2010/36/EUSměrnice Komise 2010/36/EU ze dne 1. června 2010 , kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/45/ES o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě (Text s významem pro EHP)

1.

2.

1.

2.

3.

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

8-1.

8-2.

8-3.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

17-1.

17-2.

17-3.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

1.

2.

3.

4.

5.

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

1.

2.

3.

4.

5.

6.

6-1.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

1.

2.

3.

4.

5.

5-1.

5-2.

5-3.

6.

7.

8.

8a.

9.

10.

11.

12.

13.

1.

1.

Kde je to výslovně stanoveno, používají se pravidla této přílohy na nové a stávající osobní lodě tříd A, B, C a D provozované ve vnitrostátní plavbě s ohledem na oblast působnosti této směrnice, jak je stanoveno v čl. 3.

2.

Nové lodě tříd B, C a D o délce méně než 24 metrů musí vyhovovat požadavkům pravidel II-1/B/2 až II-1/B/8 a II-1/B/10 v této příloze, pokud správa státu vlajky, pod jehož vlajkou má loď právo plout, nezajistí, aby odpovídaly vnitrostátním pravidlům státu vlajky a aby tato pravidla zaručovala rovnocennou úroveň bezpečnosti.

3.

Pokud se pravidla stanovená v této příloze nevztahují na nové lodě o délce nejvýše 24 metrů, zajistí správa státu vlajky, aby provádění vnitrostátních pravidel zajistilo pro tyto lodě rovnocennou úroveň bezpečnosti.

4.

Stávající lodě tříd C a D nemusejí vyhovět pravidlům kapitoly II-1 a II-2 této přílohy, pokud správa státu vlajky, pod jehož vlajkou má loď právo plout, zajistí, aby odpovídaly vnitrostátním pravidlům státu vlajky a aby tato pravidla zaručovala rovnocennou úroveň bezpečnosti.

5.

Dále v případě, že je to neproveditelné a/nebo nepřiměřené, nemusejí lodě tříd B, C a D o délce méně než 24 metrů vyhovovat následujícím pravidlům kapitoly II-1: v části B pravidlu 10, v části C pravidlům 4, 9 a 10 a v části E pravidlům 1 až 9. Správa státu vlajky zajistí, aby provádění vnitrostátních pravidel zajistilo pro tyto lodě rovnocennou úroveň bezpečnosti.

6.

Bez ohledu na ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) nemusejí lodě třídy D, jejichž plavba nepřesahuje námořní oblast A 1, jak je vymezeno v pravidle IV/2.12 úmluvy SOLAS z roku 1974, vyhovovat požadavkům na přepravu kapitoly IV úmluvy SOLAS z roku 1974, ovšem musí alespoň vyhovovat ustanovením kapitoly IV této přílohy.

7.

Pokud je to možné a přiměřené, ustanovení týkající se viditelnosti velitelského můstku pravidla V/22 úmluvy SOLAS z roku 1974 se použijí také na lodě, jejichž délka nepřesahuje 55 m, přičemž ‚délkou‘ se rozumí délka vymezená pravidlem V/2 úmluvy SOLAS z roku 1974.

8.

Pokud se v této příloze vyžaduje uplatňování rezoluce IMO na stávajících lodích, lodích postavených do dvou let ode dne přijetí této rezoluce Mezinárodní námořní organizací, nemusejí tyto lodě odpovídat této rezoluci za předpokladu, že jsou v souladu s případnou předchozí platnou rezolucí (rezolucemi).

9.

Opravami, změnami nebo úpravami ‚většího rozsahu‘ se příkladně mimo jiné rozumí:

10.

Označení ‚(pravidlo …)‘, které je uvedeno za několika názvy pravidel v této příloze se týká pravidel úmluvy SOLAS z roku 1974 v platném znění, z nichž vycházejí pravidla v této příloze, tj.:

11.

Ustanovení použitelná na LODĚ TŘÍDY A lze nalézt v:

12.

Ustanovení použitelná na OSOBNÍ LODĚ TYPU RO-RO TŘÍDY A:

kapitola II-1/B, pravidla 17-2 a 20.

.1

.2

Délkou lodi se rozumí délka měřená mezi svislicemi branými na vnějších koncích nejnižší vodorysky dělení.

.3

Šířkou lodi se rozumí maximální šířka mezi vnějšími hranami žeber, měřená na nejnižší vodorysce dělení nebo pod ní.

.4

Ponorem se rozumí svislá vzdálenost měřená uprostřed lodi od vnitřní základní čáry do nejnižší vodorysky dělení.

.5

Nosností se rozumí rozdíl v tunách mezi výtlakem lodi ve vodě o měrné hmotnosti 1,025 při ponoru k nákladní vodorysce odpovídající určenému letnímu volnému boku a hmotností prázdné lodi.

.6

Hmotností prázdné lodi se rozumí výtlak lodi v tunách bez nákladu, pohonných hmot, mazacích olejů, balastové vody, pitné vody a napájecí vody v nádržích, zásob určených ke spotřebě a bez cestujících a posádky a jejich majetku.

.7

Přepážkovou palubou se rozumí nejhořejší paluba, na které jsou upevněny příčné vodotěsné přepážky.

.8

Ponorovou mezí se rozumí čára vedená minimálně 76 mm pod horní hranou přepážkové paluby na boku lodi.

.9

Zaplavitelností prostoru se rozumí procento prostoru, které může být zaplaveno vodou. Objem prostoru, který překračuje ponorovou mez, se měří jen do výše této hranice.

.10

Prostorem strojovny se rozumí prostor od vnitřní základní čáry k ponorové mezi a mezi vnějšími příčnými vodotěsnými přepážkami ohraničujícími prostor, kde se nachází hlavní a pomocné hnací strojní zařízení a kotle sloužící potřebám pohonu.

.11

Prostory pro cestující se rozumí prostory, kde jsou ubytováni a které používají cestující, kromě místností pro zavazadla, zásoby, potraviny a poštu.

.12

Vodotěsností konstrukce se rozumí, že voda pod hydrostatickým tlakem nemůže proniknout jakýmkoli směrem konstrukcí a to jak v neporušeném stavu, tak i při poškození konstrukce.

.13

Odolností vůči povětrnostním vlivům se rozumí, že voda nepronikne do lodi za jakýchkoli podmínek na moři.

.14

Lodí typu ro-ro se rozumí osobní loď s prostorem pro náklad typu ro-ro nebo prostory zvláštní kategorie podle definice v pravidle II-2/A/2.

.1

.2

Hnací jednotkou kormidelního zařízení se rozumí:

.3

Pomocným kormidelním zařízením se rozumí zařízení kromě jakékoli části hlavního kormidelního zařízení potřebné k řízení lodi v případě závady na hlavním kormidelním zařízení ale bez kormidelní páky nebo kvadrantu nebo komponentů sloužících stejnému účelu.

.4

Normálním provozním a obyvatelným stavem se rozumí takový stav, ve kterém loď jako celek, strojní zařízení, technické vybavení, hlavní a pomocné prostředky zajišťující pohon, schopnost kormidlovat, bezpečná navigace, ochrana proti ohni a proti zaplavení, vnitřní a vnější spojení a signály, prostředky k opuštění lodi a vrátky záchranných člunů, jakož i podmínky pohodlného ubytování jsou v pořádku a fungují normálně.

.5

Stavem nouze se rozumí stav, za kterého zařízení potřebná pro normální provoz a obyvatelnost nejsou v provozuschopném stavu pro závadu na hlavním zdroji elektrické energie.

.6

Hlavním zdrojem elektrické energie se rozumí zdroj určený k napájení hlavního rozvaděče elektrickou energií, rozváděnou do všech zařízení potřebných k udržování lodi v normálním provozním a obyvatelném stavu.

.7

Poruchovým stavem lodi se rozumí stav, v němž hlavní pohonné stroje, kotle a pomocná zařízení nefungují z důvodu výpadku energie.

.8

Hlavní generátorovou stanicí se rozumí prostor, v němž se nachází hlavní zdroj elektrické energie.

.9

Hlavním rozvaděčem se rozumí rozvaděč, který je přímo napájen z hlavního zdroje elektrické energie a je určen k rozvodu elektrické energie do lodních zařízení.

.10

Nouzovým rozvaděčem se rozumí rozvaděč, který v případě poruchy hlavního zdroje elektrické energie je napájen přímo z nouzového zdroje elektrické energie nebo přechodného nouzového zdroje elektrické energie a je určen k rozvodu elektrické energie do nouzových zařízení.

.11

Nouzovým zdrojem elektrické energie se rozumí zdroj elektrické energie určený k napájení nouzového rozvaděče v případě poruchy hlavního zdroje elektrické energie.

.12

Nejvyšší provozní rychlostí vpřed se rozumí nejvyšší návrhová rychlost, kterou je loď v plavbě na moři schopná udržet i při nejnižším ponoru.

.13

Nejvyšší rychlostí vzad se rozumí rychlost, kterou může loď dosáhnout s největším navrhovaným výkonem strojů při pohybu vzad a při největším ponoru.

.14a)

Prostory strojovny jsou všechny prostory strojovny kategorie A a všechny ostatní prostory zahrnující pohonné zařízení, kotle, palivové jednotky, parní a spalovací motory, generátory a hlavní elektrické strojní zařízení, plnící stanoviště pro olej, chladící, stabilizační, větrací a klimatizační strojní zařízení a podobné prostory a chodby k nim.

.14b)

Prostory strojovny kategorie A se rozumí takové prostory a šachty k nim, kde jsou umístěny:

.15

Strojním pohonem systému řízení se rozumí hydraulické zařízení dodávající energii pro otáčení kormidelním pněm a sestávající z hnací jednotky nebo hnacích jednotek kormidelního zařízení, včetně přívodního potrubí a armatur a ovladače kormidla. Strojní pohon systému řízení může mít společné mechanické komponenty, tj. kormidelní páku nebo kvadrant a kormidelní peň nebo komponenty sloužící stejnému účelu.

.16

Řídící stanice jsou prostory, v nichž se nachází rádiové nebo hlavní navigační zařízení, nebo nouzový zdroj energie, nebo kde je soustředěna požární signalizace a ovládání protipožárních zařízení.

.1

Toto pravidlo se použije na materiály použité na konstrukci, strojní zařízení, elektrická zařízení a vybavení, na která se vztahují pravidla v této příloze.

.2

Nová instalace materiálů, které obsahují azbest, je zakázána pro všechny lodě.

.1

Na palubě lodí postavených 1. ledna 2012 nebo později se uchovává sada konstrukčních výkresů lodi v konečném stavu a jiných plánů, které ukazují následné konstrukční změny.

.2

Další sadu těchto výkresů společnost uchovává na pevnině, jak je vymezeno v pravidle IX/1.2 úmluvy SOLAS z roku 1974.

.3

Viz oběžník MSC/1135 IMO ‚Konstrukční výkresy lodi v konečném stavu, které se uchovávají na palubě lodi a na pevnině‘.

.1

Lodě musí být vybaveny zařízením a vybavením s dostatečně bezpečným provozním zatížením umožňujícím bezpečné provedení veškerých vlečných a vodicích operací spojených s obvyklým provozem lodi.

.2

Zařízení a vybavení podle bodu 1 musí splňovat normy stanovené pro klasifikaci pravidly uznaného subjektu nebo rovnocennými pravidly používanými správou podle čl. 14 odst. 2 směrnice 94/57/ES.

.3

Viz oběžník MSC/1175 IMO ‚Pokyny o vlečném a vodicím zařízení na palubě‘.

.4

Na každém vybavení nebo jednotlivém zařízení podle tohoto pravidla musí být jasně vyznačena veškerá omezení spojená s jeho bezpečným provozem s ohledem na pevnost jeho připojení k lodní konstrukci.

a)

Plocha pod křivkou ramene stability (křivka GZ) nesmí být menší než:

b)

Rameno stability GZ musí být nejméně 0,20 metru při náklonu plavidla na 30 ° nebo více.

c)

Maximální rameno stability GZ se vyskytuje u úhlu náklonu převyšujícího 30 °, ale ne méně než 25 stupňů.

d)

Počáteční příčná metacentrická výška nesmí být menší než 0,15 metru.

.1

Zaplavitelná délka v daném bodě je největší část délky lodi, jejíž střed se nachází v tomto bodě, která může být zaplavena za předpokladu níže uvedené zaplavitelnosti, aniž by se loď ponořila pod ponorovou mez.

.2

V případě, že loď nemá průběžnou přepážkovou palubu, lze zaplavitelnou délku v každém bodě stanovit podle předpokládané průběžné ponorové meze, jejíž žádný bod neleží níž než 76 mm pod horní hranou paluby na boku lodi, kde jsou vodotěsně spojeny přepážky a obšívka.

.3

Je-li část předpokládané ponorové meze značně pod palubou, k níž vedou přepážky, může správa státu vlajky povolit omezené zmírnění ve vodotěsnosti u těch částí přepážek, které jsou nad ponorovou mezí a bezprostředně pod vyšší palubou.

1,0, pokud je loď oprávněna přepravovat méně než 400 osob, a

1,0, pokud je loď při délce L < 55 oprávněna přepravovat 400 osob nebo více, a

0,5, pokud je loď oprávněna přepravovat 400 osob nebo více.

.1

Vedou-li v jedné nebo více částech lodi vodotěsné přepážky k vyšší palubě, než ve zbývající části lodi, a je žádoucí, aby toto vyšší vedení přepážek bylo využito ve výpočtu zaplavitelné délky, pak lze v každé této části lodi použít zvláštní ponorové meze, pokud:

.2

Oddíl může překročit přípustnou délku stanovenou směrnicemi pravidla 4, pokud celková délka každého páru sousedních oddílů, k nimž daný oddíl patří, nepřesáhne zaplavitelnou délku, nebo dvojnásobek přípustné délky, podle toho, která hodnota je menší.

.3

Hlavní příčná přepážka může mít výstupek, pokud všechny části výstupku leží uvnitř svislých rovin vedených na obou bocích lodi ve vzdálenosti od obšívky rovnající se jedné pětině šířky lodi, měřeno kolmo k ose lodi v rovině nejnižší vodorysky dělení. Každá část výstupku, která leží vně těchto hranic, se považuje za stupeň v souladu s odstavcem 6.

.4

Má-li hlavní příčná přepážka výstupek nebo stupeň, použije se pro určení dělení odpovídající rovinná přepážka.

.5

Má-li hlavní příčný vodotěsný oddíl místní dělení a prokáže-li se správě státu vlajky, že po každém předpokládaném poškození boku lodi, které se rozprostírá na délce 3,0 m plus 3 % délky lodě nebo 11,0 metrů, nebo 10 % délky lodi, podle toho, která hodnota je menší, nebude celý objem hlavního oddílu zaplaven, lze povolit přiměřené zvětšení přípustné délky vyžadované jinak u tohoto oddílu. V tomto případě nesmí být velikost účinného vztlaku předpokládaná na nepoškozené straně větší než je velikost účinného vztlaku předpokládaná na poškozené straně.

Toto zvětšení přípustné délky lze udělat jen tehdy, není-li v rozporu s pravidlem 8.

.6

Hlavní příčná přepážka může mít stupně, pokud splňuje jednu z těchto podmínek:

.7

Na lodích o délce nejméně 100 metrů musí být jedna z hlavních příčných přepážek za předním kolizním prostorem upevněna v takové vzdálenosti od přední svislice, která není větší než přípustná délka.

.8

Je-li vzdálenost mezi dvěma sousedními hlavními příčnými přepážkami, nebo mezi jim odpovídajícími rovinnými přepážkami, nebo vzdálenost mezi příčnými rovinami procházejícími nejbližšími částmi stupňů přepážek menší než 3,0 metry plus 3 % délky lodi, nebo 11,0 metrů, nebo 10 % délky lodi, podle toho která délka je kratší, pak jen jedna z těchto přepážek bude považována za určující pro dělení lodi.

.9

Je-li požadovaný faktor dělení 0,50, pak celková délka jakýchkoli dvou sousedních oddílů nesmí překročit zaplavitelnou délku.

.1.1

Za všech provozních podmínek musí být stabilita nepoškozené lodi taková, aby loď mohla odolat poslední fázi zaplavení kteréhokoli z hlavních oddílů, jejichž požadovaná délka musí být v rozmezí zaplavitelné délky.

.1.2

Jsou-li dva sousední hlavní oddíly rozděleny stupňovitou přepážkou za podmínek pravidla 7.6.1, musí být stabilita nepoškozené lodi taková, aby vydržela zaplavení obou těchto sousedních oddílů.

.1.3

Je-li požadovaný faktor dělení 0,50, musí být stabilita nepoškozené lodi taková, aby vydržela zaplavení kteréhokoliv ze dvou sousedních oddílů.

.2.1

Požadavky pododstavce 1 se stanoví výpočtem, který je v souladu s pododstavci 3, 4 a 6 a který bere v úvahu rozměry a konstrukční charakteristiky lodi a vybavení a rozmístění poškozených oddílů. Při tomto výpočtu se předpokládají nejhorší možné provozní podmínky, pokud jde o stabilitu.

.2.2

Navrhuje-li se vestavění palub, vnitřních stěn nebo podélných přepážek dostatečné tloušťky, aby se zamezilo dalšímu pronikání vody, musí se tato omezení vzít náležitě v úvahu ve výpočtech.

.2.3

Stabilita vyžadovaná v konečném stavu po poškození, případně po vyrovnání plavidla se stanoví takto:

.2.3.3

Vratné rameno stability se vypočítává v rozsahu pozitivní stability s přihlédnutím k největšímu z následujících klopných momentů: .1 nakupení všech cestujících na jednu stranu; .2 spuštění všech plně naložených záchranných plavidel na vodu na jedné straně lodi za pomoci člunových jeřábů; .3 tlak větru; podle vzorce: Rameno stability však nesmí být v žádném případě menší než 0,10 metru.

.2.4

Vyskytne-li se postupné velké zaplavení, které způsobí rychlé snížení vratného ramena o 0,04 metru nebo více, pak se musí mít za to, že křivka vratného ramene stability je ukončena při úhlu, při kterém se vyskytuje postupné zaplavení a rozsah a oblast uvedená v odstavci 2.3.1 a 2.3.2 se měří podle tohoto úhlu.

.2.5

V případech, kdy je postupné zaplavení omezené povahy, že nadále nepokračuje a tím způsobuje přijatelně pomalé snížení vyrovnávacího ramena páky o méně než 0,04 metru, zbylá křivka se úměrně zkrátí s předpokladem, že postupně zaplavený prostor je takto zaplaven od začátku.

.2.6

Ve střední fázi zaplavení musí mít maximální rameno stability nejméně 0,05 metru a rozsah pozitivního vyrovnávacího ramena páky musí být nejméně 7 metrů. Ve všech případech je třeba počítat jen s jednou trhlinou v lodním trupu a jen jednou plochou.

.3

Pro výpočet stability v narušeném stavu je objemová a prostorová zaplavitelnost tato:

Vyšší úroveň zaplavení lze předpokládat v prostorech v blízkosti poškození, není-li v nich podstatná část ubytovacích prostor nebo strojovny anebo většina nákladu či zásob.

.4

Předpokládaný rozsah poškození je tento:

.5

Nesouměrné zaplavení se musí vhodnými opatřeními omezit na minimum. Je-li nutné korigovat velké úhly náklonu lodi na stranu, musí opatření fungovat pokud možno sama, ale v každém případě musí být armatury pro příčné zaplavení vybaveny ovládacími prvky a musí dát ovládat z místa nad přepážkovou palubou. U nových lodí tříd B, C a D nesmí maximální úhel náklonu lodi na stranu po zaplavení, ale před vyrovnáním, přesáhnout 15 °. Vyžaduje-li se vybavení lodi potrubím pro příčné zaplavení, nesmí doba vyrovnání přesáhnout 15 minut. Veliteli lodi musí být poskytnuty vhodné údaje o zařízení příčného zaplavení, které jsou k dispozici.

.6

Konečný stav lodi po poškození a v případě nesouměrného zaplavení poté, co byla provedená opatření pro vyrovnání lodi, musí být tento:

.7

Veliteli lodi se musí poskytnout údaje nutné k udržení dostatečné stability v neporušeném stavu za provozních podmínek, aby měla loď možnost odolat velkému poškození. V případě lodí vyžadujících zařízení pro příčné vyrovnání musí být velitel lodi informován o podmínkách stability, z nichž vycházejí výpočty náklonu lodě na stranu, a upozorněn na to, že pokud loď utrpí poškození, může za nepříznivých podmínek stability dojít k nadměrnému náklonu lodi.

.8

Údaje uvedené v odstavci .7, které mají veliteli lodi umožnit udržet dostatečnou stabilitu v neporušeném stavu, musí obsahovat informace s uvedením největší přípustné výšky těžiště lodi nad kýlem (KG) nebo alternativně nejmenší přípustnou metacentrickou výšku (GM) pro rozsah ponorů nebo výtlaků dostatečných k pokrytí všech provozních podmínek. Údaje musí ukazovat vliv různých sklonů lodi přihlížejících k provozním mezním hodnotám.

.9

Každá loď musí mít na přídi a zádi jasně označené stupnice ponorů. V případě, že značky ponorů nejsou na místech, kde se dají snadno přečíst, nebo provozní omezení v dané námořní dopravě ztěžují čtení značky ponoru, musí být loď vybavena spolehlivým systémem zjišťování ponoru, který je schopen určit ponory na přídi a zádi.

.10

Když je dokončeno naložení lodi a před jejím vyplutím musí velitel lodi určit sklon a stabilitu lodi a také zjistit a zaznamenat, zda loď vyhovuje kritériím stability podle příslušných pravidel. Stabilita lodi se určuje vždy výpočtem. Za tímto účelem lze použít počítač pro elektronický výpočet zatížení a stabilitu nebo rovnocenné prostředky.

.11

Správa státu vlajky neposkytne žádné zmírnění požadavků na porušenou stabilitu, pokud se neprokáže, že metacentrická výška nepoškozené lodi nutná pro splnění těchto požadavků je za jakýchkoli provozních podmínek pro zamýšlený provoz nadměrná.

.12

Zmírnění požadavků na porušenou stabilitu při poškození se poskytne jen ve výjimečných případech a za podmínky, že bude správě státu vlajky vyhověno, aby části, uspořádání a jiné charakteristické znaky lodi byly pro stabilitu po poškození nejvhodnější, což lze za určitých okolností prakticky a důvodně přijmout.

.1

Stávající osobní lodě typu ro-ro třídy B musí vyhovovat pravidlu 8 nejpozději ke dni první pravidelné prohlídky po dni shody předepsané níže v souladu s hodnotou A/Amax definovanou v příloze k postupu výpočtu pro stanovení charakteristických veličin funkční schopnosti stávajících osobních lodí typu ro-ro s použitím zjednodušené metody vycházející z rezoluce A.265(VIII).

.1

nové osobní lodě typu ro-ro s osvědčením pro přepravu nejméně 400 cestujících musí vyhovovat odstavci 2.3 pravidla II-1/B/8, pokud se poškození vztahuje na jakékoli místo délky lodě L, a

.2

stávající osobní lodě typu ro-ro s osvědčením pro přepravu nejméně 400 cestujících musí vyhovovat požadavkům odstavce 1 nejpozději ke dni první pravidelné prohlídky po posledním datu shody stanoveném v pododstavci 2.1, 2.2 nebo 2.3, podle toho, co nastane později:

.1

Musí být vestavěna přepážka předního kolizního prostoru nebo kolizní přepážka, která je vodotěsná a vede až po přepážkovou palubu. Tato přepážka se umístí ve vzdálenosti nejméně 5 % délky lodi a nejvýše 3 metry plus 5 % délky lodi od přední svislice.

.2

Přesahuje-li kterákoli část lodi pod vodoryskou přední svislici, např. hruškovitá příď, bude vzdálenost uvedená v odstavci 1 měřena buď od bodu:

.3

Je-li loď vybavena dlouhou nástavbou na přídi, musí být kolizní prostor na přídi nebo kolizní přepážka vodotěsně protaženy po další plnou palubu nad přepážkovou palubou. Protažení se uspořádá tak, aby se zabránilo možnosti, že ho poškodí dveře na přídi v případě, že budou samy poškozeny nebo uvolněny.

.4

Protažení požadované v odstavci 3 se nemusí nacházet přímo nad přepážkou, pokud všechny jeho části neleží před přední hranicí specifikovanou v odstavci 1 nebo 2.

Pro stávající lodě třídy B však platí, že:

.5

S rampami nesplňujícími výše uvedené požadavky se nebude uvažovat pro protažení kolizní přepážky.

.6

Zadní kolizní přepážka a přepážky rozdělující prostor strojovny od nákladových prostor a prostor pro cestující musí být také vodotěsné až po přepážkovou palubu. Zadní kolizní přepážka však může mít stupeň pod přepážkovou palubu za předpokladu, že stupeň bezpečnosti lodi, pokud jde o dělení, nebude tímto snížen.

.7

Vazové trubky musí být ve všech případech uzavřeny ve vodotěsných prostorech. Zadní ucpávka hřídele se umístí do vodotěsného tunelu hřídelového vedení nebo do jiného vodotěsného prostoru odděleného od zóny vazových trubek v takovém množství, aby v případě zaplavení v důsledku prosakování těsněním zadního hřídele nebyla ponorová mez ponořena pod vodou.

.1

U lodí o délce menší než 50 metrů musí být dvojité dno vestavěno od přepážky předního kolizního prostoru po přepážku zadního kolizního prostoru, je-li to možné a slučitelné s konstrukcí a náležitým fungováním lodi.

.2

Lodě o délce nejméně 50 metrů, ale méně než 61 metrů, musí být vybaveny dvojitým dnem nejméně od strojovny po přepážku předního kolizního prostoru nebo pokud možno co nejblíže k ní.

.3

Lodě o délce nejméně 61 metrů, ale méně než 76 metrů, musí být vybaveny dvojitým dnem přinejmenším mimo strojovnu, které se rozprostírá po přepážky předního a zadního kolizního prostoru nebo pokud možno co nejblíže k nim.

.4

Lodě o délce nejméně 76 metrů musí být uprostřed lodi vybaveny dvojitým dnem, které se rozprostírá po přepážky předního a zadního kolizního prostoru nebo pokud možno co nejblíže k nim.

.5

Vyžaduje-li se vybavení dvojitým dnem, musí jeho výška vyhovovat normám uznané organizace a vnitřní dno se musí rozprostírat až na boky lodi tak, aby chránilo dno lodi až po outor (po přechod lodního dna do boků lodě). Tato ochrana se bude považovat za uspokojující, když průsečnice spodní hrany okrajového plechu s vnější obšívkou neleží v jakékoli části níže než vodorovná plocha, jejíž průsečík je určován paprskem na hlavním žebru vedeným pod úhlem 25 ° od středu lodi na základní čáře.

.6

Malé studny v dvojitém dnu spojené s odvodňovacím zařízením podpalubí atd. nesmějí přesahovat směrem dolů více, než je nutné. Hloubka studní nesmí být v žádném případě větší, než hloubka dvojitého dna na ose minus 460 mm, ani nesmí studna přesahovat směrem dolů vodorovnou plochu uvedenou v odstavci 2. Studna dosahující až k vnější obšívce je však přípustná na zadním konci tunelu hřídelového vedení. Jiné studny (např. pro mazací olej pod hlavními motory) může správa státu vlajky povolit, je-li zajištěno, že uspořádání poskytuje rovnocennou ochranu jako dvojité dno v souladu s tímto pravidlem.

.7

Dvojité dno nemusí být postaveno v rozsahu vodotěsných oddílů střední velikosti používaných výhradně pro přepravu kapalných látek, pokud bezpečnost lodě není v případě poškození dna nebo boku podle názoru správy státu vlajky tímto snížena.

.8

Bez ohledu na odstavec 10.1 může správa státu vlajky povolit, aby se dvojité dno nevyžadovalo v jakékoli části lodi, která je dělena činitelem nepřekračujícím 0,5, pokud se přesvědčí, že vybavení dvojitým dnem v této části by nebylo slučitelné se stavbou a náležitou činností lodi.

.1

Aby byl dodržen požadovaný stupeň dělení, musí být stanovena vodoryska dělení odpovídající schválenému dělícímu ponoru a označena na lodním boku uprostřed lodi. Loď, která má prostor přizpůsobený zvlášť pro ubytování cestujících a přepravu nákladu, muže mít alternativně, vyžaduje-li to majitel, jednu nebo více dalších vodorysek dělení určených a označených tak, aby odpovídaly ponorům, které může schválit správa státu vlajky pro alternativní provozní podmínky.

.2

Určené a označené vodorysky dělení musí zaznamenat do Osvědčení o bezpečnosti osobní lodi a identifikovat zápisem C.1, pokud je jen jedna vodoryska dělení.

Pokud je více než jedna vodoryska dělení, označí se alternativní podmínky zápisem C.2, C.3, C.4 atd. (2).

.3

Volný bok odpovídající každé z těchto vodorysek dělení se měří ve stejné poloze a od stejné palubní čáry, jako volné boky stanovené v souladu s platnou Mezinárodní úmluvou o nákladové značce.

.4

Volný bok odpovídající každé schválené vodorysce dělení a provozním podmínkám, pro které je schválena, musí být v Osvědčení o bezpečnosti osobní lodi jasně uveden.

.5

Jakákoli vodoryska dělení nesmí být v žádném případě umístěna nad nejnižší nákladovou značku ve slané vodě, jak je to určeno pevností lodi nebo platnou Mezinárodní úmluvou o nákladové značce.

.6

Ať je umístění označení vodorysky dělení jakékoli, nesmí být loď v žádném případě zatížena tak, aby byla vodoryska dělení, odpovídající sezóně a místu, jak je to stanoveno v souladu s Mezinárodní úmluvou o nákladové značce v platném znění, ponořena pod vodou.

.7

Loď nesmí být v žádném případě zatížena tak, aby byla vodoryska dělení, odpovídající konkrétní námořní plavbě a provozním podmínkám, ponořena pod vodou.

.1

Každá vodotěsná dělící přepážka, ať příčná nebo podélná, musí být konstruována tak, aby byla způsobilá odolat s náležitou mírou bezpečnosti náporu hydrostatického tlaku vody, což by měla vydržet v případě poškození lodi, avšak alespoň nápor hydrostatického tlaku vody po ponorovou mez. Konstrukce těchto přepážek musí být v souladu s normami uznané organizace.

.2.1

Stupně a zářezy v přepážkách musí být vodotěsné a na všech místech, kde se vyskytují, musí být tak pevné jako přepážka.

.2.2

Procházejí-li žebra nebo palubníky vodotěsnou palubou nebo přepážkou, musí být paluba nebo přepážka konstrukčně zhotovena jako vodotěsná bez použití dřeva nebo cementu.

.3

Zkoušky hlavních oddílů jejich zaplavením vodou nejsou nařízeny. Když se zkoušky zaplavením vodou neuskuteční, je nařízená zkouška postřikem; tato zkouška se musí uskutečnit ve většině etap postupu stavby lodi. Není-li zkouška postřikem proveditelná vzhledem k možnému poškození strojního zařízení, izolace elektrického zařízení nebo spojovacích prvků, může být nahrazena důkladnou vizuální kontrolou svařovaných spojů a podle potřeby podpořena takovými zkouškami, jako je test na průnik barvy nebo ultrazvukový test průsaku nebo rovnocenný test. V každém případě se musí uskutečnit důkladná kontrola vodotěsných přepážek.

.4

Přední kolizní prostor, dvojitá dna (včetně skříňového kýlu) a vnitřní obšívky musí být prozkoušeny na hydrostatický tlak vody odpovídající požadavkům odstavce 1.

.5

Nádrže určené pro přepravu kapalných látek, které tvoří součást dělení lodi, musí být zkoušeny na vodotěsnost hydrostatickým tlakem vody, který odpovídá výšce nejvyšší nákladové značky nebo dvěma třetinám výšky měřené od horní hrany kýlu do ponorové meze podle toho, která hodnota je větší a to za předpokladu, že výška vodního sloupce nemůže být v žádném případě níž než 0,9 metru nad horní částí nádrže; není-li zkouška vodou proveditelná, může se akceptovat tlaková zkouška vzduchotěsnosti tak, že se nádrž vystaví tlaku vzduchu maximálně 0,14 baru.

.6

Zkoušky uvedené v odstavcích 4 a 5 mají zajistit, aby konstrukční uspořádání oddílů bylo vodotěsné a nejsou považovány za zkoušky způsobilosti jakéhokoli oddílu ke skladování pohonných hmot nebo za pro jiné účely, pro které se může vyžadovat zkouška s vyššími požadavky v závislosti na výšce, kterou má v nádrži nebo jejích trubkách dosáhnout kapalná látka.

.1

v kolizní přepážce pod ponorovou mezí;

.2

ve vodotěsných příčných přepážkách oddělujících nákladový prostor od přilehlého nákladového prostoru, pokud není v odstavci 10.1 a pravidle 14 stanoveno jinak.

—

ovládány ručně, nebo

—

s motorovým pohonem a rovněž s ovládáním ručně.

.1

se musí pohybovat ve vertikálním nebo horizontálním směru;

.2

musí být s výhradou odstavce 11 běžně omezeny na maximální světlou šířku 1,2 metru. Správa státu vlajky může povolit větší dveře jen v rozsahu, který se považuje za nutný pro efektivní činnost lodi, pokud se přihlíží k ostatním opatřením pro bezpečnost, včetně těchto opatření:

.3

musí být vybaveny zařízením potřebným k otevření a zavření dveří s použitím elektrického pohonu, hydraulického pohonu nebo jiných forem pohonu přijatelného pro správu státu vlajky;

.4

musí být vybaveny samostatným ručně ovládaným mechanizmem. Musí být umožněno otevřít a zavřít dveře ručně z každé strany a kromě toho z přístupného místa blízko dveří nad přepážkovou palubou, a to otáčením klikou nebo jiným pohybem poskytujícím stejný stupeň bezpečnosti přijatelný pro správu státu vlajky. Směr otáčení nebo jiného pohybu musí být přesně označen na všech ovládacích stanovištích. Při ručním ovládání nesmí doba potřebná k úplnému zavření dveří u lodí ve vzpřímené poloze přesáhnout 90 sekund;

.5

musí být opatřeny ovládacími prvky pro otevírání a zavírání dveří pohonem z obou stran a rovněž pro zavírání dveří pohonem z ústředního ovládacího pultu na velitelském můstku;

.6

musí být vybaveny akustickým signálem odlišným od každého jiného signálu v tomto prostoru, který, kdykoli se dveře s dálkovým ovládáním zavírají, bude vydávat zvuk po dobu nejméně 5 sekund ale ne déle než 10 sekund před začátkem pohybu dveří, a bude znít, pokud se dveře úplně nezavřou. V případě ručního ovládání je postačující, když bude slyšet poplašný signál jen během pohybu dveří. Navíc v lodních prostorech pro cestující a v prostorech s vysokým provozním hlukem může správa požadovat doplnění zvukového signálu přerušovaným optickým signálem u dveří a

.7

musí mít přibližně stejnou rychlost zavírání. Čas zavírání od okamžiku, kdy se dveře začnou pohybovat, do okamžiku, kdy dosáhnou úplně zavřené polohy, nesmí být v žádném případě kratší než 20 sekund a delší než 40 sekund u lodi v normální poloze.

.1

ústřední hydraulický systém se dvěma nezávislými zdroji energie s tím, že každý z nich se skládá z motoru a čerpadla, který je schopen souběžně zavřít všechny dveře. Kromě toho musí být u celého zařízení hydraulické zásobníky s dostatečným výkonem na ovládání všech dveří alespoň třikrát, tj. zavřít-otevřít-zavřít proti opačnému náklonu lodi na stranu o 15 °. Tento ovládací cyklus se musí dát uskutečnit, když je zásobník pod tlakem čerpadla. Použitá kapalina se musí zvolit s přihlédnutím na teplotu, která se vyskytuje při práci zařízení. Systém s motorovým pohonem musí být konstruován tak, aby se minimalizovala možnost, že jednotlivá vada v hydraulickém potrubí negativně ovlivní činnost více než jedněch dveří. Hydraulický systém musí být vybaven signálem nízké hladiny pro nádrže hydraulické kapaliny dodávané do systému s motorovým pohonem a signálem nízkého tlaku plynu nebo jinými účinnými prostředky sledování ztráty zásob energie v hydraulických zásobnících. Tyto signály musí být akustické a vizuální a umístěné na ústředním ovládacím pultu na velitelském můstku nebo

.2

nezávislý hydraulický systém pro všechny dveře s tím, že každý zdroj energie se skládá z motoru a čerpadla schopného otevřít a zavřít dveře. Kromě toho musí mít hydraulický zásobník dostatečný výkon pro ovládání dveří alespoň třikrát, tj. zavřít-otevřít-zavřít proti opačnému náklonu lodi na stranu o 15 °. Tento ovládací cyklus se musí dát uskutečnit, když jsou hydraulické zásobníky pod tlakem čerpadla. Použitá kapalina se musí zvolit s přihlédnutím k teplotě, která se vyskytuje při práci zařízení. Skupinový signál nízkého tlaku plynu nebo jiné účinné prostředky sledování ztráty zásob energie v hydraulických zásobnících musí být k dispozici na ústředním ovládacím panelu na velitelském můstku. Rovněž musí být poskytnuty údaje o ztrátě zásob energie na každém ovládacím stanovišti nebo

.3

nezávislý elektrický systém a motor pro každé dveře s tím, že se každý zdroj energie skládá z motoru schopného dveře otevřít a zavřít. Zdroj energie se musí dát automaticky zásobovat přechodným nouzovým zdrojem elektrické energie v případě výpadku hlavního nebo nouzového zdroje elektrické energie a musí mít dostatečný výkon pro ovládání dveří nejméně třikrát, tj. zavřít-otevřít-zavřít proti opačnému náklonu lodi o 15 °.

.1

Toto pravidlo se uplatňuje na osobní lodě určené nebo upravené pro přepravu nákladních vozidel a doprovázejících pracovníků.

.2

Nepřesáhne-li na těchto lodích celkový počet cestujících včetně osob doprovázejících vozidla N = 12 + A/25, kde A je celková palubní plocha (metrů čtverečních), která je k dispozici pro umístění nákladních vozidel a kde světlá výška na místě uložení a u vchodu do tohoto prostoru není menší než 4 metry, uplatňuje se u vodotěsných dveří pravidlo 13 odstavec 10 s výjimkou toho, že dveře mohou být zasazeny v jakékoliv výšce na vodotěsných přepážkách rozdělujících nákladový prostor. Kromě toho se vyžadují signály na velitelském můstku, které automaticky ukazují zavření všech dveří a zajištění jejich uzávěru.

.3

Uplatňuje-li se tato kapitoly na tuto loď, bere se N jako maximální počet cestujících, pro něž bylo lodi vydáno osvědčení v souladu s tímto pravidlem.

.1

Ruční kolečka nebo páky výpustných kohoutů musí být snadno dostupné pro ovládání. Všechny ventily používané jako výpustné se musí zavírat ručními kolečky ve směru hodinových ručiček.

.2

Vypouštěcí kohouty nebo ventily na boku lodě pro odčerpání vody z kotlů se musí nacházet na snadno přístupných místech a ne pod palubní obšívkou. Kohouty a ventily musí být zkonstruovány tak, aby byly snadno viditelné, ať jsou otevřené nebo zavřené. Kohouty musí být vybaveny ochranným štítem zkonstruovaným tak, aby se klíč nedal vytáhnout, když je kohout otevřen.

.3

Všechny ventily a kohouty v systému trubek, jako jsou systémy ve sběrném prostoru a systémy balastní, systémy motorové nafty a mazacích olejů, hasicí a kropící systémy, systémy chladících kapalin a sanitární systémy atd. musí být zřetelně označeny, co se týče jejich funkcí.

.4

Ostatní odpadní trubky nacházející se pod nejnižší vodoryskou dělení musí být vybaveny rovnocennými prostředky pro uzavírání na boku lodi; nacházejí-li se nad nejnižší vodoryskou dělení, musí být opatřeny běžným bouřkovým ventilem. V obou případech mohou být ventily vynechány, používají-li se trubky stejné tloušťky, jako je kryt nepřímých odpadů ze záchodů a umyvadel a podlahové výpusti z umyváren atd., které jsou opatřeny neotvíratelnými okny, nebo jinak chráněny proti vodním rázům. Síla stěn těchto trubek však nemusí být větší než 14 mm.

.5

Je-li namontován ventil s přímým uzavíracím mechanizmem, musí být místo, z něhož se dá obsluhovat, vždy snadno přístupné a musí být k dispozici prostředky ukazující, zda je ventil otevřen nebo zavřen.

.6

Jsou-li ventily s přímými uzavíracími mechanismy umístěny ve strojovnách, je postačující, když jsou ovladatelné z místa, kde se nacházejí, pokud je toto místo za všech podmínek snadno přístupné.

.1

Musí být provedena všechna účelná a schůdná opatření, aby se omezil přístup a rozšíření vody nad přepážkovou palubou. Tato opatření mohou zahrnovat částečné přepážky nebo rámová žebra. Jsou-li částečné přepážky a rámová žebra umístěny na přepážkové palubě nad hlavními dělícími přepážkami nebo v jejich bezprostřední blízkosti, musí být vodotěsně spojeny s obšívkou a přepážkovou palubou, aby se omezilo protékání vody podél paluby, když je loď nakloněná na stranu a poškozená. Není-li částečná vodotěsná přepážka vyrovnaná se spodní přepážkou, musí být mezilehlá přepážková paluba provedena jako spolehlivě vodotěsná.

.2

Přepážková paluba nebo paluba nad ní musí být vodotěsná. Všechny otvory v otevřené palubě musí být dostatečně vysoké a pevné a musí být vybaveny spolehlivými prostředky pro jejich rychlé vodotěsné uzavření. Musí být připraveny bouřkové otvory, otevřená zábradlí a palubní odtoky, aby se voda z otevřené paluby rychle odstranila za všech povětrnostních podmínek.

.3

Na stávajících lodích třídy B musí otevřené konce vzduchových potrubí ukončených v nástavbě být nejméně 1 metr nad vodoryskou, když se loď naklání na stranu v úhlu 15 °, nebo v maximálním úhlu náklonu lodi na stranu během přechodných etap zaplavení určeného přímým výpočtem, podle toho, který z hodnot je větší. Vzduchová potrubí z jiných nádrží než nádrží na naftu mohou vést přes bok nástavby. Tímto odstavcem nejsou dotčena ustanovení Mezinárodní úmluvy o nákladové značce v platném znění.

.4

Kruhová lodní okna, průchody, nákladová vrata a jiné prostředky zavírání otvorů v obšívce nad ponorovou mezí musí být účelně zkonstruovány a postaveny a musí být dostatečně pevné s ohledem na prostory, v nichž jsou umístěny a jejich polohu ve vztahu k nejnižší vodorysce dělení.

.5

Všechna kruhová lodní okna pod první palubou nad přepážkovou palubou musí být vybavena bezpečným vnitřním pevným zasklením uspořádaným tak, aby se dala snadno a spolehlivě zavřít a vodotěsně zajistit.

.1

Následující dveře umístěné nad ponorovou mezí musí být zavřené a zamčené, než loď zahájí jakoukoli plavbu, a musí zůstat zavřené a zamčené, dokud se loď nedostane na další kotviště:

.2

Bez ohledu na požadavky odstavců 1.1 a 1.4 může správa státu vlajky připustit, aby konkrétní dveře zůstaly dle uvážení velitele lodi otevřené, je-li to nutné pro činnost lodi nebo naloďování a vyloďování cestujících, když je loď bezpečně zakotvena a pokud není narušena bezpečnost lodi.

.3

Velitel lodi musí zajistit, aby se používal účinný systém kontroly a hlášení o zavírání a otevírání dveří uvedené v odstavci 1.

.4

Než loď zahájí jakoukoli plavbu, musí velitel lodi zajistit, aby byl udělán zápis do palubního deníku, jak je to vyžadováno pravidlem 22, a to o době posledního zavření dveří uvedeného v odstavci 1 a o době otevření jednotlivých dveří podle odstavce 2.

.1.1

S výhradou pododstavců 1.2 a 1.3 musí všechny přístupy vedoucí do prostor pod přepážkovou palubou mít nejnižší bod nejméně 2,5 metru nad přepážkovou palubou;

.1.2

jsou-li zabudovány rampy pro vozidla umožňující přístup do prostor pod přepážkovou palubou, musí se jejich otvory dát vodotěsně zavřít, aby se zamezilo průniku vody dospod a musí mít poplašné a signalizační zařízení spojené s velitelským můstkem;

.1.3

správa státu vlajky může povolit zabudování jednotlivých přístupů do prostor pod přepážkovou palubou, pokud jsou nutné pro náležitou činnost lodi, např. pohyb strojů a zásob s výhradou, že tyto přístupy musí být vodotěsné a musí mít poplašné a signalizační zařízení spojené s velitelským můstkem;

.1.4

přístupy uvedené v pododstavcích 1.2 a 1.3 musí být zavřené, než loď opustí kotviště v jakékoli plavbě a musí zůstat zavřené, dokud loď nedopluje na další kotviště;

.1.5

velitel lodi musí zabezpečit, aby se používal účinný systém kontroly a hlášení o zavření a otevření přístupů uvedených v pododstavcích 1.2 a 1.3, a

.1.6

než loď opustí kotviště v jakékoli plavbě, musí velitel lodi zabezpečit, aby byl do palubního deníku udělán zápis o době posledního zavření přístupů uvedených v pododstavcích 1.2 a 1.3, jak je to vyžadováno pravidlem II-1/B/22;

.1.7

nové osobní lodě typu ro-ro třídy C o délce méně než 40 metrů a nové osobní lodě typu ro-ro třídy D mohou namísto odstavců 1.1 až 1.6 vyhovovat odstavcům 2.1 až 2.3, pokud výška jícnového silu je přinejmenším 600 mm na otevřených nákladních palubách typu ro-ro a přinejmenším 380 mm na uzavřených nákladních palubách typu ro-ro.

.2.1

všechny přístupy z paluby typu ro-ro, které vedou do prostor pod přepážkovou palubou, musí být vodotěsné a na velitelském můstku musí být prostředky ukazující, je-li přístup otevřen nebo zavřen;

.2.2

všechny tyto přístupy musí být zavřeny, než loď opustí kotviště k jakékoli plavbě, a musí zůstat zavřené, dokud loď nedopluje do dalšího kotviště;

.2.3

bez ohledu na požadavky pododstavce 2.2 může správa státu vlajky povolit, aby některé přístupy byly během plavby otevřené, ale jen po dobu dostatečnou k umožnění přechodu, a případně pro základní provoz lodi.

.1

Všechny příčné a podélné přepážky, které přicházejí v úvahu, že spolehlivě zamezí, aby se mořská voda nahromadila na palubě typu ro-ro, musí být zasazeny a zajištěny, než loď opustí kotviště a zůstat na místě a zajištěny, dokud loď nedopluje do dalšího kotviště.

.2

Bez ohledu na požadavky odstavce 1 může správa státu vlajky povolit, aby některé přístupy na těchto přepážkách byly během plavby otevřené, ale jen po dobu dostatečnou k umožnění přechodu a případně pro základní práci lodě.

.1

Každá osobní loď musí být po dostavbě přezkoušena na náklon a musí být stanoveny hodnoty její stability. Velitel lodi musí obdržet takové údaje schválené správou státu vlajky, které jsou nutné k tomu, aby na základě rychlého a jednoduchého postupu získal přesný návod, co se týče stability lodi za různých provozních podmínek.

.2

Jsou-li na lodi provedeny jakékoli změny, které se věcně dotýkají údajů o stabilitě poskytnutých veliteli, musí být poskytnuty doplňující údaje o stabilitě. Je-li třeba, musí se udělat nová zkouška lodi na náklon.

.3

V pravidelných intervalech nepřekračujících pět let se musí uskutečnit kontrola stavu prázdné lodi, aby se ověřily všechny změny hmotnostního výtlaku prázdné lodi a její podélné těžiště hmotnosti. Loď musí být přezkoušena na náklon vždy, když se ve srovnání se schválenými údaji o stabilitě zjistí nebo předpokládá odchylka od hmotnostního výtlaku lodě překračující 2 % nebo odchylka podélného těžiště překračující 1 % délky lodě.

.4

Správa státu vlajky může povolit, aby se upustilo od zkoušky jednotlivé lodi na náklon, pokud budou k dispozici základní údaje o stabilitě ze zkoušky sesterské lodi na náklon a správě státu vlajky bude vyhověno v tom, že z těchto základních údajů lze získat spolehlivé údaje o stabilitě lodi, u níž bylo od zkoušky upuštěno. Viz oběžník MSC/1158.

.5

Pokud není test na přesný náklon praktický, určí se výtlak prázdné lodi a těžiště za pomoci kontroly stavu prázdné lodi a přesným výpočtem. Viz informace obsažené v pravidle 2.7 předpisu HSC 2000.

.1

Na velitelském můstku musí být indikátory pro všechny dveře obšívky, nákladové dveře a jiné uzávěry, které když zůstanou otevřené nebo nejsou náležitě zajištěné, mohou vést k zaplavení prostoru zvláštní kategorie nebo nákladového prostoru typu ro-ro. Signalizační systém musí být konstruován na základě zásady, že musí být bezpečný proti výpadku a vizuálním signálem musí upozorňovat, že dveře nebo uzavírací mechanizmy nejsou úplně zavřené, nebo že jakékoli ze zajišťovacích zařízení není na místě a úplně zamčené a akustickým signálem musí upozorňovat, že se tyto dveře nebo uzávěry otevřely, nebo že zajišťovací zařízení není zajištěno. Indikační panel na velitelském můstku musí být vybaven režimem volby funkce ‚přístav/plavba na moři‘ uspořádanou tak, aby na velitelském můstku zněl akustický signál, opouští-li loď přístav s nezavřenými dveřmi na přídi, vnitřními dveřmi, rampou na zádi nebo jakýmikoli jinými dveřmi obšívky, nebo když jakékoli zavírací zařízení není ve správné poloze. Dodávka energie do signalizačního systému musí být nezávislá na dodávce pro ovládání a zajištění dveří. Signalizační systémy schválené správou státu vlajky instalované na palubě stávajících lodí se nemusejí měnit.

.2

Musí být zabudován dohled za pomoci televize a systém hlášení prosakování vody, aby velitelskému můstku a řídící stanici strojního zařízení poskytl údaje o každém prosakování přes vnitřní a vnější dveře na přídi, dveře na zádi nebo jakékoli jiné dveře obšívky, které může vést k zaplavení prostor zvláštní kategorie nebo nákladových prostor typu ro-ro.

.3

Prostory zvláštní kategorie nebo nákladové prostory typu ro-ro se musí nepřetržitě hlídat nebo sledovat účinnými prostředky, jako je dohled za pomoci televize tak, aby mohl být zjištěn každý pohyb vozidel za nepříznivých povětrnostních podmínek a neoprávněný přístup cestujících k nim během plavby lodi.

.4

Na palubě musí být vedeny a vyvěšeny na příslušných místech dokumentované provozní postupy pro zavírání a zajištění všech dveří v obšívce, nákladových dveří a jiných uzavíracích zařízení, které mohou vést k zaplavení prostor zvláštní kategorie nebo nákladových prostor typu ro-ro, zůstanou-li otevřené, nebo nejsou-li náležitě zajištěny.

.1

Každý týden se koná výcvik v ovládání vodotěsných dveří, kruhových lodních oken, ventilů a uzavíracích mechanizmů palubních odtoků.

.2

Všechny vodotěsné dveře v příčných přepážkách používané na moři musí být denně v činnosti.

.3

Vodotěsné dveře a jejich mechanizmy a indikátory, všechny ventily, jejichž uzavření je nutné, aby oddíl byla vodotěsná, a všechny ventily, jejichž činnost je nezbytná na zařízení pro příčné vyrovnání v případě poškození lodi, se musí na moři pravidelně nejméně jednou týdně kontrolovat.

.4

Tyto ventily, dveře a mechanismy musí být vhodně označeny, aby byly náležitě používány a poskytovaly maximální bezpečnost.

.1

Závěsné dveře, snímací štíty, kruhová lodní okna, lodní můstky, nákladové a jiné otvory, u nichž tato pravidla vyžadují, aby během plavby zůstaly zavřené, se musí zavřít, než loď opustí přístav. Doba uzavření a doba otevření (pokud to tato pravidla povolují) musí být zaznamenána v palubním deníku.

.2

V lodním deníku se zaznamená výcvik a kontrola vyžadovaná pravidlem 21 s výslovným zápisem všech závad, které mohou být zjištěny.

.1

Vnější paluby, na něž mají přístup cestující a na nichž není hrazení paluby odpovídající výšky, musí být opatřeny zábradlím o výšce minimálně 1 100 mm nad palubou takového provedení a konstrukce, které by zabránily cestujícím na ně šplhat a spadnout z paluby.

.2

Schody a podesty na takových vnějších palubách musí být opatřeny zábradlím odpovídající konstrukce.

.1

Strojní zařízení, kotle a jiné tlakové nádrže, jejich potrubní síť a vybavení musí být nainstalovány a chráněny tak, aby se snížilo na minimum jakékoli nebezpečí pro osoby na palubě, přičemž náležitou pozornost je nutné věnovat pohyblivým částem, horkým povrchům a jiným rizikům.

.2

Musí být poskytnuty prostředky zajišťující udržení nebo obnovení normální činnosti hnacího strojního zařízení, a to i když jedno základní pomocné zařízení bude vyřazeno z provozu.

.3

Musí být poskytnuty prostředky zajišťující, že strojní zařízení se bude dát na úplně havarované lodi uvést do provozu bez vnější pomoci.

.4

Hlavní pohonné stroje a všechna pomocná strojní zařízení důležitá pro pohon a bezpečnost lodi musí být zkonstruována tak, aby po jejich instalaci na lodi pracovala, když je loď vzpřímená a když je nakloněná v jakémkoli úhlu náklonu do 15 ° včetně na libovolnou stranu za statických podmínek a v úhlu 22,5 ° na libovolnou stranu za dynamických podmínek (kolébání) a když je současně dynamicky nakloněná na bok o 7,5 ° na přídi nebo na zádi (podélné kymácení).

.5

Musí být k dispozici prostředky, které v případě nebezpečí zastaví pohonné stroje a lodní šroub z příslušných stanovišť mimo strojovnu / prostor řízení strojního zařízení, např. volná paluba nebo kormidelna.

.6

Umístění a uspořádání potrubí pro zásobování palivem, usazovacích nádrží a nádrží na mazací olej musí být takové, aby poškození trubky nevedlo přímo k nebezpečí proniknutí mořské vody nebo dešťové vody. Na každé lodi s kapacitou nejméně 8 hodin pro lodě třídy B a nejméně 4 hodiny pro lodě tříd C a D při maximálním trvalém výkonu hnací jednotky a normálním pracovním zařízení na moři generátorové jednotky musí být zajištěny dvě servisní palivové nádrže pro každý typ používaného paliva na palubě nezbytného pro pohon a životně důležité funkce nebo odpovídající uspořádání.

.1

Spalovací motory s průměrem válce 200 mm nebo klikovou skříní o obsahu nejméně 0,6 m3 musí být na klikové skříni opatřeny pojistnými ventily vhodného typu proti přetlaku s dostatečným prostorem pro odvzdušnění. Pojistné ventily musí být uspořádány, nebo vybaveny prostředky k zajištění toho, že jejich vypouštění je nasměrováno tak, aby se minimalizovala možnost zranění pracovníků.

.1.1

Musí být k dispozici účinný systém stokového čerpání schopný odčerpávat a odvodňovat jakékoli jiné vodotěsné oddíly kromě prostor trvale vyčleněných pro přepravu sladké vody, vodní přítěže, nafty nebo kapalného nákladu a vybavený dalšími účinnými prostředky čerpání za všech možných podmínek. Účinné prostředky musí být k dispozici pro odvodnění izolovaných podpalubí.

.1.2

Sanitární a balastová čerpadla a čerpadla pro všeobecné použití mohou být uznána jako nezávislá stoková čerpadla se strojním pohonem, jsou-li vybavena potřebným připojením na stokový čerpací systém.

.1.3

Všechny stokové trubky používané v nádržích pro skladování paliva nebo pod nimi, v kotlích nebo prostorách strojního zařízení včetně prostor, v nichž se nacházejí olejové usazovací nádrže nebo palivová čerpadla, musí být z oceli nebo jiného vhodného materiálu.

.1.4

Systém stokových a balastových čerpadel musí být uspořádán tak, aby se zamezilo možnosti průniku vody z moře a prostor vodní přítěže do nákladových prostor a prostor strojního zařízení nebo z jednoho oddílu do druhého. Musí se provést opatření, aby se zamezilo tomu, aby kterýkoli hluboký zásobník propojený s outorem a přítěží byl neúmyslně zatopen z moře, když obsahuje náklad, nebo aby byl vyprázdněn stokovým čerpadlem, když obsahuje vodní přítěž.

.1.5

Všechny rozvodné skříně a ručně ovládané ventily stokových čerpadel lodi musí být v poloze, která je za normálních okolností přístupná.

.1.6

Musí se provést opatření pro odvodnění uzavřených nákladových prostor umístěných na přepážkové palubě.

.1.6.1

Je-li volný bok k přepážkové palubě takový, že hrana paluby je ponořená, když se loď nakloní na stranu o více než 5°, musí se uskutečnit odvodnění přes dostatečný počet palubních odtoků vhodné velkosti přímo přes palubu uspořádaných v souladu s požadavky pravidla 15.

.1.6.2

Je-li volný bok takový, že hrana paluby je ponořená, když se loď nakloní na stranu o 5 ° nebo méně, musí se odvodnění uzavřeného nákladového prostoru na přepážkové palubě odvést do vhodného prostoru nebo prostor odpovídající jímavosti, který má signál vysokého stavu vody a je vybaven vhodným zařízením pro odvodnění přes palubu. Kromě toto se musí zabezpečit, aby:

.1.6.3

Odvodnění z paluby typu ro-ro a palub s vozidly musí mít dostatečnou kapacitu, aby byly palubní odtoky, mycí otvory atd. na pravém a levém boku lodi schopné zvládnout množství vody z deště a požárních stříkaček s přihlédnutím ke stavu náklonu a vyvažování lodi.

.1.6.4

Jsou-li k dispozici automatický postřikovací systém a hydranty, musí mít haly pro cestující a posádku odpovídající počet palubních odtoků schopných zvládnout množství vody z hašení požáru pokojovými sprchovými hlavicemi a proud vody ze dvou požárních hadic. Palubní odtoky musí být umístěny na místech s největším účinkem, např. v každém rohu.

.2.1

Systém stokového čerpání vyžadovaný pododstavcem 1.1 musí být schopen pracovat za všech možných podmínek po nehodě, ať je loď vzpřímená nebo nakloněná. Za tímto účelem musí být obecně nainstalována sací potrubí v stokovém prostoru lodi kromě oddílů blízkých konci lodě, kde jedno sací potrubí je dostačující. V oddílech neobvyklého tvaru se může vyžadovat doplňující sací potrubí. Opatření se musí udělat tam, kde by si voda v oddílech našla cestu k odsávacím potrubím.

.2.2

Je-li to možné, musí být stoková čerpadla se strojním pohonem umístěna ve zvláštních vodotěsných oddílech a uspořádaná nebo situovaná tak, aby tyto oddíly nebyly zaplaveny při stejném poškození. Je-li hlavní hnací strojní zařízení, pomocné strojní zařízení a kotle ve dvou nebo více vodotěsných oddílech, čerpadla, která jsou k dispozici pro čerpání z prostoru dna lodi, musí být rozdělena podle možnosti po všech těchto oddílech.

.2.3

S výjimkou doplňujících čerpadel, která se mohou dát jen pro oddíl kolizního prostoru, musí být každé požadované stokové čerpadlo uspořádáno tak, aby odčerpalo vodu z každého prostoru, u něhož se podle odstavce 1.1 vyžaduje odvodnění.

.2.4

Každé stokové čerpadlo se strojním pohonem musí být schopné čerpat vodu o rychlosti minimálně 2 m/s přes předepsané hlavní stokové potrubí. Nezávislá stoková čerpadla se strojním pohonem umístěná v prostorách strojovny musí mít přímé odsávání z těchto prostor, v každém jednotlivém prostoru se však vyžadují jen dvě sací potrubí. Jsou-li dvě nebo více sacích potrubí, musí být alespoň jedno na každém boku lodi. Přímá sací potrubí musí být vhodně rozmístěna a v prostorech strojovny nesmí mít průměr menší, než se vyžaduje pro hlavní odvodňovací potrubí.

.2.5

Kromě toho musí k přímému stokovému sacímu potrubí nebo sacímu potrubí vyžadovanému pododstavcem 2.4 vést přímé nouzové stokové sací potrubí se zpětnou klapkou od největšího nezávislého čerpadla se strojním pohonem k odvodňovací úrovni prostor strojního zařízení; sací potrubí musí mít stejný průměr jako hlavní vpusť do používaných čerpadel.

.2.6

Vřetena vtoků mořské vody a přímé sací ventily musí být dostatečně vysoko nad podlahou strojovny.

.2.7

Všechna stoková sací potrubí až do napojení na čerpadla musí být nezávislá na jiných potrubích.

.2.8

Průměr ‚d‘ hlavních a vedlejších sacích trubek se počítá podle následujících vzorců. Skutečný vnitřní průměr se však může zaokrouhlit k nejbližšímu standardnímu rozměru přijatelnému pro správu státu vlajky: hlavní odvodňovací potrubí:

vedlejší odvodňovací potrubí mezi sběrači a sacími potrubími:

kde:

.2.9

Musí být provedena opatření, aby se zamezilo zaplavení oddílu, kterým vede sací trubka v případě, že je trubka přerušená nebo jinak poškozená kolizí nebo praskla v jiném oddíle. Za tímto účelem tam, kde se trubka v jakékoli části nachází blíž k boku lodi než je jedna pětina šířky lodi (měřeno v pravém úhlu k osové čáře ve výšce nejnižší vodorysky dělení), nebo je ve skříňovém kýlu, musí být v příslušném oddíle na trubce s volným koncem namontována zpětná klapka.

.2.10

Rozdělovače, kohouty a ventily stokového čerpacího systému musí být uspořádány tak, aby jedno ze stokových čerpadel mohlo v případě zaplavení čerpat vodu z kteréhokoli oddílu; kromě toho poškození čerpadla nebo jeho trubky napojené na hlavní potrubí v prostoru dna, když se obě nacházejí ve vzdálenosti jedné pětiny šířky lodi od obšívky, nesmí vyřadit systém stokového čerpání z provozu. Je-li jen jedna síť trubek společná pro všechna čerpadla, musí se potřebné ventily pro obsluhu odvodňovacího potrubí dát ovládat z horní přepážkové paluby. Je-li kromě hlavního stokového čerpacího systému k dispozici nouzový stokový čerpací systém, musí být nezávislý na hlavním systému a uspořádán tak, aby čerpadlo bylo schopné pracovat na každém oddíle při zaplavení, jak je to uvedeno v odstavci 2.1; v tomto případě pouze ventily nutné pro práci nouzového systému musí být ovladatelné z horní přepážkové paluby.

.2.11

Všechny kohouty a ventily uvedené v odstavci .2.10, které lze ovládat z horní přepážkové paluby, musí mít ovládací prvky na místě jejich činnosti zřetelně označeny a musí mít k dispozici prostředky pro signalizaci, zda jsou otevřené nebo zavřené.

do 250 cestujících

:

jedno hlavní motorové čerpadlo a jedno nezávislé čerpadlo se strojním pohonem umístěné a napájené mimo strojovny,

nad 250 cestujících

:

jedno hlavní motorové čerpadlo a dvě nezávislá čerpadla se strojním pohonem umístěná a napájená mimo strojovny.

.1

Musí se zajistit dostatečný výkon pro zpětný chod, aby bylo zabezpečeno náležité řízení lodi za všech normálních okolností.

.2

Musí být prokázána a zaznamenaná schopnost strojního zařízení obrátit směr náporu šroubu za přiměřeně krátkou dobu a uvést loď do klidu z nejvyšší provozní rychlosti při ujetí rozumné vzdálenosti.

.3

Brzdné doby, kurzy a vzdálenosti zaznamenané na zkouškách a výsledky zkoušek s cílem stanovit schopnost lodi s více šrouby plout a manévrovat s jedním nebo více šrouby neschopnými provozu, musí být na palubě k dispozici, aby je mohl použít velitel lodi nebo pověřený pracovník.

.1

Každá loď musí být vybavena účinným hlavním a vedlejším kormidelním zařízením. Hlavní kormidelní zařízení a pomocné kormidelní zařízení musí být uspořádáno tak, aby závada na jednom z nich nezpůsobila, že druhé nebude schopné provozu.

.2

Je-li namontováno hlavní kormidelní zařízení a kormidelní peň, musí:

.3

Je-li namontováno pomocné kormidelní zařízení, musí:

.4

Kormidelní pohonné jednotky musí být:

.5

Obsahuje-li hlavní kormidelní zařízení dvě nebo více hnacích jednotek, nemusí být vybaveno pomocným kormidelním zařízením, pokud:

.6

Ovládání kormidelního zařízení se uskutečňuje:

.7

Každý ovládací systém hlavního a pomocného kormidelního zařízení operující z velitelského můstku musí splňovat tyto podmínky:

.8

Elektrické silové obvody a ovládací systémy kormidelního zařízení s jejich komponenty, kabely a trubky vyžadované tímto pravidlem a pravidlem 7 musí být pokud možno oddělené po celé jejich délce.

.9

Mezi velitelským můstkem a prostorem kormidelního stroje musí být k dispozici prostředky komunikace.

.10

Vychýlení kormidla (kormidel) musí:

.11

Hydraulicky ovládané kormidelní zařízení musí být vybaveno takto:

.12

Prostory kormidelního stroje musí být

.1

Na velitelském můstku a na vhodném místě ovládání strojovny musí být namontovány prostředky ukazující, že motory elektrického a elektrohydraulického kormidelního zařízení jsou v činnosti.

.2

Každé elektrické nebo elektrohydraulické kormidelní zařízení, které sestává z jedné nebo více pohonných jednotek, musí být zásobováno nejméně dvěma uzavřenými obvody napájenými přímo z hlavního rozvaděče; jeden z těchto obvodu však může být napájen z nouzového rozvaděče. Pomocné elektrické nebo elektrohydraulické kormidelní zařízení, které je hlavním elektrickým nebo elektrohydraulickým kormidelním zařízením, může být napojeno na jeden z obvodů zásobujících toto hlavní kormidelní zařízení. Obvody napájející elektrické nebo elektrohydraulické kormidelní zařízení musí mít přiměřený jmenovitý výkon pro napájení všech motorů, které mohou být na něj souběžně napojeny a u nichž se vyžaduje, aby pracovaly souběžně.

.1

Hlavní a pomocné strojní zařízení důležité pro pohon a bezpečnost lodě musí být vybaveno účinnými prostředky pro jeho provoz a ovládání.

.2

Je-li k dispozici dálkové ovládání pohonných strojů z velitelského můstku a prostory strojovny mají být obsazeny pracovníky, uplatňuje se toto:

.3

Je-li hlavní hnací a související strojní zařízení, včetně hlavního zdroje dodávky elektrické energie, vybaveno různými stupni automatického a dálkového ovládání a trvale se ručně řídí z kontrolní místnosti, musí být zařízení a ovládání zkonstruováno, vybaveno a namontováno tak, aby činnost strojů byla stejně bezpečná a účinná, jako kdyby bylo řízeno přímo; pro tento účel se musí uplatnit příslušné pravidlo II-1/E/1 až II-1/E/5. Zvláštní pozornost se musí věnovat ochraně těchto prostor před požárem a zaplavením.

.4

Automatické startovací, provozní a ovládací systémy musí obecně zahrnovat zařízení pro ruční přepínání automatického ovládání. Závada na kterékoli části těchto systémů nesmí bránit použití ručního přepínání.

.5

Hlavní a pomocné strojní zařízení důležité pro pohon, řízení a bezpečnost lodi musí být vybaveno účinnými prostředky pro jeho provoz a řízení. Všechny ovládací systémy nezbytné pro pohon, řízení a bezpečnost lodi musí být nezávislé nebo konstruované tak, aby porucha jednoho systému nesnížila výkon jiného systému.

.6

Je-li k dispozici dálkové ovládání pohonných strojů z velitelského můstku a prostory strojovny mají být obsazeny pracovníky, uplatňuje se toto:

.7

Je-li hlavní hnací a související strojní zařízení, včetně hlavního zdroje dodávky elektrické energie, vybaveno různými stupni automatického a dálkového ovládání a trvale se ručně řídí z kontrolní místnosti, musí být zařízení a ovládání zkonstruováno, vybaveno a namontováno tak, aby činnost strojů byla stejně bezpečná a účinná, jako kdyby bylo řízeno přímo; pro tento účel se musí uplatnit příslušné pravidlo II-1/E/1 až II-1/E/5. Zvláštní pozornost se musí věnovat ochraně těchto prostor před požárem a zaplavením.

.8

Automatické startovací, provozní a ovládací systémy musí obecně zahrnovat zařízení pro ruční přepínání automatického ovládání. Závada na kterékoli části těchto systémů nesmí bránit použití ručního přepínání.

.9

Automatické systémy na lodích tříd B, C a D postavených dne 1. ledna 2012 nebo později musí být zkonstruovány způsobem, který zajistí, aby důstojník strážní navigační služby včas obdržel varování o hrozícím nebo bezprostředním zpomalení nebo zastavení chodu pohonného systému tak, aby mohl posoudit navigační okolnosti ve stavu nouze. Systémy musí zejména řídit a monitorovat chod, podávat o něm zprávu a varování a provést bezpečností opatření za účelem zpomalení nebo zastavení chodu, a zároveň poskytnout důstojníku strážní navigační služby příležitost manuálně zasáhnout, s výjimkou případů, kdy manuální zásah během krátké doby povede k úplnému selhání motoru a/nebo hnacího zařízení, například v případě nadměrné rychlosti.

.1

Každá parní trubka a na ní napojené zařízení, kterým může procházet pára, musí být zkonstruováno, postaveno a namontováno tak, aby odolalo maximálním provozním zatížením, kterým může být vystaveno.

.2

Musí být k dispozici prostředky pro odvodnění každé parní trubky, v níž se může jinak vyskytnout působení nebezpečného vodního rázu.

.3

Může-li parní trubka nebo zařízení dostávat páru z kteréhokoli zdroje o vyšším tlaku, než pro který je konstruována, musí být vybavena vhodným redukčním ventilem, pojistným ventilem a tlakoměrem.

.1

Musí být k dispozici prostředky pro zamezení nadměrného tlaku v jakékoli části systému tlakového vzduchu a kdekoli mohou být pláště válce s vodním chlazením nebo skříně vzduchového kompresoru a chladiče vystaveny nebezpečnému přetlaku, protože se k nim dostává tlakový vzduch z jeho netěsnících částí. Všechny systémy musí být vybaveny vhodnými pojistnými ventily.

.2

Hlavní startovací vzduchová zařízení pro hlavní hnací motory s vnitřním spalováním musí být náležitě chráněny před účinky zpětného zážehu a vnitřního výbuchu ve startovacích vzduchových trubkách.

.3

Všechny výstupní trubky ze startovacích vzduchových kompresorů musí vést přímo do startovacích zásobníků na stlačený vzduch a všechny rozběhové trubky ze všech zásobníků stlačeného vzduchu k hlavním a pomocným motorům musí být úplně odděleny od systému výstupních trubek kompresoru.

.4

Musí se provést opatření, aby se vnikání oleje do systémů tlakového vzduchu snížilo na minimum a tyto systémy bylo možné vypouštět.

.1

Osobní a nákladní výtahy musí z hlediska rozměrů, prostorového uspořádání, počtu cestujících a/nebo množství zboží vyhovovat předpisům, které stanoví správa státu vlajky v každém jednotlivém případě nebo pro každý typ zařízení.

.2

Montážní výkresy a pokyny pro údržbu včetně předpisů pro pravidelné prohlídky musí schválit správa státu vlajky, která zkontroluje a schválí zařízení před jeho uvedením do provozu.

.3

Správa státu vlajky vydá po schválení osvědčení, které musí být uloženo na palubě.

.4

Správa státu vlajky může povolit, aby pravidelné prohlídky uskutečňoval odborník pověřený správou nebo uznaná organizace.

.1

Elektrická zařízení musí být taková, aby

.2

Správa státu vlajky musí provést příslušné kroky, aby zajistila jednotnost v zavádění a uplatňování této části, co se týče elektrických zařízení (4).

.1

Nové lodě tříd C a D, na nichž je elektrická energie pouze pro udržování pomocných zařízení nutných pro bezpečnost lodi a nové lodě tříd B, na nichž je elektrická energie pouze pro udržování pomocných zařízení nutných pro bezpečnost a pohon lodi, musí být vybaveny dvěma nebo více generátorovými soustrojími s takovým výkonem, aby výše uvedená zařízení mohla pracovat, když kterékoliv jedno soustrojí bude vyřazeno z provozu.

Na palubě nových lodí tříd C a D o délce menší než 24 metrů může být jedno z hlavních generátorových soustrojí poháněno hlavním pohonným strojem za podmínky, že jeho výkon dovoluje, aby výše uvedená zařízení mohla nadále pracovat, když je kterékoliv z ostatních generátorových soustrojí vyřazeno z provozu.

.2.1

Hlavní osvětlovací systém zajišťující osvětlení běžně přístupných částí lodi a používaných cestujícími a posádkou musí být zásobován z hlavního zdroje elektrické energie.

.2.2

Uspořádání hlavní elektrické osvětlovací soustavy musí být takové, aby požár nebo jiná nehoda v prostorech zahrnujících hlavní zdroj elektrické energie, jeho transformační zařízení, přichází-li to v úvahu, hlavní rozvaděč a hlavní rozvaděč osvětlení, nevyřadily z provozu nouzovou osvětlovací soustavu vyžadovanou pravidlem 3.

.2.3

Uspořádání nouzové elektrické osvětlovací soustavy musí být takové, aby požár nebo jiná nehoda v prostorech zahrnujících nouzový zdroj elektrické energie, jeho transformační zařízení, přichází-li to v úvahu, nouzový rozvaděč a nouzový rozvaděč osvětlení, nevyřadily z provozu hlavní osvětlovací soustavu vyžadovanou tímto pravidlem.

.3

Hlavní rozvaděč se musí nacházet v takové vzdálenosti od jedné hlavní generátorové stanice, aby souvislá běžná dodávka elektrické energie mohla být narušena jen požárem nebo jinou nehodou v prostoru, kde je namontováno generátorové soustrojí a rozvaděč.

.4

Na lodích tříd B, C a D postavených 1. ledna 2012 nebo později musí být ve všech kabinách doplňující osvětlení, které jasně označuje východ, aby cestující byli schopni najít cestu ke dveřím. Toto osvětlení, které může být napojeno na nouzový zdroj elektrické energie nebo mít soběstačný zdroj elektrické energie v každé kabině, se automaticky rozsvítí, když dojde k přerušení elektrické energie u normálního osvětlení kabiny, a zůstane rozsvícené po dobu minimálně 30 min.ut.

.1

Požadavek uvedený v prvním odstavci není nutný za předpokladu, že lodě jsou navrhovány s dvěma plně nadbytečnými strojovnami oddělenými alespoň jedním oddílem, který je vodotěsný a odolný proti požáru, a dvěma přepážkami nebo se jedná o alternativní konstrukci, která poskytuje stejnou úroveň bezpečnosti, a že se v každé strojovně nachází alespoň jeden generátor s napojeným rozvaděčem atd.

.1

být schopen normálně pracovat po dobu:

.2

být zejména schopen souběžné činnosti, jak je vyžadováno pro dané třídy lodí po dobu uvedenou výše s těmito zařízeními:

.3

být schopen po dobu půl hodiny obsluhovat vodotěsné dveře na motorový pohon s jejich ovládacími, signalizačními a poplašnými obvody.

a)

osvětlení vyžadované odstavcem 2b)1 tohoto pravidla;

b)

vodotěsné dveře vyžadované odstavci 7.2 a 7.3 pravidla II-1/B/13, ale všechny z nich nemusejí být zásobovány energií souběžně, pokud nejsou k dispozici nezávislé dočasné zdroje akumulované energie, a

c)

ovládací, signalizační a poplašné obvody vyžadované odstavcem 7.2 pravidla II-1/B/13.

.1

všechny společenské prostory a průchody pro cestující musí být vybaveny doplňujícím elektrickým osvětlením, které může při výpadku všech ostatních zdrojů elektrické energie a za všech podmínek náklonu lodi na bok pracovat nejméně tři hodiny. Instalované osvětlení musí být takové, aby byl snadno viditelný přístup k únikovým cestám. Zdroj energie pro doplňující osvětlení musí obsahovat akumulátorové baterie umístěné v osvětlovacích tělesech, které jsou dobíjeny pokud možno průběžně z nouzového rozvaděče. Správa státu vlajky může schválit jakékoli jiné prostředky osvětlení, které jsou nejméně stejně účinné. Doplňující osvětlení musí být takové, aby se dal výpadek světla neprodleně rozpoznat. Každá akumulátorová baterie, která je k dispozici, musí být nahrazena v intervalech přihlížejících ke specifické životnosti v okolních podmínkách, jimž je během činnosti vystavena, a

.2

přenosné svítidlo s baterií, kterou lze znovu nabít, musí být k dispozici ve všech chodbách prostoru pro posádku, společenském prostoru a každém pracovním prostoru, v němž se běžně nachází obsluha, pokud není k dispozici doplňující nouzové osvětlení, jak je to vyžadováno pododstavcem 1.

.1

Nechráněné kovové části elektrických strojů nebo zařízení, které nejsou pod napětím, ale které jsou vystaveny napětí za poruchového stavu, musí být uzemněny, pokud nejsou stroje nebo zařízení:

.2

Všechny elektrické spotřebiče musí být konstruovány a nainstalovány tak, aby při běžném používání nebo dotyku nezpůsobily zranění.

.3

Boční, zadní a případně přední stěny rozvaděčů musí být vhodně chráněny. Části vystavené napětí, které při uzemnění překračuje napětí uvedené v odstavci 1.1, nesmějí být instalovány na přední stěně těchto rozvaděčů. Kde je to nutné, musí být přední a zadní stěny rozvaděčů opatřeny nevodivými výztužnými sítěmi.

.4

Neuzemněné rozvodné systémy musí být vybaveny zařízením schopným sledovat izolační odpor proti zemi a akusticky nebo vizuálně signalizovat mimořádně nízké hodnoty izolace.

.5.1

Všechny kovové pláště a pancíře kabelů musí být průběžně elektricky propojeny a uzemněny.

.5.2

Všechny elektrické kabely a rozvody mimo zařízení musí být přinejmenším nehořlavé a instalovány tak, aby se nenarušily jejich původní nehořlavé vlastnosti. Je-li to nutné pro konkrétní použití, může správa státu vlajky povolit používání zvláštního druhu kabelů, jako jsou vysokofrekvenční kabely, které nevyhovují výše uvedenému.

.5.3

Kabely a rozvody pro důležité spotřebiče nebo dodávku nouzové energie, osvětlení, vnitřní komunikace nebo signály se pokud možno nesmějí pokládat v blízkosti kuchyní, prádelen, prostor strojního zařízení kategorie A a jejich skříní a jiných prostor s vysokým rizikem požáru. Na nových a stávajících osobních lodích typu ro-ro musí položení kabelů pro nouzové poplachy a místní rozhlas instalované dne 1. července 1998 nebo později schválit správa státu vlajky s přihlédnutím k doporučením, které zpracovala IMO. Kabely spojující požární čerpadla s nouzovým rozvaděčem musí být žáruvzdorné, procházejí-li prostory s vysokým nebezpečím požáru. Kde je to vhodné, měly by být tyto kabely vedeny tak, aby se vyloučilo jejich vyřazení z činnosti zahříváním přepážek, k němuž může dojít v důsledku požáru v přilehlém prostoru.

.6

Kabely a rozvody musí být položeny a upevněny tak, aby se zamezilo jejich roztřepení nebo jinému poškození. Kabelové koncovky a spojky ve všech vodičích musí být zhotoveny tak, aby si uchovaly původní elektrické, mechanické, oheň zpomalující a případně žáruvzdorné vlastnosti.

.7.1

Každý jednotlivý obvod musí být chráněn proti zkratu a přetížení, pokud to pravidla II-1/C/6 a II-1/C/7 nepřipouštějí jinak.

.7.2

Svítidla musí být uspořádána tak, aby se zamezilo zvýšení teploty, která by mohla poškodit kabely a rozvody a přehřátí okolního materiálu.

.8.1

Akumulátorové baterie musí být vhodně zabudovány, oddíly používané především pro jejich umístění musí být náležitě postaveny a účinně odvětrávány.

.8.2

Elektrická a jiná zařízení, která mohou být zdrojem vzplanutí hořlavých par, nejsou v těchto oddílech přípustná.

.9

Rozvodný systém musí být uspořádán tak, aby požár v kterémkoli hlavním vertikálním požárním úseku ve smyslu pravidla II-2/A/2.9 nezasáhl zařízení důležitá pro bezpečnost v kterémkoli jiném úseku. Tomuto požadavku bude vyhověno, jsou-li hlavní a nouzové napájecí vodiče procházející každým takovým úsekem odděleny jak vertikálně, tak i horizontálně, a to co nejdál od sebe.

.10

Elektrické zařízení nesmí být instalováno v prostorách, ve kterých se mohou hromadit hořlavé směsi, např. v oddílech určených v zásadě pro akumulátorové baterie, ve skladech barev, acetylenu nebo podobných prostorách, pokud není správa přesvědčena, že toto zařízení je:

.1

Musí být učiněna opatření zajišťující, že bezpečnost lodi za všech plavebních podmínek včetně manévrování bude stejná jako bezpečnost lodi se strojovnou obsazenou pracovníky.

.2

Musí být učiněna opatření zajišťující, že zařízení spolehlivě funguje a že byly učiněny dostatečné kroky pro pravidelné kontroly a běžné zkoušky s cílem zabezpečit průběžný spolehlivý provoz.

.3

Každá loď musí být opatřena písemně doloženými důkazy, že je schopná pracovat bez trvalé obsluhy ve strojovně.

.1

Musí být k dispozici prostředky, které včas zjistí a budou signalizovat požár:

.2

Spalovací motory o výkonu nejméně 2 250 kW nebo s válci s vrtáním větším než 300 mm musí být vybaveny čidlem olejové mlhy v klikové skříni nebo snímači teploty ložisek nebo rovnocennými zařízeními.

.1

Stokové studny ve strojovně bez pravidelné obsluhy musí být umístěny a sledovány tak, aby se při běžných úhlech náklonu a sklonu lodě zjistilo nahromadění kapalných látek, a musí být dostatečně velké, aby snadno zvládly běžné odvodnění po dobu bez obsluhy.

.2

Jsou-li stoková čerpadla schopna automatického rozběhu, musí být k dispozici prostředky ukazující, kdy je přívod kapalných látek větší než kapacita čerpadel, nebo kdy čerpadlo pracuje častěji, než by se běžně očekávalo. V těchto případech mohou být na přiměřenou dobu povoleny menší stokové studny. Jsou-li k dispozici automaticky ovládaná stoková čerpadla, musí se věnovat zvláštní pozornost požadavkům na zamezení znečištění olejem.

.3

Umístění ovládacích prvků každého ventilu pro přívod mořské vody, výpusti pod vodoryskou nebo pro stokový vstřikovací systém musí být takové, aby po přiměřenou dobu umožnilo činnost v případě průniku vody do prostoru s přihlédnutím k době pravděpodobně potřebné k dosažení a činnosti těchto ovládacích prvků. Vyžaduje-li si to úroveň, po kterou by prostor u plně zatížené lodě mohl být zatopen, musí být provedena opatření, aby se tyto ovládací prvky daly obsluhovat z místa nad touto úrovní.

.1

Rychlost otáček, směr náporu a případně stoupání šroubů musí být plně ovladatelné z velitelského můstku za všech plavebních podmínek včetně manévrování.

.2

Povely pro pohonné stroje z velitelského můstku musí být signalizovány ve velínu strojovny nebo případně na ovládacím stanovišti.

.3

Dálkové ovládání pohonných strojů musí být umožněno vždy jen z jednoho místa; Na každém místě musí být signál ukazující, ze kterého místa jsou pohonné stroje ovládány. Na každém místě musí být signál ukazující, z kterého místa je hnací strojní zařízení ovládáno. Ovládání lze mezi velitelským můstkem a strojovnou přepnout jen v prostorách strojovny nebo velínu hlavního strojního zařízení. Systém musí zahrnovat prostředky, které zamezí, aby se nápor lodního šroubu podstatně změnil, když se ovládání přepíná z jednoho místa na druhé.

.4

Každé strojní zařízení důležité pro bezpečný provoz lodi se musí dát ovládat na místě, a to i v případě závady na kterékoli části automatického nebo dálkového ovládacího systému.

.5

Dálkový ovládací systém musí být zkonstruován tak, aby v případě jeho závady byl vydáván signál. Stávající rychlost otáček a směr náporu šroubů musí být zachovány, dokud je činné místní ovládání, není-li to považováno za neproveditelné.

.6

Velitelský můstek musí být vybaven přístroji ukazujícími:

.7

Počet následných automatických pokusů, u nichž se rozběh nezdařil, musí být omezený, aby se uchoval dostatečný startovací tlak vzduchu. Musí být k dispozici signál ukazující nízký startovací tlak vzduchu nastavený na úrovni, která ještě umožňuje rozběhové operace hnacího strojního zařízení.

.1

Musí být k dispozici poplašný systém ukazující každou závadu, která si vyžaduje pozornost, a musí:

.2.1

Poplašný systém musí být průběžně zásobován energií a musí mít automatické přepínání na záložní zdroj dodávky energie v případě výpadku normální dodávky energie.

.2.2

Výpadek normální dodávky energie do poplašného systému musí být ohlášen signálem.

.3.1

Poplašný systém musí být schopen současně ohlásit více než jednu závadu a přijetí každého signálu nesmí zamezit jiný signál.

.3.2

Přijetí poplašného stavu na místě uvedeném v odstavci .1 musí být signalizováno na stanovišti, kde se signál ukázal. Signály musí trvat, dokud nejsou přijaty a vizuální signalizace jednotlivých signálů musí zůstat zachována, dokud se závada neodstraní a kdy se poplašný systém automaticky znovu nastaví do normálního provozního stavu.

.1

Hlavní zdroj elektrické energie musí splňovat tyto podmínky:

.2

Vyžaduje-li se záložní stroj pro jiné pomocné strojní zařízení důležité pro pohon, musí být k dispozici automatické přepínací zařízení.

.1

Řídící systém musí být takový, aby provoz hlavních hnacích strojů a jejich pomocných zařízení byl zajištěn za pomoci potřebného automatického vybavení.

.2

Automatické přepnutí musí být signalizováno.

.3

Poplašný systém vyhovující pravidlu 6 musí být k dispozici pro všechny důležité tlaky, teploty a úrovně kapalných látek a jiné důležité parametry.

.4

Ústřední kontrolní stanoviště musí být vybaveno potřebnými signálními panely a přístroji, které ohlašují jakýkoli poplach.

.5

Startují-li se spalovací motory, které jsou důležité pro hlavní pohon, stlačeným vzduchem, musí být k dispozici prostředky k udržování rozběhového tlaku vzduchu na požadované úrovni.

.1

Účelem této kapitoly v oblasti požární ochrany je:

.2

Za účelem dosažení bezpečnostních cílů stanovených v odstavci 1 této kapitoly jsou rozhodující tyto základní zásady, které byly náležitě zahrnuty do pravidel s přihlédnutím k typu lodí a potencionálnímu nebezpečí požáru:

.3

Cíle požární bezpečnosti stanovené v odstavci 1 musí být dosaženy zajištěním shody s normativními požadavky podle této kapitoly nebo alternativní konstrukcí a uspořádáním, které odpovídá části F revidované kapitoly II-2 úmluvy SOLAS z roku 1974, která platí pro lodě postavené 1. ledna 2003 nebo později. Má se za to, že loď splňuje funkční požadavky podle odstavce 2 a splňuje cíle protipožární ochrany podle odstavce 1, jestliže:

.4

Všechny lodě, které procházejí opravami, přestavbami, úpravami a interiérovými pracemi s tím spojenými musí i nadále vyhovovat přinejmenším požadavkům do té doby platným pro tyto lodě.

Opravy, přestavby, úpravy, které podstatně mění rozměry lodi nebo prostor pro ubytování cestujících nebo podstatně prodlužují životnost lodi a s tím spojených interiérových prací, musí vyhovovat nejnovějším požadavkům na nové lodě, pokud to správa státu vlajky považuje za vhodné a proveditelné.

.5

Bez ohledu na odstavec 4, provádějí-li se na stávajících lodích třídy B přepravujících více než 36 cestujících opravy, přestavby, úpravy a interiérové práce s tím spojené, musí vyhovovat těmto podmínkám:

.1

musí být zkonstruovány z oceli nebo jiného rovnocenného materiálu;

.2

musí být vhodně vyztuženy;

.3

musí být postaveny tak, aby byly schopny zamezit průchodu kouře a ohně až do konce jednohodinové standardní zkoušky hořlavosti;

.4

musí být izolovány takovými schválenými nehořlavými materiály, aby průměrná teplota na nekryté straně nevystoupila na více než 140 °C nad původní teplotu a aby nebyla v žádném bodu včetně kteréhokoli spoje větší než 180 °C nad původní teplotou, a to po dobu uvedenou níže:

.5

Správa státu vlajky musí vyžadovat zkoušku prototypu přepážky nebo paluby, aby se přesvědčila, že vyhovuje výše uvedeným požadavkům na odolnost a stoupání teploty v souladu s rezolucí IMO A.754(18).

Pro lodě tříd B, C a D postavené 1. ledna 2003 nebo později se ‚rezoluce IMO A.754(18)‘ nahrazuje ‚Předpisem o postupech zkoušek hořlavosti‘.

.1

musí být postaveny tak, aby byly schopny zamezit průchodu ohně až do konce první půl hodiny standardní zkoušky hořlavosti;

.2

musí mít takovou účinnost izolace, aby průměrná teplota na nechráněné straně nevystoupila na více než 140 °C nad původní teplotu, ani aby nebyla v žádném bodě včetně kteréhokoli spoje větší než 225 °C nad původní teplotou, a to po dobu uvedenou níže:

.3

musí být postaveny ze schválených nehořlavých materiálů a všechny materiály používané na stavbu a montáž dělících ploch třídy ‚B‘ musí být nehořlavé; mohou však být povoleny hořlavé dýhy, pokud vyhovují ostatním požadavkům této kapitoly;

.4

správa státu vlajky musí vyžadovat zkoušku prototypu mezistěny, aby se přesvědčila, že vyhovuje výše uvedeným požadavkům na odolnost a stoupání teploty v souladu s rezolucí IMO A.754(18).

Pro lodě tříd B, C a D postavené 1. ledna 2003 nebo později se ‚rezoluce IMO A.754(18)‘ nahrazuje ‚Předpisem o postupech zkoušek hořlavosti‘.

.1

spalovací motory používané pro hlavní pohon nebo

.2

spalovací motory určené k jinému účelu než hlavnímu pohonu o celkovém výkonu nejméně 375 kW nebo

.3

každý kotel vytápěný naftou nebo palivová jednotka.

.1

pevné systémy hlášení požáru a požárního poplachu;

.2

automatické systémy skrápěcích samočinných hasicích zařízení, hlášení požáru a požárního poplachu;

.3

indikační panel protipožárních dveří;

.4

uzávěr protipožárních dveří;

.5

indikační panel vodotěsných dveří;

.6

uzávěr vodotěsných dveří;

.7

ventilátory;

.8

všeobecné/požární poplachové zařízení;

.9

sdělovací systémy včetně telefonů a

.10

mikrofony k systémům místního rozhlasu.

.1

všechen skříňový nábytek, jako jsou psací stoly, šatní skříně, toaletní stolky, sekretáře, prádelníky, je zhotoven jen ze schválených nehořlavých materiálů kromě hořlavých dýh nepřekračujících tloušťku 2 mm, které lze použít na pracovní povrchy těchto předmětů;

.2

všechen volně stojící nábytek, jako jsou židle, pohovky, stoly, je zhotoven s rámy z nehořlavých materiálů;

.3

všechny závěsy, záclony a jiné zavěšené textilní materiály mají odolnost vůči šíření ohně, která není menší, než u vlněných materiálů o hmotnosti 0,8 kg/m2, v souladu s rezolucí IMO A.471(XII) v platném znění.

Pro lodě tříd B, C a D postavené 1. ledna 2003 nebo později se ‚rezoluce IMO A.471(XII) v platném znění‘ nahrazuje ‚Předpisem o postupech zkoušek hořlavosti‘.

.4

všechny podlahové krytiny mají odolnost vůči šíření ohně, která není menší, než u vlněných materiálů používaných ke stejnému účelu.

Pro lodě tříd B, C a D postavené 1. ledna 2003 nebo později se tento pododstavec nahrazuje tímto:

všechny podlahové krytiny mají nízké šíření plamene;

.5

všechny nekryté plochy přepážek, obložení a stropů mají nízké šíření plamene a

.6

všechen čalouněný nábytek má schopnost odolávat vzplanutí a protažení ohně v souladu s rezolucí IMO A.652(16) o postupech zkoušek hořlavosti čalouněného nábytku.

Pro lodě tříd B, C a D postavené 1. ledna 2003 nebo později se ‚rezoluce IMO A.652(16)‘ nahrazuje ‚Předpisem o postupech zkoušek hořlavosti‘.

PRO LODĚ TŘÍD B, C A D POSTAVENÉ 1. LEDNA 2003 NEBO POZDĚJI:

.7

všechny lůžkoviny mají schopnost odolávat vzplanutí a protažení ohně v souladu s Předpisem o postupech zkoušek hořlavosti.

.1.1

Každá loď musí být vybavena požárními čerpadly, požárním systémem, hydranty, hadicemi a proudnicemi, které odpovídajícím způsobem vyhovují požadavkům tohoto pravidla.

.1.2

Vyžaduje-li se více než jedno samostatné požární čerpadlo, musí být na snadno přístupném a chráněném místě mimo strojovnu nainstalovány uzavírací ventily pro oddíl úseku požárního systému ve strojovně, obsahující hlavní požární čerpadlo nebo ostatní čerpadla požárního systému. Požární systém musí být uspořádán tak, aby v případě, že jsou uzavírací ventily zavřeny, mohly všechny hydranty na lodi, kromě hydrantů v prostoru strojovny uvedeného výše, být zásobovány vodou z požárních čerpadel neumístěných v tomto prostoru strojovny, a to trubkami, které nevedou přes tento prostor. Krátké úseky sacího a odtokového potrubí u nouzových požárních čerpadel mohou výjimečně vést prostorem strojovny, není-li možné, aby jejich trasa vedla vnějškem, za předpokladu, že odolnost požárního systému bude zachována za pomoci ocelového opláštění.

.1.3

Izolační ventily oddělující úsek požárního systému ve strojovně obsahující hlavní požární čerpadlo nebo ostatní čerpadla požárního systému musí být na snadno přístupném a chráněném místě mimo prostory strojovny. Požární systém musí být uspořádán tak, aby v případě, že jsou uzavírací ventily zavřeny, mohly všechny hydranty na lodi, kromě hydrantů v prostoru strojovny uvedeného výše, být zásobovány vodou z jiných čerpadel nebo nouzových čerpadel. Nouzové čerpadlo, jeho přívod pro mořskou vodu a sací a výtlačné potrubí musí být umístěny mimo prostory strojovny. Není-li to možné, lze vodní skříň umístit do prostor strojovny, je-li ventil dálkově ovládán z místa ve stejném oddíle jako nouzové čerpadlo a sací potrubí je co nejkratší. Krátké úseky sacího a výtlačného potrubí mohou vést prostorem strojovny, pokud jsou uzavřeny do pevného ocelového opláštění nebo jsou izolovány podle pravidla A-60. Trubky musí mít dostatečnou tloušťku stěn, ale v žádném případě ne méně než 11 mm a musí být přivařeny s výjimkou přírubových spojení k sacímu ventilu mořské vody.

.1

Předepsaná požární čerpadla musí být schopna dodávat množství vody pro účely protipožární ochrany o tlaku stanoveném v odstavci 4.2 a ne menším, než jsou dvě třetiny objemového výkonu předepsaného pro obsluhu stokových čerpadel, jsou-li nasazena pro odčerpání vody ze dna lodi.

.2

Na každé lodi, u které pravidlo vyžaduje, aby byla vybavena více než jedním požárním čerpadlem na motorový pohon, musí mít každé z předepsaných čerpadel objemový výkon nejméně 80 % z celkového předepsaného výkonu dělený minimálním počtem předepsaných požárních čerpadel, ale v žádném případě ne menší než 25 m3/h, a každé takové čerpadlo musí být za všech okolností schopné vydávat nejméně dva předepsané vodní proudy. Tato požární čerpadla musí být schopna zásobovat požární systém za požadovaných podmínek.

.3

U lodí postavených 1. ledna 2003 nebo později, kde je více než předepsaný počet požárních čerpadel, tato přídavná čerpadla musí mít výkon 25 m3/h a musí být schopná vydávat nejméně dva předepsané vodní proudy požadované v odstavci 5 tohoto pravidla.

.1

Lodě musí být vybaveny požárními čerpadly na motorový pohon takto:

.2

Sanitární, balastová, stoková čerpadla nebo čerpadla pro všeobecné použití mohou být schválena jako požární čerpadla, pokud se běžně nepoužívají pro čerpání nafty, a používají-li se příležitostně jako palivová nebo dopravní palivová čerpadla, pak musí být vybavena vhodným přepínacím zařízením.

.3

Stokové výpusti, požární čerpadla a jejich zdroje energie musí být uspořádány tak, aby zabezpečily, že na lodi s osvědčením přepravovat více než 250 cestujících nebudou v případě vypuknutí požáru v jednotlivém oddílu vyřazena z činnosti všechna požární čerpadla.

Pokud by vypuknutí požáru v jednom z oddílů mohlo vyřadit z činnosti všechna čerpadla, musí být na nových lodích třídy B s osvědčením pro přepravu 250 cestujících nebo méně, záložní prostředky poskytující vodu pro hašení požáru, a to nouzová požární čerpadla s nezávislým motorovým pohonem a se zdrojem energie a stokovou výpustí umístěnou mimo prostor strojovny. Takové nouzové požární čerpadlo s nezávislým motorovým pohonem a zdrojem energie musí splňovat požadavky Předpisu pro systémy protipožární bezpečnosti pro lodě postavené 1. ledna 2003 nebo později.

.4

Na nových lodích třídy B s osvědčením pro přepravu více než 250 cestujících musí být dostupnost dodávky vody uspořádána tak, aby byl okamžitě k dispozici alespoň jeden vydatný vodní proud z každého hydrantu ve vnitřním prostoru a aby průběžná spotřeba vody byla zajištěna automatickým rozběhem předepsaného požárního čerpadla.

.5

Na lodích se strojovnou bez trvalé obsluhy, nebo když jen jedna osoba vykonává strážní službu, musí být okamžitá dodávka vody z požární systému o vhodném tlaku zajištěna buď za pomoci dálkového rozběhu jednoho z hlavních požárních čerpadel z velitelského můstku, nebo z protipožárního kontrolního stanoviště, přichází-li to v úvahu, nebo neustálým zvyšováním tlaku v požární soustavě za pomoci hlavního požárního čerpadla.

.6

Tlakový ventil každého požárního čerpadla musí být vybaven zpětnou klapkou.

.1

Průměr trubek protipožárního a vodovodního potrubí musí být dostatečný pro účinnou distribuci co největšího předepsaného množství vody ze dvou požárních čerpadel pracujících souběžně.

.2

Dodávají-li dvě čerpadla souběžně vodu přes proudnice uvedené v odstavci 8 a dostatečné hydranty na dodávku vody uvedenou v odstavci 4.1, musí se ve všech hydrantech udržovat tyto tlaky:

.3

Maximální tlak v každém hydrantu nesmí překročit tlak, při kterém lze prokázat účinnou manipulaci s požární hadicí.

.1

Počet a umístění hydrantů musí být takové, aby nejméně dva vodní proudy nepocházející ze stejného hydrantu, z nichž jeden musí mít hadici jediné délky, mohly dosáhnout do každé části lodi běžně přístupné pro cestující nebo posádku, když loď pluje, a do každé části nákladového prostoru, když je prázdný, a nákladového prostoru typu ro-ro nebo každého prostoru zvláštní kategorie, v němž dva vodní proudy musí dosáhnout do kterékoli části tohoto prostoru, každý hadicí jediné délky. Kromě toho musí být tyto hydranty umístěny blízko přístupů do chráněných prostor.

.2

V obytných a hospodářských prostorách a strojovně musí být počet a umístění hydrantů takové, aby vyhovělo požadavkům odstavce 5.1, když jsou všechny vodotěsné dveře a všechny dveře v přepážkách hlavních vertikálních požárních úseků zavřené.

.3

Vedou-li přístupy do prostoru strojovny nízko přes přilehlý tunel hřídelového vedení, musí být k dispozici dva hydranty vně, ale blízko vchodu do tohoto prostoru strojovny. Vede-li tento přístup přes jiné prostory, musí být v jednom z těchto prostor dva hydranty blízko vchodu do prostoru strojovny. Toto opatření nemusí být provedeno, není-li tunel nebo přilehlé prostory součástí únikové cesty.

.1

Materiály citlivé na teplo se nesmějí používat na protipožárních potrubích a hydrantech, nejsou-li náležitě chráněny. Tato potrubí a hydranty musí být umístěny tak, aby se požární hadice daly na ně snadno napojit. Potrubí a hydranty musí být uspořádány tak, aby se zamezilo jejich případnému zamrznutí. Na lodích, na kterých se může přepravovat palubní náklad, musí být umístění hydrantů takové, aby byly vždy snadno přístupné, a potrubí musí být podle možnosti uspořádáno tak, aby se zamezilo riziku poškození tohoto nákladu.

.2

Každá požární hadice musí být opatřena ventilem, aby mohla být během provozu požárních čerpadel odpojena.

.3

Na lodích postavených 1. ledna 2003 nebo později musí být u všech vedlejších částí požárního systému nacházejících se na volných palubách a používaných pro jiné než protipožární účely instalovány uzavírací ventily.

.1

Požární hadice musí být z trvanlivého materiálu schváleného správou státu vlajky a musí být dostatečně dlouhé, aby dodávaly vodní proud do každé z prostor, v nichž může být jejich používání potřebné. Každá hadice musí být vybavena proudnicí a potřebnými spojkami. Spojky a proudnice hadic musí být plně vzájemně zaměnitelné. Hadice uvedené v této kapitole jako ‚požární hadice‘ se musí uchovávat s veškerým potřebným nářadím a nástroji na viditelných místech nedaleko vodovodních hydrantů nebo spojení tak, aby se daly pohotově použít. Kromě toho musí být požární hadice ve vnitřních místech lodí přepravujících více než 36 cestujících trvale napojeny na hydranty.

.2

U každého z hydrantů požadovaného odstavcem 5 musí být minimálně jedna hadice. Délku požární hadice lze omezit na nejvíce 20 metrů na palubě a nástavbě a na 15 metrů v prostorách strojovny a na malých lodích příslušně na 15 a 10 metrů.

.1.1

Pro účely tyto kapitoly je rozměr standardní proudnice 12 mm, 16 mm a 19 mm nebo co nejblíže těmto hodnotám. V případech, kdy se používají jiné systémy – jako jsou rozprašovací systémy – lze povolit proudnice s odlišným průměrem.

.1.2

Všechny proudnice musí být schváleného víceúčelového typu (tj. rozprašovací/proudové) a musí mít uzavírací zařízení.

.2

U obytných a hospodářských prostor nemusí být rozměr proudnic větší než 12 mm.

.3

U prostor strojovny a venkovních míst musí být rozměr proudnic takový, aby se z nejmenšího čerpadla dosáhlo ze dvou proudů co největšího množství vody při tlaku uvedeném v odstavci 4, pokud se nemusí použít rozměr proudnic větší než 19 mm.

.1

Vyžaduje se jedno nezávislé požární čerpadlo, které musí být schopné pro hašení požáru vydávat nejméně jeden vodní proud z každého požárního hydrantu pod tlakem uvedeným níže. Množství takto dodávané vody nesmí být menší, než jsou dvě třetiny množství předepsaného pro stoková čerpadla, když čerpají vodu ze dna lodi. Když toto požární čerpadlo vydává výše uvedené maximální množství vody za pomoci požárních hydrantů s proudnicemi 12 nebo 16 nebo 19 mm, musí být schopné udržet na každém hydrantu minimální tlak předepsaný na lodích třídy B.

.2

Každá loď přepravující přes 250 cestujících musí být vybavena doplňujícím požárním čerpadlem, které musí být trvale napojené na požární systém. Čerpadlo musí být poháněno motorem. Toto čerpadlo a jeho zdroj energie nesmí být umístěny ve stejném oddíle jako čerpadlo předepsané výše uvedeným pododstavcem 9.1 a musí být vybaveno stálým přívodem mořské vody, který se nachází mimo prostor strojovny. Čerpadlo musí být schopné vydávat nejméně jeden vodní proud z každého požárního hydrantu, pokud je na lodi zachován tlak nejméně 0,3 N/mm2.

.3

Sanitární, balastová a stoková čerpadla a čerpadla pro všeobecné využití mohou být akceptována jako požární čerpadla.

.4

Každá loď musí být vybavena protipožárním potrubím o dostatečném průměru pro účinný rozvod maximálního množství vody uvedeného výše. Počet a umístění hydrantů musí být takové, aby nejméně jeden vodní proud mohl dosáhnout do každé části lodi s hadicí jediné maximální délky, jak je to uvedeno výše u lodí třídy B v odstavci 7.2.

.5

Každá loď musí být vybavena nejméně jednou požární hadicí pro každý hydrant.

.6

Na lodích se strojovnou bez trvalé obsluhy, nebo když jen jedna osoba vykonává strážní službu, musí být okamžitá dodávka vody z požární systému o vhodném tlaku zajištěna buď za pomoci dálkového rozběhu jednoho z hlavních požárních čerpadel z velitelského můstku, nebo z protipožárního kontrolního stanoviště, přichází-li to v úvahu, nebo neustálým zvyšováním tlaku v požární soustavě za pomoci hlavního požárního čerpadla.

.7

Tlakový ventil každého požárního čerpadla musí být vybaven zpětnou klapkou.

.1

Potřebná potrubí pro dopravu hasicí látky do chráněných prostor musí být vybavena ovládacími ventily označenými tak, aby jasně ukazovaly prostory, do nichž potrubí vede. Musí se provést vhodná opatření, aby se zamezilo neúmyslnému přístupu látky do jakéhokoli prostoru.

.2

Potrubí pro rozvod hasicí látky musí být uspořádáno a výstupní proudnice umístěny tak, aby se dosáhlo rovnoměrného rozvodu látky.

.3

Musí být k dispozici prostředky, aby se zvenku uzavřely všechny otvory v chráněných prostorech, které mohou přijímat vzduch do chráněného prostoru nebo umožnit únik plynu z něj.

.4

Musí být k dispozici prostředky, aby byl automaticky vydáván akustický varovný signál o vpuštění hasicí látky do jakéhokoli prostoru, v němž běžně pracují pracovníci, nebo do kterých mají přístup. Signál se musí vydávat po vhodnou dobu před tím, než se látka začne napouštět.

.5

Prostředky pro ovládání každého stabilního plynového hasicího systému musí být snadno přístupné a musí se dát jednoduše obsluhovat; musí být seskupeny na co nejméně místech, kde není pravděpodobné, že by při požáru v chráněném prostoru byly přerušeny. Na každém místě musí být jasné pokyny o obsluze systému se zřetelem na bezpečnost pracovníků.

.6

Automatické uvolnění hasicí látky nesmí být umožněno, pokud nejde o místní zařízení ovládaná automaticky, která se kromě jakéhokoli předepsaného stabilního hasicího systému a nezávisle na něm používají v prostorách strojovny v místě nad zařízením s vysokým rizikem požáru nebo v uzavřených prostorách s vysokým rizikem požáru v prostorách strojovny.

.7

Vyžaduje-li se množství hasicí látky pro ochranu více než jednoho prostoru, nemusí být množství látky větší, než je největší množství předepsané pro každý takto chráněný prostor.

.8