(ES) č. 1170/2009Nařízení Komise (ES) č. 1170/2009 ze dne 30. listopadu 2009 , kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006, pokud jde o seznamy vitaminů a minerálních látek a jejich forem, které lze přidávat do potravin, včetně doplňků stravy (Text s významem pro EHP)
Publikováno: | Úř. věst. L 314, 1.12.2009, s. 36-42 | Druh předpisu: | Nařízení |
Přijato: | 30. listopadu 2009 | Autor předpisu: | Evropská komise |
Platnost od: | 21. prosince 2009 | Nabývá účinnosti: | 21. prosince 2009 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 1170/2009
ze dne 30. listopadu 2009,
kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006, pokud jde o seznamy vitaminů a minerálních látek a jejich forem, které lze přidávat do potravin, včetně doplňků stravy
(Text s významem pro EHP)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES ze dne 10. června 2002 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy (1), a zejména na čl. 4 odst. 5 uvedené směrnice,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin (2), a zejména na čl. 3 odst. 3 uvedeného nařízení,
po konzultaci s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Přílohy I a II směrnice 2002/46/ES stanoví seznamy vitaminů a minerálních látek, jakož i jejich formy, které mohou být používány při výrobě doplňků stravy. Změny těchto seznamů se přijímají v souladu s požadavky uvedenými v článku 4 uvedené směrnice a v souladu s postupem stanoveným v čl. 13 odst. 3 uvedené směrnice. |
(2) |
Přílohy I a II nařízení (ES) č. 1925/2006 stanoví seznamy vitaminů a minerálních látek, jakož i jejich formy, které mohou být přidávány do potravin. Změny těchto seznamů se přijímají v souladu s požadavky uvedenými v článku 3 uvedeného nařízení a v souladu s postupem stanoveným v čl. 14 odst. 3 uvedeného nařízení. |
(3) |
Nové formy vitaminů a minerálních látek byly vyhodnoceny Evropským úřadem pro bezpečnost potravin. Látky, které získaly příznivé vědecké hodnocení a které splňují požadavky uvedené ve směrnici 2002/46/ES a nařízení (ES) č. 1925/2006, by měly být doplněny do příslušných seznamů v uvedených předpisech. |
(4) |
Zúčastněné strany byly konzultovány a předložené připomínky byly vzaty v úvahu. |
(5) |
V návaznosti na vědecké hodnocení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin je vhodné zavést požadavky na některé vitaminy a minerální látky k jejich identifikaci. |
(6) |
Směrnice 2002/46/ES a nařízení (ES) č. 1925/2006 by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny. |
(7) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Přílohy I a II směrnice 2002/46/ES se nahrazují přílohami I a II tohoto nařízení.
Článek 2
Nařízení (ES) č. 1925/2006 se mění takto:
1) |
V příloze I se do seznamu v bodě 2 doplňuje slovo „BÓR“. |
2) |
Příloha II se nahrazuje zněním v příloze III tohoto nařízení. |
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 30. listopadu 2009.
Za Komisi
Androulla VASSILIOU
členka Komise
(1) Úř. věst. L 183, 12.7.2002, s. 51.
(2) Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 26.
PŘÍLOHA I
„PŘÍLOHA I
Vitaminy a minerální látky, které mohou být používány při výrobě doplňků stravy
1. Vitaminy
Vitamin A (μg RE)
Vitamin D (μg)
Vitamin E (mg α-TE)
Vitamin K (μg)
Vitamin B1 (mg)
Vitamin B2 (mg)
Niacin (mg NE)
Kyselina pantotenová (mg)
Vitamin B6 (mg)
Kyselina listová (μg) (1)
Vitamin B12 (μg)
Biotin (μg)
Vitamin C (mg)
2. Minerální látky
Vápník (mg)
Hořčík (mg)
Železo (mg)
Měď (μg)
Jód (μg)
Zinek (mg)
Mangan (mg)
Sodík (mg)
Draslík (mg)
Selen (μg)
Chróm (μg)
Molybden (μg)
Fluoridy (mg)
Chloridy (mg)
Fosfor (mg)
Bór (mg)
Křemík (mg)
(1) Pro účely nutričního označování je kyselina listová název zařazený do přílohy I směrnice Komise 2008/100/ES ze dne 28. října 2008, kterou se mění směrnice Rady 90/496/EHS o nutričním označování potravin, pokud jde o doporučené denní dávky, převodní faktory pro energetickou hodnotu a definice, a týká se všech forem folátů.“
PŘÍLOHA II
„PŘÍLOHA II
Formy vitaminů a minerálních látek, které mohou být používány při výrobě doplňků stravy
A. Vitaminy
1. VITAMIN A
a) |
retinol |
b) |
retinyl-acetát |
c) |
retinyl-palmitát |
d) |
β-karoten |
2. VITAMIN D
a) |
cholekalciferol |
b) |
ergokalciferol |
3. VITAMIN E
a) |
D-α-tokoferol |
b) |
DL-α-tokoferol |
c) |
D-α-tokoferyl-acetát |
d) |
DL-α-tokoferyl-acetát |
e) |
D-α-tokoferyl-sukcinát |
f) |
směsi tokoferolů (1) |
g) |
tokotrienoly a tokoferoly (2) |
4. VITAMIN K
a) |
fyllochinon (fytomenadion) |
b) |
menachinon (3) |
5. VITAMIN B1
a) |
thiamin-hydrochlorid |
b) |
thiamin-mononitrát |
c) |
thiamin-monofosfát-chlorid |
d) |
thiamin-difosfát-chlorid |
6. VITAMIN B2
a) |
riboflavin |
b) |
riboflavin-5′-fosfát, sodná sůl |
7. NIACIN
a) |
kyselina nikotinová |
b) |
nikotinamid |
c) |
inositol hexanikotinát (inositol nikotinát) |
8. KYSELINA PANTOTHENOVÁ
a) |
D-pantothenát vápenatý |
b) |
D-pantothenát sodný |
c) |
dexpanthenol |
d) |
panthetin |
9. VITAMIN B6
a) |
pyridoxin-hydrochlorid |
b) |
pyridoxin-5′-fosfát |
c) |
pyridoxal-5′-fosfát |
10. FOLÁTY
a) |
kyselina pteroylmonoglutamová |
b) |
L-methylfolát vápenatý |
11. VITAMIN B12
a) |
kyanokobalamin |
b) |
hydroxokobalamin |
c) |
5′-deoxyadenosylkobalamin |
d) |
methylkobalamin |
12. BIOTIN
a) |
D-biotin |
13. VITAMIN C
a) |
L-askorbová kyselina |
b) |
L-askorbát sodný |
c) |
L-askorbát vápenatý (4) |
d) |
L-askorbát draselný |
e) |
L-askorbyl-6-palmitát |
f) |
L-askorbát hořečnatý |
g) |
L-askorbát zinečnatý |
B. Minerální látky
octan vápenatý
L-askorbát vápenatý
bisglycinát vápenatý
uhličitan vápenatý
chlorid vápenatý
citrát-malát vápenatý
vápenaté soli kyseliny citrónové
glukonan vápenatý
glycerofosfát vápenatý
mléčnan vápenatý
pyruvát vápenatý (2-oxopropanoát vápenatý)
vápenaté soli kyseliny fosforečné
sukcinát vápenatý
hydroxid vápenatý
L-lysinát vápenatý
jablečnan vápenatý
oxid vápenatý
L-pyroglutaman (pidolát) vápenatý
L-threonát vápenatý
síran vápenatý
octan hořečnatý
L-askorbát hořečnatý
bisglycinát hořečnatý
uhličitan hořečnatý
chlorid hořečnatý
hořečnaté soli kyseliny citrónové
glukonan hořečnatý
glycerofosfát hořečnatý
hořečnaté soli kyseliny trihydrogenfosforečné
mléčnan hořečnatý
L-lysinát hořečnatý
hydroxid hořečnatý
jablečnan hořečnatý
oxid hořečnatý
L-pyroglutaman (pidolát) hořečnatý
citrát vápenato-hořečnatý
pyruvát hořečnatý (2-oxopropanoát hořečnatý)
sukcinát hořečnatý
síran hořečnatý
taurát hořečnatý
acetyl taurát hořečnatý
uhličitan železnatý
citrát železnatý
citrát amono-železitý
glukonan železnatý
fumarát železnatý
difosforečnan sodno-železitý
mléčnan železnatý
síran železnatý
difosforečnan železitý
sacharát železitý
elementární železo (karbonylové železo a elektrolyticky nebo vodíkem redukované železo)
bisglycinát železnatý
L-pyroglutaman (pidolát) železnatý
fosforečnan železnatý
taurát železnatý
uhličitan měďnatý
citrát měďnatý
glukonan měďnatý
síran měďnatý
L-aspartát měďnatý
bisglycinát měďnatý
komplex mědi s lysinem
oxid měďnatý (II)
jodid sodný
jodičnan sodný
jodid draselný
jodičnan draselný
octan zinečnatý
L-askorbát zinečnatý
L-aspartát zinečnatý
bisglycinát zinečnatý
chlorid zinečnatý
citrát zinečnatý
glukonan zinečnatý
mléčnan zinečnatý
L-lysinát zinečnatý
jablečnan zinečnatý
mono-L-methionin sulfát zinečnatý
oxid zinečnatý
uhličitan zinečnatý
L-pyroglutaman (pidolát) zinečnatý
pikolinát zinečnatý
síran zinečnatý
askorbát manganatý
L-aspartát manganatý
bisglycinát manganatý
uhličitan manganatý
chlorid manganatý
citrát manganatý
glukonan manganatý
glycerofosfát manganatý
pyroglutaman (pidolát) manganatý
síran manganatý
hydrogenuhličitan sodný
uhličitan sodný
chlorid sodný
citrát sodný
glukonan sodný
mléčnan sodný
hydroxid sodný
sodné soli kyseliny trihydrogenfosforečné
hydrogenuhličitan draselný
uhličitan draselný
chlorid draselný
citrát draselný
glukonan draselný
glycerofosfát draselný
mléčnan draselný
hydroxid draselný
L-pyroglutaman (pidolát) draselný
jablečnan draselný
draselné soli kyseliny trihydrogenfosforečné
L-seleno-methionin
kvasnice obohacené selenem (5)
kyselina seleničitá
selenan sodný
hydrogenseleničitan sodný
seleničitan sodný
chlorid chromitý
mléčnan chromitý
dusičnan chromitý
pikolinát chromitý
síran chromitý
molybdenan amonný
molybdenan draselný
molybdenan sodný
fluorid vápenatý
fluorid draselný
fluorid sodný
monofluorfosfát sodný
kyselina boritá
boritan sodný
cholinem stabilizovaná kyselina tetrahydrogenkřemičitá
oxid křemičitý
kyselina křemičitá (6)
(1) α-tokoferol < 20 %, β-tokoferol < 10 %, γ-tokoferol 50–70 % a δ-tokoferol 10–30 %
(2) Typické úrovně jednotlivých tokoferolů a tokotrienolů:
— |
115 mg/g α-tokoferol (101 mg/g minimálně) |
— |
5 mg/g β-tokoferol (< 1 mg/g minimálně) |
— |
45 mg/g γ-tokoferol (25 mg/g minimálně) |
— |
12 mg/g δ-tokoferol (3 mg/g minimálně) |
— |
67 mg/g α-tokotrienol (30 mg/g minimálně) |
— |
< 1 mg/g β-tokotrienol (< 1 mg/g minimálně) |
— |
82 mg/g γ-tokotrienol (45 mg/g minimálně) |
— |
5 mg/g δ-tokotrienol (< 1 mg/g minimálně) |
(3) Menachinon vyskytující se zejména jako menachinon-7 a v menší míře jako menachinon-6.
(4) Může obsahovat do 2 % threonátu.
(5) Kvasnice obohacené selenem vyprodukované v kultuře za přítomnosti seleničitanu sodného jako zdroje selenu a obsahující v sušené formě, která je uváděna na trh, ne více než 2,5 mg Se/g. Převládajícím organickým typem selenu v kvasnicích je selenomethionin (mezi 60 a 85 % celkového obsahu extrahovaného selenu ve výrobku). Obsah ostatních organických sloučenin selenu včetně selenocysteinu nepřesahuje 10 % celkového obsahu extrahovaného selenu. Obsah anorganického selenu obvykle nepřesahuje 1 % celkového obsahu extrahovaného selenu.
(6) Ve formě gelu.“
PŘÍLOHA III
„PŘÍLOHA II
Formy vitaminů a minerálních látek, které mohou být přidávány do potravin
1. Formy vitaminů
VITAMIN A
retinol
retinyl-acetát
retinyl-palmitát
β-karoten
VITAMIN D
cholekalciferol
ergokalciferol
VITAMIN E
D-α-tokoferol
DL-α-tokoferol
D-α-tokoferyl-acetát
DL-α-tokoferyl-acetát
D-α-tokoferyl-sukcinát
VITAMIN K
fyllochinon (fytomenadion)
menachinon (1)
VITAMIN B1
thiamin-hydrochlorid
thiamin-mononitrát
VITAMIN B2
riboflavin
riboflavin-5′-fosfát, sodná sůl
NIACIN
kyselina nikotinová
nikotinamid
KYSELINA PANTOTHENOVÁ
D-pantothenát vápenatý
D-pantothenát sodný
dexpanthenol
VITAMIN B6
pyridoxin-hydrochlorid
pyridoxin-5′-fosfát
pyridoxin-dipalmitát
KYSELINA LISTOVÁ
kyselina pteroylmonoglutamová
L-methylfolát vápenatý
VITAMIN B12
kyanokobalamin
hydroxokobalamin
BIOTIN
D-biotin
VITAMIN C
L-askorbová kyselina
L-askorbát sodný
L-askorbát vápenatý
L-askorbát draselný
L-askorbyl-6-palmitát
2. Minerální látky
uhličitan vápenatý
chlorid vápenatý
citrát-malát vápenatý
vápenaté soli kyseliny citrónové
glukonan vápenatý
glycerofosfát vápenatý
mléčnan vápenatý
vápenaté soli kyseliny trihydrogenfosforečné
hydroxid vápenatý
jablečnan vápenatý
oxid vápenatý
síran vápenatý
octan hořečnatý
uhličitan hořečnatý
chlorid hořečnatý
hořečnaté soli kyseliny citrónové
glukonan hořečnatý
glycerofosfát hořečnatý
hořečnaté soli kyseliny trihydrogenfosforečné
mléčnan hořečnatý
hydroxid hořečnatý
oxid hořečnatý
citrát draselno-hořečnatý
síran hořečnatý
bisglycinát železnatý
uhličitan železnatý
citrát železnatý
citrát amono-železitý
glukonan železnatý
fumarát železnatý
difosforečnan sodno-železitý
mléčnan železnatý
síran železnatý
difosforečnan železitý
sacharát železitý
elementární železo (karbonylové železo a elektrolyticky nebo vodíkem redukované železo)
uhličitan měďnatý
citrát měďnatý
glukonan měďnatý
síran měďnatý
komplex mědi s lysinem
jodid sodný
jodičnan sodný
jodid draselný
jodičnan draselný
octan zinečnatý
bisglycinát zinečnatý
chlorid zinečnatý
citrát zinečnatý
glukonan zinečnatý
mléčnan zinečnatý
oxid zinečnatý
uhličitan zinečnatý
síran zinečnatý
uhličitan manganatý
chlorid manganatý
citrát manganatý
glukonan manganatý
glycerofosfát manganatý
síran manganatý
hydrogenuhličitan sodný
uhličitan sodný
citrát sodný
glukonan sodný
mléčnan sodný
hydroxid sodný
sodné soli kyseliny trihydrogenfosforečné
kvasnice obohacené selenem (2)
selenan sodný
hydrogenseleničitan sodný
seleničitan sodný
fluorid sodný
fluorid draselný
hydrogenuhličitan draselný
uhličitan draselný
chlorid draselný
citrát draselný
glukonan draselný
glycerofosfát draselný
mléčnan draselný
hydroxid draselný
draselné soli kyseliny trihydrogenfosforečné
chlorid chromitý a jeho hexahydrát
síran chromitý a jeho hexahydrát
molybdenan amonný
molybdenan sodný
kyselina boritá
boritan sodný
(1) Menachinon vyskytující se zejména jako menachinon-7 a v menší míře jako menachinon-6.
(2) Kvasnice obohacené selenem vyprodukované v kultuře za přítomnosti seleničitanu sodného jako zdroje selenu a obsahující v sušené formě, která je uváděna na trh, ne více než 2,5 mg Se/g. Převládajícím organickým typem selenu v kvasnicích je selenomethionin (mezi 60 a 85 % celkového obsahu extrahovaného selenu ve výrobku). Obsah ostatních organických sloučenin selenu včetně selenocysteinu nepřesahuje 10 % celkového obsahu extrahovaného selenu. Obsah anorganického selenu obvykle nepřesahuje 1 % celkového obsahu extrahovaného selenu.“