(ES) č. 1001/2008Nařízení Rady (ES) č. 1001/2008 ze dne 13. října 2008 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu některých potrubních tvarovek ze železa nebo oceli pocházejících z Korejské republiky a Malajsie po přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (ES) č. 384/96

(1)

V srpnu 2002 byla nařízením Rady (ES) č. 1514/2002 (2) (dále jen „původní šetření“). uložena konečná antidumpingová opatření proti dovozům některých potrubních tvarovek (dále jen „dotčený výrobek“) pocházejících mimo jiné z Korejské republiky a Malajsie (dále jen „dotčené země“). Platná antidumpingová cla pro Malajsii jsou: 59,2 % pro společnost Anggerik Laksana Sdn Bhd a 75 % pro všechny ostatní společnosti; pro Korejskou republiku je clo 44 % pro všechny společnosti.

(2)

Mimo oblast působnosti tohoto řízení jsou v současnosti platná antidumpingová opatření uložená nařízením Rady (ES) č. 964/2003 (3) o dovozech z Čínské lidové republiky (58,6 %) a z Thajska (58,9 %), s výjimkou dvou společností v Thajsku a potrubních tvarovek odesílaných z Tchaj-wanu, ať již jsou prohlášené za pocházející z Tchaj-wanu, či nikoliv. Opatření pro dotčený výrobek pocházející z Číny byla rozšířena na dovozy stejného výrobku odesílaného z Indonésie nařízením Rady (ES) č. 2052/2004 (4), Srí Lanky nařízením Rady (ES) č. 2053/2004 (5) a Filipín nařízením Rady (ES) č. 655/2006 (6), bez ohledu na to, zda je prohlášen za pocházející z Indonésie, Srí Lanky a Filipín či nikoliv.

(3)

Po zveřejnění oznámení o blížícím se pozbytí platnosti (7) antidumpingových opatření na dovoz dotčených výrobků pocházejících z Korejské republiky a Malajsie obdržela Komise žádost o přezkum těchto opatření podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(4)

Žádost podal dne 23. května 2007 Výbor na obranu výrobního odvětví Evropské unie, co se týče ocelových, natupo svářených tvarovek (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících významný podíl, v tomto případě více než 50 %, celkové výroby některých potrubních tvarovek ve Společenství.

(5)

Žádost byla odůvodněna tím, že pozbytí platnosti stávajících opatření by pravděpodobně mělo za následek pokračování nebo opakovaný výskyt dumpingu a újmy způsobené výrobnímu odvětví Společenství.

(6)

Jakmile Komise po konzultaci s poradním výborem stanovila, že existují dostatečné důkazy k zahájení přezkumu, zahájila přezkum před pozbytím platnosti (8) podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(7)

Komise oficiálně uvědomila žádající výrobce ve Společenství, ostatní výrobce Společenství, vyvážející výrobce v dotčených zemích, dovozce/obchodníky, uživatele a jejich sdružení, o nichž je známo, že se jich záležitost dotýká, a zástupce vlád obou vyvážejících zemí o zahájení přezkumu.

(8)

Komise zaslala dotazníky všem těmto stranám a také těm, kteří o sobě dali vědět ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(9)

Komise rovněž poskytla zúčastněným stranám příležitost písemně předložit svá stanoviska a požádat o slyšení ve lhůtě stanovené v oznámení o zahájení.

(10)

Vzhledem k zjevně vysokému počtu vyvážejících výrobců v Korejské republice, dovozců/obchodníků s dotčeným výrobkem a výrobců Společenství se v oznámení o zahájení řízení předpokládá výběr vzorku v souladu s článkem 17 základního nařízení. Aby Komise mohla rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a aby v případě kladného rozhodnutí mohla vzorek vybrat, rozeslala formuláře, ve kterých požadovala od každého dotčeného výrobce Společenství, vyvážejícího výrobce a dovozce konkrétní informace o průměrném objemu prodeje a cenách. Od žádného korejského vyvážejícího výrobce neobdržela žádnou odpověď a od dovozců obdržela jedenáct odpovědí. Na výběrový formulář odpověděli pouze čtyři výrobci Společenství. Proto bylo rozhodnuto, že není zapotřebí provést výběr vzorku.

(11)

Na dotazník odpověděli čtyři výrobci, ale jeden zaslal částečnou odpověď a nereagoval poté, co mu bylo zasláno písemné upozornění. Pokud jde o Malajsii, byly obdrženy dvě odpovědi na dotazník, jedna od začínající společnosti a druhá od společnosti, která později odmítla kontrolní návštěvu. Žádný korejský vyvážející výrobce na dotazník neodpověděl. Odpověď na dotazník předložili dva dovozci.

(12)

Komise vyhledala a ověřila všechny informace, které považovala za nezbytné pro účely zjištění pravděpodobnosti pokračování či opětovného výskytu dumpingu a újmy, jakož i zájmu Společenství. V prostorách těchto společností byly provedeny inspekce na místě:

(13)

Šetření, které se týkalo pokračování nebo nového objevení dumpingu zahrnovalo období od 1. července 2006 do 30. června 2007 (dále jen „období šetření“ či „OŠ“). Přezkoumání trendů, které jsou relevantní pro posouzení, zda bude přetrvávat nebo se bude opakovat újma, zahrnovalo období od 1. ledna 2002 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(14)

Přezkoumávaným výrobkem jsou potrubní tvarovky (jiné nežli lité tvarovky, příruby a tvarovky se závitem) ze železa nebo oceli (nikoliv však nerezavějící oceli) o maximálním vnějším průměru nepřesahujícím 609,6 mm, používané ke svařování natupo a jiným účelům, pocházející z Korejské republiky a Malajsie, které v současnosti spadají do kódů KN ex 7307 93 11, ex 7307 93 19, ex 7307 99 30 a ex 7307 99 90.

(15)

Potrubní tvarovky jsou v podstatě vyráběny řezáním a tvarováním rour a trubek. Používají se ke spojování rour a trubek a vyskytují se v různých tvarech: kolena, přechodky, profily tvaru T a uzávěry, jakož i v různých velikostech a kvalitách materiálu. Používají se převážně v petrochemickém průmyslu, stavebnictví, výrobě energie, výstavbě lodí a v průmyslových zařízeních. Když jsou prodávány k použití v petrochemickém průmyslu, jako celosvětová norma se používá norma ANSI. Pro jiné účely je ve Společenství nejběžněji používanou normou norma DIN.

(16)

Obdobně jako tomu bylo v původním šetření, i toto šetření ukázalo, že potrubní tvarovky vyrobené v dotčených zemích, prodávané na domácích trzích a/nebo vyvážené do Společenství, mají stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti a konečné použití jako výrobky prodávané žádajícími výrobci Společenství a jsou tedy považovány za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(17)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení bylo zjišťováno, zda by pozbytí platnosti opatření vedlo k pokračování dumpingu.

(18)

Jak bylo uvedeno výše, při absenci spolupráce ze strany vyvážejících výrobců v Koreji a Malajsii, s výjimkou jedné začínající společnosti, muselo toto šetření vyjít z informací, které měla Komise k dispozici z jiných zdrojů. V tomto ohledu a v souladu s ustanoveními článku 18 základního nařízení, byly ke stanovení dovážených množství a dovozních cen použity údaje Eurostatu k příslušnému osmimístnému kódu KN, ověřené z jiných zdrojů. Dostupné údaje byly použity k výpočtu dumpingového rozpětí, tj. v tomto případě informace obsažené v žádosti a ve statistikách USA.

(19)

Vzhledem k současnému malému objemu dovozů dotčeného výrobku z Koreje a Malajsie do EU musela Komise použít údaje jiné země. Spojené státy americké se považují za přiměřené, neboť mají trh podobné velikosti, s mnoha domácími výrobci, ale také s velkým podílem dovozů, což činí tento trh velmi konkurenčním. Navíc jsou Spojené státy hlavní destinací vývozů z Koreje a Malajsie.

(20)

V souladu s čl. 18 základního nařízení a při absenci spolupráce ze strany vyvážejících výrobců v Koreji a Malajsii, s výjimkou začínající společnosti, byla běžná hodnota založena na údajích uvedených v žádosti, tj. na odhadu výrobních nákladů, ke kterým je přidáno 12,3 % a 15,1 % na náklady odbytu, obecné náklady a administrativní výdaje a 5,6 % a 6 % na zisk pro Koreu a Malajsii, obojí vyjádřeno jako procentuální podíl obratu. Výše uvedené procentuální podíly se považují za spíše konzervativní.

(21)

V souladu s čl. 18 základního nařízení a při absenci spolupráce ze strany vyvážejících výrobců v Koreji a Malajsii, kromě začínající společnosti, byly k výpočtu vývozní ceny použity vývozní ceny dotčeného výrobku z Koreje a Malajsie do Spojených států, odvozené ze statistiky dovozů Spojených států. Tyto počty se přizpůsobily podle druhů výrobků úměrně k tonáži každého druhu výrobku založené na informacích uvedených v žádosti.

(22)

Vážený průměr běžné hodnoty byl srovnán s váženým průměrem vývozní ceny dotčeného výrobku, obojí na úrovni ceny ze závodu, v souladu s čl. 2 odst. 11 základního nařízení.

(23)

Za účelem spravedlivého porovnání běžné hodnoty a vývozní ceny byl v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení brán ohled na rozdíly zjištěné ve faktorech působících na ceny a porovnatelnost cen. V tomto ohledu byly provedeny úpravy nákladů na vnitrozemskou a námořní přepravu, pojištění, manipulaci, nakládku a vedlejších nákladů.

(24)

Srovnání zjištěné běžné hodnoty a zjištěné vývozní ceny ukázalo na existenci dumpingu v obou dotčených zemích, přičemž dumpingové rozpětí odpovídalo částce, o niž stanovená běžná hodnota přesahuje vývozní cenu. Zjištěné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento dovozní ceny CIF na hranice Společenství dosahovalo v případě Koreje 15,1 % a v případě Malajsie 61,3 %.

(25)

Vedle analýzy existence dumpingu v průběhu OŠ byla zkoumána též pravděpodobnost pokračování dumpingu. Vzhledem k absenci spolupráce korejských a malajských vyvážejících výrobců, kromě jedné nové společnosti, a vzhledem k tomu, že bylo k dispozici málo veřejně přístupných informací o odvětví dotčených výrobků, jsou níže uvedené závěry založeny převážně na dostupných údajích v souladu s článkem 18 základního nařízení, jmenovitě údajích Eurostatu, žádosti o přezkum a statistikách Spojených států.

(26)

Kapacita, která je k dispozici v Koreji a Malajsii, se odhaduje na 35 300 tun a jejich vývozní kapacita na 20 000 tun. To představuje více než čtvrtinu spotřeby Společenství.

(27)

Jak je uvedeno v úvodních poznámkách, vývozy dotčeného výrobku ze dvou dotčených zemí na trh Společenství jsou téměř neexistující. S ohledem na vývozy do dalších třetích zemí se v žádosti uvádí, že se vývozy dotčeného výrobku do Spojených států provádí za dumpingové ceny.

(28)

S ohledem na výše uvedené, tj. vysoká dumpingová rozpětí, značnou volnou kapacitu v těchto zemích a jejich velké vývozní kapacity, lze dojít k závěru, že dumpingové dovozy z těchto dvou zemí do EU by pokračovaly, pokud by opatření pozbyla platnosti. Navíc, i přes vysokou úroveň antidumpingových cel uvalených na jejich vývozy, které prakticky ustaly, žádný z vyvážejících výrobců v Malajsii nepožádal o předběžný přezkum. Dále je třeba mít na paměti, že korejské vývozní společnosti nikdy při původním šetření nespolupracovaly. Absence spolupráce při tomto šetření také naznačuje, že tito vyvážející výrobci nechtěli nebo nebyli schopni ukázat, že by v případě zániku opatření nedocházelo k žádnému dumpingu.

(29)

Při šetření plně spolupracovaly tři společnosti. Tyto společnosti sídlí ve Francii (Interfit), Rakousku (Erne Fittings) a Itálii (Virgilio Cena). Rakouská skupina má spřízněnou společnost v Německu (Siekmann Fittings). Šetřením bylo zjištěno, že tři žadatelé a plně spolupracující výrobci Společenství představovali více než 50 % výroby potrubních tvarovek ve Společenství a představovali tedy výrobu Společenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 základního nařízení.

(30)

Spotřeba Společenství byla stanovena na základě spojení objemu prodejů realizovaných žádajícími výrobci Společenství a dalšími výrobci společenství a na základě žádosti a dovozů z dotčených zemí a dovozů z dalších třetích zemí, obojí na základě údajů Eurostatu.

(31)

Na tomto základě se v průběhu posuzovaného období zvýšila spotřeba Společenství o 26 %, z 58 561 tun v roce 2002 na 73 519 tun v OŠ. Potrubní tvarovky se používají převážně v petrochemickém průmyslu, stavebnictví, výrobě energie, výstavbě lodí a v průmyslových zařízeních, což, společně se zotavením ocelářského průmyslu, může vysvětlovat tento růst.

(32)

Tabulka 1

Spotřeba Společenství

(33)

Objem dovozů z Malajsie a Koreje dramaticky klesl ze 404 na 11 tun. Zdá se, že je to výsledkem antidumpingových opatření, která jsou v platnosti od února 2002. Jejich podíl na trhu je de minimis.

(34)

Tabulka 2

Dovoz z dotčených zemí

(35)

Vzhledem k velmi omezeným dovozům z dotčených zemí a s ohledem na širokou řadu druhů výrobků, nelze považovat ceny dodané Eurostatem za spolehlivý zdroj pro podrobnou analýzu.

(36)

Vzhledem k absenci spolupráce v dotčených zemích bylo rozpětí podbízení vypočítáno stejnou metodologií jako v žádosti, tj. srovnání vývozních cen dotčených zemí do Spojených států a cen žadatelů účtovaných na trhu Společenství. Rozpětí podbízení je 25,2 % v případě Koreje a 53,3 % v případě Malajsie.

(37)

Během posuzovaného období vzrostl objem výroby výrobního odvětví Společenství o 5 %, zatímco spotřeba Společenství vzrostla o 26 %.

(38)

Tabulka 3

Objem výroby

(39)

Během posuzovaného období se výrobní kapacita výrobního odvětví Společenství zvýšila o 6 %, přes lehký pokles v roce 2003.

(40)

Tabulka 4

Výrobní kapacita

(41)

Během posuzovaného období se využití kapacity snížilo o 1 %.

(42)

Tabulka 5

Využití kapacity

(43)

Prodej výrobního odvětví Společenství nespřízněným zákazníkům na trhu Společenství se zvýšil o 11 % v období od roku 2002 do OŠ.

(44)

Tabulka 6

Prodeje výrobního odvětví Společenství nespřízněným stranám

(45)

Během posuzovaného období docházelo k postupnému zvyšování průměrných prodejních cen účtovaných výrobním odvětvím Společenství na trhu Společenství. Celkově došlo v období od roku 2002 do OŠ k nárůstu o 63 %. Toto navýšení se částečně vysvětluje nárůstem nákladů hlavního surového materiálu, ocelových trubek a částečně změnou rozsahu výroby u dvou výrobců Společenství, kteří se zaměřili na dražší zvláštní druhy.

(46)

Tabulka 7

Prodejní cena výrobního odvětví Společenství

(47)

Celkový podíl výrobního odvětví Společenství na trhu poklesl v období od roku 2002 do OŠ o 7 procentních bodů.

(48)

Tabulka 8

Podíl prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu

(49)

I když se spotřeba Společenství během posuzovaného období zvýšila o 26 %, navýšil se objem prodeje výrobního odvětví Společenství na trhu pouze o 11 % a podíl výrobního odvětví Společenství na trhu se snížil o 7 procentních bodů. Trend růstu spotřeby Společenství tedy nebyl následován odpovídajícím nárůstem prodeje výrobního odvětví Společenství.

(50)

Během posuzovaného období se ziskovost vyjádřená procentem z čisté ceny prodeje nesouvisejícím stranám vyvíjela takto:

(51)

Tabulka 9

Ziskovost

(52)

Ziskovost výrobního odvětví Společenství sledovala pozitivní trend v souladu se zvýšením prodejních cen výrobního odvětví Společenství. I přes významný pokles mezi lety 2003 a 2005 dosáhla celková ziskovost 10 %. Bylo to důsledkem příklonu k výrobě výrobků s vyšší přidanou hodnotou v posuzovaném období, kdy průměrný zisk výrobního odvětví Společenství činil 4 %.

(53)

Návratnost investic vyjádřená jako zisky/ztráty vztažené k čisté účetní hodnotě investic sledovala stejný trend jako ziskovost.

(54)

Tabulka 10

Návratnost investic

(55)

Peněžní tok v průběhu období let 2002 až 2005 značně kolísal a v roce 2006 a v průběhu OŠ došlo k dramatickému nárůstu. Tento nárůst peněžního toku také naznačuje, že výrobní odvětví se zotavovalo. Tato úroveň peněžního toku umožňuje společnostem opět po slabých obdobích investovat do obchodu s dotčenými výrobky.

(56)

Tabulka 11

Peněžní tok

(57)

Investice výrobního odvětví společenství se během posuzovaného období zvýšily o 65 %. Aby se zvýšila produktivita, soustředila se většina z nich na strojní zařízení. Žádná z prošetřovaných společností se nezmínila o jakýchkoli současných obtížích se získáváním kapitálu.

(58)

Tabulka 12

Investice

(59)

Níže uvedená tabulka ukazuje, že konečné zásoby udržely stabilní křivku. Nicméně v posuzovaném období došlo k malému poklesu okolo 1 %.

(60)

Tabulka 13

Zásoby

(61)

Po poklesu o 5 % v roce 2003 celková pracovní síla za posuzované období poklesla o 2 %.

(62)

Tabulka 14

Zaměstnanost

(63)

V souvislosti s nárůstem výroby a poklesem zaměstnanosti došlo během posuzovaného období ke zvýšení produktivity o 8 %.

(64)

Tabulka 15

Produktivita

(65)

Během posuzovaného období se náklady na pracovní sílu výrobního odvětví Společenství postupně zvyšovaly. Celkově došlo v posuzovaném období ke zvýšení o 22 %. K hlavnímu růstu nákladů na pracovní sílu došlo ve společnosti, která změnila svou produktovou skladbu z komodit na specializované výrobky, což si vyžádalo vyšší odborné kvalifikace.

(66)

Tabulka 16

Náklady na pracovní sílu

(67)

Vývozy potrubních tvarovek realizovaných výrobním odvětvím Společenství během posuzovaného období nebyly velmi stabilní, silně kolísaly. Celkově se úroveň vývozů do třetích zemí snížila o 15 %, k tomuto snížení došlo hlavně kvůli nepříznivému směnnému kurzu EUR/USD.

(68)

Tabulka 17

Vývozy výrobního odvětví Společenství

(69)

Nařízení Rady (ES) č. 964/2003 uložilo antidumpingová cla z dovozu dotčených výrobků z Čínské lidové republiky (58,6 %) a Thajska (58,9 %). Opatření jsou použitelná na dotčený výrobek pocházející z Číny a odeslaný z jedné z následujících zemí: Filipín, Indonésie, Srí Lanky a Tchaj-wanu. I přes platná opatření proti dovozům z Číny se vývozy z Číny do EU stále zvyšují.

(70)

Celkový objem dovozů dotčených výrobků z třetích zemí jiných než dotčených zemí se během posuzovaného období více než zdvojnásobil, navýšil se z 9 654 tun v roce 2002 na 24 105 tun na konci OŠ.

(71)

Objem dovozů dotčených výrobků do Společenství ze zemí jiných, než Korea a Malajsie, se vyvíjel takto:

(72)

Tabulka 18

Dovozy z dalších třetích zemí

(73)

Podíl na trhů u dovozů z jiných třetích zemí než z dotčených zemí dosáhl 33 % spotřeby EU. Znamená to nárůst o 99 % za posuzované období z 16 na 33 %.

(74)

Tabulka 19

Objemy a podíly na trhu v případě dovozu z jiných třetích zemí

(75)

Tabulka 20

Hlavní dovozy do EU

(76)

Jak naznačuje kladný vývoj většiny výše uvedených ukazatelů, ekonomická situace výrobního odvětví Společenství se od roku 2002 až do poloviny roku 2007 částečně zotavila ze škodlivých účinků dumpingových dovozů pocházejících ze dvou dotčených zemí.

(77)

Od roku 2002 vedla platná opatření k částečnému zotavení výrobního odvětví Společenství. Výrobnímu odvětví Společenství se podařilo zvýšit objemy prodeje a ceny. Ukazatelé újmy jako výroba, výrobní kapacita, ziskovost, investice, návratnost investic a produktivita také vykázaly pozitivní vývoj. To dokazuje, že se výrobní odvětví Společenství snažilo zlepšit svou konkurenceschopnost. V důsledku toho jsou od roku 2002 prodeje výrobního odvětví Společenství ziskové.

(78)

Výrobnímu odvětví Společenství se ale nepodařilo využít výhodu podstatného růstu spotřeby ve Společenství a některé pozitivní činitele jsou také výsledkem zániku významného výrobce Společenství ve Spojeném království, jehož aktivity převzaly dvě společnosti podporující žádost.

(79)

Nicméně lze dojít k závěru, že zavedení opatření vůči Koreji a Malajsii mělo pozitivní dopad na ekonomickou situaci výrobního odvětví Společenství.

(80)

Vzhledem k náznakům zotavení výrobního odvětví Společenství nebylo možno dokázat pokračování újmy způsobované dumpingovými dovozy. Proto bylo zkoumáno, zda by se újma vyskytla znovu, kdyby byla opatření zrušena.

(81)

Jak bylo uvedeno výše, kdyby byla opatření zrušena, mají korejští a malajští výrobci potenciál přesměrovat velké vývozní objemy na trh Společenství. Podle žádosti jsou tyto země na vývozních trzích velmi závislé: 75 % v Koreji a 84 % v Malajsii. Navíc se zdá, že jiné vývozní trhy, jako jsou Spojené státy a Japonsko, nemohou pohltit volnou kapacitu, neboť objemy vývozů do těchto zemí jsou již podstatné a tudíž jsou směrovány na trh Společenství. Kromě toho se zdá, že na asijském trhu je všeobecná nadměrná kapacita.

(82)

Pokud jde o ceny, bylo zjištěno ze statistik Spojených států, že korejské a malajské vývozní ceny byly nižší než ceny výrobního odvětví Společenství. I když nebylo možné provést podrobnou analýzu z důvodu mnoha různých druhů výrobků, je pravděpodobné, že tito vývozci své ceny srovnají s velmi nízkými cenami ostatních asijských zemí, aby znovu získali ztracený podíl na trhu. Takové cenové chování, doložené jejich nedostatečnou spoluprací, spojené s jejich schopností dodávat podstatné množství dotčeného výrobku na trh Společenství, naznačuje negativní dopad na výrobní odvětví Společenství.

(83)

Navíc je třeba mít na paměti, že výrobní odvětví Společenství potřebuje zůstat konkurenceschopné při výrobě určitého objemu standardních výrobků, které jsou tudíž v přímé konkurenci s dovozy z Koreje a Malajsie, aby dosáhly úspor z rozsahu.

(84)

Na základě výše uvedeného se vyslovuje závěr, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k obnovení újmy výrobnímu odvětví Společenství způsobené dumpingovými dovozy.

(85)

V souladu s článkem 21 základního nařízení bylo zjišťováno, zda je prodloužení platnosti antidumpingových opatření v zájmu výrobního odvětví Společenství jako celku nebo ne. Přitom byly posuzovány různé zájmy všech zúčastněných stran, tj. zájmy průmyslu Společenství, dovozců a obchodníků, stejně jako uživatelů dotčeného výrobku. Ze strany uživatelů nebylo nic předloženo.

(86)

Za účelem zhodnocení pravděpodobného vlivu pokračujících opatření nebo ukončení jejich platnosti si Komise vyžádala údaje od všech výše uvedených zúčastněných stran. Komise zaslala výběrové dotazníky šedesáti čtyřem dovozcům dotčeného výrobku a obdržela jedenáct odpovědí. Komise zaslala tento dotazník těmto jedenácti společnostem a obdržela pouze dvě částečné odpovědi, které neposkytují žádný důkaz o tom, že je platná opatření materiálně ovlivnila. Je zřejmé, že dovozci nalezli jiné zdroje dodávek, jak lze vidět na podstatném podílu na trhu (33 %), který mají ostatní třetí země, který ukazuje, že podmínky konkurence na trhu Společenství jsou zajištěny.

(87)

Skutečnost, že současné šetření je přezkumem a že tudíž analyzuje situaci, v níž jsou antidumpingová opatření již zavedena, umožňuje navíc zhodnocení jakéhokoli nežádoucího dopadu na strany dotčené současnými antidumpingovými opatřeními.

(88)

Na tomto základě bylo zkoumáno, zda navzdory závěrům ohledně pravděpodobnosti přetrvávání dumpingu působícího újmu existují přesvědčivé důvody, které by mohly vést k závěru, že v daném konkrétním případě není v zájmu Společenství opatření zachovat.

(89)

Výrobní odvětví Společenství prokázalo, že je strukturálně životaschopným odvětvím. To bylo potvrzeno pozitivním vývojem jeho hospodářské situace v době, kdy byla po uložení platných antidumpingových opatření obnovena účinná hospodářská soutěž. Výrobní odvětví Společenství skutečně vyvinulo úsilí, aby racionalizovalo produkci a tudíž jeho konkurenceschopnost vedla v posledních dvou letech posuzovaného období k rozumnému zisku.

(90)

S ohledem na výše uvedené se jeví zachování platných opatření jako nezbytné s cílem čelit negativním účinkům dumpingových dovozů, které by mohly ohrozit existenci výroby Společenství a v konečném důsledku i celou jeho existenci. Je třeba také uvážit, že zrušení dané výroby Společenství by mělo negativní dopad i na navazující odvětví, jejichž počet dodavatelů by se značně snížil.

(91)

Jak již bylo uvedeno výše, na dotazník zaslaný Komisí odpověděli pouze dva z 64 nezávislých dovozců. Nezmínili ale žádné negativní názory na možné pokračování opatření. Tento nedostatek spolupráce svědčí sám o sobě o tom, že hospodářská situace tohoto odvětví nebyla opatřeními příliš negativně dotčena. To potvrzuje i skutečnost, že dovozci pokračovali v prodeji daného výrobku v podstatných množstvích a dokonce zvýšili v posuzovaném období objem dovozu.

(92)

Byl tedy vyvozen závěr, že hospodářská situace dovozců daného výrobku neutrpěla zavedením antidumpingových opatření, jež jsou v současné době v platnosti. Ze stejných důvodů je tedy velmi málo pravděpodobné, že zachování opatření by způsobilo zhoršení jejich budoucí situace.

(93)

Žádní uživatelé se v současném šetření neozvali. Uživateli dotčeného výrobku jsou zejména průmysl petrochemický a stavební. Nedostatek spolupráce svědčí sám o sobě o tom, že potrubní tvarovky představují jen velmi malou část celkových výrobních nákladů a nezdá se, že by jim platná opatření způsobila ztrátu konkurenceschopnosti.

(94)

Z těchto důvodů byl vyvozen závěr, že by zachování opatření na stejné úrovni nezpůsobilo zhoršení situace uživatelů.

(95)

Šetření ukázalo, že platná antidumpingová opatření umožnila částečné zotavení výrobního odvětví Společenství. Zrušení opatření by ohrozilo proces obnovy výrobního odvětví Společenství a mohlo by vést i k jeho zániku. Proto je zachování opatření v zájmu výrobního odvětví Společenství.

(96)

Navíc se zdá, že platná opatření neměla v minulosti významný negativní vliv na hospodářskou situaci uživatelů a dovozců. V důsledku toho byl vyvozen závěr, že není žádný závažný důvod k tomu, aby platnost stávajících antidumpingových opatření nebyla nadále zachována.

(97)

Všem zúčastněným stranám byly sděleny všechny důležité skutečnosti a úvahy, na jejichž základě mělo být doporučeno, aby byla stávající opatření zachována. Byla jim také poskytnuta lhůta, během níž mohly následně po vyrozumění vznést své námitky. Žádné připomínky z Koreje nebyly obdrženy, jedna připomínka byla přijata z jedné malajské společnosti, ale ne taková, která by mohla vést ke změně výše uvedených závěrů.

(98)

Z výše uvedeného vyplývá, že jak stanoví čl. 11 odst. 2 základního nařízení, antidumpingová cla na dovozy dotčených výrobků pocházejících z Korejské republiky a Malajsie uložená nařízením (EK) č. 1514/2002 by měla zůstat zachována,