2007/74/ESRozhodnutí Komise ze dne 21. prosince 2006 , kterým se stanoví harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny a tepla za použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES (oznámeno pod číslem K (2006) 6817) (Text s významem pro EHP)
| Publikováno: | Úř. věst. L 32, 6.2.2007, s. 183-188 | Druh předpisu: | Rozhodnutí |
| Přijato: | 21. prosince 2006 | Autor předpisu: | Evropská komise |
| Platnost od: | 21. prosince 2006 | Nabývá účinnosti: | 21. prosince 2006 |
| Platnost předpisu: | Zrušen předpisem 2011/877/EU | Pozbývá platnosti: | 20. prosince 2011 |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 21. prosince 2006,
kterým se stanoví harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny a tepla za použití směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES
(oznámeno pod číslem K(2006) 6817)
(Text s významem pro EHP)
(2007/74/ES)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií a o změně směrnice 92/42/EHS (1), a zejména na čl. 4 odst. 1 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Podle článku 4 směrnice 2004/8/ES Komise stanoví harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělené výroby elektřiny a tepla skládající se z matricových hodnot odlišených podle zohledňovaných faktorů, včetně roku výstavby a druhů paliva. |
|
(2) |
Komise dokončila řádně zdokumentovaný rozbor v souladu s čl. 4 odst. 1 směrnice 2004/8/ES. Vývoj nejlepší dostupné a ekonomicky odůvodněné technologie, který byl zaznamenán v období, na které se vztahuje tento rozbor, ukazuje, že pro harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny by mělo být zavedeno rozlišení podle roku výstavby kogenerační jednotky. Dále by se na tyto referenční hodnoty měly uplatňovat korekční faktory spojené s klimatickými podmínkami, jelikož termodynamika při výrobě elektřiny z paliv je závislá na teplotě okolního prostředí. Dále by se na tyto referenční hodnoty měly používat korekční faktory pro vyhnutelné síťové ztráty, aby se zohlednila úspora energie získaná v případě, že se používání sítě následkem decentralizace produkce omezí. |
|
(3) |
Rozbor naopak ukázal, že pokud jde o harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu tepla, nebylo potřeba dělat rozlišení podle roku výstavby, jelikož čistá energetická účinnost kotlů se v období, na které se rozbor vztahuje, téměř nezvýšila. Nebyly potřebné žádné korekční faktory spojené s klimatickými podmínkami, jelikož termodynamika při výrobě elektřiny z paliv není závislá na teplotě okolního prostředí. Navíc nebyly zapotřebí žádné korekční faktory pro tepelné síťové ztráty, protože teplo se vždy využívá v blízkosti místa produkce. |
|
(4) |
Harmonizované referenční hodnoty účinnosti byly založeny na principech uvedených v příloze III písm. f) směrnice 2004/8/ES. |
|
(5) |
Je zapotřebí stabilních podmínek pro investice do kombinované výroby tepla a elektřiny a trvalá důvěra investorů. Z tohoto hlediska je vhodné zachovat stejné referenční hodnoty pro kogenerační jednotku během přiměřeně dlouhého období deseti let. Pokud se však vezme v úvahu hlavní cíl směrnice 2004/8/ES, kterým je podpora kombinované výroby tepla a elektřiny za účelem ušetření primární energie, mělo by se stimulovat zdokonalování starších kogeneračních jednotek, aby se zlepšila jejich energetická účinnost. Z těchto důvodů by se referenční hodnoty účinnosti pro elektřinu použitelné na kogenerační jednotku měly od jedenáctého roku od její výstavby zpřísnit. |
|
(6) |
Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Stanovení harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti
Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělené výroby elektřiny a tepla se stanoví v příloze I a v příloze II.
Článek 2
Korekční faktory pro harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny
1. Členské státy použijí korekční faktory uvedené v příloze III písm. a) s cílem upravit harmonizované referenční hodnoty účinnosti stanovené v příloze I na průměrnou klimatickou situaci v každém členském státě.
Korekční faktory pro průměrnou klimatickou situaci se nepoužijí na technologii kombinované výroby tepla a elektřiny založenou na palivových článcích.
Jestliže na území členského státu ukazují oficiální meteorologické údaje rozdíly mezi ročními teplotami prostředí 5 oC a více, může tento členský stát poté, co tuto skutečnost oznámí Komisi, pro účely prvního pododstavce za použití způsobu stanoveného v příloze III písm. b) použít několik klimatických pásem.
2. Členské státy použijí korekční faktory uvedené v příloze IV s cílem upravit harmonizované referenční hodnoty účinnosti stanovené v příloze I pro vyhnutelné síťové ztráty.
Korekční faktory pro vyhnutelné síťové ztráty se nepoužijí na dřevěná paliva a bioplyn.
3. V případě, že členské státy použijí korekční faktory stanovené v příloze III písm. a) i korekční faktory stanovené v příloze IV, musí přílohu III písm. a) použít přednostně před přílohou IV.
Článek 3
Použití harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti
1. Členské státy použijí harmonizované referenční hodnoty účinnosti uvedené v příloze I v souvislosti s rokem výstavby kogenerační jednotky. Tyto harmonizované referenční hodnoty účinnosti se budou používat v období deseti let od roku výstavby kogenerační jednotky.
2. Od jedenáctého roku od výstavby kogenerační jednotky použijí členské státy harmonizované referenční hodnoty účinnosti, které se podle odstavce 1 použijí na kogenerační jednotku, která je stará deset let. Tyto harmonizované referenční hodnoty účinnosti se budou používat po dobu jednoho roku.
3. Pro účely tohoto článku se rokem výstavby kogenerační jednotky rozumí kalendářní rok první výroby elektřiny.
Článek 4
Zdokonalování kogenerační jednotky
Pokud je stávající kogenerační jednotka zdokonalena a investiční náklady na zdokonalení přesáhnou 50 % investičních nákladů na novou srovnatelnou kogenerační jednotku, považuje se pro účely článku 3 kalendářní rok první výroby elektřiny ve zdokonalené kogenerační jednotce za rok její výstavby.
Článek 5
Palivová směs
Pokud kogenerační jednotka využívá palivovou směs, použijí se harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu úměrně k váženému průměru energetického vstupu různých paliv.
Článek 6
Určení
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
V Bruselu dne 21. prosince 2006.
Za Komisi
Andris PIEBALGS
člen Komise
(1) Úř. věst. L 52 ze dne 21.2.2004, s. 50.
PŘÍLOHA I
Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny (odkaz v článku 1)
V níže uvedené tabulce se harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny zakládají na čisté výhřevnosti a standardních podmínkách ISO (teplota prostředí 15 oC, 1,013 barů, relativní vlhkost 60 %).
|
% |
||||||||||||
|
|
Rok výstavby: Druh paliva: |
1996 a dříve |
1997 |
1998 |
1999 |
2000 |
2001 |
2002 |
2003 |
2004 |
2005 |
2006-2011 |
|
Pevné |
Černé uhlí/koks |
39,7 |
40,5 |
41,2 |
41,8 |
42,3 |
42,7 |
43,1 |
43,5 |
43,8 |
44,0 |
44,2 |
|
Lignit/lignitové brikety |
37,3 |
38,1 |
38,8 |
39,4 |
39,9 |
40,3 |
40,7 |
41,1 |
41,4 |
41,6 |
41,8 |
|
|
Rašelina/rašelinové brikety |
36,5 |
36,9 |
37,2 |
37,5 |
37,8 |
38,1 |
38,4 |
38,6 |
38,8 |
38,9 |
39,0 |
|
|
Dřevěná paliva |
25,0 |
26,3 |
27,5 |
28,5 |
29,6 |
30,4 |
31,1 |
31,7 |
32,2 |
32,6 |
33,0 |
|
|
Zemědělská biomasa |
20,0 |
21,0 |
21,6 |
22,1 |
22,6 |
23,1 |
23,5 |
24,0 |
24,4 |
24,7 |
25,0 |
|
|
Biologicky rozložitelný (komunální) odpad |
20,0 |
21,0 |
21,6 |
22,1 |
22,6 |
23,1 |
23,5 |
24,0 |
24,4 |
24,7 |
25,0 |
|
|
Neobnovitelný (komunální a průmyslový) odpad |
20,0 |
21,0 |
21,6 |
22,1 |
22,6 |
23,1 |
23,5 |
24,0 |
24,4 |
24,7 |
25,0 |
|
|
Ropná břidlice |
38,9 |
38,9 |
38,9 |
38,9 |
38,9 |
38,9 |
38,9 |
38,9 |
38,9 |
38,9 |
39,0 |
|
|
Kapalné |
Olej (plynový olej + zbytkový topný olej), LPG |
39,7 |
40,5 |
41,2 |
41,8 |
42,3 |
42,7 |
43,1 |
43,5 |
43,8 |
44,0 |
44,2 |
|
Biopaliva |
39,7 |
40,5 |
41,2 |
41,8 |
42,3 |
42,7 |
43,1 |
43,5 |
43,8 |
44,0 |
44,2 |
|
|
Biologicky rozložitelný odpad |
20,0 |
21,0 |
21,6 |
22,1 |
22,6 |
23,1 |
23,5 |
24,0 |
24,4 |
24,7 |
25,0 |
|
|
Neobnovitelný odpad |
20,0 |
21,0 |
21,6 |
22,1 |
22,6 |
23,1 |
23,5 |
24,0 |
24,4 |
24,7 |
25,0 |
|
|
Plynné |
Zemní plyn |
50,0 |
50,4 |
50,8 |
51,1 |
51,4 |
51,7 |
51,9 |
52,1 |
52,3 |
52,4 |
52,5 |
|
Plyn z rafinace/vodík |
39,7 |
40,5 |
41,2 |
41,8 |
42,3 |
42,7 |
43,1 |
43,5 |
43,8 |
44,0 |
44,2 |
|
|
Bioplyn |
36,7 |
37,5 |
38,3 |
39,0 |
39,6 |
40,1 |
40,6 |
41,0 |
41,4 |
41,7 |
42,0 |
|
|
Koksárenský plyn, vysokopecní plyn, jiné odpadní plyny, teplo z využitého odpadu |
35 |
35 |
35 |
35 |
35 |
35 |
35 |
35 |
35 |
35 |
35s |
|
PŘÍLOHA II
Harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu tepla (odkaz v článku 1)
V níže uvedené tabulce se harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělenou výrobu tepla zakládají na čisté výhřevnosti a standardních podmínkách ISO (teplota prostředí 15 oC, 1,013 barů, relativní vlhkost 60 %).
|
% |
|||
|
|
Druh paliva: |
Pára (1) /horká voda |
Přímé využití výfukových plynů (2) |
|
Pevné |
Černé uhlí/koks |
88 |
80 |
|
Lignit/lignitové brikety |
86 |
78 |
|
|
Rašelina/rašelinové brikety |
86 |
78 |
|
|
Dřevěná paliva |
86 |
78 |
|
|
Zemědělská biomasa |
80 |
72 |
|
|
Biologicky rozložitelný (komunální) odpad |
80 |
72 |
|
|
Neobnovitelný (komunální a průmyslový) odpad |
80 |
72 |
|
|
Ropná břidlice |
86 |
78 |
|
|
Kapalné |
Olej (plynový olej + zbytkový topný olej), LPG |
89 |
81 |
|
Biopaliva |
89 |
81 |
|
|
Biologicky rozložitelný odpad |
80 |
72 |
|
|
Neobnovitelný odpad |
80 |
72 |
|
|
Plynné |
Zemní plyn |
90 |
82 |
|
Plyn z rafinace/vodík |
89 |
81 |
|
|
Bioplyn |
70 |
62 |
|
|
Koksárenský plyn, vysokopecní plyn + jiné odpadní plyny |
80 |
72 |
|
(1) Účinnost páry by měla být snížena o 5 absolutních %-bodů v případě, že členské státy, které používají čl. 12 odst. 2 směrnice 2004/8/ES, zahrnují do výpočtu kogenerační jednotky návrat kondenzátu.
(2) Hodnoty pro přímé teplo se použijí při teplotě 250 oC a vyšší.
PŘÍLOHA III
Korekční faktory týkající se průměrných klimatických podmínek a metody pro určení klimatických pásem pro použití harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny (podle čl. 2 odst. 1)
|
a) |
Korekční faktory spojené s průměrnými klimatickými podmínkami Korekce teploty prostředí je založena na rozdílu mezi průměrnou roční teplotou v členském státě a standardními podmínkami ISO (15 oC). Korekce je následující: 0,1 %-bodu ztráty účinnosti na každý stupeň nad 15 oC; 0,1 %-bodu nárůstu účinnosti na každý stupeň pod 15 oC. Příklad: Pokud je průměrná roční teplota v členském státě 10 oC, referenční hodnota kogenerační jednotky v tomto členském státě musí vzrůst o 0,5 %-bodů. |
|
b) |
Metoda pro určení klimatických pásem Hranice každého klimatického pásma bude tvořena izotermy (v celých stupních Celsia) průměrné roční teploty prostředí s minimálním rozdílem alespoň 4 oC. Teplotní rozdíl mezi průměrnými ročními teplotami prostředí použitými v přilehlých klimatických pásmech bude alespoň 4 oC. Příklad: V členském státě je průměrná roční teplota prostředí v místě A 12 oC a v místě B 6 oC. Rozdíl je více než 5 oC. Členský stát má nyní možnost zavést dvě klimatická pásma oddělená izotermem 9 oC a tak stanovit jedno klimatické pásmo mezi izotermy 9 oC a 13 oC s průměrnou roční teplotou prostředí 11 oC a druhé klimatické pásmo mezi izotermy 5 oC a 9 oC s průměrnou roční teplotou prostředí 7 oC. |
PŘÍLOHA IV
Korekční faktory pro vyhnutelné síťové ztráty pro použití harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti pro oddělenou výrobu elektřiny (podle čl. 2 odst. 2)
|
Napětí: |
Pro elektřinu exportovanou do sítě |
Pro elektřinu spotřebovanou na místě |
|
> 200 kV |
1 |
0,985 |
|
100-200 kV |
0,985 |
0,965 |
|
50-100 kV |
0,965 |
0,945 |
|
0,4-50 kV |
0,945 |
0,925 |
|
< 0,4 kV |
0,925 |
0,860 |
Příklad:
100 kWel kogenerační jednotka s vratným motorem poháněným zemním plynem vyrábí elektřinu 380 V. Z této elektřiny se 85 % využívá na vlastní spotřebu a 15 % se dodává do sítě. Elektrárna byla postavena v roce 1999. Roční teplota prostředí je 15 oC (takže není potřeba korekce na základě klimatických podmínek).
Podle přílohy I tohoto rozhodnutí je harmonizovaná referenční hodnota účinnosti z roku 1999 pro zemní plyn 51,1 %. Po korekci za ztrátu v síti by výsledná referenční hodnota účinnosti pro samostatnou výrobu elektřiny v této kogenerační jednotce byla (na základě váženého průměru faktorů v této příloze):
Ref Eη = 51,1 % * (0,860 * 85 % + 0,925 * 15 %) = 44,4 %