(ES) č. 1071/2009Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009 , kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 51-71 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 21. října 2009 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 4. prosince 2009 Nabývá účinnosti: 4. prosince 2011
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Konsolidované znění předpisu s účinností od 21. února 2022

Text aktualizovaného znění s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.


Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu

►B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1071/2009

ze dne 21. října 2009,

kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES

(Text s významem pro EHP)

(Úř. věst. L 300 14.11.2009, s. 51)

Ve znění:

 

 

Úřední věstník

  Č.

Strana

Datum

►M1

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 613/2012 ze dne 9. července 2012,

  L 178

6

10.7.2012

►M2

NAŘÍZENÍ RADY (EU) č. 517/2013 ze dne 13. května 2013,

  L 158

1

10.6.2013

►M3

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2020/1055 ze dne 15. července 2020,

  L 249

17

31.7.2020



▼B

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1071/2009

ze dne 21. října 2009,

kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES

(Text s významem pro EHP)



KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.  
Toto nařízení upravuje přístup k povolání podnikatele v silniční dopravě a výkon tohoto povolání.
2.  
Toto nařízení se vztahuje na všechny podniky usazené ve Společenství, které vykonávají povolání podnikatele v silniční dopravě. Vztahuje se rovněž na podniky, které povolání podnikatele v silniční dopravě hodlají vykonávat. Odkazy na podniky vykonávající povolání podnikatele v silniční dopravě se případně rozumí odkazy na podniky, které hodlají toto povolání vykonávat.
3.  
Pokud jde o regiony uvedené v čl. 299 odst. 2 Smlouvy, mohou dotčené členské státy přizpůsobit podmínky závazné pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě, je-li činnost v těchto regionech plně prováděna podniky tamtéž usazenými.
4.  

Odchylně od odstavce 2 se toto nařízení, nestanoví-li vnitrostátní právní předpisy jinak, nevztahuje na

▼M3

a) 

podniky, které vykonávají povolání podnikatele v silniční nákladní dopravě výhradně s motorovými vozidly nebo jízdními soupravami, jejichž přípustná hmotnost naloženého vozidla nebo soupravy nepřevyšuje 3,5 tuny, provozující výhradně vnitrostátní přepravu ve svém členském státě usazení;

▼M3

aa) 

podniky, které vykonávají povolání podnikatele v silniční nákladní dopravě výhradně s motorovými vozidly nebo jízdními soupravami, jejichž přípustná hmotnost naloženého vozidla nebo soupravy nepřevyšuje 2,5 tuny;

▼M3

b) 

podniky, které vykonávají výhradně silniční přepravy cestujících pro neobchodní účely, nebo které mají jiný hlavní předmět činnosti než povolání podnikatele v silniční osobní dopravě;

▼B

c) 

podniky, které vykonávají povolání podnikatele v silniční dopravě výhradně motorovými vozidly, jejichž nejvyšší povolená rychlost nepřesahuje 40 km/h.

▼M3

Pro účely prvního pododstavce písm. b) se za dopravu výhradně pro neobchodní účely považuje silniční doprava, jiná než doprava uskutečňovaná na cizí účet a za úplatu nebo na vlastní účet, za kterou se nedostává žádná přímá ani nepřímá odměna, ze které přímo ani nepřímo neplyne žádný příjem pro řidiče vozidla ani jiné osoby a která nesouvisí s profesní ani obchodní činností.

▼B

5.  

Členské státy mohou vyjmout z uplatňování všech nebo některých ustanovení tohoto nařízení pouze ty podniky vykonávající povolání podnikatele v silniční dopravě, které provozují výlučně vnitrostátní přepravy pouze s malým vlivem na dopravní trh, z důvodu

a) 

povahy přepravovaného nákladu nebo

b) 

krátké přepravní vzdálenosti.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1) 

„povoláním podnikatele v silniční nákladní dopravě“ činnost jakéhokoli podniku přepravujícího náklad pro cizí potřebu buď motorovým vozidlem, nebo jízdní soupravou;

2) 

„povoláním podnikatele v silniční osobní dopravě“ činnost jakéhokoli podniku poskytujícího přepravy cestujících, kterou tento podnik nabízí veřejnosti nebo některým kategoriím uživatelů za úplatu hrazenou přepravovanou osobou nebo organizátorem přepravy, a to prostřednictvím motorových vozidel způsobilých s ohledem na typ konstrukce a vybavení k přepravě více než devíti osob včetně řidiče a k tomu účelu určených;

3) 

„povoláním podnikatele v silniční dopravě“ povolání podnikatele v silniční osobní dopravě nebo povolání podnikatele v silniční nákladní dopravě;

4) 

„podnikem“ jakákoli fyzická osoba, jakákoli právnická osoba, zisková či nezisková, jakékoli sdružení nebo skupina osob bez právní subjektivity, zisková či nezisková, nebo jakýkoli veřejný subjekt s vlastní právní subjektivitou nebo závislý na orgánu s touto subjektivitou zabývající se osobní dopravou anebo jakákoli fyzická nebo právnická osoba zabývající se nákladní dopravou v rámci podnikatelské činnosti;

5) 

„odpovědným zástupcem pro dopravu“ fyzická osoba zaměstnaná podnikem nebo v případě, že je tímto podnikem fyzická osoba, pak tato osoba samotná, nebo je-li tak stanoveno, jiná fyzická osoba tímto podnikem určená prostřednictvím smlouvy, která účinně a nepřetržitě řídí dopravní činnosti tohoto podniku;

6) 

„povolením k výkonu povolání podnikatele v silniční dopravě“ správní rozhodnutí, které opravňuje podnik splňující podmínky stanovené tímto nařízením k výkonu povolání podnikatele v silniční dopravě;

7) 

„příslušným orgánem“ orgán členského státu na celostátní, regionální nebo místní úrovni, který za účelem udělení povolení k výkonu povolání podnikatele v silniční dopravě ověřuje, zda podnik splňuje podmínky stanovené tímto nařízením, a který je oprávněn vydat, pozastavit nebo odejmout povolení k výkonu povolání podnikatele v silniční dopravě;

8) 

„členským státem usazení“ členský stát, v němž je podnik usazen, bez ohledu na to, zda jeho odpovědný zástupce pro dopravu pochází z jiné země.

Článek 3

Požadavky na výkon povolání podnikatele v silniční dopravě

1.  

Podniky, které vykonávají povolání podnikatele v silniční dopravě, musejí

a) 

být řádně a trvale usazeny v členském státě;

b) 

mít dobrou pověst;

c) 

být finančně způsobilé a

d) 

vykazovat požadovanou odbornou způsobilost.

▼M3 —————

▼B

Článek 4

Odpovědný zástupce pro dopravu

1.  

Podnik vykonávající povolání podnikatele v silniční dopravě určí odpovědným zástupcem pro dopravu alespoň jednu fyzickou osobu, jež splňuje požadavky stanovené v čl. 3 odst. 1 písm. b) a d) a která

a) 

účinně a nepřetržitě řídí dopravní činnosti podniku;

b) 

má k podniku skutečnou vazbu jakožto zaměstnanec, ředitel, vlastník nebo akcionář nebo jej spravuje, nebo je-li podnikem fyzická osoba, je touto osobou a

c) 

má bydliště ve Společenství.

2.  

Nesplňuje-li podnik požadavek odborné způsobilosti stanovený v čl. 3 odst. 1 písm. d), může mu příslušný orgán vydat povolení k výkonu povolání provozovatele silniční dopravy bez odpovědného zástupce pro dopravu určeného podle odstavce 1 tohoto článku pod podmínkou, že

a) 

určí fyzickou osobu s bydlištěm ve Společenství, která splňuje požadavky stanovené v čl. 3 odst. 1 písm. b) a d) a která je oprávněna podle smlouvy vykonávat úkoly odpovědného zástupce pro dopravu jménem podniku;

b) 

smlouva mezi podnikem a osobou uvedenou v písmenu a) stanoví úkoly, které má tato osoba účinně a nepřetržitě plnit, a uvádí její povinnosti jakožto odpovědného zástupce pro dopravu. Úkoly, které je třeba upřesnit, zahrnují zejména řízení údržby vozidel, kontrolu přepravních smluv a dokladů, základní účetnictví, přidělování nákladů nebo přeprav řidičům a vozidlům a kontrolování postupů v oblasti bezpečnosti;

c) 

osoba uvedená v písmenu a) může jako odpovědný zástupce pro dopravu řídit dopravní činnosti až čtyř různých podniků vykonávané celkovým vozovým parkem čítajícím nejvýše 50 vozidel. Členské státy mohou rozhodnout o snížení počtu podniků nebo velikosti celkového vozového parku, které uvedená osoba může řídit, a

d) 

osoba uvedená v písmenu a) vykonává stanovené úkoly výlučně v zájmu podniku a plní své povinnosti nezávisle na podnicích, pro které tento podnik provádí přepravy.

3.  
Členské státy mohou rozhodnout o tom, že odpovědný zástupce pro dopravu určený podle odstavce 1 nesmí být zároveň určen podle odstavce 2, nebo může být takto určen pouze ve vztahu k omezenému počtu podniků nebo k vozovému parku o velikosti menší než uvedené v odst. 2 písm. c).
4.  
Podnik oznámí příslušnému orgánu určeného či určené odpovědné zástupce pro dopravu.



KAPITOLA II

PODMÍNKY PRO SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ČLÁNKU 3

▼M3

Článek 5

Podmínky týkající se požadavku usazení

1.  

Aby podnik splnil požadavek podle čl. 3 odst. 1 písm. a), musí v členském státě usazení:

a) 

mít prostory, v nichž má tento podnik přístup k originálům své klíčové podnikové dokumentace, ať už v elektronické, nebo jiné podobě, zejména pokud jde o jeho smlouvy o přepravě, doklady vztahující se k vozidlům, jež má tento podnik k dispozici, účetní doklady, doklady o vedení zaměstnanců, pracovní smlouvy, doklady o sociálním zabezpečení, doklady obsahující údaje o přidělování a vysílání řidičů, doklady obsahující údaje týkající se kabotáže, doby řízení a doby odpočinku a všechny ostatní doklady, k nimž musí mít příslušný orgán přístup za účelem ověření, zda jsou splněny podmínky stanovené tímto nařízením;

b) 

organizovat činnosti svého vozového parku způsobem, který zajistí, aby se vozidla, jež tento podnik má k dispozici a jež jsou používána v mezinárodní přepravě, vrátila do některé z provozoven v daném členském státě nejpozději osm týdnů poté, co jej opustila;

c) 

být registrován v obchodním rejstříku tohoto členského státu nebo v podobném rejstříku, pokud to vnitrostátní právo vyžaduje;

d) 

podléhat dani z příjmu, a pokud to vnitrostátní právo vyžaduje, mít platné identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty;

e) 

poté, co je oprávnění uděleno, mít k dispozici jedno nebo více vozidel, buď vlastních, nebo například na základě smlouvy o splátkovém prodeji, smlouvy o pronájmu nebo leasingové smlouvy, která jsou registrována nebo jinak uvedena do provozu a jejichž používání je povoleno v souladu s právními předpisy tohoto členského státu;

f) 

účinně a nepřetržitě vykonávat své administrativní a obchodní činnosti s příslušným vybavením a zařízením v prostorách uvedených v písmeni a) umístěných v tomto členském státě a účinně a nepřetržitě řídit své činnosti v oblasti přepravy s využitím vozidel uvedených v písmeni g) s vhodným technickým vybavením nacházejícím se v tomto členském státě;

g) 

mít obvykle a pravidelně k dispozici počet vozidel splňujících podmínky stanovené v písmeni e) a řidičů, jejichž obvyklou základnou je provozovna v tomto členském státě, přiměřený objemu přeprav, které podnik vykonává.

2.  

Vedle požadavků stanovených v odstavci 1 mohou členské státy vyžadovat, aby měl podnik v členském státě usazení:

a) 

ve svých prostorách řádně kvalifikované administrativní zaměstnance v počtu přiměřeném rozsahu své činnosti nebo odpovědného zástupce pro dopravu, které lze během obvyklých úředních hodin kontaktovat;

b) 

na území tohoto členského státu, v míře přiměřené rozsahu své činnosti, provozní infrastrukturu jinou než technické vybavení uvedené v odst. 1 písm. f), včetně kanceláře otevřené během obvyklých úředních hodin.

▼B

Článek 6

Podmínky týkající se požadavku dobré pověsti

1.  

S výhradou odstavce 2 tohoto článku určí členské státy podmínky, které musí podnik a odpovědní zástupci pro dopravu splnit, aby vyhověli požadavku dobré pověsti stanovenému v čl. 3 odst. 1 písm. b).

▼M3

Při zjišťování, zda určitý podnik splnil tento požadavek, zváží členské státy chování podniku, jeho odpovědných zástupců pro dopravu, výkonných ředitelů a jakékoli jiné dotčené osoby, kterou může členský stát určit. Odkazy v tomto článku na odsouzení, sankce nebo porušení zahrnují odsouzení, sankce či porušení vztahující se na samotný podnik, jeho odpovědného zástupce pro dopravu, výkonného ředitele a jakoukoli jinou dotčenou osobu, kterou může členský stát určit.

▼B

Podmínky uvedené v prvním pododstavci zahrnují alespoň skutečnost, že

a) 

nejsou žádné pádné důvody k pochybám o dobré pověsti odpovědného zástupce pro dopravu nebo dopravního podniku, jako například odsouzení nebo sankce v důsledku vážného porušení platných vnitrostátních předpisů v oblasti

i) 

obchodního práva,

ii) 

úpadkového práva,

iii) 

mzdových a pracovních podmínek tohoto povolání,

iv) 

silničního provozu,

v) 

odpovědnosti za škodu při výkonu povolání,

vi) 

obchodu s lidmi nebo drogami ►M3  ————— ◄

▼M3

vii) 

daňového práva a

▼B

b) 

odpovědný zástupce pro dopravu nebo dopravní podnik nebyl v jednom nebo více členských státech odsouzen za závažnou trestnou činnost nebo mu nebyla uložena sankce za vážné porušení pravidel Společenství týkajících se zejména

i) 

doby řízení a doby odpočinku řidičů, pracovní doby a instalace a používání záznamového zařízení,

ii) 

maximální hmotnosti a rozměrů vozidel používaných k podnikání v mezinárodní dopravě,

iii) 

výchozí kvalifikace a dalšího vzdělávání řidičů,

iv) 

způsobilosti silničních vozidel používaných k podnikání včetně povinné technické kontroly motorových vozidel,

v) 

přístupu na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy nebo případně přístupu na trh silniční osobní dopravy,

vi) 

bezpečnosti silniční přepravy nebezpečných věcí,

vii) 

instalace a používání omezovačů rychlosti u některých kategorií vozidel,

viii) 

řidičských průkazů,

ix) 

přístupu k povolání,

x) 

přepravy zvířat,

▼M3

xi) 

vysílání pracovníků v silniční dopravě,

xii) 

práva rozhodného pro smluvní závazkové vztahy,

xiii) 

kabotáže.

▼M3

2.  
Pro účely odst. 1 třetího pododstavce písm. b), byl-li v jednom nebo více členských státech odpovědný zástupce pro dopravu nebo dopravní podnik odsouzen za závažnou trestnou činnost nebo mu byla uložena sankce za některé z nejzávažnějších porušení pravidel Unie uvedených v příloze IV, příslušný orgán členského státu usazení vhodným a včasným způsobem provede a ukončí správní řízení, které případně zahrne kontrolu na místě v prostorách dotyčného podniku.

Během správního řízení mají odpovědný zástupce pro dopravu nebo případně jiní právní zástupci dopravního podniku právo předložit své argumenty a vysvětlení.

Během správního řízení příslušný orgán posoudí, zda by z důvodu zvláštních okolností představovala v daném případě ztráta dobré pověsti nepřiměřený následek. Při tomto posouzení příslušný orgán přihlédne k počtu závažných porušení vnitrostátních a unijních pravidel uvedených v odst. 1 třetím pododstavci i k počtu nejzávažnějších porušení pravidel Unie uvedených v příloze IV, za která byl odpovědný zástupce pro dopravu nebo dopravní podnik odsouzen nebo za která mu byly uloženy sankce. Každý takový závěr musí být řádně vysvětlen a odůvodněn.

Shledá-li příslušný orgán, že by ztráta dobré pověsti byla nepřiměřená, rozhodne, že dobrá pověst dotyčného podniku zůstane zachována. Důvody pro toto rozhodnutí se zanesou do vnitrostátního rejstříku. Počet těchto rozhodnutí se uvede ve zprávě podle čl. 26 odst. 1.

Neshledá-li příslušný orgán, že by ztráta dobré pověsti byla nepřiměřená, má odsouzení nebo uložení sankcí za následek ztrátu dobré pověsti.

▼M3

2a.  
Komise přijme prováděcí akty, kterými se stanoví seznam kategorií, typů a stupňů závažnosti závažných porušení pravidel Unie podle odst. 1 třetího pododstavce písm. b), jiných než uvedených v příloze IV, jež mohou vést ke ztrátě dobré pověsti. Členské státy přihlédnou k informacím o těchto porušeních, včetně informací obdržených od ostatních členských států, při určování priorit pro kontroly podle čl. 12 odst. 1.

Za tímto účelem Komise:

a) 

stanoví kategorie a typy porušení, ke kterým dochází nejčastěji;

b) 

určí stupeň závažnosti porušení podle jejich schopnosti vyvolat riziko smrtelných nebo vážných zranění a narušit hospodářskou soutěž na trhu silniční dopravy, a to i zhoršením pracovních podmínek pracovníků v dopravě;

c) 

stanoví četnost výskytu, při jejímž překročení se opakovaná porušení považují za závažnější, s přihlédnutím k počtu vozidel využívaných při dopravních činnostech řízených odpovědným zástupcem pro dopravu.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 3.

▼B

3.  
Požadavek stanovený v čl. 3 odst. 1 písm. b) je považován za nesplněný, dokud nedojde k rehabilitaci nebo jinému opatření s rovnocenným účinkem v souladu se stávajícími vnitrostátními právními předpisy v této oblasti.

Článek 7

Podmínky týkající se požadavku finanční způsobilosti

▼M3

1.  

Pro účely splnění požadavku stanoveného v čl. 3 odst. 1 písm. c) musí být podnik v průběhu ročního účetního období vždy schopen dostát svým finančním závazkům. Podnik musí na základě ročních účetních závěrek, které ověřil auditor nebo jiná řádně oprávněná osoba, prokázat, že na každý rok disponuje kapitálem a rezervami ve výši nejméně:

a) 

9 000  EUR na první používané motorové vozidlo;

b) 

5 000  EUR na každé další používané motorové vozidlo nebo jízdní soupravu s přípustnou hmotností naloženého vozidla nebo soupravy převyšující 3,5 tuny a

c) 

900 EUR na každé další používané motorové vozidlo nebo jízdní soupravu s přípustnou hmotností naloženého vozidla nebo soupravy převyšující 2,5 tuny, avšak nepřevyšující 3,5 tuny.

Podnik, který vykonává povolání podnikatele v silniční nákladní dopravě výhradně s motorovými vozidly nebo jízdními soupravami, jejichž přípustná hmotnost naloženého vozidla nebo soupravy převyšuje 2,5 tuny, avšak nepřevyšuje 3,5 tuny, musí na základě ročních účetních závěrek, které ověřil auditor nebo jiná řádně oprávněná osoba, prokázat, že na každý rok disponuje kapitálem a rezervami ve výši nejméně:

a) 

1 800  EUR na první používané vozidlo a

b) 

900 EUR na každé další používané vozidlo.

Členské státy mohou vyžadovat, aby podnik usazený na jejich území prokázal, že má na tato vozidla k dispozici stejnou výši kapitálu a rezerv jako na vozidla uvedená v prvním pododstavci. V tom případě o tom příslušný orgán daného členského státu informuje Komisi a ta tuto informaci zveřejní.

▼B

Pro účely tohoto nařízení se každoročně stanoví hodnota eura v měnách členských států, které se neúčastní třetí etapy hospodářské a měnové unie. Použijí se kurzy platné první pracovní den měsíce října a zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie. Použijí se ode dne 1. ledna následujícího kalendářního roku.

Účetními položkami uvedenými v prvním pododstavci se rozumí položky definované ve čtvrté směrnici Rady 78/660/EHS ze dne 25 července 1978, založené na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách některých forem společností ( 1 ).

▼M3

1a.  
Vedle požadavků stanovených v odstavci 1 mohou členské státy vyžadovat, aby podnik, odpovědný zástupce pro dopravu nebo jakákoli jiná dotčená osoba, kterou mohou určit, neměli nedořešeny jiné než osobní dluhy vůči veřejnoprávním subjektům, aby na ně nebyl prohlášen konkurs a aby nebyli v úpadkovém nebo likvidačním řízení.

▼M3

2.  
Odchylně od odstavce 1 může příslušný orgán povolit nebo požadovat, aby podnik prokázal finanční způsobilost potvrzením podle určení příslušného orgánu, jako je bankovní záruka nebo pojištění, včetně pojištění odpovědnosti za škodu při výkonu povolání poskytnutého jednou nebo více bankami nebo jinými finančními institucemi včetně pojišťoven, nebo jiným závazným dokumentem, který představuje společnou a nerozdílnou záruku za podnik, pokud jde o částky stanovené v odstavci 1.

▼M3

2a.  
Odchylně od odstavce 1 v případě, že ověřená roční účetní závěrka za rok, kdy došlo k registraci podniku, není k dispozici, příslušný orgán povolí, aby podnik prokázal finanční způsobilost potvrzením, jako je bankovní záruka, dokumentem vystaveným finanční institucí potvrzujícím přístup k úvěru na jméno podniku, nebo jiným závazným dokumentem podle určení příslušného orgánu prokazujícím, že podnik disponuje částkami uvedenými v odstavci 1.

▼B

3.  
Roční účetní závěrky uvedené v odstavci 1 a záruka uvedená v odstavci 2, které je třeba ověřit, se týkají hospodářského subjektu usazeného na území členského státu, v němž je podána žádost o povolení, a nikoli případných dalších subjektů usazených v jiném členském státě.

Článek 8

Podmínky týkající se požadavku odborné způsobilosti

1.  
Pro účely splnění požadavku stanoveného v čl. 3 odst. 1 písm. d) musí mít dotyčná osoba nebo dotyčné osoby znalosti odpovídající úrovni stanovené v části I přílohy I v oborech, které jsou tam vyjmenovány. Tato znalost se prokazuje složením povinné písemné zkoušky, kterou, pokud se tak členský stát rozhodne, může doplňovat ústní zkouška. Tyto zkoušky se pořádají v souladu s částí II přílohy I. Členské státy mohou za tímto účelem rozhodnout o požadavku absolvování odborné přípravy před zkouškou.
2.  

Dotčené osoby se podrobí zkoušce v členském státě, ve kterém mají obvyklé bydliště, nebo v členském státě, ve kterém pracují.

„Obvyklým bydlištěm“ se rozumí místo, kde osoba obvykle pobývá, tj. alespoň 185 dní v každém kalendářním roce, z důvodu osobních vazeb, které vypovídají o těsné vazbě této osoby a místa, kde žije.

Za obvyklé bydliště osoby, jejíž profesní vazby jsou jinde než osobní vazby, a která tedy střídavě pobývá na různých místech ve dvou nebo více členských státech, se však považuje místo jejích osobních vazeb, pokud se tam pravidelně vrací. Tato poslední podmínka se nepožaduje, pokud osoba pobývá v některém členském státě, aby zde vykonávala časově omezený úkol. Docházka na vysokou školu nebo do školy nemá za následek změnu obvyklého bydliště.

3.  
Písemné a ústní zkoušky uvedené v odstavci 1 mohou pořádat a ověřovat pouze orgány a subjekty řádně oprávněné za tímto účelem členským státem podle kritérií, která tento stát určí. Členské státy pravidelně ověřují, zda podmínky, za kterých jimi řádně oprávněné orgány a subjekty pořádají zkoušky, jsou v souladu s přílohou I.
4.  
Členské státy mohou podle jimi stanovených kritérií řádně oprávnit subjekty, aby poskytovaly žadatelům vysoce kvalitní odbornou přípravu ke zkouškám a zájemcům z řad odpovědných zástupců pro dopravu průběžnou odbornou přípravu k aktualizaci jejich znalostí. Tyto členské státy pravidelně ověřují, zda subjekty stále plní kritéria, podle nichž jim bylo uděleno oprávnění.

▼M3

5.  
Členské státy mohou podporovat pravidelnou odbornou přípravu v oborech uvedených v příloze I ve tříletých intervalech, aby byly osoba nebo osoby uvedené v odstavci 1 dostatečně informovány o vývoji v daném odvětví.

▼B

6.  
Členské státy mohou požadovat, aby osoby, které vlastní osvědčení o odborné způsobilosti, avšak během posledních 5 let neřídily podnik silniční nákladní dopravy nebo podnik silniční osobní dopravy, podstoupily rekvalifikaci za účelem aktualizace svých znalostí týkajících se nejnovějšího vývoje v oblasti právních předpisů, jak je uvedeno v části I přílohy I.
7.  

Členský stát může držitele některých vysokoškolských nebo technických kvalifikací vydaných v tomto státě, které pro tento účel zvláště vymezí a které svědčí o znalosti všech oborů vyjmenovaných v seznamu uvedeném v příloze I, osvobodit od zkoušek v oborech, kterých se tyto kvalifikace týkají. Osvobození se týká pouze těch oddílů přílohy I části I, u nichž kvalifikace zahrnuje všechny obory uvedené pod záhlavím každého oddílu.

Členský stát může od určitých částí zkoušky osvobodit držitele osvědčení o odborné způsobilosti platných pro vnitrostátní dopravu v tomto členském státě.

8.  
Jako důkaz odborné způsobilosti musí být předloženo osvědčení vydané orgánem nebo subjektem uvedeným v odstavci 3. Toto osvědčení není přenosné na žádnou jinou osobu. Osvědčení se vystavuje v souladu se vzorem osvědčení uvedeným v příloze III, obsahuje bezpečnostní prvky uvedené v příloze II a je opatřeno razítkem a podpisem řádně oprávněného orgánu nebo subjektu, který jej vydal.

▼M3

9.  
Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 24a akty v přenesené pravomoci, kterými se mění přílohy I, II a III za účelem jejich přizpůsobení vývoji na trhu a technickému pokroku.

▼B

10.  
Komise podporuje a usnadňuje výměny zkušeností a informací mezi členskými státy v oblasti odborné přípravy, zkoušek a oprávnění, včetně prostřednictvím subjektu, který Komise případně určí.

Článek 9

Osvobození od zkoušky

Členský stát může rozhodnout o tom, že osvobodí od zkoušky uvedené v čl. 8 odst. 1 osoby, které prokážou, že po dobu 10 let před 4. prosincem 2009 nepřetržitě řídily v jednom nebo více členských státech podnik silniční nákladní dopravy nebo podnik silniční osobní dopravy.

▼M3

Členské státy mohou rozhodnout, že pro účely udělení licence podniku silniční nákladní dopravy provozujícímu pouze motorová vozidla nebo jízdní soupravy, jejichž přípustná hmotnost naloženého vozidla nebo soupravy nepřevyšuje 3,5 tuny, osvobodí od zkoušek uvedených v čl. 8 odst. 1 osoby, které prokáží, že po dobu deseti let před 20. srpnem 2020 nepřetržitě řídily podnik stejného typu.

▼B



KAPITOLA III

POVOLOVÁNÍ A DOHLED

Článek 10

Příslušné orgány

1.  

Pro zajištění řádného provádění tohoto nařízení určí každý členský stát jeden nebo více příslušných orgánů. Tyto příslušné orgány jsou oprávněny

a) 

posuzovat žádosti předkládané podniky;

b) 

udělovat povolení k výkonu povolání podnikatele v silniční dopravě a tato povolení pozastavit nebo odejmout;

c) 

prohlásit fyzickou osobu za nezpůsobilou k řízení dopravní činnosti podniku ve funkci odpovědného zástupce pro dopravu;

d) 

provádět potřebné kontroly s cílem ověřit, zda podnik splňuje požadavky stanovené v článku 3.

2.  
Příslušné orgány zveřejňují veškeré podmínky požadované podle tohoto nařízení, případné další vnitrostátní předpisy, závazné postupy pro žadatele a rovněž příslušná vysvětlení.

Článek 11

Posouzení žádostí a jejich registrace

1.  
Dopravní podnik, který splňuje požadavky stanovené v článku 3, získá na základě žádosti oprávnění k výkonu povolání podnikatele v silniční dopravě. Příslušný orgán ověří, že podnik, který podal žádost, splňuje požadavky stanovené v uvedeném článku.
2.  
Příslušný orgán zaznamená ve vnitrostátním elektronickém rejstříku uvedeném v článku 16 údaje týkající se podniků, kterým udělil povolení, a které jsou uvedeny v čl. 16 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) až d).
3.  
Lhůta pro posouzení žádosti o povolení příslušným orgánem musí být co nejkratší a nepřesáhne dobu tří měsíců ode dne, kdy příslušný orgán obdržel všechny dokumenty potřebné pro vyhodnocení žádosti. Příslušný orgán může v řádně odůvodněných případech tuto lhůtu prodloužit o další měsíc.
4.  

Do 31. prosince 2012 příslušný orgán při posuzování dobré pověsti podniku ověří v případě jakýchkoli pochybností, zda určení odpovědní zástupci pro dopravu nejsou v době podání žádosti prohlášeni v některém členském státě za nezpůsobilé k řízení dopravní činnosti podniku podle článku 14.

Od 1. ledna 2013 příslušný orgán při posuzování dobré pověsti podniku ověří nahlédnutím do údajů uvedených v čl. 16 odst. 2 prvním pododstavci písm. f), buď prostřednictvím přímého zabezpečeného přístupu k příslušným částem vnitrostátního rejstříku, nebo na základě žádosti, zda určení odpovědní zástupci pro dopravu nejsou v době podání žádosti prohlášeni v některém členském státě za nezpůsobilé k řízení dopravní činnosti podniku podle článku 14.

▼M3 —————

▼B

5.  
Podniky, které mají povolení k výkonu povolání podnikatele v silniční dopravě, oznamují příslušnému orgánu, který jim toto povolení vydal, změny údajů uvedených v odstavci 2 ve lhůtě 28 dnů nebo kratší, již stanoví členský stát usazení.

Článek 12

Kontroly

▼M3

1.  
Příslušné orgány pravidelně sledují, zda podniky, jimž udělily oprávnění k výkonu povolání podnikatele v silniční dopravě, nadále splňují požadavky stanovené v článku 3. Členské státy proto provádějí kontroly, případně včetně kontrol na místě v prostorách dotčeného podniku, se zaměřením na podniky, jež byly vyhodnoceny jako podniky představující zvýšené riziko. Za tímto účelem členské státy rozšíří systém hodnocení rizik, který zavedly na základě článku 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES ( 2 ), na všechna porušení pravidel uvedená v článku 6 tohoto nařízení.

▼B

2.  

Do 31. prosince 2014 provádějí členské státy kontroly alespoň každých pět let s cílem ověřit, zda podniky plní požadavky stanovené v článku 3.

▼M3 —————

▼B

3.  
Na žádost Komise provede členský stát v řádně odůvodněných případech požadované kontroly s cílem ověřit, zda podnik splňuje podmínky přístupu k povolání podnikatele v silniční dopravě. Členský stát informuje Komisi o výsledcích těchto kontrol, a bylo-li zjištěno, že podnik již nesplňuje požadavky stanovené tímto nařízením, rovněž o přijatých opatřeních.

Článek 13

Postup pro pozastavení a odejmutí povolení

1.  

Zjistí-li příslušný orgán, že u některého podniku existuje riziko nesplnění požadavků stanovených v článku 3, tento podnik o tom informuje. Zjistí-li příslušný orgán, že některý nebo více z těchto požadavků již nejsou splněny, může podniku stanovit některou z následujících lhůt pro zjednání nápravy:

a) 

lhůtu nepřesahující šest měsíců pro přijetí náhradníka za odpovědného zástupce pro dopravu, který již nesplňuje požadavky dobré pověsti nebo odborné způsobilosti, s možností prodloužení o další tři měsíce v případě úmrtí nebo fyzické nezpůsobilosti odpovědného zástupce pro dopravu;

b) 

lhůtu nepřesahující šest měsíců, musí-li podnik v zájmu nápravy situace prokázat, že má řádné a trvalé sídlo;

▼M3

c) 

lhůtu nepřesahující šest měsíců, není-li podmínka ohledně finanční způsobilosti splněna, s cílem prokázat, že uvedený požadavek je opět trvale plněn.

▼B

2.  
Příslušný orgán může uložit podnikům, jejichž povolení bylo pozastaveno nebo odejmuto, aby jejich odpovědní zástupci pro dopravu složili zkoušku stanovenou v čl. 8 odst. 1, než bude přijato jakékoli rehabilitační opatření.
3.  
Stanoví-li příslušný orgán, že podnik již nesplňuje jeden nebo více požadavků stanovených v článku 3, pozastaví nebo odejme povolení k výkonu povolání podnikatele v silniční dopravě ve lhůtách uvedených v odstavci 1 tohoto článku.

Článek 14

Prohlášení odpovědného zástupce pro dopravu nezpůsobilým

1.  
Pozbude-li odpovědný zástupce pro dopravu dobré pověsti podle článku 6, příslušný orgán prohlásí tohoto odpovědného zástupce pro dopravu za nezpůsobilého k řízení dopravní činnosti podniku.

▼M3

Příslušný orgán neprovede rehabilitaci odpovědného zástupce pro dopravu dříve než po uplynutí jednoho roku ode dne, kdy ke ztrátě dobré pověsti došlo, a v každém případě ne dříve, než odpovědný zástupce pro dopravu prokáže, že se po dobu alespoň tří měsíců účastnil odpovídající odborné přípravy nebo že složil zkoušku v oborech uvedených v příloze I části I tohoto nařízení.

▼M3

2.  
Do přijetí případného rehabilitačního opatření v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy a s odstavcem 1 tohoto článku pozbývá osvědčení o odborné způsobilosti, uvedené v čl. 8 odst. 8, odpovědného zástupce pro dopravu, který byl prohlášen za nezpůsobilého, platnosti ve všech členských státech.

▼B

Článek 15

Rozhodnutí příslušných orgánů a odvolání

1.  

V záporných rozhodnutích přijímaných příslušnými orgány členských států na základě tohoto nařízení, včetně zamítnutí žádosti, pozastavení nebo odejmutí stávajícího povolení nebo prohlášení odpovědného zástupce pro dopravu nezpůsobilým, se uvedou důvody, z nichž vycházejí.

V těchto rozhodnutích jsou zohledněny dostupné informace o porušení předpisů daným podnikem nebo odpovědným zástupcem pro dopravu, které by mohlo mít dopady na dobrou pověst podniku, a rovněž všechny ostatní informace, které má příslušný orgán k dispozici. Uvedou se v nich rehabilitační opatření, jež lze uplatnit v případě pozastavení povolení nebo prohlášení nezpůsobilosti.

2.  
Členské státy přijmou opatření k zajištění toho, aby dotčené podniky a osoby měly možnost se proti rozhodnutím uvedeným v odstavci 1 odvolat, a to alespoň k jednomu nezávislému a nestrannému orgánu nebo k soudu.



KAPITOLA IV

ZJEDNODUŠENÍ A SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE

Článek 16

Vnitrostátní elektronické rejstříky

1.  

Pro účely provádění tohoto nařízení, zejména článků 11 až 14 a 26, vede každý členský stát vnitrostátní elektronický rejstřík podniků silniční dopravy, které příslušný orgán určený tímto státem oprávnil k výkonu povolání podnikatele v silniční dopravě. Zpracování údajů obsažených v tomto rejstříku podléhá kontrole veřejného orgánu určeného za tímto účelem. Příslušné údaje obsažené v elektronickém rejstříku se zpřístupní všem příslušným orgánům dotyčného členského státu.

Do 31. prosince 2009 přijme Komise rozhodnutí o minimálních požadavcích na údaje zanášené do vnitrostátního elektronického rejstříku ode dne jeho zřízení za účelem usnadnění budoucího propojení mezi rejstříky. Může doporučit, aby se kromě údajů uvedených v odstavci 2 uváděly i státní poznávací značky vozidel.

2.  

Vnitrostátní elektronické rejstříky obsahují alespoň tyto údaje:

a) 

název a právní formu podniku;

b) 

adresu jeho sídla;

▼M3

c) 

jména odpovědných zástupců pro dopravu určených pro splnění požadavků uvedených v článku 3 týkajících se dobré pověsti a odborné způsobilosti a případně i jméno právního zástupce;

▼B

d) 

typ povolení, počet vozidel, na něž se vztahuje, a případně sériové číslo licence Společenství a opisů;

e) 

počet, kategorii a druh závažných porušení předpisů ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. b), které vedly k odsouzení nebo k uložení sankce v průběhu posledních dvou let;

f) 

jméno jakékoli osoby prohlášené za nezpůsobilou řídit dopravní činnost podniku, nedojde-li k obnovení dobré pověsti této osoby podle čl. 6 odst. 3, a příslušná rehabilitační opatření;

▼M3

g) 

registrační značky vozidel, která má podnik k dispozici podle čl. 5 odst. 1 písm. g);

h) 

počet osob zaměstnaných v podniku k 31. prosinci předchozího roku, který je každoročně do 31. března zaznamenán ve vnitrostátním rejstříku;

i) 

hodnocení rizika podniku podle čl. 9 odst. 1 směrnice 2006/22/ES.

▼M3

Údaje uvedené v prvním pododstavci písm. a) až d) jsou veřejně přístupné v souladu s příslušnými ustanoveními o ochraně osobních údajů.

Členské státy se mohou rozhodnout uchovávat údaje uvedené v prvním pododstavci písm. e) až i) v oddělených rejstřících. V tom případě se údaje uvedené v písmenech e) a f) poskytují na žádost nebo se přímo zpřístupňují všem příslušným orgánům dotyčného členského státu. Požadované informace se poskytují do pěti pracovních dnů po obdržení žádosti.

Údaje uvedené v prvním pododstavci písm. g), h) a i) se poskytují příslušným orgánům během silničních kontrol do dvanácti měsíců od vstupu v platnost prováděcího aktu přijatého podle odstavce 6 a upřesňujícího funkce, jež toto poskytování umožní.

Údaje uvedené v prvním pododstavci písm. e) až i) se zpřístupňují jiným než příslušným orgánům pouze v případě, že jsou tyto orgány řádně oprávněné provádět kontroly a ukládat sankce v oblasti silniční dopravy a že jsou jejich úřední osoby pod přísahou nebo jsou jiným způsobem vázány formální povinností zachovávat mlčenlivost.

▼B

3.  

Údaje týkající se podniku, jehož povolení bylo pozastaveno nebo mu bylo odejmuto, zůstávají v rejstříku po dobu dvou let ode dne uplynutí doby pozastavení nebo odnětí povolení a poté se ihned odstraní.

Údaje týkající se jakékoli osoby prohlášené za nezpůsobilou pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě zůstávají ve vnitrostátním elektronickém rejstříku, dokud nedojde k obnovení dobré pověsti této osoby podle čl. 6 odst. 3. Dojde-li k přijetí takového rehabilitačního opatření nebo jiného opatření se stejným účinkem, údaje se ihned odstraní.

Údaje uvedené v prvním a druhém pododstavci musí upřesňovat důvody, které vedly k pozastavení nebo odnětí povolení nebo k prohlášení nezpůsobilosti, a odpovídající dobu trvání.

▼M3

4.  
Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby všechny údaje obsažené ve vnitrostátním elektronickém rejstříku byly aktuální a přesné.

▼B

5.  
Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, členské státy přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění propojení a přístupu k vnitrostátním elektronickým rejstříkům v celém Společenství prostřednictvím vnitrostátních kontaktních míst vymezených v článku 18. Přístupnost prostřednictvím vnitrostátních kontaktních míst a propojení se zajistí nejpozději do 31. prosince 2012, a to tak, aby příslušný orgán kteréhokoli členského státu mohl nahlížet do vnitrostátních elektronických rejstříků všech členských států.
6.  
Společná pravidla týkající se provádění odstavce 5, jako je formát vyměňovaných údajů, technické postupy pro nahlížení do vnitrostátních elektronických rejstříků ostatních členských států prostřednictvím elektronického rozhraní a podpora interoperability těchto rejstříků s ostatními příslušnými databázemi, přijme Komise poradním postupem podle čl. 25 odst. 2 a poprvé před 31. prosincem 2010. Tato společná pravidla určí orgán, který odpovídá za zpřístupnění údajů a jejich další využívání a aktualizaci po zpřístupnění, a za tímto účelem zahrnou i pravidla o zápisu a sledování údajů.

▼M3

Do 14 měsíců po přijetí prováděcího aktu o společném vzorci pro výpočet hodnocení rizika podle čl. 9 odst. 1 směrnice 2006/22/ES přijme Komise prováděcí akty, jimiž upřesní funkce umožňující, aby byly údaje uvedené v odst. 2 prvním pododstavci písm. g), h) a i) poskytovány příslušným orgánům během silničních kontrol.

Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 25 odst. 2.

▼M3 —————

▼B

Článek 17

Ochrana osobních údajů

V souvislosti s používáním směrnice 95/46/ES členské státy zejména zajistí, aby

a) 

všechny osoby byly informovány, jsou-li zaznamenány údaje, které se jich týkají, nebo mají-li být tyto údaje předány třetí straně. Poskytnuté informace obsahují název orgánu odpovědného za zpracování údajů, druh zpracovaných údajů a odůvodnění;

b) 

všechny osoby měly právo přístupu k údajům, které se jich týkají, u orgánu odpovědného za jejich zpracování. Toto právo je vykonatelné bez omezení, v přiměřených intervalech a bez nepřiměřených prodlev nebo výdajů pro žadatele;

c) 

všechny osoby měly právo na opravu, výmaz nebo zablokování neúplných nebo nepřesných údajů, které se jich týkají;

d) 

všechny osoby měly právo podat ze závažných a opodstatněných důvodů námitku proti zpracování údajů, které se jich týkají. V případě odůvodněné námitky nesmějí být tyto údaje dále zpracovávány;

e) 

podniky dodržovaly případná příslušná ustanovení o ochraně osobních údajů.

▼M3

Článek 18

Správní spolupráce mezi členskými státy

1.  
Každý členský stát určí národní kontaktní místo pověřené výměnou informací s ostatními členskými státy v rámci provádění tohoto nařízení. Členské státy sdělí Komisi jeho název a adresu do 4. prosince 2011. Komise sestaví seznam všech národních kontaktních míst a rozešle jej členským státům.
2.  
Příslušné orgány členských států úzce spolupracují a pohotově si poskytují vzájemnou pomoc a jakékoli jiné relevantní informace, aby se usnadnilo provádění a prosazování tohoto nařízení.
3.  
Příslušné orgány členských států si vyměňují informace o odsouzeních a sankcích za veškerá závažná porušení pravidel uvedená v čl. 6 odst. 2. Obdrží-li členský stát oznámení o závažném porušení pravidel uvedeném v čl. 6 odst. 2, jež mělo během předchozích dvou let za následek odsouzení nebo uložení sankce v jiném členském státě, zaznamená toto porušení do svého vnitrostátního elektronického rejstříku.
4.  
Členský stát odpoví na žádost o informace vznesenou kterýmkoli příslušným orgánem jiného členských států a provede kontroly, inspekce a vyšetřování dodržování požadavku podle čl. 3 odst. 1 písm. a) podnikateli v silniční dopravě usazenými na jeho území. Tyto žádosti o informace se mohou týkat i přístupu k dokumentům potřebným k prokázání toho, že jsou splněny podmínky stanovené v článku 5. Žádost o informace vznesená příslušným orgánem členského státu musí být opodstatněná a odůvodněná. Za tímto účelem musí obsahovat důvěryhodné skutečnosti svědčící o možných porušeních čl. 3 odst. 1 písm. a), uvádět účel žádosti a v dostatečné míře upřesňovat požadované informace a dokumenty.
5.  
Členský stát poskytne informace, o které ho požádal jiný členský stát podle odstavce 4, do třiceti pracovních dnů po obdržení žádosti. Členské státy se mohou dohodnout i na kratší lhůtě.
6.  
Domnívá-li se dožádaný členský stát, že žádost není dostatečně odůvodněná, sdělí to žádajícímu členskému státu ve lhůtě deseti pracovních dnů po obdržení žádosti. Žádající členský stát žádost dále zdůvodní. Pokud tak není schopen učinit, může dožádaný členský stát žádost zamítnout.
7.  
Je-li vyřízení žádosti o informace nebo provedení kontrol, inspekcí či vyšetřování obtížné, sdělí to dožádaný členský stát žádajícímu členskému státu ve lhůtě deseti pracovních dnů po obdržení žádosti s uvedením důvodů, proč je poskytnutí těchto informací obtížné. Dotčené členské státy spolu jednají s cílem nalézt řešení každé zjištěné obtíže. Pokud jsou informace poskytovány žádajícímu členskému státu soustavně se zpožděním, je o tom informována Komise, která přijme vhodná opatření.
8.  
Výměna informací uvedená v odstavci 3 probíhá prostřednictvím systému pro výměnu zpráv, zejména systému ERRU (European Registers of Road Transport Undertakings – evropské rejstříky podniků silniční dopravy), který byl zřízen nařízením Komise (EU) č. 1213/2010 ( 3 ). Správní spolupráce a vzájemná pomoc mezi příslušnými orgány členských států, které jsou stanoveny v odstavcích 4 až 7, se provádějí prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (systém IMI), který byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ( 4 ). Za tímto účelem může každý členský stát určit kontaktní místo uvedené v odstavci 1 jako příslušný orgán a prostřednictvím systému IMI o tom uvědomí Komisi.
9.  
Členské státy zajistí, aby informace, které jim byly předány na základě tohoto článku, byly použity pouze ve věci či věcech, pro něž byly vyžádány. Jakékoli zpracování osobních údajů se provádí výlučně za účelem plnění tohoto nařízení a v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ( 5 ).
10.  
Vzájemná správní spolupráce a pomoc se poskytují bezplatně.
11.  
Žádost o informace nebrání příslušným orgánům v tom, aby přijaly opatření v souladu s příslušnými vnitrostátními a unijními právními předpisy za účelem šetření a prevence údajných porušení tohoto nařízení.

▼B



KAPITOLA V

VZÁJEMNÉ UZNÁVÁNÍ OSVĚDČENÍ A JINÝCH DOKLADŮ

Článek 19

Osvědčení o dobré pověsti a rovnocenné doklady

1.  
Aniž je dotčen čl. 11 odst. 4, přijme členský stát usazení pro účely přístupu k povolání podnikatele v silniční dopravě výpis z rejstříku trestů, nebo není-li k dispozici, rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem členského státu, kde měli odpovědný zástupce pro dopravu nebo jiná příslušná osoba dříve bydliště, jako dostatečný důkaz dobré pověsti.
2.  
Požaduje-li členský stát od svých státních příslušníků splnění určitých podmínek dobré pověsti, které nemohou být prokázány dokladem uvedeným v odstavci 1, přijme jako dostatečný důkaz ve vztahu ke státním příslušníkům jiných členských států potvrzení o splnění těchto podmínek vydané příslušným soudním nebo správním orgánem členského státu nebo členských států, kde měli odpovědný zástupce pro dopravu nebo jiná příslušná osoba dříve bydliště. Tato potvrzení se týkají konkrétních informací, jež členský stát usazení považuje za významné.
3.  
Nevydává-li doklad uvedený v odstavci 1 nebo potvrzení uvedené v odstavci 2 členský stát nebo členské státy, kde měli odpovědný zástupce pro dopravu nebo jiná příslušná osoba dříve bydliště, lze je nahradit místopřísežným nebo čestným prohlášením, které odpovědný zástupce pro dopravu nebo jiná příslušná osoba učiní před příslušným soudním nebo správním orgánem nebo případně notářem členského státu, v němž měli odpovědný zástupce pro dopravu nebo jiná příslušná osoba dříve bydliště. Tento orgán nebo notář vydá potvrzení o místopřísežném nebo čestném prohlášení.
4.  
Doklad uvedený v odstavci 1 nebo potvrzení uvedené v odstavci 2 nesmí být při předložení starší tří měsíců ode dne vydání. Tato podmínka se vztahuje rovněž na prohlášení učiněná v souladu s odstavcem 3.

Článek 20

Osvědčení o finanční způsobilosti

Požaduje-li členský stát od svých státních příslušníků splnění určitých dalších podmínek finanční způsobilosti kromě podmínek uvedených v článku 7, přijme jako dostatečný důkaz o splnění těchto podmínek státními příslušníky ostatních členských států potvrzení vydané příslušným správním orgánem členského státu nebo členských států, kde měli odpovědný zástupce pro dopravu nebo jiná příslušná osoba dříve bydliště. Tato potvrzení se musejí týkat konkrétních informací, jež nový členský stát usazení považuje za významné.

Článek 21

Osvědčení o odborné způsobilosti

1.  
Členské státy uznávají za dostatečný důkaz odborné způsobilosti osvědčení vystavená v souladu se vzorem osvědčení uvedeným v příloze III, která za tímto účelem vydávají řádně oprávněné orgány nebo subjekty.
2.  
Osvědčení vydaná před 4. prosincem 2011 jako důkaz odborné způsobilosti na základě předpisů platných do tohoto dne se považují za rovnocenná osvědčení, jehož vzor je uveden v příloze III, a jsou uznávána jako důkaz odborné způsobilosti ve všech členských státech. Členské státy mohou požadovat, aby držitelé osvědčení o odborné způsobilosti platného pouze pro vnitrostátní dopravu absolvovali zkoušku nebo části zkoušky podle čl. 8 odst. 1.



KAPITOLA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 22

Sankce

1.  
Členské státy stanoví pravidla pro ukládání sankcí za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění jejich provádění. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy oznámí Komisi uvedená ustanovení nejpozději do 4. prosince 2011 a neprodleně jí oznámí všechny následné změny týkající se těchto ustanovení. Členské státy zajistí, aby všechna tato opatření byla uplatňována bez diskriminace na základě státní příslušnosti nebo místa, v němž je dopravce usazen.
2.  
Sankce uvedené v odstavci 1 zahrnují zejména pozastavení povolení k výkonu povolání podnikatele v silniční dopravě, odnětí tohoto povolení a prohlášení odpovědného zástupce pro dopravu nezpůsobilým.

Článek 23

Přechodná ustanovení

Podniky, které získaly povolení k výkonu povolání podnikatele v silniční dopravě před 4. prosincem 2009, dosáhnou souladu s ustanoveními tohoto nařízení nejpozději do 4. prosince 2011.

▼M3

Odchylně od čl. 1 odst. 2 se do 21. května 2022 toto nařízení nepoužije na podniky silniční nákladní dopravy zapojené do mezinárodní přepravy pouze vozidly nebo jízdními soupravami, jejichž přípustná hmotnost naloženého vozidla nebo soupravy nepřevyšuje 3,5 tuny, nestanoví-li právní předpisy členského státu usazení jinak.

Odchylně od čl. 16 odst. 2 se požadavek na zahrnutí hodnocení rizika podniků do vnitrostátních elektronických rejstříků použije od čtrnácti měsíců od vstupu v platnost prováděcího aktu o společném vzorci pro výpočet hodnocení rizika podle čl. 9 odst. 1 směrnice 2006/22/ES.

▼M3 —————

▼M3

Článek 24a

Výkon přenesené pravomoci

1.  
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2.  
Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 8 odst. 9 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od 20. srpna 2020.
3.  
Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v čl. 8 odst. 9 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4.  
Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů ( 6 ).
5.  
Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6.  
Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 8 odst. 9 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

▼B

Článek 25

Postup projednávání ve výboru

1.  
Komisi je nápomocen výbor zřízený čl. 18 odst. 1 nařízení Rady (EHS) č. 3821/85ze dne 20. prosince 1985 o záznamovém zařízení v silniční dopravě ( 7 ).

▼M3

2.  
Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ( 8 ).
3.  
Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

▼B

Článek 26

▼M3

Podávání zpráv a přezkum

▼B

1.  

Členské státy jednou za dva roky vypracují zprávu o činnosti příslušných orgánů a předloží ji Komisi. Tato zpráva obsahuje

a) 

přehled daného odvětví s ohledem na dobrou pověst, finanční způsobilost a odbornou způsobilost;

▼M3

b) 

počet povolení vydaných podle tohoto nařízení podle roku vydání a podle typu, počet pozastavených povolení, počet odejmutých povolení, počet prohlášení nezpůsobilosti a odůvodnění příslušných rozhodnutí. Zprávy týkající se období po 21. květnu 2022 zahrnují rovněž rozdělení těchto položek podle:

i) 

podnikatelů v silniční osobní dopravě;

ii) 

podnikatelů v silniční nákladní dopravě používajících výhradně motorová vozidla nebo jízdní soupravy, jejichž přípustná hmotnost naloženého vozidla nebo soupravy nepřevyšuje 3,5 tuny, a

iii) 

všech ostatních podnikatelů v silniční nákladní dopravě;

▼B

c) 

počet osvědčení o odborné způsobilosti vydaných každý rok;

d) 

klíčové statistiky o vnitrostátních elektronických rejstřících a jejich využití příslušnými orgány a

e) 

přehled výměny informací s jinými členskými státy v souladu s čl. 18 odst. 2, která zahrnuje zejména počet ročně zjištěných porušení předpisů oznámených jinému členskému státu a obdržených odpovědí, jakož i roční počet žádostí a obdržených odpovědí v souladu s čl. 18 odst. 3.

2.  
Na základě zpráv uvedených v odstavci 1 vypracuje Komise jednou za dva roky zprávu o výkonu povolání podnikatelů v silniční dopravě a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě. Tato zpráva obsahuje zejména hodnocení výměny informací mezi členskými státy a přezkum fungování vnitrostátních elektronických rejstříků a údajů v nich obsažených. Zpráva se zveřejní současně se zprávou uvedenou v článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy ( 9 ).

▼M3

3.  
Každé dva roky členské státy podají Komisi zprávu o žádostech, které podaly na základě čl. 18 odst. 4 až 9, o odpovědích, které obdržely od ostatních členských států, a o opatřeních, která přijaly na základě poskytnutých informací.
4.  
Komise do 21. srpna 2023 na základě informací, které shromáždí podle odstavce 3, a na základě dalších důkazů předloží Evropskému parlamentu a Radě podrobnou zprávu o rozsahu správní spolupráce členských států, o případných nedostatcích v tomto ohledu a o možných způsobech, jak tuto spolupráci zlepšit. Na základě této zprávy posoudí, zda je nezbytné navrhnout další opatření.
5.  
Komise vyhodnotí provádění tohoto nařízení do 21. srpna 2023 a podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o jeho uplatňování.
6.  
V návaznosti na zprávu uvedenou v odstavci 5 Komise toto nařízení pravidelně hodnotí a předkládá výsledky hodnocení Evropskému parlamentu a Radě.
7.  
Je-li to vhodné, připojí se ke zprávám uvedeným v odstavci 5 a 6 příslušné legislativní návrhy.

▼B

Článek 27

Seznam příslušných orgánů

Každý členský stát předá Komisi do 4. prosince 2011 seznam příslušných orgánů, které určil pro vydávání povolení k výkonu povolání podnikatele v silniční dopravě, a seznam oprávněných orgánů nebo subjektů odpovědných za organizaci zkoušek uvedených v čl. 8 odst. 1 a vydávání osvědčení. Konsolidovaný seznam těchto orgánů a subjektů v celém Společenství zveřejní Komise v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 28

Sdělování vnitrostátních opatření

Členské státy sdělí Komisi znění právních a správních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti tohoto nařízení, do třiceti dnů od jejich přijetí a poprvé do 4. prosince 2011.

Článek 29

Zrušení

Směrnice 96/26/ES se zrušuje.

Článek 30

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 4. prosince 2011.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.



PŘÍLOHA I

I.   SEZNAM OBORŮ UVEDENÝCH V ČLÁNKU 8

Znalosti, ke kterým členské státy přihlížejí pro úřední uznání odborné způsobilosti, musí pro oblast silniční nákladní a osobní dopravy zahrnovat alespoň obory uvedené na seznamu níže. V těchto oborech musí žadatelé o provozování silniční nákladní a osobní dopravy dosáhnout úrovně znalostí a praktických schopností, která je nezbytná pro řízení dopravního podniku.

Minimální úroveň znalostí, jak je uvedeno níže, nesmí být nižší než úroveň 3 struktury úrovní vzdělání uvedené v příloze rozhodnutí Rady 85/368/EHS ( 10 ), to znamená úroveň dosažená vzděláním získaným v rámci povinné školní docházky doplněným buď odborným vzděláním a další technickou přípravou, nebo středoškolským či jiným technickým vzděláním.

A.   Občanské právo

Žadatel musí zejména, pokud jde o silniční nákladní a osobní dopravu:

1. 

znát hlavní typy smluv používaných v silniční dopravě a práva a povinnosti, které z nich vyplývají;

2. 

být schopen sjednat právně platnou smlouvu o přepravě, zejména s ohledem na podmínky přepravy;

pokud jde o silniční nákladní dopravu:

3. 

být schopen posoudit reklamaci objednatele přepravy týkající se náhrady škod vyplývajících buď ze ztráty, či poškození nákladu během přepravy nebo způsobených zpožděním a chápat vliv této reklamace na svou smluvní odpovědnost;

4. 

znát pravidla a povinnosti vyplývající z Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR);

pokud jde o silniční osobní dopravu:

5. 

být schopen posoudit reklamaci objednatele přepravy týkající se náhrady škod způsobených cestujícím nebo jejich zavazadlům při nehodě, ke které došlo během přepravy, nebo týkající se náhrady škod vzniklých v důsledku zpoždění a chápat vliv této reklamace na svou smluvní odpovědnost.

B.   Obchodní právo

Žadatel musí zejména, pokud jde o silniční nákladní a osobní dopravu:

1. 

znát podmínky a náležitosti stanovené pro provozování obchodu a obecné povinnosti podnikatelů v dopravě (registrace, vedení záznamů atd.) a důsledky vyhlášení úpadku;

2. 

mít přiměřené znalosti různých druhů obchodních společností a pravidel upravujících jejich zakládání a provoz.

C.   Sociální právo

Žadatel musí zejména znát, pokud jde o silniční nákladní a osobní dopravu:

1. 

úlohu a funkci jednotlivých sociálních institucí působících v odvětví silniční dopravy (odborové organizace, podnikové výbory, zástupci zaměstnanců, inspektoři práce atd.);

2. 

povinnosti zaměstnavatelů v oblasti sociálního zabezpečení;

3. 

pravidla pro pracovní smlouvy týkající se různých kategorií zaměstnanců podniků silniční dopravy (druhy smluv, povinnosti stran, pracovní podmínky a pracovní doba, placená dovolená, odměňování, porušení smlouvy atd.);

4. 

platná pravidla týkající se dob řízení, dob odpočinku a pracovní doby, zejména nařízení (EHS) č. 3821/85, nařízení (ES) č. 561/2006, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES ( 11 ) a směrnici 2006/22/ES a praktická prováděcí opatření k těmto předpisům, a

5. 

platná pravidla v oblasti výchozí kvalifikace a pravidelného dalšího vzdělávání řidičů, zejména pravidla vyplývající ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/59/ES ( 12 ).

D.   Daňové právo

Žadatel musí zejména, pokud jde o silniční nákladní a osobní dopravu, znát předpisy upravující

1. 

daň z přidané hodnoty (DPH) dopravních služeb;

2. 

daň z provozu motorových vozidel;

3. 

daně z určitých silničních nákladních vozidel používaných pro silniční nákladní dopravu, jakož i mýtné a poplatky za užívání určité infrastruktury;

4. 

daň z příjmů.

E.   Obchodní a finanční správa podniku

Žadatel musí zejména, pokud jde o silniční nákladní a osobní dopravu:

1. 

znát právní předpisy a zvyklosti týkající se používání šeků, směnek, vlastních směnek, kreditních karet a dalších prostředků nebo způsobů placení;

2. 

znát různé formy úvěrů (bankovní úvěr, dokumentární akreditiv, záruky, hypoteční úvěr, leasing, pronájem, faktoring atd.) a poplatky a závazky z toho plynoucí;

3. 

vědět, co je rozvaha, jak je sestavována a jak ji vykládat;

4. 

být schopen číst a vyložit výkaz zisků a ztrát;

5. 

být schopen posoudit finanční situaci a rentabilitu podniku, zejména na základě finančních ukazatelů;

6. 

být schopen vypracovat rozpočet;

7. 

znát jednotlivé prvky nákladů podniku (pevné náklady, proměnné náklady, provozní kapitál, odpisy atd.) a být schopen vypočítat náklady na vozidlo, na kilometr, na cestu nebo na tunu;

8. 

být schopen sestavit organizační schéma týkající se všech zaměstnanců podniku a vypracovat pracovní plány atd.;

9. 

znát zásady marketingu, propagace prodeje dopravních služeb, zpracování záznamů o zákaznících, reklamy, vztahů k veřejnosti atd.;

10. 

znát různé druhy pojištění týkající se silniční dopravy (pojištění odpovědnosti, osob, věcí, zavazadel) a záruky a závazky z toho plynoucí;

11. 

znát využití telematiky v oblasti silniční dopravy;

pokud jde o silniční nákladní dopravu:

12. 

být schopen uplatňovat pravidla týkající se fakturace služeb silniční přepravy zboží a rozumět významu a důsledkům Incoterms;

13. 

znát různé kategorie pomocných dopravních služeb, jejich úlohu, funkce a případně jejich statut;

pokud jde o silniční osobní dopravu:

14. 

být schopen uplatňovat pravidla týkající se sazebníků a tvorby cen ve veřejné a soukromé přepravě osob;

15. 

být schopen uplatňovat pravidla fakturování silničních přeprav osob.

F.   Přístup na trh

Žadatel musí zejména, pokud jde o silniční nákladní a osobní dopravu:

1. 

znát pracovní předpisy upravující silniční dopravu na cizí účet, pronájem vozidel pro průmyslové použití, subdodavatelské smlouvy, zejména předpisy upravující organizaci povolání, přístup k povolání, oprávnění k provozování silniční dopravy uvnitř Společenství a vně Společenství, kontroly a sankce;

2. 

znát předpisy upravující zakládání podniků silniční dopravy;

3. 

znát různé dokumenty požadované pro výkon služeb silniční dopravy a být schopen zavést kontrolní postupy zajišťující, aby požadované dokumenty týkající se každé uskutečněné přepravy, zejména dokumenty týkající se vozidla, řidiče, nákladu nebo zavazadel, byly uchovávány jak v prostorách podniku, tak ve vozidlech;

pokud jde o silniční nákladní dopravu:

4. 

znát předpisy upravující organizaci trhu silniční nákladní dopravy, manipulaci s nákladem a logistiku;

5. 

znát formality při přechodu hranic, úlohu a obsah dokladů T a karnetů TIR a závazky a odpovědnost vyplývající z jejich používání;

pokud jde o silniční osobní dopravu:

6. 

znát předpisy upravující organizaci trhu silniční osobní dopravy;

7. 

znát předpisy pro zřizování služeb silniční osobní dopravy a být schopen sestavovat dopravní plány.

G.   Technické normy a technická hlediska provozu

Žadatel musí zejména, pokud jde o silniční nákladní a osobní dopravu:

1. 

znát pravidla týkající se hmotnosti a rozměrů vozidel v členských státech a postupy týkající se výjimečných přeprav odchylujících se od těchto pravidel;

2. 

být schopen si podle potřeb podniku zvolit vozidla a jejich součásti (podvozek, motor, převodový systém, brzdný systém atd.);

3. 

znát náležitosti týkající se schvalování typu, evidence a technické kontroly těchto vozidel;

4. 

být schopen rozumět tomu, jaká opatření musí být přijata ke snížení hluku a pro boj proti znečišťování ovzduší výfukovými plyny motorových vozidel;

5. 

být schopen sestavit plány pravidelné údržby vozidel a jejich vybavení;

pokud jde o silniční nákladní dopravu:

6. 

znát různé druhy manipulačních zařízení a nakládacích zařízení (zadní zvedací plošiny, kontejnery, palety atd.) a být schopen zavádět postupy a vydávat pokyny pro nakládku a vykládku nákladu (rozložení nákladu, stohování, ukládání, upevňování, utěsňování atd.);

7. 

znát různé techniky kombinované dopravy po železnici a silnici;

8. 

být schopen zavést postupy zajišťující dodržování předpisů o přepravě nebezpečných věcí a odpadů, zejména postupy vyplývající ze směrnice 2008/68/ES ( 13 ) a nařízení (ES) č. 1013/2006 ( 14 );

9. 

být schopen zavést postupy zajišťující dodržování předpisů o přepravě rychle se kazících potravin, zejména postupy vyplývající z Dohody o mezinárodních přepravách zkazitelných potravin a o specializovaných prostředcích určených pro tyto přepravy (ATP);

10. 

být schopen zavést postupy zajišťující dodržování předpisů o přepravě živých zvířat.

H.   Bezpečnost silničního provozu

Žadatel musí zejména, pokud jde o silniční nákladní a osobní dopravu:

1. 

vědět, jaká kvalifikace je požadována od řidičů (řidičský průkaz, lékařská osvědčení, potvrzení o způsobilosti atd.);

2. 

být schopen učinit nezbytné kroky zajišťující, aby řidiči dodržovali pravidla silničního provozu, zákazy a omezení platná v jednotlivých členských státech (omezení rychlosti, přednost v jízdě, zastávky a parkování, používání světel, silniční značky atd.);

3. 

být schopen vypracovat pokyny pro řidiče týkající se kontroly dodržování bezpečnostních předpisů upravujících jak stav vozidel, jejich vybavení a náklad, tak i preventivní opatření, jež je třeba přijmout;

4. 

být schopen stanovit postupy, které je třeba dodržet v případě nehody, a odpovídající postupy k zabránění opakovaným nehodám nebo vážnému porušování předpisů;

5. 

být schopen zavést postupy pro řádné zajištění nákladu a znát příslušné techniky;

pokud jde o silniční osobní dopravu:

6. 

mít základní znalosti o silniční síti členských států.

II.   POŘÁDÁNÍ ZKOUŠKY

1. 

Členské státy pořádají povinnou písemnou zkoušku, kterou mohou doplnit ústní zkouškou, aby ověřily, zda žadatel o provozování silniční dopravy má požadovanou úroveň znalostí v oborech uvedených v části I a zejména schopnost používat odpovídající nástroje a postupy a plnit stanovené výkonné a koordinační úkoly.

a) 

Povinná písemná zkouška má tyto dvě části:

i) 

písemné otázky obsahující buď otázky s výběrem odpovědí (čtyři možné odpovědi), nebo otázky vyžadující přímou odpověď, nebo kombinaci obou těchto systémů,

ii) 

písemná praktická cvičení / písemné případové studie.

Minimální doba trvání každé z těchto částí jsou dvě hodiny.

b) 

Je-li pořádána ústní zkouška, mohou členské státy podmínit účast úspěšným složením písemné zkoušky.

2. 

Pořádají-li členské státy rovněž ústní zkoušku, musí pro každou ze tří částí stanovit přidělování bodů, které nesmí být nižší než 25 % a vyšší než 40 % z celkového počtu udělovaných bodů.

Pořádají-li členské státy pouze písemnou zkoušku, musí pro každou část stanovit přidělování bodů, které nesmí být nižší než 40 % a vyšší než 60 % z celkového počtu udělovaných bodů.

3. 

Ve všech částech musí žadatel získat v průměru nejméně 60 % z celkového počtu udělovaných bodů, přičemž v žádné části nesmí dosáhnout méně než 50 % z možných bodů. Členský stát může pouze u jedné části snížit procentní hodnotu z 50 % na 40 %.



PŘÍLOHA II

Bezpečnostní prvky osvědčení o odborné způsobilosti

Osvědčení musí mít alespoň dva z těchto bezpečnostních prvků:

— 
hologram,
— 
speciální vlákna v papíru, jež jsou viditelná v UV světle,
— 
alespoň jedna mikrotisková čára (tisk viditelný pouze pod zvětšovacím sklem, jejž není možno kopírovat na kopírovacích strojích),
— 
hmatové znaky, symboly nebo vzory,
— 
dvojí číslování: pořadové číslo a číslo vydání,
— 
pozadí s ochranným vzorem s jemnými gilošovými vzory a duhovým tiskem.



PŘÍLOHA III

Vzor osvědčení o odborné způsobilosti

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ

▼M1

(Barva Pantone stout fawn 467 nebo co nejbližší této barvě, celulózový papír formát DIN A4, alespoň 100 g/m2)

▼B

(Znění vyhotovené v úředním jazyce, úředních jazycích nebo v jednom z úředních jazyků členského státu vydávajícího osvědčení)



Rozlišovací značka členského státu (1) vydávajícího osvědčení

Název oprávněného orgánu nebo subjektu (2)

►M2  (1)   

Rozlišovací prvky členských států: (B) Belgie, (BG) Bulharsko, (CZ) Česká republika, (DK) Dánsko, (D) Německo, (EST) Estonsko, (IRL) Irsko, (GR) Řecko, (E) Španělsko, (F) Francie, (HR) Chorvatsko, (I) Itálie, (CY) Kypr, (LV) Lotyšsko, (LT) Litva, (L) Lucembursko, (H) Maďarsko, (M) Malta, (NL) Nizozemsko, (A) Rakousko, (PL) Polsko, (P) Portugalsko, (RO) Rumunsko, (SLO) Slovinsko, (SK) Slovensko, (FIN) Finsko, (S) Švédsko, (UK) Spojené království.

 ◄
(2)   

Orgán nebo subjekt předem určený každým členským státem Evropského společenství k vydávání tohoto potvrzení.

OSVĚDČENÍ O ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K PROVOZOVÁNÍ SILNIČNÍ NÁKLADNÍ/OSOBNÍ DOPRAVY ( 15 )

č. …

My …

potvrzujeme, že ( 16 ) …

narozen(a) dne … v …

složil(a) zkoušku (rok: …; období: …) ( 17 ) požadovanou za účelem udělení osvědčení o odborné způsobilosti k provozování silniční nákladní/osobní dopravy (15)  v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě ( 18 ).

Toto osvědčení je dostatečným důkazem odborné způsobilosti ve smyslu článku 21 nařízení (ES) č. 1071/2009.

V …, dne … ( 19 )



PŘÍLOHA IV

▼M3

Seznam nejzávažnějších porušení pro účely čl. 6 odst. 2

▼B

1. 
a) 

Překročení šestidenního nebo dvoutýdenního omezení maximální doby řízení o 25 % nebo více.

▼M3

b) 

Překročení maximální denní doby řízení během denní pracovní doby o 50 % nebo více.

2. 

Vozidlo není vybaveno tachografem nebo omezovačem rychlosti nebo je v něm instalován či používán klamný přístroj schopný pozměnit záznamy záznamového zařízení nebo omezovače rychlosti nebo jsou padělány výtisky záznamů nebo údajů stažených z tachografu nebo z karty řidiče.

▼B

3. 

Řízení bez platného osvědčení o způsobilosti vozidla k silničnímu provozu, je-li tento dokument podle práva Společenství požadován, nebo velmi závažná závada mimo jiné brzdového systému, tyče řízení, kol či pneumatik, odpružení nebo podvozku, jež představuje tak bezprostřední riziko bezpečnosti silničního provozu, že má za následek rozhodnutí o odstavení vozidla.

4. 

Přeprava nebezpečných věcí, jejichž přeprava je zakázaná, nebo přeprava takových věcí v zakázaných nebo neschválených obalech, nebo bez označení vozidla přepravujícího nebezpečné věci, čímž jsou ohroženy životy nebo životní prostředí v takovém rozsahu, který vede k rozhodnutí o odstavení vozidla.

5. 

Přeprava osob nebo nákladu prováděná bez platného řidičského průkazu nebo prováděná podnikem, jenž není držitelem platné licence Společenství.

6. 

Řidič používající kartu řidiče, jež byla zfalšována, jejímž není držitelem nebo již získal na základě nepravdivých prohlášení nebo padělaných dokladů.

7. 

Přeprava nákladu při překročení největší přípustné hmotnosti o 20 % nebo vyšší u vozidel, jejichž největší přípustná hmotnost překračuje 12 tun, a o 25 % nebo vyšší u vozidel, jejichž největší přípustná hmotnost nepřekračuje 12 tun.


( 1 ) Úř. věst. L 222, 14.8.1978, s. 11.

( 2 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES ze dne 15. března 2006 o minimálních podmínkách pro provedení nařízení (ES) č. 561/2006 a (EU) č. 165/2014 a směrnice 2002/15/ES, pokud jde o předpisy v sociální oblasti týkající se činností v silniční dopravě, a o zrušení směrnice Rady 88/599/EHS (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 35).

( 3 ) Nařízení Komise (EU) č. 1213/2010 ze dne 16. prosince 2010 o zavedení společných pravidel pro propojení vnitrostátních elektronických rejstříků podniků silniční dopravy (Úř. věst. L 335, 18.12.2010, s. 21).

( 4 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES („nařízení o systému IMI“) (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 1).

( 5 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

( 6 ) Úř. věst: L 123, 12.5.2016, s. 1.

( 7 ) Úř. věst. L 370, 31.12.1985, s. 8.

( 8 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

( 9 ) Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 1.

( 10 ) Rozhodnutí Rady 85/368/EHS ze dne 16. července 1985 o srovnatelnosti kvalifikací získaných odborným vzděláváním mezi členskými státy Evropského společenství (Úř. věst. L 199, 31.7.1985, s. 56).

( 11 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES ze dne 11. března 2002 o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě (Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 35).

( 12 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/59/ES ze dne 15. července 2003 o výchozí kvalifikaci a pravidelném školení řidičů některých silničních vozidel pro nákladní nebo osobní dopravu (Úř. věst. L 226, 10.9.2003, s. 4).

( 13 ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí (Úř. věst. L 260, 30.9.2008, s. 13).

( 14 ) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů (Úř. věst. L 190, 12.7.2006, s. 1).

( 15 ) Nehodící se škrtněte.

( 16 ) Příjmení a jméno; místo a datum narození.

( 17 ) Identifikace zkoušky.

( 18 ) Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 51.

( 19 ) Razítko a podpis oprávněného orgánu nebo subjektu vydávajícího osvědčení.

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU
Nejste přihlášeni
Zaregistrovat / Přihlásit se
Podrobné vyhledávání
Podrobné vyhledávání

Vyhledání konkrétního předpisu

K vyhledání konkrétního předpisu stačí zadat číslo/rok. (Např. 14/2000)

Fulltextové vyhledávání

Zadejte vhodně vybraná klíčová slova. Zadání může být v následujícíh tvarech:

  • náhrady škody: pokud zadáte více slov, najde všechny stránky, kde se vyskytují alespoň jedno ze zadaných slov. Na pořadí slov však nezáleží.
  • +náhrady: každé slovo, které předchází znaménko plus, se musí na stránce nacházet.
  • -náhrady: každé slovo, které předchází znaménko mínus, se nesmí na stránce nacházet.
  • "náhradě škod": řetězec uzavřený v uvozovkách bude vyhledán přesně tak, jak je zadán. Tj. budou vyhledány jen stránky, kde se vyskytují obě slova přesně za sebou.

Jednotlivá pravidla lze libovolně kombinovat.