(ES) č. 926/2009Nařízení Rady (ES) č. 926/2009 ze dne 24. září 2009 , kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 9. července 2008 zveřejnila Komise oznámení (2) o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu určitých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“). Dne 8. dubna 2009 Komise prostřednictvím nařízení (ES) č. 289/2009 (3) (dále jen „prozatímní nařízení“) uložila prozatímní antidumpingové clo z dovozu některých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z ČLR.

(2)

Řízení bylo zahájeno v návaznosti na podnět, který podal Výbor na obranu odvětví Evropské unie vyrábějícího bezešvé ocelové trubky (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících významný podíl – v tomto případě více než 50 % – celkové výroby některých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli ve Společenství.

(3)

Jak je uvedeno ve 13. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, týkalo se šetření dumpingu a újmy období od 1. července 2007 do 30. června 2008 (dále jen „období šetření“). Posouzení vývojových tendencí týkajících se stanovení újmy se vztahovalo na období od 1. ledna 2005 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(4)

Po sdělení základních skutečností a úvah, na jejichž základě bylo rozhodnuto o uložení prozatímních antidumpingových opatření (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), se některé zúčastněné strany k prozatímním zjištěním písemně vyjádřily. Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta možnost ústního slyšení.

(5)

Komise pokračovala ve zjišťování a ověřování všech informací, jež považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění. Komise zejména zaslala dodatečný dotazník výrobcům ve Společenství zařazeným do vzorku, aby shromáždila další informace o vývoji na trhu a vývoji hlavních ukazatelů újmy po konci období šetření. Po uložení prozatímních opatření byly provedeny dodatečné inspekce na místě v prostorách těchto výrobců některých bezešvých trubek a dutých profilů v EU:

(6)

Komise rovněž provedla důkladnější analýzu odpovědí na dotazník předložených všemi čtyřmi vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku, zejména včetně ověření soupisu transakcí poskytnutého těmito vývozci:

(7)

Všem zúčastněným stranám byly sděleny základní skutečnosti a úvahy, na nichž byl založen záměr doporučit uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých bezešvých trubek a dutých profilů ze železa nebo oceli pocházejících z ČLR a konečný výběr částek zajištěných prostřednictvím prozatímního cla (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto zveřejněným informacím vznést námitky.

(8)

Byly zváženy ústní a písemné připomínky zúčastněných stran a na jejich základě byla zjištění podle potřeby odpovídajícím způsobem upravena.

(9)

Vzhledem k tomu, že nebyly učiněny žádné připomínky týkající se výběru vzorku vyvážejících výrobců v ČLR a výrobců ve Společenství, potvrzují se prozatímní zjištění v 11. a 12. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(10)

Dotčeným výrobkem jsou některé bezešvé trubky a duté profily ze železa nebo oceli s vnějším průměrem kruhového průřezu nepřesahujícím 406,4 mm s hodnotou uhlíkového ekvivalentu (CEV) nepřesahující 0,86 podle vzorce a chemického rozboru Světového svářečského institutu (IIW) (4) pocházející z ČLR (dále jen „dotčený výrobek“), kódů KN ex 7304 19 10, ex 7304 19 30, ex 7304 23 00, ex 7304 29 10, ex 7304 29 30, ex 7304 31 20, ex 7304 31 80, ex 7304 39 10, ex 7304 39 52, ex 7304 39 58, ex 7304 39 92, ex 7304 39 93, ex 7304 51 81, ex 7304 51 89, ex 7304 59 10, ex 7304 59 92 a ex 7304 59 93 (5).

(11)

Po zveřejnění prozatímního nařízení byla zjištěna tisková chyba v číslování technické zprávy pro stanovení hodnoty uhlíkového ekvivalentu (CEV) zmíněné v poznámce pod čarou ve 14. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Správně má odkaz uvádět technickou zprávu, 1967, IIW doc. IX-555-67, vydanou Světovým svářečským institutem (IIW).

(12)

Po poskytnutí prozatímních informací uvedlo Čínské sdružení uhlí a oceli (dále jen „CISA“), že se kódy KN vztahující se na dotčený výrobek vztahují rovněž na řadu dalších výrobků, které nejsou předmětem šetření, jako například výrobky s vnějším průměrem přesahujícím 406,4 mm nebo s hodnotou CEV přesahující 0,86, a v důsledku toho budou údaje o vývozu použité v šetření nadsazené. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že výrobků s vnějším průměrem přesahujícím 406,4 mm nebo s hodnotou CEV přesahující 0,86 podle vzorce a chemického rozboru IIW se toto řízení netýká. Kromě toho nebyly u žádného z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku zjištěny důkazy o tom, že jsou tyto výrobky v ČLR vyráběny ve významném množství. Proto byl učiněn závěr, že neexistují spolehlivé důkazy o dovozu významného množství takových čínských výrobků do ES.

(13)

V návaznosti na poskytnutí konečných informací CISA znovu zopakovalo tvrzení, že by olejářské trubky („oil country tubular goods“) měly být vyloučeny z definice dotčeného výrobku, a poukázalo na skutečnost, že jiné země včetně Spojených států považují olejářské trubky pro účely antidumpingových šetření za součást samostatného trhu. Obdobná tvrzení vznesla také čínská vláda.

(14)

Výše uvedená tvrzení byla podrobně prozkoumána a bylo zjištěno, že jednotlivé typy bezešvých trubek a dutých profilů včetně olejářských trubek, zahrnutých do definice dotčeného výrobku, mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, což znamená, že náležejí do stejné kategorie výrobků. Skutečnost, že se tyto různé typy výrobků do určité míry liší z hlediska vlastností, nákladů a prodejní ceny, je normální. Kromě toho skutečnost, že se jiné vyšetřovací orgány při šetření zaměřují výhradně na olejářské trubky, může být také způsobena zvláštnostmi takovýchto šetření, tj. rozsahem původního podnětu. Bylo totiž zjištěno, že orgány Spojených států nemusely šetřit, zda mají olejářské trubky stejné základní vlastnosti jako jiné bezešvé trubky a duté profily. Kromě toho prokázaly podniky výrobního odvětví Společenství zaměnitelnost olejářských trubek s hladkými konci s jinými výrobky, které jsou předmětem šetření.

(15)

Rovněž bylo namítáno, že se při definování dotčeného výrobku přisuzoval příliš velký význam aspektům, jako je tloušťka stěn, vnější průměr a mezní hodnota CEV, a naopak nedostatečná pozornost byla věnována technickým vlastnostem, jako je vysoká odolnost vůči tlaku a korozi, a existenci zvláštních norem pro olejářské trubky Amerického ropného institutu (American Petroleum Institute, API).

(16)

Zaprvé je třeba poznamenat, že při vymezování rozsahu šetření se sice nepoužívá tloušťka stěn, avšak nejvhodnějšími kritérii pro určení dotčeného výrobku jsou vnější průměr a mezní hodnota CEV. Vnější průměr se rovněž používá k odlišení výrobku pro statistické a celní účely. Mezní hodnota CEV stanoví úroveň, ve které může být výrobek svařován, přičemž mezní hodnota je stanovena na 0,86 s cílem odlišit výrobky, které mohou být svařovány snadno, od těch, které nikoli. Zadruhé z informací od výrobního odvětví Společenství vyplývá, že olejářské trubky podobně jako jiné typy dutých profilů mohou mít vysokou i nízkou odolnost vůči korozi a tlaku. Proto nemohla být odolnost vůči korozi nebo tlaku použita jako kritérium při definování dotčeného výrobku. Zatřetí, pro olejářské trubky a potrubní trubky skutečně existují zvláštní normy API, neboť se používají v ropném průmyslu. Na duté profily používané v jiných průmyslových odvětvích se však vztahují podobné normy, i když vydávané jinými organizacemi (např. ASTM). Z toho důvodu nemůže být skutečnost, že normy vydává ta či ona organizace, kritériem pro definici výrobku v antidumpingovém šetření. Závěrem lze tedy uvést, že CISA ani čínská vláda nepředložily žádné platné alternativní podklady, které by pomohly lépe stanovit definici výrobku, a nenavrhly žádná kritéria, jež by mohla dotčený výrobek definovat vhodněji, s výjimkou výše uvedené vysoké odolnosti vůči korozi/tlaku. Kromě toho žádná ze stran nenavrhla jako vhodnější mezní hodnotu jinou úroveň CEV. Z toho důvodu se tvrzení o definici dotčeného výrobku zamítají.

(17)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je s konečnou platností vyvozen závěr, že dotčený výrobek zahrnuje mimo jiné olejářské trubky používané pro vrtání, lití a kladení trubek v ropném průmyslu, a 14. až 19. bod odůvodnění prozatímního nařízení se tudíž potvrzuje.

(18)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky, se obsah 20. až 27. bodu odůvodnění prozatímního nařízení týkající se zjištění ohledně tržního zacházení potvrzuje.

(19)

Po poskytnutí prozatímních informací žadatel prohlásil, že jednomu vyvážejícímu výrobci, kterému bylo prozatímně přiznáno individuální zacházení, takovéto zacházení přiznáno být nemělo mimo jiné proto, že jeho většinovým vlastníkem je údajně stát.

(20)

Z dalšího šetření vyplynulo, že čínský stát měl v uvedené společnosti skutečně (nepřímo) určitý podíl, ale během období šetření byl podíl státu menšinový. Na konci roku 2008 (po období šetření) se však podíl čínského státu významně změnil, jelikož stát získal v holdingové společnosti vyšší počet akcií, a stal se tedy většinovým akcionářem. Proto Komise shledala, že daný vyvážející výrobce nesplňuje požadavky čl. 9 odst. 5 základního nařízení a nemělo by mu být přiznáno individuální zacházení.

(21)

Po poskytnutí konečných informací zopakovala daná společnost svůj argument, že k navýšení podílu čínského státu došlo po období šetření. Kromě toho společnost namítala, že jednoznačným a jediným cílem navýšení podílu bylo zajistit finanční podporu pro tuto holdingovou společnost kvůli finanční krizi. Daná společnost zejména tvrdila, že navýšení podílu nemá žádný dopad na řídící strukturu, složení představenstva ani na obchodní činnost. Rovněž tvrdila, že změna podílu nemá žádný vliv na rozhodování společnosti o vývozní činnosti, neboť o těchto záležitostech se rozhoduje nezávisle na státu. Společnost dále namítala, že nebylo prokázáno, že pokud by společnosti byla uložena individuální celní sazba, tak by vliv státu v tomto případě umožňoval obcházení opatření.

(22)

Aby vyvážejícím výrobcům mohlo být přiznáno individuální zacházení, musí prokázat, že splňují veškerá kritéria uvedená v čl. 9 odst. 5 základního nařízení. Jedním z těchto kritérií je, že většinu akcií vlastní soukromé osoby. V případě dané společnosti však toto kritérium od konce roku 2008 není splněno.

(23)

Proto byl učiněn závěr, že navzdory skutečnosti, že ke změně vlastnictví došlo až po období šetření (avšak před ukončením šetření), a s ohledem na budoucí povahu zjištění týkajících se individuálního zacházení by této společnosti individuální zacházení přiznáno být nemělo, jelikož nesplnila požadavky čl. 9 odst. 5 základního nařízení.

(24)

Vzhledem k tomu, že k otázce individuálního zacházení nebyly předloženy žádné další připomínky, se závěry 28. až 32. bodu odůvodnění prozatímního nařízení kromě závěrů týkajících se společnosti uvedené v 19. až 23. bodě odůvodnění výše potvrzují.

(25)

Po poskytnutí prozatímních informací tři strany prohlásily, že Spojené státy nejsou jako srovnatelná země vhodné, jelikož tržní podmínky ve Spojených státech a v ČLR se značně liší. Rovněž bylo uvedeno, že výpočet běžné hodnoty byl založen pouze na údajích od jediného výrobce, který je ve spojení s výrobcem ve Společenství, a údaje tudíž nebyly reprezentativní.

(26)

Podotýká se, že základní nařízení vyžaduje, aby byla srovnatelná země vybrána přiměřeným způsobem. Výše uvedené strany neposkytly doložené důkazy, že volba Spojených států byla nepřiměřená. Zejména nezpochybnily konkurenceschopnost trhu Spojených států, jejíž nedostatek by například mohl ovlivnit stanovenou úroveň cen. Rovněž se podotýká, že žádná z dotčených stran nenavrhla volbu jiné alternativní srovnatelné země.

(27)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je s konečnou platností konstatován závěr, že Spojené státy jsou vhodnou srovnatelnou zemí, a 33. až 38. bod odůvodnění prozatímního nařízení se tudíž potvrzuje.

(28)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky týkající se běžné hodnoty, prozatímní závěry uvedené v 39. až 44. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(29)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky týkající se stanovení vývozní ceny, závěry 45. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(30)

Po poskytnutí prozatímních informací jeden vyvážející výrobce podotkl, že zjednodušení uplatněné na kontrolní výrobní číslo (s cílem zvýšit úroveň srovnatelnosti dotčeného výrobku a obdobného výrobku ze srovnatelné země) bylo příčinou nepřiměřeného srovnání, jelikož s několika typy bezešvých trubek a dutých profilů bylo zacházeno jako s jedinou kategorií výrobků. Po vznesení této připomínky bylo rozhodnuto, že lze použít jiné přeskupení kontrolních výrobních čísel, které by zajišťovalo obdobnou úroveň srovnatelnosti, konkrétně v souvislosti s průměrem trubek a tloušťkou stěn.

(31)

Po poskytnutí prozatímních informací byly čínské vývozní ceny na úrovni cen ze závodu na základě přehodnocení sníženy, aby zohledňovaly veškeré náklady na přepravu. Zároveň byla na základě přehodnocení zvýšena běžná hodnota, a to v důsledku určitých úprav týkajících se nákladů na přepravu a slev.

(32)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se srovnání, závěry 46. a 47. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(33)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné připomínky týkající se výpočtu dumpingového rozpětí, se závěry 48. až 51. bodu odůvodnění prozatímního nařízení s výhradou změn uvedených ve 30. a 31. bodě odůvodnění potvrzují.

(34)

S konečnou platností stanovená výše dumpingu vyjádřená jako procentní podíl čisté ceny CIF na hranice Společenství před proclením je takováto:

(35)

Sdružení CISA prohlásilo, že podle informací zveřejněných specializovanou agenturou (Steel Business Briefing) existovalo v roce 2007 v EU-27 přinejmenším 40 výrobců ve Společenství, kteří vyráběli obdobný výrobek a jejichž výroba dosahovala hodnoty přibližně 5,8 milionů tun, což by bylo v rozporu s příslušnými údaji obsaženými v prozatímním nařízení. CISA rovněž uvedlo, že podle informací zveřejněných Světovým sdružením oceli (World Steel Association) činila spotřeba Společenství v roce 2007 přibližně 4,6 milionů tun; byla tedy mnohem vyšší, než jak uvádí 57. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Čínský vyvážející výrobce rovněž učinil obdobná prohlášení.

(36)

Z šetření poskytnutých informací vyplynulo, že nahlášené údaje odkazují na všechny bezešvé trubky a duté profily, a nikoli na obdobný výrobek definovaný v prozatímním nařízení a ve výše uvedeném 10. až 17. bodě odůvodnění a zahrnují jiné výrobky, např. velké trubky a duté profily (tj. o průměru přesahujícím 406,4 mm) a trubky a duté profily z nerezavějící oceli. Tím je vysvětlen rozdíl mezi informacemi obsaženými ve výše uvedeném 35. bodě odůvodnění a informacemi v prozatímním nařízení. Rovněž je třeba podotknout, že názvy a umístění všech známých výrobců dotčeného výrobku ve Společenství byly uvedeny v nedůvěrném znění podnětu. Pokud se sdružení CISA domnívalo, že se v EU nacházejí ještě další výrobci dotčeného výrobku, mělo včas předložit dostatečné důkazy, na jejichž základě by byli tito výrobci určeni, aby byly všechny takovéto společnosti rovněž vzaty v úvahu.

(37)

Výše uvedená tvrzení se tudíž zamítají a závěry 53. až 58. bodu odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(38)

V návaznosti na připomínky předložené sdružením CISA se objasňuje, že 60. bod odůvodnění prozatímního nařízení by měl být chápán tak, že tržní segmenty olejářských trubek a výroby energie představují každý samostatně méně než 5 % celkového dovozu z ČLR. Jelikož nebyly vzneseny žádné podněty či jiné připomínky, 59. až 63. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(39)

Vyvážející výrobce, tři výrobci ve Společenství a žadatel vznesli připomínky týkající se výpočtu cenového podbízení a rozpětí újmy. Tyto připomínky byly analyzovány a ve vhodných případech byly výpočty změněny.

(40)

Jeden vyvážející výrobce prohlásil, že úpravy, které byly provedeny, aby bylo možné spravedlivě srovnat ceny čínského dovozu a ceny odpovídajících typů výrobku prodávaných výrobním odvětvím Společenství, nebyly přiměřené, jelikož nezahrnovaly částku prodejních, správních a režijních nákladů a zisku nezávislého dovozce. Žadatel naopak tvrdil, že úroveň těchto úprav byla nadměrně vysoká. Pokud jde o tvrzení vyvážejícího výrobce, bylo zjištěno, že čínští vyvážející výrobci a výrobci ve Společenství často prodávali výrobky stejným odběratelům. Proto nebyla další úprava dovozních cen oprávněna. Po přezkoumání předložených důkazů byl vyvozen závěr, že by daná tvrzení měla být zamítnuta, a obě strany byly informovány o důvodech zamítnutí.

(41)

Žadatel tvrdil, že výpočet rozdílů v úrovni obchodu nebyl správný, neboť čínští vyvážející výrobci rovněž prodávali výrobky přímo uživatelům, a že v případě takového prodeje není úprava o rozdíly v úrovni obchodu oprávněná. Bylo zjištěno, že toto tvrzení je v případě některých čínských vyvážejících výrobců pravdivé, a úprava o rozdíly v úrovni obchodu byla patřičně pozměněna. Kromě toho vyvážející výrobce uvedený ve 40. bodě odůvodnění výše namítal, že by vzhledem k velkým rozdílům v objemech prodeje mezi jeho vlastním dovozem a prodejem výrobního odvětví Společenství neměl být rozdíl v úrovni obchodu stanoven pouhým srovnáním příslušných procentních podílů prodeje uživatelům, a navrhl jiný způsob výpočtu pro změnu úpravy o rozdíly v úrovni obchodu. Navržený způsob výpočtu však nebyl považován za přijatelný, neboť by zkreslil výsledek. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(42)

Na základě výše uvedených skutečností se potvrzuje metodika popsaná v 64. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a rozpětí podbízení vypočtené způsobem vysvětleným v 65. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se stanoví na 29 %.

(43)

Sdružení CISA prohlásilo, že řada výrobců ve Společenství zařazených do vzorku nepředložila úplné odpovědi, a reprezentativnost vzorku je tudíž snížena kvůli nízké míře spolupráce. Je třeba poznamenat, že kromě společnosti uvedené v bodě ii) 66. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, která předložila pouze částečné informace, předložily všechny ostatní společnosti zařazené do vzorku do konečného stupně šetření všechny požadované informace. I v případě, že bude vyloučena jediná společnost, která poskytla pouze částečné informace, reprezentativnost vzorku zůstane v každém případě přibližně na úrovni 60 % celkové výroby ve Společenství. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(44)

Sdružení CISA rovněž prohlásilo, že narozdíl od toho, co je uvedeno v 86. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, jedna důležitá skupina výrobců ve Společenství provedla po období šetření značné investice do rozšíření kapacity výroby dutých profilů v odvětví výroby jaderné energie. Tato informace byla ověřena a bylo zjištěno, že výše zmíněné investice byly učiněny za účelem zvýšení kapacity výroby jiných výrobků (trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli nebo svařovaných trubek a dutých profilů) než obdobného výrobku. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(45)

Sdružení CISA a jeden čínský vyvážející výrobce prohlásili, že 87. bod odůvodnění prozatímního nařízení není správný, jelikož uvádí, že výrobní odvětví Společenství se stále zotavuje z minulých účinků dumpingu, protože podnět podpořily alespoň tři rumunské společnosti, na které se až do poloviny roku 2006 vztahovala antidumpingová opatření. Tvrzení v 87. bodě odůvodnění však zjevně odkazují na výrobní odvětví Společenství jako na celek, nikoli na jednotlivé společnosti. Proto je normální, že se situace v jednotlivých společnostech může lišit, aniž by tím bylo zpochybněno obecné zjištění týkající se výrobního odvětví Společenství. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(46)

Jelikož nebyla vznesena žádná další tvrzení či připomínky, 66. až 87. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(47)

Čínská vláda, CISA a dva čínští vyvážející výrobci prohlásili, že se výrobní odvětví Společenství na konci období šetření nenacházelo ve zranitelném stavu, zejména vzhledem k vysokým úrovním zisku v poslední době. Důvody, proč se mělo za to, že se výrobní odvětví Společenství na konci období šetření nacházelo ve zranitelném stavu, jsou podrobně popsány v 89. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. V uvedeném bodě se uznává, že újma, která během období šetření vznikla, není podstatná, rovněž je však vysvětleno, že vzhledem k významnému podílu dumpingového dovozu na trhu Společenství je výrobní odvětví Společenství v případě, že dojde k závažným změnám v celkové situaci na trhu, vystaveno poškozujícím účinkům takového dumpingového dovozu. V tomto ohledu je třeba mít na paměti, že výrobní odvětví Společenství by z podstatného zvýšení spotřeby mohlo mít prospěch pouze částečný a že jeho podíl na trhu během posuzovaného období klesl o 5 procentních bodů, jak je uvedeno v 88. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Kromě toho skutečnost, že určité průmyslové odvětví během mimořádně příznivého období velmi vysoké poptávky na trhu zaznamená dobrou úroveň zisku, nemusí nutně znamenat, že je toto odvětví strukturálně ve stabilní ekonomické a finanční situaci, zejména pokud byly v předchozích obdobích v tomto odvětví zaznamenány extrémně nízké zisky, či dokonce ztráty. Jak již bylo uvedeno v 86. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, kvůli předchozím špatným ekonomickým výsledkům způsobeným dumpingovými postupy nebylo možné zachovat úroveň investic potřebnou k zajištění dlouhodobé životaschopnosti výrobního odvětví Společenství v tomto výrobním odvětví, které má tak vysoké nároky na kapitál. Na konci období šetření se trh ES opět vyznačoval přítomností významného podílu dumpingového dovozu s velmi nízkými cenami. Tato situace na trhu mohla být velmi nebezpečná, neboť již v minulých letech, v době normální úrovně poptávky, způsobila podobná situace na trhu (která byla analyzována v nařízení Rady (ES) č. 954/2006 (6) výrobnímu odvětví Společenství podstatnou újmu. Tvrzení proto bylo zamítnuto.

(48)

Jeden čínský vyvážející výrobce rovněž tvrdil, že z 89. bodu odůvodnění prozatímního nařízení nevyplývá, že by změna situace na trhu zmíněná v uvedeném bodě byla „jasně očekávatelná a bezprostředně hrozící“, jak vyžaduje antidumpingová dohoda Světové obchodní organizace. Změna situace na trhu byla očekávatelná, protože spotřeba obvykle nemůže zůstat na mimořádně vysoké úrovni po dlouhou dobu. Z analýzy provedené v 90. až 126. bodě odůvodnění prozatímního nařízení vyplývá, že nastalo zjevné zhoršení, k němuž ve skutečnosti došlo v průběhu určitého období. Skutečnost, že k tomu, aby se řada složek a ukazatelů vyvinula od kladných hodnot k hodnotám negativním, je nutné určité období, není v rozporu s faktem, že s ohledem na současné vývojové tendence lze již takovéto nepříznivé účinky jasně očekávat. Na konci období šetření bylo možné hrozící újmu jasně očekávat a hrozilo, že bezprostředně dojde ke vzniku nepříznivé situace, která bude příčinou újmy, jelikož již v posledních měsících období šetření došlo k určitému poklesu poptávky. Tvrzení proto bylo zamítnuto.

(49)

Jelikož nebyla vznesena žádná jiná tvrzení či připomínky, závěr o újmě formulovaný v 88. a 89. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(50)

Jak je uvedeno výše v 5. bodě odůvodnění, byl výrobcům ve Společenství zařazeným do vzorku a žadateli zaslán dodatečný dotazník s cílem shromáždit další informace o vývoji na trhu a vývoji hlavních ukazatelů újmy v období do března 2009. Rovněž byly důkladně analyzovány nejnovější dostupné údaje Eurostatu o dovozu. V zájmu úplnosti jsou níže uvedeny údaje týkající se období od konce období šetření do března 2009 (dále jen „období po období šetření“). Vzhledem k tomu, že se tyto údaje vztahují pouze na období v délce devíti měsíců, neudává se pro objem žádný index.

(51)

Po období šetření se spotřeba Společenství začala výrazně snižovat, a to rychleji, než jak uvádí 91. bod odůvodnění prozatímního nařízení. Ve skutečnosti se již v době od konce období šetření do března 2009 trh Společenství zmenšil téměř o 30 % (7).

(52)

Zároveň výrazně poklesl dovoz z ČLR, ale vzhledem k prudšímu poklesu spotřeby Společenství vzrostl podíl tohoto dovozu na trhu přibližně na 18 %. Ceny čínského dovozu vzrostly v souladu s obsahem 98. bodu odůvodnění prozatímního nařízení.

(53)

Ve stejném období výrazně poklesl objem výroby výrobního odvětví Společenství, a využití kapacity společností zařazených do vzorku tedy kleslo v březnu 2009 na 60 %. Prodej výrobního odvětví Společenství na trhu Společenství výrazně klesl zároveň s poklesem spotřeby Společenství, a podíl výrobního odvětví Společenství na trhu tudíž zůstal vyrovnaný. Pokud jde o ceny, poté, co v druhé polovině roku 2008 vzrostly, v prvním čtvrtletí roku 2009 klesly, ačkoli se udržely na vyšších hodnotách než během období šetření.

(54)

V neposlední řadě ziskovost výrobního odvětví Společenství výrazně klesla, a to rychleji, než jak uvádí 110. bod odůvodnění prozatímního nařízení, a v prvním čtvrtletí roku 2009 byla tudíž negativní (– 0,8 %).

(55)

Závěrem lze konstatovat, že informace, které byly dodatečně shromážděny a ověřeny v konečné fázi šetření, potvrzují analýzu provedenou v 90. až 112. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(56)

Jeden vyvážející výrobce prohlásil, že šetření újmy na rozdíl od šetření dumpingu probíhalo i po období šetření, jelikož analýza vycházela také z informací a údajů za období po červnu 2008.

(57)

Především se připomíná, že období šetření a posuzované období tvoří základ, na němž je založeno posouzení hrozící újmy provedené v rámci prozatímního nařízení. Není však možné, aby ve věci týkající se hrozící újmy byla újma zjištěná během období šetření a priori podstatná, protože jinak by bylo takové šetření kvalifikováno jako šetření založené na skutečné podstatné újmě. Je tudíž nutné, aby vyšetřovací orgán zjistil, zda lze na základě faktorů uvedených v čl. 3 odst. 9 základního nařízení dospět k závěru, že hrozí podstatná újma, ačkoli újma během období šetření podstatná nebyla. Proto je vyšetřovací orgán oprávněn ověřit, zda události, k nimž došlo po konci období šetření, potvrzují zjištění ohledně hrozící újmy, jichž bylo dosaženo v prozatímní fázi.

(58)

Čínská vláda, CISA a jeden čínský vyvážející výrobce se domnívali, že v 91. bodě odůvodnění prozatímního nařízení nebyl jasně uveden použitý zdroj informací a že prognózy a další informace předložené výrobci ve Společenství či žadatelem a uvedené v 99., 101. a 108. bodě odůvodnění prozatímního nařízení nepocházejí z objektivního zdroje informací. Čínská vláda rovněž prohlásila, že použitím takovýchto informací vyšetřovací orgány neprojevily „zvláštní péči“ požadovanou podle antidumpingové dohody Světové obchodní organizace při šetřeních týkajících se hrozící újmy.

(59)

Potvrzuje se, že podrobné důkazy týkající se různých zdrojů veřejných informací zmíněných v 91. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byly zpřístupněny v souborech otevřených zúčastněným stranám za účelem konzultace s dostatečným předstihem před zveřejněním prozatímního nařízení. Pokud jde o prognózy a další informace předložené výrobním odvětvím Společenství, byly ověřeny a následně zohledněny pouze v případě, že byly považovány za spolehlivé a přesné, a v rozsahu, v němž byly za takové považovány. Skutečnost, že předložené informace byly ověřeny, byla již konkrétně zmíněna ve 100. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a po uložení prozatímních opatření byly provedeny dodatečné inspekce na místě, jak je uvedeno výše v 5. bodě odůvodnění.

(60)

Tvrzení zmíněná v 56. a 58. bodě odůvodnění se tudíž zamítají.

(61)

Sdružení CISA prohlásilo, že při posuzování vývoje čínského dovozu po období šetření neměl být zohledněn skutečný dovoz, ale úroveň příjmu objednávek, jelikož skutečný dovoz se obvykle uskuteční tři až čtyři měsíce po objednávce. Vzhledem k prodlevě by se kolísání úrovně poptávky na trhu ES odrazilo ve skutečném dovozu až po několika měsících, což by vysvětlovalo, proč byl čínský dovoz ještě v listopadu a prosinci 2008 na vysoké úrovni, přestože úroveň poptávky na trhu EU již začala klesat. Obdobné připomínky vznesl také čínský vyvážející výrobce.

(62)

Za základ při posuzování objemů a průměrných cen dovozu z určité země je zpravidla považován skutečný dovoz. Je možné zohlednit informace o příjmu zakázek, aby byly podpořeny jiné informace, zřídka je však lze podložit dostatečně ověřitelnými důkazy. V každém případě je z analýzy tvrzení patrné, že spotřeba Společenství začala klesat již během třetího čtvrtletí roku 2008. Tato skutečnost se tedy v případě tří- až čtyřměsíčního prodlení již měla projevit v úrovni čínského dovozu za 4. čtvrtletí roku 2008, která naopak byla poměrně vysoká. Pokud by navíc mělo být tří- až čtyřměsíční prodlení vzato v úvahu, mohl by být prudký pokles čínského dovozu, k němuž došlo v prvním čtvrtletí roku 2009, způsoben očekáváním antidumpingových opatření, nikoli poklesem poptávky. Ve skutečnosti mohli být dovozci čím dál méně ochotni objednávat zboží, které by mohlo být dodáno v okamžiku, kdy by již mohla být uložena antidumpingová opatření. Na závěr se má za to, že analýza založená na příjmu objednávek, nikoli na skutečném dovozu, by pouze zvýšila nejistotu při šetření, aniž by vedla k výrazně odlišnému závěru. Tvrzení vznesené v tomto ohledu sdružením CISA se tudíž zamítá.

(63)

Čínská vláda, sdružení CISA a čínský vyvážející výrobce prohlásili, že podle různých tiskových zpráv a finančních výkazů zveřejněných řadou skupin výrobců ve Společenství zůstal rok 2008 z hlediska jejich výkonu silný, a tato skutečnost by tudíž byla v rozporu se zjištěními ohledně hrozící újmy obsaženými v prozatímním nařízení, zejména ve 110. bodě odůvodnění uvedeného nařízení.

(64)

Při zkoumání tohoto tvrzení bylo zjištěno, že informace, na které se sdružení CISA odvolávalo, se netýkaly výlučně evropských subjektů vyrábějících dotčený výrobek. Jak již bylo uvedeno výše ve 44. bodě odůvodnění, velké skupiny společností jsou tvořeny různými subjekty, které často vyrábějí značně odlišné výrobky. Obecné finanční informace o skupině společností jako takové tudíž nemusí být reprezentativní, pokud jde o ekonomickou situaci konkrétních subjektů, které vyrábějí obdobný výrobek a prodávají jej na trhu Společenství. Na závěr se připomíná, že byly řádně ověřeny informace o společnostech, které vyrábějí obdobný výrobek, použité během šetření. Tvrzení proto bylo zamítnuto.

(65)

Jelikož nebyla vznesena žádná další tvrzení, která by se týkala konkrétně 90. až 112. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, zjištění obsažená v uvedených bodech odůvodnění se potvrzují.

(66)

Sdružení CISA prohlásilo, že nárůst čínského dovozu zmiňovaný ve 114. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byl důsledkem nárůstu poptávky na trhu EU. Obdobné připomínky předložila také čínská vláda a jeden čínský vyvážející výrobce. Sdružení CISA rovněž odmítlo posouzení, podle nějž by vývoj čínského dovozu mohl být výsledkem strategie pronikání na trh, a zdůraznilo, že vzhledem k tomu, že z Číny vyváží své výrobky velký počet čínských výrobců, není možné se domnívat, že by společně vytvořili koordinovanou strategii.

(67)

Pokud by byla pravda, že je vývoj čínského dovozu provázán s nárůstem poptávky na trhu ES, jak tvrdí sdružení CISA, pak by podíl tohoto dovozu na trhu zůstal značně vyrovnaný a nevrostl by během posuzovaného období z 1 % na 17 %. Výrazný nárůst podílu čínského dovozu na trhu a jeho zcela odlišný vývoj od vývoje tržních podílů výrobního odvětví Společenství a dalších dovozních zdrojů zřetelně poukazuje na skutečnost, že byl nárůst čínského dovozu podpořen jinými prvky. Tento závěr je navíc podpořen faktem, že se čínský dovoz soustavně uskutečňoval za velmi nízké dumpingové ceny, jak bylo vysvětleno v 63. až 65 bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Kromě toho nemusí vývozci nutně koordinovat určitou strategii, aby se jejich chování sbližovalo. Jakmile je zřejmé, že je při pronikání na trhu úspěšná určitá velmi nízká úroveň cen, k uplatňování této úspěšné tržní strategie by pravděpodobně došlo, aniž by bylo nutné, aby se vývozci navzájem koordinovali. Tvrzení ve výše uvedeném 66. bodě odůvodnění se tudíž zamítají a zjištění ve 114. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(68)

Sdružení CISA rovněž prohlásilo, že v rozporu s posouzením provedeným ve 115. a 116. bodě odůvodnění prozatímního nařízení dovoz z ČLR v období po období šetření výrazně poklesl. Je samozřejmě pravda, že jak je uvedeno výše v 52. bodě odůvodnění, dovoz z ČLR v období po období šetření výrazně poklesl. Avšak ze znění 116. bodu odůvodnění prozatímního nařízení je zřejmé, že podstatný není absolutní objem takového dovozu, ale jeho poměrný význam ve vztahu ke spotřebě, jinými slovy, jeho tržní podíl na celkovém trhu Společenství. Jak je také uvedeno výše v 52. bodě odůvodnění, bez ohledu na pokles dovozu v absolutním objemu podíl čínského dovozu dotčeného výrobku na trhu v období po období šetření mírně vrostl. Z toho důvodu je vzhledem k tomu, i) že bylo na základě argumentů ve 115. a 116. bodě odůvodnění prozatímního nařízení provedeno posouzení nejnovějších spolehlivých informací o dovozu, které byly k dispozici v okamžiku prozatímních zjištění, tedy údajů o dovozu za listopad a prosinec 2008, ii) že tyto údaje odpovídaly vývoji čínského dovozu do daného okamžiku a iii) že argumentace byla založena na poměrných, nikoli absolutních objemech, vyvozen závěr, že posouzení ve 115. a 116. bodě odůvodnění prozatímního nařízení není v rozporu se zjištěními ve výše uvedeném 52. bodě odůvodnění. V každém případě je třeba uvést, že z důvodů uvedených ve 134. bodě odůvodnění prozatímního nařízení může být úroveň čínského dovozu považována za hrozící újmu, a to i kdyby se objem začal snižovat poměrně výrazněji než spotřeba, neboť již samotná přítomnost velkého objemu čínského zboží s nízkými cenami v kontextu klesající spotřeby vyvolá výrazný tlak na snížení obecné úrovně cen na trhu. V každém případě nemůže být žádný z činitelů uvedených v čl. 3 odst. 9 základního nařízení sám o sobě rozhodující pro zjištění existence hrozící újmy. Spíše musí být všechny činitele posuzovány jako celek. Dané tvrzení se proto zamítá a potvrzují se zjištění uvedená ve 115. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(69)

Sdružení CISA prohlásilo, že analýza ve 118. bodě odůvodnění prozatímního nařízení je založena na údajích od těch vývozců zařazených do vzorku, jejichž společnosti jsou nejvíce orientovány na vývoz, a jejich údaje tudíž správně neodrážejí celkovou situaci, pokud jde o vývoz z ČLR. Místo toho se prý vývoj podílu čínského vývozu do ES na celkovém čínském vývozu uvedeného ve 119. bodě odůvodnění prozatímního nařízení v roce 2008 změnil – poklesl z 15 % na 11 %. Dále prý analýza ve 117. až 119. bodě odůvodnění prozatímního nařízení opomenula vývoj poptávky na čínském domácím trhu, která podle předpovědi měla vstřebat značnou část výstupu vytvořeného stávající nadměrnou kapacitou. V tomto ohledu byl učiněn odkaz na řadu projektů a plánů čínské vlády na udržení vnitřní poptávky. Čínská vláda rovněž prohlásila, že v prozatímním nařízení nebyl zkoumán vývoj poptávky na čínském domácím trhu.

(70)

Zjištění ve 118. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, která se týkají společností zařazených do vzorku, jsou jednoznačně potvrzena vývojem obecných údajů o vývozu uvedených ve 119. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, z nichž vyplývá, že v průběhu posuzovaného období došlo k ještě výraznějšímu nárůstu vývozu do ES. Pokud jde o údajný obrat v rostoucí tendenci vývozu do ES v rámci celkového čínského vývozu dotčeného výrobku v roce 2008, nepředložilo sdružení CISA žádné rozhodující důkazy na podporu svého tvrzení. V této souvislosti je třeba uvést, že údaje z čínské statistiky se jednoznačně vztahují na zcela jinou definici výrobku, než jakou má dotčený výrobek. Tato skutečnost jasně vyplývá z toho, že vývoz do Evropy podle těchto statistických údajů je podstatně vyšší než dovoz zaznamenaný pro dotčený výrobek v údajích Eurostatu a zároveň má zcela jinou vývojovou tendenci. Předložené důkazy proto nemohly být přijaty. Pokud jde o opatření plánovaná čínskou vládou na podporu vnitřní poptávky, předložené důkazy nemohou analýzu změnit, jelikož dopady na poptávku nelze spolehlivě stanovit. Kromě toho není u většiny zmíněných projektů jasné, zda budou dokončeny. Na závěr se zdá, že některé projekty rozvodných sítí zmiňované sdružením CISA jsou projekty vybudované za použití velkých svařovaných trubek, nikoli bezešvých trubek, které jsou předmětem tohoto řízení. Tvrzení zmíněná v 69. bodě odůvodnění se tudíž zamítají.

(71)

Sdružení CISA rovněž zastávalo názor, že scénář přesměrování uvedený ve 119. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byl použit v nesprávných souvislostech, jelikož čínský vývoz do Spojených států by sestával zejména z výrobků (olejářských trubek), které nejsou do ES dováženy ve velkém rozsahu. Sdružení CISA rovněž prohlásilo, že ceny do ES nebyly nutně nižší než ceny v jiných zemích, ale naopak že ES bylo dosud pro čínský vývoz atraktivním trhem. Pokud jde o toto tvrzení, je třeba uvést, že analýza provedená ve 119. bodě odůvodnění prozatímního nařízení vycházela ze statistických údajů, které neobsahují podrobný odkaz na konkrétní typy výrobku. V každém případě je nutné poznamenat, že výrobní zařízení nezbytné k výrobě dotčeného výrobku může být do velké míry použito pro výrobu různých typů bezešvých trubek a dutých profilů. Proto i v případě, že do ES není ve velkém rozsahu dovážen konkrétní typ dutých profilů, jako jsou olejářské trubky, nemá tato skutečnost při úvahách o možných dostupných volných kapacitách význam, jelikož zařízení používané pro výrobu tohoto typu dutých profilů lze snadno použít k výrobě jiných typů dotčeného výrobku, které jsou na trh ES dováženy v podstatně větších množstvích. Tvrzení ve výše uvedeném 66. bodě odůvodnění se tudíž zamítají a zjištění ve 117. až 119. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(72)

Sdružení CISA prohlásilo, že po období šetření ceny čínského dovozu podstatně vzrostly, zatímco ceny výrobního odvětví Společenství se nevyvíjely obdobně, a cenové podbízení, k němuž docházelo v období šetření, bylo prý tedy v období po období šetření podstatně nižší, nebo k němu dokonce nedocházelo vůbec.

(73)

Jak je již uvedeno v 98. a 122. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, potvrzuje se, že po období šetření ceny dovozu z různých zdrojů včetně dovozu z ČLR podstatně vzrostly stejně jako ceny výrobního odvětví Společenství. Byla provedena analýza ceníků výrobního odvětví Společenství po období šetření a cen srovnatelných výrobků dovážených z ČLR a vyplývá z ní, že pohyby cen byly podobné. Závěrem lze uvést, že nebyly zjištěny žádné důkazy, které by podpořily tvrzení, že by cenové podbízení zjištěné během období šetření bylo podstatně sníženo či že by k němu dokonce nedocházelo vůbec. Zjištění uvedená ve 120. až 123. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se proto potvrzují.

(74)

Vzhledem k tomu, že k tomuto bodu nebyly vzneseny žádné připomínky, zjištění uvedená ve 124. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(75)

Sdružení CISA prohlásilo, že možný zásah čínské vlády uvedený ve 125. bodě odůvodnění prozatímního nařízení je pouhou domněnkou. Z šetření však vyplývá, že individuální zacházení, které bylo v prozatímní fázi přiznáno jednomu čínskému vyvážejícímu výrobci, bylo následně odejmuto, jak je uvedeno výše v 19. až 23. bodě odůvodnění, kvůli zvýšené úrovni státního zásahu, jehož příčinou byla zhoršující se situace po období šetření. Tato skutečnost jednoznačně podporuje zjištění ve 125. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, a tvrzení je tudíž zamítnuto.

(76)

Zaprvé je nutno uvést, že ke zjištění o hrozící újmě se dospělo mimo jiné až po zohlednění různých činitelů uvedených v čl. 3 odst. 5 a 9 základního nařízení jako celku.

(77)

Sdružení CISA prohlásilo, že zjištění uvedená v prozatímním nařízení nebyla v souladu s normami, které u tohoto typu šetření vyžaduje Světová obchodní organizace, tj. že by zjištění měla být podložena důkazy a neměla by být výsledkem domněnek, dohadů či vzdálené možnosti; že by předpovědi a předpoklady měly vykazovat vysoký stupeň pravděpodobnosti a že by měla být přezkoumána alternativní vysvětlení, jak bylo dosaženo daného závěru.

(78)

Prozatímní nařízení jasně uvádí, na jakém základě byla zjištění týkající se různých prvků šetření formulována. To bylo doloženo uvedenými důkazy, například: statistickými údaji z Eurostatu, odpověďmi na dotazník ze strany spolupracujících společností, informacemi o společnostech nezařazených do vzorku poskytnutými žadatelem, informacemi v podáních učiněných zúčastněnými stranami a dalšími informacemi nalezenými na internetu v průběhu šetření. Všechny tyto informace, pokud nebyly důvěrné, byly zúčastněným stranám k dispozici k nahlédnutí.

(79)

Prvky týkající se šetření hrozící újmy byly v prozatímním nařízení zváženy samostatně a podrobně a v konečné fázi šetření byl – v největším možném rozsahu – znovu přezkoumán a ověřen stupeň, v němž by se potvrdily předpoklady a předpovědi formulované v prozatímní fázi, uvedené ve zjištěních v tomto nařízení. Nebyly objeveny žádné důkazy ani náznaky, které by byly v rozporu se zjištěními uvedenými v prozatímním nařízení. Z toho důvodu se v případě předpovědí a předpokladů v prozatímním nařízení nejedná o dohady ani domněnky, nýbrž o výsledek důkladné analýzy situace.

(80)

Pokud jde o alternativní vysvětlení a výklady uvedené výše v 78. bodě odůvodnění, byly během šetření důkladně přezkoumány, a to včetně vysvětlení a výkladů předložených zúčastněnými stranami v rámci podání, a jsou popsány v tomto nařízení, jakož i v nařízení prozatímním.

(81)

Závěrem lze tedy uvést, že z prošetření skutečností, k nimž došlo po konci období šetření, a z analýzy připomínek a poznámek zúčastněných stran v souvislosti s prozatímním nařízením a s poskytnutím konečných informací nevyplynuly žádné důkazy, které by zpochybnily závěr, že od konce období šetření hrozila podstatná újma. Tvrzení učiněné sdružením CISA ve výše uvedeném 77. bodě odůvodnění se tudíž zamítá a zjištění ve 126. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(82)

Jelikož nebyly vzneseny žádné zvláštní připomínky, 128. až 135. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(83)

Sdružení CISA prohlásilo, že skutečnost, že výrobní odvětví Společenství dováželo dotčený výrobek z ČLR a jiných zemí, prokazuje, že nedisponovalo kapacitou nutnou k uspokojení poptávky na trhu Společenství. To bylo způsobeno tím, že výrobní odvětví Společenství neinvestovalo do nové výrobní kapacity a výrazně se soustředilo na tržní segmenty s vyšší hodnotou. V tomto ohledu je třeba připomenout, že ve 136. bodě odůvodnění prozatímního nařízení je vysvětleno, že takový dovoz činil podle odhadů méně než 2 % celkového dovozu z ČLR, a nebyly předloženy žádné důkazy, které by prokazovaly, že toto množství bylo vyšší.

(84)

Sdružení CISA rovněž zpochybnilo přesné důvody, proč skupina společností uvedená ve 138. bodě odůvodnění prozatímního nařízení musela zmíněné zboží dovést. Problematika byla důkladněji prozkoumána a potvrzuje se, že z důvodů hospodárnosti byla výroba určitých typů výrobku provedena jinými subjekty ve skupině, které se nacházejí mimo Evropu. Jak je však již uvedeno ve 138. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, bylo ověřeno, že se tento dovoz nepodbízel cenám Společenství za stejné typy výrobku.

(85)

Na závěr sdružení CISA poukázalo na zjevný nesoulad mezi poměrně kladným odhadem výrobního odvětví Společenství v souvislosti s budoucím vývozním prodejem a obecnými ekonomickými tendencemi trhů ve třetích zemích, které naopak měly podle předpovědí klesat. V tomto ohledu je nutno podotknout, že analýza vývozní činnosti výrobního odvětví Společenství nemá žádný vliv na závěry o újmě či hrozící újmě, které se týkají výlučně činnosti výrobního odvětví Společenství v souvislosti s obdobným výrobkem na trhu ES. Pokud někteří výrobci ve Společenství mají na své vývozní činnosti optimistický náhled, mohla tato skutečnost vést pouze k přecenění jejich předpokládané obecné ekonomické výkonnosti, neměla by však vliv na jejich výkonnost na domácím trhu, která je v analýze vedena odděleně.

(86)

Tvrzení ve výše uvedeném 83. až 85. bodě odůvodnění se tudíž zamítají a zjištění ve 136. až 141. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzují.

(87)

Sdružení CISA kromě toho prohlásilo, že nestačí přezkoumat průměrnou cenu dovozu z jiných třetích zemí mimo EU, ale že by rovněž měla být zvážena přesná povaha těchto výrobků. Potvrzuje se, že ve všech případech, kdy dovozci poskytli dostatečně podrobné informace o cenách, byla provedena důkladná analýza. Obchodní statistiky však bohužel nejsou příliš podrobné a vzhledem k poměrně slabé spolupráci dovozců při tomto šetření bylo k dispozici jen málo podrobných informací o cenách jednotlivých výrobků dovážených z jiných zemí. Žádná strana však nepředložila doložené informace, které by poukazovaly na jiný závěr, než jaký vyplývá ze 142. až 145. bodu odůvodnění prozatímního nařízení, a zjištění v uvedených bodech odůvodnění prozatímního nařízení se tudíž potvrzují.

(88)

Jelikož nebyly k tomuto bodu vzneseny žádné konkrétní připomínky, 146. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(89)

Sdružení CISA prohlásilo, že výrobní odvětví Společenství změnilo sortiment výrobků a zaměřilo se na typy výrobků s vyšší prodejní cenou, aby se vyrovnalo s důsledky zvýšení výrobních nákladů. Z toho by vyplývalo, že výrobní odvětví Společenství disponovalo dostatečnými prostředky, aby na zvýšení nákladů zareagovalo zvýšením prodejních cen, což je v rozporu se skutečnostmi uvedenými ve 149. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(90)

Nelze pochybovat o tom, že výrobní odvětví Společenství se v průběhu času snažilo maximalizovat zisk tím, že na zvyšování nákladů reagovalo zvyšováním prodejních cen. Tento proces však není nekonečný a v určitém okamžiku již není možné takovéto úpravy vzhledem ke stávající konkurenci na trhu dále provádět. Na trhu, na němž je obdobné zboží prodáváno za podstatně nižší ceny, se rozpětí, v němž lze takovéto zdražení provádět, zmenšuje tím více, čím vyšší je podíl takového levného zboží na trhu. Připomínky vznesené sdružením CISA tudíž nejsou v rozporu se zjištěními ve 147. až 149. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, a tyto body se tudíž potvrzují.

(91)

Čínská vláda, sdružení CISA a čínský vyvážející výrobce prohlásili, že hlavní příčinou ekonomických potíží ve výrobním odvětví Společenství je celosvětový hospodářský útlum, a dospěli k závěru, že tento útlum narušil příčinnou souvislost mezi čínským dovozem a jakoukoli údajnou újmou či hrozící újmou. V tomto ohledu je třeba poznamenat, že samotné sdružení CISA uznalo, že spotřeba na trhu mezi rokem 2005 a obdobím šetření byla mimořádná a že pokles poptávky po období šetření může být do značné míry způsoben jednoduše tím, že se trh pro tento výrobek navracel do původních normálních podmínek. Proto není jasné, zda lze celosvětový hospodářský útlum považovat za příčinu újmy, neboť z dostupných informací pouze vyplývá, že se úroveň spotřeby na trhu ES v období po období šetření navrátila na úroveň, která byla v minulosti považována za normální. To by rovněž naznačovalo, že právě díky existenci mimořádně vysoké spotřeby Společenství během posuzovaného období neutrpělo výrobní odvětví Společenství podstatnou újmu navzdory značnému podílu na trhu a výraznému cenovému podbízení ze strany čínského dumpingového dovozu. V každém případě 150. bod odůvodnění prozatímního nařízení nevylučuje, že by obecný hospodářský útlum mohl mít určitý podíl na nepříznivé situaci ve výrobním odvětví Společenství po období šetření. Nelze však tvrdit, že by výrobní odvětví Společenství bylo nepříznivě ovlivněno výhradně účinky obecné hospodářské krize a že dumpingový dovoz neměl žádný dopad, neboť je zřejmé, že dumpingový dovoz měl velmi značný podíl na trhu a výrazně se podbízel cenám výrobního odvětví Společenství. Tvrzení, že hospodářský útlum narušil příčinnou souvislost uvedenou ve 128. až 135. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, se tudíž zamítá a otázka, zda změněné hospodářské prostředí ve srovnání s obdobím šetření mohlo mít vliv na určení úrovně opatření, je řešena níže ve 104. bodě odůvodnění.

(92)

Tvrzení byla tudíž zamítnuta a 150. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(93)

Sdružení CISA podotklo, že někteří výrobci ve Společenství uzavřeli s odběrateli rámcové smlouvy o předem dohodnutých cenách, a ceny pro ně tudíž zůstaly vyrovnané. Zároveň prý uzavřeli obdobné dohody o pevně stanovených cenách s dodavateli železné rudy a dalších důležitých vstupních surovin, a nemohli tedy využít velmi prudkého poklesu nákladů, k němuž u těchto surovin dochází bezprostředně od konce období šetření.

(94)

Především se podotýká, že dohody s odběrateli o pevně stanovených cenách byly uzavřeny u malého počtu smluv a vzhledem k obdobím, na něž se vztahovaly, nelze mít za to, že by tyto dohody měly výrazné účinky Tento závěr byl potvrzen skutečností, že ceny výrobního odvětví Společenství rovněž výrazně vzrostly. Pokud jde o dohody o pevně stanovených cenách, které se týkají důležitých surovin, zdá se, že jde o praxi rozšířenou po celém světě, a tudíž by neměly výrobce ve Společenství ani zvýhodňovat, ani znevýhodňovat ve srovnání s jinými výrobci obdobného výrobku na světovém trhu. Proto nelze ani tyto dohody považovat za narušení příčinné souvislosti. Tvrzení zmíněná v 93. bodě odůvodnění se tudíž zamítají.

(95)

Jelikož nebyly k tomuto bodu vzneseny žádné další připomínky, 151. až 153. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(96)

Žadatel a řada výrobců ve Společenství znovu zopakovali, že existence antidumpingových opatření pro ně vzhledem k uplatňovanému dumpingu působícímu újmu představuje základní prvek, pokud mají nadále existovat jako fungující podniky. Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, 155. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(97)

Jelikož nebyly k tomuto bodu vzneseny žádné konkrétní připomínky, 156. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(98)

Jeden uživatel dotčeného výrobku, který je zároveň dovozcem, poukázal na fakt, že v oznámení o zahájení řízení nebyly uvedeny kódy KN výrobku, který dováží, a že skutečnost, že se šetření vztahuje také na tyto typy výrobku, zjistil teprve po uložení prozatímních opatření. Prohlásil, že musel z tohoto důvodu zaplatit antidumpingová cla, s nimiž nepočítal. Tento dovozce byl informován, že oznámení o zahájení řízení obsahovalo jasný popis výrobku, který byl předmětem šetření, a že kódy KN byly v oznámení uvedeny pouze pro informaci. Správná celní klasifikace dotčeného výroku je samozřejmě jedním z prvků, které jsou předmětem šetření, a je tudíž zcela dobře možné, že se kódy KN zmíněné v prozatímním nařízení do určité míry liší od kódů KN uvedených v oznámení o zahájení řízení.

(99)

Jelikož nebyly k tomuto bodu vzneseny žádné další připomínky, 157. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(100)

Uživatel zmíněný výše v 98. bodě odůvodnění rovněž prohlásil, že pokud budou na dotčený výrobek uložena konečná opatření, vzniknou této společnosti závažné potíže s dodávkou, jelikož výrobci v ES nejsou ochotni jej dodávat. Toto tvrzení bylo prozkoumáno a bylo zjištěno, že potíže, jimž tato strana čelí při zajišťování dodávek výrobku od výrobců ve Společenství, se týkaly minulých období, kdy někteří výrobci ve Společenství v kontextu velmi vysoké poptávky na trhu nepovažovali dodávku velmi malého množství takových výrobků za ekonomicky výhodné. Avšak v obdobích normální poptávky na trhu by takovéto omezení mělo pominout, zejména vezmeme-li v úvahu, že jiní uživatelé či dovozci stejných typů výrobku mohou v důsledku uložených opatření úroveň poptávky po těchto výrobcích ve Společenství zvýšit. Na základě těchto úvah a rovněž skutečnosti, že dotčená použití představovala pouze velmi omezený zlomek celkové spotřeby dotčeného výrobku, je učiněn závěr, že dostupnost zdrojů dodávky by v případě dotčeného výrobku neměla představovat problém.

(101)

Další uživatel, který kupuje obdobný výrobek výhradně od výrobního odvětví Společenství, zopakoval, že uložení opatření podporuje. Žádní jiní uživatelé k prozatímním zjištěním připomínky neměli. Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky, 158. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(102)

Jelikož nebyly vzneseny žádné konkrétní připomínky, 159. bod odůvodnění prozatímního nařízení se potvrzuje.

(103)

Žadatel a řada výrobců ve Společenství, kteří tvoří část výrobního odvětví Společenství, prohlásili, že 3 % ziskové rozpětí, které bylo prozatímně použito pro výpočet úrovně pro odstranění újmy uvedené ve 161. až 163. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, bylo příliš nízké, vezmeme-li v úvahu, že jde o odvětví se značnými nároky na kapitál a s vysokými pevnými náklady a že průměrné ziskové rozpětí dosažené výrobním odvětvím Společenství během posuzovaného období 3 % úroveň výrazně přesahovalo.

(104)

Uznává se, že obdobný výrobek vyžaduje výrobu s vysokými nároky na kapitál. Má se však za to, že vzhledem k současné situaci na trhu není možné jednoznačně posoudit, jaká bude míra využití kapacity v blízké budoucnosti a zejména v letech, kdy budou v platnosti daná opatření, čímž může být ovlivněno určení ziskového rozpětí, jehož by bylo na daném trhu obvykle dosaženo, pokud by nebyly uplatněny dumpingové postupy. Za těchto okolností a s ohledem na skutečnost, že je vždy možné, aby výrobní odvětví Společenství požádalo o přezkum opatření, pokud se okolnosti změní, byl učiněn závěr, že by umírněné 3 % ziskové rozpětí, které bylo stanoveno v prozatímní fázi a během předchozího šetření týkajícího se téhož výrobku, mělo být zachováno. Podotýká se však, že pokud se okolnosti na trhu výrazně změní, může být nutné toto 3 % ziskové rozpětí přezkoumat.

(105)

Byla použita metodika výpočtu úrovně pro odstranění újmy uvedená ve 164. a 165. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, s výhradou menší úpravy podle 41. bodu odůvodnění výše. Celostátní úroveň pro odstranění újmy byla vypočtena jako vážený průměr rozpětí újmy zjištěných pro nejreprezentativnější typy výrobků prodávané vyvážejícím výrobcem, jemuž nebylo přiznáno individuální zacházení.

(106)

Takto stanovená rozpětí újmy byla nižší než zjištěná dumpingová rozpětí.

(107)

S ohledem na závěry, jichž bylo dosaženo v souvislosti s dumpingem, újmou, příčinnými souvislostmi a zájmem Společenství a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení se usuzuje, že by mělo být uloženo konečné antidumpingové clo na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z ČLR, a to ve výši odpovídající nejnižší zjištěné hodnotě rozpětí dumpingu a újmy podle pravidla nižšího cla, jímž je ve všech případech rozpětí újmy.

(108)

Na základě výše uvedeného by měla být konečná cla uplatněna v této výši:

(109)

Sazby antidumpingových cel pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění tohoto šetření. Odrážejí tedy stav týkající se těchto společností zjištěný během šetření. Tyto celní sazby (na rozdíl od celostátního cla použitelného pro „všechny ostatní společnosti“) jsou proto použitelné výlučně na dovoz výrobků pocházejících z dotčené země a vyráběných uvedenými společnostmi, tedy konkrétními uvedenými právnickými osobami. Na dovážené výrobky vyrobené jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení spolu s názvem a adresou, včetně subjektů ve spojení se společnostmi konkrétně uvedenými, se tyto sazby nevztahují a tyto výrobky podléhají celní sazbě použitelné pro „všechny ostatní společnosti“.

(110)

Každou žádost o použití antidumpingové celní sazby pro jednotlivé společnosti (například poté, co se změnil název subjektu, nebo po vytvoření nových výrobních nebo obchodních subjektů) je třeba předložit Komisi (8) spolu se všemi příslušnými informacemi, zejména pokud jde o jakékoli změny v činnostech společnosti spojených s výrobou, domácím prodejem a prodejem na vývoz, například v souvislosti se změnou názvu nebo změnou týkající se výrobních a obchodních subjektů. V případě potřeby bude poté nařízení příslušným způsobem změněno a bude aktualizován seznam společností, na něž se vztahují individuální celní sazby.

(111)

Všechny strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě byl pojat záměr doporučit uložení konečných antidumpingových cel. Byla jim rovněž poskytnuta lhůta, během níž mohly k těmto zveřejněným informacím vznést námitky. Připomínky stran byly patřičně zváženy, a kde to bylo na místě, byla zjištění odpovídajícím způsobem upravena.

(112)

V zájmu zajištění rovného zacházení mezi jakýmikoli novými vývozci a spolupracujícími společnostmi nezařazenými do vzorku, které jsou uvedeny v příloze tohoto nařízení, by mělo být stanoveno, že se na jakékoli nové vývozce bude vztahovat vážený průměr cla uloženého spolupracujícím společnostem nezařazeným do vzorku, neboť noví vývozci by jinak měli nárok na přezkum podle čl. 11 odst. 4 základního nařízení vzhledem k tomu, že čl. 11 odst. 4 se nepoužije, pokud byl použit výběr vzorku.

(113)

Poté, co byly zveřejněny základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě byl pojat záměr doporučit uložení konečného antidumpingového cla, vyjádřila řada vyvážejících výrobců z ČLR, kteří nebyli zařazeni do vzorku, přání nabídnout cenový závazek podle čl. 8 odst. 1 základního nařízení. Přestože však byly vysvětleny všechny nezbytné podmínky, nebyla ve lhůtě stanovené pro tento účel v čl. 8 odst. 2 základního nařízení předložena žádná formální nabídka závazku, ani nebylo požádáno o prodloužení uvedené lhůty. Za těchto okolností není nutné dále se v tomto šetření otázkou závazků zabývat.

(114)

Jelikož je z šetření patrné, že na konci období šetření bezprostředně hrozila újma, jak je uvedeno ve 126. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, byl s ohledem na zjištění uvedená výše v 50. až 55. bodě odůvodnění, která potvrzují nepříznivý vývoj řady ukazatelů újmy po období šetření, a vzhledem k rozsahu zjištěného dumpingového rozpětí vyvozen závěr, že pokud by nebyla bývala uložena prozatímní opatření, byla by vznikla újma. Proto se považuje za nezbytné, aby byly s konečnou platností vybrány částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením,

—

během období šetření (od 1. července 2007 do 30. června 2008) nevyvážel do Společenství výrobek popsaný v čl. 1 odst. 1,

—

není ve spojení se žádným vývozcem nebo výrobcem v Čínské lidové republice, na které se vztahují opatření uložená tímto nařízením,

—

skutečně vyvezl dotčený výrobek do Společenství po období šetření, na kterém jsou opatření založena, nebo přijal neodvolatelný smluvní závazek vyvézt významné množství do Společenství,