(EU) č. 148/2010Nařízení Komise (EU) č. 148/2010 ze dne 23. února 2010 , kterým se schvalují změny menšího rozsahu ve specifikaci označení zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Prosciutto di Parma (CHOP))
Publikováno: | Úř. věst. L 47, 24.2.2010, s. 6-11 | Druh předpisu: | Nařízení |
Přijato: | 23. února 2010 | Autor předpisu: | Evropská komise |
Platnost od: | 16. března 2010 | Nabývá účinnosti: | 16. března 2010 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 148/2010
ze dne 23. února 2010,
kterým se schvalují změny menšího rozsahu ve specifikaci označení zapsaného do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (Prosciutto di Parma (CHOP))
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (1), a zejména na čl. 9 odst. 2 druhou větu uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
V souladu s čl. 9 odst. 1 prvním pododstavcem a čl. 17 odst. 2 nařízení (ES) č. 510/2006 Komise přezkoumala žádost Itálie o schválení změny bodů specifikace chráněného označení původu „Prosciutto di Parma“, zapsaného nařízením Komise (ES) č. 1107/96 (2). |
(2) |
Účelem žádosti je změnit specifikaci upřesněním podmínek, za kterých může být prodloužena trvanlivost produktu „Prosciutto di Parma“ nakrájeného na plátky a předem baleného, a zavedením grafických úprav loga. |
(3) |
Komise prozkoumala dané změny a dospěla k závěru, že jsou odůvodněné. Jelikož se jedná o změny menšího rozsahu ve smyslu článku 9 nařízení (ES) č. 510/2006, může je Komise schválit bez postupu popsaného v článcích 5, 6 a 7 uvedeného nařízení, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Specifikace chráněného označení původu „Prosciutto di Parma“ se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení.
Článek 2
Aktualizovaný jednotný dokument je uveden v příloze II tohoto nařízení.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 23. února 2010.
Za Komisi
José Manuel BARROSO
předseda
(1) Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12.
(2) Úř. věst. L 148, 21.6.1996, s. 1.
PŘÍLOHA I
Ve specifikaci chráněného označení původu produktu „Prosciutto di Parma“ se schvalují tyto změny:
1) |
V přehledu H byl druhý odstavec doplněn takto:
|
2) |
V kapitole 5 přílohy specifikace nazvané „Směrnice o krájení a balení“ připojené ke specifikaci byla tabulka uvedená v bodě 3 článku 12 doplněna takto:
|
3) |
V kapitole 6 téhož dokumentu byl čl. 13 odst. 1 doplněn takto: „1. 25 % povrchu horní části obalů produktu „Prosciutto di Parma“ musí bez ohledu na jejich tvar, rozměr a hmotnost tvořit trojúhelník umístěný v levém horním rohu mající černý podklad, na kterém je uvedena značka sdružení a nápisy na základě právních předpisů: „Prosciutto di Parma“ – denominazione di origine protetta ai sensi della legge 13 febbraio ’90 no 26 e del Reg. CE n. 1107/96 – confezionato sotto il controllo dell’Istituto Parma Qualità. Grafická podoba obalu odpovídá grafické reprodukci uvedené v příloze této směrnice (příloha 1), která je její nedílnou součástí.“ |
4) |
Ve stejném článku 13 se doplňují nové odstavce, které znějí: „3. Pokud jsou při balení produktu „Prosciutto di Parma“ dodržovány veškeré podmínky níže uvedené v bodě 4, výše uvedenou část balení tvoří trojúhelník mající průhledný podklad, na jehož vrcholu je část s černým podkladem, na které je zobrazeno logo Společenství pro CHOP. Grafická podoba obalu odpovídá grafické reprodukci uvedené v příloze této směrnice (příloha 2), která je její nedílnou součástí. 4. Pravidla uvedená v bodě 3 jsou tato:
Grafické vlastnosti a rozměry nápisů a značek, které obsahuje trojúhelník sdružení uvedený v bodech 1 a 3, jsou stanoveny v grafických reprodukcích uvedených v příloze této směrnice (přílohy 3 a 4), které jsou její nedílnou součástí.“ |
PŘÍLOHA II
JEDNOTNÝ DOKUMENT
Nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu
„PROSCIUTTO DI PARMA“
Č. ES: IT-PDO-0217-0067-30.01.2009
CHZO ( ) CHOP (X)
1. NÁZEV
„Prosciutto di Parma“
2. ČLENSKÝ STÁT NEBO TŘETÍ ZEMĚ
Itálie
3. POPIS ZEMĚDĚLSKÉHO PRODUKTU NEBO POTRAVINY
3.1 Druh produktu
Třída 1.2: |
masné výrobky |
3.2 Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1
Zralá syrová šunka, identifikovaná značkou vypálenou do kůže, mající vypouklý vnější tvar, s odstraněnou distální částí (noha), bez vnějších nedostatků, které by mohly narušovat vzhled produktu. Tloušťka odkryté svalové části za hlavicí stehenní kosti (ořech) smí být maximálně 6 cm (krátký odřezek); hmotnost se obvykle pohybuje od 8 do 10 kilogramů, není menší než 7 kilogramů; barva v řezu: rovnoměrná, růžovočervená, protkaná čistě bílou barvou tučných částí; vůně a chuť: maso jemné a nasládlé chuti, málo solené s výraznou charakteristickou vůní; splňuje přesná analytická kritéria (vlhkost, sůl, proteolýza); produkt „Prosciutto di Parma“ opatřený značkou se může prodávat vcelku, vykostěný, porcovaný na kusy různého tvaru a různé hmotnosti nebo nakrájený na plátky ve vhodném balení.
3.3 Suroviny (pouze u zpracovaných produktů)
Surovina (čerstvé kýty) pro produkci šunky „Prosciutto di Parma“ se vyznačuje těmito prvky: hustota tuku se odhaduje stanovením jodového čísla a/nebo obsahu kyseliny linolové na vnitřním a vnějším tuku podkožní tukové blány kýty. Jodové číslo nesmí v jednotlivém vzorku překročit hodnotu 70 a obsah kyseliny linolové nesmí být vyšší než 15 %; vrstva tuku na vnější části ořezané čerstvé kýty, která se měří svisle od hlavice stehenní kosti („pod ořechem“), by měla být v případě čerstvých kýt používaných pro produkci šunky „Prosciutto di Parma“ o váze 7 až 9 kilogramů přibližně 20 milimetrů a v případě čerstvých kýt používaných pro produkci šunky „Prosciutto di Parma“ o váze vyšší než 9 kilogramů přibližně 30 milimetrů. Vrstva tuku včetně kůže však nesmí být v prvním případě menší než 15 milimetrů a ve druhém případě 20 milimetrů. Stehno musí pokrývat dostatečná vrstva tuku, která zabrání oddělení kůže od spodní svalové vrstvy. Hmotnost ořezaných čerstvých kýt se pohybuje ideálně mezi 12 až 14 kilogramy, v žádném případě nesmí být nižší než 10 kilogramů.
3.4 Krmivo (pouze u produktů živočišného původu)
Povolená krmiva, jejich množství a způsob podávání jsou uvedeny ve dvou tabulkách, přičemž první z nich se týká povolených krmiv až do 80 kilogramů živé váhy a druhá povolených krmiv v průběhu fáze výkrmu. Krmivo se přednostně podává v tekuté podobě (kaše nebo šlichta) a tradičně se doplní o syrovátku.
V první fázi nesmí být podíl sušiny sestávající z obilovin nižší než 45 % celkového množství sušiny a jsou povolena tato krmiva, kromě krmiv stanovených pro druhou fázi: kukuřičná glutenová krupice a/nebo corn gluten feed (kukuřičné glutenové krmivo), rohovník (svatojánský chléb) bez semen, rybí moučka, extrahovaný šrot ze sóji, lihovarnické odpady, podmáslí, tuky s bodem táním vyšším než 36 °C, proteinové lyzáty, kukuřičná siláž.
Ve druhé fázi (výkrm) nesmí být podíl sušiny sestávající z obilovin nižší než 55 % celkového množství sušiny a jsou povolena tato krmiva: kukuřice, šlichta z kukuřičných zrn a/nebo klasů, čirok, ječmen, pšenice, tritikale, oves, méně významné obiloviny, otruby a jiné vedlejší produkty při zpracování pšenice, dehydratované brambory, lisované silážované řepné řízky, lněné pokrutiny, vyluhované suché řepné řízky, výlisky jablek a hrušek, slupky z hroznového vína a rajských jablek podporující průchodnost střev, syrovátka, podmáslí, dehydratovaná mouka z vojtěšky, melasa, extrahovaný šrot ze sóji, slunečnice, sezamu, kokosu, kukuřičných klíčků, hrachu a/nebo jiných semen luštěnin, pivovarské, lihovarské kvasnice (torula) a jiné kvasnice, tuky s bodem tání vyšším než 40 °C.
3.5 Specifické kroky při produkci, které se musí uskutečnit v označené zeměpisné oblasti
Postupy při produkci a zrání se musí uskutečnit v oblasti produkce, jak je uvedeno v bodě 4, za účelem zajištění kvality, sledovatelnosti a kontroly produktu.
3.6 Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.
Produkt „Prosciutto di Parma“ opatřený značkou se může prodávat vcelku, vykostěný, rozřezaný na kusy různého tvaru a různé hmotnosti nebo nakrájený na plátky ve vhodném balení; v posledním případě se krájení a balení musí uskutečnit výlučně ve specifické oblasti produkce uvedené v bodě 4, značka CHOP musí být na produktu umístěna nesmazatelně a neodstranitelně způsobem uvedeným níže v bodě 3.7, aby byly zaručeny typické kvalitativní vlastnosti produktu „Prosciutto di Parma“ a celková sledovatelnost produktu.
3.7 Zvláštní pravidla pro označování
Prvním znakem pro rozpoznání produktu „Prosciutto di Parma“ od ostatních produktů na trhu – ačkoli se netýká označení – je „knížecí korunka“ (vypálená značka reprodukující stylizovanou korunku s pěti hroty a nápisem místního jména „Parma“). Tato značka plní dvojí funkci: na jedné straně odlišuje produkt od ostatních syrových šunek a potvrzuje jeho původ (identifikační značka) a na druhé straně zaručuje, že byl produkt podroben veškerým předepsaným fázím výroby a že byl v každé této fázi zúčastněnými stranami identifikován. Oprávněné používání označení původu je vázáno na uvedení značky: produkt bez „knížecí korunky“ nesmí být opatřen tímto označením, a to ani na štítcích nebo obalu, na dokladech o prodeji, ani při obchodních transakcích (tj. je-li prodáván vcelku, nakrájený, předbalený nebo porcovaný v maloobchodní síti).
Pokud jde o prvky charakterizující označení produktu „Prosciutto di Parma“, musí být uvedeny tyto údaje:
|
v případě celé šunky „Prosciutto di Parma“ s kostí:
|
|
v případě balené šunky „Prosciutto di Parma“ bez kosti, která je celá nebo rozkrájená na kusy:
|
|
v případě předbalené šunky „Prosciutto di Parma“ nakrájené na plátky:
|
Je zakázáno používat označení, jako je např. „classico“ (klasická), „autentico“ (autentická), „extra“, „super“ nebo k obchodnímu označení přidávat jakékoli jiné pojmenování, vlastnost nebo údaj, s výjimkou označení „disossato“ (vykostěná) a „affettato“ (nakrájená), a jiné údaje, které nejsou výslovně uvedeny ve specifikaci produktu.
4. STRUČNÉ VYMEZENÍ ZEMĚPISNÉ OBLASTI
K produkci šunky „Prosciutto di Parma“ dochází ve vymezené oblasti v provincii Parma, kterou představuje území provincie Parma (italský region Emilia-Romagna) nacházející se v minimální vzdálenosti 5 km na jih od via Emilia, do maximální nadmořské výšky 900 metrů, které je na východě ohraničené tokem řeky Enza a na západě potokem Stirone.
Surovina pochází ze zeměpisné oblasti, která je širší než oblast zpracování a do které spadají administrativní území regionů: Emilia-Romagna, Benátsko, Lombardie, Piemont, Molise, Umbria, Toskánsko, Marche, Abruzzo, Lazio (Itálie).
5. SOUVISLOST SE ZEMĚPISNOU OBLASTÍ
5.1 Specifičnost zeměpisné oblasti
Výjimečné vlastnosti produktu „Prosciutto di Parma“ a záruka dodržování přísných norem jakosti, hygieny a bezpečnosti potravin úzce souvisejí s podmínkami prostředí a s přírodním a lidským faktorem. Do vymezené zeměpisné makrooblasti patří pouze několik určitých oblastí s jedinečným a nenapodobitelným prostředím a zvláštními schopnostmi lidí, které se vyvinuly v oblasti produkce šunky s označením. Jednu z těchto vymezených oblastí představuje oblast produkce šunky „Prosciutto di Parma“, malá část provincie Parma. Tato mikrooblast je díky své poloze charakterizována jedinečnými ekologickými a klimatickými podmínkami a podmínkami prostředí, které vytváří mořský vzduch přicházející z Versilie, jenž se otepluje při přechodu olivovými a piniovými háji v údolí Magra, zbavuje se vlhkosti v Apeninách, přičemž nasákne vůni kaštanů, a který vysuší produkty „Prosciutto di Parma“ a dodá jim výjimečnou jemnost.
5.2 Specifičnost produktu
Produkt „Prosciutto di Parma“ je syrová šunka zrající nejméně 12 měsíců; vepřové maso a sůl jsou jedinými povolenými složkami. Konečný produkt má vypouklý vnější tvar bez distální části (noha), svalovina je odkrytá od hlavice stehenní kosti (ořech) na maximální tloušťku 6 cm (krátký odřezek). Hmotnost zrajícího produktu se obvykle pohybuje od 8 do 10 kilogramů, není menší než 7 kilogramů; barva v řezu je rovnoměrná, růžovočervená, protkaná čistě bílou barvou tučných částí; maso má jemnou a nasládlou chuť, je málo solené, s výraznou charakteristickou vůní. Produkt splňuje přesná analytická kritéria pro vlhkost (59 % až 64 %), slanost (4,5 % až 6,9 %) a proteolýzu (24 až 31).
5.3 Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu
Kritéria produkce pro přidělení označení původu produktu „Prosciutto di Parma“ závisí především na podmínkách prostředí a na přírodním a lidském faktoru. Existuje úzká vazba mezi surovinou a produktem „Prosciutto di Parma“, která se pojí k výrobnímu, hospodářskému a sociálnímu vývoji zeměpisné oblasti, jež surovině dodávají jedinečné vlastnosti. Vlastnosti suroviny jsou zcela typické pro vymezenou makrooblast střední a severní Itálie (jak je upřesněna v bodě 4.2) od doby Etrusků až do současnosti.
Je zaznamenán specifický vývoj chovu těžkých prasat, která se porážejí ve vyšším věku: tento vývoj začíná původními domácími plemeny, měnil se v závislosti na přírodních, sociálních a hospodářských podmínkách, jako je zejména pěstování obilí a zpracování mléka, což bylo typické pro systémy výživy, postupně a přirozeně se stal plnohodnotnou produkcí výrobku s označením. Do vymezené zeměpisné makrooblasti patří určitá zóna, která se v závislosti na jedinečných a nenapodobitelných podmínkách prostředí a zvláštních schopnostech lidí vyvinula v oblast produkce šunky „Prosciutto di Parma“. Tuto vymezenou oblast představuje malá část provincie Parma. Tato mikrooblast je díky své poloze charakterizována jedinečnými ekologickými, klimatickými a environmentálními podmínkami, které vytváří mořský vzduch přicházející z Versilie, jenž se otepluje při přechodu olivovými a piniovými háji v údolí Magra a zbavuje se vlhkosti v Apeninách, přičemž nasákne vůni kaštanů, a který vysuší produkty „Prosciutto di Parma“ a dodá jim výjimečnou jemnost.
Parma se nachází uprostřed bývalého území Předalpské Galie, jejíž obyvatelé chovali velká stáda prasat a byli odborníky zvláště na produkci slaných šunek.
V minulosti nacházíme různé písemné zdroje, které se odkazují na tuto šunku a na její způsob přípravy, zejména seznamy obchodní komory z roku 1913, jež uvádějí současný region produkce. První výhradně řemeslnická fáze se vyvíjela až do současnosti směrem k procesu industrializace, který však zachoval tradiční vlastnosti produktu v nezměněné podobě.
Původ produktu je historicky doložen, rovněž i oblast původu suroviny, tato produkce je výsledkem vývoje typické venkovské kultury společné pro celý výše zmíněný makroregion, která se z důvodu příznivých nenapodobitelných mikroklimatických podmínek a podmínek prostředí soustřeďovala v určité části provincie Parma.
ODKAZ NA ZVEŘEJNĚNÍ SPECIFIKACE
Tento správní orgán zahájil vnitrostátní řízení o námitce týkající se návrhu změny chráněného označení původu produktu „Prosciutto di Parma“. Úplné znění specifikace produkce je k dispozici na této internetové stránce:
http://www.politicheagricole.it/DocumentiPubblicazioni/Search_Documenti_Elenco.htm?txtTipoDocumento=Disciplinare%20in%20esame%20UE&txtDocArgomento=Prodotti%20di%20Qualit%E0>Prodotti%20Dop,%20Igp%20e%20Stg