(EU) č. 742/2010Nařízení Komise (EU) č. 742/2010 ze dne 17. srpna 2010 o změně nařízení (EU) č. 1272/2009, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o nákup a prodej zemědělských produktů v rámci veřejné intervence

Publikováno: Úř. věst. L 217, 18.8.2010, s. 4-11 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 17. srpna 2010 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 19. srpna 2010 Nabývá účinnosti: 19. srpna 2010
Platnost předpisu: Zrušen předpisem (EU) 2016/1238 Pozbývá platnosti: 6. srpna 2016
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 742/2010

ze dne 17. srpna 2010

o změně nařízení (EU) č. 1272/2009, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o nákup a prodej zemědělských produktů v rámci veřejné intervence

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1), a zejména na čl. 43 písm. a) a d) ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Požadavky, kterým musí odpovídat obiloviny, aby byly způsobilé k veřejné intervenci, a metody použité k provedení testů pro stanovení této způsobilosti v souladu s článkem 7 nařízení Komise (EU) č. 1272/2009 (2) jsou stanoveny v příloze I částech I až VIII a XII uvedeného nařízení. Některé z těchto metod byly Evropským výborem pro normalizaci (CEN) pozměněny. Aby se zohlednil zejména vývoj některých metod a upřednostnily se evropské normy, je vhodné tyto metody přizpůsobit. Aby se zajistilo jednotné a trvalé použití těchto metod během jednoho období intervence, bude vhodné stanovit, že uvedené metody odpovídají metodám, které jsou v platnosti první den hospodářského roku.

(2)

Standardní metoda k určení látek, které nejsou základními zrny nezhoršené kvality, v současnosti uvedená v příloze I části IV nařízení (EU) č. 1272/2009, je popsána v části V uvedené přílohy. Část V bod 1, vztahující se na pšenici obecnou, pšenici tvrdou a ječmen, byla změněna v rámci evropské normy EN 15587:2008. Tato norma by měla být do daného bodu zahrnuta.

(3)

V příloze I části III nařízení (EU) č. 1272/2009 jsou definovány látky, které nejsou základními zrny nezhoršené kvality, jakož i látky, které se mají vzít v úvahu u daného typu obiloviny pro definici příměsí a nečistot. Z důvodu přesnosti a souladu s evropskou normou EN 15587:2008 je vhodné přizpůsobit určité definice a přeřadit jisté podskupiny z jedné kategorie do druhé. Následkem těchto změn týkajících se podskupin je rovněž vhodné náležitě změnit přílohu I část II, která se vztahuje k minimálním požadavkům na jakost.

(4)

Mezinárodní metoda ISO 712:1998, v současnosti uvedená v příloze I části IV nařízení (EU) č. 1272/2009, jako jedna z metod pro určení obsahu vlhkosti, byla změněna v rámci evropské a mezinárodní normy EN ISO 712:2009 pro obiloviny jiné než kukuřici. Je vhodné uvedenou normu převzít. Pokud jde o kukuřici, měla by být zohledněna změna v rámci evropské a mezinárodní normy EN ISO 6540:2010. Kromě toho je také vhodné vypustit z přílohy I část VI, která již není třeba, a následně přizpůsobit přílohu I část XII odst. 3.

(5)

Standardní metoda pro určení obsahu bílkovin v zrnech pšenice obecné, v současnosti uvedená v příloze I části IV nařízení (EU) č. 1272/2009, je uznána Mezinárodní společností pro vědu a technologii obilovin (ICC), jejíž normy jsou stanoveny pod nadpisem č. 105/2. V důsledku přezkumu provedeného Evropským výborem pro normalizaci je vhodné nahradit tuto metodu evropskou a mezinárodní normou EN ISO 20483:2006 a vztáhnout ji také na zrna pšenice tvrdé. Je také vhodné stanovit normu CEN ISO/TS 16634-2:2009 jako alternativní metodu.

(6)

Zelenyho test pro zrna pšenice obecné, určený v souladu s metodou ISO 5529:1992, v současnosti uvedenou v příloze I části IV nařízení (EU) č. 1272/2009, byl změněn v rámci evropské a mezinárodní normy EN ISO 5529:2009. Je vhodné uvedenou normu převzít.

(7)

Hagbergovo pádové číslo, určené v souladu s mezinárodní metodou ISO 3093:2004, v současnosti uvedenou v příloze I části IV nařízení (EU) č. 1272/2009, bylo změněno v rámci evropské a mezinárodní normy EN ISO 3093:2009. Je vhodné uvedenou normu převzít.

(8)

Standardní metoda pro určení míry sklovitého vzhledu pšenice tvrdé, v současnosti uvedená v příloze I části IV nařízení (EU) č. 1272/2009, je popsána v části VIII uvedené přílohy. V důsledku přezkumu provedeného Evropským výborem pro normalizaci je vhodné nahradit tuto metodu evropskou metodou EN 15585:2008. Je vhodné uvedenou normu převzít a vypustit v příloze I část VIII.

(9)

Standardní mezinárodní metoda pro určení objemové hmotnosti ISO 7971/2:1995, v současnosti uvedená v příloze I části IV nařízení (EU) č. 1272/2009, byla změněna v rámci evropské a mezinárodní normy EN ISO 7971/3:2009. Je vhodné uvedenou normu převzít.

(10)

Předkládané nařízení by se mělo použít od data, od kterého budou ustanovení nařízení (EU) č. 1272/2009 použitelná na obiloviny.

(11)

Aby však mohly členské státy provést změny a úpravy zavedené předkládaným nařízením, zejména pokud jde o příměsi a nečistoty a odkazy na normu EN 15587, je třeba k provedení určitých ustanovení stanovit rozumnou lhůtu. Tyto změny by se proto měly použít až počínaje hospodářským rokem 2011/12.

(12)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) č. 1272/2009 se mění takto:

1)

Článek 7 se mění takto:

a)

v odstavci 2 se první odrážka nahrazuje tímto:

„—

u obilovin: v příloze I části III, IV, V, VII a XII,“;

b)

doplňuje se nový odstavec 3, který zní:

„3.   K určení jakosti obilovin nabízených nebo předaných k intervenci se použijí metody popsané v příloze I, případně stanovené v poslední verzi příslušných evropských a/nebo mezinárodních norem platných k prvnímu dni každého hospodářského roku.“

2)

Příloha I se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. července 2010.

Ustanovení čl. 1 bodu 2, pokud jde o přílohu I část II bod B, část III, část IV písm. a) a část V nařízení (EU) č. 1272/2009, se však použije ode dne 1. července 2011.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. srpna 2010.

Za Komisi

José Manuel BARROSO

předseda


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 349, 29.12.2009, s. 1.


PŘÍLOHA

Příloha I nařízení (EU) č. 1272/2009 se mění takto:

1)

Části II až V se nahrazují tímto:

„ČÁST II

Minimální požadavky na jakost podle části I

 

Pšenice tvrdá

Pšenice obecná

Ječmen

Kukuřice

Čirok

A.

Maximální obsah vlhkosti

14,5 %

14,5 %

14,5 %

13,5 %

13,5 %

B.

Maximální procentní podíl látek jiných než základních zrn nezhoršené kvality

12 %

12 %

12 %

12 %

12 %

1.

Zlomky zrn

6 %

5 %

5 %

5 %

5 %

2.

Zrnové příměsi

8,5 %

7 %

12 %

5 %

5 %

2.1

Příměsi jiné než skvrnitá zrna

5 %

7 %

12 %

5 %

5 %

a)

scvrklá zrna

X

X

X

N.A.

N.A.

b)

zrna jiných obilovin

3 %

X

5 %

X

X

c)

zrna poškozená škůdci

X

X

X

X

X

d)

zrna, jejichž klíček má změněnou barvu

X

X

N.A.

N.A.

N.A.

e)

tepelně poškozená zrna

0,50 %

0,50 %

3 %

0,50 %

0,50 %

2.2

Zrna skvrnitá

3,5 %

N.A.

N.A.

N.A.

N.A.

3.

Porostlá zrna

4 %

4 %

6 %

6 %

6 %

4.

Nečistoty:

4,5 % (1)

3 %

3 %

3 %

3 %

z toho:

 

 

 

 

 

a)

cizí semena:

 

 

 

 

 

škodlivá

0,10 %

0,10 %

0,10 %

0,10 %

0,10 %

ostatní

X

X

X

X

X

b)

vadná zrna:

 

 

 

 

 

zrna tepelně poškozená zapařením či příliš prudkým sušením

0,05 %

0,05 %

X

X

X

zrna napadená fusariózou

1,5 %

X

X

X

X

ostatní

X

X

X

X

X

c)

cizí látky

X

X

X

X

X

d)

plevy (u kukuřice: úlomky kukuřičných klasů)

X

X

X

X

X

e)

námel

0,05 %

0,05 %

N.A.

N.A.

N.A.

f)

zrna napadená snětí

X

X

N.A.

N.A.

N.A.

g)

nečistoty živočišného původu

X

X

X

X

X

C.

Maximální procentní podíl zrn, která jsou zcela nebo zčásti bez sklovitého vzhledu

27 %

N.A.

N.A.

N.A.

N.A.

D.

Maximální obsah taninu (2)

N.A.

N.A.

N.A.

N.A.

1 %

E.

Minimální objemová hmotnost (kg/hl)

78

73

62

N.A.

N.A.

F.

Minimální obsah bílkovin (2)

11,5 %

10,5 %

N.A.

N.A.

N.A.

G.

Minimální číslo poklesu (Hagbergovo pádové číslo) (sekundy)

220

220

N.A.

N.A.

N.A.

H.

Minimální sedimentační index – Zelenyho test (ml)

N.A.

22

N.A.

N.A.

N.A.

„X“

požadovaný rozbor bez zvláštního limitu, ale jehož hodnota se zohlední pro maximální limity stanovené v bodech 2 a 4 tabulky.

„N.A.“ –

není aplikováno, rozbor není požadován.

Látky jiné než základní zrna nezhoršené kvality jsou definovány v části III této přílohy.

Zrna základních obilovin a zrna jiných obilovin, která jsou vadná nebo napadená snětí, se klasifikují jako „nečistoty“ i v případě, že mají vady, které patří do jiných kategorií.

ČÁST III

1.   DEFINICE LÁTEK JINÝCH NEŽ ZÁKLADNÍCH ZRN NEZHORŠENÉ KVALITY

1.1   Zlomky zrn

U pšenice tvrdé, pšenice obecné a ječmene je definice „zlomků zrn“ uvedena v normě EN 15587.

U kukuřice se „zlomky zrn“ rozumí části zrn nebo celá zrna, která propadnou sítem s kruhovými otvory o průměru 4,5 mm.

U čiroku se „zlomky zrn“ rozumí části zrn nebo celá zrna, která propadnou sítem s kruhovými otvory o průměru 1,8 mm.

1.2   Zrnové příměsi

a)   Scvrklá zrna

U pšenice tvrdé, pšenice obecné a ječmene je definice „scvrklých zrn“ uvedena v normě EN 15587. Nicméně u ječmene z Estonska, Lotyšska, Finska a Švédska se „scvrklými zrny“ rozumí zrna o objemové hmotnosti nejméně 64 kilogramů na hektolitr nabízená nebo předaná k intervenci v uvedených členských státech, která poté, co se ze vzorku odstraní všechny ostatní látky uvedené v této příloze, propadnou síty s otvory o rozměru 2,0 mm.

Scvrklá zrna se nevztahují na kukuřici ani na čirok.

b)   Zrna jiných obilovin

U pšenice tvrdé, pšenice obecné a ječmene je definice „zrn jiných obilovin“ uvedena v normě EN 15587.

U kukuřice a čiroku se zrny jiných obilovin rozumí všechna zrna pěstovaných obilovin, která nepatří k druhu obilovin odebraného vzorku.

c)   Zrna poškozená škůdci

U pšenice tvrdé, pšenice obecné a ječmene je definice „zrn poškozených škůdci“ uvedena v normě EN 15587.

U kukuřice a čiroku jsou zrna poškozená škůdci všechna zrna, která jsou viditelně poškozená v důsledku napadení hmyzem, hlodavci, roztoči nebo jinými škůdci zrn.

d)   Zrna, jejichž klíček má změněnou barvu

U pšenice tvrdé a pšenice obecné je definice uvedena v normě EN 15587.

Zrna, jejichž klíček má změněnou barvu, se nevztahují na ječmen, kukuřici ani čirok.

e)   Tepelně poškozená zrna

U pšenice tvrdé, pšenice obecné a ječmene je definice „tepelně poškozených zrn“ uvedena v normě EN 15587.

U kukuřice a čiroku se tepelně poškozenými zrny rozumí taková zrna, která vykazují vnější znaky pražení, ale nejsou vadná.

f)   Zrna skvrnitá

U pšenice tvrdé je definice uvedena v normě EN 15587.

Zrna skvrnitá se nevztahují na pšenici obecnou, ječmen, kukuřici ani čirok.

1.3   Porostlá zrna

U pšenice tvrdé, pšenice obecné a ječmene je definice „porostlých zrn“ uvedena v normě EN 15587.

U kukuřice a čiroku se porostlými zrny rozumí zrna, jejichž kořínek nebo klíček jsou jasně viditelné pouhým okem. Při hodnocení obsahu porostlých zrn je však třeba vzít v úvahu celkový vzhled obilovin v daném vzorku. Porostlá zrna jsou pouze zrna, jejichž klíček prodělal jasně viditelné změny, na základě kterých lze porostlá zrna snadno odlišit od zrn normálních.

1.4   Nečistoty

a)   Cizí semena

U pšenice tvrdé, pšenice obecné a ječmene je definice „cizích semen“ uvedena v normě EN 15587.

U kukuřice a čiroku se „cizími semeny“ rozumí semena rostlin, pěstovaných či nikoliv, jiných než obilovin. Tato cizí semena zahrnují semena, která nelze zužitkovat, semena, která lze použít jako krmivo, ale která nejsou obilovinami, a škodlivá semena.

Škodlivými semeny se rozumí semena, která jsou jedovatá pro lidi a zvířata, semena, která brání nebo komplikují čištění a mletí obilovin, a semena, která mění jakost produktů z obilovin.

b)   Vadná zrna

U pšenice tvrdé, pšenice obecné a ječmene je definice „vadných zrn“ uvedena v normě EN 15587.

U kukuřice a čiroku se „vadnými zrny“ rozumí zrna, která nelze využít jako krmiva, a to kvůli hnilobě, napadení plísněmi (včetně fusariózy) nebo bakteriemi nebo kvůli jiným příčinám.

Mezi vadná zrna patří rovněž zrna tepelně poškozená zapařením či příliš prudkým sušením. Tato tepelně poškozená zrna jsou zcela vyvinutá zrna, jejichž osemení je zbarveno do šedohněda až černa a jádro je po proříznutí žlutošedé až hnědočerné.

U pšenice tvrdé, pšenice obecné a ječmene je v normě EN 15587 do definice vadných zrn zahrnuta definice zrn napadených fusariózou.

c)   Cizí látky

U pšenice tvrdé, pšenice obecné a ječmene je definice „cizích látek“ uvedena v normě EN 15587.

U kukuřice a čiroku se za cizí látky považují všechny látky vzorku, které propadnou sítem o velikosti otvorů 1 mm, s výjimkou živého či mrtvého hmyzu.

d)   Plevy (u kukuřice: úlomky kukuřičných klasů)

e)   Námel

f)   Zrna napadená snětí

U pšenice tvrdé a pšenice obecné je definice uvedena v normě EN 15587.

Zrna napadená snětí se nevztahují na ječmen, kukuřici ani čirok.

g)   Nečistoty živočišného původu

1.5   Živí škůdci

1.6   Zrna bez sklovitého vzhledu

Zrna pšenice tvrdé bez sklovitého vzhledu jsou zrna, jejichž jádro nelze považovat za zcela sklovité. Zrna bez sklovitého vzhledu jsou rovněž definována v normě EN 15585.

2.   ZVLÁŠTNÍ FAKTORY, KTERÉ SE ZOHLEDNÍ PŘI DEFINOVÁNÍ PŘÍMĚSÍ A NEČISTOT U JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ OBILOVIN

2.1   Pšenice tvrdá

Zrnovými příměsmi se rozumí scvrklá zrna, zrna jiných obilovin, zrna poškozená škůdci, zrna, jejichž klíček má změněnou barvu, zrna skvrnitá a tepelně poškozená zrna.

Nečistotami se rozumí cizí semena, vadná zrna (včetně zrn napadených fusariózou), cizí látky, plevy, námel, zrna napadená snětí a nečistoty živočišného původu.

2.2   Pšenice obecná

Zrnovými příměsmi se rozumí scvrklá zrna, zrna jiných obilovin, zrna poškozená škůdci, zrna, jejichž klíček má změněnou barvu (pouze pokud je podíl vyšší než 8 %), a tepelně poškozená zrna.

Nečistotami se rozumí cizí semena, vadná zrna (včetně zrn napadených fusariózou), cizí látky, plevy, námel, zrna napadená snětí a nečistoty živočišného původu.

2.3   Ječmen

Zrnovými příměsmi se rozumí scvrklá zrna, zrna jiných obilovin, zrna poškozená škůdci a tepelně poškozená zrna.

Nečistotami se rozumí cizí semena, vadná zrna (včetně zrn napadených fusariózou), cizí látky, plevy a nečistoty živočišného původu.

2.4   Kukuřice

Zrnovými příměsmi se rozumí zrna jiných obilovin, zrna poškozená škůdci a tepelně poškozená zrna.

Nečistotami se rozumí cizí semena, vadná zrna (včetně zrn napadených fusariózou), cizí látky, úlomky kukuřičných klasů a nečistoty živočišného původu.

2.5   Čirok

Zrnovými příměsmi se rozumí zrna jiných obilovin, zrna poškozená škůdci a tepelně poškozená zrna.

Nečistotami se rozumí cizí semena, vadná zrna (včetně zrn napadených fusariózou), cizí látky, plevy a nečistoty živočišného původu.

ČÁST IV

Metody použité pro stanovení jakosti obilovin nabízených nebo předaných k intervenci

Pro stanovení jakosti obilovin nabízených nebo předaných k intervenci se podle článku 7 použijí tyto metody:

a)

standardní metoda pro určení látek jiných než základních zrn nezhoršené kvality, kterou tvoří:

norma EN 15587 pro pšenici obecnou, pšenici tvrdou a ječmen,

metoda uvedená v části V této přílohy pro kukuřici a čirok;

b)

standardní metoda pro určení obsahu vlhkosti, kterou tvoří:

norma EN ISO 6540 pro kukuřici,

norma EN ISO 712 pro obiloviny jiné než kukuřice nebo

metoda založená na technologii využívající infračervené záření.

V případě pochybností jsou přijaty pouze výsledky získané použitím normy EN ISO 6540 pro kukuřici nebo normy EN ISO 712 pro obiloviny jiné než kukuřice;

c)

standardní metoda pro určení obsahu taninu v čiroku je stanovena normou ISO 9648;

d)

standardní metoda pro určení nelepivosti a strojové zpracovatelnosti těsta získaného z pšenice obecné je metoda uvedená v části VII této přílohy;

e)

standardní metoda pro určení obsahu bílkovin v mleté pšenici tvrdé a pšenici obecné, kterou tvoří:

norma EN ISO 20483 nebo

norma CEN ISO/TS 16634-2.

V případě pochybností jsou přijaty pouze výsledky získané použitím normy EN ISO 20483;

f)

sedimentační index – Zelenyho test pro zrna mleté pšenice obecné se určí v souladu s normou EN ISO 5529;

g)

Hagbergovo pádové číslo (zkouška amylázové aktivity) se určí v souladu s normou EN ISO 3093;

h)

standardní metoda pro určení míry sklovitého vzhledu pšenice tvrdé je stanovena normou EN 15585;

i)

standardní metoda pro určení objemové hmotnosti je stanovena normou EN ISO 7971/3;

j)

metody pro odběr vzorků a metody referenční analýzy pro určení míry mykotoxinů uvedené v příloze nařízení (ES) č. 1881/2006 a stanovené v příloze I a II nařízení Komise (ES) č. 401/2006 (3)

ČÁST V

Standardní metoda pro určení látek jiných než základních zrn nezhoršené kvality pro kukuřici a čirok

1.

Průměrný vzorek o hmotnosti 500 g u kukuřice a 250 g u čiroku se prosévá půl minuty sítem s otvory o velikosti 1,0 mm. Prověří se přítomnost živých škůdců a mrtvého hmyzu v části, která propadla sítem.

Z látky, která se zachytí v sítu s otvory o velikosti 1,0 mm, se pomocí pinzety nebo špachtle odstraní kameny, písek, úlomky kukuřičných klasů nebo slámy a jiné cizí látky.

Takto získané cizí látky se přidají k látkám, které propadly sítem s otvory o velikosti 1,0 mm, a společně se zváží.

Z části, kterou zachytí síto s otvory o velikosti 1,0 mm, se dělicím přístrojem připraví dílčí vzorek o hmotnosti 100 g až 200 g pro kukuřici a 25 g až 50 g pro čirok. Tento dílčí vzorek se zváží. Následně se v tenké vrstvě rozprostře na stůl. Pomocí pinzety nebo špachtle se z něho odstraní zrna jiných obilovin, zrna poškozená škůdci, tepelně poškozená zrna, porostlá zrna, cizí semena, vadná zrna, plevy a nečistoty živočišného původu. U čiroku se zrna v obalu musí zbavit plev, které se řadí mezi nečistoty. Zrna se pak zařadí podle svého stavu.

Dílčí vzorek zbavený všech příměsí a nečistot se prosévá půl minuty sítem s kruhovými otvory o průměru 4,5 mm u kukuřice a 1,8 mm u čiroku. Látky, které propadnou tímto sítem, se považují za zlomky zrn.

2.

Skupiny látek, které nejsou ze základních obilovin nezhoršené kvality a které jsou určeny metodou uvedenou v bodě 1, se zváží s přesností na 0,01 g a rozdělí se podle procentního podílu v průměrném vzorku. Do zprávy o analýze se údaje uvedou s přesností na 0,1 %. Uvede se, zda se ve vzorku nacházejí živí škůdci.

Zpravidla se provedou dvě analýzy každého vzorku. Neměly by se od celkového obsahu látek uvedených výše lišit o více než 10 %.

3.

Pro úkony popsané v bodech 1 a 2 se použije následující zařízení:

a)

přístroj dělící vzorky, např. kuželový přístroj nebo přístroj se žlábky;

b)

váhy s přesností vážení 0,01 g (tedy které zobrazují výsledek s přesností 0,001 g);

c)

síta s otvory o velikosti 1,0 mm a síta s kruhovými otvory o průměru 1,8 mm a 4,5 mm. Síta mohou být případně připevněna na vibrační stůl. Síta musí být v souladu s normou ISO 5223.

2)

Části VI a VIII se zrušují.

3)

V části XII se bod 3 nahrazuje tímto:

„3.

Standardní metody použité pro stanovení jakosti obilovin nabízených nebo předaných k intervenci jsou uvedeny v části III, IV, V a VII této přílohy.“


(1)  Z něhož nejvýše 3 % připadají na nečistoty jiné než zrna napadená fusariózou.

(2)  % sušiny.

(3)  Úř. věst. L 70, 9.3.2006, s. 12.“


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU