1350/2007/ESRozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1350/2007/ES ze dne 23. října 2007 , kterým se zavádí druhý akční program Společenství v oblasti zdraví (2008–2013) (Text s významem pro EHP )

(1)

Společenství může přispívat k ochraně zdraví a bezpečnosti občanů prostřednictvím akcí v oblasti veřejného zdraví. Při vymezování a provádění všech politik a činností Společenství by měl být zajištěn vysoký stupeň ochrany zdraví. Podle článku 152 Smlouvy má Společenství hrát aktivní úlohu tím, že v souladu se zásadou subsidiarity přijímá opatření, která nemohou přijmout jednotlivé členské státy. Společenství plně respektuje odpovědnost členských států za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče.

(2)

Pro oblast zdravotnictví je na jedné straně charakterický značný potenciál pro růst, inovace a dynamiku, na druhé straně však před touto oblastí stojí obtížné úkoly, pokud jde o finanční a sociální udržitelnost a účinnost systémů zdravotní péče, mimo jiné v důsledku stárnutí obyvatelstva a pokroku v medicíně.

(3)

Akční program Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003–2008), přijatý rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1786/2002/ES (4), byl prvním integrovaným programem Společenství v této oblasti a přinesl již řadu důležitých změn a zlepšení.

(4)

Ke splnění cílů, které si Společenství v oblasti veřejného zdraví již stanovilo, je třeba trvalého úsilí. Proto je vhodné zavést druhý akční program Společenství v oblasti zdraví (2008–2013) (dále jen „program“).

(5)

Existuje celá řada vážných přeshraničních zdravotních hrozeb, které mohou nabýt celosvětového rozměru, a objevují se nové hrozby, jež vyžadují další akce na úrovni Společenství. Společenství by se mělo vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami zabývat přednostně. Program by měl klást důraz na posilování celkových kapacit Společenství prostřednictvím dalšího rozvoje spolupráce mezi členskými státy. Monitorování, včasné varování a akce pro potírání vážných zdravotních hrozeb jsou důležitými oblastmi, v nichž by se měla podporovat účinná a koordinovaná reakce na zdravotní hrozby na úrovni Společenství. Pro reakci na zdravotní hrozby jsou nesmírně důležitá opatření vedoucí k zajištění spolupráce mezi laboratořemi v oblasti vysoce kvalitní diagnostiky. Program by měl povzbudit vytvoření systému referenčních laboratoří Společenství. Takový systém je však třeba vybudovat na pevném právním základě.

(6)

Podle zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) o zdraví v Evropě z roku 2005 jsou nejčastějšími příčinami zdravotní zátěže způsobené nemocností, pokud jde o celkový počet roků života ztracených předčasnou úmrtností a zvýšenou nemocností (Disability Adjusted Life-Years – DALY), v evropském regionu WHO nepřenosné nemoci (77 % celkového počtu), zranění a otravy působením vnějších příčin (14 %) a přenosné nemoci (9 %). Sedm nejčastějších diagnóz – ischemická choroba srdeční, unipolární depresivní porucha, cerebrovaskulární nemoci, nemoci způsobené užíváním alkoholu, chronická plicní nemoc, rakovina plic a zranění v důsledku silničního provozu – tvoří 34 % DALY v daném regionu. Sedm hlavních rizikových faktorů – tabák, alkohol, vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu, nadváha, nedostatečná konzumace ovoce a zeleniny a nedostatek tělesného pohybu – mají za následek 60 % DALY. Kromě toho se hrozbou pro zdraví všech obyvatel Evropy stávají také přenosné nemoci, jako je HIV/AIDS, chřipka, tuberkulóza a malárie. Důležitým úkolem programu, případně ve spolupráci se statistickým programem Společenství, by mělo být lepší rozpoznávání hlavních příčin zdravotní zátěže způsobené nemocností ve Společenství.

(7)

Mezi osm hlavních příčin úmrtí a nemocnosti v důsledku nepřenosných nemocí v evropském regionu WHO patří kardiovaskulární nemoci, neuropsychiatrické poruchy, rakovina, nemoci zažívacího ústrojí, onemocnění dýchacích cest, poruchy smyslových orgánů, nemoci pohybového aparátu a cukrovka. Program by měl v součinnosti s dalšími iniciativami a fondy Společenství přispět k lepší úrovni znalostí a informovanosti, pokud jde o prevenci, diagnózu a kontrolu závažných chorob. Komise tak může během celého průběhu programu předkládat návrhy na případná doporučení Rady. Program by měl rovněž podporovat přiměřenou koordinaci a součinnost mezi iniciativami Společenství týkajícími se sběru srovnatelných údajů o závažných chorobách, včetně rakoviny.

(8)

Zdravotní hrozbou v Evropě se stávají rezistence mikrobů na antibiotika a nozokomiální infekce. Závažným problémem je nedostatek nových účinných antibiotik a způsob zajištění správného používání stávajících antibiotik. Proto je důležité sbírat a vyhodnocovat příslušné údaje.

(9)

Pro boj proti přenosným nemocem je důležité posílení úlohy Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 (5).

(10)

Program by měl navazovat na výsledky dosažené v rámci předchozího akčního programu Společenství v oblasti veřejného zdraví (2003–2008). Měl by přispívat k dosažení vysoké úrovně tělesného a duševního zdraví a větší rovnosti v oblasti zdraví v celém Společenství zaměřením svých akcí na zlepšení veřejného zdraví, prevenci lidských nemocí a poruch a odstranění příčin nebezpečí pro zdraví za účelem boje proti nemocnosti a předčasné úmrtnosti. Dále by měl přispět k tomu, aby měli občané lepší přístup k informacím, čímž by se zlepšila jejich schopnost činit taková rozhodnutí, která nejlépe odpovídají jejich zájmům.

(11)

Program by měl klást důraz na zlepšování hygienických podmínek a propagaci zdravého životního stylu a kultury prevence u dětí a mládeže.

(12)

Program by měl podpořit začlenění zdravotních cílů do všech politik a činností Společenství, aniž by docházelo k překrývání s činnostmi prováděnými v rámci jiných politik Společenství. Klíčovou součástí cíle začlenění oblasti zdraví do ostatních politik je koordinace s ostatními politikami a programy Společenství. Ve snaze podpořit součinnost a předejít překrývání činností se mohou provádět společné akce se souvisejícími programy a akcemi Společenství a vhodným způsobem by se měly využívat jiné fondy a programy Společenství, včetně stávajících i budoucích rámcových programů Společenství pro výzkum a jejich výsledků, strukturálních fondů, Evropského fondu solidarity, evropské strategie pro ochranu zdraví při práci, akčního programu Společenství v oblasti spotřebitelské politiky (2007–2013) (6), programu „Protidrogová prevence a informovanost o drogách“, programu „Boj proti násilí (Daphne)“ a statistického programu Společenství v rámci jejich příslušných činností.

(13)

Mělo by být vynaloženo zvláštní úsilí k zajištění provázanosti a součinnosti mezi programem a vnější činností Společenství, zejména pokud jde o influenzu ptáků, HIV/AIDS, tuberkulózu a další přeshraniční zdravotní hrozby. Kromě toho by měla existovat mezinárodní spolupráce s cílem podpořit obecnou reformu zdravotnictví a obecné institucionální záležitosti v oblasti zdravotnictví ve třetích zemích.

(14)

Zvyšování počtu roků prožitých ve zdraví (Healthy Life Years – HLY) prostřednictvím prevence nemocí a podpory politik vedoucích ke zdravějšímu způsobu života je důležité pro dobré životní podmínky občanů EU a napomáhá splnění úkolů lisabonského procesu, pokud jde o společnost založenou na znalostech a udržitelnost veřejných financí, které jsou v důsledku rostoucích nákladů na zdravotní péči a sociální zabezpečení pod tlakem.

(15)

Rozšíření Evropské unie s sebou přineslo další obavy, pokud jde o nerovnosti v oblasti zdraví v rámci EU, a tato situace se dalším rozšiřováním pravděpodobně ještě zvýrazní. Tato problematika by proto měla být jednou z priorit programu.

(16)

Program by měl pomoci rozpoznat příčiny nerovností v oblasti zdraví a mimo jiné podpořit výměnu osvědčených postupů při jejich řešení.

(17)

V zájmu účinného sledování zdravotního stavu v Evropské unii je nutné systematicky sbírat, zpracovávat a vyhodnocovat srovnatelné údaje, s ohledem na vnitrostátní podmínky. To by Komisi a členským státům umožnilo lepší informování veřejnosti a formulování vhodných strategií, politik a akcí k dosažení vysoké úrovně ochrany lidského zdraví. Akce a podpůrná opatření by měly usilovat o slučitelnost a vzájemnou součinnost systémů a sítí pro výměnu informací a údajů potřebných pro rozvoj veřejného zdraví. Důležitými zdravotními hledisky jsou pohlaví, sociálně ekonomický status a věk. Sběr údajů by měl pokud možno vycházet ze stávající práce a návrhy na nové shromažďování údajů by měly uvádět příslušné náklady a měly by být odůvodněny zjevnou potřebou. Sběr údajů by se měl provádět v souladu s příslušnými právními předpisy o ochraně osobních údajů.

(18)

Osvědčené postupy jsou důležité, neboť podpora zdraví a zdravotní prevence by se měly měřit na základě účinnosti a účelnosti, nikoli čistě ekonomicky. Aby se předešlo dalšímu zhoršování zdravotního stavu, mělo by být u nemocí a zranění podporováno používání osvědčených postupů a nejnovějších léčebných metod a měly by být vybudovány evropské referenční sítě pro určitá onemocnění.

(19)

Je potřeba učinit kroky za účelem prevence zranění, a to sběrem údajů, vyhodnocováním rizikových faktorů zranění a šířením příslušných informací.

(20)

Poskytování zdravotních služeb je v první řadě odpovědností členských států, ale spolupráce na úrovni Společenství může být přínosná jak pro pacienty, tak i pro zdravotní systémy. Činnosti financované v rámci programu, jakož i nové návrhy vypracované v důsledku těchto činností, by měly brát náležitý ohled na závěry Rady o společných hodnotách a zásadách ve zdravotních systémech Evropské unie (7) přijaté v červnu roku 2006, ve kterých se schvaluje prohlášení o společných hodnotách a zásadách zdravotních systémů EU a v nichž se orgány Evropské unie vyzývají k tomu, aby tyto společné hodnoty a zásady ve své práci respektovaly. Program by měl brát náležitý ohled na budoucí vývoj, pokud jde o akce Společenství v oblasti zdravotních služeb a o práci Skupiny na vysoké úrovni pro zdravotnické služby a lékařskou péči, která nabízí důležité fórum pro spolupráci a výměnu osvědčených postupů mezi zdravotními systémy členských států.

(21)

Program by měl přispívat ke sběru údajů, k podpoře a rozvoji metod a nástrojů, k vytváření sítí a různých druhů spolupráce a k podpoře příslušných politik v oblasti mobility pacientů i mobility zdravotnických pracovníků. Měl by usnadnit další rozvoj evropské oblasti e-Zdraví (eHealth) pomocí společných evropských iniciativ s ostatními oblastmi politiky EU, včetně regionální politiky, a zároveň by měl přispívat k práci na kritériích kvality internetových stránek zaměřených na oblast zdraví a k vytvoření evropského průkazu zdravotního pojištění. Mělo by se počítat s telemedicínou, protože použití telemedicíny může napomoci přeshraniční péči při zajištění lékařské péče doma.

(22)

Znečištění životního prostředí představuje pro evropské občany vážné zdravotní riziko a významný důvod ke znepokojení. Zvláštní akce by se měly zaměřit na děti a další skupiny, které jsou obzvlášť citlivé na nebezpečné environmentální podmínky. Program by měl doplňovat akce přijaté v rámci evropského akčního plánu pro životní prostředí a zdraví na období 2004–2010.

(23)

Program by se měl zaměřit také na zdravotní otázky specifické pro muže či ženy a na zdravotní otázky související se stárnutím.

(24)

Program by měl respektovat význam komplexního přístupu k veřejnému zdraví a tam, kde existují vědecké nebo klinické důkazy o účinnosti komplementárního a alternativního lékařství, je případně vzít při své činnosti v potaz.

(25)

Klíčovými faktory ochrany lidského zdraví jsou zásada obezřetnosti a hodnocení rizik, a měly by proto být dále zapracovány do ostatních politik a činností Společenství.

(26)

Toto rozhodnutí stanoví pro celou dobu trvání programu finanční krytí, které představuje pro rozpočtový orgán hlavní referenční hodnotu ve smyslu bodu 37 interinstitucionální dohody ze dne 17. května 2006 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení (8).

(27)

S cílem zajistit při provádění programu vysokou míru koordinace mezi akcemi a iniciativami Společenství a členských států je nutné podporovat spolupráci mezi členskými státy a zvýšit účinnost stávajících a budoucích sítí v oblasti veřejného zdraví. V souvislosti s prováděním programu je potřeba uvažovat o účasti státních, regionálních a místních orgánů na příslušné úrovni, která by byla v souladu s vnitrostátními systémy.

(28)

Je nutné zvýšit investice EU do zdraví a projektů souvisejících se zdravím. V této souvislosti jsou členské státy vybízeny k tomu, aby ve svých národních programech stanovily zlepšování zdravotního stavu jako jednu z priorit. Je zapotřebí zvýšit informovanost o možnostech financování oblasti zdraví z prostředků EU. Měla by se podporovat výměna zkušeností mezi členskými státy, pokud jde o financování oblasti zdraví prostřednictvím strukturálních fondů.

(29)

Důležitou úlohu při plnění cílů programu mohou hrát též nevládní subjekty a specializované sítě. Při sledování cíle nebo cílů programu mohou požadovat příspěvky Společenství, které umožní jejich fungování. V souladu s rozhodnutím Rady č. 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (9) je proto třeba pro nevládní subjekty a specializované sítě, které mohou obdržet podporu Společenství, stanovit podrobná kritéria způsobilosti, ustanovení týkající se finanční transparentnosti a dobu trvání podpory ze strany Společenství. Mezi tato kritéria by měla patřila povinnost těchto subjektů a sítí stanovit jasné cíle, akční plány a měřitelné výsledky představující, pokud jde o cíle programu, výrazný evropský rozměr a skutečnou přidanou hodnotu. S ohledem na zvláštní povahu dotyčných subjektů a specializovaných sítí a v případech výjimečné prospěšnosti by mělo být možné osvobodit obnovení podpory Společenství ve prospěch fungování těchto subjektů a specializovaných sítí od zásady postupného snižování rozsahu podpory Společenství.

(30)

Program by měl být prováděn v těsné spolupráci s příslušnými organizacemi a agenturami, zejména s Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí.

(31)

Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím č. 1999/468/ES, přičemž se zohlední potřeba průhlednosti a rozumná rovnováha mezi různými cíli programu.

(32)

Dohoda o Evropském hospodářském prostoru (dále jen „dohoda o EHP“) stanoví pro oblast zdraví spolupráci mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a zeměmi Evropského sdružení volného obchodu, které se účastní Evropského hospodářského prostoru (dále jen „země ESVO/EHP“), na straně druhé. Rovněž je třeba stanovit opatření pro otevření programu účasti dalších zemí, zejména zemí sousedících se Společenstvím, zemí, které podaly žádost o přistoupení, kandidátských zemí nebo zemí přistupujících k Evropské unii, se zvláštním přihlédnutím k potenciálu zdravotních hrozeb, které vznikají v jiných zemích a mohou se projevit ve Společenství.

(33)

Ve snaze přispět k dosažení cílů programu je třeba usnadňovat udržování vhodných vztahů se třetími zeměmi, které se programu neúčastní, a to s ohledem na veškeré příslušné dohody mezi těmito zeměmi a Společenstvím. Třetí země by tak měly mít možnost dále rozvíjet činnosti doplňující činnosti financované tímto programem v oblastech společného zájmu, ale bez finančního příspěvku v rámci tohoto programu.

(34)

Je vhodné rozvíjet spolupráci s příslušnými mezinárodními organizacemi, jako je například Organizace spojených národů a její specializované agentury, zejména WHO, jakož i s Radou Evropy a Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, za účelem provádění programu dosažením maximální účinnosti a účelnosti akcí v oblasti zdraví na mezinárodní úrovni a na úrovni Společenství a s ohledem na zvláštní schopnosti a úlohy různých organizací.

(35)

Úspěšné provádění cílů programu by mělo být založeno na dobrém pokrytí otázek začleněných do ročních plánů práce, na výběru vhodných akcí a financování projektů, jejichž nedílnou součástí je vhodný proces sledování a hodnocení, a na pravidelném sledování a hodnocení, a to včetně nezávislých externích hodnocení, které by mělo měřit dopad akcí a prokazovat jejich přínos pro obecné cíle programu. Při hodnocení programu je třeba vzít v úvahu, že dosažení cílů programu může vyžadovat více času, než je doba trvání programu.

(36)

Roční plány práce by měly obsahovat hlavní předvídatelné činnosti, které by měly být financovány z programu prostřednictvím různých mechanismů financování včetně výzev k předkládání nabídek.

(37)

Jelikož cílů tohoto rozhodnutí nemůže být s ohledem na nadnárodní povahu dotčených otázek uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a může jich být proto z důvodu, že případná akce Společenství je při ochraně zdraví a bezpečnosti občanů účinnější a účelnější než samotná akce na vnitrostátní úrovni, lépe dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné.

(38)

V souladu s článkem 2 Smlouvy, podle něhož je rovné zacházení pro muže a ženy zásadou Společenství, a v souladu s čl. 3 odst. 2 Smlouvy, který stanoví, že Společenství usiluje o odstranění nerovností a podporuje rovné zacházení pro muže a ženy při všech svých činnostech včetně dosažení vysoké úrovně ochrany zdraví, přispívají všechny cíle a akce zahrnuté v programu k lepšímu porozumění a rozpoznání potřeb mužů a žen a jejich přístupu ke zdraví.

(39)

Je vhodné zajistit přechod mezi programem a předchozími programy, které nahrazuje, a to zejména s ohledem na pokračování víceletých ujednání týkajících se jeho řízení, jako je například financování technické a správní pomoci. Výdaje spojené s řízením akcí, které nebudou dokončeny do konce roku 2013, by měly být v případě potřeby ode dne 1. ledna 2014 kryty prostředky určenými na technickou a správní pomoc.

(40)

Toto rozhodnutí nahrazuje rozhodnutí č. 1786/2002/ES. Uvedené rozhodnutí by proto mělo být zrušeno,

—

zlepšit ochranu zdraví občanů,

—

podporovat zdraví, včetně snižování zdravotních nerovností,

—

vypracovávat a šířit informace a znalosti z oblasti zdraví.

a)

60 % nákladů na akce zaměřené na podporu dosažení cíle, který je součástí tohoto programu, kromě případů výjimečné prospěšnosti, kdy příspěvek Společenství nepřekročí 80 %, a

b)

60 % nákladů na fungování nevládního subjektu nebo specializované sítě, které jsou neziskové a nezávislé na průmyslu, komerčních a obchodních či jiných konfliktních zájmech, s členskou základnou alespoň v polovině členských států při vyváženém zeměpisném zastoupení, a jako prvořadý úkol si kladou jeden nebo více cílů tohoto programu, pokud je taková podpora nezbytná pro sledování těchto cílů. V případech výjimečné prospěšnosti nepřekročí příspěvek Společenství 80 %.

a)

přímé nebo nepřímé provádění Komisí na ústřední úrovni a

b)

případně společné řízení s mezinárodními organizacemi.

a)

usiluje o srovnatelnost údajů a informací a o slučitelnost a vzájemnou součinnost systémů a sítí pro výměnu údajů a informací v oblasti zdraví a

b)

zajistí nezbytnou spolupráci a komunikaci s Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí a jinými příslušnými agenturami EU, aby se optimalizovalo využívání finančních prostředků Společenství.

a)

roční plán práce pro provádění programu, který stanoví:

b)

kritéria pro výběr a přidělení a další kritéria, týkající se finančních příspěvků na akce programu v souladu s článkem 4.

a)

zemí ESVO/EHP v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP a

b)

třetích zemí, zejména zemí, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, zemí, které podaly žádost o přistoupení, kandidátských zemí nebo zemí přistupujících k Evropské unii, a zemí západního Balkánu zahrnutých do procesu stabilizace a přidružení, a to v souladu s podmínkami stanovenými v příslušných dvoustranných nebo mnohostranných dohodách o obecných zásadách pro jejich účast na programech Společenství.

a)

do 31. prosince 2010 externí a nezávislou prozatímní hodnotící zprávu o výsledcích dosažených ve vztahu k cílům programu a o kvalitativních a kvantitativních aspektech jeho provádění, jakož i o jeho slučitelnosti a doplňkovosti s jinými důležitými programy, akcemi a fondy Společenství. Tato zpráva zejména umožní zhodnocení dopadu opatření na všechny země. Zpráva bude obsahovat souhrn hlavních závěrů a budou k ní přiloženy připomínky Komise;

b)

do 31. prosince 2011 sdělení o pokračování programu;

c)

do 31. prosince 2015 externí nezávislou hodnotící zprávu ex post o provádění a výsledcích programu.