(EU) č. 270/2010Prováděcí Nařízení Rady (EU) č. 270/2010 ze dne 29. března 2010 , kterým se mění nařízení (ES) č. 452/2007 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozů žehlicích prken pocházejících mimo jiné z Čínské lidové republiky

(1)

Nařízením (ES) č. 452/2007 (2) uložila Rada konečné antidumpingové clo z dovozu žehlicích prken pocházejících mimo jiné z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“). Opatření mají formu valorického cla ve výši 38,1 %, s výjimkou pěti výslovně uvedených společností, na které se vztahují individuální sazby cla.

(2)

V roce 2008 obdržela Komise žádost o částečný prozatímní přezkum podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení (dále jen „prozatímní přezkum“). Žádost omezenou na přezkoumání dumpingu podal čínský vyvážející výrobce, společnost Guangzhou Power Team Houseware Co. Ltd., Guangzhou (dále jen „Power Team“ nebo „žadatel“). Sazba konečného antidumpingového cla z výrobků žadatele činí 36,5 %.

(3)

Ve své žádosti žadatel tvrdil, že okolnosti, na jejichž základě byla opatření zavedena, se změnily a že tyto změny mají trvalý charakter. Žadatel poskytl přímé důkazy o tom, že k vyrovnání účinků dumpingu není nutno nadále zachovávat současnou úroveň opatření.

(4)

Žadatel konkrétně tvrdí, že nyní podniká v podmínkách tržního hospodářství, tj. splňuje kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Žadatel proto uvedl, že běžná hodnota by v jeho případě měla být stanovena v souladu s čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení. Srovnání této běžné hodnoty a žadatelových vývozních cen do Evropské unie (EU) naznačuje dumpingové rozpětí výrazně nižší než současná úroveň opatření.

(5)

Žadatel proto uvedl, že k vyrovnání účinků dumpingu není nutno nadále zachovávat současnou úroveň opatření založenou na dříve stanovené úrovni dumpingu.

(6)

Poté, co po konzultaci s poradním výborem Komise stanovila, že existují dostatečné důkazy pro zahájení prozatímního přezkumu, rozhodla se zahájit v souladu s čl. 11 odst. 3 základního nařízení prozatímní přezkum omezený na posouzení dumpingu ve vztahu k žadateli (3).

(7)

Výrobek, který je předmětem dočasného přezkumu, je stejným výrobkem jako ten, který byl předmětem šetření, jež vedlo k uložení platných opatření (dále jen „původní šetření“), tj. jedná se o žehlicí prkna pocházející z Čínské lidové republiky, opěrná či samostatně stojící, s vyvíječem páry či bez něj a/nebo s vyhřívanou a/nebo odsávanou deskou, včetně rukávníků, a jejich základními součástmi, tj. podpěrou, deskou a rampou na žehličku, v současné době kódů KN ex 3924 90 00 (4), ex 4421 90 98, ex 7323 93 90, ex 7323 99 91, ex 7323 99 99, ex 8516 79 70 a ex 8516 90 00.

(8)

Výrobek vyráběný a prodávaný na čínském domácím trhu a výrobek vyvážený do EU, jakož i výrobek vyráběný a prodávaný na Ukrajině (používané jako srovnatelná země) mají stejné základní fyzikální a technické vlastnosti a stejné použití, a proto se ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení považují za obdobné.

(9)

Komise oficiálně informovala zástupce výrobního odvětví Unie, žadatele a zástupce vyvážející země o zahájení přezkumu. Zúčastněné strany dostaly možnost písemně se k věci vyjádřit a účastnit se slyšení.

(10)

Komise žadateli zaslala formulář žádosti o přiznání tržního zacházení (dále jen „tržní zacházení“) a dotazník a obdržela odpověď ve stanoveném termínu. Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné ke stanovení dumpingu, a u žadatele byla provedena inspekce na místě.

(11)

Šetření dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2008 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Je třeba připomenout, že původní šetření, které vedlo k zavedení opatření, se týkalo období od 1. ledna 2005 do 31. prosince 2005 (dále jen „období původního šetření“).

(12)

Podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení se při antidumpingových šetřeních týkajících se dovozu z ČLR běžná hodnota určuje podle čl. 2 odst. 1 až 6 základního nařízení v případě těch výrobců, kteří splnili kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, tj. pokud bylo prokázáno, že s ohledem na výrobu a prodej obdobného výrobku převažují podmínky tržního hospodářství. Uvedená kritéria lze shrnout takto:

(13)

Žadatel požádal o přiznání tržního zacházení podle čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení a byl vyzván k vyplnění formuláře žádosti o přiznání tržního zacházení.

(14)

Šetřením bylo stanoveno, že žadatel nesplňuje kritérium tržního zacházení uvedené v první odrážce čl. 2 odst. 7 písm. c) (kritérium 1) základního nařízení, pokud jde o náklady nejdůležitějších vstupů. Bylo zjištěno, že po uplynutí období původního šetření, tj. po roce 2005, uložil stát vývozní omezení na několik výrobků z oceli, včetně základních surovin pro výrobu žehlicích prken, tj. ocelové desky, ocelových trubek a ocelového drátu. Je třeba poznamenat, že náklady na tyto suroviny představují značnou část celkových nákladů na suroviny. Zavedením vývozního cla se snížil podnět k vývozu, a tudíž se zvýšil objem výrobků k dispozici na domácím trhu, což naopak vedlo k nižším cenám. Rovněž bylo zjištěno, že čínští výrobci oceli měli k dispozici řadu subvenčních režimů (5); veřejně přístupná konta řady výrobců oceli rovněž potvrzují, že čínská vláda aktivně podporuje rozvoj odvětví výroby oceli v ČLR.

(15)

Domácí ceny oceli v ČLR byly tudíž v průběhu období přezkumného šetření výrazně nižší než ceny na jiných velkých světových trzích, zejména ve srovnání s cenami oceli v Severní Americe a severní Evropě (6), a tyto cenové rozdíly nelze vysvětlit žádnou konkurenční výhodou ve výrobě oceli.

(16)

Vedle toho bylo z informací obsažených v dokumentaci zjištěno, že žadatel využíval výhod plynoucích z těchto uměle vytvořených nízkých a narušených cen oceli, jelikož kupoval suroviny na domácím čínském trhu.

(17)

Byl tedy vyvozen závěr, že nejdůležitější vstupy společnosti Power Team podstatně neodráží tržní hodnoty. V návaznosti se dospělo k závěru, že žadatel neprokázal, že splňuje všechna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení, a proto nebylo možné mu přiznat tržní zacházení.

(18)

Žadatel, vyvážející země a příslušné výrobní odvětví Unie dostaly možnost vyjádřit se k výše uvedeným zjištěním. Své připomínky zaslal žadatel i výrobní odvětví Unie.

(19)

Žadatel předložil před uplynutím stanovené lhůty tři hlavní argumenty. Za prvé uvedl, že ceny společnosti Power Team za suroviny, byly v souladu s domácími cenami a že toto zjištění postačovalo ke splnění kritéria 1 v původním šetření. Společnost tedy považovala srovnání cen na čínském domácím trhu s cenami na jiných mezinárodních trzích s ocelí za porušení čl. 11 odst. 9 základního nařízení. V této souvislosti společnost rovněž zpochybnila relevantnost cen na trhu s ocelí v severní Evropě a Severní Americe, na jejichž základě bylo srovnání provedeno. Žadatel uvedl, že jistě existují ceny na jiných mezinárodních trzích, jako například turecké vývozní ceny, které jsou nižší než domácí ceny v ČLR.

(20)

Je vskutku nesporné, že žadatel splnil kritérium 1 v původním šetření, avšak nesplnil kritérium 2. Má se však za to, že k porušení čl. 11 odst. 9 základního nařízení nedošlo, protože nedošlo k žádné metodologické změně při hodnocení skutečnosti, zda společnost provozuje svou činnost za podmínek tržního hospodářství, a zejména zda stále splňuje kritérium 1. V obou šetřeních – původním i přezkumném – bylo hodnoceno, zda suroviny odráží tržní hodnoty. Jedním ze zkoumaných ukazatelů v obou šetřeních byly domácí ceny oceli, avšak v původním šetření neexistovaly žádné jiné významné činitele, u kterých by byl patrný vliv na ceny surovin. Metodologie tak zůstala nezměněna, lišila se pouze zjištění.

(21)

Z přezkumného šetření vyplynulo, že po období původního šetření, tj. od roku 2006, se okolnosti změnily, jelikož čínská vláda zavedla několik opatření odrazujících vývoz ocelových desek, ocelových trubek a ocelového drátu, a to zavedením vývozního cla a zrušením vývozní náhrady DPH. To mělo společně s výše uvedenými subvenčními režimy narušující účinek na domácí ceny oceli v Číně, protože zjištěný rozdíl mezi domácími cenami v Číně a domácími cenami zveřejněnými pro Severní Ameriku a severní Evropu se výrazně zvýšil zhruba o 30 %. Po zveřejnění zjištění týkajících se tržního zacházení žadatel tento cenový rozdíl nenapadl.

(22)

Pokud jde o tvrzení, že domácí ceny oceli v Severní Americe a severní Evropě nejsou jedinými relevantními mezinárodními cenami, je třeba poznamenat, že oba trhy s ocelí byly zvoleny pro účely srovnání cen, jelikož se oba trhy vyznačují vysokou spotřebou oceli a jsou konkurenčními trhy s několika aktivními výrobci. Lze tak rozumně předpokládat, že tyto domácí ceny byly pro konkurenční tržní ceny reprezentativní. Mimoto nebylo tvrzení, že turecké vývozní ceny jsou nižší než domácí čínské ceny, v této fázi dále opodstatněno, tj. před uplynutím stanovené lhůty nebyly předloženy žádné konkrétní ceny. Dále nebylo podáno žádné vysvětlení ohledně skutečnosti, proč by měly být turecké vývozní ceny – vzhledem k tomu, že turecký vývozní trh je ve srovnání s domácími trhy v Severní Americe a severní Evropě zjevně poměrně malý – považovány za relevantnější.

(23)

Společnost dále tvrdila, že při použití právních předpisů EU byla diskriminována, jelikož se v řadě nedávných jiných případů, ve kterých ocel představovala nejdůležitější vstup, vyskytly některé čínské společnosti produkující ocel, které splňovaly kritérium 1. Všechny tyto případy byly přezkoumány a bylo zjištěno, že žádné ze společností nebylo v uvedených případech přiznáno tržní zacházení, jelikož nesplnily alespoň jedno další kritérium čl. 2 odst. 7 písm. c) základního nařízení. Z důvodů administrativních úspor nebylo tedy nutné se obsáhle zaobírat kritériem 1, bylo-li jasné, že společnost by stejně nesplnila podmínky z jiného důvodu. V každém případě nedospěla Komise v žádném z těchto nedávných případů k závěru, že nedochází k narušení na čínském domácím trhu s ocelí, naopak bylo v nedávných případech zamítnuto tržní zacházení, kdykoliv byla zjištěna narušení v oblasti surovin (7).

(24)

V neposlední řadě žadatel tvrdil, že přizpůsobení běžné hodnoty by bylo vhodnější než nepřiznání tržního zacházení. Je však patrné, že přizpůsobení běžné hodnotě není vhodné vzhledem k tomu, že jedním z kritérií, která jsou posuzována při přiznávání tržního zacházení, je kritérium, že náklady nejdůležitějších vstupů musí odrážet tržní hodnoty. Pokud tomu tak není, mělo by být spíše odepřeno tržní zacházení a běžná hodnota by měla být nahrazena běžnou hodnotou srovnatelné země, zejména pokud suroviny tvoří významnou součást nákladů na vstupy.

(25)

Závěrem lze tedy konstatovat, že žádný z argumentů vznesených společností Power Team nebyl přesvědčivý ani nevedl k odlišnému hodnocení zjištění.

(26)

Výrobní odvětví Unie poukázalo na to, že čínská vláda značně zasáhla do odvětví výroby oceli, což vedlo EU a USA k požadavku, aby WTO uspořádala za účelem vyřešení této otázky konzultace.

(27)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se potvrzují příslušná zjištění i závěr, že by společnosti Power Team nemělo být přiznáno tržní zacházení.

(28)

Po zveřejnění základních skutečností a úvah, na jejichž základě se zamýšlí doporučit změnu nařízení (ES) č. 452/2007, vyjádřil žadatel další připomínky ke zjištěním ohledně tržního zacházení.

(29)

Žadatel především znovu zdůraznil svůj argument, že jeho hlavní vstupy odrážejí tržní hodnoty v ČLR a že čínské ceny jsou ve všeobecném souladu s jinými mezinárodními trhy. Zatímco žadatel uznal skutečnost, že nárůst cen u hlavních vstupů byl v ČLR v roce 2008 ve srovnání s jinými mezinárodními trhy s ocelí nižší, trval na tom, že tomu tak nebylo z důvodů jakéhokoliv narušení, nýbrž z toho důvodu, že nižší ceny na čínském domácím trhu mohly být způsobeny ostatními čistě obchodními faktory. Žadatel poukázal na zvýšenou výrobu v roce 2008 a uvedl, že stávající antidumpingová či vyrovnávací cla uvalovaná na vývoz většiny ocelových vstupů vyrobených v ČLR vedla čínské výrobce k tomu, aby snížili své ceny na domácím trhu.

(30)

Je třeba poznamenat, že dodatečné informace o cenách předložené žadatelem podpořily zjištění, že hlavní suroviny pro výrobu žehlicích prken v roce 2008 byly v průměru výrazně levnější na čínském domácím trhu než na jiných velkých světových trzích.

(31)

Pokud jde o argument, že cenový rozdíl byl způsoben čistě obchodními faktory, tj. zvýšenou výrobou v ČLR, je třeba uvést, že tento argument nebyl dostatečně opodstatněn, zejména s ohledem na jakoukoliv možnou souvislost mezi údajným zvýšením výroby a situací ze strany poptávky. Žadatelův argument, že na dovoz řady ocelových výrobků z ČLR byla uvalována vyrovnávací cla, zároveň pouze dokazuje, že čínští výrobci oceli měli skutečně prospěch ze subvencí.

(32)

Žadatelův argument, že trh s ocelí v ČLR není narušen, nelze tedy podpořit a je třeba učinit definitivní závěr, že rozhodnutí ohledně tržního zacházení by nemělo být revidováno a že společnosti Power Team by nemělo být přiznáno tržní zacházení.

(33)

Podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení se stanoví případné celostátní clo pro země spadající pod uvedený článek, s výjimkou případů, kdy jsou společnosti schopny prokázat, že splňují všechna kritéria pro individuální zacházení stanovená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení. Uvedená kritéria lze shrnout takto:

(34)

Žadatel, vedle požadavku o přiznání tržního zacházení rovněž požádal o individuální zacházení v případě, že mu nebude přiznáno tržní zacházení.

(35)

Z šetření vyplynulo, že žadatel splnil všechna výše uvedená kritéria, a lze tedy učinit závěr, že společnosti Power Team by mělo být přiznáno individuální zacházení.

(36)

Podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení se v případě dovozu ze zemí bez tržního hospodářství a při nepřiznání tržního zacházení pro země uvedené v čl. 2 odst. 7 písm. b) základního nařízení běžná hodnota určí na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve srovnatelné zemi.

(37)

V oznámení o zahájení uvedla Komise svůj záměr opět použít Turecko, které bylo použito jako srovnatelná země v původním šetření, jako vhodnou srovnatelnou zemi pro účely stanovení běžné hodnoty pro ČLR, avšak žádný turecký výrobce v tomto prozatímním přezkumu nespolupracoval. Ke spolupráci však přistoupil ukrajinský vyvážející výrobce, který byl předmětem paralelního šetření pro účely jiného prozatímního přezkumu. Zúčastněné strany byly náležitě informovány a v dané fázi nebyly obdrženy žádné námitky vůči použití Ukrajiny jako srovnatelné země.

(38)

Jelikož nebyly shledány žádné zjevné důvody, proč nezvolit Ukrajinu jako srovnatelnou zemi, zejména s přihlédnutím k tomu, že žádný jiný výrobce ze třetí země nespolupracoval, byla běžná hodnota stanovena podle čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení, tj. na základě ověřených informací, které poskytl spolupracující výrobce ve srovnatelné zemi.

(39)

V souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení bylo zjištěno, že objem domácího prodeje obdobného výrobku spolupracujícího výrobce ve srovnatelné zemi byl ve srovnání s vývozním prodejem žadatele do EU reprezentativní. Kromě toho byl u všech vyvážených typů výrobků srovnatelný domácí prodej (v případě potřeby upravený s ohledem na fyzikální vlastnosti) považován za reprezentativní, jelikož jejich objem prodeje představoval alespoň 5 % objemu odpovídajícího vývozního prodeje do EU.

(40)

Komise následně přezkoumala, zda by se domácí prodej všech typů žehlicích prken v reprezentativních množstvích ve srovnatelné zemi mohl považovat za prodej v běžném obchodním styku, a to stanovením podílu ziskového prodeje příslušného typu žehlicího prkna nezávislým odběratelům.

(41)

Transakce na domácím trhu se považovaly za ziskové tehdy, když se jednotková cena určitého typu výrobku rovnala výrobním nákladům nebo byla vyšší. Byly proto stanoveny výrobní náklady pro každý typ prodávaný na domácím trhu ve srovnatelné zemi během období šetření.

(42)

Pokud objem prodeje určitého typu výrobku prodávaného za čistou prodejní cenu odpovídající vypočteným výrobním nákladům nebo cenu vyšší představoval více než 80 % celkového objemu prodeje tohoto typu výrobku a pokud se vážená průměrná cena tohoto typu rovnala výrobním nákladům nebo byla vyšší, byla běžná hodnota stanovena na základě skutečné ceny na domácím trhu. Tato cena byla vypočítána jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje daného typu výrobku během období šetření, a to bez ohledu na to, zda byl tento prodej ziskový.

(43)

Jestliže objem ziskového prodeje určitého typu výrobku představoval 80 % nebo méně z celkového objemu prodeje tohoto typu nebo byla-li vážená průměrná cena tohoto typu nižší než výrobní náklady, byla běžná hodnota stanovena na základě skutečné ceny na domácím trhu vypočtené jako vážený průměr pouze ziskového prodeje daného typu.

(44)

Žadatel po zveřejnění vznesl připomínku, že v případech, kdy ziskový prodej představuje méně než 10 % celkového objemu prodeje určitého typu, by měla být obvykle použita početně zjištěná běžná hodnota.

(45)

V této souvislosti je třeba poznamenat, že v tomto šetření se nevyskytla situace, kdy by ziskový prodej dosáhl objemu menšího než 10 %. Kromě toho se postup automatického početního zjištění běžné hodnoty za takových okolností již nepoužívá.

(46)

Ve všech případech byl dotčený výrobek prodán na vývoz nezávislým odběratelům v Unii prostřednictvím nezávislých obchodních subjektů v ČLR, a vývozní cena byla tudíž stanovena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, konkrétně na základě skutečně zaplacených cen či cen, které je třeba zaplatit, za výrobek prodaný za účelem vývozu do EU.

(47)

Žadatel po zveřejnění uvedl, že vývozní cena by měla být stanovena na základě prodejní ceny fakturované nezávislým čínským obchodním subjektem nezávislým odběratelům v EU, a nikoliv – jak tomu bylo v tomto případě – na základě zaplacené ceny či ceny, kterou je třeba zaplatit, za výrobek prodaný společností Power Team nezávislému obchodnímu subjektu v ČLR za účelem vývozu. Takový postup by však nebyl v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení, podle kterého by měla být při prodeji výrobků na vývoz základem vývozní ceny první nezávislá transakce. Proto je třeba tuto námitku zamítnout.

(48)

Běžná hodnota a vývozní cena byly srovnány na základě ceny ze závodu. Pro zajištění spravedlivého srovnání mezi běžnou hodnotou a vývozní cenou bylo podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení přihlédnuto k rozdílům u činitelů, na které bylo upozorněno a které prokazatelně ovlivňují ceny a srovnatelnost cen. Na základě toho byly v oprávněných a podložených případech zohledněny rozdíly ve fyzických vlastnostech, přepravních nákladech, v nákladech na pojištění a manipulaci a v úvěrových nákladech. Vzhledem k tomu, že vývozní cena byla stanovena výlučně na základě domácího prodeje čínským obchodním subjektům na vývoz, nebylo důvodu připustit rozdíly ve zdanění, jelikož běžná hodnota byla rovněž stanovena na základě domácího prodeje v srovnatelné zemi, na kterou se vztahuje obdobný daňový režim. Jak běžná hodnota, tak i vývozní cena byly proto vypočteny na čistém základě DPH.

(49)

Žadatel po zveřejnění uvedl, že seskupení typů výrobků (které bylo skutečně provedeno pro účely srovnání) vyvolává jisté pochybnosti s ohledem na správnost srovnání cen.

(50)

V této souvislosti je třeba poznamenat, že seskupení typů výrobků v tomto šetření bylo stejné jako seskupení v původním šetření a bylo považováno za nutné, aby mohla být zvýšena srovnatelnost výrobků prodávaných na vývoz do Unie společností Power Team a výrobků prodávaných na domácích trhu ve srovnatelné zemi. Rovněž je třeba poznamenat, že žadatel své tvrzení již dále neopodstatnil, zejména v souvislosti s tím, proč by provedené seskupení (které bylo vysvětleno ve zvláštním zveřejnění určeném žadateli) nemělo být vhodné. Proto je třeba tuto námitku zamítnout.

(51)

V souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení bylo provedeno srovnání váženého průměru běžné hodnoty podle typu výrobku s váženým průměrem vývozní ceny odpovídajícího typu dotčeného výrobku. Toto srovnání ukázalo existenci dumpingu.

(52)

Bylo zjištěno, že dumpingové rozpětí společnosti Power Team, vyjádřené jako procentní podíl čisté ceny s dodáním na hranici Unie, činí 39,6 %.

(53)

Podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení se také posuzovalo, zda změněné okolnosti lze přiměřeně považovat za okolnosti trvalé povahy.

(54)

V této souvislosti se připomíná, že v původním šetření nebylo žadateli přiznáno tržní zacházení z důvodu zjištěných nesrovnalostí ohledně jeho účetních postupů. Z tohoto přezkumu vyplynulo, že toto kritérium společnost Power Team splnila. Jak je však uvedeno výše, nesplňuje žadatel kritérium tržního zacházení uvedené v čl. 2 odst. 7 písm. c) první odrážce základního nařízení týkající se nákladů na nejdůležitější vstupy. Co se týče tržního zacházení, pro žadatele se okolnosti tudíž nezměnily.

(55)

Údaje shromážděné a ověřené v šetření (tj. žadatelovy individuální ceny při vývozu do EU a běžná hodnota stanovená na Ukrajině jako srovnatelné zemi) však vedly k vyššímu dumpingovému rozpětí. Tato změna je považována za významnou a pokračující zachování současné úrovně opatření by k vyrovnání dumpingu již nepostačovalo.

(56)

Vzhledem k výsledkům tohoto přezkumného šetření se považuje za vhodné změnit antidumpingové clo platné na dovoz dotčeného výrobku společnosti Power Team na 39,6 %.

(57)

Pokud jde o výši zbytkového cla, je třeba připomenout, že v původním šetření byla míra spolupráce nízká. Clo pro nespolupracující společnosti tak bylo stanoveno ve výši, která odpovídá váženému průměrnému dumpingovému rozpětí nejprodávanějších typů výrobků spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří mají nejvyšší dumpingová rozpětí. Za použití stejné metodologie a s přihlédnutí k relevantním údajům poskytnutým žadatelem je třeba změnit zbytkové clo na 42,3 %.

(58)

Zúčastněné strany byly informovány o hlavních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se zamýšlí doporučit změnu nařízení Rady (ES) č. 452/2007, a bylo jim umožněno vyjádřit připomínky. Připomínky stran byly zváženy a ve vhodných případech byla konečná zjištění odpovídajícím způsobem upravena,

—

údaje týkající se společnosti Guangzhou Power Team Houseware Co. Ltd., Guangzhou uvedené v tabulce v čl. 1 odst. 2 se nahrazují tímto zněním:

—

údaje týkající se všech ostatních společností z ČLR uvedené v tabulce v čl. 1 odst. 2 se nahrazují tímto zněním: