náklady na výrobu melaminu jsou významně zkresleny. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(31)

Další tvrzení, přednesená v písemných stanoviscích a slyšení po poskytnutí informací, nebyla takového rázu, aby změnila návrh na odmítnutí zacházení jako v tržním hospodářství všem společnostem, které o to požádaly.

(32)

Z výše uvedeného vyplývá, že žádná ze spolupracujících společností v ČLR, které požádaly o zacházení jako v tržním hospodářství, neprokázala, že splňuje kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Proto se dospělo k závěru, že všem těmto společnostem by se mělo odmítnout zacházení jako v tržním hospodářství. Proběhly konzultace s poradním výborem, který proti závěrům Komise neměl námitky.

(33)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení se případné celostátní clo stanoví pro země spadající pod čl. 2 odst. 7 základního nařízení s výjimkou případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splnily všechna kritéria stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(34)

Všechny společnosti a skupiny, které požádaly o zacházení jako v tržním hospodářství, rovněž požádaly o individuální zacházení v případě, že by jim nebylo uděleno zacházení jako v tržním hospodářství. Kromě toho jedna společnost požádala pouze o individuální zacházení. Na základě dostupných informací bylo předběžně stanoveno, že tři z pěti vyvážejících výrobních společností nebo skupin v ČLR splnily všechny požadavky pro udělení individuálního zacházení. Jedné skupině společností v ČLR bylo odmítnuto individuální zacházení z toho důvodu, že holding je zcela ve vlastnictví státu a že stát je většinovým vlastníkem jednotlivých společností v rámci skupiny. Další společnosti bylo odmítnuto individuální zacházení, jelikož prodejní společnost ve spojení nevyplnila formulář žádosti o zacházení jako v tržním hospodářství / individuální zacházení. Nebylo proto možné posoudit kritéria pro udělení individuálního zacházení.

(35)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení musí být běžná hodnota pro vyvážející výrobce, jimž nebylo přiznáno zacházení jako v tržním hospodářství, stanovena na základě domácích cen nebo početně zjištěné běžné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(36)

V oznámení o zahájení řízení naznačila Komise záměr použít Spojené státy americké jako vhodnou srovnatelnou zemi pro účely určení běžné hodnoty a účastníci řízení byli vyzváni, aby se k tomu vyjádřili.

(37)

Komise posoudila, zda by jiné země byly vhodnou volbou srovnatelné země a zaslala dotazníky výrobcům melaminu v Indii, Íránu, Indonésii a ve Spojených státech amerických. Na dotazníky odpověděli pouze výrobci melaminu v USA a v Indonésii.

(38)

Po posouzení odpovědí byla jako srovnatelná země vybrána Indonésie, která se jeví jako otevřený trh s nízkým dovozním clem a s významným dovozem z několika třetích zemí. Navíc bylo zjištěno, že struktura nákladů indonéského výrobce byla srovnatelnější s čínským výrobcem než struktura nákladů amerického výrobce, a proto by vedla ke stanovení realističtější běžné hodnoty. Šetřením se nezjistil žádný důvod, proč by neměla být Indonésie považována za vhodnou zemi pro účely stanovení běžné hodnoty.

(39)

Nakonec žádná zúčastněná strana, včetně žadatelů, netvrdila, že by se měly pro účely stávajícího šetření jako vhodná srovnatelná země použít Spojené státy americké.

(40)

Údaje předložené v odpovědi spolupracujícího indonéského výrobce byly ověřeny na místě a bylo stanoveno, že se jedná o spolehlivé informace, na základě kterých lze stanovit běžnou hodnotu.

(41)

Dospělo se proto k předběžnému závěru, že Indonésie je vhodnou a přiměřenou srovnatelnou zemí v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení.

(42)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení byla běžná hodnota stanovena na základě ověřených informací získaných od výrobce ve srovnatelné zemi.

(43)

Dotčený výrobek se prodával v reprezentativním množství na indonéském domácím trhu.

(44)

Jelikož prodej na domácím trhu zákazníků, kteří nebyli ve spojení, nebyl během období šetření ziskový, byla běžná hodnota početně určena použitím výrobních nákladů indonéského výrobce s připočtením přiměřené částky za prodejní, správní a režijní náklady (dále jen „PSR“) a za zisk na domácím trhu.

(45)

Náklady PSR a zisk byly stanoveny podle čl. 2 odst. 6 písm. c) na základě jiné přiměřené metody srovnáním nákladů PSR a zisku s výrobním odvětvím Unie. Použitá výše nákladů PSR byla považována za přiměřenou, jelikož byla v souladu s PSR ve výrobním odvětví Unie. Výše zisku se blížila hodnotě dosahované výrobním odvětvím Unie v ziskových letech. Nebyly žádné náznaky, že by takový zisk převýšil zisk obvykle realizovaný jinými vývozci nebo výrobci při prodeji výrobků stejné obecné kategorie na domácím trhu země původu.

(46)

Jelikož všichni spolupracující vyvážející výrobci, kterým bylo uděleno individuální zacházení, prodávali na vývoz do Unie přímo nezávislým odběratelům v Unii, byly vývozní ceny v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanoveny na základě skutečně zaplacených cen nebo cen, které je třeba zaplatit za dotčený výrobek.

(47)

Běžná hodnota a vývozní ceny byly srovnány na základě ceny ze závodu. Za účelem zajištění spravedlivého srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byly v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy u rozdílů ovlivňujících ceny a srovnatelnost cen. Ve vhodných případech byly provedeny úpravy s ohledem na náklady na dopravu, pojištění, manipulaci a vedlejší náklady, jakož i náklady spojené s balením, úvěry a bankovními poplatky a provizemi ve všech případech, které se ukázaly jako odůvodněné, správné a podložené ověřenými důkazy.

(48)

Je třeba poznamenat, že běžná hodnota a vývozní cena byly srovnány při stejné úrovni nepřímého zdanění, tj. včetně DPH.

(49)

Dumpingová rozpětí pro spolupracující vyvážející výrobce, kterým bylo uděleno individuální zacházení, byla v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení stanovena na základě srovnání vážené průměrné běžné hodnoty stanovené pro srovnatelnou zemi s váženou průměrnou vývozní cenou dotčeného výrobku každé společnosti při vývozu do Unie, jak je uvedeno výše.

(50)

Na základě toho prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento z ceny CIF na hranice Unie před proclením činí:

(51)

Za účelem vypočtení celostátního dumpingového rozpětí použitelného na všechny ostatní vyvážející výrobce v ČLR byla nejprve stanovena úroveň spolupráce tím, že se objem vývozu do Unie, jak jej uvedli spolupracující vyvážející výrobci, porovnal s ekvivalentními statistikami Eurostatu.

(52)

Vzhledem k tomu, že spolupráce ze strany ČLR byla malá, tj. 30%, bylo celostátní dumpingové rozpětí platné pro všechny ostatní vývozce v ČLR stanoveno srovnáním běžné hodnoty stanovené pro Indonésii s údaji o vývozních cenách spolupracujících vyvážejících výrobců, kterým nebylo uděleno zacházení jako v tržním hospodářství ani individuální zacházení.

(53)

Na tomto základě byla celostátní úroveň dumpingu předběžně stanovena na 65,6 % z ceny CIF na hranice Unie před proclením.

(54)

Podnět podaly tři hlavní výrobci melaminu v Unii, jejichž výrobní zařízení se nacházejí v Rakousku, Německu a Itálii (Borealis), Nizozemsku (DSM) a Polsku (Puławy), na něž společně připadá více než 90 % celkové výroby v Unii během období šetření. Dva další výrobci s nižším objemem výroby neměli proti zahájení šetření námitky.

(55)

Pro stanovení celkové výroby v Unii byly použity všechny dostupné informace týkající se výrobců v Unii, včetně informací obsažených v podnětu a údajů shromážděných od výrobců v Unii před zahájením šetření a po jeho zahájení.

(56)

Na tomto základě bylo odhadnuto, že celková výroba v Unii v období šetření činila asi 340 000 tun. Toto množství zahrnuje výrobu všech výrobců v Unii, kteří se přihlásili, a odhadovanou výrobu výrobců, kteří se během řízení nevyjádřili. Vzhledem k absenci dalších informací byly pro stanovení celkové výroby v Unii a spotřeby v Unii použity údaje o výrobcích, kteří se nevyjádřili, uvedené v podnětu.

(57)

Spotřeba byla stanovena na základě údajů o celkovém dovozu získaných z Eurostatu a celkového prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie, včetně odhadu prodeje výrobců, kteří se nevyjádřili. Odhad byl založen na údajích uvedených v podnětu.

Tabulka 1

(58)

Spotřeba se v letech 2006–2007 zvýšila o 5 %, v letech 2007–2008 poklesla o 17 % a v období šetření poklesla o 16 %. Během posuzovaného období spotřeba poklesla celkem o 28 %.

(59)

Pokles spotřeby melaminu lze přisuzovat konjunktuře, a zejména dočasnému zmenšení trhů s bydlením a stavebních trhů, což jsou nejdůležitější trhy pro hlavní oblasti použití melaminu. Melamin představuje v tomto odvětví významný vstupní materiál a neočekává se, že by byl nahrazen jinými materiály. Proto se očekává, že poptávka po melaminu se spolu s celkovým hospodářským oživením opět zvýší.

(60)

Šetření ukázalo, že dovoz melaminu z ČLR se vyvíjel takto:

Tabulka 2

(61)

Čínský dovoz se na trhu Unie v letech 2006–2008 zvýšil. Zatímco celková spotřeba na trhu EU se v témže období o 12 % snížila, objem prodeje čínských vývozců na trhu Unie se o 30 % zvýšil. Jak je uvedeno v tabulce níže, zvýšil se v uvedeném období i podíl na trhu.

(62)

V období šetření se situace obrátila: spotřeba o 18 % poklesla, ale objem vývozu čínských výrobců poklesl ještě více. V souvislosti s nižším objemem vývozu ztratil čínský dovoz v období šetření podíl na trhu.

Tabulka 3

Na základě údajů z Eurostatu se zdá, že čínská dovozní cena se v posuzovaném období celkově o 10 % zvýšila.

Tabulka 4

(63)

Úroveň spolupráce ze strany čínských vývozců však byla nízká a šetření ukázalo, že průměrná dovozní cena spolupracujících čínských výrobců, na něž připadá 30 % celkového čínského dovozu, byla mnohem nižší než cena zjištěná Eurostatem a nižší než cena výrobního odvětví Unie a v období šetření činila v průměru 806 EUR za tunu.

(64)

V této fázi šetření se proto má za to, že při analýze újmy a příčinných souvislostí by měla být vzata v úvahu cena ověřená v prostorách spolupracujících vyvážejících výrobců v Číně.

(65)

V průběhu šetření tvrdily některé zúčastněné strany, že melamin dovezený z Číny je nižší kvality než melamin vyrobený výrobním odvětvím Unie a že jej pro určitá použití, např. na plochy, nelze upotřebit. Vzhledem k tomu, že toto tvrzení se nepodařilo prokázat, nebylo k němu v této fázi šetření přihlédnuto.

(66)

Za účelem analýzy cenového podbízení byly vážené průměrné prodejní ceny výrobního odvětví Unie pro odběratele na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, upraveny (zejména v případě nákladů na dopravu a manipulaci) na úroveň cen ze závodu a byly srovnány s odpovídajícími váženými průměrnými cenami spolupracujících vývozců z ČLR pro prvního nezávislého odběratele na trhu Unie, stanovenými na základě cen CIF.

(67)

Srovnání ukázalo, že v období šetření docházelo u dotčeného dumpingového výrobku pocházejícího z ČLR prodávaného v Unii k cenovému podbízení vůči cenám výrobního odvětví Unie o 10,3 %.

(68)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnoval přezkum účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie posouzení všech hospodářských ukazatelů s významem pro posouzení stavu výrobního odvětví Unie od roku 2006 do konce období šetření.

(69)

Jak je patrné z výše uvedené tabulky, výroba výrobního odvětví Unie se v uvedeném období snížila o 20 %. Výrobní kapacita výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období snížila o 10 %.

(70)

Výrobní odvětví Unie snížilo v roce 2008 svou výrobní kapacitu až na přibližně 396 200 tun. Nicméně vzhledem ke stagnujícímu prodeji a klesajícímu objemu výroby se využití dostupné kapacity v období šetření snížilo z 86 % v roce 2006 na 77 %. K hlavnímu poklesu došlo v období od roku 2008 do období šetření.

(71)

Údaje o prodeji uvedené v tabulce níže se týkají objemu prodaného prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie.

Tabulka 6

(72)

Zatímco spotřeba Unie během roku 2006 a období šetření poklesla o 28 %, objem prodeje obdobného výrobku výrobního odvětví Unie nezávislým odběratelům na trhu Unie poklesl o 15 %. Proto mohlo výrobní odvětví Unie navýšit svůj podíl na trhu ze 74 % v roce 2006 na 86 % v období šetření.

(73)

Průměrné prodejní ceny ze závodu výrobního odvětví Unie pro odběratele na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, se za posuzované období snížily o 5 %. Od roku 2008 do období šetření došlo k výraznému poklesu prodejních cen o 26 %.

Tabulka 7a

(74)

Bylo zjištěno, že se průměrné výrobní náklady výrobního odvětví Unie od roku 2006 do období šetření snížily o 2 %. V tomtéž období však bylo výrobní odvětví Unie nuceno snižovat své prodejní ceny, aby mohlo konkurovat levnému dumpingovému dovozu. V důsledku toho byly prodejní ceny výrobního odvětví Unie v období šetření významně nižší než výrobní náklady.

(75)

Výrobní náklady výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7b

(76)

Zásoby v období šetření představovaly asi 5 % objemu výroby. Stav zásob výrobního odvětví Unie se během posuzovaného období snížil o 68 %, zejména od roku 2008 do období šetření. Uvedené snížení stavu zásob však může nasvědčovat tomu, že se pro budoucnost předpokládá nižší aktivita po celkovém oslabení výrobního odvětví Unie.

Tabulka 8

(77)

Vlivem opatření zaměřených na zmenšení výrobního odvětví Unie byl v roce 2008 počet zaměstnanců snížen o 13 % a v období šetření o další 1 %. Na pokles produktivity je třeba pohlížet v souvislosti s obecným charakterem těchto opatření, kdy ke snižování počtů zaměstnanců dochází s určitým zpožděním po poklesu výroby. Náklady na pracovní sílu se během posuzovaného období lehce zvýšily, a sice o 6 %.

(78)

Ziskovost výrobního odvětví Unie byla stanovena tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku byl vyjádřen jako procentní podíl z obratu z tohoto prodeje. V posuzovaném období se ziskovost výrobního odvětví Unie dramaticky snížila ze ztráty ve výši 9,9 % v roce 2006 na ztrátu ve výši 18 % v období šetření. K této situaci došlo navzdory snížení výrobních nákladů výrobního odvětví Unie o 14 % od roku 2008 do období šetření, jak je patrné z tabulky č. 7b výše.

(79)

Trend, který vykazuje peněžní tok, tj. schopnost výrobního odvětví samofinancovat své činnosti, do značné míry odráží vývoj ziskovosti. V důsledku toho vykazuje peněžní tok během posuzovaného období výrazný pokles. Totéž lze říci o návratnosti investic, která za posuzované období zaznamenala podobný nepříznivý vývoj v souladu s negativními výsledky dosaženými výrobním odvětvím Unie během posuzovaného období.

(80)

Vzhledem k výše uvedenému byla schopnost výrobního odvětví Unie investovat kvůli významnému zhoršení peněžního toku během posuzovaného období omezená. V důsledku toho poklesly investice v posuzovaném období o 26,2 %.

(81)

Zatímco se spotřeba Unie od roku 2006 do období šetření snížila o 28 %, výrobní odvětví Unie snížilo svůj objem prodeje na trhu Unie o 15 %. Vzhledem k vývoji během posuzovaného období byl pokles objemu prodeje výrobního odvětví Unie o 15 % méně výrazný než pokles spotřeby Unie, který činil 28 %. Proto během téhož období vzrostl podíl výrobního odvětví Unie na trhu, a to o 12 procentních bodů.

(82)

Dumpingová rozpětí pro ČLR uvedená výše v oddíle o dumpingu jsou vyšší než nepatrná. Vzhledem k objemu a cenám dumpingového dovozu nelze dopad skutečných dumpingových rozpětí považovat za zanedbatelný.

(83)

Šetření ukázalo, že některé ukazatele hospodářské situace výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období výrazně zhoršily.

(84)

Objem prodeje se snížil o 15 %, objem výroby o 20 %, využití výrobních zařízení pokleslo z 86 % na 77 %, zaměstnanost bylo třeba snížit o 14 %. V tomtéž období se ceny snížily o 5 %. Od roku 2008 do období šetření došlo k poklesu prodejní ceny o 26 %, jelikož ziskovost byla dramaticky nízká a měla negativní dopad na investice a finanční ukazatele, jako je peněžní tok a návratnost investic.

(85)

I když výrobní odvětví Unie dokázalo v době klesající spotřeby zvýšit svůj podíl na trhu Unie o 12 procentních bodů, nízká úroveň cen na trhu Unie, zejména v období šetření, způsobila výrazné zhoršení zejména finanční situace výrobního odvětví Unie v období šetření. Ceny neumožnily pokrýt výrobní náklady a vzniklé ztráty představovaly –18 % obratu.

(86)

Na základě toho byl učiněn závěr, že výrobní odvětví Unie utrpělo v období šetření podstatnou újmu.

(87)

V souladu s čl. 3 odst. 6 a čl. 3 odst. 7 základního nařízení bylo zkoumáno, zda byla závažná újma způsobená výrobnímu odvětví Unie zapříčiněna dumpingovým dovozem z dotyčné země. Dále byly zkoumány i jiné známé činitele, které by mohly vedle dumpingového dovozu způsobit výrobnímu odvětví Unie újmu, aby se zajistilo, že jakákoli újma způsobená těmito jinými činiteli nebude připisována dumpingovému dovozu.

(88)

Je třeba připomenout, že spolupráce s čínskými vyvážejícími výrobci byla během tohoto šetření na velmi nízké úrovni. Spolupracující vyvážející výrobci představují přibližně 29 % celkového dovozu melaminu v období šetření.

(89)

Statistika Eurostatu o dovozu ukazuje, že objem dovozu z Číny během posuzovaného období celkově značně poklesl, a to o 34 %. Jinými slovy se během uvedeného období tento dovoz snižoval relativně rychleji než spotřeba (–28 %).

(90)

Pokud jde o ceny, Eurostat uvádí, že se dovozní cena čínského melaminu v posuzovaném období zvýšila o 10 %. Poté se významně snížila o 31 % v období od roku 2008 do období šetření. Z ověřených informací od čínských spolupracujících vývozců, kteří představují přibližně 30 % celkového dovozu z Číny, vyplývá, že průměrná čínská dovozní cena byla mnohem nižší, než jakou uvádí Eurostat. Bylo zjištěno, že ceny spolupracujících výrobců byly během období šetření o 10,3 % nižší než ceny výrobního odvětví Unie.

(91)

Vzhledem k nízké úrovni spolupráce ze strany ČLR se má za to, že ověřená cena u spolupracujících výrobců by měla mít větší váhu než údaje o cenách poskytnuté Eurostatem.

(92)

Každý měsíc prováděná analýza objemu dovozu melaminu ukázala, že čínský dovoz se ve velkém rozsahu objevoval na trhu Unie v prvním semestru období šetření, kdy krize v odvětví dosahovala svého vrcholu, a že tento dovoz získal v prvním semestru období šetření až 15% podíl na trhu Unie. Aby si výrobní odvětví Unie udrželo svůj podíl na trhu, nemělo vzhledem ke struktuře a procesu výroby jinou možnost, než snížit své prodejní ceny. Ačkoliv čínští vývozci svůj vývoz do Unie v druhém semestru období šetření značně snížili, negativní účinek jejich rozsáhlé přítomnosti na začátku období šetření a nízká úroveň jejich prodejních cen i nadále ovlivňovala trh Unie a výrobní odvětví Unie ve zbylém čase období šetření.

(93)

Šetření ukázalo, že ve výrobním odvětví Unie došlo v posuzovaném období ke značnému omezení výroby, snížení míry využití kapacit a ke ztrátám, pokud jde o objem prodeje a zaměstnanost. Struktura výrobního odvětví Unie a vznik výše uvedených faktorů způsobujících újmu naznačují, že důvodem zhoršení hospodářské situace tohoto odvětví byla do jisté míry krizová situace a nízká poptávka na trhu, jak vysvětluje níže uvedený 97. až 100. bod odůvodnění. Ke zhoršení však došlo rovněž kvůli nízkým cenám a tlaku vyvíjenému čínskými vývozci, zejména v období mezi rokem 2008 a obdobím šetření, které neumožnily tomuto výrobnímu odvětví pokrýt jeho náklady. Výsledkem je, že ztráty nahromaděné během období šetření dosáhly až –18 % obratu.

(94)

Vzhledem ke zkreslení, ke kterému došlo během šetření týkajícího se zacházení jako v tržním hospodářství v ČLR, vzhledem ke zjištěné vysoké úrovni dumpingu a vzhledem ke zjištěním uvedeným zejména výše v 92. bodě odůvodnění se má za to, že i s klesajícím podílem na trhu by přítomnost na trhu Unie levného dumpingového dovozu, jehož ceny byly nižší o více než 10 % vůči výrobnímu odvětví Unie, hrála roli v dalším zhoršování negativní tendence prodejních cen na trhu Unie během celého období šetření.

(95)

Na tomto základě je možné stanovit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(96)

Další činitele, které byly zkoumány v kontextu příčinných souvislostí, jsou vývoj poptávky na trhu Unie, hospodářská krize, výrobní náklady výrobního odvětví Unie, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie a dovoz melaminu z dalších třetích zemí.

(97)

Je třeba připomenout, že hlavní použití melaminu je na trhu s bydlením a ve stavebnictví. Následkem hospodářské krize se trhy s bydlením a stavební trhy zmenšily, což mělo za následek pokles spotřeby nejen na trhu Unie, ale celosvětově. Vzhledem k tomu, že EU je zdaleka největším světovým trhem pro melamin, měla krize negativní dopad na uvedený trh. To se projevilo 28% snížením spotřeby, přerušením výroby výrobním odvětvím Unie a snížením prodejních cen.

(98)

Výše uvedené skutečnosti a úvahy proto naznačují, že část újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie lze přičítat hospodářské krizi.

(99)

Nicméně, jak bylo vysvětleno výše v 88. až 95. bodě odůvodnění, je třeba vzít v úvahu, že na čínském trhu s melaminem existovalo zřejmé zkreslení. Šetření rovněž prokázalo, že ceny dumpingového dovozu z ČLR byly v průběhu období šetření průměrně o 10 % nižší než ceny výrobního odvětví Unie, což dále zhoršovalo negativní účinky na úroveň cen, zejména během období šetření.

(100)

Vzhledem k cenovému podbízení, které praktikují čínští vývozci a vzhledem k selektivnímu zvýšení jejich přítomnosti během období šetření (popsané výše v 92. bodě odůvodnění) by ani za předpokladu, že část podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie zapříčinila hospodářská krize, nebyla přerušena příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(101)

Šetření prokázalo, že výroba melaminu je kapitálově náročná, s vysokým podílem fixních nákladů. Výrobní náklady na výrobu melaminu zůstávaly v posuzovaném období ve výrobním odvětví Unie stabilní, ale mezi rokem 2008 a obdobím šetření se snížily o 14 %, jak ukazuje výše uvedená tabulka 7b). To mělo umožnit určité obnovení ziskovosti výrobního odvětví Unie, avšak nízká úroveň cen na trhu Unie a cenové podbízení levného dumpingového dovozu z ČLR nedovolilo, aby k obnovení ziskovosti došlo.

(102)

V souladu s tím se vyvozuje závěr, že výrobní náklady nejsou příčinou újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(103)

Přestože analýza újmy a příčinných souvislostí byla zaměřena na situaci výrobního odvětví Unie na trhu Unie, byla jako možný další činitel, kterým by mohla být vysvětlena zjištěná újma, zkoumána i jeho vývozní výkonnost.

Tabulka 11

(104)

Analýza ukázala, že během posuzovaného období byl vývoz výrobního odvětví Unie určený stranám, které nejsou ve spojení, stabilní na úrovni kolem 85 000 tun, nebo 28 % výroby během posuzovaného období. Vývozní výkonnost žadatelů tak byla velmi dobrá i během krize. Z toho vyplývá, že situace újmy výrobního odvětví Unie nemůže být vysvětlena vývozem nebo přičítána vývozu.

(105)

Vývoj objemu a cen dovozu z ostatních třetích zemí v období od roku 2006 do období šetření:

Tabulka 12

(106)

S výjimkou Íránu a Saudské Arábie byl během období šetření dovoz z jednotlivých třetích zemí pod prahem minimálního množství 1% podílu na trhu Unie. Šetření ukázalo, že objem dovozu ze třetích zemí se během posuzovaného období snížil. Pokud jde o Írán a Saudskou Arábii, jejichž podíl na spotřebě EU byl v období šetření 4,4 % a 1,4 %, bylo zjištěno, že jejich ceny byly vyšší než ceny spolupracujících čínských vývozců. Z toho důvodu se má za to, že taková množství a ceny by měly na trh EU pouze omezený, pokud vůbec nějaký, dopad.

(107)

Na základě uvedených skutečností byl učiněn předběžný závěr, že dovoz z těchto třetích zemí nepřispěl zásadním způsobem k podstatné újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(108)

Výše uvedená analýza ukázala, že se během posuzovaného období podstatně snížil objem levného dumpingového dovozu pocházejícího z ČLR i jeho podíl na trhu. Tento dovoz se však uskutečňoval za značně dumpingové ceny, které byly o 10 % nižší než ceny, které účtovalo během období šetření výrobní odvětví Unie na trhu Unie. Tento negativní účinek na prodejní ceny převažující na trhu Unie trval během celého období šetření. Na základě všech skutečností a úvah se dospělo k závěru, že existuje příčinná souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou způsobenou během období šetření výrobnímu odvětví Unie.

(109)

Zkoumání dalších známých činitelů, které mohly způsobit újmu výrobnímu odvětví Unie, ukázalo, že žádný z nich nemohl mít na toto výrobní odvětví takový vliv, aby narušoval příčinné souvislosti mezi dumpingovým dovozem z ČLR a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(110)

Na základě výše provedené analýzy, v jejímž rámci byly účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie náležitě odlišeny a odděleny od účinků dumpingového dovozu působících újmu, se předběžně vyvozuje závěr, že dovoz z ČLR způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 6 základního nařízení.

(111)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zkoumáno, zda navzdory předběžnému závěru o dumpingu působícím újmu neexistují přesvědčivé důvody pro závěr, že v tomto konkrétním případě není v zájmu Unie přijímat prozatímní antidumpingová opatření. Analýza zájmu Unie vycházela z posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů dotčeného výrobku.

(112)

Výrobní odvětví Unie se skládá ze tří výrobců s továrnami se sídlem v různých členských státech Unie, kteří v souvislosti s výrobou dotčeného výrobku přímo zaměstnávají více než 600 lidí.

(113)

Výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu způsobenou dumpingovým dovozem z ČLR. Je třeba připomenout, že nejpodstatnější kazatele újmy během posuzovaného období vykazovaly negativní trend. Vážné dopady se projevily zejména u ukazatelů újmy týkajících se finanční výkonnosti výrobního odvětví Unie, jako je ziskovost, peněžní tok a návratnost investic. Pokud by nebyla přijata opatření, má se za to, že by zotavení v odvětví melaminu nestačilo k tomu, aby umožnilo zlepšení finanční situace tohoto výrobního odvětví Unie.

(114)

Předpokládá se, že uložením prozatímních antidumpingových cel se na trhu Unie obnoví účinné obchodní podmínky, což umožní, aby ceny melaminu odrážely různé složky nákladů a podmínky na trhu. Lze očekávat, že uložení prozatímních opatření a zotavení odvětví umožní výrobnímu odvětví Unie dosáhnout úspor z rozsahu, aby si udrželo svůj podíl na trhu, což bude mít pozitivní dopad na jeho hospodářskou situaci a ziskovost.

(115)

Byl tudíž učiněn závěr, že uložení prozatímních antidumpingových opatření pro dovoz melaminu pocházejícího z ČLR by bylo v zájmu výrobního odvětví Unie.

(116)

V tomto případě byla spolupráce uživatelů relativně nízká. Známým uživatelům na trhu Unie bylo rozesláno 44 dotazníků a pouze sedm odpovědí lze považovat za natolik smysluplné, aby bylo možné na jejich základě posoudit hospodářskou situaci uživatelů a možný dopad antidumpingových opatření na jejich činnost. Spolupracující uživatelé představovali přibližně 10 % spotřeby v EU.

(117)

Podle výrobního odvětví EU je podíl melaminu na výrobních nákladech výrobního odvětví uživatele nejvýše 3 %, v průměru však 2 %. Pokud se uvedené tvrzení potvrdí během dalších inspekcí na místě, které se během zbývajícího období šetření uskuteční v prostorách uživatelů, byl by dopad navrhovaných opatření na výrobní odvětví uživatelů omezený.

(118)

Na základě několika smysluplných odpovědí obdržených od uživatelů se jeví, že podíl melaminu na výrobních nákladech uživatelů by činil přibližně 10 %. Možný dopad opatření by proto mohl být negativní v závislosti na úrovni jejich ziskovosti, o které uživatelé neposkytli jasné informace. Jak již bylo uvedeno výše, během zbývajícího období šetření se uskuteční v prostorách hlavních uživatelů inspekce na místě. Komise bude rovněž usilovat o větší spolupráci ze strany výrobního odvětví uživatele.

(119)

Některé strany rovněž namítaly, že jelikož je podíl na trhu zaujímaný výrobním odvětvím Unie velmi vysoký, mohlo by v tomto případě být hlavním dopadem uložení antidumpingových opatření zvýšení cen, které by uvedené výrobní odvětví mohlo v případě melaminu uplatnit, jakmile budou opatření uložena.

(120)

Nicméně se má za to, že pokud opatření na čínský dumpingový dovoz uložena nebudou, mohlo by to vést k dalšímu snížení výroby některými výrobci v Unii a k možným problémům, jako je nedostatečná nabídka na trhu Unie, což je celosvětově největší trh s melaminem.

(121)

Na základě výše uvedených skutečností a úvah se má v této fázi za to, že neexistují žádné odůvodněné podstatné prvky, které by naznačovaly, že dopad uložení prozatímních opatření by byl nepřiměřený vzhledem k činnostem výrobního odvětví uživatele. Proto se má za to, že neexistují žádné přesvědčivé důvody proti uložení prozatímních opatření.

(122)

Vzhledem k výše uvedenému byl učiněn předběžný závěr, že na základě dostupných informací o zájmu Unie celkově neexistují přesvědčivé důvody proti uložení prozatímních opatření na dovoz melaminu pocházejícího z ČLR.

(123)

Vzhledem k dosaženým závěrům ohledně dumpingu, újmy, příčinných souvislostí a zájmu Unie by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření, aby se předešlo vzniku další újmy výrobnímu odvětví Unie způsobené dumpingovým dovozem.

(124)

Pro účely stanovení úrovně těchto opatření byla vzata v úvahu zjištěná dumpingová rozpětí a výše cla nezbytného pro odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

(125)

Při výpočtu výše cla nezbytného pro odstranění účinků dumpingu působícího újmu se mělo za to, že případná opatření by měla výrobnímu odvětví Unie umožnit pokrýt výrobní náklady a dosáhnout zisku před zdaněním, kterého lze přiměřeně dosáhnout ve výrobním odvětví tohoto typu za běžných podmínek hospodářské soutěže, tj. bez dumpingového dovozu, u prodeje obdobného výrobku v Unii. Má se za to, že zisk, kterého by mohlo být dosaženo bez dumpingového dovozu, by měl vycházet z údajů z roku 2003, který byl jediným rokem, kdy se výrobnímu odvětví Unie dařilo dosahovat zisku a kdy čínský dovoz byl na trhu Unie přítomen v menší míře. Má se tedy za to, že ziskové rozpětí 5 % z obratu lze chápat jako přiměřené minimum, kterého by mohlo výrobní odvětví Unie pravděpodobně dosáhnout, pokud by neexistoval dumping působící újmu.

(126)

Na tomto základě byla vypočtena cena obdobného výrobku nepůsobící újmu výrobnímu odvětví Unie. Cena nepůsobící újmu byla získána připočtením výše uvedeného ziskového rozpětí 5 % k výrobním nákladům.

(127)

Na základě porovnání váženého průměru dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v ČLR, náležitě upravené, s ohledem na dovozní náklady a celní sazby, s cenou která výrobnímu odvětví Unie nezpůsobí újmu na trhu Unie během období šetření, se potom stanovilo potřebné zvýšení ceny. Rozdíl zjištěný tímto porovnáním byl poté vyjádřen jako procento průměrné dovozní hodnoty CIF porovnávaných typů.

(128)

Vzhledem k výše uvedenému se má za to, že by se v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení měla uložit prozatímní antidumpingová opatření, pokud jde o dovoz pocházející z ČLR, a to na úrovni nižší z hodnot odpovídajících dumpingovému rozpětí a rozpětí újmy podle pravidla nižšího cla.

(129)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění stávajícího šetření. Proto odrážejí situaci těchto společností zjištěnou v průběhu šetření. Tyto celní sazby (oproti celostátnímu clu použitelnému pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně pro dovoz výrobků pocházejících z Čínské lidové republiky a vyráběných uvedenými společnostmi, tedy konkrétně uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(130)

Všechny žádosti o uplatňování těchto sazeb antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti (např. po změně názvu subjektu nebo po založení nových výrobních nebo prodejních subjektů) by měly být neprodleně zaslány Komisi (3) se všemi náležitými údaji, zejména s údaji o jakýchkoli změnách činnosti společnosti, které se týkají výroby, domácího a vývozního prodeje a které souvisejí např. s uvedenou změnou názvu nebo změnou výrobních a prodejních subjektů. Bude-li to vhodné, bude nařízení příslušně změněno formou aktualizace seznamu společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(131)

Aby se zajistilo vhodné vymáhání antidumpingového cla, nemělo by se zbytkové clo použít pouze na nespolupracující vyvážející výrobce, ale i na ty výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(132)

Stanovené dumpingové rozpětí a rozpětí újmy jsou následující:

(133)

Výše uvedená prozatímní zjištění budou sdělena všem zúčastněným stranám, které budou vyzvány, aby písemně předložily svá stanoviska a požádaly o slyšení. Jejich připomínky budou analyzovány a v opodstatněných případech vzaty v úvahu před tím, než bude cokoli stanoveno s konečnou platností. Dále je třeba uvést, že zjištění týkající se uložení antidumpingových cel, k nimž se dospělo pro účely tohoto nařízení, jsou prozatímní a pro účely konečných zjištění může být nutné jejich přehodnocení,