(EU) č. 512/2010Prováděcí nařízení Rady (EU) č. 512/2010 ze dne 14. června 2010 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu dusičnanu amonného pocházejícího z Ukrajiny po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1225/2009

(1)

Dne 22. ledna 2001 uložila Rada nařízením (ES) č. 132/2001 (3) konečné antidumpingové clo (dále jen „stávající opatření“) ve výši 33,25 EUR na tunu z dovozu dusičnanu amonného kódů KN 3102 30 90 a 3102 40 90 pocházejícího mimo jiné z Ukrajiny. Šetření, které vedlo k uložení uvedených opatření, bude v dalším textu označováno jako „původní šetření“.

(2)

Dne 17. května 2004 po částečném prozatímním přezkumu Rada nařízením (ES) č. 993/2004 (4) osvobodila od antidumpingového cla, které bylo uloženo nařízením Rady (ES) č. 132/2001, dovoz do Unie dotčeného výrobku vyrobeného společnostmi, od nichž Komise přijala závazky. Nařízením Komise (ES) č. 1001/2004 (5), naposledy pozměněným nařízením (ES) č. 1996/2004 (6), byly přijaty závazky do dne 20. května 2005. Cílem těchto závazků bylo přihlédnout k některým důsledkům rozšíření Evropské unie na 25 členských států.

(3)

Po provedení prozatímního přezkumu omezeného na definici dotčeného výrobku rozhodla Rada nařízením (ES) č. 945/2005 (7), že je třeba definici dotčeného výrobku objasnit a že platná opatření by se měla vztahovat na dotčený výrobek, pokud je obsažen v jiných hnojivech, úměrně k obsahu dusičnanu amonného a jiných vedlejších látek a živin.

(4)

Po provedení šetření před pozbytím platnosti se Rada rozhodla nařízením (ES) č. 442/2005 (8) prodloužit stávající opatření, vyjasněné nařízením (ES) č. 945/2005, o dva roky.

(5)

Po přezkumu před pozbytím platnosti uložila Rada nařízením (ES) č. 661/2008 (9) konečná antidumpingová opatření týkající se dovozu dusičnanu amonného pocházejícího z Ruska.

(6)

Rada změnila nařízení (ES) č. 442/2007 nařízením (ES) č. 662/2008 (10) tak, že přijala cenový závazek nabídnutý jedním vyvážejícím výrobcem.

(7)

Po oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti opatření, které bylo zveřejněno dne 17. října 2008 (11), byla dne 22. ledna 2009 doručena žádost o přezkum před pozbytím platnosti stávajících opatření v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Tuto žádost předložilo Evropské sdružení výrobců hnojiv (European Fertiliser Manufacturers Association – EFMA) (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících významnou část, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby dusičnanu amonného v Unii.

(8)

Žadatel tvrdil, že v souvislosti s dovozem dusičnanu amonného pocházejícího z Ukrajiny (dále jen „dotčená země“) existuje pravděpodobnost obnovení dumpingu a újmy výrobnímu odvětví Unie, a poskytl k tomuto tvrzení dostatečné přímé důkazy.

(9)

Po konzultaci s poradním výborem dospěla Komise k závěru, že existují dostatečné důvody pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti, a dne 23. dubna 2009 oznámila zahájení přezkumu před pozbytím platnosti v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zveřejněním oznámení v Úředním věstníku Evropské unie  (12).

(10)

Šetření přetrvávání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. dubna 2008 do 31. března 2009 (dále jen „období přezkumného šetření“). Posouzení trendů, které jsou relevantní pro posouzení pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení újmy, zahrnovalo období od roku 2005 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(11)

O zahájení přezkumu před pozbytím platnosti Komise úředně vyrozuměla vyvážející výrobce, dovozce a uživatele, kterých se podle jejích informací tento přezkum týká, a též jejich sdružení, zástupce vyvážející země, žadatele a výrobce v Unii. Zúčastněné strany dostaly možnost písemně se k věci vyjádřit a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(12)

Všechny zúčastněné strany, které o to požádaly a které prokázaly, že mají konkrétní důvody ke slyšení, byly vyslechnuty.

(13)

Vzhledem k vysokému počtu výrobců v Unii a dovozců do Unie bylo považováno za vhodné přezkoumat v souladu s článkem 17 základního nařízení, zda by měla být použita metoda výběru vzorku. Aby Komise mohla rozhodnout, zda bude skutečně zapotřebí vybrat vzorek, a pokud ano, provést tento výběr, byly výše uvedené strany v souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení vyzvány, aby se přihlásily do patnácti dnů ode dne zahájení šetření a poskytly Komisi informace stanovené v oznámení o zahájení přezkumu.

(14)

Po přezkoumání předložených informací a vzhledem k tomu, že ochotu spolupracovat projevilo dvanáct výrobců v Unii, bylo rozhodnuto, že v případě výrobců v Unii je třeba provést výběr vzorku. Žádní dovozci se nepřihlásili, aby poskytli informace požadované v oznámení o zahájení řízení.

(15)

Dvanáct výrobců v Unii, kteří v období přezkumného šetření představovali zhruba 80 % celkové výroby v Unii, řádně a ve stanovené lhůtě vyplnilo formulář pro výběr vzorku a formálně souhlasilo s další spoluprací při šetření. Na tomto základě vybrala Komise v souladu s článkem 17 základního nařízení reprezentativní vzorek na základě největšího reprezentativního objemu výroby a prodeje dusičnanu amonného v Unii, který bylo možno v době, která byla k dispozici, patřičně prošetřit. Do vzorku bylo vybráno pět výrobců v Unii, kteří v období přezkumného šetření představovali zhruba 57 % celkové výroby výrobního odvětví Unie.

(16)

V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl vybraný vzorek projednán s dotčenými stranami a tyto proti němu nevznesly žádné námitky.

(17)

Pěti vybraným výrobcům v Unii a všem známým vyvážejícím výrobcům z dotčené země byly rozeslány dotazníky.

(18)

Vyplněné dotazníky vrátilo pět vybraných výrobců v Unii a tři vyvážející výrobci z dotčené země.

(19)

Komise si opatřila a ověřila veškeré informace, které považovala za nezbytné pro účely stanovení pravděpodobnosti přetrvávání nebo obnovení dumpingu a následné újmy a pro stanovení zájmu Unie. Kontrolní návštěvy se uskutečnily v prostorách těchto společností:

(20)

Dotčeným výrobkem jsou pevná hnojiva obsahující více než 80 % hmotnostních dusičnanu amonného, pocházející z Ukrajiny, v současnosti kódů KN 3102 30 90, 3102 40 90, ex 3102 29 00, ex 3102 60 00, ex 3102 90 00, ex 3105 10 00, ex 3105 20 10, ex 3105 51 00, ex 3105 59 00 a ex 3105 90 91. Dusičnan amonný je pevné dusíkaté hnojivo běžně užívané v zemědělství. Vyrábí se z amoniaku a kyseliny dusičné a v prilované nebo granulované formě přesahuje obsah dusíku 28 % hmotnostních.

(21)

Je třeba zdůraznit, že definice dotčeného výrobku byla vyjasněna v nařízení (ES) č. 945/2005.

(22)

Tento přezkum potvrdil zjištění z původního šetření, že dusičnan amonný je čistě komoditní výrobek a jeho kvalita a základní fyzikální a chemické vlastnosti jsou stejné bez ohledu na zemi původu. Bylo proto shledáno, že dotčený výrobek a výrobky vyráběné a prodávané vyvážejícími výrobci na jejich domácím trhu a ve třetích zemích a též výrobky vyráběné a prodávané výrobci z Unie na trhu Unie mají stejné základní fyzikální a chemické vlastnosti a v podstatě stejné použití, a jsou proto považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(23)

Spolupracovali tři vyvážející výrobci z Ukrajiny. Čtvrtý známý vyvážející výrobce na šetření nespolupracoval.

(24)

Ze srovnání údajů o vývozu tří spolupracujících vyvážejících výrobců a celkového objemu vývozu z Ukrajiny do Unie vyplynulo, že tři spolupracující vyvážející výrobci se na celkovém dovozu Unie z Ukrajiny podíleli v průběhu období přezkumného šetření z více než 90 %. Úroveň spolupráce byla proto považována za vysokou.

(25)

Celkový objem dovozu dotčeného výrobku z Ukrajiny byl nízký a jeho podíl na celkovém trhu v Unii představoval v období přezkumného šetření 1,1 %.

(26)

Připomínáme, že v průběhu minulého přezkumu před pozbytím platnosti opatření nebyla Ukrajina ještě považována za stát s tržním hospodářstvím, a proto byla běžná hodnota pro Ukrajinu stanovena na základě údajů získaných od spolupracujícího výrobce z USA považovaných za srovnatelnou zemi.

(27)

V průběhu tohoto přezkumu byla běžná hodnota získána od uvedených tří spolupracujících vyvážejících výrobců a ověřena v jejich prostorách. Komise zkoumala, zda jejich prodej na domácím trhu může být považován za uskutečněný v běžném obchodním styku podle čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Za tímto účelem byly zkoumány náklady na výrobu dotčeného výrobku vyrobeného a prodaného spolupracujícími výrobci na domácím trhu.

(28)

Pokud jde o náklady na plyn, bylo zjištěno, že Ukrajina dovážela většinu plynu spotřebovávaného při výrobě dusičnanu amonného z Ruska. Na základě všech dostupných a ověřených údajů je zřejmé, že Ukrajina v průběhu období přezkumného šetření dovážela zemní plyn z Ruska za cenu o přibližně 40 % nižší, než byla cena, za kterou byl vyvážen Ruskem na trh Unie. Bylo však zjištěno, že ceny byly v poslední čtvrtině období přezkumného šetření podobné.

(29)

Bylo zjištěno, že s výjimkou jednoho typu výrobku vyváženého jedním výrobcem, byl v průběhu období přezkumného šetření prodej na domácím trhu uskutečněn v běžném obchodním styku. Běžná hodnota byla proto stanovena buď na základě ceny, která je nebo má být zaplacena nezávislými odběrateli na domácím trhu na Ukrajině v souladu s čl. 2 odst. 1 základního nařízení, nebo na základě početně určené běžné hodnoty typu výrobku neprodávaného v běžném obchodním styku. V souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení byla běžná hodnota vypočtena na základě výrobních nákladů na vyvážené typy výrobků s připočtením přiměřené výše prodejních, správních a režijních nákladů (SG&A) a přiměřeného ziskového rozpětí. Tyto částky pro prodejní, správní a režijní náklady a pro zisk, byly stanoveny na základě skutečných údajů, které vývozce nebo výrobce skutečně zaznamená při výrobě a prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku.

(30)

Je třeba zdůraznit, že běžná hodnota byla stanovena podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení, aniž by byla provedena úprava s ohledem na ceny plynu placené ukrajinskými vyvážejícími výrobci. Důvodem bylo, jak je uvedeno níže ve 32. až 34. bodě odůvodnění, že i neupravené náklady a ceny ukrajinských vyvážejících výrobců na domácím trhu i přes zjevné zkreslení cen plynu jasně ukazují, že v průběhu období přezkumného šetření docházelo k dumpingu. Z tohoto důvodu a vzhledem k tomu, že cílem přezkumu před pozbytím platnosti opatření je stanovit, zda je pravděpodobné, že by docházelo k pokračování nebo obnovení dumpingu v případě zrušení opatření, aby bylo možno rozhodnout, zda opatření platná v současnosti mají být ponechána v platnosti nebo zrušena, bylo usouzeno, že není nutno zvažovat, zda by oprava podle čl. 2 odst. 5 byla v tomto případě opodstatněná.

(31)

V souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení byla vývozní cena stanovena na základě ceny skutečně zaplacené či splatné za dotčený výrobek při prodeji na vývoz do Společenství. Veškerý prodej uvedených tří spolupracujících vyvážejících výrobců byl určen přímo nezávislým odběratelům v Unii.

(32)

Běžná hodnota a vývozní cena byly srovnány na základě ceny ze závodu. Pro zajištění spravedlivého srovnání, byly podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení provedeny náležité úpravy rozdílů ovlivňujících srovnatelnost cen. Stejně tak byly v oprávněných případech a po předložení ověřených důkazů provedeny úpravy o rozdíly v nákladech na přepravu, manipulaci, nakládku, vedlejších nákladech, pojištění, provizích a balení.

(33)

V souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení bylo dumpingové rozpětí stanoveno na základě srovnání váženého průměru běžné hodnoty s váženým průměrem vývozní ceny.

(34)

Pro dotčené tři spolupracující vyvážející výrobce byl na celostátním základě stanoven vážený průměr dumpingového rozpětí na 6–7 %.

(35)

Na domácím trhu prodali všichni tři spolupracující výrobci během období přezkumného šetření v průměru 46 % své výrobní kapacity.

(36)

Ačkoliv uvedení tři spolupracující vyvážející výrobci prodali značnou část své produkce na domácím trhu, byli rovněž závislí na vývozu do třetích zemí. V průběhu období přezkumného šetření měli volnou kapacitu odpovídající přibližně 6 % spotřeby Unie.

(37)

Vzhledem k informacím uvedeným v žádosti o přezkum, které se týkají čtvrtého známého ukrajinského výrobce, který nespolupracoval při šetření, byla celková volná kapacita na Ukrajině v průběhu období přezkumného šetření odhadnuta na přibližně 9 % spotřeby Unie.

(38)

Někteří spolupracující ukrajinští vyvážející výrobci tvrdili, že ve stále větší míře přicházejí o podíl na svém domácím trhu ve prospěch ruských výrobců, kteří mohou nabídnout velmi nízké ceny vzhledem k mnohem nižším cenám plynu v Rusku. Zdá se tedy nepravděpodobné, že by domácí ukrajinský trh mohl absorbovat tuto volnou výrobní kapacitu, a jakékoli zvýšení výroby tedy bude pravděpodobně určeno na vývoz.

(39)

V průběhu období přezkumného šetření vyvážely uvedené tři spolupracující společnosti dusičnan amonný do mnoha dalších třetích zemí. Je však třeba zdůraznit, že některé tradiční trhy ve třetích zemích jsou ukrajinskému vývozu uzavřeny ať již v důsledku platných antidumpingových opatření (např. v USA platí antidumpingová opatření ve výši přesahující 100 %) a/nebo v důsledku bezpečnostních omezení (např. v Čínské lidové republice nebo Austrálii). Unie je v každém případě největší, nejatraktivnější a zároveň geograficky nejbližší vývozní trh. Jeho atraktivita je dále posílena logistickými výhodami vyplývajícími z nízkých cen za železniční přepravu na Ukrajině.

(40)

Vzhledem k výše uvedenému nelze vyloučit, že značná část volné kapacity přítomné na Ukrajině by mohla být použita k navýšení vývozu do Unie v případě nepřítomnosti antidumpingových opatření.

(41)

Analýza cen, které tři spolupracující ukrajinští vyvážející výrobci účtovali při vývozu do třetích zemí a které byly stanoveny na úrovni CIF při použití mezinárodních sazeb za přepravu zboží předložených v žádosti o přezkum, ukázala, že během období přezkumného šetření byly tyto ceny až o 25 % nižší než převládající tržní cena v Unii.

(42)

Z toho důvodu je zřejmé, že v případě zrušení opatření by existovala motivace pro to, aby byl ukrajinský vývoz do třetích zemí přesměrován do Unie. Vyšší ceny na trhu v Unii by umožnily ukrajinským vývozcům dosáhnout vyššího ziskového rozpětí.

(43)

Na základě údajů předložených třemi spolupracujícími vyvážejícími výrobci mohlo být rovněž stanoveno, že v průběhu období přezkumného šetření byl vývoz do třetích zemí realizován za dumpingové ceny na úrovni celého státu.

(44)

Vzhledem k výše uvedeným zjištěním lze dospět k závěru, že vývoz z Ukrajiny je stále prováděn za dumpingové ceny a že je pravděpodobné, že by došlo k přetrvávání dumpingu na trhu Unie, pokud by stávající antidumpingová opatření byla zrušena. Zejména pokud budeme uvažovat stávající volnou kapacitu na Ukrajině a atraktivitu trhu Unie, je zde v případě nejméně dvou vyvážejících výrobců zřejmá motivace pro ukrajinské vyvážející výrobce, aby i) zvýšili vývoz na trh Unie a ii) přesměrovali vývoz dusičnanu amonného na trh Unie za dumpingové ceny.

(45)

Kromě toho bylo zjištěno, že vážené průměrné vývozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců účtované při prodeji na trzích třetích zemí jsou rovněž významným způsobem nižší než převládající cenová úroveň v Unii. To zesiluje pravděpodobnost zvýšení vývozu z Ukrajiny do Unie za dumpingové ceny, pokud by opatření přestala platit.

(46)

V Unii vyrábí obdobný výrobek 16 společností nebo skupin společností, jejichž výstup tvoří celkovou výrobu obdobného výrobku v Unii ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(47)

Při šetření spolupracovalo dvanáct výrobců v Unii:

(48)

Vzhledem k tomu, že těchto 12 výrobců v Unii představovalo během období přezkumného šetření přibližně 80 % celkové výroby v Unii, byl učiněn závěr, že představují výrobní odvětví Unie ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Budou nadále označováni slovy „výrobní odvětví Unie“.

(49)

Jak je uvedeno v 14. a 15. bodě odůvodnění, výběr vzorku pěti výrobců v Unii byl proveden z těchto 12 výrobců. Všichni výrobci v Unii zařazení do vzorku spolupracovali a zaslali ve stanovených lhůtách odpovědi na dotazník. Kromě toho sedm ostatních spolupracujících výrobců včas zaslalo určité obecné údaje pro účely analýzy újmy.

(50)

Zjevná spotřeba Unie byla stanovena na základě objemu prodeje uskutečněného výrobním odvětvím Unie na trhu Unie, objemu prodeje ostatních výrobců v Unii na trhu Unie, údajů Eurostatu o všech dovozech do Unie a na základě informací obsažených v odpovědích spolupracujících společností na dotazník, pokud se týkaly dovozu dotčeného výrobku z Ukrajiny. Vzhledem k rozšíření Unie na 27 členských států byly z důvodu jasnosti a jednotnosti analýzy veškeré ukazatele újmy stanoveny na základě trhu EU-27 pro celé posuzované období.

(51)

Mezi rokem 2005 a obdobím přezkumného šetření klesla spotřeba Unie o 10 %.

(52)

V následující tabulce je uveden vývoj objemů, podílů na trhu a průměrných cen dovozu z Ukrajiny. Množstevní a cenové tendence byly zpracovány na základě informací obsažených v odpovědích spolupracujících vyvážejících výrobců na dotazník, dovozních statistik (Eurostat) a ukrajinských vývozních statistik.

(53)

Objem dovozu z Ukrajiny stabilně klesal až do roku 2007, ale v průběhu období přezkumného šetření dosáhl téměř stejné úrovně jakou měl v roce 2005. Podíl ukrajinského dovozu na trhu se mírně zvýšil z 1 % v roce 2005 na 1,1 % v období přezkumného šetření. Ceny za jednotku se v průběhu posuzovaného období zvýšily ze 123 na 230 EUR/t. Toto zvýšení v průběhu období přezkumného šetření musí být vnímáno v souvislosti s celosvětovým vývojem cen a s vývojem cen základní suroviny.

(54)

Pro účely výpočtu úrovně cenového podbízení během období přezkumného šetření byly srovnány ceny výrobního odvětví Unie ze závodu účtované nezávislým zákazníkům s dovozními cenami, které spolupracující vyvážející výrobci účtovali CIF na hranice Unie, upravenými s ohledem na cenu franko přístav určení. Na základě těchto údajů bylo zjištěno, že dovoz z Ukrajiny představoval v průběhu období přezkumného šetření vůči výrobnímu odvětví Unie cenové podbízení v průměrné výši 22,5 %. I když bylo k vývozním cenám do Unie připočteno antidumpingové clo, byla zjištěna míra cenového podbízení ve výši 11 %.

(55)

V následující tabulce jsou uvedeny objemy dovozu z jiných třetích zemí během posuzovaného období. Uvedené množstevní a cenové tendence vycházejí z údajů Eurostatu.

(56)

Na trhu Unie došlo v roce 2008 a období přezkumného šetření k výraznému zvýšení cen ze všech třetích zemí. Zdá se, že všechny země s výjimkou Ruska uvedené v tabulce shora zvýšily ve sledovaném období svůj objem vývozu do Unie. Dovoz z Ruska, na který se vztahuje pevné antidumpingové clo ve výši 47,07 EUR za tunu, se vyznačoval, stejně jako dovoz z Ukrajiny, nejnižší cenou ve srovnání s ostatními vyvážejícími státy.

(57)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení Komise posoudila veškeré relevantní hospodářské činitele a ukazatele, které ovlivňují situaci výrobního odvětví Unie.

(58)

Protože pro šetření újmy byl vybrán vzorek, některé ukazatele, jako například výroba, výrobní kapacita, prodej, podíl na trhu, produktivita a zaměstnanost, byly posuzovány pro celé výrobní odvětví Unie (v tabulkách níže značeno „Unie“). Ostatní ukazatele újmy spojené s výkonností jednotlivých společností, jako například ceny, zásoby, výrobní náklady, ziskovost, mzdy, investice, návratnost investic, peněžní tok a schopnost navýšení kapitálu, byly posuzovány na základě informací shromážděných od vybraných výrobců v Unii (v tabulkách níže značeno v.v.).

(59)

Od roku 2005 do období přezkumného šetření klesl objem výroby výrobního odvětví Unie o 18 %, tj. z přibližně 7 milionů tun v roce 2005 na přibližně 5,8 milionu tun v průběhu období přezkumného šetření. Využití pro vlastní potřebu zůstávalo v posuzovaném období na nízké úrovni a v průběhu období přezkumného šetření situaci ve výrobním odvětví Unie nijak zvláště neovlivnilo.

(60)

Výrobní kapacita se po celé posuzované období víceméně nezměnila. Spolu s poklesem výroby se využití kapacity snížilo z 55 % v roce 2005 na 45 % v průběhu období přezkumného šetření. Jak již bylo shledáno v původním šetření, využití výrobní kapacity pro dusičnan amonný může být ovlivněno výrobou jiných výrobků, které lze vyrábět na stejném výrobním zařízení. Z toho důvodu je tendence využití kapacity pro posouzení ekonomické situace výrobního odvětví v Unii méně významná.

(61)

Prodej výrobního odvětví Unie na trhu Unie se mezi rokem 2005 a obdobím přezkumného šetření snížil o 14 %. Toto snížení je nutno posuzovat na pozadí mírně klesající spotřeby na trhu Unie ve stejném období.

(62)

Podíl výrobního odvětví Unie na trhu zůstával stabilní mezi roky 2005 a 2008, ale mezi rokem 2008 a obdobím přezkumného šetření poklesl o tři procentní body.

(63)

Míra zaměstnanosti ve výrobním odvětví Unie poklesla mezi rokem 2005 a obdobím přezkumného šetření o 8 %.

(64)

V průběhu posuzovaného období poklesla průměrná produktivita na zaměstnance ve výrobním odvětví Unie o 11 %. Důvodem byla ta skutečnost, že relativní pokles produkce byl vyšší než relativní pokles zaměstnanosti.

(65)

Pokud jde o rozsah skutečného dumpingového rozpětí, není tento dopad vzhledem k současnému nízkému objemu dovozu z Ukrajiny považován za významný, a z téhož důvodu není ani odpovídající ukazatel považován za podstatný pro stanovení újmy.

(66)

V roce 2008 a v průběhu období přezkumného šetření se díky příznivým podmínkám, které v tomto období panovaly na mezinárodním trhu s dusičnanem amonným, výrazně zvýšila průměrná čistá prodejní cena vybraných výrobců z Unie.

(67)

Stav zásob na konci roku výrobního odvětví Unie se v průběhu období od roku 2005 do období přezkumného šetření snížil o 26 %. Výrazný nárůst zaznamenaný v roce 2006 byl způsoben strmým poklesem prodeje mezi roky 2005 a 2006.

(68)

Od roku 2005 do období přezkumného šetření vzrostla průměrná mzda na jednoho zaměstnance o 6 %, jak ukazuje následující tabulka. S ohledem na míru inflace a celkové snížení počtu zaměstnanců se má za to, že tento nárůst mezd je mírný.

(69)

Roční investice do obdobného výrobku vynaložené pěti výrobci ze vzorku se v posuzovaném období vyvíjely pozitivně a vzrostly o 70 %. Investice souvisely zejména s modernizací určitého strojního vybavení. To dokládá, že výrobní odvětví Unie je ochotno neustále zvyšovat svoji konkurenceschopnost.

(70)

Ziskovost vybraných výrobců se výrazně zlepšila zejména po roce 2006 a dosáhla úrovně 28,1 % obratu v průběhu období přezkumného šetření. Návratnost investic vyjádřená jako zisk v procentech vztažený k čisté účetní hodnotě investic po celé posuzované období v zásadě sledovala uvedenou pozitivní tendenci ziskovosti.

(71)

Peněžní tok v průběhu posuzovaného období výrazně vzrostl, stejně jako v uvedeném období rostla celková ziskovost.

(72)

Šetření neodhalilo, že by vybraní výrobci z Unie měli potíže s navyšováním kapitálu. V této souvislosti je třeba uvést, že několik těchto výrobců je součástí velkých skupin, takže financují své činnosti v rámci skupiny, k níž náleží, prostřednictvím cash-poolingu nebo vnitroskupinových půjček poskytovaných mateřskými společnostmi.

(73)

Od roku 2005 do období přezkumného šetření zaznamenala většina ukazatelů újmy příznivý vývoj: prodejní ceny za jednotku a ziskovost se výrazně zvýšily, ziskovost dosáhla v průběhu období přezkumného šetření úrovně 28,1 %. Investice, návratnost investic a peněžní tok rovněž zaznamenaly pozitivní vývoj.

(74)

I když výroba a objem prodeje v posuzovaném období značně poklesly, je třeba tuto skutečnost posuzovat v souvislosti se zmenšením trhu Unie, řádově o minus 10 %.

(75)

Celkově se situace výrobního odvětví Unie v porovnání se situací před zavedením antidumpingových opatření na dovoz dusičnanu amonného z dotčené země v roce 2001 výrazně zlepšila.

(76)

V souvislosti s pravděpodobností obnovení újmy byly posuzovány dva hlavní parametry: i) pravděpodobný objem a ceny vývozu z dotčené země a ii) pravděpodobný dopad těchto předpokládaných objemů a cen dovozu z dotčené země na výrobní odvětví Unie.

(77)

Spolupracující ukrajinští výrobci disponují známou volnou kapacitou přibližně 650 000 tun, což znamená 9 % trhu Unie, jak bylo uvedeno v 37. bodě odůvodnění. Tato nadbytečná kapacita ukazuje, že ukrajinští výrobci mohou rychle zvýšit svoji současnou výrobu, a tedy svůj vývoz dusičnanu amonného.

(78)

Kromě toho jsou ukrajinští výrobci kvůli relativně malé velikosti svého domácího trhu silně závislí na vývozech do třetích zemí. Jak je vysvětleno ve 41. bodě odůvodnění, byl tento vývoz uskutečňován za ceny výrazně nižší, než je převládající tržní cena v Unii.

(79)

Vzhledem k shora uvedeným skutečnostem a závěrům by ve srovnání s jinými vývozními trhy mohl být trh Unie pro ukrajinské vyvážející výrobce cenově atraktivní. Proto lze s vysokou pravděpodobností očekávat, že pokud by opatření přestala platit, byla by značná část objemů vyvážených do třetích zemí přesměrována na trh Unie. V porovnání s ostatními trhy je trh Unie blízko, což by také mohlo zvýšit jeho atraktivitu a tak i pravděpodobnost toho, že ukrajinští výrobci svůj současný vývoz do třetích zemí přesměrují do Unie.

(80)

Vzhledem k tomu, že v současné době nemají ukrajinské výrobky na trhu Unie silné postavení, museli by ukrajinští vývozci získat podíl na trhu nebo rozšířit okruh svých zákazníků, čehož by se pravděpodobně snažili dosáhnout nabízením dusičnanu amonného za dumpingové ceny, jak bylo zjištěno pro období přezkumného šetření.

(81)

Na základě výše uvedených údajů je tedy pravděpodobné, že pokud by opatření přestala platit, byly by značné objemy dusičnanu amonného vyrobeného na Ukrajině přesměrovány na trh Unie za dumpingové ceny, které by představovaly pro výrobní odvětví Unie významné cenové podbízení.

(82)

Přezkum ukázal, že dusičnan amonný je čistě komoditní výrobek, jehož ceny mohou být výrazně ovlivněny přítomností levného dovozu podbízejícího ceny výrobního odvětví Unie. Jinými slovy, trh Unie je do značné míry nestálý. V průběhu posuzovaného období převládaly na světovém trhu s dusičnanem amonným příznivé podmínky, což mělo důležitý vliv na udržení cen na vysoké úrovni, a použitá antidumpingová opatření snížila možnost zkreslení cen na trhu Unie. V průběhu uvedeného období existovala těsná rovnováha mezi nabídkou a poptávkou, v důsledku čehož byly ceny všech dusíkatých hnojiv, které jsou komoditními výrobky, na vysoké úrovni. Dusičnan amonný je také komoditním výrobkem, jehož ceny jsou ovlivňovány řadou faktorů, jako je například cena plynu, která má značný vliv na nabídku, protože je nejdůležitější složkou nákladů, a klimatické podmínky a úroveň zásob plodin a obilí, které mají obecný dopad na snižování nebo zvyšování poptávky po hnojivech.

(83)

Konkrétně s ohledem na trh Unie je možné předpokládat, že poptávka po dusičnanu amonném se ve srovnání s úrovní v průběhu období přezkumného šetření lehce zvýší. Vzhledem k tomu, že ceny ukrajinských vyvážejících výrobců byly výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Unie, donutil by pravděpodobný nárůst objemu dovozu z Ukrajiny výrobní odvětví Unie buď k velkému snížení cen, a tím snížil jeho zisky, nebo je připravil o velký podíl na trhu, a tedy i příjmy, nebo by se oba tyto dopady projevily zároveň. Úspěšně probíhající restrukturalizace výrobního odvětví Unie by pravděpodobně vyvážila takové snížení cen pouze částečně a celý proces oživení by mohl být ohrožen. Proto by zrušení opatření pravděpodobně vedlo ke zhoršení celkové hospodářské situace výrobního odvětví Unie.

(84)

Výše uvedené skutečnosti a úvahy vedou k závěru, že pokud by opatření přestala platit, došlo by k vývozu z dotčené země pravděpodobně ve značném rozsahu a za dumpingové ceny, které by cenově podbízely ceny výrobního odvětví v Unii. To by se vší pravděpodobností mělo za následek tendenci ke stlačování cen na trhu s předpokládaným nepříznivým dopadem na hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie. To by zejména ohrozilo finanční oživení, kterého bylo dosaženo v posuzovaném období, což by vedlo k obnovení újmy.

(85)

Bylo zjišťováno, zda existují závažné důvody, které by mohly vést k závěru, že obnovení platných antidumpingových opatření není v zájmu Unie. Za tímto účelem a v souladu s článkem 21 základního nařízení bylo na základě všech poskytnutých důkazů zvažováno, jaký dopad by mělo obnovení opatření pro všechny strany, kterých se toto šetření týká, a jaké důsledky by mělo ukončení platnosti těchto opatření.

(86)

Aby bylo možné posoudit dopad případného zachování opatření, byla všem zúčastněným stranám dána možnost se k věci vyjádřit podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(87)

Je vhodné připomenout, že při původním šetření bylo stanoveno, že zavedení opatření není v rozporu se zájmem Unie. Skutečnost, že toto šetření je přezkumem, tedy analýzou situace, ve které jsou antidumpingová opatření již v platnosti, umožňuje zhodnotit jakýkoli nepřiměřený nežádoucí dopad, který platná antidumpingová opatření mohla mít na dotčené strany.

(88)

Výrobní odvětví Unie prokázalo, že je strukturálně životaschopným odvětvím. To potvrdil i příznivý vývoj jeho hospodářské situace zaznamenaný po uložení antidumpingových opatření v roce 2001. Od roku 2005 do období přezkumného šetření výrobní odvětví Unie výrazně zvýšilo svoji ziskovost a úspěšně se restrukturalizovalo.

(89)

Lze tudíž s určitostí předpokládat, že výrobní odvětví Unie bude mít nadále prospěch ze stávajících opatření a bude se dále zotavovat tím, že si udrží a stabilizuje ziskovost. Pokud by opatření nebyla zachována, je pravděpodobné, že by došlo ke zvýšení dovozu z dotčené země za dumpingové ceny, který by způsobil výrobnímu odvětví Unie újmu, neboť by vyvíjel tlak na snížení prodejních cen, což by ohrozilo jeho současnou příznivou finanční situaci.

(90)

Jak bylo uvedeno ve 14. bodě odůvodnění, žádný dovozce neprojevil ochotu nechat se zařadit do vzorku a neposkytl základní informace požadované na formuláři pro výběr vzorku. Připomíná se, že v předchozím šetření bylo zjištěno, že dopad uložených opatření nebude významný, protože dovozci obvykle a ve značném rozsahu obchodují i s jinými hnojivy a ne pouze s dusičnanem amonným. Zrušení antidumpingových opatření u jiných hnojiv může výše uvedené pouze posílit. V této souvislosti byla v srpnu 2007 zrušena antidumpingová opatření týkající se dovozu močoviny pocházející z Ruska a v březnu 2008 byla zrušena opatření týkající se dovozu z Běloruska, Chorvatska, Libye a Ukrajiny (13). Ale vzhledem k nespolupráci ze strany dovozců, a tedy nepřítomnosti nezvratných důkazů, které by umožnily posoudit případné významné negativní důsledky, byl učiněn závěr, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, proč by stávající antidumpingová opatření neměla být zachována.

(91)

Nejsou k dispozici žádné spolehlivé informace, ze kterých by vyplývalo, že zachování opatření bude mít negativní vliv na dovozce nebo obchodníky.

(92)

Uživateli dusičnanu amonného v Unii jsou zemědělci. V původním šetření bylo uvedeno, že cena dusičnanu amonného nemá na činnost zemědělců velký dopad, takže jakýkoli nárůst této ceny by je pravděpodobně nijak výrazně nepříznivě neovlivnil.

(93)

V průběhu tohoto šetření předložily dvě zemědělské organizace připomínky, ve kterých podporují ukončení opatření. Uvádějí zejména, že reforma společné zemědělské politiky z roku 2003 zredukovala používání mechanizmů tržní intervence a přerušila vazbu mezi podporou Unie a výrobou. V důsledku tohoto procesu liberalizace musí zemědělci v Unii pracovat za podmínek existujících na světových trzích. Pouze pokud by byla umožněna svobodná volba dodavatele dusičnanu amonného, bylo by možno zabránit výraznému vzrůstu cen zemědělských produktů.

(94)

Případné prodloužení stávajících antidumpingových opatření by však nebránilo uživatelům ve svobodném výběru dodavatelů dusičnanu amonného a zachovalo by přitom rovné podmínky na trhu Unie, na kterém by došlo k posílení účinné hospodářské soutěže. Na základě výše uvedeného je možno dospět k závěru, že prodloužení antidumpingových opatření vůči Ukrajině nebude mít pro uživatele dotčeného výrobku žádné výrazně nepříznivé důsledky.

(95)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl učiněn závěr, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, proč by stávající antidumpingová opatření neměla být zachována.

(96)

Všechny strany byly informovány o stěžejních skutečnostech a důvodech, na jejichž základě byl přijat záměr doporučit, aby stávající opatření byl zachována. Bylo jim také poskytnuto období, ve kterém se po tomto oznámení mohou vyjádřit. Oprávněné připomínky byly patřičným způsobem zohledněny.

(97)

Z uvedeného vyplývá, že podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení by antidumpingová opatření uplatňovaná na dovoz dusičnanu amonného z Ukrajiny měla být zachována. Jedná se o opatření spočívající ve zvláštních clech.

(98)

Jak bylo uvedeno v 28. bodě odůvodnění, došlo v poslední čtvrtině období přezkumného šetření k sbližování cen zemního plynu dováženého na Ukrajinu a cen převažujících na trhu Unie. Možné nepříznivé dopady dumpingu by proto mohly být ovlivněny dopadem nárůstu výrobních cen způsobeným vývojem cen plynu na domácím trhu na cenu vývozu, pokud by se ukázalo, že tento nárůst by byl setrvalý. Z toho důvodu je vhodné omezit zachování opatření na dva roky.

(99)

Závazky přijaté rozhodnutím Komise 2008/577/ES (14) zůstávají v platnosti,

—

jsou vyráběny, dodávána a fakturována přímo uvedenými společnostmi prvnímu nezávislému odběrateli v Unii a

—

k tomuto dovozu je přiložena závazková faktura, což je obchodní faktura obsahující alespoň prvky a prohlášení uvedené v příloze tohoto nařízení, a

—

zboží deklarované a předložené celním orgánům přesně odpovídá popisu na závazkové faktuře.

—

pokud se ve vztahu k dovozu popsanému v odstavci 2 zjistí, že nebyla splněna jedna nebo více podmínek stanovených v uvedeném odstavci, nebo

—

pokud Komise podle čl. 8 odst. 9 základního nařízení zruší přijetí závazku nařízením nebo rozhodnutím, které odkazuje na konkrétní transakce a prohlašuje příslušné závazkové faktury za neplatné.